Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

Sloučená rozprava k bodům 43 a 44
/sněmovní tisky 669 a 92/

Při předání mi bylo určeno, že jako první je přihlášen s přednostním právem místopředseda Okamura. Takže prosím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, tak já bych se tady vyjádřil k té evropské směrnici, protože já mám zbrojní průkaz už 20 let a jsem aktivním členem sportovního střeleckého klubu, takže se mě bytostně dotýkají tyto návrhy. A to, že Evropská unie nám tady předkládá směrnici, kterou ještě servilně tady předkládá vláda - je tady napsáno vládní novela zákona - tak to je opravdu, musím říct, z pohledu nás střelců téměř vrchol, samozřejmě v negativním slova smyslu. Protože to je přesně ta salámová metoda, kdy Evropská unie nás, legální držitele zbraní, vlastně postupně připravuje o naše práva. Takže nejprve to byly zbraně, pak je to střelivo, pak jsou to znova zbraně a teď tady tedy ta směrnice navrhuje a vláda to tady hodlá odsouhlasit, aby zbrojní průkaz už nebyl na deset let, ale už byl na pět let, to znamená, abychom tam museli chodit pořád dokola, a to přesto, že Česká republika žádné problémy s legálními držiteli zbraní nemá. Takže nás tady znova, nás, co plníme své povinnosti, a i pravidla pro získání zbrojního průkazu v České republice jsou velice kvalitní a nezpůsobuje to žádné problémy i s ostatními zeměmi v rámci Evropy, tak prostě je nás potřeba - chce se mi říct to slovo buzerovat, a tak ho nakonec řeknu, už jsem ho chtěl říct před pár sekundami, ale dobře, tak opravdu je to velice obtěžující.

No a v tomhle světle na druhou stranu probíhá řada, řekl bych, teroristických útoků v západní Evropě, které ti převážně muslimové páchají nelegálními zbraněmi, a tady se nic neděje. Naopak jsme tady vyzýváni, jak víte, i v letošním roce znova tady byl představen plán zemí západní Evropy na přijímání nelegálních migrantů do Evropy.

Takže na jednu stranu se tady přibírají nelegální migranti, kteří mají zásadní podíl na zvýšení kriminality v Evropě, a na druhou stranu nás, legální držitele zbraní, se snaží Evropská unie perzekvovat. A co je na tom samozřejmě ještě horší, a už to tady padlo, že Česká republika se velice správně soudila. My jsme k tomu vyzývali, aby to Česká republika udělala. No a jak jinak, potvrdil se ten totální diktát Evropské unie, potvrdilo se to, že nejsme suverénní a svéprávnou zemí, a evropský soud naši žalobu zamítl pod hrozbou sankcí až 4 milionů korun denně, pakliže my prostě nebudeme implementovat tuhle směrnici, která omezuje legální držitele zbraní. Opět to tady vidíme, a měli bychom si říct na rovinu, že suverenitu ztrácíme pod diktátem Bruselu.

A já znova vyzývám k tomu, abyste vy všichni ostatní odsouhlasili náš návrh zákona o referendu, který nám tady leží už tři roky opět, a opakuje se situace z minulého volebního období, kdy jsem to tady marně prosazoval. Tady většina stran v Poslanecké sněmovně slibovala před volbami do Sněmovny, že budou pro nějaký zákon o referendu. Nakonec se blížíme ke konci volebního období, příští rok v říjnu už jsou volby do Sněmovny, a že by tady prošel nějaký zákon o referendu, je v nedohlednu. Takže vy ani občanům nedáte tu možnost, aby hlasovali o našem členství či vystoupení z Evropské unie.

Na druhou stranu tady zároveň vidíte, jak nám tady evropský soud, a není to poprvé, bylo to i ohledně jejich kvót, kdy evropský soud rozhodl, bylo to také tento rok, rozhodl, že vlastně tím, že jsme nesouhlasili s povinnými kvótami, tak opět porušujeme právo Evropské unie. Takže je to jeden diktát za druhým. Jeden diktát Evropské unie za druhým proti našim národním zájmům. Teď se tady snažíme z toho nějak, nebo ostatní politické strany se snažíme z toho nějak vylízat, z téhle té směrnice, z tohoto odsuzujícího rozsudku, kdy nám Evropská unie hrozí tou astronomickou pokutou, pakliže se nepodvolíme diktátu. A nikdo z vás kromě SPD tady neumí říct: A dost! Pojďme být znovu suverénní a svobodnou zemí, která si bude pravidla určovat tak, jak to vyhovuje občanům.

Takže bych chtěl říci, že vládní novela o střelných zbraních, kterou tady máme před sebou a která reaguje na tu evropskou směrnici, v podstatě omezuje i držitele historických zbraní, znehodnocených zbraní, prostě řeší problémy, které my jsme tady v České republice neměli, my tyto problémy nemáme, ale Evropská unie tyto problémy vytváří, ukazuje na slušné a spořádané lidi a prostě tímto způsobem buzeruje.

Takže my jako hnutí SPD, co se týče té vládní novely zákona o střelných zbraních, tak zásadním způsobem nesouhlasíme, to je ta implementace. To jsem chtěl říci za nás.

Od mého kolegy, poslance Radka Kotena ještě padne návrh na zamítnutí tisku 92, což je vládní novela zákona o střelných zbraních, to je ta směrnice Evropské unie, abychom to nesměšovali s tím druhým návrhem, jehož jsme naopak spoluautory a který tedy horko těžko, horko těžko se snaží napravit ten diktát Bruselu tak, abychom se v tom vůbec nějakým způsobem mohli pohybovat. To je ovšem jenom záplatování těch největších děr. Systémové řešení umožňuje referendum o vystoupení z EU a nechat rozhodnout občany, zdali vůbec chtějí v takovém svazku dále být. A to my jako SPD prosazujeme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: S přednostním právem je přihlášen pan ministr, vicepremiér Hamáček, ale mám tady s faktickou poznámkou poslance Holíka, jestli to platí? Platí, tak prosím, pane poslanče. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, bydlím na samotě. Byl jsem dvakrát vykradený. Potom jsem si vyřídil zbrojní průkaz. Mám ho víc jak 20 let, nikdy jsem jej nezneužil. A pokud bych měl na té samotě být beze zbraně, považoval bych to za ubrání lidských práv. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra v rozpravě.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: To je přesně ono, co jsem doufal, že tady nevznikne. Na začátku na tiskové konferenci i tady v tom svém vystoupení jsem říkal, že tady nikdo nikomu zbraně nebere. A pan poslanec už říká, jak mu na samotě sebereme pistoli. Tuhle pistoli vám, pane poslanče prostřednictvím předsedajícího, nikdo nesebere, kromě doktora, pokud by zjistil, že nesplňujete některé zdravotní předpoklady.

