Úterý 2. června 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb.,
o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 673/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček. Já vás, pane ministře, prosím, abyste se ujal slova, a současně bych chtěl ještě jednou požádat všechny kolegyně a kolegy, aby dodrželi pořádek v sále, případně, jestli mají něco k projednání, aby šli do předsálí. Ještě jednou prosím o klid! Všechny! Nebo budu nucen přerušit schůzi do okamžiku, než se uklidníte! (Zvoní zvoncem.) Já nemám pocit, že by se ten hluk změnil. Ještě jednou prosím o klid!

Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si uvést v rámci druhého čtení jeden z nejdůležitějších zákonů resortu dopravy, dlouho očekávaný, takzvaný liniový zákon neboli čtyřistašestnáctka. Tak jak už jsem zde naznačoval v prvním čtení, jedná se o zákon, jehož cílem je realizovat nebo umožnit rychlejší a efektivnější přípravu staveb, a to nejenom dopravní, ale i vodní a energetické infrastruktury a stejně tak infrastruktury elektronických komunikací. Je to tedy zákon, který je nesmírně náročný, zákon, který je z díly tří resortů, a to je průmyslu, dopravy a místního rozvoje. (Hluk v sále pokračuje.)

Vzhledem k tomu, že se jedná skutečně o zásadní zákon, dovolím si ještě jednou vypíchnout ty nejdůležitější věci, které stojí za to zmínit a díky kterým bychom měli, věřím, že všichni se stejným cílem, zabezpečit to, že klíčové stavby, ať už dopravy, anebo v energetice, budeme realizovat rychleji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás ještě na okamžik přeruším. Opravdu není slyšet, co je zde přednášeno! Já vás žádám o klid! Vy, co nemáte tu možnost se udržet a nerušit ostatní, běžte ven! Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Jednou z prvních věcí, které zákon řeší, je společné tzv. umístění a povolení stavby dopravní infrastruktury. Návrh současně eliminuje celou řadu různých závazných stanovisek, z nichž bych si dovolil zmínit například posouzení vlivu na životní prostředí. Dále vstupuje přímo do správního řádu a zakotvuje celkem základní zásadu vydání závazného stanoviska bezodkladně a současně se stanovuje nová lhůta, a to maximálně 30 dní pro vydání závazného stanoviska, případně 60 dní ve zvlášť složitých případech. Současně zavádí řešení prostřednictvím tzv. fikce vydání souhlasného závazného stanoviska pro případ nevydání závazného stanoviska, a to ve stanovené lhůtě.

Zákon rovněž řeší zákon o vyvlastnění a navrhuje pro tyto účely urychlení řízení o vyvlastnění, a to stanovení jednoznačných lhůt pro některé procesní postupy. Tím už jsem se dotkl toho, že sám o sobě ten zákon vstupuje ve větším rozsahu do stavebního zákona a dílčí změny provádí ve správním řádu, a to v celé řadě dalších zákonů - o pozemních komunikacích, ochraně přírody a krajiny, energetickém zákoně, právě tom zákoně o vyvlastnění a celé řady dalších a dalších zákonů.

Za zmínku stojí ještě to, že řeší oblast, anebo zjednodušuje, oceňování pozemků a staveb, které jsou tedy potřebné pro výstavbu té konkrétní dopravní infrastruktury, přičemž ta změna spočítá v tom, že se budou vyhotovovat znalecké posudky tak, že se navrhuje výslovně umožnit vyhotovení pouze jednoho posudku pro více pozemků.

Další náležitosti se dotýkají například problematiky rušení železničních přejezdů. Stanoví se konkrétní kritéria.

Zákon se dotýká rovněž energetiky, a to tak, že navrhuje rozšířit možnost využití institutu mezitímního rozhodnutí, a to na stavbě vodní a energetické infrastruktury.

V rámci elektronických komunikací dochází ke stanovení jednodušších postupů, a to v případě, že je stavba elektronických komunikací prováděna jako tzv. přípolož, s tím, že poté nebude vyžadováno povolení podle stavebního zákona ani závazné stanovisko podle zákona o památkové péči, čímž tedy dojde k urychlení výstavby.

Současně se zavádí celá řada dalších nástrojů, ať už je to územní rozvojový plán, který bude svázán s politikou územního rozvoje. Bude vytvořena státní projekční kancelář, která se bude věnovat jak zpracování tedy návrhu a politik územního rozvoje, tak její aktualizace. Navrhuje se vytvoření rovněž národního geoportálu územního plánování, který bude informačním systémem veřejné správy na úseku plánování.

Já jsem měl možnost se zúčastnit zasedání hospodářského výboru, kde bylo diskutováno několik desítek pozměňovacích návrhů. Musím říct a vysoce kvitovat to, že se jednalo o neideologické a nepolitické diskuse, že bylo velmi rozumné, a obecně jsem z toho měl velmi dobrý dojem. Věřím, že si všichni uvědomujeme význam a závažnost tohoto zákona, jakkoliv chápu, že budou zřejmě další desítky různých pozměňovacích návrhů a že z toho pochopitelně bude politická diskuse, tak jsem rád, že toliko diskutovaný bod nebo pozměňovací návrh, který byl zaveden až poté, co jsem tedy nastoupil na resort dopravy, protože je pravda, že v době minulé jsem se tomu věnoval zejména z úhlu pohledu průmyslu. Na druhou stranu vnímám tento zákon jako zcela zásadní a možná v trošku jiném kontextu nyní, a proto jsem dělal maximum pro to a podpořil jsem, aby jeden z těch pozměňovacích návrhů, které přednesl pan poslanec Kolovratník a který se týkal realizace takzvané polské cesty, někdo tomu říká německá cesta, byl vznesen, s tím, že hlasování na hospodářském výboru proběhlo konkrétně u tohoto možná nejsledovanějšího bodu z celého zákona v počtu dvacet ku patnácti ve smyslu pro tento pozměňovací návrh.

To mě naplňuje určitým optimismem v tom, že tento tzv. polský, nebo chceme-li německý režim, který je založen na tom, že v momentě územního rozhodnutí a spojeného stavebního povolení je možné začít realizovat stavbu, přičemž paralelně bude probíhat diskuse o výkupu, případně o vyvlastnění, čili jede to v režimu podobném, resp. z právního hlediska stejném, nicméně jede se paralelně jak stavba, tak tato diskuse, aniž by se porušilo z ekonomického úhlu pohledu cokoli pro ty, kteří budou inkasovat budoucí zdroje ať už v rámci řádného výkupu, nebo v rámci vyvlastňování, čili nemění se ani ten tzv. osminásobek v rámci výkupu, ani ten 1,5násobek, resp. ten se upravuje ku prospěchu dotyčného. (Velký hluk v sále.) Takže polská cesta je zcela zjevně fungující. Pokud se podíváme na to, v čem spočívá jejich tzv. zázrak budování dopravní infrastruktury, myslím tím v Polsku, od roku 2000, tak je dán právě tímto faktem, a to je tím, že se spojily tyto činnosti, tyto aktivity a nečeká se v mnoha případech i několik let. Takže to považuji za velmi důležité.

Celá řada těch dalších pozměňovacích návrhů byla velmi rozumných, něco se schválilo, něco se neschválilo, o tom nepochybně bude diskuse i v rámci druhého čtení a já jsem připraven samozřejmě odpovídat na všechny dotazy. Děkuji mockrát.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. A nyní jsme ve druhém čtení. V prvém čtení jsme přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisky 673/1 a 2. A já poprosím zpravodaje výboru pana poslance Kolovratníka, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

Ten zbytek, co ještě neodešel ze sálu, znovu prosím, aby se uklidnil a aby umožnil nerušené vystoupení. Děkuji.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Svoje vystoupení zpravodaje maximálně zestručním z toho důvodu, abych dal prostor, kolegové a kolegyně, vám, abyste mohli představovat svoje individuální pozměňovací návrhy. Povím jen to, že hospodářský výbor se nakonec v závěru té koronakrize sešel 19. května, kdy projednal podané návrhy, které jsme tady my poslanci směrem k výboru zaslali, část z nich přijal, část nepřijal. Kolegové, kteří u toho jednání byli, ten obsah znají, vše je připraveno a Sněmovně předloženo k projednání v usnesení označeném 673/2.

Pan ministr zmínil asi ten nejdůležitější pozměňovací návrh, vidím tu věc stejně jako on. Je to návrh, který jsem připravoval společně po diskusi s Ministerstvem dopravy a hlavně s polským Ministerstvem dopravy, je to tzv. polská metoda. Ona opravdu - a to je důležité tady vysvětlit velmi jednoduše, budeme to pak vysvětlovat ve třetím čtení - posouvá ten moment samotného zahájení stavby nebo vydání stavebního povolení před definitivní vypořádání té majetkoprávní přípravy, tzn. nebude potřeba čekat na vykoupení, příp. vyvlastnění všech pozemků, bude možné o to právo stavby, o zahájení zažádat dotčený úřad už ve chvíli, kdy budou vyřízena ta předchozí povolení, tedy EIA, územní řízení a stavební povolení. A je důležité ještě připomenout, toto je tak velký a revoluční průlom do té výstavby i do práv majitelů, že jsme dospěli k politické dohodě, za kterou chci poděkovat, protože opravdu jsme dostali podporu i od kolegů z opozice, které si velmi vážím. My jsme se dohodli, že toto budeme aplikovat pouze na strategické stavby státu definované v původní § 1 toho zákona, což jsou dálnice a silnice první třídy a dráhy celostátní a stavby s nimi související. Tolik projednání na hospodářském výboru.

Jako zpravodaj teď konstatuji, že v té už takto rozsáhlé novele jste vy, poslankyně a poslanci, v tuto chvíli podali dalších 42 pozměňovacích návrhů. Bohužel jako zpravodaj musím říci, ty, které jsou jako přes kopírák a které neuspěly na hospodářském výboru a jsou naprosto stejné, tak ty asi já podporovat nebudu, to mohu říci už teď dopředu, ale naopak - a berte to prosím jako ilustrační příklad - jsou tam návrhy, které byly upraveny, ještě dojednány. Ilustračně mohu zmínit pozměňovací návrh pana poslance Třešňáka, který podporuje elektromobilitu, rychlejší výstavbu ať malých, nebo velkých dobíjecích stanic. My jsme pracovali, nebo kolega, který pracoval společně s Ministerstvem průmyslu, dospěl k té legislativně správné verzi a toto je i příklad návrhu, který určitě já za sebe budu na hospodářském výboru podporovat a který, věřím, že nakonec podporu získá.

Za sebe ještě avizuji, že mám i do třetího čtení také připraveny čtyři návrhy individuální. Vycházejí z mé debaty s Ministerstvem průmyslu a vyjadřují určitou podporu energetice. Ale nebudu pro tento účel zneužívat prostor, kdy mám hovořit pouze jako zpravodaj, a přihlásím se k nim až v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

A poslední informace zpravodaje, počítáme s tím, že tento zákon bude projednán příští týden 10. června na hospodářském výboru. Měli bychom tedy, pokud bude vůle Sněmovny, zvládnout třetí čtení tohoto zákona za čtrnáct dnů v tom variabilním týdnu zasedání této schůze. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. A otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem je přihlášen pan místopředseda Okamura v tuto chvíli.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, novelizujeme zákon, který na jaře loňského roku zvítězil v anketě Zákon roku vyhlašované každoročně poradenskou společností Deloitte. Tento zákon byl přijat už v roce 2009, a to za účelem zjednodušení povolovacích procesů a urychlení výstavby liniových staveb. V době svého vzniku obsahoval jen několik stručných ustanovení a byl určen především pro stavby dopravní infrastruktury. Od té doby byl sedmkrát novelizován, teď to bude zřejmě poosmé.

