(9.50 hodin)
(pokračuje Zamrazilová)
Škrty, o nichž předkládací a důvodová zpráva hovoří, zdaleka nehrozí v tom uvedeném objemu, protože skutečně na vině bude ten doběh hospodářského cyklu. A o ten je pravidlo strukturálního deficitu osvobozeno. Navíc připomínám možnost jednorázových opatření, o kterých se tady hovořilo. Je to evidentně právní spor, nebo nejistota. Ale jednorázová opatření nesouvisejí s únikovými klauzulemi.
Naše propočty Národní rozpočtové rady ukazují, že novela by vedla v roce 2021 ke zvýšení zadlužení minimálně na 36 % HDP, v případě letošního schodku 300 miliard korun by to potom bylo ještě více, nějakých 38 % dluhu ve vztahu k hrubému domácímu produktu. V roce 2022 by zadluženost zcela jistě prolomila 40% hranici a v roce 2025 by činila minimálně 45 % hrubého domácího produktu, což je, dámy a pánové, už poměrně blízko u dluhové brzdy druhého základního parametru toho zákona, která, dovolím si připomenout, je stanovena ve výši 55 %.
Tato krize odezní jako každá krize a my se poté vrátíme k problému, jak se mají veřejné finance vypořádat se stárnutím populace a s důchodovou reformou. Budeme mít ale mnohem vyšší výchozí zadlužení, blíže k té dluhové brzdě, a tedy mnohem horší startovací pozici. Nad rámec rozpočtových pravidel utratíme v těch letech kolem 650 miliard korun a v přípravě na stárnutí nebudeme dále ani o krok. Letošní rok, kdy dluh prolomí hranici 2 bilionů korun, nechávám záměrně stranou, protože rozumím tomu, že je potřeba jednat rychle, efektivně a dostat do ekonomiky peníze. To nikdo nezpochybňuje.
Omlouvám se za to, že jsem hovořila tak dlouho. A moc děkuji za to, že jste mě vyslechli. Já jsem vám, kteří jste mě potvrdili v této funkci, zodpovědná za dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a cítím za to obrovskou zodpovědnost. Všem jsem vám zaslala materiály, které přinášejí argumenty, že státní rozpočet lze sestavit i bez přijetí novely. Chtěla jsem vás pouze prosím seznámit s širším kontextem našeho stanoviska.
Dámy a pánové, moc prosím, zvažte důkladně své dnešní rozhodnutí, byť se může zdát být v záplavě všech těch materiálů, se kterými se denně potýkáte, a všech těch změn, které padají na vaše bedra, může vám to připadat jako drobná právní úprava. Jde ale o mnohem závažnější záležitost, která by mohla velmi negativně ovlivnit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Děkuji. (Dlouhý potlesk z pravé části sálu.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. A teď tu mám dvě faktické poznámky. A já bych si to tedy jako předsedající rád teď vyjasnil. První je přihlášen s faktickou poznámkou pan předseda Jurečka, ten má samozřejmě i přednostní právo. Nebo je to možná omyl? Pak je tady pan poslanec Benda. Já se chci zeptat, protože jsem vycházel z toho, i včera jsem se ptal, že jsme se u toho zákona u všech zkrácených jednání dohodli, že nebudou uplatňovány faktické poznámky. Tak se ptám, zda ta dohoda platí, či nikoli. (Reakce z pléna.) Nebo je to něco procedurálního, pane poslanče? Prosím. Já samozřejmě musím dát slovo každému, každý má právo na faktickou poznámku. Jenom bych prosil, abychom tu dohodu drželi. