(15.50 hodin)
(pokračuje Valachová)
Jsem tedy za prodloužení nouzového stavu. A z pohledu práva je důležité připomenout to, co také, jak tady zaznělo skrze některé mé předřečnice, řekl přímo také soud čerstvě v rámci soudního rozhodnutí, že pokud chceme na území celé republiky omezovat práva, je to možné právě jenom skrze krizový zákonem a skrze nouzový stav. Chtěla bych také jako předsedkyně stálé komise pro Ústavu připomenout její zasedání 2. dubna, kde jsme právě toto diskutovali, a také my, členové stálé komise pro Ústavu, jsme měli tady stanoviska a analýzy, které svědčily právě pro to, že ta správná cesta je cesta krizových opatření, krizového zákona a nouzového stavu. Takže znovu opakuji, já sama za sebe jsem pro prodloužení nouzového stavu, a nikoli pro to, že by se snad naše země měla stát pro občany žalářem, ale právě proto, abychom skrze mimořádná opatření, která můžeme jako vláda činit, co nejrychleji vrátili život do toho běžného normálu, tak jak jsme zvyklí a jak si všichni přejeme.
Co se týká nouzového stavu v tom prodloužení, víte, že naposledy Ministerstvo vnitra a ministr vnitra prosazoval prodloužení nouzového stavu do 15. května. Já, bez ohledu na to, jak to dnešní hlasování dopadne, mám za to, že minimálně toto bude v tuto chvíli naplněno, a chtěla bych také zdůraznit jako předsedkyně stálé komise pro Ústavu, že vláda určitě má činit ty kroky jasně, předvídatelně z hlediska harmonogramu opatření, tak aby pro občany i firmy a podnikatele bylo toto jasné. Já jsem ráda, že v těch minulých týdnech tak vláda učinila, a domnívám se, že vystoupení ministrů vlády, tak jak tady zazněla, vás mohla všechny bez ohledu na to, jestli zastáváte koaliční, nebo opoziční řady, přesvědčit, že tak ministři činí a že jsou připraveni tak činit.
Takže za mě prodloužení nouzového stavu, postup podle krizového zákona. Tyto kroky umožní vládě, ale také integrovanému záchrannému systému a našim starostům a hejtmanům činit to, co mají, tak aby se život v naší zemi vrátil do normálu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byla paní poslankyně Kateřina Valachová a teď mám tady s přednostním právem žádost o vystoupení. Se stanoviskem klubu KSČM vystoupí pan poslanec Ondráček. Takže vystoupí pan poslanec Zdeněk Ondráček a připraví se pan poslanec Jan Zahradník z ODS. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, paní ministryně, páni ministři, kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás ve zkratce seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu KSČM, který si v průběhu rozpravy, po vyslechnutí úvodního slova premiéra a všech ministrů, kteří chtěli vystoupit v té první části, vzal přestávku, a domluvili jsme se na nějakém našem dalším postupu. Ještě než vás seznámím s tím celým závěrem, tak mi dovolte, abych ve zkratce zhodnotil průběh té diskuse, která zde proběhla, respektive po vystoupení všech předsedů poslaneckých klubů jednotlivých politických stran zastoupených zde v Poslanecké sněmovně.
Víte, teprve měsíc nebo tři týdny jsem členem Ústředního krizového štábu, stejně tak jako někteří zástupci dalších opozičních politických stran, kde máme možnost se účastnit těch jednání a máme informace, o kterých jste zde vy hovořili. Je mně proto s podivem, že vaši zástupci, které máme v Ústředním krizovém štábu, vám ty informace nepředávají, protože potom by se nemohla některá ta vystoupení, která zde byla, takto prezentovat. Anebo to možná je záměr, ale to nechám na vás samotných.
Dovolím si jenom tak ve stručnosti říci a připomenout, Ústřední krizový štáb konstatoval, nebo říká, že nákupy z Čínské lidové republiky, o kterých hovořil i pan poslanec Birke, zajišťují ten most a ty nákupy jako takové mají končit 5. května tohoto roku, s tím, že poslední let, pokud si to dobře pamatuji, je 2. května. V tu chvíli budeme mít všechny ochranné pracovní pomůcky, které vyjednalo Ministerstvo vnitra těmi prvními nákupy zde v České republice, a měly by tyto pomůcky na základě harmonogramu týdenní spotřeby zde vydržet do 27. května, plus minus, neberme to úplně přesně.
