Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

6.
Vládní návrh zákona o poskytnutí státní záruky České republiky
na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s.,
vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním
negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2
/sněmovní tisk 832/ - zkrácené jednání

Předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí paní Alena Schillerová, kterou prosím, aby se ujala slova.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi krátce uvést návrh zákona, který vám nyní předkládám a jehož cílem je reagovat na aktuální situaci vyvolanou pandemií nemoci COVID-19 způsobené virem SARS na nouzový stav vyhlášený v České republice a související očekávané enormní dopady na hospodářství. Považuji proto za nutné vytvořit rychlé a efektivní nástroje k podpoře podnikatelských subjektů.

Česká republika poskytne státní záruku na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů poskytnutých bankami. Státní záruka se poskytne v rozsahu nejvýše 150 miliard korun. Předpokládaný nástroj umožní ČMZRB poskytnout ručení za splacení úvěru na provoz ve větším rozsahu. Tyto záruky bude ČMZRB, tedy Českomoravská záruční a rozvojová banka, poskytovat s cílem posílení likvidity podniků a zajištění rychlého přístupu k úvěrovému financování podnikatelských subjektů.

Podmínkou záruky je skutečnost, že úvěr byl poskytnut podnikateli, který má nejvýše 500 zaměstnanců a jedná se o úvěr určený na provozní financování. V případě podnikatelů - a teď prosím už uvádím ty konkrétní zákonné podmínky - v případě podnikatelů, kteří zaměstnávají do 250 zaměstnanců, to znamená, že to je vlastně definice malého a středního podniku, je ručení poskytováno nejvýše v rozsahu 90 % dluhu z jednotlivého poskytnutého úvěru. Takže pozor - 90 procenty bude ručit stát, 10 procenty potom úvěrující banka. V případě podnikatelů, kteří zaměstnávají mezi 250 až 500 zaměstnanci, bude ručení poskytováno nejvýše v rozsahu 80 % dluhu z jednotlivého poskytnutého úvěru.

Protože je na úvaze bank, které jaké úvěry Českomoravské záruční a rozvojové bance zaručí, její role ve schvalovacím procesu není tak významná jako v případě předchozích programů. Distribuce ručení tak nebude ovlivněna kapacitou ČMRZB a zaručené úvěry se ke klientům dostanou velmi rychle. Takto strukturovaný model ručení je běžně využíván ze strany EIF nebo EIB a banky s ním umějí pracovat.

Na druhé straně je třeba logicky ošetřit riziko, že banky budou s ručením nakládat poctivě, a proto je současně u obou skupin podnikatelů limitováno plnění ČMZRB ve vztahu ke každé konkrétní bance 25 % úvěrového portfolia. Navržený objem státní záruky 150 miliard korun umožní tak obsloužit až 600 miliard korun prostředků potřebných pro důležité segmenty naší ekonomiky. Takže záruka je u malých středních podniků 90 %, u těch větších 80 % a ta portfoliová záruka je 150 při 25 % krát 4 je 600 miliard.

V této souvislosti mi dovolte předem reagovat na načtené pozměňovací návrhy k právě předkládanému zákonu, podle kterých se má zvýšit strop portfoliové záruky. Zvýšení stropu portfoliové záruky z 25 na 30 %, nebo dokonce na 33, je pozměňovací návrh z dílny ODS a znamená nejen vyšší riziko morálního hazardu, ale sníží při stejné výši nároku na státní rozpočet 150 miliard velikost bankám zaručeného celkového objemu z 600 na 500 při té portfoliové záruce 30 %, anebo 450 při 33 %. To znamená, zmenší se objem vládou podpořeného financování pro podniky. To znamená, čím vyšší zastropování, tím je objem vládní pomoci pro firmy nižší. Jinými slovy, bude obslouženo méně klientů.

Vůbec netuším, odkud se berou tvrzení, která čtu v pozměňovacích návrzích a v jejich zdůvodněních, že za nastavených parametrů bude obslouženo jen 50 % klientů. Tato tvrzení jsou absolutně ničím nepodložená, byť jsem si je při velice náročných jednáních při zpracování tohoto ojedinělého a v historii prvního zákona v novodobé historii snažila získat, tak jsem žádné takové argumenty ani analýzy od banky nezískala.

Zdůrazňuji, že mnou navržené parametry, nebo respektive Ministerstvem financí navržené parametry, které jednomyslně schválila vláda, byly konzultovány i s Českou národní bankou jako s orgánem dozoru a dohledu, která je ve vztahu ke zdraví našich bank označila za naprosto dostačující. Zvýšení stropu portfoliové záruky povede k nedůvodnému obílování portfolia našich bank. To ovšem cílem mnou předkládaného návrhu jako ministryně financí nebylo.

Děkuji vám za možnost projednat tento návrh ve zkráceném řízení, protože rozšíření možnosti poskytování úvěru je pro podnikající subjekty v této těžké době velice, velice důležité. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem poprosím pana předsedu Chvojku. Pak je přihlášen pan ministr Havlíček.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Hezký podvečer, kolegyně, kolegové. Máme před sebou ještě spoustu práce, byť si myslím, nebo doufám si tvrdit, že snad tady nebudeme jako minule do půl čtvrté. Ale všechno je možné a samozřejmě je naše právo i vaše právo tady diskutovat, pokud to bude potřeba. Ale nyní je potřeba, pokud chceme stihnout ty zákony, které chceme schválit a projednat, abychom mohli jednat i po 19. a 21. hodině. Proto bych si tedy prosím dovolil navrhnout jménem dvou poslaneckých klubů - ČSSD a hnutí ANO - aby Poslanecká sněmovna jednala a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích dnes po 19. hodině a i po hodině 21. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je to procedurální návrh, o kterém nechám bezprostředně hlasovat. Já jsem vás už několikrát svolal do jednacího sálu.

 

Takže zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, abychom jednali po 19. i 21. hodině. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 70, přihlášeno 82 poslankyň a poslanců, pro 71, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poprosím pana ministra a vicepremiéra Havlíčka, aby se ujal úvodního slova k tomuto materiálu. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená paní vicepremiérko, dovolte, abych k tomu řekl jenom několik slov, protože je pravda, že jsme jako Ministerstvo průmyslu a obchodu participovali na požadavcích na tento program, který považujeme obecně za možná jeden z nejdůležitějších v rámci podpory ekonomiky, a to nikoliv pouze v tom krátkodobém horizontu, ale v tom střednědobém a dlouhodobém, protože je pravda, že v těch prvních fázích musíme odchytat ty největší problémy, tzn. operativní problémy firem, ať už co se týká podpory živnostníků, co se týká podpory přes kompenzace mezd, kurzarbeit, Antivirus apod., případně přes různé odklady. Bude nás čekat nesmírně náročná cesta obnovy ekonomiky a postavení na nohy a bez likvidity, bez hotovosti nemáme šanci to zvládnout.

