Pátek 29. května 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Fiala)

3.
Vládní návrh zákona o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky
v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020
/sněmovní tisk 875/ - zkrácené jednání

Před projednáváním vládního návrhu zákona o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, tedy sněmovního tisku 875, bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Do rozpravy k podmínkám projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání se nikdo nehlásí. Rozpravu končím.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, sněmovní tisk 875, ve zkráceném jednání."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 74. Přihlášen 181 poslanec, pro 161, proti nikdo. Návrh usnesení byl schválen, budeme tedy postupovat ve zkráceném jednání.

 

Předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova. (Pokračuje hlasitěji.) Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, projednáváme další návrh zákona, prosím sněmovnu o klid, ať slyšíme paní ministryni a její úvodní slovo! Děkuji vám.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Ještě jednou... (Hluk a pohyb v sále neustává.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ještě jednou vás prosím o klid, protože neslyšíme paní ministryni a její úvodní slovo k tomuto návrhu zákona. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová 820 tisíc pracovních míst. 820 tisíc pracovních míst. To je bilance ke včerejšímu dni programu Antivirus. Ke včerejšímu dni program Antivirus, který jsme během několika málo dní postavili na nohy v průběhu měsíce března, ke včerejšímu datu podpořil 820 (tisíc) pracovních míst. Vyplaceno bylo necelých 8 miliard. Každý den ta čísla naskakují. Podpořili jsme v rámci těchto částek téměř 60 tisíc firem, z nichž 82 % mělo počet zaměstnanců do deseti. To je bilance programu Antivirus.

A proto, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, před vás dnes předstupuji, abych vás požádala o schválení návrhu zákona, kde se posouváme v rámci dosavadních režimů A a B programu Antivirus ke schválení režimu C, který má být rychlý, jednoduchý, má podpořit zejména malé a střední firmy do 50 zaměstnanců a má pomoci vlastně odlehčit tomu režimu B, který je postaven na překážkách v práci, tak abychom skutečně mohli co nejvíce vyplácet.

My jsme tento návrh zákona předložili po několika týdnech jednání na úrovni vlády. A pokud bude tento návrh podpořen a bude schválen počet zaměstnanců do padesáti, to znamená, malé a střední firmy, kterým se uleví, tak se to bude týkat 88 % firem v České republice. Tímto návrhem pokryjeme až 88 % firem, které zaměstnávají až 1,5 milionu zaměstnanců v České republice, ve mzdové sféře.

Takže ještě jednou, kdybych to měla zopakovat, dovolte, abych vás požádala o schválení tohoto návrhu prominout firmám, zaměstnavatelům pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve výši 24,8 hrubé mzdy, to znamená, odvody za zaměstnavatele za měsíce červen, červenec a srpen. To znamená, jedná se o následující tři měsíce, navazuje to na dosavadní režimy programu Antivirus A a B a to prominutí pojistného, pokud bude návrh zákona schválen, tak bude probíhat automaticky, a to tak, že si zaměstnavatel sníží vyměřovací základ, z něhož se vypočítává pojistné.

Ještě jednou bych ráda zdůraznila, že to pojistné je zastropováno na 1,5násobku výše průměrné mzdy, tak abychom podpořili právě většinu zaměstnanců, a jedná se o částku až 52 253 korun, která představuje právě tento základ, ze kterého se pak platí ty potenciálně prominuté odvody za zaměstnavatele. Podmínky pro prominutí pojistného se budou posuzovat v každém měsíci zvlášť. Základní podmínkou je, že zaměstnavatel výrazně nesnížil zaměstnanost ani objem mezd poskytovaných svým zaměstnancům. Proto se navrhují další dvě podmínky kromě toho zmíněného do padesáti zaměstnanců a možnosti prominutí odvodu do 1,5násobku průměrné mzdy. Ta další dvě kritéria jsou podmínka udržení počtu zaměstnanců a objemu mezd alespoň na úrovni 90 % stavu před pandemií. Budeme porovnávat počet zaměstnanců na konci každého měsíce z těch tří, pro které navrhujeme možnost odpuštění pojistného, a bude se to srovnávat s měsícem březnem, to znamená ke stavu 31. března tohoto roku. A úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců za každý z těchto tří měsíců bude srovnán s úhrnem vyměřovacích základů zaměstnanců právě v měsíci březnu. Dovolte, abych ještě zdůraznila, že k počtu osob činných na základě dohod a ani k jejich vyměřovacím základům se nepřihlíží, protože ty jsou zpravidla krátkodobého charakteru.

Další podmínky tohoto návrhu, tohoto režimu C programu Antivirus, jsou, že zaměstnavatel v posledním dni příslušného kalendářního měsíce nezaměstnává, jak už jsem zmínila, více než 50 zaměstnanců, odvedl řádně pojistné za zaměstnance, to znamená, v sazbě 6,5 %, a za příslušný kalendářní měsíc nečerpá prostředky z programu Antivirus A a B, který na základě rozhodnutí vlády pokračuje, B pokračuje až do měsíce srpna.

Další podmínka, která je zde zmíněna, a bylo to předmětem debat v minulých týdnech. Jsou to právě ty firmy, ty by neměly mít nárok na podporu, které mají sídlo v daňových rájích.

Dovolte mi, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, abych ještě zmínila, jaké budou dopady na státní rozpočet. U zaměstnavatelů s počtem do 50 zaměstnanců se předpokládají celkové dopady nepřesahující 4,5 miliardy korun měsíčně, celkem tedy 13,5 miliardy. Co se týká stanovení stropu vyměřovacího základu na zaměstnance na 1,5násobek průměrné mzdy, tak vzhledem k průměrné mzdě v podnicích do 50 zaměstnanců očekáváme, že zde byla ta průměrná mzda 22 000 korun v měsíci, respektive v měsíci březnu, tak ten dopad není významný.

Slíbila jsem, že budu stručná, proto vás žádám, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, o schválení tohoto vládního návrhu zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S přednostními právy jsou přihlášeni paní předsedkyně Pekarová Adamová a pan předseda Stanjura. Já se jenom obou ptám, jestli mohu dát ještě prostor zpravodaji a platilo by jejich přednostní právo na začátku rozpravy. Ano, děkuji. V tom případě konstatuji, že návrhem se zabýval výbor pro sociální politiku. Jeho usnesení máme k dispozici jako sněmovní tisk 875/1. Zpravodajem tohoto výboru jen pan poslanec Jan Bauer, kterého prosím o to, aby nás informoval o jednání výboru. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, vážení kolegové, já svůj vlastní politický názor samozřejmě řeknu v obecné rozpravě, kam jsem řádně přihlášen, takže mi dovolte zkráceně jenom v rámci zpravodajské zprávy.

Děkuji paní ministryni za představení návrhu. Já už nebudu jednotlivé parametry tohoto návrhu opakovat, protože ty tady už zazněly a byly řečeny paní ministryní. Chtěl bych jenom připomenout a oživit vám, že jsme debatu o pomoci zaměstnavatelům formou úlev na sociální pojištění vedli, to si pamatujete, přednedávnem, před čtrnácti dny, v souvislosti s jiným schvalovaným zákonem, a to se zákonem o snížení penále na odložené odvody. My jsme schválili, že po určitou dobu několika měsíců budou odloženy tyto odvody na sociální pojištění, a to s úrokem 4 % p. a.

Já si myslím, že je škoda, že vláda a vládní úředníci nebyli schopni předložit takto úzce související úpravy provázané a najednou, takže opět po čtrnácti dnech a opět v legislativní nouzi se tímto zabýváme, ale zaplať pánbůh na za to. Myslím si, že by se hodně ušetřilo času a nadto by to zvýšilo určitě informovanost lidí a hlavně podnikatelů, kteří se pak do těch programů následně mají hlásit nebo mají žádat o nějaké úlevy.

Také bych chtěl říci, že jste zaregistrovali, asi nejsem jediný, že některé zaměstnavatelské svazy považují tu předlohu za špatně připravenou a volají po jejích změnách tak, aby v praxi mohla firmám skutečně pomoci. O tom ostatně budou asi některé již předložené pozměňovací návrhy a z tohoto důvodu také předpokládám, už teď avizuji, že do systému bylo vloženo mnoho pozměňovacích návrhů a možná ještě v průběhu této debaty některé další pozměňovací návrhy přibudou.

Na závěr bych si dovolil jenom zkráceně přečíst usnesení výboru pro sociální politiku ze včerejšího dne 28. května, které zní: Výbor pro sociální politiku po úvodních slovech, za prvé, navrhuje, aby se konala obecná rozprava. Za druhé navrhuje, aby se konala podrobná rozprava. Za třetí navrhuje, abychom jednání k tomuto bodu ukončili dnes do 19 hodin, a doporučujeme Poslanecké sněmovně, aby vyslovila s tímto návrhem souhlas ve znění přijatého pozměňovacího návrhu prostřednictvím výboru pro sociální politiku, a v konečné verzi, abych vás s tímto seznámil na půdě Poslanecké sněmovny, což jsem tímto učinil. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane zpravodaji. Jenom abychom všichni věděli, jak budeme postupovat. Budeme postupovat tak, že ty tři zákony, které máme ve zkráceném jednání, to znamená bod 3, bod 2 a bod 1, nejprve probereme ve druhém čtení. Tím získáme čas na to, aby se připravily pozměňovací návrhy tak, jak mají, a pak budeme tyto body procházet ve třetím čtení a poté bychom skončili dnešní jednání Poslanecké sněmovny.

 

Protože jsme ve zkráceném jednání, tak ještě musíme rozhodnout o tom, zda se bude konat obecná rozprava. O tom musíme rozhodnout hlasováním.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro konání obecné rozpravy?

