Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

252.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 502/ - třetí čtení

Poprosím, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo ministr zemědělství Miroslav Toman a zpravodaj garančního výboru, kterým je zemědělský výbor, pan poslanec Pavel Kováčik. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 502/4, který byl doručen dne 5. března 2020. Usnesení garančního výboru byla doručena jako sněmovní tisky 502/5 a 502/6.

Ptám se pana navrhovatele, zda má před otevřením rozpravy zájem o vystoupení. Pane ministře, chcete vystoupit před otevřením rozpravy? Je tomu tak? (Ne.) Takže pan ministr nemá zájem o vystoupení před otevřením rozpravy. Já otevírám rozpravu a s přednostním právem jako první pan předseda Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, pane předsedo. Moje vystoupení jako předsedy zemědělského výboru k tomuto tisku bude velmi stručné. My jsme dlouho projednávali návrh tohoto zákona, jehož hlavním cílem je transpozice evropského práva do tohoto tisku, včetně i řešení problému, který se jmenuje dvojí kvalita potravin. Nicméně objevila se v průběhu projednávání i záležitost, která je obsažena v pozměňovacím návrhu jak kolegyně Balaštíkové, Podala a dalších, ale i kolegy Kováčika, že bychom měli prostě vyslat jako Česká republika českým zemědělcům a potravinářům jasný signál, a i veřejnosti, že máme zájem na tom, aby se v České republice prodávaly zejména české potraviny. Nicméně závěr té naší debaty, a je to i usnesení zemědělského výboru, kdy navrhujeme a žádáme Sněmovnu, aby vrátila tento tisk do druhého čtení, protože se nám nepodařilo najít úplně kompromis se všemi účastníky tohoto řetězce. Ta debata pokračuje. Dneska zrovna odpoledne sedíme s panem ministrem a s jeho kolegy, s kolegou Kováčikem a dalšími, se zástupci Agrární komory, Potravinářské komory a dalších účastníků celého řetězce, abychom našli nějaký kompromis, který já tady dneska nechci specifikovat, protože zatím ten kompromis nalezen není. Čili proto zemědělský výbor navrhl vrátit tento zákon do druhého čtení. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Teď abych nikomu nekřivdil, mám pocit, že pan Kováčik byl o trochu rychlejší než pan předseda Kalousek. Oba s přednostním právem. (Posl. Kalousek dává přednost.) Tak. Pan předseda Kováčik, poté pan předseda Kalousek. Obojí přednostní práva.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Paní a pánové, dobrý den. Mám dvojité přednostní právo - právo zpravodaje a právo předsedy klubu, a ještě navíc jsem starší než pan kolega Kalousek. Takže se omlouvám.

Ale možná, abych učinil přítrž různým situacím, které zde byly před chvílí, tak vás seznámím s doprovodným usnesením garančního výboru, tedy zemědělského výboru, ze 34. schůze dne 15. dubna. Usnesení zemědělského výboru číslo 158 ze dne 15. dubna 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 502, jednání garančního výboru. Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako garanční výbor po projednání návrhu zákona po druhém čtení:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR podpořit návrh na vrácení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 502, do druhého čtení;

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR;

III. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Jako zpravodaj toho tisku se přimlouvám za to, aby toto usnesení garančního výboru bylo naplněno, abychom tedy vrátili - pardon, připojuji se k tomu návrhu - do druhého čtení. Nebude-li přijat návrh na vrácení do druhého čtení, prosím, aby se hlasovalo o mém návrhu na stažení pozměňovacímu návrhu E1 až E4. To je můj pozměňovací návrh, který jsem při jednání výboru přislíbil stáhnout. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Trochu předběhl s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. Takže faktické samozřejmě dám přednost. (Posl. Bendl sděluje, že chce vystoupit se stanoviskem klubu.) V tom případě až po přednostních právech. Nejprve pan předseda Kalousek, poté pan ministr Toman, poté pan poslanec Bendl se stanoviskem klubu.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já budu poměrně stručný, protože nás zcela jistě ta debata čeká na zemědělském výboru i potom na základě toho návrhu, který sem opravdu půjde. Nicméně přesto bych chtěl poprosit pana předsedu Faltýnka, když o takovém návrhu, který tady padl, který vzbudil tolik pozornosti ve veřejném prostoru, hovoří, tak aby nemluvil o vstřícném signálu pro všechny zemědělce. To není pravda, že na to všichni zemědělci čekají, na takovýto signál. Například Asociace soukromých zemědělců, což je několik tisíc farem, převážně rodinných, se jasně vyjádřila v tom smyslu, že si něco takového nepřeje a že to rodinné farmy poškodí. Ano, umím si představit, a pro ně je to také děláno, že by to bylo velmi výhodné pro velké průmyslově hospodařící zemědělské společnosti, ale bylo by to nesmírně nevýhodné pro rodinné farmy, pro sedláky, kteří se v tomto směru vyjádřili. O tom, že by to znamenalo zvýšení cen a zhoršení kvality pro české spotřebitele, o tom ani snad nemusíme hovořit. To je prostě logický důsledek omezení konkurence v každém případě. A o tom, že je to v rozporu se zásadami jednotného evropského trhu, snad také nemusíme hovořit.

To znamená, pokud si, dámy a pánové, představujete kompromis zhruba ve smyslu, že to nebude 85 %, ale že to bude 60 %, tak to prostě není kompromis. To je jenom stejná nepřijatelná hloupost, akorát v jiném parametru. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan ministr Toman s přednostním právem.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já v prvé řadě chci říct, že souhlasím s návrhem usnesení zemědělského výboru, to znamená vrácení do druhého čtení, a plně to podporuji, protože je potřeba vyjasnit ten pozměňovací návrh a přijmout k tomu nějaké stanovisko, na kterém se budeme schopni domluvit.

Jestli dovolíte, pár věcí. Já si myslím, že tady se směšuje mnoho věcí. Je potřeba říct, že nemůžeme rozlišovat zemědělce na malé a velké. Já si myslím, že je musíme rozlišovat na ty, kteří produkují, a ty, kteří neprodukují suroviny pro výrobu potravin. To je za prvé.

Za druhé. Pokud si někdo představuje kompromis tak, že to bude podle ASZ, tak to nebude kompromis.

Za třetí, jestli dovolíte. My se nebavíme - a neviďme to pořád přes nějaký holding, přes cokoliv dalšího. Tady je tisíce výrobců potravin, kteří se nemohou dostat do obchodních řetězců, protože obchodní řetězce jednoznačně preferují potraviny ze svých mateřských zemí, když mohou. My se bavíme, že tady není český česnek. Nemůže tady být, když není garance odbytu. Když někdo upřednostní čínský česnek - dlouhé roky to tak bylo. Můžeme se bavit o krůtím mase. Někdo říká, krůtí maso zdražilo. Ano. Zdražilo od té doby, co se nechovají v České republice krůty v dostatečném množství. A takto bych mohl pokračovat.

Já bych byl velmi nerad, aby někdo říkal: české rovná se drahé. Prosím, české rovná se kvalitní. Prosím, české rovná se, že ušetříme životní prostředí, uhlíkovou stopu. Všichni tady mluví o uhlíkové stopě, všichni tady mluví o ochraně životního prostředí, ale pak s radostí podporují dovozy z druhého konce světa. Já nevidím důvod, aby sem vozili jablka z Jižní Ameriky v sezóně. Nevidím důvod, abychom dováželi hrušky. Proto jsme podpořili ovoce, zeleninu v tom Programu rozvoje venkova. Proto jsme to nerozdali plošně. Protože my chceme podporovat ty, kteří chtějí měnit krajinu.

Krajina se bude měnit tím, že podpoříme ovocnářství, zelinářství, chmelařství a brambory. A je mi úplně jedno, jestli si o to řekne malý, nebo velký. Já chci říct, že my naopak teď podporujeme více ty malé, více projektů pro malé než pro ty velké. To jsem schopen doložit čísly. Prosím, pojďme se bavit ve prospěch českého zemědělství, ve prospěch českého potravinářství a neupřednostňujme - pardon, já se omlouvám, v té roušce už se blbě mluví - zahraniční obchodní řetězce. Všichni, kteří proti tomu vystupují, mohl bych je jmenovat, věnuji se tomu problému více než dvacet let, tak jsou zastánci obchodních řetězců v dané době.

Takže prosím, hledejme řešení ku prospěchu českého zemědělství a českých zemědělců bez ohledu na velikost. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji panu ministrovi zemědělství za jeho vystoupení. Ještě než budeme pokračovat v přednostních právech, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to mezi 10. a 11. hodinou z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Helena Válková.

Nyní se stanoviskem klubu, tedy s přednostním právem, pan poslanec Petr Bendl, poté pan kolega Jurečka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já chci v první řadě říct, že mě tedy velmi irituje situace, jakým způsobem tento materiál projednáváme, protože se kolegové, kteří nemají nebo nevystupují se stanoviskem klubu nebo nemají přednostní právo, nemohou k té věci, která je tolik diskutovaná v české veřejnosti, jako jsou české potraviny, legitimně vyjádřit, a my tady budeme hlasovat o vrácení materiálu do druhého čtení a nebude možné, aby jednotliví poslanci, kteří nedisponují touto pravomocí, mohli vystoupit. Považuji to za jistou snahu nedat poslancům prostor, za omezování debaty k tomuto tématu, protože si myslím, že si ji veřejnost zaslouží, tak aby jednotlivci k tomu mohli vystoupit, pokud k tomu mají co říci.

Zákon o českých potravinách, nebo o potravinách - promiňte, zákon o potravinách byl projednáván poměrně bezkonfliktně. My jsme mohli mít na některé jednotlivé paragrafy různé názory. Dokud se neobjevil ten návrh na definování kvót, nebo chcete-li povinných procent českých potravin, které se musí prodávat, tak v podstatě to žádná výbušnina, žádná výbušnina nebyla. Protože na podpoře českých potravin a na tom, že jich má být více na trhu, že mají být kvalitní, dostupné apod., na tom se shodneme napříč politickým spektrem. Můžeme jenom závistivě se dívat na některé země kolem nás - Rakousko nebo Bavorsko, kde dominuje zejména lokální a regionální produkce potravin, kde je běžné, že lidé si nakupují potraviny, na kterých nemusí mít napsáno Rakousko, ale oni to kupují od svého souseda nebo obsouseda z vedlejší vesnice nebo z obvedlejší vesnice a jsou schopni z významné části zásobovat jejich trh potravinami, jejich vlastní produkcí. Lidé s tím umí žít, a myslím si, že tohle je cesta, kterou bychom my měli prosazovat, nikoliv cesta povinných kvót na pultech - to je cesta, která je proti zákazníkovi, a dokonce i proti produkci samotných českých potravin. Tak jak je ten návrh připravený, tak si myslím, že v okamžiku, kdy bychom jej schválili, tak to, co přijde, bude významný tlak na státní rozpočet. Na to, že když už to v tom zákoně máme a musíme do sedmi let splnit - jak ta sedmiletka skoro bych řekl - musíme splnit, co jsme si tady zavázali, tak prostě musíme naplnit kvótu 85 %.

Pan ministr zemědělství tady říká, že nechce dovážet ty jablka odněkud jinud, to je jedno odkud. A co když se neurodí, pane ministře? Vy tu zkušenost máte. Co když prostě úroda nebude? To přijdete s tím, že budete měnit kvóty, nebo se to nějak udělá? Vždyť přeci to je absurdní a absolutní nesmysl. Tomu sami nemůžete věřit, že bude fungovat, že nařídíte prodejcům, že budou prodávat 85 % české potraviny. Nehledě na to, dnes jsem držel v ruce, měl jsem výrobek nadepsaný: jihočeská zelenina - řecký salát plný oliv. No já už se těším na ty české pomeranče a české banány a českou rýži a další produkty, které tady lidé často kupují a potřebují je. Podle mého hlubokého přesvědčení prostě tohle není cesta. Ale vy jste ji zvolili s vědomím - protože vás nepodezírám nikoho z toho, že bychom byli tak hloupí, že by tento socialistický inženýring, který tady v tom pozměňovacím návrhu máme, že by zafungoval směrem k tomu zákazníkovi. Ten není určen zákazníkovi. Ten je určen těm, kteří si pak o tu dotaci, o tu dotaci, kterou budou potřebovat, přeci česká země musí, tou soběstačností se tady zaklínáme, že budeme soběstační ve všem. My jsme soběstační v řadě základních komodit, to je v pořádku, protože ty umíme dělat.

A jsou komodity, které tady v téhle zeměpisné šířce nikdy dělat nebudeme schopni. A když, tak za vysoké náklady. A v okamžiku, kdy řeknete, že 85 % musí být tady odsud, tak kdo ty náklady zaplatí? Komu se přičtou v těch cenách potravin? Ta odpověď je přeci úplně jednoduchá. Tohle není cesta, jak podpořit větší produkci českých potravin. Tohle je cesta, jak podpořit velké producenty, protože ti budou moci zvýšit kapacity. A protože omezíme dovozy, abychom se do kvóty vešli, budeme zvedat ceny. A on to ten náš zákazník zaplatí. Tohle prostě ne. Tudy cesta nevede.

