Středa 6. května 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
375.
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny, kterým se stanoví pravidla pro konání
videokonferencí při jednáních schůzí výborů a komisí Poslanecké sněmovny
/sněmovní dokument 5113/
Pan poslanec Marek Benda se hlásí do obecné rozpravy. Můžete se přihlásit ještě jednou, prosím vás? Děkuji. Prosím předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, aby předložený sněmovní dokument uvedl. Prosím, máte slovo, pane předsedo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v souvislosti s pandemií se způsoby jednání jednotlivých parlamentů v celém světě rychle mění. Některé parlamenty zasedají v nezměněné podobě, jednají stále stejně, některé nezasedají vůbec a přenášejí své kompetence na některé ze svých orgánů a některé v různých podobách začínají používat takzvané vzdálené jednání, kdy se začíná rozvolňovat pojem osobně přítomen a začínají se přijímat různá opatření pro videokonference, audio a vizuální spojení mezi členy parlamentu.
Já tady mám třeba dopis svého protějšku, Igora Zorčiče, předsedy slovinského parlamentu, který mi 24. dubna píše, že Národní shromáždění Slovinské republiky umožnilo pracovat a konat poslancům na plenárním zasedání na dálku, jestliže tak rozhodnou dvě třetiny poslanců.
Třeba norský parlament suspendoval jednací pravidla, která vyžadují osobní přítomnost.
Na Novém Zélandu umožňují konat výbory vzdáleně.
V Polsku byl změněn jednací řád, takže jak plénum, tak výbory mohou zasedat vzdálenou formou, jestliže tak rozhodne předseda Sejmu a po slyšení Rady starších.
Ve Velké Británii dovolila vzdálené jednání výborů House of Commons. Podmínkou je, že použití systému bylo odsouhlaseno předsedou Sněmovny.
V Argentině mohou obě komory jednat a hlasovat na platformě Zoom.
V Brazílii mohou od konce března obě komory také pořádat vzdálené schůze.
V Belgii se využití přístupu Zoom, což já tedy přesně ani nevím, co je, připravuje.
V Chile může horní komora jednat vzdáleným způsobem.
Ve Finsku mohou pracovat vzdáleným způsobem, ale hlasování není přípustné.
Ve Francii - Národní shromáždění - mohou výbory jednat vzdáleně, ale hlasování v nich není umožněno, také testují Zoom.
V Portugalsku jsou v procesu přijímání.
V Rumunsku používají takový kombinovaný systém, kdy zajistí osobní hlasování prostřednictvím hesla, kdy se poslanec přihlásí k systému, heslo dostane prostřednictvím SMS a následně může hlasovat. Zároveň byla organizována i vzdálená rozprava.
V Řecku neumožňují vzdálené jednání, ale mají jiné opatření, třeba hlasují procházením dveřmi, mohou hlasovat poštou - to asi u nás zavádět nebudeme.
Ve Španělsku zavedl parlament možnost vzdáleného hlasování včetně vzdálené rozpravy.
V Norsku mají výbory vzdáleným způsobem.
A ve Spojených státech - Kongres v březnu odmítl přejít na vzdálené schůze, ale nyní se intenzivně jedná o vzdáleném způsobu hlasování nebo hlasování v zastoupení, protože řada poslanců se nemůže do Washingtonu dostavit.
Některé z našich výborů už uskutečnily svá jednání prostřednictvím videokonference. Jednací řád ovšem takovýto postup neupravuje, proto z pokynu vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny legislativní odbor návrh pravidel pro konání těchto videokonferencí připravil. Je naší výhodou, že jednací řád Poslanecké sněmovny a fakticky i Ústava jsou koncipovány velmi obecně a umožňují přijetí usnesení upravujícího detaily takovéhoto postupu. Návrh měli v polovině dubna možnost připomínkovat předsedové a tajemníci jednotlivých výborů. Následně jsem s textem seznámil i předsedy poslaneckých klubů, kteří měli možnost se vyjádřit. A následně vám byl rozeslán materiál, sněmovní dokument 5113, který je výsledkem těchto připomínek a je snad, doufám, výrazem nějaké většinové shody.