Hlasování číslo 75. Přihlášeno 180 poslanců, pro 96, proti nikdo. Schválili jsme obecnou rozpravu.

 

Přestože máme přihlášené řečníky z přednostním právem, já dám prostor panu poslanci Kubíčkovi. Je to taková tradice u těch zkrácených jednání, když nikdo nenamítá. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si obligatorně dovolím navrhnout zkrácení doby pro vystoupení jednoho řečníka v obecné i podrobné rozpravě na pět minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zazněl procedurální návrh, o kterém nyní budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, přihlášeno 180 poslanců, pro 72, proti 26. Návrh nebyl přijat, žádný limit jsme tedy neschválili.

 

Otevírám obecnou rozpravu. Jako první je s přednostním právem přihlášená paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová, po ní pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, k tomuto tisku nemohu začít jinak, než že si připomeneme, že ještě přednedávnem, před několika týdny, teď nemám přesně v hlavě, kolik dní to je, jsme tady řešili velmi podobnou materii, taktéž odvody na sociální zabezpečení, a tehdy to byly ty tzv. půjčky, tzn. odklad odvodů se sníženým penále. Ale opravdu nešlo o tak efektivní pomoc, jakou už tehdy jsme mohli schválit, pokud bychom schválili některé pozměňovací návrhy, které tady byly předkládány, jeden z nich i můj, který vlastně dnes velmi nápadně připomíná ten současný tisk. Ale tehdy, když jsem navrhovala celkově odpouštění sociálních odvodů, tak jsem skutečně nedávala jenom limit pro malé a střední firmy 50 zaměstnanců, ale měla jsem spíš na mysli odpuštění velké části, ne plné, ale 80 %, pro všechny, všechny ty, kteří jsou postiženi současnou situací. A my všichni víme, že to není tak, že by 100 % firem bylo dnešní krizí skutečně postiženo, některá odvětví se naopak drží a daří se jim lépe, protože mají tu výhodu, že nemusí zavírat žádné provozovny, fungují v online světě apod. a je jich naprostý zlomek oproti těm, kteří postiženi jsou. Ale ten návrh, tak jak stojí a jak je nám předkládán, tak právě v této věci podle mě poskytuje určitou skulinu a je tady stále možnost velkého zlepšení.

Já nechci hodnotit ani jeden z těch Antivirů svým pohledem, protože je důležitý pro mě pohled firem, pohled těch, kterým má skutečně pomoci, na které je cílen. Cíl - zachovat pracovní místa - máme asi všichni společný. V tomhle vidím důležité slyšet zpětnou vazbu z terénu a ta při projednávání současné materie, kterou tady máme, byla taková, že zaměstnavatelé varovali před vytvořením jakéhosi hluchého místa mezi Antiviry B a C a varovali před tím, že ne všichni, kteří by tu pomoc dneska skutečně potřebovali, pak na ni dosáhnou a potom samozřejmě budou muset k propouštění sáhnout. To se snažím řešit tím pozměňovacím návrhem, který je v systému - já se k němu pak v podrobné rozpravě samozřejmě přihlásím. Teď chci jenom velmi stručně zdůvodnit, jak konkrétně to řešení vypadá. Myslím, že je natolik kompromisní a natolik dobře zpracován, že by i vám, kteří dnes chcete podpořit právě firmy malé a střední, mělo být jasné, že tím neubíráte podporu těmhle firmám, ale zároveň ještě rozšíříte pro firmy středně velké, větší, které z té podpory, ať už B, nebo právě navrhovaného C, vypadávají. A když paní ministryně říká 88 % firem spadá do Antiviru C, protože jsou do 50 zaměstnanců, tak z tohohle úhlu pohledu jich není tolik, ale jsou to stále významní zaměstnavatelé, jsou to prostě firmy, které, řekněme si na rovinu, mohou v některých regionech způsobit, pokud budou muset zavřít a pokud skončí v likvidaci, určitě nemalý nárůst nezaměstnanosti, a to, věřím pevně, že tady nikdo nechceme.

Proto přicházím se změnou, která dává podmínku hodnocení dopadů na firmy z hlediska propadu tržeb tak, abychom podporovali skutečně ty, kteří nějaký propad zaznamenávají, a zaznamenávají významný, což byla mimochodem v rámci projednávání této věci na tripartitě i připomínka nebo požadavek některých svazů a říkaly, že by s tím problém mít neměly. Takže v tom vidím možnost určité prostředky ze státního rozpočtu ušetřit, protože nevidím důvod, proč by měly mít odpuštěné odvody potom firmy, které problém nemají. Ale zároveň rozšiřuje ten okruh příjemců této pomoci, a to nikoliv podle velikosti firmy, ale kritériem zůstává ten počet podpořených zaměstnanců. A protože 50 je poměrně málo, tak rozšiřuji počet podpořených zaměstnanců na 100. To znamená, ta podpořená firma bude moci využít až u 100 svých zaměstnanců nástroj odpuštění odvodů na tři měsíce, to všechno zůstává stejné, podmínka 90 % udržených zaměstnanců i tedy nesnižování mezd pod stanovenou úroveň, tak jak novela předpokládá, to všechno zachovávám stejné. Ale jde mi o to opravdu nezapomínat i na středně velké firmy, které jedou dál ve svém provozu, zaměstnávají lidi, jenom prostě mají třeba tu smůlu, že ten jejich provoz je natolik náročné zastavit a nechat zaměstnance na překážkách, že nespadnou do Antiviru B, ale snaží se mermomocí i při poklesu odbytu fungovat dál. A těmto bychom podle mého názoru nepomohli ani céčkem, ani béčkem, a když céčko vylepšíme, tak na ně nezapomeneme. Myslím, že to je taková změna, která i hlediska dopadů do státního rozpočtu je ještě pořád velmi únosná, a je to lepší cena než potom ty lidi mít na dávkách, lepší je vždycky mzda než dávka, to všichni víme.

Takže proto tento pozměňovací návrh. Já vás žádám o jeho podporu. Věřím tomu, že cíl bude splněn, jak ten, který byl zamýšlen celou touto novelizací už od předkladatelů. Jednoduchost zůstává, jenom se dostává i na kritérium, které bylo předkladateli opomenuto, ale zároveň se rozšiřuje ten počet zachovaných míst, která tím můžeme zachránit. A věřím tomu, že o to nám všem skutečně jde. Děkuji vám předem za podporu a ještě se k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásím. Hlásím se tedy tímto do podrobné rozpravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Já bych jenom rád připomněl neformální dohodu, že u bodu ve zkráceném jednání se neuplatňují faktické poznámky. Samozřejmě pokud se někdo přihlásí, tak mu předsedající musí dát slovo. Říkám to proto, že tu mám žádost o vystoupení s faktickou poznámkou. Nicméně dotyčného poslance nevidím, takže možná je to jenom omyl.

S přednostním právem pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Paní ministryně, milí kolegové, milé kolegyně, začnu možná netradičně. Chci ocenit paní ministryni a ten materiál, který v této chvíli projednáváme. Aspoň z veřejných zdrojů, pokud jsem sledoval vnitrokoaliční debatu, tak paní ministryně prosazovala v rámci svých možností širší podporu. Vím, že byly jiné návrhy uvnitř vládní koalice, takže tohle šlo určitě správným směrem. A i když jsem někdy kritický, já se k tomu i dostanu, k té kritice, nebo bych řekl spíš ke komentování jednotlivých parametrů, nicméně ten zákon je dobrý, i kdyby nebyl přijat žádný pozměňující návrh, tak jsme připraveni ho podpořit, protože pomůže zejména malým podnikatelům, živnostníkům a těm, kteří zaměstnávají lidi, a reálně jim dovolí ušetřit peníze a reálně je to jeden z nástrojů v boji s druhotnou platební neschopností.

Potřeboval bych jenom vyjasnit, to není ani kritika - používá se tam pojem průměrná mzda. Nijak nezpochybňuji v tomto případě ten limit a tento parametr 1,5násobek, nicméně pokud si někdo přečte ten text zákona, pokud by to bylo přijato, tak se zeptá: ke kterému dni kolik to je? Je to škoda, já nevím, jestli existuje nějaký pozměňovací návrh, který by to vyjasnil, případně jestli bude nějaká metodika. Myslím, že to číslo má být naprosto jasné, aby každý věděl - krát 1,5 a z toho může uplatnit tu slevu nebo to odpuštění, a z čeho už ne.

A teď k těm jednotlivým parametrům, mluvila o tom paní předsedkyně Adamová. Myslím, že v systému bude několik návrhů, které tu podporu zvednou pro vyšší počet zaměstnanců. A i v tomto návrhu je problém, který jsme kdysi měli v rozpočtovém určení daní. Tento týden je to takový evergreen, debata o rozpočtovém určení daní se posouvá. Jestli jsem text zákona pochopil správně, paní ministryně, pokud bude mít firma 51 zaměstnanců, tak má smůlu. A myslím si, že ten zlom je nelogický. Pokud bychom chtěli pomoci, a vím, že existují takové pozměňovací návrhy, a my je podpoříme, tak by to bylo například pro všechny malé a střední firmy s maximálním počtem 50, tak nebude motivován člověk, který má dneska 51, 52 pracovních pozic, aby jednoho nebo dva propustil, aby se do toho programu vešel, protože ještě splní 90 % zaměstnanosti proti březnu 2020. Takže pokud by to bylo tak, že ten, který má 52, dostane 50, tak mi to přijde spravedlivé, pokud neprojde rozšíření počtu například na 100, 250 zaměstnanců a podobně.