Stejně jako nevede cesta tím, že budeme, anebo měli bychom diskutovat, co ještě je české a co už české není. Součástí nebo přílohou tohoto návrhu zákona musí být vyhláška. Proč u tak vážné věci nemáme rovnou i materiál, který by byl tou vyhláškou, který popisuje vlastně, co konkrétně to ta česká potravina je? Já myslím, že to není nezajímavé. A mělo by to být součástí návrhu toho zákona, protože byť bývá často praxí, že my tady odsouhlasíme návrh a pak už ministerstva - a to se netýká jenom Ministerstva zemědělství, ale i ostatních ministerstev - následně přinesou vyhlášku, která upravuje detaily těch zákonů, a my se kolikrát nestihneme divit, co na nás kdo vlastně vymyslel.

My jsme připraveni, a koneckonců jsme pro to hlasovali i v zemědělském výboru, vrátit tento návrh zákona do druhé čtení, protože jsme připraveni a máme zájem na tom podpořit produkci českých potravin. A akorát se v tomhle případě tedy nepotkáme na té cestě, jak to udělat. Najdeme-li nějaké společné řešení, jsme ho připraveni podpořit. Tenhle návrh, který tady je, je protekcionalistický a vede ke zdražení potravin a jde zásadně proti zákazníkovi. Spoléhá na to, že to čeští občané zaplatí, a kdo ví, jestli se vůbec dostanou v celé té šíři k druhu potravin, které dneska na českém trhu máme.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. S přednostním právem nyní pan poslanec Jurečka a poté pan ministr zemědělství Miroslav Toman. Musím, pane ministře, respektovat pořadí přihlášených s přednostním právem. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, pane ministře, členové vlády, kolegyně, kolegové, kolem tohoto návrhu za poslední dva týdny bylo opravdu hodně diskusí v mediálním prostoru. Já jsem ty diskuse vnímal jednak ze strany spíš odborné veřejnosti zemědělců a pak lidí, kteří se tomuto tématu věnují ani ne tak do hloubky, ale spíše jdou po povrchu. A řeknu několik konkrétních příběhů a příkladů.

Já jsem toto pondělí - a na mém facebookovém profilu si to můžete dohledat - navštívil čtyři zemědělce v Moravskoslezském kraji. Ten první byl podnik zhruba kolem 2 500 ha, pak jsem byl na farmě Luční dvůr Petra Klečky, který má zhruba asi 200 ha, je to farma, která produkuje dlouhodobě především brambory a cibuli, pak jsem byl na farmě, která byla kousek vedle, také zhruba do 200 ha, a pak ta třetí byla také zhruba kolem 120 ha, kde byla produkce mléka. A paradoxně všichni čtyři tito zástupci zemědělců, a řekněme, že to byli ti střední a malí, řekli: my principiálně toto vítáme.

A teď popíšu ty příběhy, které mi třeba popisoval právě tenhle zemědělec, ten Petr Klečka. Ten říkal, stojíme ve skladu a díváme se: Tady mám poslední dva kamiony cibule. Celá ta cibule byla původně dohodnutá, že si ji odebere jeden nejmenovaný řetězec. Já ho tady jmenovat nebudu. Ten řetězec mi asi před 14 dny řekl - ty poslední dva kamiony my si nevezmeme, protože my jsme se rozhodli, že chceme dovézt cibuli z Holandska. - Takže byť ta cena by byla myslím stejná, dá se to ověřit, tak ta cibule skončí na hnoji. On to ten farmář vyveze na hnůj. A popisoval velmi konkrétní příběh, který se týká brambor a který ukazuje to, že byť volný trh, jednotný, v mnoha případech nám vyhovuje, jsme exportní zemí, tak musím říct, že v případě zemědělských komodit a potravin fungují velmi dobrá protekcionalistická opatření, kdy si jednotlivé členské státy různými nelegislativními nástroji chrání ten svůj trh.

Ten příklad brambor, který on popisoval, byl takový. Říkal: Ty brambory tady mám, ale dneska dochází k tomu, že je v Holandsku nadprodukce, je tam 1 milion tun brambor navíc, za tři týdny se začne sklízet a ty brambory ze staré sklizně potřebují zemědělci prostě prodat stůj co stůj. - Takže z toho Holandska to ten farmář prodá zhruba za korunu padesát, doveze se to sem, teď by člověk řekl, tak ten zákazník to bude mít za super cenu, ten argument levných potravin, jak to často zaznívalo. Tady se to přebalí, zabalí se to do toho balení. Bohužel, pro mě iracionálně to dělají firmy, které našim zemědělcům prodávají sadbu, a jejich hlavní byznys je prodej sadby, takže si samy ty firmy podřezávají tímto krokem své odběratele, čemuž já úplně nerozumím. Ale ve finále to skončí tak, že ty brambory jsou na pultu za 19 korun. Obrovský podíl té marže nejde ve prospěch toho zákazníka, ten zůstane u toho obchodního řetězce. A český zemědělec prostě za korunu padesát v tenhle okamžik ty brambory bude prodávat těžko, ale zákazník nevydělá na tom rozdílu.

Takže popisuji ty konkrétní příběhy, abychom zkusili porozumět tomu, že když se řekne pojem volný trh bez bariér, bez vstupu nějakých rozhodnutí managementu řetězců, které mají sídla ve svých zemích, tak na jedné straně to, co se učí v hodinách ekonomie, vypadá velmi jednoduše a principiálně by mělo fungovat, ale v tom světě, který tady je dnes, a v tom, jak ty vazby mezi sebou fungují, to takhle už potom nefunguje.

A když se tady zmíní - třeba poslední dva tři týdny cena květáku. Kdyby u nás český zemědělec za posledních 25 let nebyl donucen od té produkce odejít z různých důvodů, a květák jsme tady uměli dělat, tak by tady ta nabídka byla daleko silnější a ta cena by byla nižší. Takže ty argumenty, které na jedné straně se vykládají, jak je to hrozně jednoduché, jak to, že to vozíme někde z jihu Španělska apod., že to je ve prospěch zákazníka, jeho nižší ceny, tak zdaleka ne vždy a u všech komodit to tak funguje.

Ten návrh samozřejmě má své nedokonalosti. Já jsem si toho vědom, proto také já jsem byl ten poslanec, který na zemědělském výboru předložil návrh na vrácení do druhého čtení, a tenkrát jsem ho dával především z důvodu, který se týkal dvojí kvality potravin, a pozměňováky, které tam je potřeba ještě případně vyladit. Ale i v této věci je potřeba si najít nějakou ještě řekněme lepší cestu, jak hledat ten cíl. Ten tady zazněl, že chceme prostě podpořit českého zemědělce, českou pestrou krajinu. Ale ten návrh se nebavil nikdy o pomerančích, kivi, exotickém ovoci, o tom, co tady neumíme vyrábět. Ten cílil k tomu, co tady můžeme produkovat, to znamená, nebylo to omezení poptávky v těch komoditách, kde bychom byli extrémně dražší. Proto to nemohlo vést ke zvýšení ceny, naopak.

A já se přiznám, že když nakupuji a někdy vidím, že tady prostě máme komoditu, kterou tady můžeme vyrábět - hovězí maso, jsme v tom špička, český zemědělec v produkci masného hovězího je zhruba na sedmém místě na světě, máme špičkový genetický materiál, vozíme ho do celého světa - a když tady vidím dovezené hovězí maso z Jižní Ameriky s obrovskou uhlíkovou stopou, s tím, že ten, kdo to tam vyrábí, to vyrábí s obrovskými dopady na životní prostředí, s tím, že to vyrábí někdo, kdo nedodržuje zdaleka standardy sociální a jiné, které dodržují naši zemědělci, tak se přiznám, s tím mám já osobně velký problém.

My jsme tady teď skončili tu nejakutnější fázi koronavirové krize a skloňovalo se tady, že chceme být ve zdravotnických pomůckách, v lécích více soběstační. To tady padalo v mnoha diskusích a na tom byla shoda. A já si kladu otázku: neměli bychom se také zamýšlet nad tím, že by Česká republika a Evropská unie měly být více soběstačné v tom, co tady můžeme vyrábět? Ten příklad hovězího masa a té Jižní Ameriky si můžete ověřit.

Tak prosím pěkně, zkusme společně, když se to vrátí do druhého čtení, hledat lepší nástroje. Já jsem si vědom toho, že bychom se nad tím měli zamyslet. Já osobně sám si myslím, že např. třeba v oblasti veřejných zakázek a tam, kde potraviny objednávají školní jídelny, nemocnice, veřejné instituce, tak by bylo dobré si říct, že by tady měl být třeba nějaký podíl nejenom domácích potravin, regionálních potravin, ale třeba i biopotravin. Jsou státy, které toto mají - Slovinsko apod. To si myslím, že je jedna z cest, jak k tomu dospět.

Myslím si, že třeba i otázka lepšího značení potravin, protože informace o původu hlavní složky potraviny dneska zákazník má jenom u hlavních druhů masa. To se zavádělo zhruba před čtyřmi lety, kdy zákazník, když dneska vezme hovězí, drůbeží, vepřové, tak si může přečíst, kde to zvíře bylo narozeno, kdy bylo poraženo. Ale když jdete koupit brambory nebo si jdete koupit nějaký jiný druh zeleniny, tak tu informaci, kdo byl ten konkrétní zemědělec, hledáte těžko. Ano, je tam nějaká informace o zemi původu, ale ten příběh třeba při balení té potraviny může potom zkreslit výrazně tu informaci pro toho zákazníka. Jsou firmy, které toho zneužívají, řekněme si to úplně otevřeně. Které se živí tím, že prostě dovezou jinou komoditu ze zahraničí a pak ji vydávají za českou. A velmi těžko se v dnešní legislativě vůči tomu hledá nějaký nástroj. A je to nekalá konkurence vůči našim zemědělcům, protože někdo to vydává, že to je české, že to je farmářské, domácí, a ono to vůbec není z České republiky. A jestliže my tady debatujeme v jiných souvislostech o klimatických změnách, o dopadech sucha na naši krajinu, tak jestli prostě nebudeme vytvářet prostor, protože i v oblasti zemědělství a potravinářství jim dáme větší šanci mít nějakou předvídatelnou jistotu poptávky, odbytu, tak tu pestřejší krajinu budeme mít velmi těžko.

A já tady musím za sebe - a nejenom za sebe, ale asi za většinu zemědělců - říct, že mně opravdu vadí, když se cokoli, co se snaží mířit na podporu zemědělství a potravinářství, posuzuje metrikou a optikou "to je pro Agrofert". Já jsem zemědělec, který je malý zemědělec, a mě to uráží. A když se bavím s ostatními, tak je to uráží taky. Protože potom se těžko posuneme dál, těžko budeme hledat nějaké cesty, jak těmto lidem pomoci. A je potřeba si uvědomit, že to má nejenom rozměr krajiny a klimatu, ale kdybychom posílili naši soběstačnost tam, kde to můžeme mít, kde to můžeme vyrábět, kde to dává ekonomickou logiku, tak je to více než 40 tisíc nových pracovních míst v České republice u nás na venkově, tam, kde se někdy ta pracovní místa vytvářejí velmi těžce.

Takže zkusme nad tím přemýšlet v těchto souvislostech a nedělat rychlé jednoduché šablony a soudy, ale mluvit s těmi, kterých se to týká, jít za těmi středními a malými farmáři. Já chápu, že i tam jsou někdy rozdílné pohledy. Já jsem mluvil se zástupci Asociace soukromého zemědělství, ale mluvil jsem také s těmi, kteří jsou jejich členy, a to byli jiní než v té pondělní debatě, u kterých jsem byl, a ti měli ten pohled zase třeba jiný.

Ono to vůbec není jednoduchá věc. A zase tady potřebuji férově říct, že jsou řetězce, které se snaží hledat cestu k lokálnímu zemědělci a dodavateli. Znám takové. Také neházím všechny představitele obchodních řetězců do jednoho pytle a všechny jejich obchodní zástupce. Jsou představitelé firem, kteří jedou z jednání, zavolají mi a řeknou mi: Dneska to bylo férové, korektní. A jsou také takoví, kteří mi zavolají a řeknou: Tak dneska to byla hrůza. Končím, protože to se takhle nedá dělat.

Myslím si, že je potřeba, abychom to vrátili do druhého čtení, abychom hledali nástroje, jakým způsobem k tomu jít.

