(19.30 hodin)
(pokračuje Michálek)
Takže ten náš návrh, který spočívá v tom, aby se zveřejňovaly poskytnuté záruky a koneční vlastníci, nebo skuteční majitelé, jak o tom mluví česká legislativa, na webových stránkách do nějakých patnácti dnů od poskytnutí zajištění jistě nebude pro ČMZRB problém, pokud je tímto způsobem sofistikovaně a kvalitně řízena. Opravdu by to vyžadovalo pouze povinnost údaje, které už mají k dispozici, tak by jednou za čtrnáct dní zveřejnili, pravděpodobně na začátku, pokud by to bylo velmi rychlé. Myslím si, že to odpovídá i volebním programům, se kterými jsme kandidovali, ve kterých byla zdůrazňována transparence. Konkrétně hnutí ANO v manifestu mluví o tom, že bude průhledná každá koruna, v té knížce, kterou napsal předseda vlády Andrej Babiš.
Myslím si, že nejsou ani praktické problémy, které by vyvolávaly pochybnosti, protože jak už jsem řekl, ta kontrola se provádí už dneska, takže je samozřejmě určitelné, kdo je skutečným majitelem určité právnické osoby nebo uspořádání, které nemá právní subjektivitu, jako jsou třeba podílové fondy apod. Určuje se to podle § 4 zákona č. 253/2008 Sb. a existuje k tomu i metodika, kterou vydala nezisková organizace Transparency International a je dohledatelná na webových stránkách. Takže tam je naprosto konkrétní popis, jakým způsobem dospět ke správnému určení skutečného majitele právnické osoby, aby poskytování toho zajištění bylo opravdu transparentní.
Já si vás tedy dovoluji požádat o podporu tohoto návrhu. Jde o doplnění jednoho paragrafu do citovaného zákona, který stanoví, že banka způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní údaje o úvěrovaném, který čerpá úvěr podle § 1 odst. c) jedna, výši úvěru a výši ručení poskytnutého bankou. Pak jsou tam nějaké lhůty tak, aby to bylo použitelné na všechny zmíněné případy. Současně se tam z důvodu zjednodušení, aby byla jasná kompetence ČMZRB přistupovat k údajům, které jsou evidovány v evidenci podle zákona o veřejných rejstřících, tak se tam explicitně zmiňuje, že Ministerstvo spravedlnosti umožní bance dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli. To znamená, bude to velmi jednoduché. Na dálku si to dokážou vyjet, případně si to ověřit, kdyby ty údaje, které dostanou od banky, neseděly, ale v tom by, předpokládám, neměl být žádný problém.
Současně jsme se tam vypořádali i s tím, aby to zveřejnění proběhlo pouze na určitou dobu, a pro tento účel se tam počítá s tím, že na konci roku, kdy by to zajištění zaniklo, například tím, že úvěr by byl splacen, tak po uplynutí 60 dnů od konce kalendářního roku, kdy k tomuto došlo, tak by ty údaje byly z internetových stránek odstraněny. Myslím si, že by to zásadním způsobem posílilo důvěru veřejnosti v to, že ty prostředky budou transparentně rozděleny těm, kteří je opravdu potřebují, a neskončí to, tak jako máme historicky nechvalné zkušenosti třeba s Českou konsolidační agenturou, tam, kde to skončit nemá.
Děkuji za pozornost a za podporu tohoto návrhu.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní do obecné rozpravy pan poslanec Juránek.
Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně a vy ostatní ministři, kteří jste zde přítomni, já bych chtěl říct, že toto je naprosto přelomová dotace a že jsme úplně v tuto chvíli o kus vpředu a o kus dál, a chtěl bych k tomu vznést nový pohled.
Ten jeden pohled, který bych do toho chtěl přidat, je ten, že se mění doba. Naprosto zásadně tato pandemie, ke které došlo celosvětově, tak mění celé podnikání na celém světě. A já jsem doufal, že nějakým způsobem se to podaří posunout naší vládě a vůbec třeba i naší Poslanecké sněmovně, a teď k tomu máme příležitost, protože totiž v rámci měnící se doby budou se také měnit firmy a bude se měnit jejich náplň, a z toho pohledu je strašně důležité, aby tam byly vloženy významné finanční prostředky. A já budu mluvit o tom, že 600 mld. je mnohem významnější částka než 450, kdybychom přistoupili na některé pozměňovací návrhy. Já teď prosím, abychom se nad tím zamysleli z pohledu toho, že potřebujeme takové firmy, které jsou schopny se v nové době orientovat, a posunout je dopředu. Malé a střední podnikání se bere vždycky jako určitý první motorek, který potom může nastartovat významné podnikatelské změny.
