(23.00 hodin)
(pokračuje Bartoš)
A poslední věc, která je pro mě důležitá, protože my jsme vkládali naděje do těch chytrých řešení, která se třeba objevila v Koreji, a je to chytrá karanténa, je to možná i aplikace eRouška na Bluetooth Device telefonu, a pokud nějaké opatření v tuto chvíli - protože ta pandemie světově nekončí, odborníci varují před dalšími vlnami, ostatně někde už se projevily - tak pokud něco vypneme nebo najednou řekneme, že tedy ten social distancing stoprocentní, tu vzdálenost těch lidí, to setkávání nějakým způsobem zmírníme, tak už to musíme paralelně něčím nahrazovat. A já se furt dívám skepticky na samotné spuštění chytré karantény v rámci moravských zemí, našich, protože my už jsme asi před třemi týdny slyšeli, že už to tam jede, že už armáda tam pomáhá. Lidi se trošku báli, že jim začnou vojáci chodit domů, protože to bylo špatně odkomunikováno. Ale já jsem viděl poslední, předposlední tiskovou konferenci vlády, kde pan Prymula říkal, jak se to rozjíždí, jak se ještě hygienici budou, zaměstnanci, sedm dní školit, protože ty mapy a to CRN, nebo v čem se to obhospodařuje, tak je prý příliš složité, a ta chytrá karanténa ještě ani v tom testovacím runu podpořena masivními testy spuštěna nebyla.
Takže počítáme s tím, že když dojde k tomu rozvolnění, jsme schopni nahradit to nějakým plošným řešením? Protože ty státy, které šly do těch rozvolňovacích kroků, buďto nějaké řešení měly, nebo ta vláda zvolila jinou strategii, nebo, o tom budu možná mluvit později, jako tam roušky rozdávají zadarmo na ulici, když vycházíte nebo jdete do krámu nebo jdete na úřad, což rozhodně není situace v ČR.
Takže já bych prosil, pokud toto má být nějaký report, ať se nekoukáme na jednu stránku graficky vyvedených šipek a dat s nějakými popsanými segmenty, ale skutečně dejte možná opozici, možná i vládním poslancům prostě do rukou materiály. Protože to není velká politika, ne? To je přece jako zodpovědná odborná práce. Pracujeme s daty a s fakty. Rozhodnutí děláme na základě vyhodnocení informací.
A i těm podnikatelům, provozovatelům služeb a obchodů, i třeba těm velkým řetězcům podle mě vláda dluží daleko víc než nějakou variantu, která následně je zpochybněna samotným panem premiérem a která podle toho, jak zítra, jaký společný kompromis najdete, bude buď odprezentovaná taková, nebo maková. Já si myslím, že takhle by report, kvůli kterému jsme tady tedy do 23 hodin, a já rád počkám ještě na další názory, že takto by report o postupném rozvolňování ekonomiky a těch opatření vypadat neměl.
Já když jsem prezentoval na gymnáziu své první práce z oblasti IT, tak ke všemu jsem musel mít tabulky, ke všemu jsem měl mít grafy. Když se dělaly testy ve škole na chemii, když jsme se učili, tak všechno muselo mít opakovaná měření, pracovat s výchylkou apod. Ale tady nejsme jako na gymnáziu, na hodinách chemie, na laborkách. Česká republika není laboratoř. My nejsme pokusní králíci. A já bych prosil postupovat maximálně precizně, jak se na to můžeme dívat u iniciativ, které nejsou vládní, které komentují kroky vlády, ať je to varianta KoroNERVu, ať je to CERGE, ať jsou to instituce, které jsou při akademii, prostě ty pracují s modely, snaží se to lidem vysvětlovat na příkladech. Toto mi od vlády chybí.