Nepochybně většina z vás ví, že se rozjely programy COVID-1, COVID-2, COVID Praha atd., nicméně není možné dále pokračovat ve způsobu vyřizování těchto programů tak, jako jsme je nastavili nikoliv ve víře špatné, ale proto, protože jiná možnost v rámci ČMZRB nebyla. ČMZRB je malá banka, banka, která byla vždycky konstruována tak, aby dokázala udělat určitý objem záruk v daném roce. A pouze pro vaši informaci, během řádově čtyř týdnů oni musí zvládnout to, co se jindy dělá rok a půl. Jsou totálně přetíženi a zavaleni tisíci a tisíci žádostí, které v současné době jsou někde na hranici 20-23 miliard korun, které musí vydodat, resp. schválit v tom tzv. původním systému, který byl buď tím, že to ta banka rovnou poskytuje, anebo tím, že to poskytují jednotlivé banky s garancí ČMZRB, nicméně tak, že ČMZRB musí každý úvěr kontrolovat. To je právě to, co dneska činí. A i když jede 24 hodin denně 7 dní v týdnu a i když jsme ji posílili řádově o sto lidí, tak pochopitelně tam dochází k tomu, co se nám nelíbí, a to je k prodlení, že ti klienti čekají třeba tři týdny, čtyři týdny na to, než se jim jejich úvěr vyřídí. Jinými slovy, v situaci, kdy bychom takhle měli odfinancovávat řádově stovky miliard korun, je naprosto nemyslitelné, že by se to dělalo tímhle způsobem. Kapacitně, ale pochopitelně i technicky by se to vůbec nezvládlo.

Takže jediná možnost je přejít na tenhle, řekněme, ojedinělý nástroj, my tomu říkáme plošná, nebo chcete-li portfoliová záruka, kdy stát je připraven zaručit objem, který byl stanoven po dlouhých, nelehkých diskusích na limit 150 miliard korun. Logicky ten limit v tuhle chvíli bude připraven pro komerční banky, které budou mít uzavřenou smlouvu s ČMZRB, a tyto banky budou vydodávat jednotlivé zdroje prostřednictvím svých úvěrových mechanismů, pochopitelně s tou zárukou, která je těch 80 nebo 90 % z mého pohledu, nebo z našeho pohledu velmi rozumná a blíží se ostatním zemím, které dokonce některé dávají i 100 %. Můj osobní názor je, že 100 % je zbytečně, že je třeba, aby tam ten partner, ten, kdo si bere úvěr, měl třeba 10% participaci, čili 90 % pro malé a střední firmy a 80 % pro střední firmy si myslím, že je logické a že je správné.

Díky tomuto schématu dokážeme dostat do ekonomiky resp. mezi podnikatele řádově 500 až 600 miliard zdrojů, záleží na tom, jaký tam bude nastaven ten multiplikační efekt. Ano, to je, pravda, věc, která se náročně dojednává. Je pravda, že doposud jsme to dělali s tím multiplikačním efektem čtyřnásobným, tzn. bylo to 25 %. V tuto chvíli diskutujeme o tom, jestli podíl rizika těch bank zvednout na vyšší míru, přičemž je zřejmé, že čím dál tím více firem se dostává do problémů. A v tuto chvíli je pochopitelně naší snahou, aby pokud možno co nejméně zůstalo v těch sítích, které nebudou odfinancovány. Je pravdou, že to pro ty banky je logicky i výhodnější, pokud tam bude větší obnos.

To znamená, je k diskusi, jakým způsobem to případně posunout, ale v každém případě tento program je program, který bychom měli schválit a měl by pomoct udržet hotovost v podnikatelském sektoru v těch následujících měsících. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S přednostním právem mám přihlášeného pana předsedu Jurečku. Zeptám se, jestli chce vystoupit v rozpravě nebo... Protože ještě jsme nerozhodli o ničem. A pan předseda Rakušan chce jenom nějaké technické sdělení k hlasování. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Já se moc omlouvám, kolegyně, kolegové. Děkuji, pane místopředsedo, nebudu zdržovat. Jenom bych chtěl pro stenozáznam říct, že v hlasování číslo 62 mám na sjetině pro, a hlasoval jsem proti. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrá. Rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán, rozhodnutím předsedy jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 832/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Pavel Juříček, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Juříček: Dobrý den, dámy a pánové. Já musím říct, že z toho balíku, který se chystá, nebo který jsme už odhlasovali z hlediska podpory občanů, podnikatelů, organizací, je pravděpodobně toto naprosto zásadní tisk, zásadní zákon, který předkládá vláda, a včera na rozpočtovém výboru byl všemi hlasy odsouhlasený právě ten vládní návrh, který tady už říkala paní ministryně. Když jsem ten zákon četl, tak musím říct jako podnikatel - a tady musím říct, že nejsem v konfliktu zájmů, protože se mě, mé firmy, tento zákon netýká, protože ten zákon se týká skutečně malých a středních podnikatelů, firem do 250 zaměstnanců a firem do 500 zaměstnanců - musím říct, že jsem byl velmi, velmi překvapen obrovskou velkorysostí toho, co vláda připravila právě pro malé a střední podnikání.

Včera jsem také říkal na rozpočtovém výboru několik důvodů, proč jsem byl překvapen. Za prvé, pro firmy, které mají do 250 zaměstnanců, je garance úvěru ve výši 90 %. Jinými slovy, je to zalimitováno 50 miliony, takže skutečně ta firma může mít garanci státu prostřednictvím Českomoravské rozvojové banky ve výši 45 milionů. A firma, která má více než 250 zaměstnanců do 500, má 80 % garance, tzn. z 50 milionů 40 milionů. To je naprosto neobvyklé.

Druhá věc, která mě tam velmi překvapila, byla záležitost, že to jsou všechno úvěry, které se mohou datovat až do 31. 12. 2020. To neznamená, že to je teď, hned, ale že ty firmy si na tyto záruky prostřednictvím Českomoravské rozvojové banky a prostřednictvím komerčních bank mohou sáhnout do konce letošního roku. Takže všechny ty firmy se můžou na to dostatečně připravit a můžou jak rychle, tak pomaleji, podle toho, jakým způsobem se jim bude vyvíjet situace a jejich cash flow. A je to až do roku 2024. Takže ono to není jenom krátkodobé hledisko, ale prosím vás, je to už střednědobé hledisko.