Na základě připomínek ze strany Pirátské strany, týkajících se veřejnosti zasedání, a KDU-ČSL, týkajících se možnosti účasti poslanců, kteří nejsou členové výboru, zpracoval legislativní odbor ještě pozměňovací návrhy, úpravy textu tohoto usnesení a teď je zkrátka na nás, abychom si v rámci diskuse s tímto materiálem nějak poradili a rozhodli se, zda přijmeme podobné usnesení a budeme nadále umožňovat za výjimečných okolností - opravdu bych to chtěl zdůraznit, za výjimečných okolností - i vzdálené jednání výborů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se s přednostním právem hlásí místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Připraví se pan poslanec Marek Benda. Pane místopředsedo, máte slovo, prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já bych se omluvil pradědovi Sněmovny, že jsem ho předběhl.
Základní pohled na tento návrh je takový, že je to skutečně mimořádné opatření, jak je vlastně definováno v bodu 2, protože základní obava je to, že by se neveřejnosti, nebo tohoto způsobu jednání, využívalo k tomu, aby se omezil například přístup veřejnosti, ať už reprezentované nějakým zájmovými organizacemi, nebo médii, na jednání výborů, což si, myslím, nikdo nepřejeme. A z toho potom vychází ten pozměňovací návrh, který načtu. Nicméně jak říkám, za nás je to mimořádné opatření, které tady schvalujeme pro tuto mimořádnou situaci, která vypadá, že končí, nicméně všichni víme, že se může případně opakovat, ať už v blízké době, nebo ve zbytku volebního období, následujících dvou let, třeba i z nějakých jiných důvodů. A v tomto pohledu to vnímám jako jakýsi pokusný krok a bude podle mě velice na zvážení příští Sněmovny v příštím volebním období na začátku jejího mandátu, jestli toto usnesení atrahuje mezi ta stálá, nebo jestli ho odloží a v případě, že bude potřebovat tuto situaci řešit znovu, tak třeba s novými zkušenostmi a novými znalostmi a technickými možnostmi přijme jiné, přesnější usnesení, které bude třeba už ověřené - některé věci, které fungují a nefungují.
Zde bych se chtěl zastavit u tématu bezpečnosti, ať už bezpečnosti toho, jestli ten stream nebo to vysílání, které tam na té videokonferenci probíhá, je zabezpečeno z hlediska tajných informací, protože podle mě současný stav, který tady máme, nelze obecně považovat za dostatečně bezpečnostní z hlediska nakládání s utajenými materiály na výborech či vyšetřovacích komisích a jiných, které potom nakládají s bezpečnými informacemi. Tam bych skutečně tento postup obecně nedoporučoval v této době. - Tady je něčí zapomenutý telefon. - Tolik k bezpečnosti.
A ještě je tady druhá otázka, a to je výkon mandátu osobně versus výkon mandátu osobní přítomností. To jsou samozřejmě dvě různé věci a já se nebráním tomu to obecně rozvolňovat, ale je třeba myslet na to, že ani když někoho vidíte ve webkameře, že tam nemusí být. To vám potvrdí možná někteří studenti, kteří v současné době absolvují vzdálenou výuku, že fotka, kterou přilepíte před kameru, je schopna to v pohodě nahradit a menší kvalitu zvuku potom můžete zaměnit hlas nebo něco podobného. Takže ani ta osobní přítomnost vlastně čistým zobrazením člověka není nějak úplně zajištěna, tudíž potom, kdyby se tohle mělo aplikovat dlouhodobě a plně, tak je otázkou, aby součástí toho systému byl skutečně nějaký systém podepisování a dvojího ověřování přítomnosti a hlasování, pokud by se mělo přes něj nasazovat nějak masivně.
Jak už jsem zmiňoval, naše základní výhrada pro tu současnou aplikaci v tom, jak je to navrženo, ta veřejnost těch výborů, kde bych tedy chtěl představit pozměňovací návrh, tedy aby bod 4 zněl: Na začátku jednání výboru prostřednictvím videokonference, nestanoví-li zákon o jednacím řádu jinak, se výbor může usnést, že schůze nebo její část je neveřejná. Veřejnost jednání lze zajišťovat zpravidla přímým obrazovým a zvukovým přenosem, popřípadě pořízením a zveřejněním záznamu, umožní-li to technické a organizační podmínky.