A poslední věc, kterou doplním, když jsem si četl ty články a ty debaty. Nedělejme si iluze, že staré členské státy Evropské unie nemají své ochranné mechanismy pro to, jakým způsobem podporovat domácí zemědělce a potravináře. Nemají to vepsáno v legislativě. Řeknu konkrétně některé nástroje. Jestliže ten stát řekne: Máme tady systém, když chcete dodávat do našeho řetězce, nebo ten řetězec si to takhle vytvoří, protože tam má sídlo, a my chceme, aby příběh toho výrobku, od pole, od stáje přes celou výrobu byl kontrolován našimi národními dozorovými orgány. - Ano, teoreticky je tu podmínku možné naplnit. Ale prakticky? Prakticky si neumím představit, že přijde zemědělec z České republiky, Slovenska a řekne: Zaplatím tady dozorový orgán, aby mně sem přijel, aby mně tady udělal dozor, abych já tam mohl dodávat. Je to daleko složitější, než se na první pohled zdá a než je někdy napsáno, když se říká, je to prostě vítězství nejlepší nabídky, ceny a podobně. Takhle to zdaleka nefunguje. Viděli jsme to i v případě mléčné krize roku 2015, jak rychle z pultů některých sítí zmizely mléčné výrobky českých firem, protože byl tlak zase ze státu, kde ten řetězec sídlil, aby tam pomohli svým zemědělcům a potravinářům. A já to chápu. Chápu, že jestliže ta firma někde sídlí, má tam letité, dlouhodobé vazby, tak že bližší košile než kabát. Tomu rozumím. Ale prostě tohle všechno v té debatě musíme umět zohlednit a neodsoudit to jedním výrokem a podobně.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Marianu Jurečkovi a mám tady s přednostním právem pana ministra Tomana, pana předsedu Fialu a pana kolegu Kováčika. Ale s faktickou poznámkou paní kolegyně Balaštíková. Pan ministr jistě posečká. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den. Kolegyně a kolegové, neděje se to tady moc často, ale mělo by se to tady dít. Když někdo něco udělá dobře, tak by se mu mělo poděkovat. A já jsem přišla poděkovat kolegovi z KDU za tu řeč za zemědělce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy s přednostním právem ministr zemědělství Miroslav Toman. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jenom velmi krátce. Musím říct, že jsem rád za vystoupení pana poslance Jurečky, protože spoustu věcí bych musel okomentovat a možná bych byl ještě tvrdší.

A chci se omluvit zemědělcům za vystoupení poslance Bendla, protože si myslím, že to není názor všech. Myslím si, že zastávat se jedné malé skupiny není úplně fér. Znovu opakuji, pojďme se zastávat všech zemědělců, všech zpracovatelů českých, moravských a slezských. Jenom jestli dovolíte, pár komentářů.

Vážený pane poslanče, tam se nepočítalo nikdy s pomeranči, s kiwi, s banány. Možná byste se na to mohl podívat. Opět vám nabízím doučovací hodiny, jsem na to připraven. Minule jste nám schůzku zrušil, že se to týkalo ústavní ochrany vody, ale nicméně věřím, že dneska dorazíte a můžeme tyto věci probrat.

Co se týká dotací. Vážený pane poslanče, ano, řekl jste, že v jiných zemích používají daleko víc peněz, že se to propaguje jinak. Řekl jste to jinými slovy. Tak já zase jenom fakta. Vy jste podporoval české, moravské a slezské zemědělství řádově necelými 800 miliony korun. V porovnání s Rakouskem, s Německem, s dalšími zeměmi je to zanedbatelné číslo. Vy jste to byl, který snižoval rozpočet Ministerstva zemědělství v národních dotacích. A byli to vaši nástupci, kteří v rámci a v zájmu českého zemědělství, malých, velkých, středních, to navýšili až na ten rozpočet, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou, 3,8 miliardy. A z vnitřních zdrojů se to navyšuje až na 4,4 miliardy na podporu živočišné výroby, na podporu ovocnářství, na podporu chmelařství, na podporu zpracování výrobků, a tak dále, a tak dále.

Vážený pane poslanče Bendle, byl jste to vy, který bojoval proti zákonu o významné tržní síle. Slyšel jsem úplně stejné argumenty. Zdraží to potraviny, vytlačí to české výrobce. Pane poslanče Bendle, byl jste to vy, který bojoval, aby se snížila v rámci tohoto zákona splatnost z 90 na 30 dní. Zákon o významné tržní síle snížil splatnost na 30 dní a zrovna tak jsou předložené další věci.

Co se týká kvality, prosím, když se podíváte na webové stránky Státní zemědělské a potravinářské inspekce Potraviny na pranýři, z toho jasně vycítíte, že potraviny z dovozu jsou horší kvality než ty domácí vyrobené, co se týká celkového množství. Příčina - pojďte si říct, kde to je. Je to chování a struktura řetězců, které máme na území České republiky, kdy ani jeden z nich není český. Je to dáno historicky. Neříkám, že musíme mít za každou cenu český řetězec, ale pojďme se bavit. Přál bych si jednu věc, aby se zahraniční řetězce chovaly úplně stejně jako ve svých mateřských zemích. To znamená, upřednostňují výrobky z těch zemí, kde prodávají. To je moje největší přání.

Dále chci upozornit, proč tam není vyhláška. Protože to nebyl vládní návrh. V okamžiku, kdy by to byl vládní návrh, samozřejmě to doprovází vyhláška.

Myslím si, že to, co tady popisoval poslanec Jurečka, je naprosto pravda, a jsou to takzvané nekalé obchodní praktiky, to znamená, je to na Úřadu pro hospodářskou soutěž, aby tuto situaci začal prověřovat.

Nedílnou součástí toho zákona je také dvojí kvalita. Pane poslanče Bendle, vy jste byl také proti tomu. Ale my jsme ti, kteří chtějí zabezpečit kvalitní potraviny bez rozdílu pro české občany, nechceme, aby čeští občané byli občany druhé kategorie. Takže prosím, pojďme se na to sejít, pojďme najít kompromis, ale nenapadejme zemědělce a potravináře české, že to, co vyrábějí, je drahé, že to neumějí a že by bylo nejlepší, aby to prodávali pouze ze dvora. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zemědělství. Konstatuji, že ještě před kolegou Fialou je faktická poznámka poslance Petra Bendla. Řádně přihlášeni po přednostních právech jsou poslankyně Jarošová a kolega Holomčík. Máte slovo, pane poslanče k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Dobrý způsob, pane ministře, jak odvrátit pozornost od toho návrhu, začít střílet do Bendla.

Musím říct, že například projekt Potraviny na pranýři jsme zavedli my, a jeho prezentaci veřejnosti, aby věděli, co kvalitního naši inspektoři objevili, jakým způsobem s tím nakládají, jak postihují dotyčné dodavatele. A cílem a úkolem potravinářské inspekce je, aby všechnu nekvalitu prostě z trhu sundávali. Takže prosím, to tady nemíchejme. Že se objeví zahraniční i tuzemské nekvalitní výrobky, je myslím fakt, o kterém nemusíme diskutovat, a nemusíme z toho tady dělat vědu a hledání problému někde, kde není.

Dvojí kvalita. Já jsem to tady řekl v úvodu, my se neposloucháme. Já jsem říkal, že ten návrh zákona, který byl předložen, že v podstatě tam žádný dynamit ani nějaká výbušnina nebyla, že jsme byli schopni najít konsenzus nad řadou těch věcí, které ten zákon, který je poměrně obsáhlý a není nedůležitý, že bychom je byli schopni najít. Až do okamžiku, kdy jste dali palec na to, že se tady bude povinně prodávat 85 % českých potravin, což je falešně předkládáno lidem, jako něco superpozitivního. Ale že se to ve finále obrátí proti nim, to je prostě fakt.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan předseda klubu Radim Fiala. Připraví se zpravodaj. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Dovolte mi, vážené kolegyně, vážení kolegové, abych také přispěl trochou tady k tomu zákonu, protože si myslím, že zemědělská politika je velmi důležitá nejenom z hlediska ekonomického, společenského, zemědělského, ale ze všech ostatních dalších věcí a týká se mnoha lidí v České republice. Jsem rád, že tato debata v Poslanecké sněmovně začala a že se možná nedostaneme úplně k tomu konci, tak jak předkládá tento zákon, ale někdy začít musíme. Protože ta koronavirová krize nám ukázala, jaký je to problém. Jaký je to problém v potravinové soběstačnosti, kde pořád, neustále, a to snad pan ministr potvrdí, že v některých komoditách nám prostě ta potravinová soběstačnost neustále klesá a my jsme čím dál víc závislí na jiných zemích. A to je vlastně jenom ta koronavirová krize, která trvá několik měsíců, a vidíte, jak nám začínají stoupat ceny, protože ty potraviny prostě nejsou. Přestavte si, kdyby se zastavily potravinové fabriky v České republice, různě v Evropě, tak nevím, jak na tom budeme. Vzpomeňte si jenom na případ, kdy Německo zastavilo roušky na hranicích, aby se nemohly dostat do České republiky, protože je potřebovali sami Němci. Stejnou situaci můžeme čekat například i v potravinách.

Takže mluvit o potravinové soběstačnosti stejně jako o dalších soběstačnostech, o potravinové bezpečnosti dokonce bych řekl, stejně jako o lékové bezpečnosti, abychom nemuseli stát někde ve frontě v Číně nebo v Indii na paralen, si myslím, že je dnes velmi důležité. A tato nedávná skutečnost opodstatňuje ten návrh zákona, který zde dnes projednáváme.

Dovolte ještě, abych se vrátil k několika dalším věcem. Dvojí kvalita potravin. Bylo to velké téma, dneska to velké téma skončilo. Evropská unie a státy Evropské unie, hlavně ty velké, dělají, že to téma neexistuje. A já tvrdím, že pořád tady jíme potraviny na daleko nižší úrovni, zdravotnické, zemědělské, jakékoliv jiné, než se prodávají v západní Evropě. Je potřeba s tím něco dělat. Já jsem to už říkal. Potkal jsem se s jedním člověkem, který žije ve Švýcarsku, a zeptal jsem se ho, jestli si dá se mnou kolu. A on říkal, že ne, protože oni tam mají cukr a my kukuřičný sirup, že ne. Takže prostě i ti lidé v té západní Evropě si uvědomují, že ten rozdíl v těch potravinách je. A z toho důvodu si myslím, že bychom s tím měli něco dělat.

České potraviny jsou přece v daleko lepší kvalitě. Možná pravice může argumentovat, že budou o něco dražší, ale já si nemyslím, že v konečné fázi tomu tak bude. Určitě, pokud si je budeme kontrolovat, tak budou daleko zdravější a budou daleko lepší pro české občany. Já vám tady jenom ukážu dvě tabulky. (Ukazuje do sálu tabulky.) První je spotřeba pesticidů v kilogramech účinné látky. Ta červená čára je Česko. My jsme ve spotřebě pesticidů v zemědělství na daleko nižší úrovni, než jsou ty západní země. A proč? No protože oni to nejedí, oni to vyvážejí, tak to tam můžou dávat. Stejně tak spotřeba umělých hnojiv v kilogramech, kde jsme prostě na daleko nižší úrovni než západní země. Protože oni to nejedí a tam to taky neprodávají, ale vyvážejí to k nám. My jsme prostě jako spotřebitelé pro tyto partnery jenom nějaká třetí země.

Dovolte, abych se ještě vrátil k českým zemědělcům a k českému venkovu. Já se ptám, pane ministře - a to není nic osobního vůči vám, ptal bych se každé vlády, která tady byla a která tady bude - jakou máte koncepci pro český venkov. Dřív tady byla zemědělská, živočišná výroba. Ta skoro vymizela, protože společná zemědělská politika Evropské unie dává dotace jen některým zemím - na mléko, na vepřové, na hovězí a podobně. My dovážíme kuřecí maso z Polska. Když tam objeví veterinární správa salmonely, tak nám Evropská unie řekne: proč to vlastně kontrolujete, co si to dovolujete? Ale my tady prostě nemáme tolik našeho masa, tolik našich živočišných komodit, abychom je nemuseli dovážet.

Jaká je tedy koncepce pro český venkov, kdy nám lidi, kteří nemají práci - tam vám stačí jeden traktorista, který zaseje řepku, pak ji sklidí, zaseje kukuřici, pak ji sklidí a odveze do bioplynky. Takže to zemědělství souvisí i se zaměstnaností na venkově. Lidi prodávají domy na venkově a stěhují se do velkých měst. Takže tady bude velké Brno, velká Praha, ale na tom venkově nebude žít nikdo. Tak jaká je koncepce? Kdo tam bude žít? Jak zajistíme, aby ti lidé žili v prostoru celé České republiky, aby se tam živili?

Já jsem z Hané, z Prostějova, a na Hané bylo několik cukrovarů. Přišly evropské dotace, aby z těch cukrovarů udělali brownfield. Takže dneska jak když ve fotoshopu kliknete, a jsou pryč. Ve Francii dostali evropské dotace, aby postavili nové cukrovary.