A poslední věc, která mě překvapila, kde jsem nečekal, že by vláda byla ochotná dát do toho 150 miliard, a s tím multiplikačním efektem 20 % portfolia, kterým vlastně de facto budou ty v uvozovkách špatné úvěry, tak ty skončí de facto na státu. A s tím multiplikačním efektem, jestliže to takto odsouhlasíme, jak je ten vládní návrh, tak do systému, podnikatelského systému, a do celého prostoru podnikání, se dostane 600 miliard korun.

Je tady několik pozměňovacích návrhů, tak jak už to signalizovala paní ministryně, přesto, jak jsem říkal, že včera na rozpočtovém výboru bylo naprosto totální souznění, tak přesto dneska došlo k sedmi pozměňovacím návrhům, které jsou v systému.

Jeden pozměňovací návrh pod číslem 5090 je můj a kolegy Martínka, neboť jsme tam specifikovali, co to je dluh, a dluh jsme specifikovali, že to je jistina. Protože samozřejmě ve chvíli, kdy komerční banky budou dávat nějaké úvěry, které budou garantované státem, tak samozřejmě na to nemáme vhled, jestli to budou úroky nízké, střední, anebo nějaké rizikovější. Takže to je specifikace toho pozměňovacího návrhu mého a kolegy Martínka.

Ale další pozměňovací návrhy jsou tam skutečně v oblasti těch výší a dovolte, abych je tedy odcitoval.

Kolega Onderka tam navrhl 30% sazbu. Je nutné si uvědomit, že tím pádem, pokud bychom odsouhlasili 30% sazbu portfolia bank, tak ta multiplikace už není 1,4, ale 1,33, a tím pádem do systému by nešlo 600 miliard, ale jenom 499. To je 100 miliard rozdíl.

Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh kolegy Stanjury, kterého tady nevidím, a ten navrhuje 33 %. A když si vezmete multiplikace 33 procent vůči těm 150, tak to je jedna ku třem, a do systému se už nedostane 600 miliard, ale pouze 450 miliard korun.

A teď ten důvod, proč se to načítá. Protože samozřejmě musíme si přiznat, že jsme pod těžkým tlakem jak podniků, které jsou slabší, tak hlavně bank, které samozřejmě chtějí převést z toho koláče, který by byl případně zmenšený, tak si chtějí zachovat, respektive zvýšit si to portfolio těch méně nebo těch více rizikových úvěrů. Ale banky si přece nebudou pod sebou podřezávat větev. To je zbytečný tlak teď na nás, na Poslaneckou sněmovnu, z různých stran se to dovídám, abychom ten koláč zmenšili. A myslím si, že by to byla historická chyba, kdybyste těmto tlakům podlehli. Nakonec by nám to historie opravdu sečetla, protože je rozdíl mít 600 miliard v systému, anebo 450. Tím se dá zachránit řada firem.

Ale souhlasím s jednou částí. Ne všechny tam se dostanou, protože ty, které byly už nanicovaté a měly situaci už zhoršenou v předcházejícím období, a teď je to může dorážet, tak samozřejmě tyto firmy mají riziko se do toho systému dostat, protože ty komerční banky je nebudou chtít do toho možná dát. To je pravda. Ale je krize, neobvyklá, není to krize poptávky, není to krize nabídky a není to finanční krize, kterou jsme prožili v roce 2008, 2009, 2010, je to zcela jiná krize, ale nicméně každý podnikatel musí počítat s jakýmisi riziky, ať už jsou to rizika finanční, anebo rizika poptávka, anebo riziko to, co zažíváme teď.

Nezlobte se, já jsem podnikatel a já taky ztratím spoustu peněz, ale před nikým tady nebrečím, že bychom nepřežili, a je to jenom otázka, jakým způsobem se ty jednotlivé firmy chovaly. Jestliže ty firmy nemají právo na žití - omlouvám se, když to tak říkám já jako podnikatel, a všem podnikatelům se omlouvám a všichni, kteří umějí vydělat peníze, jich si nesmírně vážím, a jednou euro taky, ale myslím si, že by byla velká chyba ustoupit těm tlakům ať už z jedné strany, nebo z druhé.

Já samozřejmě si vážím pana ministra průmyslu, obchodu a dopravy, s tím, že on má strach, že by v tom sítu mohly skončit právě ty slabší firmy a že by mohlo dojít k nějaké restrukturalizaci České republiky v rámci podnikání. To je možná pravda, ale já se vás ptám, jestli za cenu toho tam převedeme tu zodpovědnost jenom na stát a necháme bankám v tomhle směru volnější ruce? Já si myslím, že ne, že to, co připravilo Ministerstvo financí, je velmi velkorysá nabídka a že je dobře, že budeme multiplikovat raději 1,4, než abychom multiplikovali 1,3, protože pak máme větší šanci ty firmy, které budou, řekněme, prostřední a lepší, tak aby podstatně byly více, více podpořeny než ty, které byly slabé a v tuto chvíli jsou slabé. A to už je teď na rozhodnutí nás, jakým způsobem se na to díváme.

To byly ty pozměňovací návrhy, které jsem si dovolil teď nějakým způsobem okomentovat, a pak už jsou tam pozměňovací návrhy, které jsou doporučující pro to, aby vláda a Českomoravská rozvojová banka vedla k tomu, aby ty peníze neunikly do zahraničí, do daňových rájů, respektive, aby ty peníze neskončily v nějakých podivných vlastnických strukturách.

Myslím si, že pak se můžeme vrátit v podrobné rozpravě nad těmi jednotlivými pozměňovacími návrhy, těmi doprovodnými usneseními, která tam dali kolegové Michálek s Ferjenčíkem, kolegyně Kovářová, případně další. Takže to je pro ten začátek můj komentář k tomu, co já jsem vám chtěl vlastně v tomto směru říct. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Já jsem přivolal poslance do sálu. Byl jsem požádán, abychom trošku posečkali...

 

Já myslím, že už nás tady více nebude, takže zahajuji hlasování o tom, zda povedeme obecnou rozpravu. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 71. Přihlášeno 85 poslankyň a poslanců, pro 62. Návrh byl přijat.

 

Otevírám obecnou rozpravu a přednostně... hlásí se tady pan poslanec Kubíček.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já opět navrhuji zkrácení doby na vystoupení poslance na pět minut v obecné i podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. K proceduře? Potom. Takže nechám hlasovat o zkrácení doby na vystoupení na pět minut jak v obecné, tak v podrobné rozpravě.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 72. Přihlášeno 85 poslankyň a poslanců, pro 51, proti 10. Návrh byl přijat.

