(15.30 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře, registruji váš návrh. Takže se podívám, zda má ještě někdo zájem vystoupit v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Pan ministr? Pan zpravodaj? Ne. Takže budeme hlasovat o tomto vašem návrhu. Já zagonguji a dáme trošku časový prostor, protože hlasování je zřejmě pro někoho trošku nečekané. Je zájem o odhlášení, takže vás odhlásím. Přihlaste se, prosím, všichni svými hlasovacími kartami.
Jestli není námitek, tak bych pomalu přikročil k hlasování. Já tedy zopakuji návrh zpravodaje Romana Sklenáka, který navrhuje zkrácení lhůty pro třetí čtení na 7 dní.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? (Hlasy ze sálu.) Ještě není naplněno kvorum. Ukončuji hlasování a ještě chvilku počkáme. Už můžeme.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 196 přihlášeno 76 poslanců, pro 66, proti žádný. Návrh byl přijat. Končím druhé čtení tohoto návrhu.
Nyní přistoupíme k projednání dalšího pevně zařazeného bodu. Je to bod
375.
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny, kterým se stanoví pravidla pro konání
videokonferencí při jednáních schůzí výborů a komisí Poslanecké sněmovny
/sněmovní dokument 5113/
Pan poslanec Marek Benda se hlásí do obecné rozpravy. Můžete se přihlásit ještě jednou, prosím vás? Děkuji. Prosím předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, aby předložený sněmovní dokument uvedl. Prosím, máte slovo, pane předsedo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v souvislosti s pandemií se způsoby jednání jednotlivých parlamentů v celém světě rychle mění. Některé parlamenty zasedají v nezměněné podobě, jednají stále stejně, některé nezasedají vůbec a přenášejí své kompetence na některé ze svých orgánů a některé v různých podobách začínají používat takzvané vzdálené jednání, kdy se začíná rozvolňovat pojem osobně přítomen a začínají se přijímat různá opatření pro videokonference, audio a vizuální spojení mezi členy parlamentu.
Já tady mám třeba dopis svého protějšku, Igora Zorčiče, předsedy slovinského parlamentu, který mi 24. dubna píše, že Národní shromáždění Slovinské republiky umožnilo pracovat a konat poslancům na plenárním zasedání na dálku, jestliže tak rozhodnou dvě třetiny poslanců.
Třeba norský parlament suspendoval jednací pravidla, která vyžadují osobní přítomnost.
Na Novém Zélandu umožňují konat výbory vzdáleně.
V Polsku byl změněn jednací řád, takže jak plénum, tak výbory mohou zasedat vzdálenou formou, jestliže tak rozhodne předseda Sejmu a po slyšení Rady starších.
Ve Velké Británii dovolila vzdálené jednání výborů House of Commons. Podmínkou je, že použití systému bylo odsouhlaseno předsedou Sněmovny.
V Argentině mohou obě komory jednat a hlasovat na platformě Zoom.
V Brazílii mohou od konce března obě komory také pořádat vzdálené schůze.
V Belgii se využití přístupu Zoom, což já tedy přesně ani nevím, co je, připravuje.
V Chile může horní komora jednat vzdáleným způsobem.
Ve Finsku mohou pracovat vzdáleným způsobem, ale hlasování není přípustné.
Ve Francii - Národní shromáždění - mohou výbory jednat vzdáleně, ale hlasování v nich není umožněno, také testují Zoom.
V Portugalsku jsou v procesu přijímání.
V Rumunsku používají takový kombinovaný systém, kdy zajistí osobní hlasování prostřednictvím hesla, kdy se poslanec přihlásí k systému, heslo dostane prostřednictvím SMS a následně může hlasovat. Zároveň byla organizována i vzdálená rozprava.
V Řecku neumožňují vzdálené jednání, ale mají jiné opatření, třeba hlasují procházením dveřmi, mohou hlasovat poštou - to asi u nás zavádět nebudeme.