A chtěl bych tedy podotknout, že pokud bychom používali systém, jehož technické podmínky ani neumožňují pořizovat záznam, tak bychom asi měli volit nějaký jiný technický systém. Čili tolik ke mně. Jak říkám, za nás je to dočasné opatření, kterému rozumím, nicméně budu zcela chápat, pokud se do toho někomu nebude chtít, protože ostatně kolem těch videokonferenčních aplikací v poslední době, zejména ohledně třeba aplikace Zoom, která tady byla zmiňována, byla spousta bezpečnostních incidentů. Tolik ode mně. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám ještě faktickou poznámku, takže vystoupí před panem poslancem Markem Bendou ještě Patrik Nacher. Pane poslanče, dvě minuty. Prosím, máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Pěkné odpoledne. Já jsem teď důkladně poslouchal pana místopředsedu Sněmovny - on mě teď neposlouchá, tak já počkám... děkuji - já jsem teď důkladně poslouchal a já bych si chtěl ujasnit jednu základní věc, a to je nějaká konzistentnost těch postojů. Já osobně nejsem příliš velkým zastáncem těch videokonferencí, zejména u těch orgánů, které mají přístupnost pro veřejnost, nebo dokonce tam, kde ta veřejnost by mohla vystupovat, což je třeba zastupitelstvo. Takže bych oddělil ty orgány, kde veřejnost přístup nemá, dobře. Tam, kde veřejnost přístup má, to je druhá úroveň. A tam, kde veřejnost přístup má a ještě se toho může zúčastnit aktivně.
Ale mě by zajímalo v tom případě, jak ta vaše slova korespondují třeba s tím, co se děje v Praze, kde váš primátor dokonce chtěl videokonferenci při konání zastupitelstva, když jste mluvil o té přítomnosti veřejnosti, odborné veřejnosti a podobně, kde oni přímo do toho zasahují. Tady veřejnost může být, ale nemůže do toho zasahovat. To znamená, já se teď ptám na nějaký konzistentní postoj, protože třeba jednání rady jsou doteď vedena na dálku přes videokonference. Vypadává zvuk a tak dále, má to ty své mouchy. Tak já jenom se ptám spíše, není to žádná provokativní otázka, ale mně jde o ten konzistentní postoj, protože my se o tom v Praze občas hádáme. A tady vy máte ten postoj trošičku jiný, tak jenom jak to tedy vlastně ve skutečnosti je ve vztahu vás jako Pirátské strany k videokonferencím a k tomu online jednání různých typů různých orgánů. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance... Pan místopředseda, už jste si dali přednost vzájemně, tak prosím. A na faktickou jdete reagovat, nebo obecnou? Faktickou, dobře.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Jenom tedy faktickou poznámkou krátce. Já nejsem z Prahy, ostatně ani přesně nesleduji, co se děje v Praze, čili směřujte své dotazy na ty, kterých se primárně týkají. Nicméně co se týká toho základního postoje, pokud to organizačně-technické podmínky dovolují, tak je samozřejmě ideální, pokud se veřejnost může zúčastnit, zvláště pokud má právo účasti a vystupování.
Chápu, že u těch videokonferencí v současné době a v současných technických možnostech je to omezené. Tam samozřejmě nevím, co se přesně používá. Ostatně v tom znění, které navrhuji, tam je jasně řečeno, že v případě té veřejnosti, tak jak jsme na to zvyklí tady ze Sněmovny, by měl být umožněn obrazový přenos, což si myslím, že je ta základní podoba. To znamená, že z toho veřejného jednání výboru, které probíhá videokonferenčně, probíhá přenos někam ven, kde to ta veřejnost může sledovat. To je aspoň ten základ.
Samozřejmě to nedává ta práva reagovat a vstupovat obecně, to je potom otázka nějakého lepšího technického systému, kdy ten přítomný zástupce veřejnosti, který sleduje, si případně může nějakým způsobem zažádat. Ale nevím, jestli víte o nějakém technickém systému, který by tohle sofistikované utřídění a pravomoci předsedajícího v tuto chvíli umožňoval současně s bezpečností a stabilitou. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Jinou faktickou poznámku tady nemám, takže se připraví pan poslanec Marek Benda. Jste stále připraven, ukazujete. Prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl vaším prostřednictvím odpovědět kolegovi Nacherovi, že je zásadní rozdíl mezi jednáním výboru v Poslanecké sněmovně, které je zpravidla veřejné, jednáním Rady hlavního města Prahy, které je zpravidla uzavřené, kdy my jsme se pokoušeli přesvědčit naše koaliční partnery, k tomu, aby bylo otevřené. Bohužel se nám to nepodařilo, na rozdíl od předchozího období, kdy vládlo hnutí ANO, mají na radu přístup předsedové opozičních klubů, díky čemuž tam může být i kolega Nacher.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní faktická poznámka, tedy reaguje pan poslanec Patrik Nacher. A stále je připraven pan poslanec Marek Benda. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já to upřesním, protože teď tady ta poznámka kolegy Ferjenčíka byla zbytečná. Za prvé, ty videokonference se dějí v Praze i na výborech, a ty jsou pro veřejnost otevřené, nikoliv na radě. Když to bylo na radě, tak jsme to nějakým způsobem schválili, když byla ta pandemie na vrcholu, ale u těch výborů právě to do určité míry limituje - já neříkám znemožňuje - účast veřejnosti. Za prvé.