 

Jsme v obecné rozpravě, s přednostním právem pan předseda Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl na úvod za KDU-ČSL za ten materiál poděkovat. V době, kdy se rozbíhal COVID-1, jsem říkal, že to bude obrovský nápor na Českomoravskou záruční a rozvojovou banku a je potřeba vytvořit takové parametry, aby stát dal mantinely právě třeba i formou záruk a nechal tu práci dělat komerční banky, které na to mají aparát, mají s tím zkušenost a dokážou zvládnout nápor desetitisíců žádostí v relativně krátkém čase. Za toto jsem rád, že to běží, respektive že to poběží, tak ono nám to ještě neběží, ale že se to rozeběhne.

Já nechci debatu natahovat, ale chci tady zmínit jednu věc. Já jsem k tomuto tisku dal pozměňující návrh, který si myslím, že - a znovu bych tady apelovat na vládní koalici, aby zvážila jeho podporu. Protože jsem se nechal inspirovat kolegy v Polsku a teď také i v Dánsku, kteří přišli s tím, a mně to dává logiku a myslím si, že by to mělo dávat logiku všem rozumně uvažujícím lidem, jestliže stát v této těžké době pomáhá, tak by měl pomáhat firmám, které nesídlí v daňových rájích, které nezneužívají situace, kdy v daňových rájích mají výrazně lepší podmínky než např. v České republice z hlediska právě daní. A pokud tam sídlí dlouhodobě a jsou tam, tak ať se obrátí o pomoc na vlády těchto zemí, těchto daňových rájů. A také dávám návrh, aby i firmy, které případně letos či v příštím roce by chtěly vyvádět dividendu do zahraničí, případně kupovat své vlastní akcie, aby tyto skupiny firem byly z vládní podpory v rámci programu COVID a Antivirus vyloučeny. Nevidím logiku, proč by měl daňový poplatník České republiky pomáhat dneska firmě, která dlouhodobě využívá situaci svého sídla v daňovém ráji, nebo proč by měl stát podporovat firmu, která bude v letošním či příštím roce chtít vyvést své finanční prostředky ze zisku na dividendě do jiného státu.

Takže to je poměrně jednoduchý návrh, nemá žádné přímé dopady na změny parametru tohoto návrhu, ale souvisí s ním a myslím si, že to má hlavu a patu. A poprosím, jestli byste zvážili podporu tohoto pozměňovacího návrhu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem paní předsedkyně Markéta Pekarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji vám za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, jenom velice stručně. K první reakci mě vyprovokovala zpravodajská zpráva. Musím říct, že pan poslanec, myslím, nedodržel úplně to, čím zpravodajská zpráva má být, a dopustil se tam svých vlastních hodnocení. To určitě má právo udělat ve svém příspěvku. Ale aby tam zazněla taková slova, jako že vlastně teď se, když to velice volně parafrázuji, díky téhle situaci oddělí zrno od plev, tak to si dovolím zastat všech těch, kteří museli v polovině března své podniky úplně uzavřít a nemohou svoji činnost absolutně provozovat.

Tady celou dobu mluvíme o kompenzacích, o přímé pomoci těmto lidem, kterou opozice považuje dost často za naprosto nedostatečnou. Navrhujeme konkrétní věci, abychom těm, kteří bez koruny příjmu dneska musejí platit vysoké náklady, které jsou fixní, a těm teď řeknete, že vlastně aspoň se tady uvidí, kdo má šanci přežít a kdo ne. To si myslím, že je nehorázné. Tady se jedná opravdu o tisíce firem, tisíce živnostníků, a prosím, tohle si nezaslouží. Oni se do té situace stejně jako celá republika nedostali svým vlastním zaviněním. Prostě tady je nějaká okolnost, kterou jsme nikdo nechtěl, nepřivolával, resp. nikdo za ni neneseme přímou odpovědnost, ale ani oni ji nenesou za to, že teď musí mít zavřeno. Že nemohou vyrábět, že nemohou prodávat, že nemohou poskytovat své služby, které poskytovali doposud.

Pak si dovolím ještě reagovat na úvěrové nástroje COVID I, COVID II. Neobsahoval Prahu, vůbec nebyla možnost pro pražské podnikatele se zapojit. Proto pražští zastupitelé za TOP 09 velice intenzivně vyjednávali, aby byl konečně zapojen právě i pražský podnikatelský sektor, který mimochodem, a není to nějaký pragocentrismus, se podílí významně na tvorbě HDP v České republice, a to jednou čtvrtinou. Neměli bychom na to zapomínat. Který významně ty dopady pociťuje, protože velký sektor turismu celkově je navázán samozřejmě i na hlavní město. A s tím souvisí i celá řada dalších provozoven, služeb, které teď jsou zavřené, ať už jsou to gastro a další. Tohle je skupina podnikatelů, která si doposud z té pomoci, kterou připravila skutečně vláda, nemohla na půjčky sáhnout, ale mohla si sáhnout až na ty půjčky, které tento týden byly za deset minut rozebrané.

Ten program byl jedině právě díky samotnému městu Praha. Děkuji jim za to, že to takto spustili za těch 600 milionů korun, které tam byly, ale je to, jak vidět, po deseti minutách rozebráno, žalostně málo. A pan ministr Havlíček v jednáních sliboval, že tam stát přispěje dalšími 400 miliony, a ze slibu sešlo. Takže to je jenom vidět, abychom tady uvedli, když tady zaznívá COVID Praha, že to je zásluhou hlavního města Prahy, jeho zastupitelů a jeho představitelů.

A COVID III, který by se jich měl už, doufejme, konečně týkat a má přijít až na přelomu dubna a května, tak je pro mnohé už prostě třeba i pozdě. Vezměme si, jak dlouho v té situaci jsou a jak se s tím musejí teď prát. Tak jenom abychom tady tyhle věci nezapomínali, aby tady zaznívaly, protože prostě není možné nechat padat, byť je to region obecněji bohatší než zbytek republiky, tak ale není možné nechat padat jednu část podnikatelů jenom proto, že prostě podnikají zrovna v hlavním městě. Mají tady také ale často vyšší náklady, bereme to také v potaz. A to není vůbec nic proti podnikatelům z jiných měst, z jiných krajů, na které ta situace taktéž tíživě dopadla, kteří potřebují taktéž naši pomoc. Ale je potřeba tady zdůraznit, že nejsou zatím podpořeni dostatečně tímto státem v těchto nástrojích právě pražští podnikatelé. A já i jako zastupitelka Prahy v této komoře si dovolím na to upozornit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Teď se nejprve hlásil pan ministr Havlíček s přednostním právem. Poté pan zpravodaj si přeje vystoupit.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Jenom krátce k té obhajobě Prahy. Ono to tak úplně není. COVID I, Praha měla přesně půlku, tzn. z jedné miliardy šlo na Prahu 500 milionů. COVID II tím, že to bylo z evropských fondů, tak tam Praha být nemohla. A bohužel díky tomu, že hlavní město Praha skoro tři týdny slibovalo, že tam dodá peníze, opakuji, tři týdny, a teprve minulý nebo tento týden se to podepsalo, resp. tento týden se to vypsalo, tak se mohla ta Praha spustit. Není to tak, že to dělá Praha. Dělá to Českomoravská záruční a rozvojová banka. A není to o tom, že jsou to peníze Prahy, prosím pěkně. To jsou peníze přece všech a dávají se tam ze všech zdrojů. Ty peníze Praha má právě pro toto. A to, kolik má dneska Praha na účtech a že tam dala jenom 400 milionů korun, považuji spíše za zprávu špatnou. Pardon, 600. Šest set milionů korun. Těch 600 milionů korun vygenerovalo zaplať pánbůh aspoň 1,5 miliardy korun, mohlo to být o čtrnáct dní dřív. A právě proto my už jsme tam další nedávali, protože jsme čekali na tuhle schůzi a všechny peníze už hrneme rovnou do COVID III. To znamená, nemá smysl dneska tam dávat další peníze, když bohužel COVID III bude možná dříve než to, co vlastně nastalo v Praze tím, že se to o čtrnáct dní až o tři týdny zpozdilo, protože tam neustále probíhaly nějaké schůze, schvalování, teď se tam jednotlivé kluby v Praze prostě přetahovaly, PR, kdo u toho bude stát víc, kdo u toho bude stát méně - čili prostě akorát zmatek v té Praze byl. Bohužel, a je to škoda.

