(18.40 hodin)
(pokračuje Goláň)
V rámci novely daňového řádu, která přišla do Senátu, došlo k úpravě stávající právní normy takovým způsobem, který je často v rozporu s recentní judikaturou Nejvyššího správního soudu. Jedná se například o situaci, kdy nebude přihlíženo k přeplatkům na účtu po tu dobu, než bude ukončena kontrola. Jako příklad uvedu, že prochází vlastně firma kontrolou, nějakým způsobem ta firma má strach, že bude úročena úrokem z prodlení, proto - aniž ještě je kontrola ukončena - zaplatí tu případnou budoucí částku na účet správce daně.
Doposud Nejvyšší správní soud jasně říkal, že po tu dobu musí být přihlíženo k tomu, že tam je zaplaceno, že ty peníze má ve své dispozici správce daně, a proto je nelze úročit. Novelou daňového řádu, která nám byla předložena do Senátu, je toto neúročení odstraněno, to znamená, že správce daně může mít i tři roky případnou doměřenou částku na svém účtu, a přesto k tomuto přeplatku nepřihlíží a začne se k němu přihlížet až v okamžiku, kdy bude daň doměřena.
Takových ustanovení je tam více. Je tam i ustanovení, které vlastně bylo od roku 1993 i v původním zákoně o správně daní a poplatků, a to byla situace, kdy pokud správce daně neoprávněně provedl exekuci, musel platit tomu poškozenému daňovému subjektu částku úroku prodlení ve dvojnásobné výši. To bylo i v daňovém řádu vlastně do té novely, kterou jste nám do Senátu předložili. Jeden z pozměňovacích návrhů právě tuto situaci napravuje a nechává hodnotu toho úroku v dvojnásobné výši, tak jak tomu bylo doposud.
Další situací, kterou jsme se zabývali v Senátu, je jakýsi princip předvídatelnosti práva. V případě elektronických podání všechna ministerstva, všechny zákony mají strukturu a formát elektronických podání danou zákonem tak, jak to vyžaduje Ústavní soud. To znamená, že případně když podáváte elektronicky, je vše dáno vyhláškou. Tuto situaci napravuje i legislativně i vlastně tento pozměňovací návrh, který říká, že v případě povinného elektronického podání je nutno, aby vyhláškou stanovilo Ministerstvo financí strukturu a formát. Jedná se o to, aby nemohla být tahle věc, ta struktura a formát, měněna jenom nějakým opatřením Ministerstva financí, které se zveřejní na stránkách, ale aby musela projít legislativním procesem. Tím je zachována jakási jistota těch daňových poplatníků. Ono si řeknete, je to formální záležitost, ale musíme si uvědomit, že pokud daň z přidané hodnoty není podána v předepsané struktuře a formátu, takové podání se považuje za neplatné, se všemi účinky, se všemi pokutami a se všemi úroky z prodlení za to pozdní podání.
Vidíte, že to jsou vlastně věci, které nemají žádný dopad na státní rozpočet a žádným způsobem se nesnaží ulevit daňovým poplatníkům, nejdou proti účelu a smyslu té právní úpravy, ale jdou prostě pro poplatníky směrem právní jistoty a směrem určitých mezí, které tady byly i dříve nastaveny.
Jedna z věcí, která byla v zákonech původní od roku 1993 a v daňovém řádu i do roku 2015, je určitý strop pro úročení úroku z prodlení. Zvláště za situace, kdy dneska se budou dostávat ti poplatníci do situace, kdy jim bude úrok z prodlení počítán, je nutné, aby byl zastropován tak, jak to bylo v minulosti. Vždycky v daňovém řádu bylo - a bylo to výsledkem konsenzu všech politických stran, když se daňový řád v roce 2008 přijímal - že úročíme případné nedoplatek pouze po dobu pěti let. Pouze po dobu pěti let. A dneska v situaci, kdy se to v roce 2015 odstranilo, úročíme případné nedoplatky naprosto bez jakéhokoliv omezení, to znamená, navždy.
Když se podíváme prakticky, na koho to dopadá, ti největší podvodníci mají eseróčka, která jsou psána na bílé koně, a těch se vlastně opravdu ty nedoplatky nedotknou. Ale já znám situace, kdy se to dotýká manželek, kdy manžel byl podnikatel, utekl a ty manželky to doplácejí, a dříve se vždycky dostaly do situace, že za pět let se to úročení zastavilo, a teď se to úročení nezastaví. Ony to doplácejí celý život. A takovýmto způsobem si myslím, že bychom se měli vrátit k tomu, co tady bylo dříve.