Za druhé, ta účast opozičních předsedů klubů právě vznikla za minulého období. A tato rada v tom jenom pokračovala. To tak je. Já jsem tam seděl. Viděl jsem kolegu, nejčastěji, myslím si, Jakuba Michálka a další předsedy opozičních klubů, jak tam seděli. To znamená, tohle bylo jenom dědictví. To se skutečně zeptejte. Vy v tom pokračujete a je to tak dobře.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Marka Bendu, zatím poslední přihláška do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, za prvé bych možná prosil pana předsedajícího, aby vedl poslance k pořádku. A když se tady hádají o tom, jak se navzájem zastupují v Praze, tak myslím, že to nepatří do bodu, kterým se stanoví pravidla jednání Poslanecké sněmovny. Slyšel jsem o tom tak strašné věci za poslední týdny, co se odehrává na těchto videokonferencích, že to radši nebudu říkat.
Já bych velmi poprosil, abychom ten materiál v tuto chvíli neschvalovali. Přerušme projednávání, přikažme ho ať už organizačnímu výboru, nebo ústavně-právnímu výboru. Podle mého názoru to nepřináší vůbec nic nového a užitečného, upřímně řečeno. Několik videokonferencí už tady proběhlo na různých typech orgánů, výborů, podvýborů. Nikdo to nerozporoval a je to vždycky o tom, jestli někdo rozporuje, nebo nerozporuje.
A tady ta znění tak, jak je máme předložena, podle mě fakt přinášejí více komplikací než užitku. Hlavně není vůbec jasné, kdo za jakých okolností (rozhodne) o tom, že taková schůze formou videokonference proběhne. Já jsem zažil jednu schůzi zahraničního výboru a musím ocenit Ondřeje Veselého, že se mu to fakt podařilo celkem odřídit, ale to byla jednoduchá schůze. Jakákoliv složitější schůze bude prostě jako téměř neřešitelná. A kdo o tom má rozhodnout? Ta ustanovení schůze výboru lze uskutečnit pouze tehdy, rozhodne-li o tom předseda výboru, nebo požádají-li o to aspoň dvě pětiny členů výboru. Tak může si to rozhodnout předseda výboru kdykoliv? Když požádají dvě pětiny, znamená to automat, že ten předseda musí rozhodnout, nebo nemusí rozhodnout? Nebo je to fakt jenom na něm?
Tohle si myslím, že jsou věci, které jsou tam velmi nebezpečné. Navíc je tam zase takové to oblíbené jen ve zvlášť odůvodněných nezbytných případech, například stavy nouze. Dobře, ale tím se vlastně říká, může se i někdy jindy. Může se i někdy jindy, nemusí to být jenom ve stavech nouze. Na těch nejbližších 14 dní to opravdu nepotřebujeme. Je to naprosto zbytné. Kdyby měl stav nouze být znovu vyhlašován někdy v létě nebo na podzim, pak si myslím, že je dobře, aby se nad tím fakt sešel ještě nějaký orgán Sněmovny a zamyslel se nad tím, jak ta pravidla budou zajišťována, jak bude zajišťována v tomto případě ochrana menšin. Ono je to opravdu takové jednoduché říct, tak se videokonferenčně... Je tam podmínka v bodě 5 - lze tehdy, jestliže všichni členové výboru mají k dispozici prostředky podle bodu 1. To asi každý máme počítač. Ale znamená to nutně, že jsme v tu chvíli na připojení? Mohu protestovat proti konání takového orgánu jenom proto, že jsem například na špatném signálu? Pan kolega Michálek ani paní kolegyně Válková tady nejsou, ale zažili jsme jednání podvýboru pro elektronizaci justice, kde to fakt bylo téměř na hranici, protože paní kolegyně Válková tak průběžně vypadávala, vracela se, vypadávala a vracela se. To jsou všechno problémy, které podle mě jsou velmi obtížně řešitelné.