Ale zase, abych byl k nim upřímný, to, že se to rozebralo za deset minut, to je vůbec nepodstatná záležitost. Těch 1,5 miliardy se rozebralo za deset minut proto, že tam banky už měly připraveny vlastně v zástupu ty úvěry, to znamená, kdyby tam byl trojnásobek, tak se to rozebere za 20-30 minut. Tak jenom v tom, že to tam dali v té jedné velké dávce. Takže Praha mohla být rychlejší a mohlo to být celé ukonáno.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan zpravodaj se přihlásil do rozpravy.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Já jenom krátce, dámy a pánové, 30 let podnikám a vážím si, jak jsem říkal, každého podnikatele. Jenom jsem chtěl říct, že ti, kteří měli v minulosti problémy, tak aby nenaskočili právě na ty záruky, které teď vlastně vytváří vláda prostřednictvím Českomoravské rozvojové banky. To by bylo všechno. Určitě bych nechtěl kohokoli nějakým způsobem denunciovat a oddělovat zrno od plev. Vůbec ne. Já jsem jenom řekl - a tady občas ve Sněmovně chybí, když je vysílač a není přijímač, takže ten přijímač neslyší, co se říká - já jsem jenom řekl, že ti, kteří měli před koronavirem problém, tak proč by měli být v tom směru nějakým způsobem zachraňováni. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem paní předsedkyně Pekarová Adamová.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Omlouvám se tímto všem řádně přihlášeným, ale nemohu si odpustit reagovat na pana ministra. To freudovské přeřeknutí, když místo 600 řekl 400, tak to je právě těch 400 milionech, které jste slíbili a které jste pak nesplnili. A ta pohádka kolem, kterou tady teď se snažíte vytvořit, ta opravdu nezastře to, že ta pomoc mohla přijít mnohem dřív díky tomu, že by už tedy měli tento týden možnost si požádat a nemuseli by čekat na vyřízení (nesrozumitelné) COVID III, který zatím ještě nevíme ani přesné datum, kdy bude spuštěn. Prostě dneska mnozí hrají o dny. Nejenom o týdny. Mnozí hrají skutečně o dny. Propouštějí lidi, protože nevědí, jestli budou moci pokračovat dál ve svém podnikání. Tak to prostě je. To je holý fakt a realita. A tady těmito různými vysvětlovačkami, jak to tedy dlouho komu trvalo, tak to prosím pěkně nezastře to, že vy jste ten slib prostě nesplnili.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Nebudu zdržovat. Já jenom akceptuji vysvětlení pana zpravodaje Juříčka, že ti, kdo měli zásadní problém před čínským virem, by z virových peněz neměli být zachraňováni. To dává logiku. Doufám, že si na to vzpomeneme, až třeba budeme řešit takové tituly jako SmartWings nebo některé jiné.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A jestliže nikdo s přednostním právem, tak do rozpravy je řádně přihlášena paní poslankyně Kovářová. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. S dovolením bych se vyjádřila k návrhu tohoto zákona, resp. této novely, a konstatovala bych, že jsme rádi, že taková možnost existuje. A budeme jen pevně doufat, že ty problémy, které se ukázaly u COVIDU I a II, se neprojeví i u tohoto slibného návrhu zákona a těchto možností, jak pomoci úvěrem malým, středním a firmám do 500 zaměstnanců. Takže toliko k návrhu zákona, který podpoříme.

Ale zároveň mi dovolte, abych představila usnesení, které bychom rádi doplnili k tomuto zákonu, a to zní: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby programy pomoci obchodním korporacím v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2 nebyly přístupné obchodním korporacím se sídlem v zemích zapsaných na unijní seznam nespolupracujících daňových jurisdikcí."

V posledních dnech vláda spustila několik programů na podporu firem, které se potýkají s následky vládních opatření v souvislosti s bojem s pandemií koronaviru SARS-CoV-2. Podle nás to, co říkáme v tom usnesení, by na tuto podporu měly dosáhnout pouze firmy, které sídlí v České republice. Tímto krokem by se zajistilo, že finanční prostředky z vládních programů se v budoucnu vrátí prostřednictvím přímých daní do našeho státního rozpočtu, a tím tyto firmy přispějí ke snadnějšímu zvládnutí celé krize. Firmy, které daní jinde, nemají mít na českou státní podporu nárok, minimálně ne v plné výši. Pokud by stát podporoval i firmy sídlící v daňových rájích, byla by to velká rána pro české daňové poplatníky. K podobnému opatření, podotýkám, nyní přistupují i další evropské státy. Prozatím to oznámilo Polsko a Dánsko.

Za daňové ráje se považují ty státy, kde firmy platí nulové nebo velmi nízké daně. V roce 2019 se odhadoval počet českých firem sídlících v daňových rájích na více jak 12 tisíc. Proto bych vás poprosila o podporu tohoto usnesení. A ke sněmovnímu dokumentu se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Onderka.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jednou za čas se v Poslanecké sněmovně objeví zákon, který má šanci projít napříč politickým spektrem, a to ať zde máme pandemii, či ne. Já jsem přesvědčen o tom, že právě zákon o poskytnutí státní záruky je jedním z nich. Pravicová část politického spektra chce podpořit podnikatele - převážně. Zdůrazňuji slovíčko převážně. Levicová část politického spektra chce podpořit zaměstnance - převážně. A jeden bez druhého to prostě neumí. Zaměstnanci potřebují podnikatele. Podnikatelé potřebují zaměstnance. A to si myslím, že právě tento zákon o podpoře, zdůrazním, ekonomiky a hospodářství České republiky je tím zákonem, který nás právě spojuje.