Ale já jsem původně vystupoval k tomu, co tady říkal pan kolega Okamura. Já také předesílám, že jsem ve střetu zájmů, protože jsem držitelem zbrojního průkazu. A já se necítím nějak šikanován nebo omezován. Možná by stálo za to, kdyby pan kolega Okamura, který tady vystupoval z pozice člena střelecké veřejnosti a cítil se tady šikanován a perzekvován tou zlou Evropskou unií, kdyby tady vystoupil a řekl, co tedy konkrétně jeho jako střelce Okamuru omezuje v těch dvou zákonech. Jsem připraven o tom diskutovat a případně můžeme ve druhém čtení uplatnit nějaký pozměňovací návrh. Ale říkat, že tady ta zlá Evropská unie všechny omezuje včetně pana místopředsedy Okamury, tak mě by zajímalo, v čem konkrétně je pan místopředseda Okamura jako střelec omezen těmito dvěma zákony, a můžeme se o tom bavit.

Rozumím tomu, že někomu může vadit zkrácení doby platnosti zbrojního průkazu, ale za prvé to řeší pozměňovací návrh a za druhé, nevím, jestli je takovou totalitou se ptát lidí, kteří mají zbrojní průkaz a mohou někoho zabít, jednou za pět let, jestli jsou zdraví, jestli se u nich něco nezměnilo. O tom jsem připraven diskutovat. Ale mně by zajímalo, čím my tady všichni společně omezujeme pana střelce Okamuru, a on mi na to odpoví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. My jsme se prostřídali, aby dialog mohl proběhnout. Pan místopředseda Okamura s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych tady zareagoval na pana ministra Hamáčka. Tady je vidět, jaký vy jste sobec. Já na rozdíl od vás sobecký nejsem a nemyslím jenom na sebe. Takže já vám přečtu, co to tedy omezuje, protože mě tedy trošku rozčiluje, že ministra vnitra tady musím poučit, abyste věděl, co je obsahem zákona, který máte v gesci. A přečtu vám to z informace Kanceláře Poslanecké sněmovny, abyste mě pak nepodezříval zase z nějakých nesmyslů, co tady říkáte.

Takže podle novely budou spadat nově do nové kategorie legálně vlastněné zbraně, u nichž například majitelé dosud neměli ohlašovací povinnost. Takže nové omezení, jo? A nemuseli tak být registrovány. Například historické zbraně, znehodnocené zbraně. Nově budou tyto zbraně patřit do přísnější kategorie. Další. (Reakce z pléna.) No, je to tady přímo, já to tady ukážu, informace Kanceláře Poslanecké sněmovny. Kroutíte hlavou, tak to tak asi kroutíte možná jen tak. Dále. V souvislosti se zkrácením doby platnosti zbrojních průkazů z deseti na pět let se počítá s tím, že tím pádem si budete muset o ten zbrojní průkaz žádat místo deseti na pět let. A pak jsou tam ty zásobníky. Takže jsem vám tady jmenoval dvě věci, co to omezuje.

Já totiž na rozdíl od vás já tady nebojuji za sebe, já bojuji za 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů. Mně se jedná o nás všechny, protože my střelci cítíme k sobě loajalitu a jsme prostě, jsme prostě na jedné palubě, jsme prostě na jedné lodi. A vy se mě ptáte, co mně osobně. V tom je rozdíl právě vás, pane ministře, že vy říkáte já, já, já. Ale já říkám my, my střelci. Já bojuji za všechny, za své kolegy, které znám. A mám spoustu kolegů, kteří právě, a znám je, mají třeba historické zbraně.

Takže doufám, že jsem vám odpověděl, a odpověděl jsem dostatečně. Raději jsem citoval, abyste mě potom nemohl napadnout, že neříkám pravdu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas. Teď se hlásil poslanec Růžička, ale nevím, jestli to bylo do rozpravy nebo... Tak s přednostním právem pan... Pardon. Faktická elektronická poznámka, poslanec Martínek.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já bych chtěl doopravdy jenom poprosit pana Okamuru, prostřednictvím pana předsedajícího. Jsem také držitelem legální zbraně a rozhodně tady nemluví pan Okamura za všechny. Rozhodně ne za mě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní poslanec Růžička s faktickou poznámkou, pak s přednostním právem místopředseda... Faktické poznámky mají přednost. Prosím.

 

Poslanec Pavel Růžička: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Také bych reagoval na pana místopředsedu Okamuru. On to tady ocitoval trošičku tak nějak jako zvláštně. Jsem držitel několika zbraní, jsem držitel zbrojní licence, prodávám zbraně, samozřejmě teď v době výkonu poslaneckého mandátu mám obchod zavřený. Ale s držiteli zbraní a s těmi, co zbraně kupovali, jsem byl v dennodenním kontaktu a samozřejmě i s různými spolky, jako je LEX - kterému bych mimochodem chtěl poděkovat za perfektní přípravu a návrhy k novele tohoto zákona - jsem v kontaktu.

Jak pan Okamura říká, že se zavádí ta nová kategorie C1 pro znehodnocené zbraně a jak je to všechno komplikované, tak tato směrnice požaduje ohlašovací povinnost. Podmínky jsou nastaveny natolik volně a z jejich neplnění nejsou vůbec žádné sankce, že v zásadě se zachovává režim zbraně kategorie D, kam jsou znehodnocené zbraně zařazeny dnes. Jedná se navíc jen o zbraně znehodnocené podle přímo účinného evropského (nesroz.) nařízení od dubna 2016. Těchto zbraní je v České republice velmi, ale velmi, málo.

Ale samozřejmě se přihlásím do rozpravy a vysvětlím panu střelci Okamurovi návaznost tohoto zákona na praxi, protože možná prodejce zbraní má za povinnost proškolit střelce a vést je k tomu, aby věděli, když mají zbraň, jak s ní zacházet a jak dbát zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní... dobře, takže pan ministr. (Ministr Hamáček a poslankyně Černochová se dohadují, kdo má přednost dříve vystoupit.) Tak máte ho oba dva, tak se domluvte. Tak momentíček, na faktickou máme ještě pana předsedu TOP 09 Kalouska, takže ten bude mluvit jako první. Potom tedy za klub ODS s přednostním právem bude mluvit paní poslankyně Jana Černochová. Prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Omlouvám se, budu jenom velmi stručný se svou prosbou jako reakcí na pana poslance Okamuru. On řekl, že tady bojuje za 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, bych vám chtěl říct, že já zbrojní pas vlastním, a poprosím vás, abyste si mě ze svého seznamu škrtl. Za mě opravdu nebojujete, já s celou řadou vašich argumentů nesouhlasím a jsem přesvědčen, že takových držitelů zbrojních průkazů je nás hodně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já si vás ze svého virtuálního seznamu škrtám tedy, pane předsedo. Ale pojďme vážně. Děkuji za dodržení jednacího řádu.

Takže bych chtěl dát slovo paní poslankyni Janě Černochové, zpravodajce. Prosím máte slovo s přednostním právem a připraví se pan ministr Jan Hamáček.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Nevystupuji jako zpravodajka. Chtěla bych tu debatu zklidnit, protože jsme na tom odpracovali všichni hodně. Všichni, všichni, ze všech stran se účastnili řady schůzek, kde jsme skutečně ten návrh poslanců, kterému jsme říkali nadstavbový zákon, tak se vyprecizoval tak, že jsme byli ve shodě. To, že nejsme ve shodě na implementaci té směrnice, to víme. To víme od začátku.

