(17.00 hodin)
(pokračuje Bendl)
Laboratoře byly ad hoc aktivované pro rychlou diagnostiku COVID-19, neboť ty čtyři až pět laboratoří, které jsme speciálně na tuto problematiku měli, zdaleka nestačilo tomu návalu. To chápu. A je to asi pochopitelné. Co už není pochopitelné, a chtěl bych na to reakci ministra zdravotnictví, jestli je pravdou, že každá laboratoř používá jinou testovací sadu od jiného výrobce, nebo prostě jestli platí, že ne všichni používají stejnou testovací sadu. Dále by mě zajímalo, jestli je pravdou, že vzorky na rozdíl od jiných těžkých nemocí, například HIV, například žloutenka typu B atd., se kterými má Česká republika bohužel vlastní zkušenost, zdali jsou takzvaně konfirmovány, neboli zdali jsou znovu testovány. Protože podle mých informací těmi nestejnými testy, jak laboratoře s nimi pracují, které nejsou uchovávány, ty vzorky není možné zpětně zkontrolovat, to znamená, není možné na rozdíl od jiných vzorků u komplikovaných nemocí, které Česká republika... jsou uchovávány, ukládány k možné znovukontrole a i případnému zjištění dalších dat, zdali je to pravdou, že nejsou ty vzorky kontrolované.
Pak se chci zeptat, zdali je pravdou - protože to, co mi říkali odborníci z této oblasti, že ty rychlotesty fungují s nízkou mírou senzitivity, to znamená s nízkou mírou schopnosti popsat, jaká je pravda. A jestli my z těchto dat pak následně budeme vycházet, tak podle mě pánbůh s námi a zlé pryč, protože ta data nemůžou být věrohodná, a zároveň jestli nejsou vzorky ukládány, není možné zkontrolovat, jestli výsledek odpovídá skutečnosti, či nikoli, což považuji za skandální a vlastně velkou blamáž české společnosti, že tím testováním jsme schopni zjistit, jak jsme na tom s promořeností, jaký dopad má ten virus na českou společnost. U nepřímé diagnostiky, to znamená testování imunity národa Ministerstvem zdravotnictví, je známo, že infekce COVID-19 je ve většině případů natolik mírná, že probíhá takzvaně bezpříznakově, tedy bez známek imunitní reakce, to znamená bez jakýchkoli příznaků infekčního onemocnění, což se většinou týká malých dětí, kde jde maximálně o jakousi rýmu, kde nevznikají protilátky, a tím pádem není možné zjistit, jak na tom s obranou organismu vlastně vůbec jsou, a celé to testování je vlastně zbytečné.
Podle toho, co jsem já zjistil za informace, nejpřesněji se stanovují protilátky v séru, což je část krve, která je zbavena diagnostickou reakcí rušící části krvinek a srážecích faktorů, od toho se taková reakce jmenuje sérologická, kdy je nutné vzorek krve zbavit krvinek a sraženiny ve zkumavce a pak hledat příslušnou protilátku. Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo použít nepřesnou, orientační metodu s velkou chybovostí, ten rychlotest Rapid, který se dělá z krve z prstu, čili ze žilní krve, to znamená z krve plné, tedy nezbavené pro reakci nepotřebného balastu krvinek a srážecích faktorů. Tím se stane, že ta senzitivita testu je opravdu velice nízká.
Řada zemí kolem nás buď už to dělá, anebo s tím začala, využívá testování spolu s odběry krve. Jestliže jsou někde řádní dárci krve, jejichž krev je testována mimo jiné i na HIV a další jednotlivosti, vzorky jsou uchovávány, umíme s nimi pracovat. Státní zdravotní ústav je může kdykoli překontrolovat. To je způsob, jakým je možné zjistit relevantní data. A Česká republika podle mých informací to neposkytuje. A já se chci zeptat proč. Neboť to, po čem volá ministr vnitra, který říká, že chce relevantní, tvrdá, jasná data, jestliže dopředu víme, že senzitivita testů je nízká, že nejsou vzorky ukládány, není možné zpětně zjistit, jak ta situace je, na rozdíl od jiných typů nemocí, tak prostě jsme připraveni jenom na jednu velkou blamáž. A bude to spíš politické rozhodnutí než konstatování opravdu ověřitelných faktů.
Na závěr mám dvě prosby. O snaze řešit situaci ve školství už tady bylo řečeno mnoho, tak já o téhle problematice mluvit už nebudu. Spíš se dotknu oblasti sportu a zemědělství, co je mi vlastní. Vláda povolila fungování fitness center za nějakých podmínek, což podporuji a vítám. A chtěl bych upozornit na to, že také existují bowlingová centra a další takovéto sportovní požehnané aktivity a že je potřeba myslet i na ně. A druhá oblast je oblast jezdeckého sportu, neboť je to sport, který se odehrává venku, je možné ho určitě přizpůsobit podmínkám nutným k tomu, aby si lidé chránili své vlastní zdraví, ale určitě je na zváženou tento sport pustit a umožnit, aby začal jezdecký sport fungovat, byť třeba v nějakých omezených podmínkách.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Dobré odpoledne všem. A nyní pan poslanec Juránek v rozpravě, poté pan poslanec Adamec. Prosím.
Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane premiére, vážená paní vicepremiérko, vážený pane předsedající a kolegové, tak já jsem do třetice. Já jsem totiž ten třetí z přítomných hejtmanů, kteří se kdysi zúčastnili právě toho krizového řízení. Kolega Zahradník to začal, řekl něco k historii. Kolega Bendl už spěchá dopředu, aby pomohl tady tuto záležitost vyřešit, a přišel jistě s podnětnými nápady. Já budu něco mezi. Já to trošičku zkusím přiblížit tak, jak to prožívám já.
Co se totiž týká té věci, tak já jsem čistě náhodou byl ještě v roce 1997 starostou a tehdy byla veliká povodeň na Moravě. A sem do Čech se to ještě nedostalo, že to byla veliká povodeň, protože tenkrát se nic nedělo v Praze. A tak ta příšerná povodeň, kdy řeky opustily svoje koryta a voda se nepravidelně vlnila krajinou a zcela nečekaně třeba v Troubkách přeskočila přes kopec a smetla vesnici do řeky, tak tahle záležitost tehdy se nedostala ani do toho povědomí, že by se to mělo nějakým způsobem ve velkém řešit. To jsme v roce 1997.
V roce 2002 už jsme byli lépe připraveni na povodně. A protože to bylo i v Praze, tak jsme se o povodních dozvěděli mnohem víc. Já tedy říkám zcela zodpovědně, že povodeň v roce 1997, kterou jsem zažil jako starosta, byla naprosto šílená, protože jste nevěděli, kde je voda. A jak se říká, před ohněm utečeš, ale před vodou neutečeš. A co se týká těch povodní, tak tam nastaly různé situace v různých místech. A kolega Zahradník byl na tom začátku, protože v jižních Čechách prostě spadla voda a hned byla povodeň, hned se trhaly hráze, a on byl vlastně v první linii. A v tu chvíli nikdo nevěděl, co se má dělat. My, co jsme byli trošku dál, jsme měli šanci, ať už tady kolega ve středních Čechách, protože kolega Bendl je zde přítomný, tak řeknu aspoň ty kraje, které jsou tady zastoupeny, a já v Jihomoravském kraji, my jsme měli čas už nějakou dobu, že se k nám něco blížilo. ***