Myslím si, že ten zákon je velice dobře napsán. Jsem přesvědčen o tom, že Ministerstvo financí zde odvedlo dobrou práci. Přesto přese všechno jsem si ovšem dovolil podat pozměňovací návrh a dovolím si citovat z části důvodové zprávy. Klíčovým prvkem celého návrhu jsou právě parametry poskytované záruky. Omezení celkového plnění, takzvaný portfoliový limit pro záruky ve výši 25 %, bude nutit banky provádět přísnější hodnocení rizik při poskytování úvěrů společnostem, které jsou postiženy dopady spojenými s koronavirem jako takovým, lépe řečeno s koronavirovou krizí, což může vést k paradoxu, kdy financování bude dostupnější pro společnosti, které jsou ekonomicky méně postižené, a nejpotřebnějším společnostem, které by i díky uvedenému financování byly schopny ekonomickou krizi úspěšně přežít, toto financování banky nebudou moci vzhledem k navrhovaným parametrům poskytnout. Když to zjednoduším, jde o to, že čím větší záruka státu, tím pozitivněji banka samozřejmě ohodnocuje své klienty. To znamená, v tomto případě firmy v České republice, které budou tím pádem mít větší bonitu a budou mít větší možnost čerpání, lépe řečeno sáhnout si na tyto finanční prostředky z jednotlivých bank, jak nám zde sdělil přítomný ministr průmyslu.

Zájem napříč politickým spektrem by měl být o tom, aby si právě na tyto finanční prostředky dosáhlo co nejvíce firem. Já nemohu souhlasit prostřednictvím pana předsedajícího s kolegou Juříčkem, který říká - volně přeloženo - proč bychom měli zachraňovat firmy, které měly už před koronavirem problémy. Já si myslím, že v této chvíli a v této situaci, pokud se nechceme dostat do silné krize, z které se budeme potácet několik let, že se musíme se snažit zachránit jakékoli fungující firmy v České republice proto, abychom snížili to obrovské riziko velké nezaměstnanosti, která může Českou republiku do budoucna potkat.

Proto jsem si dovolil podat pozměňovací návrh, který navyšuje tuto záruku z 25 na 30 %. Dle odhadu zde může dojít k navýšení přijímání žádostí od firem, to znamená těch firem, které si mohou sáhnout na tyto finanční prostředky, o 10 až 15 %. Chci vás požádat, abyste tento pozměňovací návrh podpořili. A já se k němu samozřejmě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Jako další je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, na úvod musím upřesnit trochu slova zpravodaje, protože já jsem pro tento návrh včera nehlasoval, vlastně jsem nehlasoval ani proti němu. Já ten návrh vnímám jako krok správným směrem, protože ekonomika určitě potřebuje podpořit, ale vnímáme tam několik otazníků. První otazník je otázka rozložení rizika mezi bankami a státem. A podle našeho názoru je už ten původní návrh extrémně štědrý vůči bankám. Tam jsou úvěry s 90% státní garancí, případně s 80% státní garancí. Já oceňuji, že se to týká jenom malých a středních podniků, to je rozhodně pozitivní.

Chtěl bych se zeptat předkladatelů, jak je to u podniků, které jsou součástí holdingu, jestli budou mít také nárok, nebo jestli je to omezené skutečně jen na ty řekněme vrchní části firemní struktury. Ale to je fakticky technický detail.

Tohle ale rozhodně vítáme. Ale 80 až 90 % státní garance za jednotlivé úvěry je prostě strašně štědré. A fakticky jediné kritérium, které nějakým způsobem zajišťuje, aby to nebyla čistá provozní dotace bankovnímu sektoru, je právě to kritérium, kolik procent podílu bude hradit stát u portfolia banky. Podle nás je namístě začít na těch 25 % a pouze v případě, že by se potvrdilo, že to nestačí, to případně navýšit. Ale navýšit to z fleku na 30 % je prostě obří dotace bankovnímu sektoru. A já si na to vzpomenu, až bude ČSSD zase mluvit o bankovní dani, až bude ČSSD zase říkat, jak ty nenažraný banky tady vydělaly prachy a vyvádějí je do ciziny, tak si vzpomenu na tenhle pozměňovací návrh, kde ta samá ČSSD tady předkládá obří subvenci bankovnímu sektoru, se kterou já nesouhlasím. Myslím si, že už teď jsou ty podmínky nastavené vůči bankám extrémně vstřícné.

A druhý velký otazník je, kdo tu podporu dostane. Podle mého názoru by měl stát zveřejňovat, komu tu státní garanci dal, protože reálně ty garance jsou faktické dotace. Podle mého názoru ve chvíli, kdy tady stát garantuje úvěry za desítky milionů korun, kde poskytuje garanci 80 až 90 %, to je normálně nacenitelné na trhu, ostatně dnes u programu COVID I, COVID II to rozvojová banka normálně uvádí a naceňuje v systému de minimis, tak je namístě, aby u tohoto záručního programu úplně stejně občané věděli, komu ty peníze skrze ty záruky posílají.

Takže za nás je zásadní požadavek, aby byl přijat náš pozměňovací návrh, který zajišťuje transparentnost toho, kdo ty dotace dostává. Jedna věc je rozložení rizika mezi státem a bankami. Už teď je to štědré, a podle nás to pozměňovací návrh kolegy Onderky, nebo kolegů z ODS, kteří to chtějí ještě navýšit, posouvá extrémně ve prospěch bankovního sektoru. A druhá otázka je transparentnost systému. A tam bychom velmi uvítali, abyste přijali náš pozměňovací návrh, který transparentnost, kdo ty peníze dostane, řeší, a bude jasné, kdo tyhle státní prostředky, a bavíme se o 150 miliardách, čerpá.

Takže to jsou naše dvě velké výhrady. A ještě poznámka. Jsem velmi rád za to, že byl akceptován návrh Tomáše Martínka upřesnit to, že ty garance se skutečně týkají jistiny, a ne i úroků, protože tam bylo velké potenciální riziko. Děkuji, že jste mě vyslechli.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Do rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Martínek.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji za slovo. Na začátek chci říci, že jsem rád, že Ministerstvo financí reagovalo rychle, když jsem ho na rozpočtovém výboru upozornil na legislativní nepřesnost, a připravilo pozměňovací návrh, který teď podáváme společně se zpravodajem, panem Juříčkem. Chtěl bych požádat o jeho podporu už jen proto, že pokud by nebyl schválen, mohlo by hrozit například to, že společnost, která by dostala od komerční banky úvěr a zkrachovala by, tak by v případě vyššího úroku, který v případě rizik budou pravděpodobně banky vyžadovat, hrozilo, že stát by mohl platit komerční bance dokonce více, než ona půjčila tomu podniku. Takže i z tohohle hlediska je určitě rozumné, když bude tento pozměňovací návrh přijat.

