(11.50 hodin)
(pokračuje Kupka)
Samozřejmě že za krizi, které teď čelíme, nemůžeme vinit vládu. Musíme se vypořádat s tou současnou situací. Ale ukázat jen na někoho, kdo má dostat černého Petra a vyrovnat se s tou situací, prostě není správné, není fér a ve výsledku to není ústavní. Pokud vláda chce řešit reálný problém, který existuje a který nastal např. i kvůli tomu, že vláda musela přijmout tvrdá opatření, a celá řada lidí je teď opravdu bez příjmů, tak ale musí zároveň hledat cestu, která vyváženě ty dopady rozdělí mezi jednotlivé skupiny. Ne to, že ukáže na jednu, která ponese právě tu největší odpovědnost. Stát tak jako v jiných případech tady má také přijít se svou skutečnou pomocnou rukou, nejenom tím, že to na někoho přehodí.
V Poslanecké sněmovně jsme přinesli několik pozměňovacích návrhů, které dokonce řešily už ten prvotní problém, to znamená, aby vůbec problém s odkladem nebo dnes nezaplaceným nájmem nemusel vzniknout.
Všichni, kteří ve velkých městech i obcích jsou v roli toho, kdo je pronajímatelem, potvrdí, že řešení celé řady vážných problémů pronajímatelů začíná v okamžité debatě s nimi a v okamžitém hledání konkrétního řešení. Naopak oddálení řešení vede k dluhovým pastem. Je to mnohokrát ověřená zkušenost. Není to žádné objevení Ameriky. Pokud chceme v této oblasti pomáhat, a důkazů je opravdu tisíce, tak to znamená hledat s těmi konkrétními lidmi individuální řešení, hledat ho okamžitě a omezovat tu možnost pádu do dluhové pasti. Chápu ale v tomto případě, že se vláda snaží napravit, resp. vyřešit ty nejvážnější havárie, kdy není jiné cesty a kdy nájemníci z nějakých důvodů třeba nemůžou nebo nechtějí s těmi nájemníky spolupracovat. Znovu, zkušenost z terénu je ale taková, že i ti, kteří jsou v pozici privátních pronajímatelů, hledají cestu, jak se s těmi nájemníky domluvit tak, aby to nemuselo dopadnout tou havárií, kterou ten zákon ve výsledku řeší.
Tolik vážná obava z dluhových pastí ohledně samotného nastavení toho zákona.
To, co přinesl jednak původní pozměňovací návrh dokonce v několika verzích a co přináší i ta senátní úprava, je důležitý krok se státními zárukami. To je alespoň to rozdělení odpovědnosti, to je alespoň ta pomocná ruka státu vůči těm, kteří se dostanou jako pronajímatelé druhotně do vážných komplikací. A to nejsou lidé druhého řádu. To jsou stejní lidé jako ti, kteří jsou často v těch nájmech. Pro celou řadu z nich to není ani věc jejich podnikání. Pro řadu z nich je to věc vůbec základních životních příjmů z hlediska finančních prostředků. V okamžiku, kdy se tito dostanou do komplikací právě vlivem té situace a vinou toho špatného návrhu zákona, tak to pro ně bude znamenat další vážné problémy a další vážné komplikace. Ta státní záruka je cesta, kterou mimochodem nabídly pronajímatelům jiné státy v Evropě. Vydávají se tímto směrem právě proto, že jsou si vědomy toho, že v kritické situaci ta skutečná pomoc musí přijít i ze strany státu, nejenom tím, že přehodíme problém na někoho jiného.