Stejně tak víme, že jsou připravené pozměňovací návrhy v případě, že tedy dneska neprojde návrh, ke kterému se i ODS připojí, návrh na zamítnutí té implementace, což předpokládám, že to tedy neprojde. Tak budeme načítat pozměňovací návrhy, které vyřeší i ty věci, které tady zmiňoval pan Okamura, které zmiňoval pan Hamáček, které zmiňoval pan Růžička a možná budou zmiňovat i další na tom seznamu.

Já vás všechny prosím, jsme ve shodě, máme jedinečnou příležitost ukázat zástupcům střelecké komunity, lidem, kterým záleží na bezpečnosti České republiky, že jsme schopni se k tomu problému, který se nám tady vyskytl, postavit tak, že ho vyřešíme. A proto vás, vážení pánové, vyzývám ke klidu, k rozumu, vraťme znova tu debatu tam, kam patří.

Teď nevystupuji jako zpravodajka, vystupuji se stanoviskem klubu ODS a dovolte mi tedy představit vám náš postoj.

Víte, že na půdě Poslanecké sněmovny jsem opakovaně kritizovala právě tu implementační směrnici, tedy tisk, který tady máme pod tím číslem 92. Dovolte mi tedy připomenout jenom velmi stručně, co předcházelo tomu všemu, proč tady dneska stojíme a řešíme to jako problém.

Jak již mnohokrát v minulosti, i tentokrát došlo v některých hlavách členů Evropské komise k prozření a pocitu, že zbraň je zlo, které nepatří do rukou nikomu, a už vůbec ne prověřeným, zákon dodržujícím a různými způsoby hlídaným a kontrolovaným legálním držitelům zbraní. A tak byl připraven návrh směrnice, který měl být při vhodné příležitosti vytažen jako králík z klobouku.

Bohužel tou příležitostí se staly dny těsně po těch teroristických útocích v Paříží v listopadu 2015, kdy zcela iracionálně začali argumentovat tím, že nejlépe budeme bojovat s teroristy tím, že odzbrojíme legální držitele zbraní. Pět dní po tragédii v Paříži, jejímž následkem byly desítky mrtvých a stovky zraněných, vystoupil před novináře a veřejnost předseda Komise Juncker na tiskové konferenci a akčně a rozhodně pronesl, že bezpečnost občanů má pro stávající Komisi zásadní význam, a proto přichází s novelou směrnice o zbraních, přičemž ta původní byla z roku 2008. Tedy že chce bojovat s terorem a nelegálním obchodem se zbraněmi tak, že brutálním způsobem omezí legální držitele zbraní.

Představený návrh byl bez nadsázky pomyslným plivnutím do tváře těm, kteří dodržují zákon, jelikož snaha kriminalizovat určitou část společnosti s odůvodněním, že je to pro naše blaho a jejich dobro, je přinejmenším flagrantním příkladem zvrácenosti pokřiveného uvažování. Protože jestliže z pohledu Evropské komise těžiště posílení boje s terorismem a nelegálním obchodováním se zbraněmi je založeno na úmyslu utiskovat ty, kteří drží zbraň legálně, nesmíme se divit, že Evropská unie dlouhodobě a účinněji není schopna čelit žádným bezpečnostním hrozbám a krizím. A to ani těm ekonomickým, a jak jsme viděli i v těch několika posledních měsících, ani pandemickým.

Z minulosti známe mnoho případů, kdy se po odsunu zbraní do ilegality stávají takové zbraně žádanějšími na nelegálním, chcete-li černém trhu. To je prostě nepopiratelný fakt a toto by se samozřejmě dělo.

Ten návrh tedy byl Evropskou komisí představen. Když jsme se o něm v Poslanecké sněmovně dozvěděli, tak jsem se já tady snažila na konci listopadu 2015 - předstoupila jsem před Poslaneckou sněmovnu a žádala tehdejší kolegy o zařazení bodu k provedení rozboru směrnice. Přednesla jsem tehdy i návrh na usnesení odmítající tuto směrnici a chtěla jsem vystavit návrhu takzvanou žlutou kartu, která by společně s vyjednáváním s dalšími zeměmi mohla zajistit blokační menšinu na půdě Evropské unie. Bohužel toto bylo vetováno tehdejšími členy tohoto zákonodárného sboru z řad ČSSD a ANO. Tehdejším panem ministrem Chovancem to bylo zlehčováno, že vlastně o nic nejde, že se nám nic neděje, a výsledky tady vidíme teď všichni.

Následovalo tedy čekání, jak dopadne dohadování na Radě Evropské unie a v Evropském parlamentu. Směrnici v rámci projednávání nakonec tedy upravili, doznala řadu změn a úprav, a to i díky iniciativě některých europoslanců napříč politickým spektrem. Za to bych jim dodatečně chtěla moc poděkovat, byť si stěžovali i na ten nedemokratický průběh projednávání, protože třeba jejich návrhy nemohly zaznít nikde veřejně, ale prostě nebylo to důstojné.

Co se tedy odehrávalo ještě v té době Sobotkovy vlády. Měli jsme reálnou šanci ten celý problém zvrátit. Bohužel tedy se to nestalo a neměli jsme ani možnost vyjednávat s ostatními členskými zeměmi to, aby nás bylo víc zemí, které se proti tomu postaví. Alespoň - a za to bych chtěla poděkovat ministrům, kteří na tom spolupracovali, a lidem z Ministerstva vnitra, kteří tu žalobu připravovali ve spolupráci s lidmi z Ministerstva zahraničních věcí - se podala žaloba k soudnímu dvoru. Ano, bohužel tedy se stalo to, že jsme ji prohráli.

Každopádně naše vláda byla opět Poslaneckou sněmovnou, už vámi, stávajícími poslanci, opakovaně vyzývána, aby iniciovala i na půdě Evropské unie nová jednání o tom, aby se ta směrnice nesmyslná a už tehdy platná upravila, aby z ní vypadly některé hlouposti a aby hlavně v tomto trendu Evropská komise nepokračovala. Tady tedy nemám informaci, jestli nějaká jednání proběhla nebo neproběhla, to možná může doplnit pan ministr, protože teď samozřejmě odvrátíme nějaký stav, který momentálně nastal, ale nevíme, co bude v budoucnu, a nevíme, jakým způsobem se k některým restrikcím bude Evropská unie stavět v budoucnu.

Možná jsme všichni žili v nějaké naději, že po evropských volbách se některé postoje změní a bude Česká republika dávána ostatním zemím za příklad velmi kvalitní praxe i legislativy, protože skutečně v naší zemi máme velmi přísnou legislativu, velmi tvrdé postihy ve chvíli, kdy se stane to, že třeba by nějaký držitel zbrojního průkazu nadýchal zbytkový alkohol při řízení motorového vozidla, tak tohle všechno jsou okamžité kroky k odebrání zbrojního průkazu. Takže skutečně ti držitelé, mezi které i já patřím, jsem držitelka zbrojního průkazu na skupiny A, B, E a držím i několik zbraní, tak se musíme skutečně chovat ještě mnohem přísněji sami k sobě než řada běžných občanů, kteří pak nemusejí být řešeni přestupky. A my když budeme řešeni na úseku přestupků, tak skutečně nám hrozí odebrání zbrojního průkazu, což si nikdo z nás nechce dovolit. (Část poslanců vlevo se shlukuje, část poslanců se hlučně baví mezi sebou v lavicích.)