Takže toto skutečně není laboratoř na pokusy. Buďte precizní a exaktní. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana předsedu, aby se jako první stal zpravodajem a sledoval rozpravu od stolku zpravodajů. A nyní zde mám několik přednostních práv. Nicméně pan poslanec Brázdil se hlásí s faktickou poznámkou, takže v souladu s jednacím řádem má nyní slovo. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Milan Brázdil: Dobrý večer. Pane kolego Bartoši prostřednictvím pana předsedajícího, víte, vy jste mi teď připadal jako člověk, který chcete kritizovat někoho, kdo resuscituje. Vy o tom sice základním algoritmu něco víte, ale vy vlastně kritizujete něco, co nejde uchopit. Uvědomte si, že když resuscitujete něco - a já přirovnávám toto řešení této problematiky jako resuscitace. A ta resuscitace má mnoho proměnných. Ta její první základní proměnná je, jestli vůbec jste schopen, když už to něco aspoň víte, tak potom, jestli máte zkušenosti, náhle do toho vletíte. Teď se nedaří zajistit žilní linka, teď nemáte - já nevím, praskla vám ampulka adrenalinu, teď vám do toho má ten člověk pneumotorax atd. A vy to stále řešíte. A vy chcete, aby vám někdo teď říkal, jak to bude takové, či makové. Vždyť to nevědí na celém světě.
A vy jako ajťák říkáte: Jasně, přece toto bych zvládl. No ano. Jednička a nula je jednoduchá. Ale proměnnost života - jste mladý člověk, já jsem trochu starší. Já tu resuscitaci provádím a pokaždé je jiná. A když se mě teď zeptáte, jak to budu dělat v době, kdy je pár hodin před 31. prosincem, kdy havarují dvě auta a v tom je deset mladých lidí, tak já teď mám na vybranou, a já začnu něco dělat, a vy se mě dopředu ale nemůžete zeptat, jak to bude vypadat. Tak proč se ptáte lidí, kteří tady dennodenně makali jak šroubečci, snažili se? Je strašně jednoduché potom na konci přijít: Já jsem borec, já to znám, já to vím. Já jsem úplně geniální človíček. No nejste! Nejste. Fakt, opravdu jste člověk, který víte něco, ale vůbec nic nevíte o tom, co oni dělají, jak to mají naplánované, ale kritika je strašně jednoduchá. Prosím v pohodě. V pohodě. Tento stát a tito lidé v naší republice jsou zabezpečeni díky výborné péči zdravotní. Děkuji. (Upozornění na čas.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak děkuji. Objevila se nám tady další faktická poznámka, pan zpravodaj se hlásí, ale já ho zařadím na konec přednostních práv, což je dost hluboko.
S faktickou poznámkou pan poslanec Benešík. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo. Já si myslím, že to, co tady zaznělo od pana předsedy Bartoše, nebylo konfrontační. Naopak si myslím, že byl velmi vstřícný a chtěl jasné vysvětlení. Berme to tak, situace je prostě velmi vážná, všichni to prostě takto vnímáme. Prosím, buďme k sobě vstřícní, berme tu diskuzi jako opravdu takovou, že se chceme dobrat k nějakému rozumnému řešení. Takže to je jedna věc.
A druhá věc je, já bych chtěl pana vicepremiéra a vládu poprosit, aby skutečně ve svých všech opatřeních, která dělají, a já chápu, že to není jednoduché, měli na paměti i běžné potřeby lidí. Já jsem z moravsko-slovenského pomezí. To, co se děje na hranicích u nás ve Strání, a nejenom ve Strání, je bezprecedentní. Pokud matka musí za svou dcerou chodit ilegálně přes hory, protože se k ní nedostane legální cestou, přes běžný hraniční přechod, tak je to asi nelogické. Já chápu, já prostě chápu, že to není otázka jenom České republiky, že je to otázka dohody mezi českou a slovenskou stranou. Ale prosím, zkusme takovou dohodu najít.
Já bych chtěl poprosit všechny, kteří k tomu mají co říct, mají ty kompetence, aby komunikovali (upozornění na čas). A abychom ten režim na hranicích udělali pro lidi komfortnější. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak. Je tady s další faktickou poznámkou pan poslanec Lipavský. Co můžu dělat? Prosím.
Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, já bych se vaším prostřednictvím chtěl obrátit na pana poslance Brázdila. Chtěl bych ho vyzvat, aby tedy umožnil klidnou diskuzi. Ta útočná filipika podle mě vůbec nebyla namístě. A není potřeba do toho dávat takové ty argumenty o tom, kdo je starší a mladší, to opravdu není namístě. Pojďme se prostě bavit - já myslím, že náš pan předseda položil velice dobré otázky, a pojďme na ně hledat odpovědi. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy pan místopředseda Filip, připraví se pan poslanec Mihola s přednostním právem za klub, předpokládám. ***