Cílem samotného zákona je zefektivnění právní úpravy procesu povolovacího řízení k nejvýznamnějším stavbám dopravní infrastruktury. Zákon fakticky představuje speciální úpravu k institutům obsaženým ve stavebním zákoně a zákoně o vyvlastnění.

Vážená vládo, jedna z mála věcí, na které se tato Sněmovna shodne napříč, je to, že povolování staveb je v České republice extrémně dlouhé, náročné a přebyrokratizované, jako ostatně spousta dalších rovin občanského i firemního života. Tento speciální zákon je ve skutečnosti taková záplata, která se snaží čas od času zalepit nějaké díry, vyřešit nějaký aktuální problém. Jistě tento zákon projde, protože každé zjednodušení všichni vítáme, a podpoří ho i SPD. Ale nešlo by prosím, aby vláda začala pracovat systematicky na zjednodušení těch základních zákonů? Nejde jen o to zjednodušit stavební řízení i strategických projektů, uvítali by to i normální smrtelníci, kdyby se zjednodušily stavební předpisy, normální občané, kteří staví rodinný dům, a jistě třeba i developeři, kteří staví bytové komplexy. Je zcela jasné, že krom toho, že stavby špatné zákony zbytečně prodlužují, tak je také prodražují.

Hnutí ANO vede Ministerstvo pro místní rozvoj, které má na starosti stavební zákon již předlouhých šest let, no, téměř osm let. A ani za tuto dlouhou dobu nebyly hnutí ANO ani vláda schopné předložit novelu stavebního zákona. Je všeobecně známé, že délkou a složitostí stavebních řízení patří Česká republika mezi rozvojové země, a to je opravdu ostuda a obtěžuje to doslova možná i většinu občanů České republiky, že když si oni nebo rodinní příslušníci nebo přátelé chtějí postavit rodinný domek nebo nějakou jinou stavbu, tak ta délka toho řízení, to množství formalit, jak víte, i podle světových žebříčků, tak Česká republika se řadí mezi rozvojové země. Je to ostuda. Ta nečinnost vlády je opravdu ostuda. Za rok jsou volby do Poslanecké sněmovny a zase ani po téměř sedmi letech není tady na stole návrh zákona na zjednodušení stavebního řízení pro občany.

A opět tady máte, vážení kolegové z vlády, jednoduchý recept na to, jak lidem pomáhat, aniž by to stálo státní kasu peníze. Nekomplikujte firmám a občanům život byrokracií. Zjednodušme nejen stavební zákon, a lidé budou mít v kapse víc, aniž vy byste museli sáhnout do naší veřejné kapsy. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Přečtu omluvu. Omlouvá se z dnešního jednání ze zdravotních důvodů pan poslanec Karel Schwarzenberg. Tak. A nyní je do rozpravy přihlášena paní poslankyně Ožanová.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Na jednání hospodářského výboru k tomuto tisku nebylo dostatečně přesvědčivě vysvětleno, proč se změny týkají také školského zákona, zákona o vysokých školách a správního řádu. Navíc se těmito zákony nezabývaly příslušné výbory, myslím tím školský výbor a ústavně-právní výbor. Z tohoto důvodu se domnívám, že by se mohlo jednat o přílepky. Nicméně předpokládám, že toto by se mělo probrat ještě na jednání hospodářského výboru, proto jsem společně s kolegyní Květou Matušovskou podala dva pozměňovací návrhy, k nimž se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Dolínek. Připraví se pan poslanec Polanský.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobré odpoledne, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme si s panem zpravodajem i s panem ministrem de facto, dá se říct, slíbili, že nebudeme dávat příliš pozměňujících návrhů mimo to, co bylo dojednáno, ale pozměňující návrh, který bych chtěl představit pod číslem 5395, se týká elektromobility a já jsem podepsán pod tím návrhem, který zde dává pan kolega Třešňák, ale jeden ten návrh je o něco užší, druhý o něco širší, proto jsem se rozhodl dát tuto variantu, abychom alespoň nějakou byli schopni přijmout zde v rámci třetích čtení.

Musíme si uvědomit, že rozvoj v oblasti elektromobility je důležitý mimo jiné z pohledu plnění povinností České republiky, ke kterým jsme se přihlásili v rámci mezinárodních dohod, například Mezinárodní dohoda o snížení produkce oxidu uhličitého, Pařížská dohoda, a v řadě dalších a dalších. Jak jistě jste si mohli všimnout z běžného života, přestože řada lidí před dvěma lety věštila, že elektromobilita se neuchytí v České republice, tak z dennodenního provozu můžete vidět, že se uchytila, a navíc bych chtěl říct, že zákonodárce již svým hlasováním o dálniční známce elektronické, kde vlastně dal zvýhodnění elektromobilitě, mohl dát příslib obyvatelům České republiky, že myslí vážně podporu elektromobility. Na základě toho samozřejmě ale k té elektromobilitě, kterou podporujeme, a udělali jsme to i jasným krokem, je potřeba učinit infrastrukturu.

Řada z vás také působí v obcích a v krajích a víte, jak je složité vybudovat někde dobíjející bod. Jedna věc je dohodnout se s investorem, který buduje obchodní centrum, aby vytvořil dobíjecí body, druhá věc je, jak do zástavby dostat dobíjecí bod a jak projít stavebním řízením. Na základě toho, protože vím, že v tuto chvíli máme už nyní v republice přes 2 000 elektromobilů, ostatně nám šlo o to, jak jsou diferencovány, tak hospodářský výbor dostal od Ministerstva dopravy tabulku až na jednotlivé typy těchto vozů, takže můžete si vyžádat určitě od svých kolegů z výboru rozlišení, jaké jsou to vozy, a jsou to vozy napříč spektrem finančním, nejsou to jenom ty luxusní, jsou to i běžné vozy k užívání, máme pouze několik set veřejných dobíjecích stanic. To znamená v praxi, že určitě to nedostačuje již stávající poptávce a bezesporu to nebude dostačující pro tu poptávku, která nastane v řádu příštích let.

K vybudování potřebné dobíjecí infrastruktury pro elektromobilitu se bude podle některých analýz muset investovat zhruba přes 20 miliard eur v Evropě a já si myslím, že když tento program bude podporován, tak je dobré, aby v České republice mohl být podporován a mohl probíhat bez zbytečných průtahů. Proto navrhuji, aby v tom zákoně se v části 21. článek 24 za bod 51 vložil nový bod 52, který zní: 52. V § 79 odst. 2 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno u), které zní: u) dobíjecí stanice vybavené výlučně běžným dobíjecím bodem splňující podmínky zvláštního právního předpisu.

Na závěr bych chtěl říct, že pakliže ale by došlo k dohodě na návrhu, který představí pan kolega Třešňák, a jak jsem zmínil, podílel jsem se také na něm, respektive byl jsem u jeho spolupodepsání, tak budu velmi rád. Ale tato verze je taková minimalistická, abychom aspoň nějak pomohli elektromobilitě. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a prosím pana poslance Polanského, který je přihlášen do rozpravy. Připraví se paní poslankyně Balcarová.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Pěkné odpoledne, kolegyně a kolegové, milá vládo. Jak už vyplynulo z debaty na hospodářském výboru, podle Pirátů současný návrh obsahuje množství problematických ustanovení, která sice na jedné straně bezpochyby urychlí výstavbu dopravní infrastruktury, ale za cenu, kterou podle nás bychom neměli být ochotni zaplatit. Proto navrhujeme několik pozměňovacích návrhů, s nimiž vás teď stručně seznámím, a později se k nim tedy přihlásím v podrobné rozpravě.

Jde především o sněmovní dokument 5330, který ruší prohloubení takzvané fikce závazného stanoviska, která na to, o jak závažný nástroj se jedná, nebyla řádně odůvodněna. Tvrzení z důvodové zprávy jsou příliš obecná a natolik vágní, že to není profesionálů ze tří ministerstev hodno. Navíc se tento koncept pokouší léčit symptom, nikoli příčinu problému. Nesnažíme se přijít na kloub tomu, která vyjádření trvají dlouho a proč, pouze jim jaksi tupě nastavujeme limit. Největším rizikem tohoto konstruktu ale je, že se umožní úředníkům vyhnout odpovědnosti za vydání politicky nežádoucích stanovisek.

Pod sněmovním dokumentem 5331 se skrývá pozměňovací návrh na zavedení pojistky, aby člověk, který vyvlastněním přijde o své obydlí, dostal odškodné ve výši, za kterou bude schopen pořídit si bydlení nové, a nezůstávali tak za našimi pracně vybudovanými dálnicemi nešťastní, zlomení lidé.

Pod sněmovním dokumentem 5332 se nachází zrušení ustanovení, podle kterého by si stavební úřad mohl u větších staveb libovolně volit sám stavebník. Tato ustanovení považujeme za proklientelistická a nemající žádný měřitelný dopad na zrychlení stavby.

Pod sněmovním dokumentem 5333 se nachází zavedení pojistky pro případ vstupu investora na cizí pozemky za účelem průzkumných prací, na které po minulé novele z roku 2018 již majitelé nemají vliv. Toto ustanovení je mimochodem napadeno i u Ústavního soudu. Nenavrhujeme vrátit stav do doby před novelou z roku 2018, ale místo toho se pokoušíme o kompromis, kdy vstup na pozemek za splnění všech kritérií povolí v jednoduchém jednostupňovém řízení místní stavební úřad.

A konečně jde o návrhy na vyškrtnutí některých staveb z přílohy zákona, která je také napadena u Ústavního soudu, a konkrétně těch, kde je nežádoucí, aby pro ně platilo zrychlené vyvlastnění a jaksi omezení dialogu s veřejností, neboť u nich nejsou vypořádány zásadní nedostatky ať už z hlediska účelnosti, nebo z hlediska environmentálních dopadů, a nedává tedy smysl zahrnovat je mezi stavby s usnadněnou možností vyvlastňování takto předčasně. Jde konkrétně o sněmovní dokument 5334, který vyškrtává z návrhu vodní dílo Skalička, a sněmovní dokument 5335, který vyškrtává vodní dílo Nové Heřminovy.