Tak to je první věc, kterou bychom měli v rozpravě, ať už podrobné, nebo obecné, debatovat, proč je ten zlom tak ostrý. A teď neříkám, že to má být i pro ty firmy, které mají 3 050 zaměstnanců. Tam už to skoro nemá ani ekonomický smysl. Ale abychom vlastně nevytvářeli ekonomický tlak nebo ekonomické podmínky pro to, aby jeden, dva, tři lidé dostali výpověď, protože pak ta firma tu podporu dostane. A určitě je lépe mít padesát krát 24,8 % odpuštěno než 0. Myslím, že to nebylo úmyslem. Je to spíš nelogické. Když jsem mluvil o rozpočtovém určení daní, tak to bylo proto, že kdysi, když jste překročil tu hranici počtu obyvatel, tak ten vyšší koeficient byl na všechny od čísla 1 třeba pro 50 000. V okamžiku, kdy jsme ten zlom udělali pouze pro ty, kteří jsou nad tou hranicí, tak ten problém se vlastně vyřešil a ty tlaky, jak uměle obcházet, zvyšovat nebo podcházet tu hranici, prostě zmizely. To je první problém, který bychom měli debatovat.

Druhý problém, který vidím velmi problematický, a taky si nemyslím, že je úmyslně, je podmínka 90 % objemu mezd. Protože kdyby to byl jediný program a nic jiného nefungovalo, tak je to v pořádku, ale současně máme minimálně v měsíci červnu zavřené školy, teď nebudu říkat o té dobrovolné docházce, a schválili jsme, že i rodiče v červnu mohou dostávat ošetřované. Tak si představme modelový příklad firmy, která má deset nebo čtyřicet zaměstnanců, má deset zaměstnanců, nikomu nesnížila plat ani o korunu, nikoho nepropustila a v červnu budou dva na ošetřovném, a tím pádem je objem mezd takhle matematicky 80 %, přitom zaměstnavatel drží všechny, všem, kteří chodí do práce, platí a současně by na tento program nedosáhl. Možná to čtu špatně, pokud je to jinak, je to v pořádku. Nenašel jsem to v textu zákona a musím popravdě přiznat, že jsme to nebyli schopni ani napsat do pozměňovacího návrhu, nemáme armádu právníků, aby například z toho součtu vypadli ti, kteří mají ošetřovné, protože ti mají v tom výkazu nula. Pokud je to myšleno tak, že tihle jdou automaticky pryč, tak samozřejmě moje výhrada je mnohem menší. To se může stát. A bylo by to nespravedlivé vůči těm, kteří opravdu nesnížili plat ani o korunu, drží všechna pracovní místa a jenom díky tomu, že jejich zaměstnanci jsou na ošetřovném, na což mají zákonný nárok, by najednou o tu podporu přišli. A je to škoda.

Myslím si, že musíme vést debatu i o tom počtu zaměstnanců. Já bych ještě pochopil, kdybychom použili definici, kterou známe, aby to bylo pro malé a střední podniky. Vláda se podle mě k tomu neodhodlala z rozpočtových důvodů. Nevím, jestli mi to paní ministryně potvrdí, nebo ne, protože z logických důvodů z toho, že dlouhodobě říkáme, že páteř české ekonomiky tvoří živnostníci a malé a drobné podniky, by bylo nejlogičtější to dát této skupině podnikatelů. Protože je pravda, že čísla, která jsou uvedena v důvodové zprávě, je to 80 % zaměstnavatelů, ale není to 80 % zaměstnanců, logicky nemůže být.

Všechny pozměňovací návrhy, které budou směřovat k tomu, že ten okruh podpory se rozšíří na malé a střední podniky, deklaruji za náš klub, že budeme podporovat, a je jedno, kdo ho podal, protože tady vidíme, že to je přesně to, co by české ekonomice a českým zaměstnavatelům mohlo pomoci. A my to tady říkáme opakovaně a budeme to říkat i v příštích týdnech a měsících a budeme rádi, když se budeme mýlit, ale v této chvíli máme největší obavy z druhotné platební neschopnosti, která dopadne i na zdravé firmy, které mohou podnikat. Jenom bude prostě nižší poptávka a přestanou platit svým dodavatelům. A to je problém, kterého se my jako občanští demokraté bojíme nejvíce. Proto jsme navrhovali už v březnu to, s čím přišla paní ministryně nyní. Proto jsme navrhovali odložení plateb DPH, aby měli zaměstnavatelé peníze nejenom pro své zaměstnance, to je naprosto v pořádku, to je na prvním místě, ale aby na druhém místě byli jejich dodavatelé a až na třetím místě stát, který by si mohl počkat. A tím, kdybychom to odložili, například to DPH, co jsme neúspěšně navrhovali, nebo i tady, kdyby byl třeba odklad, bychom lépe mohli promyslet, pro koho by to byl odklad a pro koho by to bylo odpuštění. Měli bychom víc dat, měli bychom z čeho vycházet a ta pomoc by mohla být cílenější, a tím pádem přesnější.

Přes tyto výhrady, které jsem v tomto krátkém vystoupení uvedl, chci říci, že můj kolega, místopředseda sociálního výboru, pan poslanec Bauer představí naše pozměňovací návrhy, které jdou tímto směrem, a podrobně je zdůvodní, ale za náš klub deklaruji, že i kdyby neprošly, my pevně věříme, že aspoň některé z nich získají vaši podporu, tak podpoříme vládní návrh zákona, protože opravdu jde správným směrem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Přestože jsem připomenul neformální dohodu poslaneckých klubů, že v legislativní nouzi, respektive u zákonů ve zkráceném jednání neuplatňujeme faktické poznámky, tak tu přihlášku mám. Pan poslanec Jiří Bláha s faktickou poznámkou. (Nesouhlasné hlasy z řad poslanců ANO.) A samozřejmě má právo vystoupit. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já opravdu nebudu zdržovat. Já chci jenom říct, podívejte se kolem sebe, kolik lidí má zájem o to, abychom hlasovali o zákoně, který pomůže těm, kteří nás platí, z kterých peněz tady můžeme být, protože díky podnikatelům jsme tady, a tolik poslanců má o to zájem, abychom jim pomohli. Takže to je to, proč vystupuji, a chtěl jsem jenom říci, že by byla slušnost, kdybychom si to všichni vyslechli, abychom mohli reagovat, abychom mohli pomoct a abychom mohli opravdu důvěryhodně prodiskutovat to, jak bychom nejvíce pomohli tomu, aby byly peníze třeba na další volby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Teď s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura a poté s faktickou poznámkou pan poslanec Pávek. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych to nerozpoutal, ale je jednoduché vysvětlení. Klíčové je, kolik tady bude poslanců v okamžiku hlasování. Za náš klub jsou přítomni poslanci, kteří se tomu věnují, kteří připravili jménem našeho klubu pozměňovací návrhy a kteří je tady zdůvodní. Já myslím, že z mnoha jiných důvodů jsme se dohodli, že pokud to není nezbytně nutné, tak tady nemusíme každou minutu sedět v počtu 200. Já myslím, že je to nespravedlivé i vůči našim kolegům, kteří sledují naše jednání mimo jednací sál ve svých kancelářích a podobně. A to klíčové číslo bude v okamžiku hlasování, až budeme ve třetím čtení. Tak abychom byli spravedliví i k těm, kteří na rozdíl od nás v této chvíli v Poslanecké sněmovně nejsou. Zase u jiného zákona u nás budou možná jiní poslanci, kteří se mu věnují jako zpravodajové, bylo to ve výborech, kterými jsou členy. Tak buďme spravedliví k našim kolegům a nekritizujme. Počkejme si na to závěrečné hlasování, kolik nás tady bude.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Pávka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo. Toto je skutečně faktická poznámka k předloženému návrhu zákona. Jako takový samozřejmě zasluhuje podporu malých a středních podniků. Mám ovšem velkou výhradu ke způsobu, jakým je napsán, jak příliš parametrický je a kolik je v něm prostě byrokratických kliček. A dopadá to na jednu skupinu, kterou tady nikdo doposud nezmínil, a to jsou mzdové účetní, které nejenom v těch podnicích, pokud mají dostatečnou velikost, aby měly svoji vlastní mzdovou účetní, ale hlavně u těch nejmenších, kteří mají externí mzdové účetní, tak ty se z toho opravdu zblázní. To je prostě tolik parametrů, tolik změn, na to nejsou nachystány softwary, se kterými pracují. Tak to bych byl velmi rád, kdyby potom ministerstvo, teď nezávisle na tom, jak ten zákon projde, a já nepochybuji o tom, že projde, a i my ho podpoříme, nějakou metodikou, která bude tentokrát zjednodušující a nikoliv komplikující tu situaci, myslelo i na ty, kteří to mají zpracovávat, a to jsou ty mzdové účetní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní vystoupí v obecné rozpravě paní poslankyně Šafránková. Připraví se pan poslanec Bauer. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi krátce představit náš pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o prominutí pojistného na sociální zabezpečení. S kolegy Radkem Rozvoralem a Mílou Roznerem v něm navrhujeme z předkládané předlohy vypustit v § 2 odst. 1 písmena b) a c). Tato úprava by znamenala jednak vypuštění podmínky minimálního počtu zaměstnanců oprávněných subjektů v těch měsících, kdy budou o prominutí povinnosti odvádět pojistné žádat oproti březnu letošního roku. A taktéž navrhujeme i zrušení další podmínky pro uvedení prominutí pojistného, a to té, která stanoví minimální úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců ve srovnání se stejným ukazatelem v letošním březnu. Vláda přitom požaduje, aby v obou těchto případech, jak co se týče počtu zaměstnanců, tak i ohledně úhrnu jejich vyměřovacích základů, bylo splněno pravidlo jejich minimálně 90% hodnoty v měsíci, kdy zaměstnavatel bude o prominutí pojistného žádat vůči březnu 2020, tedy vůči předkrizovému stavu.