Já vás prosím, abyste si tuto logiku při hlasování o tom zákonu osvojili, protože to není jenom logika, je to důležité základní nastavení situace, kdy tato Sněmovna a vláda řeší kritickou situaci mnoha občanů. Jsem přesvědčený, že argumenty, které tady zazněly, jsou dostatečně přesvědčivé, aby překonaly i případnou v tomto případě špatným návrhem zákona nachystanou dohodu. Je ještě čas, je ještě prostor dát hlas a dát prostor té úpravě senátní, která je určitě správnější a zdravější. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kupkovi. Nyní kolega Vít Kaňkovský jenom s faktickou připomínkou před paní kolegyní Richterovou, která je řádně přihlášená. Máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Milé kolegyně, kolegové, já jenom k hlasování číslo 56. Hlasoval jsem proti, na záznamu o elektronickém hlasování mám pro. Nezpochybňuji hlasování.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Olga Richterová, připraví se Kateřina Valachová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére Andreji Babiši, využívám toho, že tady jste a posloucháte diskusi. Vím, že tento návrh má širokou podporu veřejnosti. Vím, že mnozí z vás upřímně věříte, že něčemu pomůže.
Pane premiére, právě jste přichystal návrh zákona, který je past. Ten návrh rozkolísá dávkový systém takovým způsobem, že lidi z chudých ohrožených rodin uvrhne ještě do větších problémů. Vysvětlím proč.
Pane premiére, v zákoně o příspěvku na bydlení je naprosto jasně stanoveno, že se počítá uhrazený nájem za poslední tři měsíce a z něj, z toho, co se zaplatilo, potom vzniká nárok na státní podporu. Jak tohle vyřešíte? Jak obejdete to, že když lidé přestanou platit, nebude z čeho jim poté příspěvek na bydlení dát? To je obrovská první past.
Druhá past spočívá v tom, že řada pronajímatelů bude moci na uhrazení chybějícího nájmu využít složenou jistotu, kauci. Pane premiére, opět, tam je obrovská problémová věc. Ten nájem bude vypadat jako uhrazený, ale často je sjednáno smluvně, že ta odčerpaná jistota se musí dorovnat. Přitom na dorovnání jistoty té dříve složené kauce opět příspěvek na bydlení žádat nelze. Takže místo možnosti se domluvit, teď to placení odložit na základě domluvy, vznikne past, namísto podpoření třeba dávek mimořádné okamžité pomoci se ta pohledávka bude chovat jako běžný dluh, který nepůjde uhradit z dávek, pokud se takto sáhne do kaucí. A kauce jsou standardem.
Za hlavní otázku pro vás osobně, pane premiére Andreji Babiši, považuji, jak na podzim po odložení problému budete řešit ty nezaplacené nájmy. Myslím, že mě osobně ani klub Pirátů nelze obviňovat z toho, že bychom nebyli sociálně citliví. Velmi nám záleží na tom, aby lidé z ohrožených skupin o bydlení nepřišli. Jenže realita toho vašeho vládního návrhu je, že umožňuje osm měsíců neplatit nájem, z toho tři měsíce neplatit ani služby, ani energie, umožňuje zcela uvést lidi v omyl, rozkolísá zaběhlý dávkový systém a ve finále způsobí mnohem hlubší potíže, než kdybyste skutečně funkčně využili stávající dávku mimořádné okamžité pomoci na uhrazení dvou až tří nájmů a poté byste se mohli standardně spolehnout na zaběhnutý spolehlivý příspěvek na bydlení.
A protože se jedná o tak velkou věc týkající se desetitisíců pronajímatelů, soukromníků, uvedu příklad z Prahy. Řada seniorek v Praze po ovdovění pronajme svůj byt a z příjmu z pronájmu si nepřilepšuje k důchodu, ale hradí pobyt v takových těch lepších domovech s pečovatelskými službami. Ale to jsou služby, to nejsou jednoduše nájmy. A váš návrh může vést k tomu, že tyto často osamělé seniorky nebudou mít z čeho zaplatit pobytové služby, kde dnes jsou. Upozorňuji na souvislosti, které byly vaší vládou zatím opominuty, a děsím se toho, že nevyřešíte, co jste vyřešit chtěli. (Potlesk z lavic Pirátů.) ***