Já jsem teď našel - to je jenom tak mimo, mimo soutěž - nějakou knihu poezie z roku 1908, kde psali "širé lány cukrovky na Hané". Tak to už neplatí. Nebo platilo to 200 let, ale teď za společné zemědělské politiky už to neplatí a pravděpodobně už to nikdy platit nebude. My jsme vyvezli výrobu cukru - nechali jsme si ji vyvézt - do Francie a s tím samozřejmě i zaměstnanost na tom venkově. A s tím to všechno souvisí.

Takže já se na to oprávněně ptám, co budete dělat, aby ti lidé na venkově měli práci. A já myslím, že můžou mít práci, že můžou vyrábět české potraviny. A to souvisí jak s živočišnou, tak rostlinnou výrobou.

Takže dovolte, abych řekl za hnutí SPD, že my tento zákon podporujeme. Podporujeme tuto debatu, tuto diskuzi a vždycky to podporovat budeme. I když se to možná podaří zaparkovat ve druhém čtení a ten zákon se nebude dál projednávat, tak my ho budeme iniciovat znovu a znovu a znovu, protože k tomu máme velmi vážné zemědělské, společenské, ekonomické důvody. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Radimu Fialovi. Kolega Kováčik ještě posečká, protože mám dvě faktické poznámky. Pan kolega Jiří Bláha a pan kolega Černohorský. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych jenom doplnil předřečníky. Myslím si, že všechny věci tady budou řečeny. A já všem rozumím. Rozumím i panu Bendlovi, o čem hovoří prostřednictvím pane předsedajícího.

Navázal bych na kolegu předřečníka, který říkal velké širé rodné lány. To byla básnička, kterou jsme se učili jako malí. Velké širé rodné lány, jak jste krásné na vše strany, že. To jsme se všichni učili, nebo alespoň naše starší ročníky.

A já bych doplnil jednu zásadní věc. Z našich vesnic se staly noclehárny. Ano, lidi z vesnic pracují ve městech, protože na vesnici není práce. A to je to základní, co pochopili od nás na západ, že si udržují tu práci ve vesnicích. Čím si ji můžou udržet? Jedině tím, že využijí půdu, že využijí živočišnou výrobu a všechny ty věci, které se spojí dohromady. A tím pádem tam může fungovat prodejna, může tam fungovat i ten holič, možná že i doktor, může tam fungovat kulturní dům, může tam fungovat hospoda. Ti, kteří dneska nefungují, protože v okamžiku, kdy odjíždím ráno za prací do města a vracím se večer po páté hodině, tak nevyužiji ani jednu ze služeb, která dřív běžně na vesnici fungovala. Už ani školky, ani školy nejsou v permanenci, protože samozřejmě naložím děti a odvezu je do města.

Takže první věc, pojďme se věnovat těm lidem, připravit jim práci na vesnicích, bydlení a samozřejmě pojďme se věnovat tomu, aby na těch vesnicích byla práce pro lidi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě než dám slovo kolegu Černohorskému, konstatuji omluvu paní poslankyně Heleny Langšádlové od 12 do 13 hodin z pracovních důvodů. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom vaším prostřednictvím pane předsedající opravit pana předsedu Fialu, který tady říkal, že nám Němci zabavili nějaké roušky. To se už dávno vyvrátilo. Oni je nezabavili, pouze zastavili špatně proclený kamion, který poté, co opravil papíry, pustili dál. Jediný, kdo zatím zabavil zdravotnický materiál mířící do České republiky, bylo Maďarsko a byly to roušky, které mířily pro Moravskoslezský kraj. Ale nenašel se jediný případ, že by Němci zabavili kamion s rouškami či jakýmkoliv zdravotnickým materiálem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Ještě faktická poznámka pana poslance Radka Kotena a pak s přednostním právem zpravodaj. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, rád bych zareagoval tady na mé předřečníky, co se týká potravinové soběstačnosti. Dá se říci, že dříve na vesnicích pracovalo výrazně více obyvatel v zemědělství. Nyní tato pracovní místa z části zaplňují zahraniční pracovníci, obvykle z Ukrajiny. A teď tato krize odhalila ten stav, kdy v zemědělství chyběli pracovníci. Před rokem 1989 v zemědělství pracovalo okolo 30 % českých, nebo československých, občanů. Nyní, když se podíváte na data z Českého statistického úřadu, tak zjistíte, že v zemědělství pracuje okolo 3,5 - 4 % českých občanů. Je to poměrně značný pokles a odpovídá to i tomu, že pěstujeme daleko méně hovězího a daleko méně vepřového. Nemáme potom žádná přirozená hnojiva a díky tomu používáme ta umělá. Bohužel ve svém důsledku to vede i k tomu, že půda je vyčerpána, je bez červů, je v podstatě mrtvá, a do takovéto půdy se bohužel žádná voda nevsakuje, anebo jenom minimální množství. Tento zákon tedy má i tento přesah. To znamená, když budeme zemědělskou půdu využívat tak, jak se využívala dříve, budeme tady mít větší živočišnou výrobu, tak jsme schopni vrátit i krajině tu její původní retenční schopnost.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. (Hluk v sále.) Pan zpravodaj je pln trpělivosti. Ještě faktická poznámka pana poslance Mariana Jurečky, ale než mu dám slovo, musím uklidnit sněmovnu a požádat kolegy, aby diskutovali v předsálí. V sále diskutují ti, kterým je uděleno slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já jenom navážu na kolegu, protože když to sleduje veřejnost, abychom nebyli my zemědělci za úplné pitomce. Tak jenom chci říct, samozřejmě jedna věc je, co se pěstuje, to jsou rostliny. Chovají se zvířata, ale chápu, že se to plete.

Ale prosím pěkně, v hovězím, v produkci živých zvířat, hovězího, jsme plně soběstačná země. Jsme exportní země. V produkci cukru - vyrábíme nejvíc cukru v historii Československa. Byť máme jenom sedm cukrovarů, ta jejich kapacita a efektivita obrovským způsobem narostla. Jsme plně soběstační v obilovinách, v olejninách, jsme největší exportér na světě, pokud jde o mák, o potravinářský mák. Tam soupeříme s Afghánistánem. Jsme velmoc v produkci kmínu, sladovnického ječmene, chmele, piva, a mohu tady sekat spoustu dalších komodit, kde jsme dobří. Tak prosím pěkně, já to jenom říkám proto, aby ta debata nevypadala, že tedy tady je české zemědělství naprosto destruováno, že neumíme nic. Je opravdu spousta oborů, kde jsme na špičce, ale samozřejmě v těch sektorech, jako je ovoce, zelenina, tam jsme se za posledních 25 let propadali. Přitom to umíme vyrábět, máme k tomu u některých druhů výborné podmínky, ale prostě jsou tady jiné překážky, pro které se toto úplně nedařilo.

Tak jenom tolik prostě na určitou korekci toho obrazu českého zemědělství. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě další faktická poznámka - pana poslance Válka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já jenom velice stručně. Když nechceme mást ty zemědělce, jako že jsme ti odborníci, tak to ovoce a zeleninu umíme nejenom vyrábět, ale i pěstovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. (Hluk v sále.) Mám tady zrušení omluvy pana poslance Marka Nováka a pan kolega Pavel Kováčik jako zpravodaj má nyní vystoupení s přednostním právem. Připraví se paní kolegyně Jarošová. Já vám ještě, pane zpravodaji, nedám slovo a znovu požádám sněmovnu o klid. Ještě chviličku... Kolegové a kolegyně, já vím, že někteří by rádi projednali třetí čtení. Je tady návrh na vrácení do druhého čtení, diskuse tedy pokračuje o tomto návrhu zákona, ale přál bych si, aby ta diskuse byla strukturovaná. Pokud diskutujete jiné téma, tak v předsálí.

Máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, tentokrát předstupuji ve dvojjediné roli. Teď jako zpravodaj a krátce poté i jako stínový ministr zemědělství za KSČM, protože považuji za nutné, aby i hlas KSČM tady zazněl, když už předtím zněly hlasy jiných politických stran. Ujišťuji vás, že nechci protahovat tu diskusi. Ostatně to, že jsem ten návrh na vrácení do druhého čtení přednesl jako první, znamenalo především to, že vzkazuji: pojďme se vrátit znovu k té diskusi ve druhém čtení a teď pojďme od té věci, protože to vypovídané prostě není.

Rád bych reagoval na to, že mým vstřícným krokem k navrácení se do rozumné diskuse, objektivní, racionální, bylo to, že jsem avizoval na zemědělském výboru stažení svého pozměňovacího návrhu, tak aby bylo vytvořeno pole pro novou diskusi. Očekával jsem, že bude náročná, ostatně ukazuje se, že náročná je. Ponechávám stranou všechny směry, odkud vane vítr, nebo odkud se domnívám, že vane vítr. Ono se to projevuje už a časem také projeví, i v té diskusi se to projevuje.

Ale jednu reakci na proběhlou diskusi bych měl, a to prostřednictvím předsedajícího na pana kolegu Bendla, který tady řekl, že to je odvádění pozornosti, že se to prostě hodí k odvedení pozornosti, střelba do Bendla. Tady musím drobný bonmot. Šlo ze strany pana ministra o palbu opětovanou, protože s tou střelbou začal pan kolega Bendl. Všechno v uvozovkách, samozřejmě. Nechci rozvíjet tu debatu dál.

Teď mi dovolte velmi krátce připomenout to, co je všem notoricky známo, protože to také dlouho dobíhá, notoricky, jako Komunistická strana Čech a Moravy prosazujeme, alespoň těch posledních čtyřiadvacet let, co jsem v Poslanecké sněmovně a zabývám se tématem zemědělství, ale i předtím, když jsem byl v prvovýrobě nebo zpracovatelském průmyslu přímo v zemědělství dlouhá léta. Rád bych sdělil opakovaně, že dlouhodobě prosazujeme v KSČM podporu českých, moravských a slezských zemědělců a zpracovatelského průmyslu, že dlouhodobě prosazujeme, poprvé to byl v roce 1997, kdy jsme přišli s návrhem na povinný podíl českých potravin v řetězcích nebo v obchodech. Tehdy to neprošlo o jeden jediný hlas a bylo to 80 %. Tehdy ještě mělo české, moravské a slezské zemědělství kapacitu na to, aby těch 80 % v pohodě naplnilo. Ten sešup nastal, on už byl, ale ten nejdramatičtější nastal až pak.

A dneska holt máme problém. Obnovit živočišnou výrobu rychle není vázáno jenom na dlouhý generační interval skotu nebo třeba o něco kratší prasat, ale na to, že třeba existují také určité nálady ve společnosti a regule. Existuje proces zvaný EIA, který neumožní rychle postavit, anebo někde vůbec znemožní postavit nové stáje pro živočišnou výrobu a to všechno musíme brát v úvahu. To jenom odbočka.

Podporujeme, a dlouhodobě jsme byli také vysmíváni, teď už nejsme, teď už se k tomu přidali i další, potravinovou soběstačnost v České republice. A není to o tom, jak tady jeden z předřečníků říkal - a co když se neurodí? To tedy budeme bez těch hrušek nebo brambor? No samozřejmě že ne, že stojíme pevně nohama na zemi a že se umíme i s neúrodou vypořádat, protože je to jeden z důvodů, jak umožnit větší dovoz.

Dlouhodobě odmítáme dělení zemědělců, ať už podélně, nebo napříč, na malé, střední, soukromé, nesoukromé, akciové a já nevím jaké všelijaké. Český, moravský a slezský zemědělec je jeden druh, v uvozovkách. Druh ohrožený, který si zasluhuje nadstandardní podporu, přinejmenším na takové úrovni, jakou mají zemědělci v ostatních státech v evropském prostoru, protože jinak bychom splakali a jinak bychom mohli jenom vzpomínat na to, že se tady pěstovala česká pšenice a chovala česká prasata pro český, moravský a slezský stůl.

Prosazujeme právě v této souvislosti obnovu - tedy postupnou, naráz to doopravdy nepůjde, ten zásek je příliš hluboký - rovnovážné struktury zemědělství ve všech jeho funkcích. To je to, na co tady také padala otázka - co to je, máme nějakou koncepci? Ano, je, tady je koncepce. Podpora rozvoje rovnovážné struktury zemědělství ve všech jeho funkcích. Podpora domácí produkce, podpora rovnovážné rostlinné a živočišné produkce. Mimo jiné, už také tady o tom byla mnohokrát řeč, jestliže vrátíme skot nebo obecně polygastry do systému českého, moravského a slezského zemědělství, vrátíme i humus do půdy jako jednu z rozhodujících složek schopnosti zadržet vodu. Čili podpora zadržování vody v krajině spočívá doopravdy i ve změně hospodaření tímto způsobem. Pícniny, víceleté pícniny na orné půdě, všechno zadržuje vodu lépe než kukuřice nebo řepka, kterou jsou zemědělci nuceni pěstovat, protože krmné plodiny nemáme, kdo by je spotřeboval, nemáme, jak prodat, tudíž pěstovat nemůžeme.