Dámy a pánové, jak už jsem tady říkala, nebudeme jako Občanská demokratická strana tady nečinně přihlížet implementaci této směrnice, kterou považujeme za špatnou. Na druhou stranu chápeme to, co tady říkal i pan ministr a co jsem jako zpravodajka já tady říkala v těch cifrách, které jsou hrůzostrašné, takže pravděpodobně se tady najde bez Občanské demokratické strany dostatek poslanců, kteří tu směrnici v té mininovele přijmou. Na druhou stranu jsme nechtěli nečinně přihlížet tomu, že by tato směrnice byla přijata v té původní verzi, a s několika kolegy i v rámci naší skupiny napříč politickým spektrem jsme připravili pozměňovací návrhy, které by měly zkvalitnit to, co bude přijímáno. Mimochodem, já mám připravený pozměňovací návrh, který by měl udržet platnost zbrojního průkazu po dobu deseti let. Takže pan kolega Okamura, který to tady zmiňoval, může podpořit můj pozměňovací návrh a nemusí se obávat toho, že by se tato lhůta zkracovala.

Tolik tedy postoj Občanské demokratické strany k tisku 92. My logicky podpoříme zamítnutí, tak jak to navrhne tady kolega Koten. Je to náš postoj, který je dlouhodobý. Bylo x možností, kde se to mohlo řešit jinak. Nevyslyšeli jste mě se žlutou kartou, s červenou kartou. Náš postoj je tedy konzistentní.

Co se ale týče toho druhého sněmovního tisku, sněmovní tisk 669, kde je řada mých kolegů z Občanské demokratické strany pod tímto návrhem podepsána, tak ten velmi rádi podpoříme, i jsme na něm spolupracovali, protože máme za to, že ta norma je skutečně potřebná. Občanská demokratická strana podporovala, prosazovala prohlubování důvěry mezi občanem a státem, ať už to byly různé zbraňové amnestie, které jsme v minulosti prosazovali a podporovali. Obrana a bezpečnost není zadarmo, víme to všichni. Stojí to úsilí mnoha jednotlivců, kteří svou prací, chováním každý den přispívají k bezpečnosti obyvatel a obraně naší země. Na druhou stranu každý občan si zároveň nese svůj díl odpovědnosti za ochranu a bezpečnost sebe, svojí rodiny, svých nejbližších, obce, atd., až můžeme dojít k celé vlasti.

Věřte mi, že řada lidí, kterým není bezpečnost a obrana lhostejná, si to uvědomuje, chovají se podle toho. A takové občany, dámy a pánové, takové občany je důležité oceňovat, motivovat, protože těch, kteří se na obraně a bezpečnosti chtějí aktivně podílet, ale přitom nechtějí nebo nemohou vstoupit přímo do armády, do aktivní zálohy nebo do bezpečnostních sborů, je celá řada. A kdo chce pomoct, má mít možnost. A my jim tuto možnost tímto návrhem zákona dáváme.

Mimochodem, aktivní zálohy, řada těch lidí si kromě toho, že samozřejmě projde nějakým výcvikem, mají svoje civilní zbraně, tito lidé jsou také připraveni participovat na obraně země i poté, co třeba dosáhnou určitého věku, kdy už nemohou v aktivních zálohách sloužit, a je škoda o ně přijít. Ale ani to nestačí. Nestačí policisté, nestačí vojáci, nestačí obecně příslušníci bezpečnostních sborů a bylo by chybou opírat se pouze o lidi, kteří mají blízko k armádě.

Víte, naše společnost ztratila základní instinkty pro zvládání potenciálních hrozeb. (Odmlka, řečnice přestává hovořit k trvale hlučícímu sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak ano, paní poslankyně má pravdu, protože už je tady hluk příliš velký. Tak prosím o klid! Prosím o klid ještě jednou!

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Proto v ODS dlouhodobě chceme, aby příprava obyvatel pro krizové stavy začínala už na školách. Pokud to myslíme s obranou naší země a bezpečím obyvatel vážně, musíme zavést nějaký ucelený systém, který by naučil mladou generaci přežívat bez moderních technologií, a naučit se třeba takovým věcem, jako jsou základy první pomoci. Řečí kolem tohoto tématu bylo dost. Určitě kdyby tady seděl pan ministr obrany, tak vzpomene, že i jeho resort v této věci teď chystá jednu normu, kterou tady budeme mít, což také je v pořádku. Na druhou stranu to, že bychom my měli mít pod Ministerstvem vnitra nějaký ucelený systém, kde třeba bude možnost i té střelecké přípravy, je dobrá varianta, protože je to Ministerstvo vnitra, které vede všechny evidence jak držitelů zbrojních průkazů, tak komisařů, tak vlastně všech zbraní, které mají legální držitelé.

Jsem přesvědčená, že tento návrh zákona - už končím - je dalším krokem k tomu, abychom umožnili zapojení těch lidí, kteří stojí o to bránit svou zem a bezpečnost svých blízkých. Proto bychom jim to měli umožnit a vytvořit jim k tomu adekvátní podmínky. A skutečně si velmi vážím toho, že na takto složitém tématu jsme uměli najít v této Poslanecké sněmovně shodu, a budu doufat, že nám to vydrží celá tři čtení a samozřejmě že nám i ta shoda vydrží s našimi senátory.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost. Za klub Občanské demokratické strany vám mohu přislíbit podporu sněmovnímu tisku 669 a podporu zamítnutí návrhu tisku 92.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jinak zpravodaj má v souladu s jednacím řádem kdykoliv přednostní právo, takže si ani nemusíte...

 

Poslankyně Jana Černochová: Já vím, ale já jsem to nechtěla zneužívat, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To jste hodná. (Pobavení v sále.) Pane ministře, jsou tady dvě faktické. Omlouvám se. Takže vystoupí pan poslanec Josef Bělica. Ne, rušíte. Pan poslanec Jaroslav Foldyna, takže dvě minuty ještě posečkejte, jestli nenaskočí něco. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Nechci zdržovat pana ministra. (Předsedající: Ne, nezdržujete.) Chtěl bych vlastně poděkovat paní kolegyni a předřečnici, která to tady v zásadě popsala. Jenom si dovolím takovou jízlivou poznámku. Tu implementační vyhlášku zřejmě podepsal Daladier s Chamberlainem a poslali nám to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A ještě jedna faktická, pan poslanec Zdeněk Ondráček, a připraví se pan ministr Hamáček. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Já jsem si velmi rád poslechl stanovisko klubu ODS. Plně souhlasím, paní kolegyně, víte, že v této věci dokážeme být ve shodě, jenom jste zmiňovala to, že bychom byli velmi rádi, kdyby se toho budoucího výcviku a tohoto chopilo Ministerstvo vnitra, protože se jedná o otázky vnitřní bezpečnosti. Ale jak máme možnost už dneska vidět, tak bylo rychlejší Ministerstvo obrany a Ministerstvo obrany už vypisuje nějaké dotační programy právě na tyto podpory těchto branných spolků do budoucna. Takže já bych byl rád, pokud by se nám to budoucna podařilo to opravdu dostat pod Ministerstvo vnitra, popřípadě samozřejmě i to Ministerstvo obrany. Ale mluvíme o vnitřní bezpečnosti - a velmi dobře jste zmínila, že ty evidence jsou u policie - mluvíme o vnitřní bezpečnosti, to znamená, je to Ministerstvo vnitra, a byli bychom rádi, kdyby do budoucna Ministerstvo vnitra si na to vyčlenilo nějaký dotační program a mohli jsme, až to tady projde tím legislativním kolečkem, mít to pod vnitrem. Já bych to opravdu vidět radši pod vnitrem.