Kromě toho, a to představí kolega Třešňák, návrh obsahuje ještě další pozměňovací návrhy k nastartování rozvoje elektromobility. Mluvil o tom před okamžikem Petr Dolínek. Já vám děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Balcarovou, poté pan poslanec Kupka.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěla mluvit v souvislosti s takzvaným urychlovacím zákonem, dneska ho nazýváme liniovým zákonem, o dvou věcech. Jednak se to týká seznamu děl, která jsou přílohou, nebo jsou obsažena v této novele. Původně byl vlastně tento zákon novelizován, liniový zákon, proto, aby v sobě zahrnul urychlení výstavby především kritické dopravní infrastruktury, jako jsou dálnice a jako jsou železniční stavby. S tím Piráti jednoznačně souhlasí, protože si uvědomují, že toto je potřeba, zvláště pak klademe důraz na výstavbu vysokorychlostních tratí těchto koridorů, které jsou velmi důležité pro to, aby doprava byla více nízkoemisní než v současné době. Takže jedna věc, kam já mířím, je to, že v seznamu dopravních staveb, které budou podle tohoto zákona zprocesovány, je také nový jaderný blok Temelín a nový jaderný blok Dukovany. Nejsem si jista, jestli u takto významných staveb, které jsou naprosto unikátní, co se týká finančních nákladů a i složitosti a bezpečnosti výstavby, je dobře postupovat opravdu v urychleném režimu. Tím si zdaleka nejsem jistá a řekla bych, že spíše ne.

Další věc je, už na to narazil můj předřečník, že tam jsou tři vodní díla, tři přehrady, které si myslím, že také není úplně nezbytné řešit v takto zrychleném režimu. Můj kolega z Pirátské strany Polanský bude dávat pozměňovací návrh, aby bylo vyjmuto vodní dílo Skalička. Já si nejsem jistá, jestli vodní dílo Vlachovice nebo Nové Heřminovy by měly být obsahem této novely také. Takže to je jedna věc.

A druhá věc, co především bych ráda s pomocí svého pozměňovacího návrhu do této novely vrátila, je účast veřejnosti ve stavebním řízení. Je mi jasné, že cílem této novely je zkrátit povolovací proces stavby, ale bavili jsme se o tom tady několikrát, neexistuje žádná analýza, která by dokládala, že účast veřejnosti územní a stavební řízení prodlužuje. Spíše je tomu naopak, protože pakliže se veřejnost nebo nevládní organizace nebudou účastnit povolovacího procesu a nebudou své námitky moci uplatnit v tomto povolovacím procesu, tak mají možnost se potom vyjadřovat pomocí žaloby a to je mnohem zdlouhavější proces. Kdyby se účastnily ve stavebním a územním řízení, tak se můžou v případě, že budou nespokojené s vypořádáním svých námitek a připomínek, odvolat, a to odvolání procesně trvá jeden měsíc. V případě, že tuto možnost mít nebudou, budou k tomu, aby vlastně prosadili nějaký zájem, který pokládají za veřejný zájem nebo zájem na ochraně životního prostředí, používat žalobu, což je úplně mezní nástroj a neměl by se využívat jenom proto, že nemají jiný, měkčí, který zdaleka není tak časově náročný. Takže se pomocí svého pozměňovacího návrhu snažím do této novely dostat účast veřejnosti do stavebního a územního řízení.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Přečtu omluvu. Omlouvá se paní poslankyně Jana Pastuchová od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Poprosím pana poslance Kupku, který je přihlášen do rozpravy. Připraví se pan poslanec Třešňák.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, já bych vám rád představil celkem sedm pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je zjednodušit a zrychlit stavební řízení obecně, jejichž cílem je zároveň usnadnit v České republice rozšíření sítí moderní komunikace, zejména sítí optických vláken.

Hned první z pozměňovacích návrhů řeší co nejsnazší ukládání vedení optických vláken podél silnic zejména II. a III. třídy, ale také podél dálnic a podle silnic I. třídy. Inspirace přichází z celé řady evropských zemí. V současné době česká legislativa významně komplikuje možnost snadno položit podél krajnice, řečeno jednoduše, síť optického vlákna, protože by musel investor prokázat, že jakékoliv jiné vedení, jakékoliv jiné uložení mimo to pomocné silniční těleso je mimořádně ekonomicky nákladné. To samozřejmě samo o sobě představuje významnou překážku. Proto to, co se odehrává jinde ve světě, kdy se pomocí moderních technologií daří pokládat podél silnic II. a III. třídy kilometry nových sítí optického vlákna, zatím Česká republika prostě neumožňuje. Jednoduchá úprava zákona by v tomto směru přinesla zjednodušení pro Českou republiku a usnadnila by to, na co čekáme.

Česká republika má naštěstí poměrně slušnou páteřní síť optického vlákna. Kde nás tlačí bota, je právě propojení odlehlejších míst, sídel menších v řádu tří až deseti tisíc obyvatel a menších obcí. V okamžiku, kdy by se podařilo tímto způsobem upravit českou legislativu, znamenalo by to, že by se mohlo výrazně rychleji a také výrazně laciněji bez jakéhokoliv negativního dopadu na životní prostředí, bez jakéhokoliv dalšího zbytečného byrokratického nároku postupovat tak, že bude možné snáze pokládat optická vlákna podél silnic II. a III. třídy.

Další z pozměňovacích návrhů je vlastně z podobného rodu, vychází ze zkušeností zejména krajů České republiky, kdy v tuto chvíli netvoří kabelovody součást silničního tělesa. Jde o do jisté míry administrativní překážku. Ten pozměňovací návrh jednoduchým způsobem vkládá do podoby zákona právě pojem "kabelovod", jiným slovy chránička, zkrátka jakékoliv technologické zařízení, které do budoucna umožní protažení optického vlákna či jakéhokoliv jiného konkrétního kabelu. Velká výhoda i pro úsporu veřejných prostředků spočívá v tom, že bude mnohem snazší při rekonstrukci silnic, při výstavbě silnic pokládat přímo do tělesa komunikace právě příslušné chráničky, nebude to vyžadovat žádné nové správní řízení, a bude možné tím pádem postupovat mnohem rychleji. Představuje to odbourání byrokratické zátěže, představuje to významnou úsporu na straně veřejných prostředků, a to jak na straně krajů, které v tomto směru samy vyvíjejí intenzivní iniciativu, tak to ale znamená významné úspory i na straně obcí a měst, ale i samotného státu, protože to všechno jsou investoři, kteří budují komunikace, a doplnění kabelovodů do tělesa komunikací by v tomto směru byla významná pomoc.

Další pozměňovací návrh zavádí mezi vyhrazené činnosti ve stavebnictví pojem "zeměměřický inženýr". Tady navazujeme na schválenou podobu digitalizace stavebního řízení, kdy vznikne digitální technická mapa. Ta by v následujících letech měla udělat obrovský krok v tom, abychom měli co nejpřesnější přehled o území, aby bylo možné snadno zachytit realitu technické infrastruktury v jednotlivých bodech ve všech obcích a městech. Pro to ale, aby se podařilo získat kvalitní data a nedocházelo k tomu, že sice budeme mít digitální technickou mapu, ale nebudeme v ní mít kvalitní údaje, právě upřesnění té role zeměměřického inženýra umožní a bude garantovat co nejpřesnější podobu oněch dat.

Další dva pozměňovací návrhy řeší jiným způsobem to, o čem už tu byla řeč, tedy fikce závazného souhlasného stanoviska. Po poradě s právníky navrhujeme variantu, která podle našeho přesvědčení je legislativně vhodnější. Nehovoří totiž o tom, že vzniká fikcí nějaké jiné závazné stanovisko, v tomto případě souhlasné, ale že v ten okamžik, kdy se marně naplní lhůty pro příslušné rozhodnutí, pro příslušné vydání závazného stanoviska, platí jakási domněnka souhlasu. Znamená to, že se má za to, že je možné postupovat dál a že všechny náležitosti zákona v ten okamžik byly splněny.

Další pozměňovací... s tím že další varianta pak představuje nejenom zásah do stavebního zákona, ale obecně do celého správního řádu, tak aby se ona domněnka vztahovala nejenom na stavební řízení, ale obecně na vše, co se týká správního řádu.

Další pozměňovací návrh jen drobně upravuje případy fikce souhlasu, kdy v okamžiku, kdy podle onoho vládního návrhu dojde k naplnění fikce závazného souhlasného stanoviska, tak nadřízené správní orgány mají následně rok na to, aby vydaly závazné stanovisko, které podle zákonů bude platné a které bude rušit to původní fikcí vydané závazné stanovisko, pokud se neshoduje se zákonem. Tady ta předloha počítala doposud s jedním rokem. Jsme ale přesvědčeni, že ten jeden rok lhůty na případné zrušení stanoviska vydaného fikcí znamená vážnou právní nejistotu pro všechny developery, kteří by na základě fikcí vydaného souhlasného stanoviska mohli začít jednat, mohli začít stavět, a vznikala by tak významná škoda.

A konečně poslední pozměňovací návrh se týká věci, která už byla ve Sněmovně skloňovaná, a to je zrušení jednoho zbytečného razítka. Ve změně stavebního zákona platné od 1. 1. 2018 se objevila nově povinnost stavebníků pořídit souhlasné stanovisko, resp. závazné stanovisko orgánů územního plánování. Tehdy to předkladatelé zdůvodňovali tím, že se přeci musí udělat pořádek v tom, kdo rozhoduje o souladu s územním plánem příslušné obce nebo města, a tuto kompetenci převedli zákonodárci na orgán územního plánování obce s rozšířenou působností. Jaký byl výsledek? Ten všichni známe. Znají ho především stavebníci, kteří od té doby čekají často na vydání územního souhlasu, územního rozhodnutí či sloučeného územního a stavebního povolení třeba i čtyři, pět, šest měsíců. V místech, kde se intenzivně staví, se ta lhůta prodlužuje a pořád je takhle dlouhá. 504 dní mi napovídá Ivan Adamec, to je reálný výsledek změny zákona, která se tvářila vlastně nevinně, měla přinést pořádek do stavebního řízení. Výsledek je, že jsme se i kvůli této úpravě, kvůli tomuto zbytečnému razítku propadli znovu o několik míst v délce stavebního řízení.

V tu chvíli se nabízí jednoduché řešení - to razítko bez náhrady škrtnout. Ubezpečuji vás, že se nestane vůbec nic negativního, naopak znovu se zrychlí stavební řízení. O souladu s územním plánem bude znovu rozhodovat příslušný obecní stavební úřad, ve většině případů tedy ten, kdo vidí do území nejlépe, komu neschází místní znalost, kdo se velmi rychle orientuje v tom, co daný územní plán umožňuje a co se v tomto případě stavebníkům dá umožnit. Zrušení § 96b, tedy onoho závazného stanoviska orgánů územního plánování, znamená konkrétní zjednodušení stavebních řízení, konkrétní zjednodušení stavebního zákona, na které nebude nutné čekat další měsíce, ale které je možné provést okamžitě. Už tohle zjednodušení by nejenom pro velké developery, pro velké stavebníky, ale po pravdě řečeno pro tisíce drobných stavebníků, kteří potřebují třeba jenom pozemek nebo kteří potřebují třeba postavit jenom drobnou stavbu, znamenal významné urychlení a úlevu od zbytečných administrativních kroků.

Pro ty, kteří stavěli, nebo stavějí a chystají se stavět v tomto čase, tak pro ně pro všechny by to byla důležitá zpráva, že jsme schopni reálně zjednodušovat zákony, že jsme schopni udělat takové změny, které nijak neohrozí veřejné zájmy, ale zajistí rychlejší průběh správních řízení, konkrétní návrh, jak v České republice urychlit investování, jak usnadnit život lidem, jak udělat stavební řízení i v hodnocení nejrůznějších světových porovnání, jak udělat stavební řízení v České republice pružnější, jednodušší a kvalitnější.