Kromě toho bych chtěl dále říci, že předkládám doprovodné usnesení, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Konkrétně se jedná o věci, které by určitě Českomoravská záruční a rozvojová banka dělat měla. Českomoravská záruční a rozvojová banka je vlastněna ministerstvy, tedy vlastně zastupuje vládu, a bude určovat podmínky rámcových smluv s komerčními bankami. Takže předkládám doprovodné usnesení, které by mělo definovat rámec toho, jak by měly být rámcové smlouvy nastaveny, a vláda prostřednictvím ministerstev a dané organizace by měla zajistit, že tyto návrhy budou akceptovány a budou v rámcových smlouvách tak, aby peníze daňových poplatníků byly chráněny od zneužití a současně aby byli transparentně informováni všichni veřejní daňoví poplatníci.

Já bych ho rád přečetl:

Poslanecká sněmovna

I. vyzývá vládu, aby zajistila, že Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., bude poskytovat záruky za úvěry pouze u žadatelů o úvěr, kteří v České republice řádně platí daně, nezneužívají daňových rájů, po dobu trvání záruky na úvěr nevykupují zpětně vlastní akcie a nevyplácejí vlastníkům dividendy ani nadměrné odměny vedení společnosti;

II. vyzývá vládu, aby zajistila, že Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., bude transparentně informovat o všech poskytnutých zárukách jednotlivých úvěrů, včetně skutečných majitelů úvěrovaných společností, na veřejně dostupných webových stránkách, a to do 15 dnů od poskytnutí záruky.

Podpora společností postižených krizí je pro budoucnost českého hospodářství nezbytná. Považujeme však za nutné, aby veřejnou podporu získaly pouze společnosti, které do veřejného rozpočtu dlouhodobě přispívají a které svou likviditu v době krize využijí výhradně pro provozní a investiční účely. Z našeho pohledu není spravedlivé ani motivační, aby se firmy, které se vyhýbají daňové povinnosti v České republice, těšily stejné míře podpory jako společnosti, které v České republice daně řádně platí. K takové podmínce vyzývá například i Tax Justice Network, organizace dlouhodobě se zabývající daňovými úniky a ráji. Zároveň by taková podmínka v Evropě nebyla unikátní. Dánsko také veřejnou pomoc podmiňuje absencí daňových rájů ve vlastnické struktuře podpořených firem a nevyplácení dividend v době trvání veřejné podpory. Omezená kapacita veřejné pomoci by měla být směřována výhradně firmám v nejtěžších obtížích. To společnosti s dostatečnou likviditou pro vyplácení dividend či nadměrných odměn vedení společnosti nejsou.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Do rozpravy je dále přihlášen... S přednostním právem pan předseda Michálek, pan poslanec Juránek ještě chvíli vyčká. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, paní ministryně, vážení kolegové, vážené kolegyně, já si dovoluji avizovat pozměňovací návrh, který se týká právě transparence toho, abychom věděli, kdo jsou příjemci prostředků, které jsou tímto způsobem zajištěny prostřednictvím ČMRZB.

Já jsem se v této věci obrátil na vládu České republiky, tak abychom zajistili, že skutečně ta pomoc bude směřovat k právnickým osobám, které považujeme za prioritní, a mluvili o tom předřečníci a já se plně hlásím k tomu, co říkali. A taky jsem upozornil na to, že je potřeba, aby vláda nějakým způsobem evidovala, kdo jsou ti příjemci.

Chtěl bych vás tudíž informovat, že předseda vlády na to odpověděl dopisem ze dne 21. dubna 2020, kde sdělil, že ČMZRB jakožto bankovní subjekt s licencí ČNB od svých klientů před poskytnutím zvýhodněného úvěru či záruky vždy vyžaduje informaci o skutečném majiteli, tak jak mu ukládá zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. Dále se ČMRZB striktně řídí vyhláškou České národní banky č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad postupu a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, známou jako AML vyhláška. Tyto informace bance poskytují právnické osoby i fyzické osoby a podnikatelé.

Pan předseda vlády dále v dopise uvedl, že nás může ubezpečit, že ČMZRB jakožto instituce podléhající regulím zákona č. 21/1992 Sb., o bankách a standardnímu bankovnímu dohledu České národní banky, pracuje na plně profesionálním základě s důrazem na vysoce sofistikované řízení rizik.

Takže ten náš návrh, který spočívá v tom, aby se zveřejňovaly poskytnuté záruky a koneční vlastníci, nebo skuteční majitelé, jak o tom mluví česká legislativa, na webových stránkách do nějakých patnácti dnů od poskytnutí zajištění jistě nebude pro ČMZRB problém, pokud je tímto způsobem sofistikovaně a kvalitně řízena. Opravdu by to vyžadovalo pouze povinnost údaje, které už mají k dispozici, tak by jednou za čtrnáct dní zveřejnili, pravděpodobně na začátku, pokud by to bylo velmi rychlé. Myslím si, že to odpovídá i volebním programům, se kterými jsme kandidovali, ve kterých byla zdůrazňována transparence. Konkrétně hnutí ANO v manifestu mluví o tom, že bude průhledná každá koruna, v té knížce, kterou napsal předseda vlády Andrej Babiš.

Myslím si, že nejsou ani praktické problémy, které by vyvolávaly pochybnosti, protože jak už jsem řekl, ta kontrola se provádí už dneska, takže je samozřejmě určitelné, kdo je skutečným majitelem určité právnické osoby nebo uspořádání, které nemá právní subjektivitu, jako jsou třeba podílové fondy apod. Určuje se to podle § 4 zákona č. 253/2008 Sb. a existuje k tomu i metodika, kterou vydala nezisková organizace Transparency International a je dohledatelná na webových stránkách. Takže tam je naprosto konkrétní popis, jakým způsobem dospět ke správnému určení skutečného majitele právnické osoby, aby poskytování toho zajištění bylo opravdu transparentní.