Takže to jen na doplnění vaše. Jinak to, co jste řekla, v podstatě jsem schopen podepsat bez nějakých výhrad. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já přečtu dvě omluvy a připraví se pan ministr Jan Hamáček. Paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková se omlouvá od 15.20 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se omlouvá od 15.15 hodin do konce jednacího dne z důvodu neodkladných pracovních záležitostí.

A teď s přednostním právem ministr vnitra Jana Hamáček a připraví se... paní poslankyně Jana Černochová už ne, už jste vystoupila, takže pan poslanec Marek Novák. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Já už budu velmi stručný, protože souhlasím s paní poslankyní Černochovou, že je potřeba tu věc, která se opravdu vyjednávala dlouho, posunout kupředu. Ale já jsem prostě nemohl zůstat mlčet, když tady vidíme, jak celá řada lidí tráví i svůj volný čas na tom, aby našla nějaké řešení, to znamená, abychom našli zákon, který vyhoví tomu, co musíme udělat, tuto směrnici implementovat a současně neublížit nebo minimálně omezit naši střeleckou veřejnost, a pak pan kolega Okamura do toho vletí jak tajfun a prohlásí, že to je všechno blbě a že bychom měli tuhle směrnici zamítnout. A alternativa je jaká? Vystoupit z Evropské unie, nebo zaplatit 300 milionů korun z rozpočtu Ministerstva vnitra. Tak já těch 300 milionů korun radši dám tady na ty dotační tituly, jak chtěl pan kolega Ondráček, než abych to posílal zpátky do Bruselu! Vaše řešení je vystoupit z Evropské unie, nebo zaplatit 300 milionů do Bruselu. Já si myslím, že jsme našli lepší!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Marek Novák a připraví se pan poslanec Radek Koten. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já si dovolím tedy za sebe nekomentovat ten sněmovní tisk 92, který se týká té implementační směrnice. Myslím si, že těch diskutující už tady bylo k tomu dostatek, a spíše bych vám pověděl a požádal o podporu sněmovního tisku 669, který je z mého pohledu velmi důležitou normou, která opravdu v našem řádu čím dál víc absentuje. Jedná se především o znemožnění zakládání a fungování paramilitárních skupin a domobrany mimo veřejnou kontrolu.

Sdružování občanů plně podporuji, nicméně je zde nutno jasně nastavit právní rámec pro subjekty, které mají za cíl při své činnosti používat zbraně. Nemůžeme dopustit, aby zde vznikaly subjekty, jejichž hlavní myšlenkou může být jakkoliv orientovaná nenávist, ať už k jiné rase, národnosti, či sociální skupině obyvatel. Osobně se setkávám se spolky, které pracují s mládeží, motivují své členy právě ke společenské odpovědnosti, lásce k vlasti a demokratickému řádu společnosti. Právě zde vidím smysl jednoznačné podpory této činnosti.

Mimo hlavní myšlenku návrhu zákona jsou zde řešeny další oblasti, jako zavedení možnosti střelecké přípravy a nastavení jasného právního a odborného rámce. Předkladatelé se mimo jiné inspirovali jak dobrou praxí u subjektů v České republice, tak také benchmarkem okolních zemí, kde je již podobná norma zavedena, a konkrétně ve Švýcarsku a Izraeli.

V oblasti snížení rizika zneužití výrobků, které mohou být využity jako zbraně, je cílem zpřísnit pravidla zejména v době trvajícího ohrožení státu, tedy krizovém stavu, kterým jsme si také prošli. V neposlední řadě je cílem umožnit v optimálním rozsahu nakládat se zbraněmi osobám v postavení příslušníka bezpečnostního sboru nebo obdobným osobám s odpovídajícím výcvikem v nakládání se zbraněmi právě tak, aby tyto osoby byly efektivně plnit své úkoly a přispívat k zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti, a to právě i v době mimo svou službu nebo mimo pracovní dobu. A známe mnoho případů, kdy právě tito lidé pomohli zachránit právě jiné životy nebo majetek svých spoluobčanů.

Závěrem zdůrazním, že oblast nakládání se zbraněmi je jednou z nejdůležitějších, klíčových oblastí právní úpravy v bezpečnostní oblasti. Ta je navíc oblastí průřezovou. Představuje průnik celé bezpečnostní politiky státu. Jedním z našich nejdůležitějších úkolů právě i jako poslanců Parlamentu je zabezpečit bezpečnost obyvatelstva. Bezpečí je dle uznávané Maslowovy pyramidy jednou z nejzákladnějších potřeb člověka. Proto vás zde, vážení kolegové, vážené kolegyně, vyzývám, nebuďme v lidech pouze dojem, ale konejme kroky, aby bylo v naší zemi ještě bezpečněji.

Děkuji za pozornost a podporu tisku 669.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Radek Koten a připraví se pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, tato implementační novela směrnice Evropské unie, je to tisk označený, nebo očíslovaný 92, nakládání se zbraněmi, omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a zasahuje do vnitřních záležitostí států v rámci vnitřní bezpečnosti České republiky. Je to v rozporu s právem Evropské unie. Argumenty, které používá Evropská komise, že bojuje zákazem některých druhů zbraní s terorismem, jsou naprosto liché, protože pachatelé trestných činů a teroristé si zbraně vždy pořizují na černém trhu. Tato novela cílí na slušné občany, legální držitele střelných zbraní. Jsme proti diktátu Evropské unie, která chce slušné občany v České republice odzbrojit naprosto salámovou metodou, tedy postupně. Terorismus ale Evropská unie naopak podporuje, a to nekontrolovaným přílivem milionů nelegálních migrantů, bývalých bojovníků Islámského státu a džihádistů. Vidíme to nyní právě na hranicích Řecko a Turecko, jakým způsobem se k sobě chovají dva členové paktu NATO. Proto podávám návrh na zamítnutí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se omlouvá paní poslankyně Tereza Hyťhová od 16.15 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Takže já si tady poznamenám ten návrh na zamítnutí, ano, a nyní požádám o vystoupení pana poslance Jiřího Kobzu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý den. Já bych také rád poprosil o podporu návrhu zákona o nakládání se zbraněmi, sněmovní tisk 669, protože si myslím, že se jedná o zákon, který je velmi potřebný, a popravdě řečeno, o kterém si myslím, že už tady dávno měl být. Je to zákon, který vytváří právní rámec, konečně vytváří právní rámec pro to, aby se řádně registrované spolky, které se zabývají nějakou brannou činností, myslivectvím, střelectvím, historickou střelbou nebo historickými akcemi, aby se mohly dobrovolně zapojit a přispět k vnitřní bezpečnosti a k ochraně státu.