Cílem našeho návrhu je tedy rozšířit okruh zaměstnavatelů, kteří budou mít na prominutí plateb pojistného nárok. Podmínky, které vláda stanovila, jsou velmi přísné a restriktivní, a to i ve srovnání s jinými kompenzacemi v rámci mimořádných opatření nouzového stavu. Tyto podmínky znemožňují přístup k využití možnosti prominutí pojistného mnoha poctivým zaměstnavatelům, kteří v důsledku nouzového stavu, zejména i kvůli zákonné povinnosti omezit či zcela přerušit svou podnikatelskou činnost, v žádném případě nemohli udržet takto vysoký počet zaměstnanců, resp. mzdových nákladů. Pohříchu toto pomyslné kladivo opět dopadá především na ty nejmenší podnikatele a zaměstnavatele. Vládní podmínky jsou o to tvrdší a nepochopitelnější, že další podmínkou pro toto prominutí pojistného je požadavek, že se musí jednat o zaměstnavatele, který nečerpal státní pomoc ve formě kompenzace mzdových nákladů z veřejných peněz v rámci takzvaného programu Antivirus, což je mnohdy pro zaměstnavatele naprosto dominantní nákladová položka.

Přístup státu vůči poctivým zaměstnavatelům musí být vstřícný a pomoc v době krize má být hlavně rychlá, adresná, efektivní a spravedlivá. Toto vládní návrh nenaplňuje. Proto přicházíme s naším návrhem, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. A nyní vystoupí pan poslanec Jan Bauer. Připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, milé dámy a pánové, ono už to tady dnes zaznělo. Občanská demokratická strana vítá, že vláda konečně představila návrh na dočasné prominutí sociálních odvodů firmám. Chtěli bychom nicméně změnit - já jsem si poznamenal - nahodile stanovené parametry. Nevím, jestli jsou nahodilé, ale podle našeho názoru nejsou úplně optimální, aby tato forma pomoci opravdu směřovala k většímu počtu firem a nevylučovala ty aktivnější z nich. Z nich se také nachází mnohé tyto firmy ve velmi vážných podmínkách. Pokud chce vláda opět rozjet ekonomiku, a ono to tady zaznělo, a udržet maximum pracovních míst, nemůže svou pomoc ve formě prominutí odvodů omezit pouze na malé firmy do 50 zaměstnanců.

My přicházíme hned s několika návrhy změn, které okruh těchto firem rozšíří, a tudíž zvýší šanci na přežití řady z nich. Tato forma pomoci je nám velmi blízká, my jsme to mnohokrát avizovali, protože stát jejím prostřednictvím soukromý sektor nedotuje, nepřidává byrokratickou zátěž, pouze firmám ponechává volné finanční prostředky, které mohou využít pro svůj restart. Opakovaně i včera na výboru pro sociální politiku jsem zdůrazňoval, že jedním z velkých problémů, které dnes musejí firmy řešit, je cash flow, to znamená hotovost. A toto je na rozdíl od toho, co jsme schválili před 14 dny, opravdu skutečná pomoc, jak těmto firmám alespoň něco kompenzovat.

Dovolím si představit velmi zkráceně několik pozměňovacích návrhů, které jsem za poslanecký klub podal. Pozměňovací návrh 5426 - prominutí odvodů všem firmám bez limitu 50 zaměstnanců. Navrhujeme zrušit podmínku 50 zaměstnanců a rozšířit možnost odvést za dané období snížené odvody na všechny firmy. My tímto návrhem reagujeme na to, že vládní návrh zákona chce umožnit tříměsíční zrušení sociálních odvodů za zaměstnavatele jen velmi úzkému okruhu těch nejmenších podniků, aniž by bylo vysvětleno, proč by podobnou podporu neměly získat i firmy větší. Vláda tímto omezením opomněla zaměstnavatele, kteří zaměstnávají výraznou většinu zaměstnanců. Já jsem si pokusil spočítat, možná 3,7 milionu. A pokud vím, také podle šetření Hospodářské komory by problémy podniků výrazně zmírnilo právě dočasné zrušení placení povinných plateb podnikatele podobně jako u osob samostatně výdělečně činných.

Druhý návrh, který si dovoluji předložit nebo představit, je v systému zapsán pod číslem 5427. Jedná se o zmírnění podmínek poklesu mezd. Tento návrh stanovuje úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru alespoň ve výši 70 % namísto vládou navrhovaných 90 %. Jinými slovy, vládou navržený desetiprocentní pokles považuji jednoznačně za příliš tvrdou podmínku. Firmy v této době snižují mzdy, aby vůbec přežily. A navrhovaný pokles objemu mezd do 30 % oproti tomu považuji za rozumnou a vyváženou podmínku.

Dalším pozměňovacím návrhem, který se týká souběhu s Antivirem, je pozměňovací návrh v systému pod číslem 5425. Tento pozměňovací návrh řeší otázku souběhu s programem Antivirus. Současně navrhuje umožnit souběh s programem Antivirus, aby nebyly vyloučeny firmy, které sice na jednoho jednotlivce čerpají podporu z tohoto programu, současně se jim ale daří většinu svých zaměstnanců držet v práci. Já osobně považuji ten souběh s Antivirem ne na firmu, ale na zaměstnance opravdu jako velmi prospěšný a moc bych si přál, aby byl přijat.

Posledním pozměňovacím návrhem v systému pod číslem 5424 jsou varianty firem do 500 zaměstnanců plus vypuštění podmínky zachování objemů na úrovni 90 %. Variantně navrhujeme limit počtu zaměstnanců zvýšit na 500 oproti vládou navrhovaných 50, přičemž tento návrh současně vypouští podmínku zachování výše úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců na úrovni 90 % za měsíc březen a ponechává pouze kritérium zachování 90 % zaměstnanců.

Nevím, jestli mám ještě čas, vážený pane místopředsedo, ale úplně na závěr možná jedna kritická věc. My jsme se včera na výboru pro sociální politiku vypořádali s jednou opravdu velmi špatnou věcí, která se podle mého názoru pokoutním způsobem dostala do legislativy před 14 dny. My jsme se tím usnesením na výboru pro sociální politiku vypořádali tím, že rušíme nedávno zkrácené schválení lhůty, ve které musejí zaměstnavatelé zasílat na Českou správu sociálního zabezpečení přihlášky a odhlášky zaměstnanců. Opakuji a připomínám, že tato změna se dostala do zákona podle mého názoru nepozorovaným přílepkem k nedávno schválenému covidovému zákonu o odpuštění penále na odložení sociálních odvodů. Ono se to hodně objevilo i v médiích. Musím velmi ocenit, že od tohoto pozměňovacího návrhu nejenom oficiálně v médiích, ale i včera na výboru pro sociální politiku dala ruce pryč i paní kolegyně Hanka Aulická Jírovcová. Myslím si, že v tomto detailu jsme vyslyšeli volání z praxe a vracíme opět tu osmidenní lhůtu do původní podoby tak, jak ta legislativa byla platná ještě před 14 dny.

Takže to je vše za mě. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Olga Richterová. Připraví se pan poslanec Petr Beitl. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Za klub Pirátů chci uvést, že jsme jenom jaksi neradi, že ten zákon přichází až teď. Odpuštění pojistného na sociální zabezpečení bylo něco, co myslím celá opozice navrhovala, že to mohlo být dříve. Pomohlo by to velmi. Takže je to dobře, že to tu je. Jen škoda, že nejsme o měsíc, o měsíc a půl zpátky.

Konkrétně k těm hranicím, které už zmiňovali i mí předřečníci. My jsme přesvědčeni, že to povede k neblahým propouštěním třeba u firem, které mají 51, 52 zaměstnanců, že je zbytečné to tam tak ostře stanovit, že i ty rozpočtové ohledy, které patrně vedly Ministerstvo financí, aby bylo proti, nejsou tak závažné. A pokud by byl přijat pozměňovací návrh Pirátů, který načtu v podrobné rozpravě, tak bychom navrhovali pouze, aby to pojistné bylo odpuštěno na 50 zaměstnanců ve firmách s velikostí až do 250 lidí, aby tím pádem firma o 60, o 70 zaměstnancích zkrátka měla odpuštěno na těch 50, ale nebyl úplně trestána, neměla odpuštěnou nulu. Protože teď, jak to vládní koalice navrhuje, tak vznikne neskutečná nespravedlnost mezi firmami o velikosti 49 lidí versus 52, 55, 60 lidí.

Toto odstranění tvrdosti návrhu, ještě jednou říkám, patrně ztroskotá na obavách paní ministryně financí. Ale protože tady paní ministryně sedí, tak bych se jí přesto ráda zeptala: Vážená paní ministryně Schillerová, není ten velký pocit nespravedlnosti, který vznikne v těch o něco větších firmách, ale pořád firmách malých, zbytečný? Ty rozpočtové dopady už nebudou tak velké ve srovnání s tím, protože naprostá většina firem je menších, to je v pořádku, ale ty firmy na hranici si budou říkat, jak to, že ostatní mají odpuštěno za 50 zaměstnanců a my máme odpuštěno za nulu. To nedává smysl! Takže bych byla velmi rád, paní ministryně, za vaše vyjádření k tomuto aspektu.