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Já se moc omlouvám, pane předsedající, že jsem to nestihl, ale nechal jste hlasovat tak rychle. Já si myslím, že návrh pana poslance Kubíčka byl v tomto případě nekorektní a že se o něm hlasovat nemělo. Třeba zvládneme tuhle rozpravu bez něj, to není problém. Ale nejednáme v zákoně ve druhém a třetím čtení ve stavu legislativní nouze, ale jednáme o zákonu, který nám vrátil Senát, sice původně schváleném v legislativní nouzi, a tam jsou nějaké výluky v § 99 odst. 9, že nemusíme dodržet lhůty pro vrácení. Ale o omezení rozpravy nad rámec jednacího řádu tam není řečeno nic. Já teď nechci revokaci usnesení. Ale jenom prosím, aby se to do budoucna vyjasnilo a abychom v těchhle procedurálních věcech nespěchali. Pořád se někam ženeme a občas děláme chyby.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Přiznám se, že mě návrh pana Kubíčka nepřekvapil, protože byl dopředu konzultován i s legislativním odborem. A v tomto případě vycházím z § 99 odst. 7, kde vlastně celý § 99 hovoří o zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze. Nepochybně se ve stavu legislativní nouze nacházíme i nyní. A i o tomto tisku jsme rozhodli o zkráceném jednání. To rozhodnutí trvá. A myslím si, že ten § 99 je aplikovatelný, neboť tam není kumulativně ta zkrácená řečnická doba s druhým čtením. Tam je napsáno, že Sněmovna může rozhodnout o zkrácení řečnické doby. Pro jistotu jsem vše konzultoval. Měli jsme krátký spor i ohledně omezení na jedno vystoupení. Tam to bylo řekněme padesát na padesát. Já vždycky v tomhle případě nechám rozhodnout Sněmovnu jako suveréna. Hlasovali jsme a doufám, že takhle společně zvládneme další diskusi.
Do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Kovářová jako první.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedkyně, návrh, který Senát vrátil, jeho obsah spočívá v tom, že vláda navrhuje a chce, aby se Česká republika v příštích sedmi letech zadlužila více, než pravidla odpovědnosti dovolují. Vláda se odvolává na to, že finanční prostředky půjdou na opatření, která budou přijata v souvislosti s dopady pandemie koronaviru, a v dalších sedmi letech se tedy budou vytvářet výrazně vyšší deficity. Paní ministryně argumentovala tím, že pokud se tento návrh nepodaří prosadit, tak budou nutné škrty a samozřejmě také navyšování daní a to Ministerstvo financí ani vláda nechce.
Je samozřejmě jasné, že rozvolnit pravidla, která by bránila nadměrnému zadlužování státu v době koronavirové, by se zdálo býti samozřejmě logické, protože nelze vyčítat vládě, a my to také podporujeme, že chce zajistit dostatek peněz na podporu živnostníků a firem, které byly zasaženy ekonomickými dopady pandemie. Potřebné finanční prostředky si ovšem vláda může obstarat i podle stávajícího zákona. Zákon totiž na takové situace, a tady to bylo několikrát zmíněno, pamatuje. Obsahuje takzvané únikové klauzule a institut jednorázových a přechodných opatření. A při využití těchto opatření je možné rozvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti na omezené období. Z toho tedy vyplývá, že rozpočet na rok 2021 i na roky následující by tedy bylo možné sestavit i bez novelizace tohoto zákona.
Ještě jednou opakuji, že nás velmi mrzí, že tato úprava nebyla konzultována s Národní rozpočtovou radou, a to z toho důvodu, že právě ona rada má dohlížet nad dodržováním pravidel rozpočtové odpovědnosti. A právě Národní rozpočtová rada označila za nepříliš racionální zakotvení hodnoty 4 % HDP strukturálního deficitu na rok 2021 přímo do zákona. Důvody uvádí následující. Nikdo přece neví v tuto chvíli, jak se bude vyvíjet hospodářská situace za pár týdnů, natož napřesrok, a jak velká fiskální stimulace tedy bude nutná. Národní rada také říká, že zákony v oblasti fiskálních pravidel by měly být univerzálně platné a neměly by pokud možno zohledňovat každou specifickou situaci novými paragrafy.***