Ministerstvo vnitra, jak už tady zaznělo, které má u sebe všechny podklady a koncentruje veškerou evidenci těchto lidí, má ještě jednu úžasnou věc. Má regionální strukturu, protože má svoje policisty prakticky v každé vesnici a v případě potřeby, kdy je nutné policii v určitých oblastech nebo celkově posílit, může v této oblasti na základě tohoto zákona potom mobilizovat právě tyto registrované spolky nebo jednotlivce a tu policii posílit v její hlídkové pozorovací činnosti. Že to je zapotřebí, jsme viděli nedávno v minulé době, kdy byla série loupežných nájezdů na vesnice v Praze-východ okolo Jesenice, kdy nakonec vznikla víceméně občanská hlídková činnost. Viděli jsme to během koronavirové krize, kdy bylo nutné uzavřít hranice, bylo nutné uzavřít určité oblasti a policie na to sama o sobě neměla dost sil a opět potřebovala posílit.

Takže chtěl bych říct ještě jednou tady naplno: Ten zákon není zaměřen proti domobranám, které fungují jako registrované spolky podle zákona. Ten naopak těmto spolkům umožňuje aktivně se zapojit do ochrany státu a posílení vnitřní bezpečnosti. A já vás proto prosím, abyste tento návrh zákona podpořili a propustili do druhého čtení. Děkuji vám. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Leo Luzara, zatím poslední přihlášený do sloučené obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající a... (dívá se za sebe, avšak do prázdné vládní lavice) ... milá vládo...

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Aha. Nemáme tady ani jednoho ministra. Takže jestli na tom tedy trváte, tak já vyhlásím dvě minuty pauzu a doufám, že se někdo z ministrů dostaví. Takže se tady uvidíme v 15.44.

 

(Jednání přerušeno v 15.42 hodin. V 15.43 přišel do sálu ministr vnitra a vzápětí ministr životního prostředí, poslanec Luzar chtěl pokračovat, ale předsedající upozornil na to, že pauza je do 15.44 a někteří poslanci by se chtěli ještě dostavit. Jednání pokračovalo v 15.44 hodin.)

 

Tak je 15.44. Já přečtu omluvu, budeme pokračovat. Pan poslanec Jan Čižinský se omlouvá dnes od 15.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A pokračuje pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Tak ještě jednou děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení předkladatelé, vážený pane ministře, velice děkuji za tento návrh zákona, který dneska projednáváme.

V prvé řadě musím oznámit střet zájmů, protože jsem držitelem zbrojního průkazu, jsem střelec a zároveň jsem členem sportovně střeleckého klubu, čili je v mých intencích prosazovat tento návrh, zvláště pak tisk 669, který řeší docela hodně problémů, se kterými se střelecká veřejnost dnes a denně setkává.

Dovolte mi krátký exkurz do minulosti, kdy jsme - a tady přiznávám, ano, my politici jsme trošku zanedbali přípravu na to, co se v Evropě na nás chystá. Nesledovali jsme pořádně děj, co se týče zbraňové legislativy Evropy, přípravné činnosti, a nyní taháme za kratší konec provazu, který je před námi, a cítíme ze všech stran, že Evropská unie se rozhodla jít určitou cestou, která se nám, střelecké veřejnosti, absolutně nelíbí.

První návrhy, které přicházely z Evropské unie, a ty debaty kolem té implementace ukázaly, že Česká republika mnohdy zůstává osamocena ve snahách zachovat nějakou úroveň přijatelnosti pro české občany zbraňové legislativy. Mnoho států Evropské unie jde paradoxně tak daleko, že zakazuje i nože, kuchyňské nože, zakazuje i zavírací nože, které se dají otevřít jednou rukou, jde do detailů, které pro nás jsou nemyslitelné, jako třeba obranné spreje, které se běžně používají třeba k zaplašení nějakého vzteklého psa apod., tak i tyto jsou zakázány a občané jsou trestáni za to, pokud je mají, aniž by třeba měli důvod, prostě má žena v kabelce tento sprej, když jde večer někde z koncertu, a je trestána za to, že ho má. To si myslím, že je ad absurdum, situace, kterou Evropská unie nedomyslela, kterou se Evropská unie pod nějakým dojmem terorismu snaží prosadit, a určité únikové cesty, které nabízí v tom projednávání, se ukazují jako absolutně nepoužitelné. Protože Evropská unie jde cestou, kdy říká: státy, které mají docela výraznou tradici v rámci ozbrojení svých občanů, tzn. třeba Švýcarsko, byť není součástí Evropské unie, ale spadá do toho společenství a ten zákon by se jich také týkal, popř. skandinávské země nebo severské země, které mají docela výraznou tradici v loveckých záležitostech spojených s pobytem v přírodě, kde ty zbraně k tomu také patří, je, jak se říká v tom posunu toho zákona, na druhé koleji.

Je tady jasná tendence, a znovu se vracím na začátek, a děkuji panu ministrovi a hlavně Ministerstvu vnitra jako takovému, protože to není zásluha jenom ministerstva, ale zásluha hlavně úředníků, kteří dostali ten úkol a kteří mají napsat nový návrh zbraňové legislativy České republiky, za kvalitně odvedenou práci. A ta kvalitně odvedená práce je postavena na tom, že z jedné strany je směrnice Evropské unie, kterou jsme povinni implementovat pod výraznými sankcemi, které Evropská unie může za neimplementaci uplatnit, a z druhé strany občanskou veřejností spojenou tím jediným zájmem, což jsou přátelé zbraní a střeliva, když to nazvu s velkými uvozovkami, tzn. asi 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů, kteří se cítí být omezeni ve svých občanských právech a cítí se být ohroženi jako docela velká skupina lidí mající společný koníček, společný zájem.

Návrh zákona 669 je dobrým návrhem. Pokud tady je někdo a bude říkat, že to je špatný návrh a že se mohlo získat něco více, mohlo se upravit něco jinak, myslím si, že nemá úplně pravdu. Ten návrh, který je nám předkládán, zaslouží určitě pozornost a zaslouží si určitě to, aby byl schválen. Předpokládám, že pozměňovací návrhy, které v dalších čteních budou, se budou spíše zabývat technikáliemi a záležitostmi spojenými s aplikací tohoto návrhu v praxi. Já sám upozorňuji třeba na určité legislativní chyby spojené s možností střelby milovníků dlouhého výstřelu, tzv. odstřelovačů, když to nazvu laicky, ale spíše milovníků střelby na dlouhé vzdálenosti, kteří nemají v České republice příliš prostoru, aby využívali vojenské újezdy, aby využívali vojenské střelnice, protože jsou civilisté a nemohou tam střílet, protože existuje nějaké nařízení Ministerstva obrany, které říká, že civilista třeba nemůže střílet, byť ti, kteří spravují tyto újezdy a střelnice vojenské, říkají - nám by to nevadilo, je to dokonce ku prospěchu branné výchovy a cvičení těchto záloh, mnohdy jsou to aktivní vojenské zálohy. Přesto nemohou. A to jsou věci, které ano, můžeme upravit v dalších čteních tohoto zákona.