Ve Španělsku zavedl parlament možnost vzdáleného hlasování včetně vzdálené rozpravy.
V Norsku mají výbory vzdáleným způsobem.
A ve Spojených státech - Kongres v březnu odmítl přejít na vzdálené schůze, ale nyní se intenzivně jedná o vzdáleném způsobu hlasování nebo hlasování v zastoupení, protože řada poslanců se nemůže do Washingtonu dostavit.
Některé z našich výborů už uskutečnily svá jednání prostřednictvím videokonference. Jednací řád ovšem takovýto postup neupravuje, proto z pokynu vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny legislativní odbor návrh pravidel pro konání těchto videokonferencí připravil. Je naší výhodou, že jednací řád Poslanecké sněmovny a fakticky i Ústava jsou koncipovány velmi obecně a umožňují přijetí usnesení upravujícího detaily takovéhoto postupu. Návrh měli v polovině dubna možnost připomínkovat předsedové a tajemníci jednotlivých výborů. Následně jsem s textem seznámil i předsedy poslaneckých klubů, kteří měli možnost se vyjádřit. A následně vám byl rozeslán materiál, sněmovní dokument 5113, který je výsledkem těchto připomínek a je snad, doufám, výrazem nějaké většinové shody.
Na základě připomínek ze strany Pirátské strany, týkajících se veřejnosti zasedání, a KDU-ČSL, týkajících se možnosti účasti poslanců, kteří nejsou členové výboru, zpracoval legislativní odbor ještě pozměňovací návrhy, úpravy textu tohoto usnesení a teď je zkrátka na nás, abychom si v rámci diskuse s tímto materiálem nějak poradili a rozhodli se, zda přijmeme podobné usnesení a budeme nadále umožňovat za výjimečných okolností - opravdu bych to chtěl zdůraznit, za výjimečných okolností - i vzdálené jednání výborů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se s přednostním právem hlásí místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Připraví se pan poslanec Marek Benda. Pane místopředsedo, máte slovo, prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já bych se omluvil pradědovi Sněmovny, že jsem ho předběhl.
Základní pohled na tento návrh je takový, že je to skutečně mimořádné opatření, jak je vlastně definováno v bodu 2, protože základní obava je to, že by se neveřejnosti, nebo tohoto způsobu jednání, využívalo k tomu, aby se omezil například přístup veřejnosti, ať už reprezentované nějakým zájmovými organizacemi, nebo médii, na jednání výborů, což si, myslím, nikdo nepřejeme. A z toho potom vychází ten pozměňovací návrh, který načtu. Nicméně jak říkám, za nás je to mimořádné opatření, které tady schvalujeme pro tuto mimořádnou situaci, která vypadá, že končí, nicméně všichni víme, že se může případně opakovat, ať už v blízké době, nebo ve zbytku volebního období, následujících dvou let, třeba i z nějakých jiných důvodů. A v tomto pohledu to vnímám jako jakýsi pokusný krok a bude podle mě velice na zvážení příští Sněmovny v příštím volebním období na začátku jejího mandátu, jestli toto usnesení atrahuje mezi ta stálá, nebo jestli ho odloží a v případě, že bude potřebovat tuto situaci řešit znovu, tak třeba s novými zkušenostmi a novými znalostmi a technickými možnostmi přijme jiné, přesnější usnesení, které bude třeba už ověřené - některé věci, které fungují a nefungují.
Zde bych se chtěl zastavit u tématu bezpečnosti, ať už bezpečnosti toho, jestli ten stream nebo to vysílání, které tam na té videokonferenci probíhá, je zabezpečeno z hlediska tajných informací, protože podle mě současný stav, který tady máme, nelze obecně považovat za dostatečně bezpečnostní z hlediska nakládání s utajenými materiály na výborech či vyšetřovacích komisích a jiných, které potom nakládají s bezpečnými informacemi. Tam bych skutečně tento postup obecně nedoporučoval v této době. - Tady je něčí zapomenutý telefon. - Tolik k bezpečnosti. ***