Funkce krajinotvorná. Jen tak připomínám, že to, co se tady také ze strany Ministerstva zemědělství v posledních letech děje, začalo to už za pana ministra Jurečky, to je podpora těch citlivých komodit, návrat zelinářství, ovocnářství, pěstování brambor, integrovaná produkce, o to jsme se snažili strašně dlouho. To je navrácení toho pestrého rázu do české krajiny včetně zvýšení její schopnosti retence vody.

Pracovní místa. Čtyřicet tisíc pracovních míst tady znělo. Já si myslím, že to je ještě více. A myslím si také, že při vhodném ocenění a vhodné motivaci je možné, aby se česká pracovní síla na venkově vrátila. A podporou zemědělství podporujeme rozvoj venkova, aby se česká pracovní síla vrátila také do pracovišť nad zemědělstvím.

Naprosto odmítáme hry, které s námi hrají některé obrovské nadnárodní firmy s dvojí kvalitou potravin, jako kdyby český spotřebitel měl jinačí, horší žaludek, horší nároky, snesl horší suroviny - za ovšem stejnou nebo vyšší cenu v tomtéž výrobku. To naprosto odmítáme a máme v tom, myslím si, jasnou pozici, kterou uplatňujeme. A koneckonců vyzýváme spotřebitele k upřednostňování kvalitních českých, moravských a slezských potravin a potravinářských výrobků, protože to je nad všechny zákony. Jestli budeme na tom tak jako v onom zmiňovaném Bavorsku nebo Rakousku, kde nejen ze dvora se nakupuje od souseda, ale i v řetězcích, ve stejných řetězcích, jako fungují tady, ale tam si netroufnou nabídnout, byť je to pár kilometrů od českých hranic, české potraviny, české jogurty, protože je prostě neprodají. Je samozřejmým zájmem občana Bavorska nebo Rakouska, aby nakupoval zboží vyrobené v Bavorsku nebo v Rakousku, nikoliv zboží dovozové. A ta potravinová soběstačnost, ta míra je v těchto zmiňovaných zemích nebo třeba ve Francii daleko vyšší než u nás. A kdo jsme tam byli, určitě jsme tam byli všichni, nevšimli jsme si, že by byla horší nabídka, nebo dokonce vyšší cena právě díky tomu, že se upřednostňuje tamní domácí produkce. Tak když to jde tam, musí to jít i u nás.

Tento zákon, který projednáváme, a snažíme se, aby byl doopravdy schopen aktivního života, nikoliv aby to byla pouhá deklarace, kterou by nebylo možné vymáhat a která by se nelíbila nikomu, tento zákon je v souladu s naším směřováním a naší koncepcí rozvoje venkova a zemědělství. Proto jej také s vaším dovolením budeme i nadále podporovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za vystoupení a pokračujeme vystoupením paní poslankyně Jarošové, připraví se kolega Holomčík. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, diskutovat o potravinové soběstačnosti České republiky dlouho znělo jako téma, kterým není potřeba se moc zabývat. Dokud jsme si mohli kupovat jídlo z celého světa a dodávky plynule proudily, nezdálo se tak důležité věci řešit. Aspoň to tak mohlo vypadat. Ale byl to omyl. Jakmile ovšem začne nějaká vážnější krize, což se právě stalo v souvislosti s koronavirem, je takové zásobování ze zahraničí zranitelné. Až nám začnou cizinci zadržovat kamiony s potravinami na hranicích, bude pozdě řešit, jestli na území České republiky produkujeme dost vlastního sortimentu, proč si raději potřebné potraviny sami nevypěstovat a ještě zaměstnat naše lidi, a vyřešil by se tím i problém dvojí kvality, nehledě na to, že u každé komodity, která nám vypadne z trhu, okamžitě dovozem vzroste její cena. Ti, co dnes bojují proti uhlíkové stopě, pak kupují jablka z Holandska. A to je pokrytectví, ať kupují naše jablka. A netýká se to jen jablek. Je třeba maximálně podporovat náš trh, podporovat naše potraviny. Prostě začít pracovat na tom být soběstačný. A myslím, že je nejvyšší čas. Berme to jako vklad do budoucnosti, dar budoucím generacím.

Naše hnutí SPD je spolupředkladatelem důležitého pozměňovacího návrhu - já už jsem o tom mluvila minule, jen to zopakuji - a tím je zavedení povinnosti prodávat na našem trhu české potraviny. Jejich podíl se stanovuje na 55 % v roce 2021 s tím, že v každém dalším roce se procento zvyšuje o 5 % až do roku 2027. Jedině tím podpoříme naše výrobky, náš český trh a potravinovou soběstačnost. To je důležitá cesta, protože v obchodech, hlavně ve velkých supermarketech, se samozřejmě prodává především zboží, které objednává vedení supermarketu. Bohužel velké supermarkety často vytlačily z trhu ty menší, domácí obchody, které zase spolupracovaly s českými výrobci, které tímto z velké části poškodily. Současně český výrobce se svým kvalitním zbožím je často znevýhodněn, tlačen k příliš nízké ceně a k tomu, aby případný neúspěch prodeje hradil on, a to nechceme dále tolerovat. Ptám se, v čem vlastně spočívá výhoda pro českého spotřebitele jíst zeleninu nevýrazné chuti třeba z Belgie, pěstovanou ve skleníku, ještě k tomu vezenou přes půlku Evropy? Vezměte si, že i transport ničí naše životní prostředí, zhoršuje vzduch a ničí přetížené dálnice a ty pak z našich peněz musíme opravovat. Jiné země v Evropské unii, hlavně ty na západ od nás, si svůj trh více hlídají. Proto chci, abychom si hlídali ten svůj o to víc.

A za nás, za hnutí SPD, chci říct stanovisko, že jsme proti vrácení tohoto zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Jarošové, nyní pan poslanec Holomčík, připraví se paní poslankyně Jana Krutáková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Já se přiznám - pardon, vážené dámy, vážení pánové - já se přiznám, že jsem trošku překvapený tady z té diskuse, protože jsem měl za to, že navrhneme vrácení do druhého čtení a vrátíme a tady tu diskusi povedeme na výboru. Přesto zaznělo několik věcí, na které bych chtěl zareagovat.

A to hlavní - mně se prostě nelíbí to falešné dilema, které je podsouváno, že kdo je tady proti návrhu na povinný podíl českých produktů nebo českých potravin v obchodech, tak je nepřítel českých zemědělců a fanoušek zahraničních řetězců. Já si myslím, že Piráty lze podezírat z čehokoliv, nebo z řady věcí, ale rozhodně ne z toho, že bychom byli fanoušky zahraničních řetězců.

To, co nám na tom vadí tady na té politice čučche, je to, že my místo toho, abychom se podívali na problémy, které zemědělci mají, tak prostě rovnou přispěcháme s nějakou regulací, kdy natvrdo nařídíme takovouhle věc a tváříme se, že tím jako vyřešíme problémy. A já bych byl rád, když chceme pomoct našim zemědělcům k tomu, aby produkovali levněji, aby byli více konkurenceschopní, tak ta základní věc, která by se měla řešit, o které bychom měli debatovat, je položit si otázku, jestli všechny ty požadavky, jako jsou různé evidence, vyplňování tabulek a všechny ty kontroly, jestli je to skutečně potřeba, jestli tohle není věc, která naše zemědělce brzdí od práce, která jim bere čas, bere energii a samozřejmě v řadě případů i stojí peníze. Tímhle bych začal. Chceme pomoct zemědělcům, tak je prostě nechme dělat tu jejich práci. Já chápu některé věci, nad některými věcmi je potřeba mít kontrolu, některé věci po nás chce i Evropská unie, tomu všemu rozumím, ale jsem přesvědčený, že velká část toho, co po těch zemědělcích chceme, jsou totální nesmysly.

Další věc, která s tím souvisí. Ono i ty kontroly, byť to nelze vyčíslit, zkoušeli jsme to zjistit a evidence nákladů na kontrolní činnost se úplně nevede, ale pojďme si představit, že omezíme kontroly zemědělců a místo toho jim nabídneme v řadě věcí poradenství, ať už je to ve vztahu ke krajině, k životnímu prostředí, ale taky třeba nové technologie, nové technologické postupy v tom, jak zefektivňovat tu výrobu. Takhle by se měl chovat stát v 21. století, a ne pořád posílat kontroly a pořád kontrolovat ty samé papíry několikrát v roce. Vždyť to nemá žádnou logiku.

Další věc, kterou jsem chtěl zmínit, je nějaká chybějící - a on to tady někdo v diskusi naznačil - prostě celkově koncepční přístup ať už k rozvoji venkova, tak i vlastně k podpoře toho, abychom my jako občané této země byli silní spotřebitelé, abychom dokázali skutečně si za tu potravinu připlatit.

Teď trošku odbočím, protože tohle je téma na širší diskusi, ale my jsme tady, zejména kolega Ferjenčík, několikrát navrhovali věc, kterou je snížení zdanění práce tak, aby český spotřebitel odváděl méně peněz státu a víc peněz mohl investovat do nákupu potravin.

Takže si myslím, že těch témat, pokud chceme pomoct českým zemědělcům, je celá řada. Rozhodně si nemyslím, že je cesta tady přijít, nastřelit takovýhle návrh, ještě k tomu ani jeden z nich není moc dobře napsaný, a tvářit se, že to něco vyřeší.

Já určitě podporuji, stejně jako zbytek pirátského klubu, vrácení do druhého čtení. My se tam budeme chtít bavit i o dalších věcech, jako je třeba česká potravina, protože teď je to tedy téma. Tak se ptejme, jestli i to značení česká potravina dává smysl. Já jsem pracoval významnou část svého života v marketingu a prostě jedna z věcí, která je podmínkou toho, aby takováhle značka byla úspěšná, je to, že ten spotřebitel přijde, tu značku vidí a na první dobrou chápe, co to znamená. Teď když se podíváte na to, co je česká potravina, tak je to potravina, která buď splňuje nějaká kritéria, nebo splňuje nějaká jiná kritéria, anebo nově je na nějakém seznamu. Jako to prostě nedává logiku. Takže určitě bych chtěl využít toho, že vrátíme, protože vnímám, že na tom je shoda v celé Sněmovně, že ten tisk vrátíme do druhého čtení, a chtěl bych diskutovat i na toto téma. A to je asi tak všechno, na co jsem chtěl reagovat.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Holomčíkovi. Nyní paní poslankyně Krutáková. Připraví se paní poslankyně Balaštíková s řádnou přihláškou do rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, dovolte mi seznámit vás se stanoviskem klubu Starostové a nezávislí.

Předložený návrh novely zákona o potravinách má z našeho pohledu dva problematické body: jednak je to otázka dvojí kvality potravin a potom pozměňovací návrhy týkající se procentuálního zastoupení českých potravin v našich obchodech. Domníváme se, že je třeba znovu otevřít diskusi k těmto otázkám, jednat s farmáři, s prodejci a v diskusi také třeba vzít v potaz i klimatické podmínky a možnosti českých zemědělců. Chceme tedy, aby byla znovu otevřena diskuse, a budeme hlasovat pro vrácení tohoto návrhu do druhého čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Krutákové. Nyní paní poslankyně Margita Balaštíková. Připraví se pan poslanec Válek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Tak ještě jednou, kolegyně, kolegové, já se možná vyznačuji tím, že nevystupuji úplně ke všemu, ale snažím se vystupovat jenom k tomu, čemu opravdu rozumím, a i tu práci dělat kvalitně a důsledně. A taky důsledně jsem ji dělala, že jsem oslovila všechny profesní svazy, zda s tím pozměňovacím návrhem souhlasí, a chtěla jsem, aby se mi i jmenovitě podepsali jejich členové, nejenom předsedové svazů. Tady mám ty podpisové listiny. (Ukazuje štos papírů.) Nebyl to nápad pana Podala a nějaké Balaštíkové. Byla to výzva profesionálních svazů zastupujících zemědělce, někdy i potravináře, abychom otevřeli tuhle platformu diskuse o českém zemědělství a potravinářství. Jak jinak to udělat? Tímto způsobem se nám to myslím podařilo. A já jsem ráda, že na internetu běží i hlasování, kolik občanů České republiky by chtělo více českých potravin. I mě zaskočilo to číslo, kolik to je. A ta koronavirová situace samozřejmě tomu přispěla, protože jsme si všichni uvědomili, že pro nás je opravdu nejdůležitější zdraví, jídlo, voda a vzduch. To jsou ty nejdůležitější věci, které ve svém životě potřebujeme. To ostatní je většinou zbytečné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Balaštíkové. Kolega Válek posečká, protože jsem - omlouvám se panu kolegovi Davidu Pražákovi, který byl přihlášen k faktické poznámce a já jsem ji neviděl. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec David Pražák: Dobré skoro poledne. Budu velice krátký. Jenom bych reagoval na kolegu Holomčíka prostřednictvím pana předsedajícího. Máte pravdu, že kontroly a evidence jsou pro nás zemědělce většinou problematické a někdy duplicitní. Řešili jsme to x-krát i s Ministerstvem zemědělství. Některé věci se podařilo změnit. Na druhou stranu je potřeba říci, že bez těch kontrol a evidencí bychom nemohli v tuto chvíli být na špičce v bezpečnosti potravin. A myslím si, že o to by nám mělo jít. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Vlastimil Válek v řádné přihlášce. Připraví se pan kolega Skopeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. To byl fofr. On tady z každé strany, kdo je v zemědělském výboru, už vystoupil. Tak mně nic jiného taky nezbývá. Tak bych chtěl na úvod říct jednu věc, že na rozdíl od všech mých předřečníků, kteří to takhle říkali, já uklidním všechny české zemědělce, nikdy jsem nebyl, nejsem a nikdy nebudu stínový ministr zemědělství za TOP 09, to bych nikdy českým zemědělcům nemohl udělat. Tolik na úvod. Doufám, že jsem tím hodně uklidnil zemědělce.