Děkuji mnohokrát za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Přečtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Ondřej Babka dnes mezi 15. a 17. hodinou z osobních důvodů. A poprosím pana poslance Třešňáka. Připraví se pan poslanec Birke. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pokud se bavíme o urychlení stavby dopravní infrastruktury, tak je dobré si zopakovat, co je její budoucností, resp. dnes již součástí osobní dopravy. Navážu tím na řeč pana poslance Dolínka.

Když pominu samotnou změnu konceptu organizace přepravy osob, ať už hromadné, nebo individuální, tak po technické stránce je už dnes zřejmé, že rozvoj v následujících letech má společného jmenovatele, a tím je elektromobilita, a to nejenom díky cílům a limitům, na kterých se shodla Evropská unie, ať už si o nich můžeme myslet cokoli, ale především díky závislosti České republiky na automotive průmyslu. Nicméně téma rozvoje elektromobility je tedy poněkud širší a asi není nutné zde detailně technicky diskutovat.

Přesto jeden faktor je naprosto stěžejní a je jím infrastruktura. Aby ji bylo možné rozšiřovat, musíme dále zjednodušit administrativu výstavby dobíjecích stanic, což vlastně tvrdí i vládní dokumenty, resp. Národní akční plán čisté mobility. Každé bateriové vozidlo totiž potřebuje svoji zásuvku. A právě ve městech zhruba 70 % vozidel parkuje ve veřejném prostoru bez možnosti připojení automobilu k síti. Tomu brání především legislativní výklad, dle kterého je samostatně stojící dobíjecí stanice zařízením plnícím funkci stavby, což je ve své podstatě nesmysl, pokud jde v principu o přípojku k síti nízkého napětí a jedná se vlastně o určitou formu inteligentní prodlužovačky.

Proto jsme předložili návrhy společně s dalšími zástupci několika poslaneckých klubů, které to značně zjednodušují, a to ve dvou variantách: v první vypuštěním nutnosti stavebního povolení, ve druhé variantě vypuštěním i z územního souhlasu. Sem patří i poděkování ministerstvu za přípravu finálních formulací. K těmto dvěma návrhům se posléze přihlásím i v podrobné rozpravě.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Birke je na řadě. Připraví se pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuju mockrát, pane předsedající. Vážení členové vlády, pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, pokusím se být velmi stručný. Chci především hlavně ocenit vicepremiéra vlády pana ministra Havlíčka za přípravu čtyřistašestnáctky tak obecně, jak se v ní praví, předně za to, že vlastně... nejenom jeho práci, ale ocenit i tu první normu, kterou jsme připravovali v zásadě po dohodě všech politických stran, které zasedaly v Poslanecké sněmovně, to znamená, řekněme pracovně, shodli jsme se na vytvoření seznamu staveb, které mají takzvanou vládní prioritu, když to řeknu zjednodušeně.

Já jsem byl přítomen na jednání hospodářského výboru, kde byla velmi erudovaná, velmi kvalifikovaná debata, kde padala celá řada pozměňovacích návrhů v druhém čtení, kdy se hospodářský výbor k jednotlivým návrhům vyjadřoval. Ve svém úvodním slově to samozřejmě pan vicepremiér zmiňoval. Musím říci, že ten nejambicióznější plán byl vlastně z pera pana zpravodaje, pana poslance Kolovratníka, kdy se přibližujeme v zásadě polskému modelu. A musím říci, že vyjádřením stanoviska, a teď nevím přesně, jak bylo to hlasování, ale bylo to víceméně přijato poměrně velkou většinou, tak na druhou stranu nebyl přijat seznam, resp. změna, nebo zrušení toho seznamu. A já jsem velmi rád.

Dovolte mi tedy, abych - v podrobné rozpravě se přihlásím k pozměňovacímu návrhu - abych lehce odůvodnil zařazení nového bodu. Diskutoval jsem to s panem vicepremiérem. Je to na základě žádosti pana ministra zemědělství, pana ministra Tomana, aby do čtyřistašestnáctky, do tohoto zákonu o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, byl vlastně zařazen nový bod, a to jsou vodní díla. Můžeme samozřejmě o tom diskutovat, vést debatu, jestli to je nutné, nebo není nutné. Já nechci vést politickou debatu a nechci vést... Já pouze a jenom navrhuji zařadit nový bod, resp. osmý - nebo takhle, promiňte, do 36. bodu vlastně osmý bod, což je vodní infrastruktura, a do toho zahrnout, tak jak už tady bylo řečeno mými předřečníky, vodní dílo Nové Heřminovy, vodní dílo Skalička, vodní dílo Vlachovice, vodní dílo Kryry, vodní dílo Senomaty a vodní dílo Šanov.

Takže jinými slovy, toto je, jak už jsem řekl, na základě žádosti ministra Tomana z hlediska přijetí pozměňovacího návrhu a já pevně doufám, že příští týden 10. 6. na hospodářském výboru opět povedeme v této věci velmi zásadní a myslím, že erudovanou debatu. A těším se samozřejmě v dalším týdnu na projednání a schválení tohoto, řekněme, klíčového zákona pro zrychlení dopravní infrastruktury, ať už jakékoli. Protože ti z vás, kteří mají zkušenosti s vypisováním zakázek a sháněním razítek z hlediska samospráv jako starostové, tak asi víte, a víme všichni, o čem mluvíme, že dneska nejenom příprava stavby čeká mnohdy ne devět měsíců nebo rok, ale mnohdy několik let.

Takže děkuji za podporu mého pozměňovacího návrhu a děkuji vám za pozornost. Díky.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím pana poslance Adamce, připraví se pan poslanec Jiránek. Máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený předsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes nebudu podávat žádný pozměňovací návrh, nicméně chtěl bych se vyjádřit ke způsobu, jak tento návrh zákona tady projednáváme, protože si myslím, že to není úplně šťastné. Mimochodem právě teď kolega Birke tady říkal, že rozšíříme přílohu o vodní díla, tak bych chtěl upozornit, že to může být velký problém, protože všichni si uvědomujeme, že do České republiky vstoupilo sucho, ale vodní díla mají takový odpor mezi veřejností, že to může vyvolat spoustu žalob k Ústavnímu soudu, a toho bych se obával. Jinak je to legitimní, příloha byla udělána tak, že vlastně třeba jednou za rok, jednou za dva roky ve Sněmovně se proberou strategické cíle České republiky z hlediska výstavby infrastrukturálních staveb, tomu já rozumím, proto jsme to tam chtěli zachovat. Nicméně to je jenom takový komentář k tomu, co jsem tady teď zaslechl. Není to tak nevinné, jak tady kolega Birke nám nastiňoval.

Co se týká tohoto nejdůležitějšího zákona. Víte, já mám trošku jinou představu, než vlastně předstoupil pan ministr sem před nás. Ale zase na druhou stranu musím říct, že on není ten, který tento návrh zákona připravoval ze své pozice funkce ministra dopravy, to byl jeho předchůdce. A mě trochu mrzí, jak se to vlastně připravilo. To je potřeba si tady říct. Protože když je to tak důležitý zákon, a to je, já to vnímám, že to je důležité, a teď se tam objevují prvky, které tam vůbec nebyly, které podle mě jsou také důležité, ale myslím si, že když se takový návrh zákona se připravuje, tak by měl být připraven tak, aby ten zákon sem přišel v podobě, v jaké odsud vyjde. Vím, že to je možná fikce, možná patří to do říše fantazie, ale všichni víme ten starý fór, co je to velbloud - to je kůň, který projde legislativním procesem ve Sněmovně a Senátu, resp. v Parlamentu České republiky. A já si myslím, že tento zákon si to nezaslouží. To je potřeba říct, že ono opravdu to není legrace, jsme hodně pozadu proti světu.

A když se tady mluví o polském modelu, tak je potřeba říct, že je to jenom částečně polský model. Já bych si to představoval ještě výrazně ostřejší, protože pokud liniové stavby chceme stavět, dostavět silniční síť, budovat infrastrukturální síť, a teď mám na mysli, že je úplně jedno, jestli je to energetika, nebo jestli to jsou virtuální sítě, to je mi fakt jedno v tuhle chvíli, tak mělo to být připraveno tak, že ten návrh zákona sem přijde, koalice řekne, to je to správné, takhle to chceme, a vyjedná se s opozičními předáky, že mimo zvláštních důvodů se nebudou začleňovat další pozměňovací návrhy. Možná je to fantazie, co tady říkám, ke zkušenostem, které tady všichni ze Sněmovny máme, někdo kratší, někdo delší, ale myslím si, že to takhle mělo být.

Na druhou stranu říkám, že návrh zákona přišel, aniž bychom ještě otestovali poslaneckou verzi, která také vznikla, ten základ, na Ministerstvu dopravy, to si řekněme na rovinu. Ale vlastně dneska ta fikce je spíš bič na ty, kteří se zpěčují a kteří nechtějí.

Musím říct k té polské cestě - já jsem měl jinou představu. Měl jsem představu, že stát zařídí územní rozhodnutí a pak už soutěží. Protože ta firma, která dostane tu zakázku, si ten zbytek umí zařídit lépe, rychleji, radostněji a nakonec i pro ně levněji. A skutečně to funguje, je to velmi rychlé. My jsme zůstali na půl cesty, kdy říkáme, že musíme učinit všechny úkony stavebního zákona a teprve firma, která vyhraje výběrové řízení, tak může začít stavět, aniž by měla dořešeny majetkoprávní spory.

Myslím, že to je dobrý posun, ale dle mého soudu je to nedostatečný posun. A proč to tak vidím? Vidím to proto, protože když se podívám na lhůty státu, jak vyřizuje úkony stavebního řízení, tak opravdu z toho radost nemám. Mám připravenu interpelaci tady už asi půl roku na pana ministra, ona byla míněna ještě na jeho předchůdce pana ministra Kremlíka. A tam o tom mluvím. Jak je možné, že stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic není schopen dodat veškeré doklady pro územní řízení v délce 504 dní? To přece není normální! A jakékoli výmluvy, které napsali do odpovědi - a napsal to podle mě někdo z ŘSD, nikoliv z ministerstva - jakékoli výmluvy jsou zbytečné! Prostě ty lhůty mluví za sebe.

A teď vám řeknu další perličku: Před několika měsíci jsme získali územní řízení, náš stavební úřad, na první pokus, bez odvolání Dětí Země a podobných institucí a různých takových zájmových spolků. A co se děje? Teď jsem se dočetl v novinách, že budou vykupovat. No ale to je už několik měsíců po tom, co to územní rozhodnutí má platnost. Co dělali řadu těch měsíců ti úředníci? Já vám to řeknu: Nic! A oni budou říkat, že to připravovali. No tak to je úplně bezvadný, tak já si myslím, že vlastně tady máme jednu část, jednu část, ten konec. Ale průběh té přípravy, to nám pořád chybí.