Jedná se v tom pozměňovacím návrhu o další jakési právní jistoty pro poplatníky v případě kontrol. V případě, že výsledek kontroly - to všichni víme, co je, prostě kontrolní úřad dospěje k nějakému závěru - je sdělován ústně daňovému subjektu, v té současné úpravě, která přišla k nám do Senátu, nedostane lhůtu tento poplatník k vyjádření, pokud si o to nepožádá. To si myslím, že je úplně obrácená situace. Ten poplatník by měl dostat automaticky patnáctidenní lhůtu k vyjádření, pokud se té lhůty sám dobrovolně nevzdá. Ale dneska ten zákon, tak jak jste nám ho poslali do Senátu, zbavuje možnosti patnáctidenní lhůty k vyjádření se k výsledku kontrolních zjištění. Ten výsledek kontrolního zjištění je velice, velice důležitá materie, protože tam je poslední okamžik, kdy poplatník může nějakým způsobem tento výsledek zvrátit a může nějakým způsobem navrhovat další svědky, další důkazní prostředky a jiné listiny, které by svědčily v jeho prospěch. A pokud tu lhůtu nedostane automaticky, tak v tom případě je zbaven procesní ochrany, což je protiústavní.
Já jsem tady shrnul všechny ty nejdůležitější body. Já se ještě podívám, jestli jsem na něco nezapomněl, ale myslím si, že když vám to takhle říkám, tak jsem shrnul všechny body, není tam nic, co by státu bránilo ve výkonu finanční správy, ve výkonu kontroly a ve výkonu dohledu. Není tam nic, co by poplatníky znevýhodňovalo, a nemá to žádný dopad na státní rozpočet. Proto vás prosím, abyste se nad tímto pozměňovacím návrhem, který přišel ze Senátu, zamysleli a zkusili i v kontextu této situace pro něj hlasovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se táži, zdali se chce k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit zpravodajka garančního výboru, což byl rozpočtový výbor. Nechcete, paní poslankyně, Miloslava Vostrá. Takže já otevírám rozpravu a s přednostním právem mám tady písemnou přihlášku předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Pane poslanče, máte slovo, prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já budu velmi stručný. Týká se to samozřejmě toho stěžejního problému, onoho prodloužení z třiceti na pětačtyřicet dnů. Pokud bychom to schválili v onom původním vládním návrhu, tak jdeme přímo proti všem vládním opatřením na podporu podnikání a poskytnutí likvidity těžce zkoušenému podnikatelskému sektoru. A to samozřejmě čím menší subjekt, tím hůře bude tuto prodlevu v cash flow snášet z těch třicet na pětačtyřicet dní. Je tu 24 miliard. To jsou opravdu nemalé peníze pro plátce DPH. 24 miliard, o kterých bude časově vylepšeno cash flow státu a zhoršeno cash flow plátců DPH. To je státu, nejenom státu, ale veřejných rozpočtů, protože DPH je sdílená daň.
Druhý argument, který tady již mnohokrát zazněl, a já bych ho opět rád připomněl. Paní ministryně argumentuje, že je to nezbytná podmínka související s vratkou za nadměrné odpočty. Ale prosím pěkně, ta vratka za nadměrné odpočty se stanovuje v rámci kontrolní činnosti. Té kontrolní činnosti předchází vyhledávací, nebo chcete-li, prověřovací činnost, na tu je těch třicet dní, ale v rámci té kontrolní nebo vyhledávací činnosti se ta vratka nestanovuje, ta se začne stanovovat, až když uplyne ta prověřovací lhůta, a teprve poté v rámci kontrolní činnosti, kde už není uveden žádný termín, orgán, finanční úřad stanoví tu vratku. Jinými slovy - a to se týká zhruba tak pěti procent, ta činnost, nutno říct, že se zlepšila, to znamená těm, kterým je zadržena DPH, tak se týká zhruba tak pěti procent, a my budeme těm pětadevadesáti procentům prodlužovat naprosto nesmyslně lhůtu o patnáct dnů, abychom potom těm pěti procentům mohli stanovovat ty vratky. ***