A teď bych se vrátil k tomu, co tady bylo v předchozích vystoupeních a co bych chtěl říct já. Naprosto souhlasím prostřednictvím pana předsedajícího s panem poslancem Holomčíkem, že debata na zemědělském výboru by měla být intenzivní, vrátit se tam. A to je asi to, co jsme se tady teď doufám dohodli. Nicméně z mého pohledu - a znovu opakuji, já nejsem expert na zemědělství, nejsem zemědělec, takže mě to samozřejmě limituje, jsem si toho vědom. O to víc a pečlivěji se to snažím všechno nastudovat. Ten zákon a ta legislativa má tři věci, které spolu souvisejí jenom částečně. První věc je dvojí kvalita potravin. Druhá věc je obecně podpora českých potravin, ať už si pod tím představíte, kdo chcete, co chcete. A třetí věc je podíl českých potravin na trhu.

Dvojí kvalita potravin je - pokud to myslím negativně ve smyslu nekvalitní potravina, kvalitní potravina a spotřebitel má pocit, že si kupuje kvalitní potravinu, a přitom je mu podstavována nekvalitní potravina - jistě špatná a určitě bychom neměli toto připouštět, protože z mého pohledu je to určitým způsobem podvod, podvod na zákazníkovi. Zákazník si kupuje něco, je přesvědčen, že si kupuje něco kvalitního. Nevím, kupuje si 98oktanový benzin, ale ve skutečnosti ten benzin nemá ani 95. Já jsem to zažil u roušek a respirátorů, kdy jsem myslel, že mám trojkové, měl jsem jedničkové. Taky to byl podvod na zákazníkovi. A totéž bychom neměli dělat občanům v případě zemědělství.

Na druhé straně ale dvojí kvalita má svoji logiku. Prostě vnímání pálivosti na Scovilleho stupnici je v české populaci zcela jiné než indické, a tím pádem nemůžeme očekávat, že ta stejná potravina, která má v Indii nějaký stupeň SHU, bude mít stejný stupeň v české populaci. To by byla neprodejná, byť se jmenuje stejná. To znamená, dvojí kvalita může být dána i některými objektivními věcmi. Tedy bych nechtěl, abychom se bavili o termínu, aniž si definujeme jasně obsah toho termínu, a co nechceme. A to, co nechceme, aby čokoláda Milka byla jinou Milkou v Rakousku, v České republice a ve Spojených státech. Aby pokud zákazník si kupuje něco, tak aby to něco bylo stejné, pokud je to možné, po celé Evropě. Tomu rozumím. A tady si myslím, že k tomuto by se měl ten zákon přiblížit.

Na druhé straně je potřeba velmi intenzivně debatovat, kdo je odpovědný za kontrolu toho, aby ten zákazník dostal kvalitu, o které se domnívá, že dostává, to složení potraviny, zda je to tedy výrobce, zda je to dodavatel, nebo zda je to prodejce. A tady jsem měl, a opakovaně jsem to připomínkoval, k tomu zákonu určité výhrady. Myslím si, že ta debata se znovu na zemědělském výboru otevře. Řada mých výhrad byla vyvrácena v různých odborných diskusích. Já jsem se nechal přesvědčit.

Na druhé straně souhlasím naprosto s tím, co tady zaznělo prostřednictvím pana předsedajícího od jednoho z mnoha minulých ministrů zemědělství, kteří tady jsou, že klíčová je - a teď nevím, jestli to nebyl dokonce někdo jiný, tak se tomu, kdo to byl, omlouvám, protože si opravdu nepamatuji, kdo to byl - že je zásadní, aby součástí tohoto zákona byla i prováděcí vyhláška. Ta šla s tím zákonem. Vzpomeňme si, co jsme říkali ministru zdravotnictví minulý týden, kdy jsme měli projednávat ve zrychleném řízení kompenzační zákon. Řekli jsme mu, že k tomu chceme vyhlášku. Pana ministra jsme tady školili o tom, že je to dokonce nařízení vlády, že když jde zákon, že s tím má být vyhláška. V tomto případě, kdy je vyhláška důležitější, nebo velmi důležitá, a bude říkat, jak to v reálu bude, si myslím, že to platí také. Není to nic agresivního, negativního, je to praktická záležitost.

Já si dovolím připomenout veterinární, tuším, zákon, kde byly uvedeny nepovinné atestace, a ty nepovinné atestace pak měly být ve vyhlášce. Já jsem tady opakovaně deklaroval svoji důvěru v čestné slovo pana ministra, přesto jsem chtěl vyhlášku vidět. A opravdu nevím teď v této chvíli, jestli už vyšla vyhláška, kde by bylo napsané, že atestace veterinářů nejsou povinné. Nejsem si jistý, možná vyšla, možná nevyšla, ale vždycky je lépe, když ta vyhláška je tak důležitá, aby ten zákon provázela. Navíc, pokud to opravdu v té vládě. Tolik ke dvojí kvalitě potravin.

Poté bych se zmínil o procentuálním zastoupení potravin. Tak samozřejmě každý z nás asi v této místnosti podporuje, protože jsme přece jenom Češi, já jsem taky trochu Moravák, tak podporujeme to, co je to naše, české, kvalitní, dobré. Já si nejsem úplně jist, jestli všechno české je kvalitní, jestli všechno české je dobré, ale bezesporu bychom byli hloupí, kdybychom nepodporovali naše spoluobčany v jejich snažení, ať už je to pěstování potravin, nebo chování zvířat. Říkám to dobře? Jo. A i v produkci výrobků, které z těchto surovin vypěstovaných či chovaných v České republice vznikají.

A tady z mého pohledu byl ten zásadní důvod, proč jsem pozměňovací návrh, ona procenta, nepodpořil. Mně chyběly jasné, přesné, striktní definice, co je to česká potravina. Ono to tady opakovaně zaznělo. Ale to může být potravina, kterou vyrobili Češi, to může být potravina z českých surovin, to může být potravina vyrobená v Česku, doufám i na Moravě, že to je taky česká potravina, a i Slezsko se do toho počítá, předpokládám. Může to být ale taky potravina, která má určité procento z tohoto, např. více než 50 procent, těch možností je celá řada. Já jsem tady zmiňoval, řekl bych, světoznámou a teď si troufám říct brněnskou čokoládu, která je bezesporu česká potravina, která vyhrává mezinárodní soutěže. Bohužel, protože bydlíme tam, kde bydlíme, a Česká republika je tam, kde je, nemůže být z českých kakaových bobů.

Vzpomínal jsem jedno znojemské vinařství, kterého si vážím, které provozuje můj přítel, špičkový vinař, který má vinice ve Francii, nejenom ve Francii, ale má, kde přesně podle jeho pokynů pěstují ty hrozny, a on v nich blízko od Znojma vyrábí víno vynikající kvality. Nicméně surovina, ze které je dělá, je z Francie. Je to tedy česká potravina? Je to české víno? Je to moravské víno? Z hlediska zákona ne. Ale ten produkt je vyráběn a naprosto od sběru po lahvování ošetřen ryze českými občany a daně zůstávají České republice. To znamená, tady ta debata asi musí být podrobná, je to odborná debata, jistě na to budou různé názory a různá stanoviska.

To, k čemu bych se chtěl na posledním místě zastavit a kde si troufám být sám sebou vnímán jako expert, tady také zaznělo. A teď si myslím skoro jistě, že to byl jeden z předchozích ministrů zemědělství, který řekl, že bychom neměli zapomenout na školy, nemocnice, které kupují potraviny, musí se řídit potravinovým košem, a tam že bychom měli podpořit kvalitu - a já bych si troufl to podtrhnout - podpořit to, aby měly možnost odebírat lokální produkty. Tedy pokud škola kupuje brambory, tak aby je mohla kupovat z Vysočiny, aby mohla kupovat mléko od lokálního producenta, totéž nemocnice. A měli bychom podpořit, a tady bych velmi plédoval za silnou podporu, ty potraviny, které jsou např. bezlepkové, které např. jsou pro diabetiky a jiné spoluobčany, kterých není málo a kteří potřebují potraviny, které určitou složku nemají, kde ta potravina je součástí jejich léčby. A tam si myslím, že je to třetí část celého tohoto balíku.

Tedy domnívám se, že se nejedná pouze o problematiku, jak pomoci zemědělcům. Ono jich ubývá také proto, že holt se objevily kombajny, i když vím, že jim kombajny neříká, těm přístrojům, omlouvám se, a traktory, a to, co já kdysi ryl na záhumenku rýčem, tak dneska tam přijede někdo a má to velmi rychle. To je taky možná ten důvod, proč procento ubývá.

Mě by spíš zajímalo, ve kterých potravinách nejsme soběstační, které potraviny anebo potravinářské výrobky jsou ty, které bychom měli podpořit. Protože tady zaznělo opakovaně, že se to týká především pěstování ovoce a zeleniny, tomu rozumím. Mělo by tady zaznít, že nám nejde o kvantitu, ale jde nám stejně tak o kvalitu, že chceme umožnit, aby byly k dispozici kvalitní potraviny. A já bych znovu zopakoval a podtrhl bych to jako lékař, že by byla škoda nevyužít této legislativy k tomu, abychom nepodpořili i bezlepkové potraviny, potraviny pro diabetiky, potraviny pro alergiky a další, kteří potřebují speciální potraviny, a tyto potraviny buď jsou obtížně dostupné, nebo jsou velmi drahé, nebo vůbec nejsou v české produkci. Tedy myslím si, že máme jedinečnou příležitost ten zákon připravit tak, aby pomohl nejenom českým zemědělcům, ale především pomohl českým občanům a konzumentům těch produktů českých zemědělců.

To je vše, děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vlastimilu Válkovi. Vyvolal dvě faktické poznámky. První od Zdeňka Podala, druhá od Pavla Kováčika. Kolega Skopeček ještě posečká. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, stojím před vámi, abych se přiznal, že jsem to já, kvůli kterému tady dneska jednáme. Jsem to já, kdo přišel s tímto návrhem, a nelituji toho. Děkuji panu ministrovi, který skutečně chce zemědělcům pomoci. Sám jsem měl mnohokrát příležitost slyšet naše zemědělce, co by potřebovali, co by jim pomohlo.

Víte, já třeba rád rybařím, a když jsem viděl kapra na našich pultech, kolik stojí půlka kapra, 200 korun - kdo si to může dovolit? Ryby ze zahraničí, mořské ryby vyjdou levněji než náš kapr. A to dávám jenom jako příklad toho, že potraviny, o kterých se dneska říká, že jsou drahé - no bodejť by nebyly drahé! Výkupní ceny klesají, zatímco řetězce si na to přihazují. Řetězce dělají ty ceny, které jsou dneska neúměrné, a ti naši lidé na to nemají.

Takže bych chtěl říct, nelituji toho, že jsem tenhle pozměňovací návrh vlastně zpunktoval, když to řeknu hezky česky, já. Děkuji za to kolegyni poslankyni, prostřednictvím pana předsedajícího, Balaštíkové, že mě v tom podpořila. Vím, že to nemá dneska kvůli tomu lehké. My za tím stát budeme. SPD za tím stojí, i když si uvědomujeme, že by - ano, každý zákon nebo pozměňovací návrh se dá udělat líp, dají se ty segmenty různě upravit. Ale já říkám, kdo rychle dává, dvakrát dává. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana Pavla Kováčika. A připraven je kolega Skopeček. Máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Vidíte, to jsem chtěl právě tím návrhem, aby ta diskuse probíhala až především na výboru. Máme tady mnoho odborníků, to je zase pozitivní. Ukazuje se mnoho odborníků na zemědělství a potravinářství. Bylo to ještě dosud hodně málo, tak to zase je pozitivní.