Proto já tady tento návrh velice vítám a chtěl bych říct velmi důrazně, že když jsem si to počítal, tak 25 %, já jsem došel k nižšímu číslu, které by to nastartovalo z hlediska kvality těch podniků, které se do toho dají. Beru, že je tady nějaká dohoda, beru, že 25 % je velmi významná částka, a chci upozornit na to, že bychom měli přemýšlet také nad kvalitou těch, kteří to dopředu posunou. V okamžiku, kdy to zvedneme na 30-33 %, za prvé ztrácíme tu významnou částku a významnost té částky je někde, to se těžko odhaduje, ale 600 mld. je zcela určitě už v tom pásmu, zatímco 450 mld., tam není jisté, že ta částka je dostačující, tak je velmi důležité, abychom si podrželi, když máme tento nápad, tak abychom ho posunuli dál.
Zdůrazňuji, já jsem lesák a přemýšlím dopředu. U nás u lesáků je nejkratší přemýšlení na deset let. A tohle je první přemýšlení, které jde dál, než jsou každodenní problémy, které teď řešíme. A proto si velmi dovolím podpořit těch 25 %. Prosím, aby nebyly přijímány žádné pozměňovací návrhy, které jsou sice dávány v dobré víře, ale velmi sníží účinnost tohoto programu a ty možnosti, které já tam vidím o kousíček dál a o kterých tady zatím nebyla řeč. Proto o to velice prosím. Zkuste si to skutečně - kolega Stanjura, prosím, aby si to také spočítal a aby se podíval na výkonnost některých těch firem.
A chci zdůraznit také to, že ta částka, kterou do toho vkládáme, je také v určité míře podpora bank. My potřebujeme, aby ty peníze, které v těch bankách jsou, tak aby se nějakým způsobem do toho oběhu dostaly. My je jinak v tom rozpočtu nemáme. Ale na druhou stranu potřebujeme najít správnou míru. A já to beru tak, že těch 25 % podle toho, co jsem slyšel na rozpočtovém výboru, vzniklo i nějakým vyjednáváním, a já si myslím, že bychom neměli ustupovat z té částky, kterou do toho budou muset ty banky vložit.
Znovu se vracím k tomu a znovu to zopakuji, prosím vás, přece potřebujeme, aby po té době, kdy se bude startovat nová doba nových podniků, nového podnikání, abychom podpořili, když už do toho dáváme státní peníze, ty firmy, které nám pomohou nastartovat do budoucna náš průmysl s přesahem řešení problémů, které řešíme v rámci koronaviru.
Děkuji vám za to, že jste mi věnovali pozornost, a prosím, abychom zůstali na 25 %.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura. I bez přednostního práva samozřejmě.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejsem bankéř, pro paní ministryni, profesí jsem programátor, ale přesto přednesu pozměňovací návrh. Je to alternativa i pozměňovacímu návrhu, který přednesl pan poslanec Onderka, a budu polemizovat s panem poslancem Juránkem.
Cílem tohoto opatření, a bavili jsme se dneska o tom u jiného návrhu zákona, je zvýšit likviditu v našich firmách. Myslím si, že když budu mluvit obecně, nebudu mluvit o konkrétních firmách, že to prostě potřebujeme, a potřebujeme, aby peníze z našich zdravých bank se dostaly k firmám. Mě osobně, a nejsem sám, klidně můžu přiznat, že jsem o tom jednal a diskutoval s Českou bankovní asociací, která profesně zastupuje banky, já myslím, že to je korektní říci, a někteří kolegové to už říkali, když se podívám na srovnání okolních zemí, tak ten přístup v těchto typech podpor je velkorysejší, ať už si vezmeme Německo, Rakousko, Francii, Itálii nebo našeho severního souseda Polsko, kde se vlastně nepracuje vůbec s těmi portfoliovými limity, ale pouze (nesroz.) žádosti a velmi často je tam 90 % pro menší podniky a 80 pro větší, ale mnohdy i 100 %. ***