A ta druhá věc je hranice 10 %, že o vice než 10 % nesměly poklesnout mzdové odvody a nesměly poklesnout zaměstnanecké stavy. Tímto pravidlem jsou úplně vyloučeny firmy z nejpostiženějších odvětví. Představte si hotel, představte si hospodu, takže cestovní ruch a pohostinství tyto podmínky, neznám nikoho, kdo by je splnil. A není úplně logické nepomáhat těm nejpostiženějším. Takže zase, rozumím tomu, že chce ministerstvo povzbudit zaměstnanost, aby lidé nebyli propouštěni, ale alespoň snížení této tvrdé hranice na 70 % z našeho pohledu dává smysl. Je to mj. důležité kvůli tomu otazníku nad ošetřovným. Když budou lidé na ošetřovném, opravdu se to nebude počítat, jako že byly snížené mzdové odvody a že tím pádem ta firma vlastně nemá nárok? To je neskutečně důležitá otázka na paní ministryni Maláčovou.

A závěrem ještě jednou - ten návrh podporujeme, říkali jsme to od začátku, že odpouštění odvodů je nejjednodušší cesta i administrativně. A jenom je jediná škoda, že to nebylo o něco dříve. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké poledne. Další poslanec v obecné rozpravě je pan poslanec Petr Beitl a připraví se pan poslanec Jiří Bláha. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, i já bych chtěl předem poděkovat ministerstvu i paní ministryni za to, že přichází s tímto nástrojem, který řadě firem pomůže překonat těžkou dobu. Mám za to, že to je vlastně druhým konkrétním nástrojem pomoci po odpuštění minimálních plateb sociálního a zdravotního OSVČ. Všechny ostatní tzv. pomoci pro mě jsou spíše jakýmsi nástrojem k udržení zaměstnanosti. Ono u Antiviru jeho podtitul je skutečně takový. To není nástroj na podporu podnikatelů, ale nástroj na udržení zaměstnanosti. A zaměstnavatelé i za pomoci tohoto nástroje mají naloženo více, než jsou schopni unést. Pokud chcete informaci z terénu, tak firma, které stát zakáže podnikat, spadne do Antiviru, má nárok na 80 % příspěvku, tak optikou toho, že ten nárok se dává pouze do výše 39 tisíc superhrubé mzdy, tak si sáhne tak na 60 % svých mzdových nákladů. To znamená, firma, kterou stát zavře, musí bez tržeb doložit 40 % svých mzdových nákladů, aby její zaměstnanci mohli být doma na 100 %, už o tom mluvil kolega Bláha. A mně opravdu přijde velmi nemravné, nebojím se toho slova, že stát si ještě z těch 40 % řekne o odvody z mezd, protože ten zaměstnanec ty peníze skutečně nemohl vydělat, zaměstnavatel ty peníze nemohl vydělat, v podstatě je musel doložit, a z nevydělaných peněz platit daně mi přijde velmi absurdní. A nemluvím ani o tom, že samozřejmě zaměstnavatelé musejí ty výplaty vždycky nejdřív vyplatit a potom si mohou požádat o příspěvek, což má samozřejmě taky obrovsky negativní vliv na cash flow těch firem.

No a pokud firmy přežily, mluvila o tom kolegyně přede mnou, v těch krizových odvětvích zasažených tím, že byly úplně uzavřené, tak nyní se mohou dostat k této pomoci a čeká je splnění dalších kritérií. A ta kritéria jsou opravdu, jak bylo řečeno, velmi přísná. Těch 10 % stavů a 10 % vyplacených mzdových příspěvků ve chvíli, kdy ten trh se ještě zdaleka nerozběhl, v podstatě může fungovat jenom pro firmy, které postižené nebyly, anebo byly postižené velmi málo. Ti skutečně postižení vypadají z toho systému rovnou.

Já jsem své pozměňovací návrhy dával dohromady až v okamžiku, kdy jsem zjistil, že pro pozměňovacími návrhy mých kolegů nebude pravděpodobně podpora. To jsou ty návrhy ve smyslu tato kritéria změnit, změkčit. A připravil jsem jakousi úplně ústupovou variantu, která by ještě pořád některým firmám umožnila si pro tu pomoc jít, a cítily, že ta pomoc je spravedlivá. Ono totiž když mluvíme o počtu zaměstnanců ke konci října a vztahujeme to k pojmu zaměstnanost, tak mám za to, že zaměstnanost nebo to opatření by se mělo týkat toho, aby se zabránilo propouštění zaměstnanců z důvodu koronavirové ekonomické krize. Ale oni v té množině ještě existují zaměstnanci, kteří mohli ve firmě skončit, aniž by dostali výpověď z organizačních důvodů, a to je právě smysl mého návrhu.

Ten návrh je variantní, má dvě varianty, variantu A a variantu B. Rozdíl mezi těmi variantami je v tom, že ta jedna vyjmenovává konkrétní pracovní vztahy, kterých by se to netýkalo, a druhá varianta to pojmenovává obecně, tzn. nezapočítává nebo nebere do toho rozhodného období a rozhodného počtu lidí, kteří by se měli započítat, zaměstnance, kteří pracovní poměr skončili z jiného důvodu než výpovědí podle § 52 zákoníku práce, to jsou organizační důvody. Například jsou to lidé, kteří byli ve zkušební době, nebo lidé, kteří měli pracovní smlouvy na dobu určitou. Uvědomme si, že 31. 3. je takový optický konec prvního kvartálu, je to konec zimní sezóny a firmy, které působí sezónně, uzavírají své pracovní smlouvy tak, aby právě v tomto termínu lidé končili. Pokud se to někomu přetáhne o týden, tak skutečně by bylo smutné, kdyby tito lidé měli vliv na to, že ta firma si pro pomoc bude moct jít nebo ne.

Další skupinou, na kterou by toto mohlo dopadnout, jsou malé firmy, firmy pod deset lidí. Protože pokud se bavíme o 10 %, o která může firma snížit svůj stav, tak v okamžiku, kdy má firma devět zaměstnanců a jeden skončil ve zkušební době, tak už v podstatě není schopna splnit ta kritéria.

Takže se vším, co jsem tady řekl, i s tím, co vidíme kolem sebe, když jsme tady byli týden v Praze a procházíme liduprázdné ulice a vidíme zavřené slepé výlohy a vidíme, jak ekonomika je zbrzděna, bych vás požádal, abyste pokud možno vyhověli pozměňovacím návrhům mých kolegů, protože kdyby jim bylo vyhověno, tak já tento svůj pozměňovací návrh mohu stáhnout, protože se týká skutečně bodových věcí jednotlivců. Ale v případě, že pozměňovací návrhy schváleny nebudou, tak vás prosím, abyste uchopili aspoň tento institut a dali šanci dalšímu okruhu firem, aby si na tu podporu sáhly.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu omluvy. Mám tady nejprve, omlouvá se paní poslankyně Dana Balcarová z pracovních důvodů od 13.45 hodin. A potom se omlouvá pan poslanec Jan Řehounek mezi 12.30 a 14 hodinami z rodinných důvodů.

Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jiřího Bláhu a připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Tak pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych se nejdřív chtěl omluvit za své rozhořčení v první fázi, když jsem vystoupil. A chtěl bych všechny pozvat do sálu s tím, že si uvědomuji, že samozřejmě tohle téma je čistě podnikatelské. Ale věřte, že pokud to dobře prodiskutujeme a hlavně posuneme, tak se nám třeba i díky tomu podaří nastavit to, jak by to mohlo vypadat při příští krizi.

V další fázi bych chtěl poděkovat za to, že céčko je na světě. Chtěl bych v první řadě poděkovat MPO a konkrétně lidem kolem pana Vinklera, kteří neúnavně už od března každé setkání s Ministerstvem práce a sociálních věcí předkládali, jak by to mohlo všechno vypadat. Vydrželi, vytrvali, až se povedlo, že máme nějaký prvotní návrh. Samozřejmě ho nepovažuji za šťastný, protože omezuje hromadu věcí. Jenom uvedu jeden příklad ze své praxe zase.

Já jako pekař, který se o sebe chce postarat, má své vlastní prodejny, tak mám celkem 200 zaměstnanců, ale třeba moje spřátelená firma na Moravě jich má dokonce 350, a máme provozovny, které jsou ve středech měst, tak jako mají pekaři, a tyto provozovny provozovali i přesto, že měli zakázáno pohoštění, že nemohli dávat kávu ke stolečkům, k tomu to pečivo, což dělá až 50 % obratu těchto firem, a tyto firmy spadly na 25 % svého obratu. Ale díky všem těm opatřením, která vznikla, to znamená podpora zaměstnanosti A a B, tak nedosáhli vůbec na nic, a světe, div se, 90 % pekařů v tomto oboru nedosáhlo na nic, protože museli nebo chtěli mít otevřeny své provozy. Samozřejmě zákazníci k nim nechodili, protože města byla prázdná, a nedokáže žádný pekař upéct jenom pro jednu provozovnu a druhou zavřít. Prostě ty housky nejdou udělat, jako že upeču deset housek nebo sto. Pokud mám nějaký objem výroby, tak musím péct vždycky do minimálního množství. A tyto firmy nemají nárok ani dneska na nic a mají daleko ztíženou roli na tom trhu, že vlastně to posezení jim musí splňovat nějaké parametry - vzdálenost od sebe, pravidelná dezinfekce po každém, kdo si k němu sedne. To všechno přichází k tomu, že vlastně zaměstnavatel musí mít v práci daleko víc lidí, a tím pádem si zase na žádnou z podpor Antivirů A a B nesáhne, nemá nárok.