A já si myslím, že samozřejmě budeme říkat, že tady je novela stavebního zákona, to ještě uvidíme, jak to s tou novelou stavebního zákona dopadne. Mé zkušenosti hovoří, že každá novela stavebního zákona byla horší než ta předešlá. Byla složitější než ta předešlá a měla víc paragrafů než ta předešlá. On totiž ten boj s byrokracií, odstranění byrokracie je pěkná fuška! Ono se to nezdá, ale najednou všichni, kdo do toho můžou mluvit, začnou říkat: Ale tohle tady musí být, protože bez toho to nepůjde! Podívejte se na některé zákony z první republiky, jak se řešily tyhle věci! Podívejte se na jiné země, jak to řeší! Ty úspěšné země! Takhle rozhodně to není. To není tak, že čím víc proužků, tím větší Adidas! Čím víc razítek, tak kvalita té stavby rozhodně nebude lepší!

Takže jsem chtěl říct, že samozřejmě toto v té podobě, v jaké byla shoda na hospodáři, jsem ochoten to podpořit. Nicméně další výrobna pozměňovacích návrhů, které tady dneska projdou, resp. budou načteny, je pro mě nepřijatelná! Nepřijatelná. A je to na zamyšlení, jak podávat tyto návrhy zákona tak, aby byly skutečně účinné, aby splnily účel, pro který ty novely tady vlastně projednáváme, pro ten účel, proč byly předkládány. A jinak to nemá žádný význam!

A teď taková perlička: My jsme na hospodářském výboru schválili, resp. doporučili ke schválení Poslanecké sněmovně změnu výkupních cen nemovitostí z 1,15 na 1,5, mám tušení. A teď vezměte, že ty stavby jsou rozjeté, teď se začne vykupovat a mezitím vstoupí tento zákon v platnost. A jak to tedy bude, když část prodá za 1,15 a druhá bude čekat za 1,5. Zrychlíme tu výstavbu? No já nevím, možná když schválíme ten polský model a všichni budou čekat na ten 1,5! To jsou takové nuance, drobnosti, které je potřeba tady dovysvětlit. Jinak skutečně ta lidová tvořivost, která tady je, podle mě vytvoří víc problémů než užitku.

Takže dámy a pánové, já vnímám, že je potřeba urychlit liniové stavby. Mimochodem, bez kvalitních zákonů nepostavíme jedinou vysokorychlostní železnici. To si řekněme! Když tady někdo slavnostně mluví, když teda zrovna nespí nebo bdí, že tady budou rychlovlaky a podobné věci, tak já vám říkám, bez kvalitní legislativy prostě nebudou! A kvalitní legislativa jako příprava rok je na to málo, to si řekněme!

Takže já bych poprosil, kdyby příště, prostě až sem budou chodit takové ty fakt nejdůležitější zákony, aby byly kvalitně připraveny, a to nevyčítám panu ministrovi, ten ho nepředkládal, tento návrh zákona ještě, takže ať je to připraveno tak, abychom my tady samozřejmě posoudili kvalitu toho materiálu, který je nám předložen, ale neměli jsme důvod dávat desítky pozměňovacích návrhů k tomu, aby nám z toho koně vylezl ven ten velbloud. V tomto případě je to kontraproduktivní, a pokud chceme stavět a nejenom povídat, někdo říká žvanit, já jsem slušně vychovaný, povídat, tak to takhle dělejme. Jinak to nemá význam.

Jinak samozřejmě ve třetím čtení se rozhodne o těch pozměňovacích návrzích. Já nakonec doufám, že zvítězí zdravý rozum, i když někdy si myslím, že každý ho má trošku někde jinde, a o tom to také je samozřejmě, a že tedy to, co vyjde ven, bude k užitku České republiky a jejích občanů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat. Děkuji panu poslanci Adamcovi. Nyní je připraven ke svému vystoupení pan poslanec Jiránek, připraví se Dana Balcarová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den, kolegyně, kolegové, já budu velmi stručný. Připravil jsem pozměňovací návrh, ke kterému se v podrobné rozpravě přihlásím, a ten se týká zřízení služebností u výstavby komunikačních sítí, to znamená primárně u toho internetu, na pozemcích státu, státních organizací a územních samosprávných celků. Můj návrh je snížením nutné byrokracie, celý proces výstavby sítí zase o trochu urychlí. Navíc přijetím této úpravy dojde k umožnění plné digitalizace vzniku služebností, což přinese další snížení nákladů spojených s administrací vzniku služebností. Podrobnější odůvodnění případně naleznete přímo ve sněmovním dokumentu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Jiránkovi. Nyní paní poslankyně Dana Balcarová, zatím poslední přihlášená do... Vidím, tedy není poslední přihlášená do obecné rozpravy. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se tady chtěla zmínit konkrétně o návrhu výstavby jedné přehrady, o které jsem se zmínila ve svém předchozím vystoupení, a to se jedná o přehradu v Nových Heřminovech. Já jsem si k tomu studovala podklady a zjistila jsem možná důvod, nebo je to trochu zvláštní, proč tato stavba, která v podstatě co se týká ochrany před suchem, není nijak významná. Původně byla plánována v 50. letech jako přehrada, která má chránit Krnov před stoletou vodou. Tak je to koncipováno. A v těch podkladech, co já mám k dispozici, jsem se dočetla, že místní zastupitelstvo ani občané vlastně nebyli s přípravou tohoto projektu vůbec seznámeni, a až v roce 2007-2008, kdy ty podklady dostali k dispozici, tak se proti tomu postavili. Bylo tam místní referendum a výsledek toho referenda je, že obyvatelé jsou proti výstavbě, což znamená, že jakékoliv další zastupitelstvo bude muset vystupovat ve všech procesech proti výstavbě této přehrady.

A mě by zajímalo, jestli předkladatel této novely si je toho vědom, že tam zařazuje stavbu, která není vítána místními obyvateli, kteří nepřipustí, aby se tam něco takového postavilo, dobrovolně. Takže mě by zajímal ten názor, proč je tam tato přehrada takto zařazena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Daně Balcarové, nyní pan poslanec Lukáš Černohorský a poté pan předseda Jurečka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Co se týče tohoto zákona, tak navrhované změny nejsou výsledkem žádné řádné analýzy, ale opět spíše pocitu, kdy u věcí, které by šly možná zkrátit, což by bylo pochopitelné u poslanecké změny, není provedena v podstatě žádná podrobnější analýza a vůbec ani důvodová zpráva neodpovídá několikaměsíční práci profesionálů ze tří ministerstev. Velmi často je potřeba tak nezbytné nebo tak drastické změny podepřít nějakými argumenty, nejen tvrzeními v obecné rovině, například že doba vydávání závazných stanovisek dotčených orgánů vytváří ve stávající praxi značné časové prodlevy a prodlužuje povolovací procesy. Očekával bych, že například v důvodové zprávě budou i nějaká čísla s příklady, tak abychom byli schopni tuto změnu akceptovat a věděli, že i přesto, že je rozšiřujeme například u těch staveb, dosti drasticky zasahujeme do práv občanů, tak je to vykoupeno nějakou odpovídající změnou.

Předkladatelé nepředvedli ani náznak snahy porozumět, proč tomu tak je, proč dochází k tomu prodloužení na straně třeba státní správy. Neproběhla žádná řádná analýza dopadů novely tohoto zákona z roku 2018, kterou jsme zde jako poslanci připravovali. Mechanismy, které byly touto novelou zavedeny, neměly šanci se velmi často projevit v praxi, nejsou měřeny ani vyhodnocovány. Přesto tady stojíme před další zásadní změnou, v rámci které dochází k prohlubování těchto mechanismů a zásahů opět do práv občanů. Vhodně to shrnul ve svém stanovisku předseda Nejvyššího správního soudu doktor Mazanec: Jakkoliv se má jednat primárně o úpravu sektorovou, zasahuje i do obecné právní roviny. Jde tak o další z řady zásahů přinášejících ne-li už přímo chaos, tak přinejmenším prohloubení právní nejistoty, pokud jde o výklad a aplikaci měněných či nově zaváděných institutů, stejně jako riziko nedůslednosti provedených změn a z toho plynoucích rozporností a dalších výkladových problémů.

Některá z urychlovacích opatření jsou buďto příliš agresivní, nebo naopak nemají na zrychlení výrazný vliv. Můžou případně způsobit získání příslušného povolení rychleji, to vypadá jakoby pozitivně, ale zase na druhou stranu my ten problém potom odsouváme na později, například návrhem na zjednodušenou stavební dokumentaci, kdy my ten problém přesunujeme do pozdějších časů, a vyplave v podstatě buďto do podoby například pozdějších soudních sporů, anebo naopak pokud jste stavěli jakoukoliv budovu, tak naopak příprava podrobné dokumentace je výrazně efektivnější pro následnou realizaci, protože bez toho budete velmi často muset tu dokumentaci buďto předělávat, doplňovat. Naopak se nám může stát, že místo urychlení naopak celou přípravu výrazně prodloužíme.

To, co se nám stalo před chvilkou, do přílohy zákona jsou vkládány další stavby podle naprosto nejasného klíče. Například některé silnice jsou velmi často nedostatečně odůvodněny. Například proč jsou přílohou tohoto zákona i jaderné elektrárny? Anebo se navrhují stavby, u kterých nebyly vyřešeny zásadní koncepční otázky, především tedy vodní díla? Neexistují kritéria toho, co je strategická stavba, a navíc ústavnost tedy této přílohy zákona posuzuje Ústavní soud.

Vzhledem k možným rizikům je velká část navrhovaných opatření zdůvodňována velmi neuspokojivě a nemyslím si, že bychom tento zákon měli v této podobě přijímat. Dávám tedy návrh na jeho zamítnutí. V případě, že by neprošlo, tak bych vám tedy představil pět pozměňovacích návrhů. Začnu zlehýnka.

Mezitímní rozhodnutí bylo do zákona 416/2009 Sb. vtěleno jako reakce na to, že u některých konkrétních klíčových dopravních staveb je problém s vyvlastňováním pozemků a bylo nutno tyto situace odblokovat. Šlo o velmi výjimečný mechanismus pro specifické situace a nikdy nemělo jít o nástroj, který by se využíval plošně. Současný návrh na využití tohoto institutu na nespecifikovanou energetickou infrastrukturu v podstatě říká, že ještě ani nevíme, co a kde vlastně chceme stavět, ale už víme, že se dostaneme do slepé uličky v případě vyvlastňování pozemku, což jde proti principu celé myšlenky coby nástroje poslední záchrany, a navrhuji tedy proto vypuštění této úpravy v jednom z pozměňovacích návrhů.

Druhý pozměňovací návrh se týká použití nového právního pojmu stavby související. Použitím nového právního pojmu stavby související namísto stavby vedlejší, jak je definováno v zákoně 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, se otevírá prostor k mnoha problémům a výkladovým nejasnostem. Předkladatelé sami pojem vedlejší stavba nepoužívají záměrně, neboť z jejich pohledu je příliš úzce definován, a v důvodové zprávě je zmíněn pouze jako vodítko. S tímto názorem nelze souhlasit, neboť zvláště u energetické infrastruktury, která oproti silnici a železnici z povahy může pronikat do velmi nepřístupných míst, mohou související stavby představovat vážný problém při zásahu do přírody a krajiny, potažmo nepřípustně narušovat vlastnická práva. Proto navrhuji stavby související z návrhu zákona vyjmout.