Prosím vás pěkně, jenom krátká reakce. Vyhláška - uvědomme si, že ten návrh je návrhem poslaneckým, čili dokud není schválen, tak ministerstvo nemá žádný pouvoir připravovat nebo dělat k tomu vyhlášku. V okamžiku, kdy bude návrh případně schválen, ministerstvo je připraveno tu vyhlášku dělat.

Vinař, sebelepší víno když vyrobí z dovezených hroznů nebo šťávy, tak podle vinařského zákona, jehož novelu jsme tady tuším loni schvalovali, nemůže to být jako moravské nebo české víno, protože to se týká vína vyrobeného z hroznů vypěstovaných na území České republiky. A co se týká potravin pro speciální skupiny, ať už byla řeč u pana profesora Válka, školy, nemocnice, speciální skupiny spotřebitelů, diabetici atd., to je jeden z důvodů, proč chceme znovu tu diskusi dělat, protože tyto záležitosti chceme do nového návrhu také zahrnout.

Jinak všecko. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy vystoupení pana kolegy Skopečka, který je zatím posledním přihlášeným v rozpravě. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji. Já budu velmi krátký. Byť bych se vešel do faktické poznámky, tak to nebudu zneužívat a počkal jsem si až na standardní vystoupení.

Já mám také rád české potraviny a snažím se jim dávat přednost při svých nákupech a zodpovědně můžu říci, že produkujeme kvalitní potraviny, které stojí za to kupovat. Nikdy bych si ale nedovolil nařizovat obchodníkům, jaké potraviny mají nabízet. Podnikají na své vlastní riziko, měli by tedy mít šanci a svobodu volby rozhodnout, co budou ve svých obchodech nabízet, stejně tak jako nechci nařizovat našim zákazníkům a spotřebitelům, co si mají kupovat, byť vlastním příkladem a doporučením jim budu říkat, že udělají lépe, když koupí českou potravinu, protože je kvalitní, podpoří české zemědělce a zaměstnanost v České republice.

Nicméně já chápu, že společná zemědělská evropská politika je plná regulací, dotací, že je to prostě socialismus. Je to evropská společná socialistická zemědělská politika. S lidskou tváří, dodává pan kolega Kováčik. Já si ale nemyslím, že na socialismus je dobré odpovídat v České republice ještě větším socialismem, že na regulaci z EU je dobré v České republice odpovídat ještě větší regulací a uregulovat se až do smrti. Já tento návrh skutečně nad těch 85 % českých potravin v obchodech vidím opravdu jako návrat k socialismu.

A když tady byla kritika o těch nefér tržních podmínkách, tak ať si sáhnou předkladatelé toho pozměňovacího návrhu, kolikrát tady bojovali za to, aby se společná zemědělská politika EU změnila, aby obsahovala méně dotací a více tržních prvků, kdo tady bojuje za to, aby na českých polích nebyly pěstovány průmyslové plodiny typu řepky nebo kukuřice na energetiku a mohly tam raději naši zemědělci produkovat plodiny, které budou využity na potraviny. Nikdo z vás, kdo ten návrh tady podává, za toto nebojuje, protože dotace a socialismus nejenom v zemědělství máte rádi, tak ještě toho socialismu do toho zemědělství chcete tímto návrhem přidat.

A ten návrh samozřejmě míří proti zákazníkům. Jestliže budou mít obchodníci menší volbu v tom, co budou nabízet, tak to povede k jedinému - k menšímu výběru pro zákazníka a k větším cenám. Takže dnes, kdo - ať už na výboru, nebo kdykoliv jindy se o tom bude hlasovat - kdo bude pro tento návrh, říká spotřebitelům, že budou mít šanci si vybrat z méně pestré nabídky v obchodech a že budou platit větší cenu. Jestli chcete těmito krůčky návrat k socialismu, tak tento návrh podporujte!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě vystoupení pana poslance Radima Fialy. Prosím. Kolega Feranec s faktickou poznámkou, ale až poté.

 

Poslanec Radim Fiala: Já souhlasím tady u kolegy Skopečka pouze s tou první částí, že je to společná zemědělská socialistická politika plná regulací, eurodotací, přerozdělování apod. Ale proč tady ta společná zemědělská politika je? Právě proto, aby narušila ten svobodný trh, aby narušila to, že budou soutěžit o to, kdo vyrobí lepší a levnější mléko, aby narušila to, kdo vyrobí levnější a lepší obilí, a my tomu musíme nějak čelit. Ale ten svobodný trh se tomu samotný neubrání. Proto ta regulace ze strany České republiky, proto snaha o tento zákon. Já myslím, že máme stejný logický způsob myšlení, ale v tom konečném řešení, že se lišíme, že kolega Skopeček říká, že jakákoliv regulace tady bude znamenat návrat k socialismu, ale já říkám, že bez té regulace svobodný trh nemůže porazit ty eurodotace, dotace a přerozdělování, že tomu trhu v České republice musíme pomoct. A my mu chceme pomoct tímto zákonem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kolega Skopeček vyvolat šest faktických poznámek a reakci pana ministra, který se hlásí s přednostním právem, takže až po těch faktických poznámkách. První je kolega Feranec, a než mu udělím slovo, znovu požádám sněmovnu o klid. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, já zareaguji na to, co říkal kolega Skopeček, kde říká, ti, kdo chtějí tento návrh, socialismus a všechno vyřeší trh. Platilo by to v případě, kdyby skutečně v tom maloobchodě trh fungoval, kdyby skutečně ten obchod byl jenom zprostředkovatelem přání zákazníků k výrobcům a opačně, ale ono to takhle nefunguje! Dneska ty řetězce jsou tvůrcem trhu. Ony určují poptávku, určují i nabídku. Takhle bohužel my ten trh máme zdeformovaný. Já se nechci vracet, proč to tak je, ale to je realita. Řetězce určují zákazníkům, co si mají kupovat - různé slevové akce atd. atd., a určují výrobcům, co mají vyrábět. A přesně řeknou, bude to taková cena, takové složení! Takhle to přece reálně funguje! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Josef Kott, poté kolega Skopeček, Václav Klaus, Jiří Bláha, Margita Balaštíková. To je pořadí faktických poznámek. Pan ministr s přednostním právem ještě posečká. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. On to tady v podstatě všechno řekl už kolega Feranec. Já jenom bych doplnil to, že při přístupových jednáních si určitě ČR nevybojovala stejné podmínky, jako mají zemědělci v Polsku anebo v zemích bývalé Evropské unie nebo u zakládajících členů. Takže Česká republika je skutečně hendikepována a tento zákon jí malinko pomáhá pro to, aby se český zemědělec a český výrobce potravin dostal na úroveň těch zemí, kde to funguje trošičku jinak.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji také za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka kolegy Skopečka, připraví se Václav Klaus.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Prvně zareaguji na ctěného kolegu Fialu. My se lišíme v tom, že já za svobodný trh prostě nechci bojovat další regulací, dalším nařizováním našim podnikatelům, co mají nabízet, nebo nemají, a nechci nařizovat našim zákazníkům, co si mají kupovat, a nechci jim to nařizovat proto, že vím, že by to vedlo k menšímu výběru, který by si mohli kupovat v těch obchodech, a vedlo by to pro ty spotřebitele k vyšším cenám. Já si nemyslím, že si přejeme vyšší ceny v ČR. A to, co já vyčítám těm předkladatelům, je, že my se asi shodneme na tom, že společná socialistická evropská zemědělská politika je špatně. Ale kolik z těch předkladatelů proti ní bojovalo? Kdo kdy vznesl tady v Poslanecké sněmovně nějakou tezi o tom, že její přeregulovanost, předotovanost škodí českému zemědělci? Já jsem o tom přesvědčen a milerád s vámi budu bojovat proti společné evropské socialistické zemědělské politice a budu se snažit, aby bylo méně dotací a méně regulací.

A k panu Ferancovi. Tím, kdo je skutečným pánem, jsou zákazníci, pane kolego. Ty nikdo nenutí do těch velkoobchodů nebo do těch supermarketů chodit, ti si tam mohou vybrat, jaký chtějí produkt. Já jsem dal před chvílí na Facebook fotku nákupního košíku z nedalekého supermarketu. Je tam hafo českých potravin, které si můžete koupit. Já to dělám, dělejte to také, ale nenuťte to českým spotřebitelům. Můžete jim poradit, můžeme jít příkladem, ale nenuťme jim, co mají kupovat. Jsou chytřejší než vy!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času kolegovi Skopečkovi. Nyní pan poslanec Václav Klaus, připraví se Jiří Bláha. Máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Já bych zareagoval na pana Skopečka a pak ještě zkritizoval pana Babiše, jestli to stihnu.

Pane Skopečku, vaším prostřednictvím, vy mně připomínáte takového studenta VŠE, který něco teoretizuje, ale jste úplně mimo realitu! Přece tady jsme ve stavu, že často cizí zemědělci mají daleko vyšší dotace než ti čeští a vytlačují je v těch velkých řetězcích z trhu. A nám se to nelíbí, a když chceme větší soběstačnost v potravinách, to znamená poměr mezi tím, co vytvoříme a co sníme, tak je to ochranářství. Ale pak jsou možnosti buď dělat dotační závody, nebo zavést clo, nebo zakazovat import, anebo se snažit - a k tomu my se přikláníme i v tom druhém čtení - ty velké řetězce se snažit omezit, aby to procento českých potravin nabízely větší. Vždyť si všimněte zeleniny a ovoce, tam jsme na 20 % soběstačnosti! A teď jsou zrovna ty ceny, které rostou nejraketověji. Já se skutečně nechci dožít stavu, že to bude jako u roušek a budeme čekat, až přiletí letadlo z Marrákeše nebo z Ruska nebo z Číny a doveze potraviny. To přece není v zájmu České republiky. Ta debata je zcela relevantní. A útočit tady nějakým socialismem? Já jsem třeba ten, který neustále bojuje proti evropským regulacím. Ale to, že se zastáváte tohoto deformovaného evropského zemědělského trhu, to nemá s pravicovostí, prosím vás pěkně, naprosto nic společného. Možná je to politika.

A teď ještě snad stihnu zkritizovat pana Babiše. Je to v jistém smyslu principiální debata. A mě velice mrzí, že ti mediální poradci to vyhodnotili, že by to ANO mohlo poškodit, a teď to stahujete, to zase je taková politika "jako", takhle to také nic nevybojujeme, ať už je to správné, nebo zcela špatné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Bláha, připraví se Margita Balaštíková. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych se chtěl jenom vyjádřit k věcem, které tady zazněly. A mně se zdá, že žiji úplně v jiném světe, než o kterém tady kolega Skopeček prostřednictvím pana předsedajícího mluvil. Svobodný trh neexistuje. Neexistuje v tom případě, pokud něco vlastním. Pokud vlastním prodejnu, jako třeba já vlastním prodejny, tak si rozhodnu o tom, co se v nich bude prodávat a za kolik. A tak to dělají ty řetězce jednoznačně. Jestliže nakoupí od českých zemědělců máslo za třicet, tak ho prodají za padesát, aby se prodávalo to jejich, které nakoupili za čtyřicet, a které prodají klidně za pětačtyřicet. A tak to je. A jestliže jde maminka, která má dvacet tisíc měsíčně čistého, do obchodu, tak co koupí? Drahé české, které samozřejmě výrobce český vyrobil levněji, nebo to levnější zahraniční? Nakoupí to levnější zahraniční. Takže takhle funguje prostě dneska obchod, který určuje, co my budeme kupovat, tím, že on stanoví tu cenu. Zemědělci dodávají naše jablka za deset korun. A za kolik jsou v obchodech? Za čtyřicet, aby se vyrovnaly cenám těch zahraničních.

Takže prostě neříkejte prostřednictvím pana předsedajícího, že zákazník určuje. Neurčuje. Určuje ten market, který rozhodne o ceně. A jestliže je něco levnějšího, tak se zeptejte deseti žen, a devět z nich vám řekne, že koupí to levnější, pokud je to kvalitou stejné? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka paní poslankyně Balaštíkové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Ještě jednou kolegové. Všichni chodíme tady do bufet našeho. A já vám uvedu příklad. Vlastně my neurčujeme, co si tam koupíme, ale co nám tam nabídnou. A když jsme tedy český parlament, tak si prosím řekněme, že dáme výzvu panu kancléři, a v našem českém parlamentu budeme mít výhradně české. A tak jak to mají v Rakousku. Tam si to prostě nekoupíte. A víte, co vám na to řeknou? Jestli chceš aloe vera, které v naší zemi nejde vypěstovat, dones si ho z domu, běž si ho někde jinde koupit! Tady se prodává jenom to, co je schopna vyprodukovat naše zem. A tomu se říká národní hrdost, a tu jsme pozbyli!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Lubomír Španěl, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já za normální situace bych se do této rozpravy nikdy nepřihlásil, protože rozhodně nejsem odborník na zemědělství. Ale poslouchám tuto debatu a slyším, že tady vystupuje spoustu rádoby odborníků na zemědělství, tak jsem se rozhodl, že přece jenom krátce vystoupím.