A proto jsem připravil pozměňovací návrh, a samozřejmě dávám za pravdu kolegům a předřečníkům, kteří tady vystupovali přede mnou, že tak jak je připraveno céčko, tak je to diskriminující a měli bychom postupovat úplně, ale úplně jinak. Ale jsme za to všichni rádi, že aspoň se pomůže těm nejmenším, ale rozhodně, jak to tady zaznělo, jestliže budu mít pět zaměstnanců a jeden z toho se rozhodl odejít, nemám nárok. Platí to až do těch devíti, a když jich budu mít ale deset a dva se rozhodli, že u mě nebudou pracovat, tak zase nemám nárok. Takže to jsou všechno věci, které nikdo nebere v potaz.

Já jsem připravil pozměňovací návrh, který bude vložen, nebo je vložen pod číslem 5440 a měl by znít následovně: Omezení počtu zaměstnanců neplatí v případě společností, jejichž provozovny poskytují v plném, ale i částečném rozsahu stravovací služby s konzumací jídla a nápojů v místě provozovny. Nárok na prominutí pojistného se vztahuje pouze na zaměstnance pracující v těchto provozovnách.

A já ještě jenom zdůvodním. Jsou i velké firmy, jak jsem říkal, které mají 350, 400, 500 zaměstnanců, které mají své provozovny v centrech měst a nezavřely ani na jeden den, ani na jednu hodinu, jsou stále na místě a dodneška si opravdu nesáhly na jedinou z podpor, nemají nárok na nájemné, nemají nárok na Antivirus, nemají nárok na nic, a toto by jim obrovsky pomohlo. A co je ještě velice důležité, aby zaznělo? Hodně firem v rámci stravovacích zařízení, a to si nemusíme nalhávat, zaměstnává zaměstnance systémem: tady ti dám patnáct ofiko a zbytek na ruku. A je i dost velká část poctivých firem a tyto firmy ostrouhají úplně nejvíc. A tady bychom poslali jasný vzkaz těm poctivým: chceme vás podpořit za to, že jste nezavřeli, chceme vás podpořit za to, že jste poctiví, a chceme vás podpořit hlavně za to, že jste v době krize i za cenu nasazení vlastního zdraví pracovali pro občany této země.

Takže to je zhruba všechno. Já bych chtěl závěrem ještě jednou poděkovat, ale poděkovat těm, kteří právě v době koronakrize nezavřeli své obchody a opravdu za cenu vlastního zdraví prodávali, byli denně k dispozici ráno od šesti do večera do pozdních hodin a nasadili i vlastní zdraví pro to, abyste si vy mohli koupit křupavý rohlík nebo něco příjemného k snědení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Já přečtu ještě další omluvu. Místopředseda Poslanecké sněmovny Tomáš Hanzel se omlouvá od 12.15 do 14.00 hodin z osobních důvodů. A nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Jana Skopečka a připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Dobré popoledne, vážené dámy, vážení pánové, kolegové, kolegyně. Já se připojuji s pozitivním poselstvím. I mně se ten zákon v uvozovkách líbí a považuji ho za prospěšný pro trh práce a pro českou ekonomiku. Já si vždycky myslím, že při podpoře je lépe snížit daně, snížit odvodové zatížení, tedy nechat ty finance, nechat ty peníze přímo v domácnostech, v tomto případě přímo u firem, než je naopak složitě nejprve vybrat a pak přerozdělovat prostřednictvím veřejného sektoru, což má své náklady a nebývá to nejspravedlivější. Čili toto opatření, tento směr snižování odvodové a daňové zátěže je zejména v této krizové době samozřejmě ta nejlepší cesta, jak pomoci české ekonomice, českým zaměstnavatelům, ale hlavně ve finále zaměstnancům.

Tento návrh ponechává peníze firmám, zlevňuje pracovní místa, a tedy se dá očekávat, že spoustu pracovních míst zachrání, což je určitě pozitivní zpráva. Je totiž dobře známo, že v České republice máme nadprůměrně vysoké odvody, které se týkají práce, nákladů práce, a je také dobře známo, že máme nadprůměrně vysoký podíl těchto odvodů na straně zaměstnavatelů, kteří tyto odvody platí za své zaměstnavatele (zaměstnance). Jsme v rámci zemí OECD spolu s Francií, Belgií na špici této odvodové zátěže, která dopadá především na zaměstnavatele, což samozřejmě nepoznáme v dobrých dobách, kdy ekonomika roste a nezaměstnanost je nízká, ale nevyplácí se to samozřejmě ve chvílích, kdy je ekonomika v recesi, protože pokud jsou zaměstnavatelé příliš zatěžováni odvody na pracovní místo, tak to vede v těch krizových dobách k tomu, že ti zaměstnavatelé v takových zemích s těmito vysokými odvody samozřejmě propouštějí zaměstnance rychleji a naopak při oživení té ekonomiky zase nabírají ty zaměstnance co možná později než země, které takto vysoké odvody na straně zaměstnavatelů nemají.

Já bych byl samozřejmě raději, abychom v České republice nadprůměrné odvody snížili, nicméně rozumím, že k tomu není politická vůle a že tu není schopnost připravit systémovou penzijní reformu, která by to umožnila, a i odpuštění na tři měsíce je alespoň takovou drobnou pozitivní vlaštovkou v tomto směru. Problematické aspekty toho zákona vidím v tom, že jsou tam parametry poměrně přísně nastavené, které mohou znamenat, že řada firem, která tuto pomoc potřebuje, na ni nedosáhne, ať se to týká třeba povinnosti zachovat ten 90% objem mezd. Prostě se mohlo stát, že zodpovědní podnikatelé místo toho, aby propouštěli nějaké zaměstnance, tak se s nimi mohli domluvit třeba i na časově omezeném poklesu mezd, tak aby zachránili pracovní místa ve svých firmách, a ti by samozřejmě z takové podpory byli vyloučeni.

Další problém, který vidím, je úzké vymezení podniků do 50 zaměstnanců, kterých se tato podpora, tato úleva, má týkat. Já proto budu podporovat to, co připravil kolega Jan Bauer, který vypouští zcela tu podmínku počtu zaměstnanců. To považuji za úplně nejlepší návrh a bude mít moji podporu. Stejně tak i parametry vyššího počtu zaměstnanců, podniků s vyšším počtem zaměstnanců. To bude mít moji podporu a budu pro to hlasovat primárně. Kdyby to snad podporu nezískalo, tak jsem si dovolil předložit pozměňující návrh, který by rozšířil tuto podporu na podniky do 250 zaměstnanců. To má svoji logiku, protože 250 zaměstnanců je číslo, se kterým operuje i zákon o účetnictví jako s podnikem střední velikosti. Takže pokud by neprošel ten lepší návrh, který by více pomohl české ekonomice, z pera kolegy Jana Bauera, tak poprosím o podporu mé kompromisní varianty, která by úlevu rozšířila na podniky do 250 zaměstnanců, s tím, že 250 zaměstnanců je i v zákoně o účetnictví definováno jako podnik střední velikosti.

Je potřeba dodat, že malé a střední podniky zaměstnávají dvě třetiny zaměstnanců v české ekonomice a více jak polovinou se podílejí na přidané hodnotě české ekonomiky, takže ta podpora by zasáhla poměrně velkou část naší ekonomiky a pomohla by více, než jak navrhuje paní ministryně ve svém původním návrhu.

To je vše. Děkuji za pozornost a jsem připraven pro tento zákon hlasovat. A když bude vláda přicházet s dalším snižováním odvodové zátěže a daní, tak samozřejmě má moji podporu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Mám tady jednu faktickou poznámku, takže požádám paní poslankyni Golasowskou. Připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Ta je již připravena. Prosím, vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já se omlouvám, využila jsem faktické poznámky, protože já bych chtěla opravdu jenom stručně, nechci zdržovat další řečníky v obecné rozpravě. Chtěla bych jenom říci, že za klub KDU-ČSL podporujeme všechny pozměňovací návrhy, jak se vlastně stalo již na výboru pro sociální politiku. Také podpoříme návrh zákona jako celek, protože si myslíme, že si to zaměstnavatelé opravdu zaslouží. Jak říkám, pokud by ty pozměňovací návrhy prošly, tak by to bylo fajn, protože by se týkaly širšího okruhu zaměstnavatelů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Hanu Aulickou a připraví se pan poslanec Jiří Bláha. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych za klub KSČM chtěla říci, že my samozřejmě tento vládní návrh podporujeme. Jsme si vědomi celé té situace, která v praxi je.

Možná bych zde i podpořila včerejší komunikaci kolegy Bauera na výboru pro sociální politiku, protože jsme si také tak trošku říkali, že ten návrh, když se o něm diskutuje zhruba už ty dva tři měsíce, tak de facto přichází až teď a ti zaměstnavatelé v tom vidí opravdu velkou pomoc a někteří se už dnes rozhodují o budoucnosti svých společností a o osudu dalších zaměstnanců a tohle je jedna ze zásadních věcí, která jim v tom rozhodování, jestli budou pokračovat v podnikání, nebo ne, rozhoduje.

Možná debata je tady o tom, jestli ten stav 50 zaměstnanců je zvolen správně. Je tady několik pozměňujících návrhů, buď to zrušit úplně, nebo to posunout. Já si myslím, že diskuse kolem toho je velice správná. Každopádně vnímáme i další pomoci, které se nesou v dalších dotačních programech. Já musím říci, že někteří podnikatelé, jak jsem s nimi hovořila, mi říkají, že na některé programy, které jsou, myslím, z dílny Ministerstva obchodu a průmyslu, de facto zanevřeli úplně, protože ten proces byl velice nesnadný a spíše vůbec nevěděli, jak se k tomu dostat, a snažili si pomoci víceméně sami nebo svépomocí. Je to prostě fakt a myslím si, že věcí, které tady potom budou vyplouvat i po nějakém ukončení těch velkých problémů, tak jich nebude málo.