Další pozměňovací návrh se týká stavby plynovodu soukromým investorem mezi Kateřinským potokem a Přimdou. Přímo v důvodové zprávě se píše: Vzhledem k prioritám ve výstavbě přepravní soustavy provozovatele a mimořádnosti využití mezitímního rozhodnutí se navrhuje doplnit do přílohy zákona bodu 6, který zahrnuje pouze vedení přepravní soustavy VTL... atd. Vložením této stavby do přílohy zákona dojde k vytvoření extrémně nebezpečného... Pardon, teď už necituji z důvodové zprávy. Vložením této stavby do přílohy zákona dojde k vytvoření velmi nebezpečného precedentu, kdy bychom jako zákonodárci umožnili využívání mimořádných nástrojů, jako je využití mezitímního rozhodnutí, k realizaci investičního záměru, kde investorem nebude stát, ale soukromý investor. Stejný případ je i vložení části distribuční a přenosové soustavy. Zde opět není investorem přímo stát. Vložením této přílohy, této stavby do přílohy zákona, dojde opět k vytvoření extrémně nebezpečného precedentu, kdy by zákonodárce umožnil využívání mimořádných z nástrojů, jako je mezitímní rozhodnutí, k realizaci investičních záměrů soukromých subjektů. Navrhuji také toto vyjmout z přílohy zákona.

Do přílohy se také nově doplnily výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více. Konkrétně se jedná o nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín a nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany. Nemám problém se stavbou jaderných elektráren, ale mám problém s tím, že je umisťujeme do tohoto zákona, protože speciálně u jaderných zdrojů bych očekával, že budou vystaveny standardní cestou. A to je jeden z důvodů, nebo jeden z dalších bodů, které vidím jako problematické v rozšiřování přílohy zákona, protože se nejedná o stavby celoevropského významu. Jejich samotná přítomnost v návrhu tohoto zákona - zkuste si to prosím sami najít v důvodové zprávě, je to obhajováno tím, že je součástí aktualizace státní energetické koncepce, která je z roku 2015, a na ni navazujícího Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR z téhož roku.

Toto ale nepovažuji za dostatečné odůvodnění pro to, abychom jaderné elektrárny přesouvali do zákona pro zrychlení výstavby všech vyjmenovaných infrastruktur. Vyjmenováním těchto dvou lokalit by navíc došlo k rozdílnému přístupu ve vztahu k jiným regionům, kde může být v nejbližší době uvažováno o náhradě klasického zdroje např. malým jaderným reaktorem. Ty v mnoha případech mají také výkon vyšší než 100 MW. A tímto regionem může být např. i Moravskoslezský kraj. Opětovně by docházelo k tomu, že vložením těchto staveb do přílohy zákona dojde opětovně k vytvoření tohoto precedentu, kdy my jako zákonodárci bychom umožnili využívat těchto velmi extrémních nástrojů k tomu, aby byly využívány soukromým subjektem.

V systému jsou tyto návrhy vloženy pod číslem 5349, 5350, 5396, 5398 a 5399 a přihlásím se k nim v podrobné rozpravě. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Černohorskému. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Marian Jurečka. A návrh na zamítnutí kolegy Černohorského jsem si poznamenal. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, pane ministře, členové vlády. Již tady bylo hodně k tomuto návrhu novely zákona o urychlení dopravní infrastruktury řečeno. Ten návrh nebo ten název toho zákona možná už by se měl změnit, nemělo by tam být už jenom dopravní, ale mělo by tam být napsáno asi obecně skoro veškeré infrastruktury, protože výčet těch typů investic a staveb, na které se to bude vztahovat, výrazným způsobem narůstá. Já se pokusím říci strukturálně, stručně několik věcí.

Za prvé. Myslím si, že tento návrh už do značné míry částečně nahrazuje tolik dlouhou očekávanou legislativní iniciativu v oblasti nového stavebního zákona. Přiznám se, také mě zarazilo to, že tento návrh se například týká i vysokoškolského zákona - to jsem trošku úplně nepochopil, proč až tyto věci se dávají do této legislativy. A pak samozřejmě to jsou věci, které se týkají těch praktických záležitostí a dopadů. Jestliže před dvěma lety tady byl tento návrh, který se tady novelizoval, a řekněme ta změna byla poměrně zásadní, skoro bych řekl až revoluční, tak když se bavím s investory a jejich zástupci, tak říkají, po dvou letech udělat vyhodnocení a říct, co z toho minulého legislativního návrhu tehdejší novely dnes se osvědčilo, neosvědčilo, je velmi krátký čas toto zhodnotit.

Nicméně je tady tento návrh, my se s ním musíme nějak vypořádat. Takže já musím říct ano, jsou tady momenty, kdy můžeme asi říci: povede to k dalšímu očekávanému zrychlení realizace výstavby. Na druhou stranu je potřeba také otevřeně férově přiznat, že potom bude také nemalá část občanů, kteří budou v trase těch plánovaných výstaveb, a ti samozřejmě budou dotčeni těmito změnami a nebudou se jim ty změny líbit, to je potřeba také férově v této debatě přiznat. A já si sám kladu otázku, do jaké míry některé tyto změny jsou vůči těmto občanům úplně férové, a kdybych já byl v pozici vlastníka toho pozemku a tyto dopady, které tady v tomto návrhu jsou obsaženy, by se mě týkaly, jestli bych se s nimi uměl ztotožnit.

Nicméně já se snažím k tomu přistupovat konstruktivně. Jsem zvědav, jakým způsobem potom dopadne to finální vypořádání a hlasování o pozměňujících návrzích. A sám také za nás přicházím s třemi pozměňujícími návrhy, které jsou variantní, týkají se prakticky jedné věci, a to je problém, když máme v tom investičním záměru v té trase nemovitosti, které jsou určené pro bydlení, jsou to nemovitosti jako například drobné zemědělské usedlosti, tak se setkáváme s tím, že někdy ten záměr investora komplikuje vyjednávání s těmi vlastníky. Já sám jsem z Rokytnice u Přerova, je to vzdušnou čarou asi 2,5 kilometru od současné, tolik diskutované trasy D1, která nám chybí v okolí Přerova a Říkovic, a tam je samozřejmě otázka právě zmíněné obce Dluhonice, která je touto stavbou dotčena. Jsou tam majitelé, kteří s tím současným postupem mají problém, a když se hledala dohoda, tak ta dohoda se, musím říct, nehledá vůbec jednoduše při stávající legislativě.

Proto přicházím s návrhem, který říká, že by tyto stavby bylo možné těmto vlastníkům kompenzovat vstřícnějším mechanismem. Jeden ten pozměňující návrh říká, že by to byla reprodukční cena této nemovitosti. To znamená, aby ten člověk měl jistotu, že dostane adekvátní náhradu, do které se bude moci přestěhovat a se svou rodinou bydlet dál. Pak je tady druhá varianta, která hovoří o tom, že by to byl 1,8násobek té odhadní ceny. A druhá (třetí) varianta hovoří o tom, že by to byl dvojnásobek odhadní ceny.

Musím říct, že když jsme to diskutovali se zástupci investorů, tak oni říkají: My bychom tuto změnu uvítali. Nejsou to stovky případů ročně, jsou to spíše jednotky či desítky případů. Dám vám potom na zvážení, až bude hospodářský výbor před třetím čtením o tomto jednat, který z těch návrhů by většinově získal podporu. Ale velmi prosím ve světle těch dalších pozměňujících návrhů, kterých tady bylo velké množství, aby některá z těchto variant byla přijata, protože i toto by vedlo ke zrychlení dopravní infrastruktury a zároveň k férovému přístupu vůči těm vlastníkům, kteří prostě ztrácejí svoji střechu nad hlavou, místo, ke kterému mají nějaký svůj osobní, životní nebo citový vztah, a není to pro ně úplně jednoduché a tomu se snažím rozumět.

Ještě tady zareaguji na to, že tady byla zmíněna i otázka vodních děl, ať už Nové Heřminovy, nebo vodní dílo Skalička. Chápu, že tady pro pana ministra dopravy to není úplně téma, kterému on by se věnoval. Ale protože s tím mám nějakou osobní zkušenost a musím říct, že v Nových Heřminovech jsem osobně byl a debatoval jsem tam jak s občany, s veřejností, tak jsem debatoval také samozřejmě s vedením obce, tak není to tak, že by všichni občané Nových Heřminov odmítali tuto stavbu. Je tady také nemalá skupina lidí, která by si přála, aby už se tyto věci rozhodly, aby se finalizovala kompenzační opatření vůči obyvatelům té zbývající části obce, která stát dlouhodobě nabízí, aby ta obec se mohla také rozvíjet a posunovat dál.

A je potřeba připomenout, že se tady bavíme o velkém území z hlediska ochrany před povodněmi. Kdybychom tady stáli v roce 1996, tak věřím tomu, že většina z vás bude říkat, nebo z nás tady: a nějaký problém s povodní? A pak přišel zlomový rok 1997 a bylo to území včetně Krnova a dalších obcí, které jsou pod Novými Heřminovy, které byly výrazným způsobem zasaženy, a byly tam poměrně velké škody. Takže já si myslím, že je tady v zájmu více než sto tisíců občanů, kteří bydlí v tom záplavovém území, aby se tady dokončila protipovodňová ochrana. Samozřejmě využití toho vodního díla i pro nadlepšování průtoků v dobách sucha tady jednoznačně je.

To stejné, prosím pěkně, vodní dílo Skalička. Já bydlím v záplavovém území obce Rokytnice. Mezi námi a Troubkami teče Bečva. Já to mám vzdušnou čarou do Troubek třeba půl kilometru. Polovina mojí obce byla v roce 1997 pod vodou. Všechna opatření, která se dnes realizují v rámci protipovodňových pod vodním dílem Skalička, to znamená město Hranice, město Lipník, Přerov, dotčené obce včetně Troubek, mají projektovanou protipovodňovou ochranu tak, že se počítá do budoucna s tím, že tady bude toto vodní dílo, ať už to bude polder, nebo ať to bude vodní nádrž. A prostě bez tohoto vodního díla nelze říci, že zvládneme zabezpečit ochranu toho území před povodní v rozsahu roku 1997. Bydlím tam a říkám, kdo máte výhrady, kdo to kritizujete, běžte do Troubek, běžte do našich obcí, do Přerova, kde zemřeli lidé, a podívejte se jim do očí a řekněte jim: my to tady chceme přehodnocovat.