Co mně osobně vadí a vnímám, je, že tímto zákonem se budeme muset zabývat opakovaně, protože snahy Evropské unie ukazují, že se připravuje další zásah do práv držet zbraň, držet munici, další zásah do občanských svobod těch, kteří si tento koníček vybrali. A tento zásah, ať už se týká tolik deklarovaného olova, popřípadě znovu zásah snahy zakázat zbraně, které mají vzhled vojenských zbraní. Ale které zbraně nemají vzhled vojenských zbraní? To si řekněme na rovinu. A budeme se asi muset znovu vrátit k tomu, že budeme pod výrazným tlakem.

Proto vnímám tento návrh jako velice dobrý návrh, který řeší problematiku v České republice. Přivítám ty návrhy, které povedou k tomu, že se nám tento zákon podaří přijmout bez větších komplikací ve všech třech čteních.

Zároveň vítám iniciativu senátorů, kteří připravují návrh zakotvení určitého práva mít možnost se bránit do Ústavy České republiky. Toto si myslím, že zaslouží pozornost a poděkování - rozhodnutí Senátu připravit a dát Sněmovně k projednání. A pevně věřím, že v rámci druhého čtení se již budeme vracet opravdu ke konkrétním věcem, tu politickou část rétoriky si odpustíme a budeme se snažit přispět k tomu, aby Česká republika byla opět v Evropě udávána jako země, která má velice liberální zákon o zbraních a střelivu, ale také velice přísný a velice dobrý, abychom byli příkladem a vzorem pro celou Evropu v rámci postupu, jak v této problematice jít a postupovat.

Čili na závěr ještě jednou děkuji Ministerstvu vnitra, hlavně pracovníkům, kteří se podíleli na návrhu tohoto zákona. Neměli lehkou práci. A pevně věřím, že i v této Sněmovně budeme s tímto zákonem, jak se říká, pracovat i v tomto pohledu, že to není zákon, který by byl vyvolán přímo našimi potřebami. Musíme se k němu postavit tak, že Evropa prostě nějaké tendence má, a budeme hledat cesty, jak najít kompromis a dojít k dobrému zákonu v rámci zbraní a střeliva.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám dvě přihlášky - na faktickou poznámku vystoupí pan poslanec Klaus a v obecné rozpravě se dále připraví pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Zareagoval bych na všechny předřečníky i na všechny ostatní členy Sněmovny šmahem ve faktické poznámce, a sice necítíte se lehce schizofrenně? Tady jeden za druhým hájíte - a velice správně - právo držet zbraň, naši zbraňovou kulturu. A pak vždycky řeknete za b), no ale teď ta směrnice, tak to asi tedy nějak budeme muset přijmout. Není skutečně systémové řešení vypovědět Lisabonskou smlouvu a nenechat si nařizovat někým jiným, co my chceme? Vždyť vůči zbraňové směrnici se vyslovila dokonce vláda České republiky, dokonce to hnala k evropskému soudu, který jsme prohráli tedy samozřejmě logicky. Takže vláda to nechce, střelci to nechtějí, tady drtivá většina poslanců to nechce, aspoň dle toho, jak vystupují, ale výsledek bude, že to nakonec tedy nějak tak jako ubožácky schválíme. Tohle vás přece nemůže těšit. Za dvacet let budete ležet na smrtelné posteli a tam si jako vzpomenete, jak jste jednali o těch zbraních například a nakonec jste to tedy prohlasovali, protože musíme. Hrdost českého poslance na nule. Já už jsem kvůli tomu několikrát vystupoval, ale je to věc, která je zásadní.

Samozřejmě směrnici podporovat nebudeme. Nepodporujeme žádnou. Ale tady ta schizofrenie drtivé většiny ctěných kolegů mě nepřestává fascinovat. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní zatím poslední přihlášku mám pana poslance Zdeňka Ondráčka. Tak ještě jedna faktická mi naskočila. Ale je to od vašeho kolegy, takže pan poslanec Leo Luzar na faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Leo Luzar: Já se omlouvám, nechci zlobit, jak tady bylo naznačeno, ale musím reagovat na to, co tady zaznělo. Já si opravdu nemyslím, že tento zákon je zrovna ten zákon, na kterém bychom měli iniciovat občanskou neposlušnost a takzvaný czexit, jak asi někdo naznačuje, jako můj předřečník tady prostřednictvím pana předsedajícího. Protože samozřejmě občanská společnost má také zastánce tohoto postupu. Mnoho lidí je tady příznivcem, aby občané neměli v držení zbraně. A já to ctím. Ano, mají své obavy, mají možná svou negativní zkušenost. Ale přesto zůstávají v té rovině ano, Česká republika má nějaké zákony a řídí se jimi.

Já opravdu nejsem přesvědčen, že zrovna tento konkrétní zákon a 300 tisíc střelců - mezi ně se počítám - je zrovna ten, na kterém bychom měli zlomit tu hůl. Ale přesto je to vážné varování pro všechny, hlavně v Evropské unii, že tady je nespokojenost s činností zrovna v této oblasti. A myslím si, že tento signál, po kterém je tady voláno, hrdost českých občanů a českých zákonodárců, je tady docela zřetelně a jasně řečen. A pevně věřím, že i Evropská unie to slyší a bude se to vyhodnocovat a bude k tomu takhle přistupovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Ondráček. Je to poslední přihláška, kterou tady zatím mám. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Úplně ve zkratce zareaguji na svého předřečníka. Vidíte, ač dva z jednoho klubu, můžeme mít rozličný názor. Já bych klidně té Evropské unii řekl, že otázky vnitřní bezpečnosti jsou naše a prostě do toho by nám zasahovat neměli. Proto jsem byl i pro to, aby proběhlo to soudní jednání u evropského soudu. A že jsme prohráli, se mi samozřejmě nelíbí. A proto sám za sebe říkám, že budu podporovat návrh pana poslance Kotena, to znamená zamítnutí sněmovního tisku 92, i přesto, že hrozí ta sankce, protože někde se to zarazit musí. A kolega říká, že to není zrovna ten důvod. Já ten důvod tam vidím. Jsem také střelec, také držitel několika zbraní. A prostě nelíbí se mi to. Ale samozřejmě chápu rozličný názor i to, že druhá část veřejnosti by byla nejradši, kdyby žádné zbraně nebyly. A asi by ten svět byl daleko krásnější, kdyby žádné zbraně nebyly a všude byl jenom klid, mír a pořádek.

Ale zbraň podle trestního práva je cokoli, čím lze útok proti tomu druhém učinit důraznější. A může to být i dámská kabelka paní poslankyně Jany Černochové, která má svá tři čtyři kila, protože víme, co tam ženy všechno nosí, a pokud by nás přetáhla svou kabelkou, tak někteří slabší jedinci by to už nemuseli rozdýchat. (Pobavení a reakce v sále.) Takže to jenom tak na odlehčení.