Je to o tom, že já jsem vesničan, bydlím na vesnici dvaapůltisícové a umím srovnat tu situaci, která dneska na vesnici je, protože řekněme si upřímně, úrodné pole a úrodná půda není na Václaváku, ale většinou kolem vesnic. Vidím, že vymizela prostě ta provázanost rostlinné a živočišné výroby, na kterou jsme byli zvyklí. Nejde přece jen o kvalitu potravin, jde také o udržitelnost našeho půdního fondu. A já třeba jsem byl zvyklý, že na každém rohu, ať jste vyjeli za vesnici, bylo velké hnojiště. To prostě nevidím, nevidím takovou běžnou živočišnou výrobu. A potom se naloží nějaký prášek, rozpráší se na pole, lupne se tam řepka, a je hotovo. Takže je to tak, jak říkala paní Balaštíková.

My jsme pozbyli opravdu národní hrdost. A nevěřím úplně panu Jurečkovi, bývalému ministrovi zemědělství, že jsme nějaká velmoc. A ani nevěřím tomu, že jsme samostatní v zemědělské výrobě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následuje faktická poznámka pana poslance Petra Bendla, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já už jsem nechtěl vystupovat, ale musím. Skutečnost, že tady Václav Klaus mladší začne obhajovat regulace a protekcionalismus, omezování volného obchodu, kdybych to neslyšel na vlastní uši, tak bych tomu nevěřil. Že tady se nechá vlákat do pasti, mě také překvapuje. Protože tady přeci nejde vůbec o českého zemědělce. Tady jde o skupinu potravinářů, kteří hledají způsob a hledají nástroj, neboť žádný řetězec nepatří do žádné skupiny - čtete to správně, pokud mě dobře posloucháte. Nepatří. Skrzevá vládní struktury na ně není možné jinak dosáhnout, než jim nadefinovat pravidla tak, aby poslouchali, a říkat: Tohle budete prodávat a za takovouhle cenu. Přeci o tom ten návrh je! Já nevím, proč to nevidíte! Vždyť to je hledání způsobu, jak jinak vlastnit řetězce a diktovat jim, co a komu a za kolik budou prodávat. Vždyť to je úplně falešné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jan Skopeček, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. V klidu, bez emocí. Tady zaznívá, kolik je tady odborníků na zemědělství. Tady jsme prostě poslanci všichni, kteří budou rozhodovat o legislativě, a je úplně mimo tady říkat, kdo je na co odborník. Stejně tak já bych mohl říct, že tedy až budeme hlasovat o rozpočtu, tak v Poslanecké sněmovně zůstanou jenom poslanci, kteří mají diplom z vysoké školy ekonomické, ostatní půjdou chvíli na chodbu, my zahlasujeme a pak se zase vrátí odborníci na zdravotnictví, protože se bude projednávat zdravotnická problematika. To je fakt úplně argument. Navíc v tomto případě nejde o zemědělství, ale o regulaci trhu. To, že je konkrétně v zemědělské oblasti, to je druhá věc.

Já jsem prostě přesvědčen, že proti socialismu, který zde nám přichází v zemědělské politice z EU, prostě nejde bojovat ještě větším socialismem, že jako socialismus z EU neporazíme tím, že si tady v České republice zavedeme ještě větší socialismus. Podle mého názoru si akorát střelíme, střelíme do nohy. Já bych se chtěl kolegů zeptat, jestli mají skutečně problém, když jdou do jakéhokoliv obchodu, ať už velkého hypermarketu, nebo malého obchůdku s potravinami, jestli tam dneska nenajdou české potraviny. Já je tam tedy nalézám a pravidelně je kupuji. A takovýto zákon prostě, je vidět, že není potřeba. Kdo chce, tak si dneska české potraviny koupí v různé cenové kategorii.

K tomu studentovi VŠE. Mě to nijak neuráží. Já jsem na svůj... jednu ze svých alma mater velmi hrdý. Zaplať pánbůh, že tu nějaké vysoké školy ekonomické máme, protože kdyby pan kolega Klaus studoval alespoň první semestr vysoké školy ekonomické, nikdy by se pod takový zákon nemohl podepsat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Tak pan poslanec Patrik Nacher. Já ještě vás seznámím s dalším pořadím: pak vystoupí paní poslankyně Jana Levová a pan poslanec Václav Klaus - faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné odpoledne už. Já jsem jednak nechtěl vystupovat a vystupuji. A jednak nejsem odborník přes zemědělství, a i přesto tady vystoupím, protože chci říct něco, co by nemělo zapadnout. Chci reagovat na některé ty faktické. Já už jsem se o tom bavil s kolegou Skopečkem na chodbě.

Za prvé. Musíme vnímat ten kontext. V té době po koronavirové mně přijde debata o potravinové soběstačnosti jako legitimní debata. To je legitimní debata. A to zejména, a to zejména u těch druhů výrobků, které přirozeně se dají pěstovat na našem území, jak o tom hezky mluvil Marian Jurečka. Ale abychom si to mohli představit. Tak si představme, že jsme tady o rok dřív a debatujeme tady o výrobě zdravotních prostředků - před rokem. Měli bychom si umět vyrábět zdravotní prostředky sami, neumět (nemuset) to dovážet apod. Myslím si, že ta debata by byla úplně podobná.

Přece nemůžeme nařizovat, kdo jak může vyrábět, budeme to dovážet apod. A podívejte se, jak to paradigma se změnilo tím koronavirem. Najednou prostě je to velký benefit, když si na svém území můžeme vyrábět ty zdravotní prostředky.

Já říkám, že ty potraviny, to bude teď druhá a třetí vlna, až se budou blížit nějaké další podobné krize. Takže ta debata je legitimní. Neříkám, nejsa odborník, že je to v tom ideálním stavu, ale právě proto se to vrací do druhého čtení. Ale myslím si, že určitě to není o nějaké regulaci v takovém tom primitivním slova smyslu, ale je to legitimní debata o potravinové soběstačnosti. Já jsem rád, že ji tady vedeme kultivovanou formou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Jana Levová, připraví se pan poslanec Václav Klaus. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Levová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla reagovat na svou předřečnici nebo předřečníka ohledně nás poslanců, kteří bychom měli jít příkladem. Když jsem nastoupila na začátku tohohle volebního období, tak jsem přesně tohle měla na mysli, když jsem říkala, že bychom se měli soustředit na to, co tady máme v restauracích, kdo nám dodává a co se tady pro naše i pro zaměstnance prodává. My jsme tady z různých krajů. Já si myslím, že každý poslanec by měl mít zájem na tom, aby se tady prezentovaly výrobky, zboží, plodiny a maso výrobců z jejich krajů. Dokonce jsem šla tak daleko, že jsem se začala i pídit, co by s tím šlo udělat. Tak prosím vás, nic. Ještě než jsem začala, tak jsem skončila. Ještě než jsem začala. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Václav Klaus, připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klaus: Ano, my máme v zemědělském programu jako Trikolóra snahu o zvýšení potravinové soběstačnosti České republiky a snahu o zvýšení podílu českého zboží ve velkých řetězcích. My máme nějaký program. Tyhle trapné osobní útoky od pana Bendla jsou jenom důkazem toho, že vy naprosto žádný zemědělský program nemáte a jediné, na co se spoléháte, je, že tady budete něco povídat o socialismu a osobně útočit. Vy osobně jste ministrem zemědělství byl. Já jsem s tím konfrontován i teď, když jezdím po té republice dodávkou, jak se ti lidé na těch vesnicích a ti zemědělci k tomu staví. Vám bylo úplně jedno, jaký je podíl českých zemědělců na trhu. Podle toho to vaše ministerské vládnutí vypadalo. Tak si mě tady laskavě teď neberte do úst. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Jan Skopeček, připraví se pan poslanec Milan Feranec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Tak když už jsme u těch osobních útoků, asi by měl každý začít u sebe, než tu začne obviňovat jiné kolegy. Ale o tom jsem nechtěl mluvit. Já jsem chtěl reagovat na pana kolegu Nachera.

Určitě je boj o potravinovou soběstačnost legitimním politickým tématem, bezesporu ho veďme. Já si myslím, že je to velmi nákladný projekt, který má více minusů než pozitiv, zejména pro české spotřebitele, kteří prostě dneska netrpí nedostatkem potravin, netrpí nedostatkem kvalitních potravin. Prostě dneska ten vějíř, ve kterém si mohou vybrat, mají nesmírně široký. Já jsem za to rád, je to jeden benefit kapitalismu, že máme takovouhle svobodu volby jak nabízet, tak nakupovat, co chceme. Já ji prostě lidem nechci omezovat. Já nechci omezovat kapitalismus, já nechci omezovat jako Trikolóra kapitalismus. Já jsem prostě pro volný trh, pro co nejméně regulací a dotací. Ale jestli to kolega Nacher myslí vážně, tak by asi měl začít ve svém hnutí. Může třeba navrhnout, aby se přestala podporovat produkce průmyslových plodin na našich polích, řepky, kukuřice, které jsou využívány pro jiné účely než pro produkci potravin, a bezesporu na těch polích bude hned víc místa pro to, abychom produkovali plodiny pro české potraviny. Těším se na to.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Milan Feranec, zatím poslední přihlášený s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Ono se asi nedalo čekat, že takový zákon nebude předmětem šílených politických debat, ale já chci reagovat na to, co říkal pan kolega Bendl, bývalý ministr zemědělství, kde odhalil, o co tam vlastně jde. Jde o ty zpracovatele. Já si vás vážím, pane bývalý ministře prostřednictvím pana předsedajícího, ale když se na ten návrh podíváte, tak je to o surovinách. Není to o výrobcích. V tomto smyslu ten zákon je proti těm zpracovatelům. Možná když to pochopíte, najednou ho budete obhajovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, to byla v tuto chvíli poslední faktická poznámka. Do rozpravy je přihlášen pan ministr Toman. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Dobrý den ještě jednou. Dámy a pánové, vážený pane předsedající, já už tady nechci zdržovat. Já chci poděkovat všem za ty podněty, které tady padly, a těším se na zemědělský výbor, že to tam všechno probereme a dáme ty věci dohromady. Jenom několik poznámek, jestli dovolíte.

Zákazník nerozhoduje o ničem, rozhoduje řetězec. Zákazník si kupuje to, co mu řetězec nabídne. To je za prvé. Věřte, že s tím mám zkušenosti.

Za druhé, prosím, tady se neustále mele řepka. Já jenom chci říct jednu věc - 66 % řepky se zpracovává v potravinářství, to znamená, je to úplně mimo, to, co vy tady říkáte. To je za druhé.

Za třetí, prosím pěkně, bavme se konkrétně o soběstačnosti, ale řekněte si to obráceně. Snížení závislosti na dovozech. Snížení závislosti na dovozech. To je za prvé. Za druhé, zažil jsem mnoho liberalizačních teorií od roků devadesátých. Dopadlo to v zemědělství přesně podle nich. My jsme si to zemědělství zničili, protože jsme si ho nechránili.

A ještě druhá věc, nebavíme se jenom o produkci potravin, ale my se bavíme o krajině. Znova si řekněte - jestliže nebudeme mít jablka do supermarketu, nemáme sady. Jestliže nebudeme mít zeleninu v supermarketu a obchodech, nemáme zeleninu na poli. Jestliže nebudeme mít chmelnice, nebudeme produkovat pivo. Jestliže nebudeme pěstovat brambory, nevím, co tam místo toho budeme dělat. Takže to je ta rozmanitost krajiny, po které všichni voláte, ale nechcete dovolit zemědělcům, aby ty produkty uměli prodat. Takže já bych si přál, aby zemědělci to mohli prodávat a ne pouze produkovat. Takže o to tady jde.

A pak se bavíme o těch dotacích. Prosím pěkně, nechme tu debatu na zemědělský výbor. Do ostatních věcí, nechci nikoho omezovat, ale pojďme se bavit ve prospěch českých, moravských a slezských zemědělců a zpracovatelů a ve prospěch celé této země. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Hlásí se prosím ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Nemá pan zpravodaj, nemá pan ministr. A protože zazněl návrh na opakování druhého čtení, tak o tomto návrhu budeme nyní hlasovat. Je zde žádost o odhlášení. Všechny jsem vás odhlásil, přihlaste se prosím znovu svými hlasovacími kartami. Jsme připraveni na hlasování.

 

Budeme tedy hlasovat o opakování druhého čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 156 přihlášeno 171 poslanců, pro 151, proti 19. Návrh byl přijat a budeme opakovat druhé čtení. Tím končím pro tuto chvíli projednávání tohoto návrhu.

 

Omluva - paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová se z rodinných důvodů omlouvá v době od 11.55 do 18 hodin, resp. do konce jednacího dne z rodinných důvodů, jak jsem říkal.

 

Přistoupíme k bodu číslo 253. Jde o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.