Takže bych byl velmi rád, abychom dokázali říci, že tyto strategické stavby pro ochranu životů obyvatel, samozřejmě také jejich majetku, jsou tady potřeba. Byly o tom poměrně velké diskuse v minulosti a je velmi smutné to, že po více než 23 letech tyto stavby, od povodně roku 1997, nejsou dotaženy do konce, a není příjemné pro nás, kteří v těch obcích bydlíme, tam bydlet, investovat do svých majetků. Máme s tím samozřejmě i určité problémy. Takže prosím pěkně, toto nezlehčujme, a jestli tam bude varianta jenom suchého polderu, nebo varianta nádrže, která bude mít nějaké stálé vodní nadržení, to je otázka toho, jak dopadnou studie, které se teď zpracovávají. Tolik na dovysvětlení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi. Nikoho dalšího nevidím, že by se hlásil do obecné rozpravy. Obecnou rozpravu končím a ptám se na závěrečná slova. Nejdříve pan ministr. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji moc za slovo a děkuji i za diskusi. Myslím, že je věcná a že to odpovídá i tomu, co se projednávalo na hospodářském výboru. Celá řada těch dalších návrhů z mého pohledu dává smysl. Já rozumím tomu, co zde padlo, že by bylo ideální připravit zákon, ve kterém to bude všechno v mašličkách hotové. Už jenom to, jak ten zákon komplikovaně vzniká na třech resortech s ohledem na jeho význam a samozřejmě s ohledem na práva poslanců dávat pozměňovací návrhy, v zásadě vylučuje to, že to bude (nebude) zasypáno desítkami různých dalších návrhů. Podstatné není ani to, kolik jich je. Podstatné je, které jsou dobré, které jsou špatné, které nakonec budou přijaty. Myslím, že to je rozhodující. Dívejme se na ten výsledek. Podle mého názoru i díky všem, kteří na tom participují i v té diskusi, to skutečně po mnoha letech spěje k určitému výsledku.

Ano, já nepopírám to, že v momentě, kdy jsem nastoupil na resort, jsem trošku otočil kormidlem, a v tomhle zákoně zcela zásadním způsobem, a že jsem byl tedy ten, kdo inicioval ve finále polskou cestu, o které se jenom mluvilo. Byla to trošku paní Columbová, mnoho a mnoho diskusí kolem ní bylo, možná to bylo o odvaze, možná to bylo o obavě, já nevím. V každém případě jsme se do toho pustili. Já děkuji všem, kteří to legislativně připravili. Respektuji i to, že někdo na to může mít jiný názor, ale tak jak mám pocit, jak diskutujeme, tak všichni směřujeme k tomu, že chceme zkrátit pokud možno regulérní právní cestou výstavbu, která je skutečně neúnosná v současné době.

K té analýze. My pochopitelně máme spočteno, o kolik se dá urychlit ten či onen úsek. Ono to není tak úplně jednoduché. Není to jen matematika, protože tam do toho vstupuje celá řada dalších proměnných. Můžeme se vždycky bavit o tom, kolik by nebo jak dlouho by trvala tato dálnice, kdyby tam nebyla ta či ona stížnost nebo prodloužení, ale v zásadě to nelze úplně zjednodušit a nějak elegantně zprůměrovat.

Co je podstatné, je to, že můžeme odhadnout díky kratším lhůtám, o kolik to bude, ale úplně nejjednodušší není dělat dlouhé analýzy, ale sednout do auta a vyrazit do Polska. Pokud někdo z nás do této země jezdí častěji - já jsem tam jezdívával hodně - tak si možná vzpomíná, jak to bylo před rokem 2000, možná jak to vypadá po roce 2000, a logická otázka je, proč začínají dávat i nám lidově řečeno na frak, proč prostě jsou rychlejší. To není dáno tím, že by měli lepší stavební firmy, to není dáno tím, že by měli lepší nebo horší vládu, to je dáno pragmaticky tím, že k tomu mají lepší legislativní zázemí a dokázali toho využít. V tom je jádro pudla. To znamená, ta rychlá výstavba dálnic v Polsku je nepochybně dána tím, že zvolili model vyrovnávání s vlastníky cestou, kterou jdeme i my. To, myslím, je lepší odpověď než jakákoliv analýza od jakékoliv věhlasné firmy, která si tam stejně napíše to, co možná potřebuje ona. Podívat se k sousedům, projet si jejich dálnice, silnice a porovnat si, kolik kilometrů měli tehdy a kolik jich mají dnes.

Chápu, že je velká diskuse nad tím takzvaným seznamem děl. Je to citlivá záležitost, ale buď se shodneme, že ho máme, potom respektujme to, že tam budou stavby kritické infrastruktury, nebo strategické infrastruktury, to je jedno, jak to nazveme, obojí je stejně důležité, ne všechno se nám vejde do té kritické infrastruktury. Ministerstvo dopravy ani já osobně jsme nebyli úplným zástupcem a fanouškem seznamu děl. Spíše jsme to chtěli udělat odvětvově nebo přes jednotlivé sektory. Nakonec je zřejmé, že politická vůle je spíše prosadit seznam děl. Není to nic, na čem bychom měli krvácet na barikádách. Dobře, pokud tedy budeme mít seznam děl, tak se poté ale musíme smířit s tím, že tam na něm budou desítky a desítky různých staveb.

Můžeme se bavit o tom, proč tam má být kritická infrastruktura dopravní a nikoliv energetická, ano, ale je to zákon, který se týká dopravy, energetiky a elektronické komunikace, tak pak se musíme smířit i s tím, že tam budou i stavby té energetické kritické infrastruktury. Nedovedu si představit, co je důležitější než výstavba nových jaderných bloků, k čemuž samozřejmě tento postup a to, že tam budou zařazeny, nesmírně pomůže. Není to nic, že bychom chtěli něco obcházet, je to pouze zjednodušení řízení, které tak jako tak bude nesmírně náročné. Stejně tak tam budou nepochybně vodní díla, protože jsou součástí strategické, či dokonce někdy i kritické infrastruktury.

Co se týká té fikce, to je velmi diskutovaná věc. Většina ví velmi dobře, že je to součástí i zákona stavebního, který zde byl diskutován. Je třeba pouze připomenout to, že už dnes je součástí - myslím tedy ta fikce - souhlasných závazných stanovisek, že je součástí právního řádu. Konkrétně, nepletu-li se, je to v zákoně o urychlení výstavby.

Asi poslední věc, která zde padla - a myslím, že stojí za to ji ještě krátce okomentovat, není za tím nic nekalého - jsou ty takzvané související stavby i v oblasti energetiky. Opakovaně říkám, tento zákon není pouze o dopravní infrastruktuře, je i o energetické infrastruktuře a v té energetické infrastruktuře máme související stavby. Jsou to například přeložky a ty samy o sobě jsou prostě ve stejném režimu. Tím pádem není z našeho pohledu dobré a správné je nekomparovat s tou stavbou hlavní a dává smysl i v energetice s tímto pojmem a hlavně s tím režimem pracovat. Za mě je to vše, děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministrovi průmyslu a obchodu a dopravy Karlu Havlíčkovi za závěrečné slovo. Nyní závěrečné slovo pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Já musím v závěrečném slovu zareagovat a snažit se trochu vysvětlit, nebo možná obrousit hrany, které jsem zaslechl v debatě.

Kolega Lukáš Černohorský a Ivan Adamec - k tomu procesu, jak se to tady objevilo, jak ten zákon schvalujeme. Já jsem byl vlastně v čele té skupiny poslanců s dalšími kolegy před dvěma lety - a teď to není výmluva, je to spíše snaha o vysvětlení. My už tehdy v tom roce 2018 jsme se dohodli, že tehdy to bude - tuším, že ten krásný termín použil zrovna kolega Ondra Polanský - ten hotfix, že to bude taková jakoby krátká záplata, na které se dohodneme tady poslanci, všechny strany, a že ta velká, kruciální, zásadní novela bude vládní a bude připravena následně, což se vlastně stalo. Tady třeba ty věci vidíme jinak, když někteří z vás říkají: No ony nejsou ty analýzy a my nevidíme, co ten hotfix v reálu udělal. Z toho bych asi tušil, že říkáte: Třeba ještě počkejme, nechme to chvíli delší dobu působit. Ale já za sebe se přiznám, že já naopak byl nedočkavý. Já jsem spěchal, žádal jsem předchozího ministra dopravy Kremlíka, žádal jsem ještě ministra dopravy Dana Ťoka, aby vládní novela se tady objevila co nejdříve, abychom nad ní mohli vést debatu. Já jsem spíše ve vidění celé přípravy vycházel právě z toho, co jsme si tady, řeknu neoficiálně, nějak džentlmensky tehdy řekli, že vládní novela bude následovat. To je ad 1.

Ad 2. K tomu projednání mezi námi, tady si to naopak trochu dávám za vinu a hlásím se k tomu. My jsme před dvěma lety na tomhle zákoně pracovali nepřetržitě půl roku. Bylo to od konce ledna až vlastně do konce června a těch schůzek mimo standardní jednací řád, mimo hospodářský výbor, podvýbor, těch klasických pracovních schůzek skupiny poslanců předkladatelů byly nechci říci desítky, ale určitě do dvaceti. My jsme se skutečně co týden, možná dva, scházeli a ty návrhy projednávali. Přiznávám, přiznávám to veřejně, já měl stejnou představu, že to takhle odpracujeme i tady u té vládní novely. Bohužel došlo k tomu, k čemu došlo v tom březnu, a těch šancí k těm pracovním setkáním bohužel bylo o mnoho méně. Samotného mě to mrzí, ale zkrátka je to realita tady toho jara 2020. Tak to je k tomu procesu.

Pravda je, že my jsme si na druhém čtení na hospodářském výboru vyhradili hodně času. I teď za týden ho máme hodně, takže tam garantuji, a i kolega Černohorský může přijít a zúčastnit se té debaty, fakt to nepoliticky, věcně, odborně, prodiskutujeme a zkusíme najít nějakou míru souhlasu. Takže mě ten návrh na zamítnutí mrzí. Chápu, že už byl podán, že už asi není cesty zpět, ale věřím, že se nám povede vyargumentovat ten návrh tak, aby zamítnut Poslaneckou sněmovnou nebyl.

Co se týká těch konkrétních příkladů, které tady, kolegové, zmiňujete - Temelín, Dukovany, ty Nové Heřminovy, to, co se tady objevuje v té příloze. Já to tady musím zopakovat veřejně. Ta příloha se démonizuje, opravdu se démonizuje a je z ní pocit, že to je něco strašně strategického, naprosto zásadního. Nebo ten seznam. Ale já musím znovu zopakovat, a já to teď hodně zjednoduším - omlouvám se těm, kteří nás sledují, nebo budou sledovat - je to pracovní popis celé té problematiky.

Zkusme si to představit jako takzvanou - a jsou to opravdu pracovní termíny - takzvanou malou předběžnou držbu, nebo mezitímní rozhodnutí a velkou předběžnou držbu. Znovu opakuji, paní ministryně spravedlnosti se na mě nebude mračit, nejsou to právnicky správné termíny, je to jenom popis toho systému. A my jsme v té poslanecké novele před dvěma roky zavedli tady tu pracovně malou předběžnou držbu, která vždycky reaguje pouze na ty zbytkové pozemky. Opravdu, když ten investor musí prokázat, že vykupoval, že jednal, že se snažil dosáhnout té dohody, musí předložit všechna ta jednání a výstupy z nich. A když prokazuje, že opravdu zbývá maximálně jeden nebo dva pozemky a už nemůže dál, tak může požádat o to vyvlastnění. Správný termín je tedy mezitímní rozhodnutí, jak já říkám pracovně malá předběžná držba, a to jsme právě svázali s tím seznamem.