Já bych tady jenom chtěla říci, že za klub KSČM podpoříme pozměňující návrh, který je z dílny pana kolegy Bauera a je stejný jako můj pozměňující návrh, který jsem včera předložila ve výboru pro sociální politiku. Týká se to nápravy z minulého hlasování, kde dochází k tomu, že hlášení u zaměstnanců, kteří buď nastupují, nebo končí pracovní poměr, měl být z osmi kalendářních dnů hlášen České správě do dvou pracovních dnů. Já už jsem tento problém komentovala včera ve výboru pro sociální politiku. Přiznala jsem se sama, že jsem o tomto konkrétním návrhu při předkládání svého pozměňujícího návrhu opravdu nevěděla. Musím říci, že mě osobně velice mrzí, že se k tomu vůbec dospělo. Bylo to všechno nahonem. Přiznávám každopádně, nejsem z těch, která by předkládala takovéto záležitosti, protože jsem si vědoma situace v praxi a nedovedu si vůbec představit, pokud by to zůstalo od 1. 9. na dva dny, jak by to vypadalo. Myslím si, že naopak Česká správa by měla daleko více práce s tím, aby vůbec nějaká data a informace dostávala. Proto jsem ráda, že i včera ve výboru pro sociální politiku vlastně téměř jednohlasně prošel ten návrh pana kolegy Bauera, totožný s tím mým. Jsem přesvědčena, že tímto napravíme chybu, která ode mne už asi v žádném případě nikdy nepřijde, protože jsem deklarovala, že pro Ministerstvo práce a sociálních věcí nepředložím už vůbec nic.

Za mě děkuji moc. Na shledanou.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jako poslední je v obecné rozpravě přihlášen pan poslanec Jiří Bláha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já bych chtěl ještě shrnout, co tady nezaznělo. Ještě bych chtěl jednou poděkovat za to, že zákon vznikl. Chtěl bych poděkovat všem, že se chovali velice zodpovědně a navrhují opravdu jasné úpravy. Chtěl bych ubezpečit obě ministryně, které tady dnes sedí, že vlastně pokud schválíme cokoli, tak já věřím, že stát o nic nepřijde. A je to jenom z toho důvodu, že věřte tomu, že pokud neschválíme některý z pozměňovacích návrhů, tak dojde ke zvýšení podvodů v rámci toho, jak se budou firmy chovat, ono jim nic jiného nebude zbývat. Takže buď na jedné straně začnou propouštět, nebo na druhé straně začnou podvádět. Když začnou propouštět, poznáme to na pracovních úřadech, samozřejmě náklady porostou. Když začnou podvádět, tak jim ty peníze stejně zaplatíme v podobě áčka i béčka, ale co hlavně, v okamžiku, kdy bychom uvolnili pravidla pro větší počet firem, tak bychom se dostali k tomu, že bychom obrovsky snížili náklady, které s tím dnes Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale i okolní ministerstva, mají. Určitě jste všichni četli, že nákladovost se pohybuje 180 korun nákladů na jednu stokorunu vyplacenou. V ten okamžik to vlastně ztrácí smysl. My bychom se dostali k tomu, že všechny tyto finanční prostředky bychom ušetřili. Ale co hlavně, ušetřili bychom práci těm firmám, které dnes mají obrovské potíže to celé zprocesovat. A já zase ze své vlastní zkušenosti vám řeknu, jak to funguje.

Je to tak, že mzdová účetní spolu s hlavní ekonomkou sedí minimálně dva dny na tom, aby to, co už zpracovaly, v pořádku odeslaly na úřad práce. Ale co bylo předtím, každá firma potřebovala snížit své náklady a má nějakou jasnou představu, do jakých peněz se může vejít. A teď neví, jak to vyjde na tom konci, když dá tomu zaměstnanci tolik peněz a dalšímu tolik peněz. Takže pokud se jedná o podporu antivirus režim B, tak vlastně de facto musíte několikrát přepočítat danou mzdu. To znamená, že navrhnete ano, dám mu 90 %, kolik z toho bude příspěvek, kolik mě to zatíží celkem, a to celé trvá neuvěřitelnou dobu a dá to neuvěřitelné množství práce a nemůže to dělat každý. Takže lidi, kteří to zpracovávají, včetně vedoucích pracovníků, kteří to mají na starosti a kteří pak posuzují - bude s tímhle vůbec ten zaměstnanec spokojen, přijde mi ještě do práce? - tak všichni tito jsou neuvěřitelně přetížení a samozřejmě psychicky nalomení. Takže pokud tady slyším, že někteří z vás pracují 16 hodin, věřte tomu, že tito pracovníci taky, včetně vedoucích firem atd.

Takže pojďme se nad tím zamyslet. Já věřím tomu, že kdybychom to rozvolnili, tak peníze v důsledku ušetříme. A to koresponduje s tím, že bych chtěl poprosit, abychom se zamysleli nad tím, jak by to mohlo fungovat v případě další krize. A já mám řešení. V okamžiku, kdy to uděláme jednoduše, to znamená, že odložíme, podotýkám odložíme, většinu odvodů, plateb DPH a ostatních daní pro firmy omezené, uzavřené nebo zasažené po dobu vládních nařízení, tak vlastně vytvoříme prostor, abychom třeba za půl roku mohli na základě kontrolních hlášení, která má Ministerstvo financí každý měsíc, nebo hlášení o DPH, která zase má Ministerstvo financí každý měsíc, mohli rozhodnout o tom, nakolik jednotlivým firmám umožníme to, že nebudou muset něco platit. A mohlo by to být jenom zase do výše toho, co odvedly v minulém roce. To znamená, že ano, Bláho, ty jsi odvedl za minulý rok 60 milionů, tak jako to moje firma odvedla do státní kasy, na všech odvodech a platbách, tak to vydělíme 12, to je 5 milionů na měsíc, a v ten okamžik dobře, ty jsi byl omezen po dobu tří měsíců, tak jo, tak ti umožníme, aby všechny ty odklady, které jsi měl, byly do maximální výše 15 milionů. A je to jednoduše zprocesované, jednoduše zkontrolovatelné a samozřejmě nikdo nás nepodvede v tom, že by mohl udávat, že tamtomu zaměstnanci dal tolik a tolik peněz a přitom se s ním dohodl, že mu ten zaměstnanec ty peníze vrátí. Anebo to, že vlastně uvede, že ten zaměstnanec nepracoval, i když ten zaměstnanec pracoval. To všechno lze jednoduše udělat. A my tady sedíme, kontrolujeme, zpracováváme, děláme, stojí nás to peníze, čas, ale ty firmy hlavně nemají ty peníze, aby mohly pracovat.

Tak já bych poprosil, zamysleme se nad tím a pojďme v příštím možném čase tohle všechno připravit. Teď to pojďme dotáhnout a věřte, že když to rozvolníme na jakékoli číslo, tak na tom ve výsledku ušetříme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě s přednostním právem jako poslední se hlásí paní ministryně Jana Maláčová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Dovolte, abych reagovala na některá vystoupení, která tady padla. Nejprve na pana poslance Stanjuru, který zde v sále není, proč vlastně pouze do 50 zaměstnanců. Já bych připomněla ustálenou definici malých a středních podniků, odvíjíme se od ní. A není pravda, že firmy s 51 zaměstnanci mají smůlu. To prosím není pravda. Já upozorňuji, že celý ten systém do sebe zapadá, jeho jednotlivé díly, a je koncipován, aby dohromady dával smysl. Firmy nad 50 zaměstnanců mají stále možnost čerpat z programu B, z Antiviru programu B, a dělají to velmi intenzivně. Já jsem zmiňovala, že ke včerejšímu dni bylo v programu Antivirus podpořeno 820 tisíc pracovních míst, a je potřeba také zmínit, že v březnu převažoval režim A - já vám pak můžu ty konkrétní statistiky dodat nebo si můžete dohledat na webu Ministerstva práce a sociálních věcí - nicméně od dubna ten režim B, to znamená související hospodářské potíže, převažuje. To znamená v rámci režimu A, ten byl oblíbený a populární zejména v měsíci březnu, to jsou firmy, které jsme zavřeli plus ty firmy, které měly své zaměstnance v karanténě, a související hospodářské potíže, program B, začíná převažovat. Upozorňuji také, že ty firmy, které nemají nárok ani na Antivirus, ani nespadají teď do toho C, to znamená, mají více než 50 zaměstnanců, tak mají stále možnost odložit si na tři měsíce platby na sociální pojištění. To je zákon, který tady byl schválen nedávno, před dvěma týdny, a minulý týden, pokud si správně vzpomínám, jej schválil Senát. To znamená Antivirus A, B, možnost odložení plateb, a připomínám, že my budeme v červenci znát čísla, to, která odvětví byla zasažena nejvíce za druhé čtvrtletí tohoto roku, v červenci ta čísla budeme znát. A pak je tu také ještě teď to právě projednávané C.

Byla jsem také dotázána, jak je stanovena ta průměrná mzda. Tak logicky je to definováno v zákoně, § 23 odst. 4, a jsou to údaje Českého statistického úřadu. To znamená, ta průměrná mzda je v zákoně definována, pouze na jiném místě.

Dotázána jsem byla také na to, zda se nedomníváme, že to dvojité kritérium 90 % nebude obtížné udržet. My se domníváme, že nebude. Já upozorňuji, že v měsíci březnu, protože původně se ty diskuse týkaly února, proto jsme to změkčili a posunuli jakoby ten referenční rámec měsíc březen, protože v měsíci březnu, minimálně polovičku měsíce, již měla velká část firem spoustu zaměstnanců na pracovní neschopnosti, v karanténě a také na ošetřovném. To znamená, že ty se do toho březnového vyměřovacího základu nezapočítávají. Naproti tomu v červnu očekáváme, že klesne počet ošetřovaček, protože ošetřování člena rodiny bude využívat pouze menší skupina osob. Jen pro vaši informaci, v březnu Česká správa sociálního zabezpečení evidovala 343 tisíc neschopenek, to znamená pracovních neschopností, z toho 36 tisíc karantén a 150 tisíc ošetřovných. Já myslím, že ty částky jsou obrovské, a právě proto jsme zvolili jako referenční rámec ten měsíc březen.