To samé v bodě 9. Osoba účastnící se videokonference je povinna zajistit, aby se jednání neveřejné videokonference nebo její části neúčastnily jiné než oprávněné osoby a aby jednání videokonference nebylo těmto jiným osobám přístupné. To také není tak úplně triviální, zejména budeme-li zavřeni ve svých bytech. Já třeba nemám klíč od svého pokoje, abych se tam zamkl a aby mi tam děti náhodou neprošly. (Pobavení.) Nevím, jak to mám udělat. To jsou taková zbožná přání, která si myslím, že jsou v realitě velmi složitá.
To samé - předseda výboru má sledovat, kdo je přítomen. Předseda výboru se může pokoušet sledovat, kdo je přítomen, pokud tam náhodou jsou ta okénka v té aplikaci, ale předseda výboru je občas neschopen říci, kdo je přítomen fyzicky na výboru, protože lidé odcházejí a přicházejí.
Já bych fakt poprosil, abychom to raději přerušili a přikázali někomu. Já souhlasím s tím, že se pan předseda pokusil v nějaké situaci, ale už také před nějakým časem, kdy to vypadalo vážněji, a myslím si, že na tento stav legislativní nouze to nepotřebujeme. Na to, abychom projednávali body, které přináší vláda ve stavu legislativní nouze, je to naopak vysoce nebezpečné. Vysoce nebezpečné, aby si předsedové výborů rozhodovali o tom, který výbor bude veřejný a který výbor bude osobní a který výbor bude jenom prostřednictvím vzdáleného přístupu. A na to, aby to byla nějaká dlouhodobější úprava, která by to třeba měla umožňovat do budoucna, mi připadá ten materiál jako příliš syrový.
Takže já bych se fakt klonil k tomu, abychom přerušili projednávání tohoto bodu, případně přikázali nějakému orgánu Sněmovny, ať už organizačnímu výboru, nebo ústavně-právnímu výboru, protože si myslím, že na tuto chvíli to nepotřebujeme a že jsme se tady zatím dokázali shodnout. Svědectvím toho je i dnešní den, kdy nás tady prostě sedí sto, což je také přece nenormální stav, a neupravovali jsme kvůli tomu jednací řád, že všichni ti, co tady nejsou, jsou omluveni a že to pokládáme za normální, že jsou omluveni, a že prostě jsme se jenom dohodli, abychom neohrožovali Sněmovnu jako celek, že vždycky ta druhá stovka musí být ještě k dispozici, kdyby v té první stovce náhodou nějaká choroba propukla. Takže raději to přerušme. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, jak to mám teď chápat? Je to procedurální návrh na přerušení, nebo dáme prostor panu předsedovi? (Posl. Benda gestem vyzývá předsedu Vondráčka k vystoupení.) Protože pak byste musel říct dokdy, ale dáme prostor panu předsedovi Sněmovny. Prosím.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já bych možná dodal, zaplať pánbůh, že tedy nejsme v takové nouzové situaci, že bychom to opravdu museli přijímat. Teď by to v podstatě realizovaly možná ty výbory v příštím týdnu, ale ony se stejně sejdou, si myslím, možná v normální formě. Takže ten materiál by měl být opravdu spíš do budoucna, pro futuro, a já nemám problém s tím, aby se ten proces přesunul někam na výbor, aby ta diskuze pokračovala. Tak já bych se připojil ke kolegovi Bendovi a navrhuji procesně přerušit tento bod do projednání - no, když se nabídl ústavně-právní výbor, tak do projednání ústavně-právním výborem. (Smích v plénu.) Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já zagonguji, protože o tom bychom měli hlasovat. Budeme hlasovat o tom, je to procedurální návrh pana poslance Marka Bendy, který ovšem upřesnil předseda Sněmovny Radek Vondráček, že přerušíme projednávání tohoto návrhu do projednání v ústavně-právním výboru. Mám tady žádost o odhlášení, takže vás odhlásím a všichni se znovu přihlaste hlasovacími kartami.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 197 přihlášeno 98 poslanců, pro 97, proti žádný. Návrh byl přijat a přerušuji projednávání tohoto tisku do projednání ústavně-právním výborem.
Nyní tedy otevřeme další bod a jedná se o
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.