Už před čtrnácti dny Ústřední krizový štáb prostřednictvím svého náměstka ministra vnitra řešil potřebu dalších nákupů, aby se zajistily ochranné pracovní pomůcky, s tím, abychom měli rezervy na další cca dva měsíce. To, že se nedaří to realizovat, to je jedna věc, a mě mrzí, že dochází k těm, řekněme, nesrovnalostem mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zdravotnictví, ale věřím tomu, že se to podaří vypořádat v tomto týdnu, nejpozději na začátku týdne příštího.
Na Ústředním krizovém štábu jsme také slyšeli, jak řeší nákupy ochranných pracovních pomůcek sousední země, a nejčastěji se zmiňuje Spolková republika Německo, kdy Spolková republika Německo již upřednostňuje své výrobce a umožňuje jim, aby vyráběli ochranné pracovní pomůcky. V podstatě taková věc, a mluvíme o ní poměrně často zde při rozpravách, je i asi požadavkem nás zde, poslanců v České republice, kteří říkáme, nakupujte především od českých výrobců. To nakupování je možné, samozřejmě pokud je ten stav nouze. Pokud bychom přešli do standardního režimu, tak je to zákon o zadávání veřejných zakázek a už, už si neumím představit, a říká to i Ministerstvo vnitra, popřípadě další politici, vypsat takovou zadávací dokumentaci pro zadání veřejné zakázky, která by upřednostňovala českého výrobce. To by okamžitě skončilo na ÚOHS a ta zakázka by byla zrušena.
Takže pokud i tady hovoříme o tom, jakým způsobem upřednostnit výrobce z České republiky, kteří přestoupili nebo změnili výrobu a jsou schopni dnes dodávat určité procento ochranných pracovních prostředků nebo pomůcek pro český trh, tak jedině dobře. Ale k tomu, abychom mohli zajistit případnou změnu zákona aspoň po dobu trvání tohoto, tak je potřeba i nějakých legislativních změn, a proto jsem byl velmi rád, že jsem na Ústředním krizovém štábu ve čtvrtek odpoledne slyšel zadání, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími ministerstvy zjistilo, jak to může probíhat v rámci Spolkové republiky Německo, a abychom takový model byli schopni převést i na podmínky České republiky.
Byla zde zmíněna několikrát také chytrá karanténa. Vaši zástupci v Ústředním krizovém štábu by vám mohli potvrdit, že prvně byla zkoušena v Jihomoravském kraji, kde se nějakým způsobem, osvědčila, nebo vychytaly se, řekněme, pomyslné mouchy, začala se provádět v Moravskoslezském kraji, teď se rozjíždí se na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje. O té chytré karanténě je potřeba také říci, jestli bude moct v tomto gardu fungovat, nebude-li nouzový stav.
Takže já vnímám všechna pro i proti, rozhodnutí soudu jsem také nějak způsobem komentoval. Domohli jsme se toho, že máme svobodu pohybu, že můžeme volně cestovat, ovšem jenom pouze na tu státní hranici, kde když se snažíte překročit státní hranici do Polské republiky, tak vás tam nepustí, když se budete chtít dostat na Slovensko, tak vás tam nepustí, když přejedete hranici do Spolkové republiky Německo, tak vás po třech stech, pěti stech metrech zastaví policie a v případě, že jim řeknete, že jedete na nákup nebo za příbuznými, tak vás štandopéde otočí a jedete zpátky, možná i s nějakou tučnou pokutou. Takže jsme se sice domohli rozsudkem soudu svobody pohybu, ovšem pohybu pouze po České republice, kterou jsme stejně měli. Letecká doprava nefunguje, zatím, železniční doprava mezinárodní také ne, autem nevyjedete, protože, to jsem teď zmínil, takže je to jedna z věcí, která je. Takže chytrá karanténa může probíhat a funguje. ***