Takže třeba i odpověď paní poslankyni Balcarové. My zachováváme celý ten proces. To víte, EIA, územní řízení, umístění stavby, stavební povolení, to všechno musí být - já se přiznám, neznám ten konkrétní příběh. Ale pokud tam je odpor občanů nebo je tam nějaká místní nálada, tak ta třeba zůstane. Ale třeba se jednou v budoucnu změní - nic nepředjímám, nevím to. My tady tím, že Nové Heřminovy se objeví v takovém seznamu, pouze do budoucna říkáme, že pokud by se tedy jednou investor dopracoval přes všechny ty stupně, které stále platí a stále musí zvládnout, k tomu samotnému výkupu - pokud by neuspěl ve všech výkupech a zbyl mu nějaký jeden nebo dva zbytkové pozemky, pak může, ale také nemusí využít tento mechanismus.

Takže já se to jen snažím vysvětlit. Samotná existence nebo vložení jakékoliv stavby do toho seznamu z ní nedělá nějakou prioritu, že pošlapeme práva spolků, lidí, dalších účastníků řízení a tak dále. My opravdu jenom pracujeme až s tím momentem toho závěru majetkoprávní přípravy.

A vedle toho jsme tedy zavedli tu - nebo navrhujeme, je to zatím pozměňovací návrh, který přijal hospodářský výbor, teď to znovu zopakuji, "velkou předběžnou držbu", tu takzvanou polskou metodu. A to se mi líbí, to myslím, že je férové. To tedy aplikujeme v souladu s § 1 zákona odst. 2, dálnice a jedničky, respektive na ty dráhy celostátní i trati vysokorychlostní budoucí, a tam je to úplně revolučně postavené jinak. Tam opravdu říkáme, že investor pro stavební povolení nepotřebuje tu majetkoprávní přípravu, když to zjednoduším.

A vedle toho tedy - byla to vůle hospodářského výboru, já ji respektuji. Přiznám se, mně samotnému by se líbilo tu přílohu zrušit a třeba u té malé předběžné držby se dohodnout na nějakém dalším zbytkovém seznamu nebo určité jiné části toho § 1, ale byla to vůle poslanců, jsem s tím v pohodě a zopakuji větu, kterou řekl pan ministr: Umíme s tím žít a umíme s tím pracovat. A rozumím té politické vůli, je to nějaký nástroj, vůle Sněmovny, budoucích Sněmoven, jak ten zákon ovlivňovat. Ale znovu musím trpělivě vysvětlit, ten seznam opravdu v tuto chvíli je svázán pouze s tou malou předběžnou držbou, ne tedy s tou velkou. Tak to jen na vysvětlení k obsahu toho seznamu, že zas tak jako démonický určitě není.

To je ode mě vše v závěrečném slově. Probereme všechno ve středu na hospodářském výboru a uvidíme, jaká bude vůle. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Ještě než přejdeme k podrobné rozpravě, mám dvě věci. Jedna jsou omluvy pana poslance Antonína Staňka od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a od 15.40 do konce jednacího dne paní poslankyně Jany Mračkové Vildumetzové.

Nyní s přednostním právem za nepřítomného předsedu klubu Pirátů pan kolega Černohorský. Máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Pan zpravodaj si asi pamatuje, že když jsme jednali o té předchozí novele 416, tak jsme dostávali i - jednak tedy tabulku u dopravních staveb, u kterých se to projeví třeba v následujících dvou letech. A očekával bych, a to tedy prostřednictvím pana předsedajícího teď říkám, že vlastně ta analýza tam chybí, že se tlačilo na to, abychom to rychle udělali. Ale my ještě nemáme ani to, jak funguje ta malá mezitímní držba, a už si zase zavádíme velkou mezitímní držbu. Do toho to ještě upravujeme u dalších staveb, u kterých ale není vysvětleno, proč bychom potřebovali takového nástroje, například u těch přehrad. Proč jsou důležité, proč tam máme zařazovat oblasti, ve kterých jsou dvě jaderné elektrárny. Protože my se nemůžeme soustavně rozhodovat jenom na základě pocitů, ale potřebujeme fakta a podklady. Protože potom tady schválíme něco - a to tady, myslím, popisoval pan poslanec Kupka prostřednictvím pana předsedajícího - že malá drobná změna následně vede k fatálním následkům, kdy se to stavební řízení samo o sobě prodloužilo o několik dalších měsíců.

Takže ať se nám náhodou zase nestane znovu to samé teď se čtyřistašestnáctkou, protože my neměníme jenom čtyřistašestnáctku, my měníme zákon o vysokých školách, pokud se nepletu. A je tam ještě spousta dalších zákonů, do kterých my spokojeně zasahujeme, aniž bychom znali ty následky a aniž by byla z pohledu ministerstva provedena podrobnější analýza. Což vzhledem k tomu, že pan ministr teď v sobě kumuluje dva ministry a má pod sebou dva aparáty, tak bych očekával, že bude schopen v tuto chvíli i důrazně více šlapat na ten stavební zákon, tak abychom nemuseli takovéhle hotfixy přijímat.

Protože minule bylo řečeno, že čtyřistašestnáctka je rychlá oprava. Ale z rychlé opravy se stává další oprava, další oprava, a nyní, kdy tímto způsobem nebudeme schopni ty stavby dokončit, protože pokud nebudeme mít pořádný stavební zákon, tak nejsme schopni postavit ani pořádné rodinné domy. Já to sám vím, že stavební povolení mi trvalo dva roky. Ale nebylo to kvůli pomalosti jednotlivých úřadů, ty dodržovaly přesně své zákonem stanovené termíny, ale bylo to vzhledem k tomu, že všechno musíme řešit papírově, nemáme tady žádnou elektronizaci. To bych čekal, že budeme tlačit, a ne jenom rozšiřovat, upravovat různé stavby a řešit mezitímní držby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Protože nepadl žádný návrh v obecné rozpravě, o kterém bychom hlasovali - návrh na zamítnutí se hlasuje na začátku třetího čtení - přistupujeme k podrobné rozpravě. Připomínám, že poslanecké i jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. Máme pořadí přihlášených. První je paní kolegyně Zuzana Ožanová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přihlašuji se k písemnému pozměňovacímu návrhu pod číslem 5400, který jsem odůvodnila v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Petr Dolínek, připraví se kolega Polanský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5395, který jsem řádně odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Polanský, připraví se paní poslankyně Balcarová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji, pane předsedající. Pěkné odpoledne ještě jednou vám všem. Hlásím se k pozměňovacím návrhům pod čísly sněmovních dokumentů 5330, 5331, 5332, 5333, 5334 a 5335. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní kolegyně Dana Balcarová, připraví se Martin Kupka. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se ráda přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému nahraný pod číslem 4968. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Martin Kupka, připraví se pan poslanec Třešňák. (Poslanec Kupka není přítomen v sále.) Kolega Kupka není přítomen, tak jeho přihláška propadá na konec. Nyní tedy kolega Petr Třešňák, připraví se Jan Birke. (Poslanec Kupka přichází.) Už jste, pane poslanče, na konci. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Ještě jednou pěkné odpoledne. Hlásím se k pozměňovacím návrhům číslo 5394 a 5460.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Birke.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych se přihlásil k číslu dokumentu pozměňovacího návrhu 5480, který jsem zdůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Martin Jiránek, připraví se pan zpravodaj.

 

Poslanec Martin Jiránek: Kolegyně, kolegové, hlásím se k pozměňovacímu návrhu číslo 5336, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Kolovratník. Připraví se kolegyně Matušovská. Máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Já se hlásím k pozměňovacím návrhům 5338, 5339 a dále 5402 a 5403. V obecné rozpravě jsem se jim dlouze nevěnoval. Nechám to na hospodářský výbor. Tady v jedné větě povím, že všechny po mém jednání a spolupráci s MPO podporují výstavbu energetické infrastruktury. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Matušovská. Připraví se pan kolega Kupka. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane místopředsedo. Ráda bych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5397, který do systému zadala kolegyně Ožanová, a já jsem jeho spolupředkladatelkou, a v obecné rozpravě ho odůvodnila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Kupka. Připraví se pan kolega Jurečka, poté pan Černohorský. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Já si tedy dovolím načíst celkem sedm pozměňovacích návrhů.

První zavedený v systému pod číslem 5378 se týká právě usnadnění přípolože sítí nové generace a obecně vedení elektronických sítí podél silnic II. a III. třídy, tedy obecné podél komunikací v pomocném silničním pozemku.

Další pozměňovací návrh je v systému uvedený pod číslem 5343 a zavádí do stavebního zákona pojem kabelovod.

Další pod číslem 5341 vymezuje roli zeměměřického inženýra.

Další dva pozměňovací návrhy se týkají fikce souhlasu, první pod číslem 5340 a druhý pod číslem 5481, s tím, že v tom prvním případě se jedná o zásah do stavebního zákona, v tom druhém případě se jedná o úpravu správního řádu.

Dále pozměňovací návrh vedený pod číslem 5377, který zkracuje tu lhůtu pro vydání jakéhosi opravného závazného stanoviska nadřízeným orgánem, z jednoho roku zkracuje na šest měsíců.

A konečně pozměňovací návrh pod číslem 5342, který ruší závazné stanovisko dle § 96b neboli závazné stanovisko orgánu územního plánování. Děkuji mnohokrát za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Kupkovi. Nyní pan poslanec Marian Jurečka v podrobné rozpravě, připraví se Lukáš Černohorský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Velmi stručně. Hlásím se ke třem pozměňovacím návrhům, které jsou variantní. Ten první má číslo 5309. Týká se toho, aby byla stanovena reprodukční cena v případě objektů pro bydlení či zemědělských usedlostí, kde bydlí ten vlastník. Pak je to číslo pozměňovacího návrhu 5486, kde stanovuji koeficient 1,8. A pak třetí varianta, to je číslo 5310 a to je koeficient 2,0.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Černohorský, poté pan poslanec Ferjenčík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji. Já se tedy hlásím k pozměňovacím návrhům číslo 5349, 5350, 5396, 5398 a 5399. Podrobně jsem se odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, v tuto chvíli poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 5483. Jde o vyškrtnutí stavebního stupně Přelouč z tohoto zákona. Je to stavba, která má stát 3 miliardy korun a prakticky libovolná investice do železniční trati Pardubice - Česká Třebová jsou rozumněji vynaložené prostředky než jejich probagrování na tomto úseku Labe. Takže já skutečně apeluji na to, abychom odpískali tu celou snahu o ty megalomanské vodní stavby, místo toho investovali raději do železniční dopravy a abychom přestali blokovat rozvoj území stavebními uzávěrami, tam kde je teď plánovaný D-O-L. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nikoho dalšího nevidím se přihlásit do podrobné rozpravy, i podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane místopředsedo vlády? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Pan zpravodaj také nemá zájem o závěrečné slovo k podrobné rozpravě. Jestli mě pan zpravodaj kontroluje, nepadl žádný návrh, který bychom mohli hlasovat po podrobné rozpravě, ani návrh na vrácení garančnímu výboru, ani zkrácení lhůty pro třetí čtení, ani aby se jím garanční výbor nezabýval. V tom případě můžu ukončit i druhé čtení. Děkuji panu místopředsedovi vlády, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 7.

 

Dalším bodem našeho jednání je bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.




Přihlásit/registrovat se do ISP