Padlo tady také, proč zákon přichází až teď. Já upozorňuji, že březen duben jsme vlastně měli režim, kdy jsme drželi ten systém vlastně uzavřený, pak jsme teprve začali po Velikonocích postupně rozvolňovat a na toto období bylo pro většinu dotčených firem mnohem výhodnější, kdy jsme neznali to světlo na konci tunelu, program Antivirus. A ještě jednou upozorňuji, A - 80 % superhrubé mzdy, B - 60 % superhrubé mzdy a oproti tomu odpuštění odvodů. Teď chceme motivovat firmy, které se rozjíždějí, to C navazuje vlastně na A a B. Není to postaveno na překážkách v práci a oproti 80, resp. 60 % superhrubé mzdy je 25 % hrubé mzdy velmi nevýhodné. Ale chceme motivovat firmy, které se začínají vracet do normálu.

A ještě jednou - od dubna nám vlastně začíná převažovat systém související hospodářské potíže, to je ten režim B. Abychom to administrativně zvládli, tak navrhujeme odpustit odvody. Je to 88 % dotčených firem, 1,5 milionu zaměstnanců, a nad rámec toho, je to potřeba opravdu vnímat v souvislosti, máme i schválený zákon, možnosti odkladu sociálního pojištění pro ty firmy, které jsou v potížích, za velmi nízký úrok.

Ještě bych si jednou dovolila na konkrétním příkladu paní poslankyně Richterové ukázat, proč je B pro ten zmiňovaný hotel mnohem výhodnější. Když je hotel zavřený nebo nemá zákazníky, nemá práci pro své zaměstnance, tak je podle zákoníku práce přidělí na překážky v práci. To znamená, že může čerpat program Antivirus B. Je to 69 % superhrubé mzdy a je to mnohem výhodnější než 25 % hrubé mzdy, což je to C, které právě teď projednáváme.

A dovolím si nesouhlasit. Není to pozdě. Opravdu ten systém je postaven tak, že březen, duben, část května očekáváme, že pokud byla zavřená ekonomika, pokud platila vládní opatření, takže firmy nemohly fungovat, a teď se je snažíme právě od června motivovat, pomoci jim finančně v tom návratu do normálu. A připomínám, že pojištění za červen se platí do 20. července. To znamená, že není to pozdě, naopak, jednotlivá opatření na sebe navazují.

Co se týká těch kritérií, ano, ta kritéria, jsou přísná, ale pro naprostou většinu těch malých, středních podniků jsou reálná. Podle toho jsme ten systém nastavovali. Pracovali jsme velmi přísně metodicky s daty. A upozorňuji ještě jednou, že se jedná o podporu zaměstnanosti a spotřeby. To znamená, proto těch 90 %, aby firmy nepropouštěly, když dostanou podporu státu. A proto těch 90 % objemu mzdy, aby nedocházelo k razantnímu poklesu mezd, a tím pádem snížení spotřeby v ekonomice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní ještě jedna faktická poznámka. Zatím je to poslední přihláška v obecné rozpravě, takže pan poslanec Jiří Bláha. Prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já musím reagovat. To prostě není možné nereagovat. Já bych se chtěl omluvit paní ministryni, ale tady je vidět, že prostě vystudovala politickou ekonomii. A normální ekonomika je úplně jiná. Prostě na béčko firma, která poskytuje pohostinství, nemůže čerpat vůbec nic. Protože v tuto chvíli má zvýšené náklady a zvýšený počet zaměstnanců ve firmě. Protože po každém tom hostovi musí utřít ten stůl. A to nemůže dělat ten kuchař, který vaří a který čeká na to, až přijde ten zákazník. To nemůže dělat ta servírka, která běhá na place, na daleko větším place, protože ty stoly se musely rozvolnit. A jestliže dřív byly na sto metrech čtverečních, tak dneska jsou možná ve třech patrech. To prostě nejde. Takže ty firmy mají zvýšené náklady, nenačerpají vůbec nic a mají víc jak sto zaměstnanců. Anebo tři sta. Já mám, jak jsem vám říkal, firma, která je na druhé straně naší republiky, má 350 zaměstnanců. A za celé tři měsíce nenačerpala ani korunu. Měli otevřené svoje obchody, nenačerpali ani korunu! A šli na 50 % svého normálního, ale v některých měsících dokonce na 25 %.

A odložit platby sociálního nic neřeší. To vás jenom víc zadlužuje. Takže vy si odložíte platbu, a pak zaplatíte ještě víc. A de facto nevydělali jste na tom, protože jste museli mít ty lidi v té práci. Všechny ty náklady platit. Odvody a tak dále. To přece není řešení. Já o tom píšu paní ministryni každý týden. Každý týden se snažím komunikovat se všemi. A myslím si, že jsme si i rozuměli. MPO připravovalo moc, milion vstupů do toho, abychom si to všechno vyjasnili a byli jsme na jedné lodi. Já jsem věřil tomu, že jo. (Čas.) Ale prostě to, co slyším, tak mě úplně nadzvedlo. Děkuji. (Čas.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, no nicméně stejně nikdo další přihlášen není, takže kdybyste chtěl pokračovat v obecné rozpravě, tak vás nebudu nabádat.

Takže teď se rozhlédnu po sále, zdali někdo ještě další k obecné rozpravě. Nikoho dalšího nevidím, takže obecnou rozpravu končím.

Přečtu tři omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Ivana Nevludová od 13.30 hodin do konce jednání z osobních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Marian Bojko od 13.15 hodin do konce jednání z osobních důvodů. Omlouvá se paní poslankyně Pavla Golasowská mez 12.30 až půlnocí neboli do konce jednacího dne.

Tak, nyní tedy končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Ne, ne. Takže já otevírám podrobnou rozpravu. A připomínám, že pozměňující návrhy, jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě, musí být vždy odůvodněny. O slovo se jako první přihlásila paní poslankyně Lucie Šafránková. Připraví se pan poslanec Jan Bauer. Tak, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji, pane předsedající. Já bych se ráda přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem odůvodnila již v obecné rozpravě. V systému je veden pod číslem sněmovního dokumentu 5383. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní požádám o vystoupení pana poslance Jana Bauera a připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Já se tímto přihlašuji k svým čtyřem pozměňujícím návrhům. Za prvé číslo 5424, za další 5425. Tady bych chtěl jenom upozornit, nejedná se o legislativně technickou, že v § 5 se věta první zrušuje. To je na doporučení naší legislativy.

Dále se hlásím k pozměňujícímu návrhu pod číslem 5426 a následně 5427. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o slovo paní poslankyni Olgu Richterovou a připraví se pan poslanec Petr Beitl. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 5446. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní požádám o slovo pana poslance Petra Beitla a připraví se pan poslanec Jiří Bláha. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Dobrý den, já se hlásím k pozměňovacímu návrhu 5422. Má dvě varianty A, B. Ty varianty jsou odlišné pouze ve formulaci, ale jejich smysl je totožný.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jiřího Bláhu a připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Prosím.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já se přihlašuji ke svému návrhu 5440. A je to ze všech těch důvodů, které jsem tady vyjmenoval. Je to pro firmy, které v tuto chvíli musí mít zvýšený počet zaměstnanců na pracovištích, tím pádem si nesáhnou ani na áčko, ani na béčko. Nemůžou prostě nechat ty zaměstnance doma. Snaží se pro vás pro všechny udělat tu službu, ale nemají na to peníze, nemají na to tržby. Takže prosím, opravdu věnujte tomu mému návrhu 5440 zvýšenou pozornost, protože to jsou ti všichni pekaři, cukráři a všichni, kteří vám připravují ráno od pěti snídaně, přes svačiny, pak nákupy domů a končí večer třeba i v devět. A jsou pro vás vždycky k dispozici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jana Skopečka a jako poslední se připraví paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který jsem vložil do systému pod číslem 5429. Týká se to rozšíření té úlevy z podniků do 50 zaměstnanců na podniky do 250 zaměstnanců bez ohledu na to, jestli jsou to pekaři, cukráři, ale platí to pro všechny typy činností.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak a jako poslední vystoupí paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla přihlásit k pozměňujícímu návrhu, který vložila do systému paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová pod číslem 5443. Tento návrh navrhuje prominout pojistné pro všechny firmy bez rozdílu počtu zaměstnanců, aby nebyla státní pomoc limitována diskriminační podmínkou vyřazující podniky nad 50 zaměstnanců.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se rozhlédnu, zdali ještě někdo další. Ještě paní poslankyně Šafránková v podrobné rozpravě. Tak prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji, pane předsedající. Já se omlouvám, ale uvedla jsem špatné číslo sněmovního dokumentu a tímto se přihlašuji k dokumentu pod číslem 5353. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, tak to bylo na poslední chvíli. Takže nyní tedy já končím obecnou rozpravu a táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Nemáte zájem. A já tedy končím druhé čtení tohoto návrhu. A jestli jsem správně zaznamenal dohodu, tak nyní projednávání přerušíme a vrhneme se na ten další tisk v druhém čtení.

 

Nyní tedy před projednáváním vládního návrhu zákona, kterým je bod číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.




Přihlásit/registrovat se do ISP