Já podpořím návrh pana poslance Kotena, byť vím, nebo tuším, že asi tento návrh neprojde a budeme se tím zabývat. A proto jsem byl i součástí té pracovní skupiny, kde jsme tvořili sněmovní tisk číslo 669 a upravovali ten původní návrh Ministerstva vnitra. Odpracovali jsme na tom opravdu ty desítky minut, možná i hodin, které tím proběhly, než jsme to vyprecizovali do stavu, který jsme si vám dovolili předložit jako skupina poslanců a který za nás tady představil pan kolega doktor Mašek.

Bylo zmíněno také, co nás tady čeká. Je potřeba říci, že tyto dva tisky v rámci společné rozpravy, pokud projdou dnešním čtením a dojdou do výborů, tak my je projednáme. Říkáme, a my to víme, ale pro vás, kteří nejste členy výboru, my už máme připraveny pozměňovací návrhy jak z dílny Ministerstva vnitra, tak z dílny paní poslankyně Jany Černochové, anebo i ze společné dílny mne a pana kolegy doktora Maška jako dvou místopředsedů výboru pro bezpečnost. Kolegy jsme s tím seznámili, takže víme, jaká je situace.

Zároveň bych vás chtěl, a dovolím si říct i za pana kolegu, pozvat, my s panem kolegou v této věci ještě uspořádáme zde nějaký kulatý stůl, nebo seminář ještě před jednáním výboru pro bezpečnost. Dostanete pozvánku. Vy, které to zajímá, můžete se toho účastnit. A budeme velmi rádi, protože ta diskuse má být široká. A i z té diskuse, která tady teď proběhla. Jsem za to velmi rád, byť s těmi drobnými přestřelkami, které byly mezi kolegou místopředsedou Poslanecké sněmovny Okamurou a panem ministrem. Ale na to už jsme si v podstatě zvykli.

Kolega Luzar také zmínil, že je tady nějaká novela zákona č. 110 o bezpečnosti České republiky. Je to ústavní zákon, podotýkám. Abyste byli informováni, kolegové a kolegyně senátoři toto budou projednávat podle všeho už 11. června, to znamená příští týden, jako návrh zákona, který k nám doputuje. A my se budeme snažit to projednat buď ještě na červencové schůzi, abychom to dostali do výborů a mohli to projednávat společně v tom jednom balíčku otázek bezpečnosti.

Bylo zmíněno Ministerstvo vnitra a poděkování. Ano, na začátku, když se to rodilo v Evropské unii, jsme mohli být aktivnější a mohli jsme tam dát tu žlutou kartu a prostě některé věci říct. Ale bohužel jsme to neudělali a teď už vlastně taháme ty kaštany z ohně. Ale je na tom odpracováno, myslím si, docela dost práce.

Tímto vás žádám, abychom ten sněmovní tisk číslo 669 propustili do druhého čtení, a věřte, že napříč politickým spektrem všichni, kteří k tomu jsme schopni odborně zaujmout nějaké stanovisko, a i ve spolupráci s Českomoravskou mysliveckou jednotou, LEXem a dalšími a dalšími organizacemi, které sdružují sportovní střelce anebo majitele, držitele zbraní, vytvoříme takové pozměňovací návrhy, které buď tu evropskou směrnici ještě víc zjemní, anebo docílíme toho, aby to bylo přijatelné. Ale sám za sebe vnitřně říkám, nelíbí se mi, co EU dělá, a proto budu podporovat návrh pana poslance Kotena a budu hlasovat pro zamítnutí té devadesátdvojky, a pokud to neprojde, což je samozřejmě vaše rozhodnutí, tak budu velmi rád, když pan ministr vnitra těch ušetřených 300 milionů, opravdu vyhlásí ten dotační program, a budeme ty spolky... Pane ministře, nesmějte se! Sám jste to řekl, hodil jste to, takže když těch 300 milionů vytvoříme a ty spolky budeme podporovat, protože ta výchova mladé generace k vlastenectví a popř. i těch všech ostatních věcí souvisejících s Českou republikou a národní identitou jsou prostě důležité. A jak jsem zmínil, byl bych rád, kdyby to bylo pod Ministerstvem vnitra, nikoliv pod Ministerstvem obrany, protože jsme u otázky vnitřní bezpečnosti a to je pro mě důležité.

Takže děkuji za tu diskuzi a pojďme rozhodnout hlasováním o dvou návrzích, které tady jsou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. A ještě mám tady jednu faktickou poznámku a je to pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, dovolte jenom obecně k mým předřečníkům. Já jsem se vždycky domníval, že názorů ač jsme různých, tak že všichni si přejeme a ctíme právní stát. A prostě k právnímu státu patří respektování pravidel. Primární evropské právo je součástí právního řádu, dodržování pravidel je součástí právního řádu, závaznost směrnic a nařízení, na jejichž projednávání jsme se podíleli, je dodržováním pravidel právního řádu. Mě mrzí, když zákonodárce říká: já odmítám respektovat právní řád České republiky. Mluvím o našem právním řádu, jehož je samozřejmě evropské právo součástí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní tady už nemám žádnou přihlášku, takže se rozhlédnu, zdali někdo chce ještě hovořit v obecné rozpravě. Ano, ještě. Pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím. (V sále je velký hluk.)

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Já vás, pane kolego, předsedo Kalousku, prostřednictvím pana předsedajícího plně chápu, ale v tom případě bychom nemuseli být zákonodárci České republiky -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Já vás poprosím o klid. Pane poslanče, moment! Já jsem vás přestal úplně totiž slyšet, co říkáte. Zajisté to jsou závažné věci, takže já vás poprosím o klid, abychom vůbec tady slyšeli, o čem hovoříme. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: - a mohli bychom si nechat všechno diktovat z toho Bruselu, protože jsme se jednou zavázali, že všechno budeme implementovat. A já myslím, že poměrně často narážíme na věci, které se nám prostě nelíbí, a pokud se nám něco nelíbí, tak máme právo to také říci. A i tou formou odporu, že nebudu podporovat kdejakou věc, která z Bruselu přijde.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní se rozhlédnu, zdali je ještě zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Ještě! Takže pan poslanec Jiří Kobza. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já bych chtěl touto cestou vyslovit poděkování všem, kteří se zúčastnili přípravy poslaneckého návrhu zákona o nakládání se zbraněmi, sněmovní tisk 669, protože došlo k naprosto jedinečnému stavu, kdy na tom návrhu byla shoda napříč Sněmovnou, napříč politickým spektrem, což je do značné míry jedinečné, a protože se jedná o velice důležitý zákon pro celou naši zemi, já ještě jednou děkuji všem, kteří se toho zúčastnili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Podívám se, jestli je někdo ještě přihlášen. Nikoho nevidím, takže já sloučenou obecnou rozpravu končím. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Ne. A pan ministr také ne, takže všichni tři, co by mohli mít závěrečné slovo, tak zájem nemají. To je konstatování.

 

Nyní tedy se vrátíme k projednávání každého tisku zvlášť. Takže nyní tisk

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.