Já si vás tedy dovoluji požádat o podporu tohoto návrhu. Jde o doplnění jednoho paragrafu do citovaného zákona, který stanoví, že banka způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní údaje o úvěrovaném, který čerpá úvěr podle § 1 odst. c) jedna, výši úvěru a výši ručení poskytnutého bankou. Pak jsou tam nějaké lhůty tak, aby to bylo použitelné na všechny zmíněné případy. Současně se tam z důvodu zjednodušení, aby byla jasná kompetence ČMZRB přistupovat k údajům, které jsou evidovány v evidenci podle zákona o veřejných rejstřících, tak se tam explicitně zmiňuje, že Ministerstvo spravedlnosti umožní bance dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli. To znamená, bude to velmi jednoduché. Na dálku si to dokážou vyjet, případně si to ověřit, kdyby ty údaje, které dostanou od banky, neseděly, ale v tom by, předpokládám, neměl být žádný problém.

Současně jsme se tam vypořádali i s tím, aby to zveřejnění proběhlo pouze na určitou dobu, a pro tento účel se tam počítá s tím, že na konci roku, kdy by to zajištění zaniklo, například tím, že úvěr by byl splacen, tak po uplynutí 60 dnů od konce kalendářního roku, kdy k tomuto došlo, tak by ty údaje byly z internetových stránek odstraněny. Myslím si, že by to zásadním způsobem posílilo důvěru veřejnosti v to, že ty prostředky budou transparentně rozděleny těm, kteří je opravdu potřebují, a neskončí to, tak jako máme historicky nechvalné zkušenosti třeba s Českou konsolidační agenturou, tam, kde to skončit nemá.

Děkuji za pozornost a za podporu tohoto návrhu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní do obecné rozpravy pan poslanec Juránek.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně a vy ostatní ministři, kteří jste zde přítomni, já bych chtěl říct, že toto je naprosto přelomová dotace a že jsme úplně v tuto chvíli o kus vpředu a o kus dál, a chtěl bych k tomu vznést nový pohled.

Ten jeden pohled, který bych do toho chtěl přidat, je ten, že se mění doba. Naprosto zásadně tato pandemie, ke které došlo celosvětově, tak mění celé podnikání na celém světě. A já jsem doufal, že nějakým způsobem se to podaří posunout naší vládě a vůbec třeba i naší Poslanecké sněmovně, a teď k tomu máme příležitost, protože totiž v rámci měnící se doby budou se také měnit firmy a bude se měnit jejich náplň, a z toho pohledu je strašně důležité, aby tam byly vloženy významné finanční prostředky. A já budu mluvit o tom, že 600 mld. je mnohem významnější částka než 450, kdybychom přistoupili na některé pozměňovací návrhy. Já teď prosím, abychom se nad tím zamysleli z pohledu toho, že potřebujeme takové firmy, které jsou schopny se v nové době orientovat, a posunout je dopředu. Malé a střední podnikání se bere vždycky jako určitý první motorek, který potom může nastartovat významné podnikatelské změny.

Proto já tady tento návrh velice vítám a chtěl bych říct velmi důrazně, že když jsem si to počítal, tak 25 %, já jsem došel k nižšímu číslu, které by to nastartovalo z hlediska kvality těch podniků, které se do toho dají. Beru, že je tady nějaká dohoda, beru, že 25 % je velmi významná částka, a chci upozornit na to, že bychom měli přemýšlet také nad kvalitou těch, kteří to dopředu posunou. V okamžiku, kdy to zvedneme na 30-33 %, za prvé ztrácíme tu významnou částku a významnost té částky je někde, to se těžko odhaduje, ale 600 mld. je zcela určitě už v tom pásmu, zatímco 450 mld., tam není jisté, že ta částka je dostačující, tak je velmi důležité, abychom si podrželi, když máme tento nápad, tak abychom ho posunuli dál.

Zdůrazňuji, já jsem lesák a přemýšlím dopředu. U nás u lesáků je nejkratší přemýšlení na deset let. A tohle je první přemýšlení, které jde dál, než jsou každodenní problémy, které teď řešíme. A proto si velmi dovolím podpořit těch 25 %. Prosím, aby nebyly přijímány žádné pozměňovací návrhy, které jsou sice dávány v dobré víře, ale velmi sníží účinnost tohoto programu a ty možnosti, které já tam vidím o kousíček dál a o kterých tady zatím nebyla řeč. Proto o to velice prosím. Zkuste si to skutečně - kolega Stanjura, prosím, aby si to také spočítal a aby se podíval na výkonnost některých těch firem.

A chci zdůraznit také to, že ta částka, kterou do toho vkládáme, je také v určité míře podpora bank. My potřebujeme, aby ty peníze, které v těch bankách jsou, tak aby se nějakým způsobem do toho oběhu dostaly. My je jinak v tom rozpočtu nemáme. Ale na druhou stranu potřebujeme najít správnou míru. A já to beru tak, že těch 25 % podle toho, co jsem slyšel na rozpočtovém výboru, vzniklo i nějakým vyjednáváním, a já si myslím, že bychom neměli ustupovat z té částky, kterou do toho budou muset ty banky vložit.

Znovu se vracím k tomu a znovu to zopakuji, prosím vás, přece potřebujeme, aby po té době, kdy se bude startovat nová doba nových podniků, nového podnikání, abychom podpořili, když už do toho dáváme státní peníze, ty firmy, které nám pomohou nastartovat do budoucna náš průmysl s přesahem řešení problémů, které řešíme v rámci koronaviru.

Děkuji vám za to, že jste mi věnovali pozornost, a prosím, abychom zůstali na 25 %.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura. I bez přednostního práva samozřejmě.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejsem bankéř, pro paní ministryni, profesí jsem programátor, ale přesto přednesu pozměňovací návrh. Je to alternativa i pozměňovacímu návrhu, který přednesl pan poslanec Onderka, a budu polemizovat s panem poslancem Juránkem.

Cílem tohoto opatření, a bavili jsme se dneska o tom u jiného návrhu zákona, je zvýšit likviditu v našich firmách. Myslím si, že když budu mluvit obecně, nebudu mluvit o konkrétních firmách, že to prostě potřebujeme, a potřebujeme, aby peníze z našich zdravých bank se dostaly k firmám. Mě osobně, a nejsem sám, klidně můžu přiznat, že jsem o tom jednal a diskutoval s Českou bankovní asociací, která profesně zastupuje banky, já myslím, že to je korektní říci, a někteří kolegové to už říkali, když se podívám na srovnání okolních zemí, tak ten přístup v těchto typech podpor je velkorysejší, ať už si vezmeme Německo, Rakousko, Francii, Itálii nebo našeho severního souseda Polsko, kde se vlastně nepracuje vůbec s těmi portfoliovými limity, ale pouze (nesroz.) žádosti a velmi často je tam 90 % pro menší podniky a 80 pro větší, ale mnohdy i 100 %.

Dobře. Vláda se rozhodla jít cestou toho limitu celého portfolia, navržených procent je 25 a podle výpočtů a předpokladů a zkušeností České bankovní asociace to znamená, že zhruba polovina těch žádostí by byla odmítnuta. A může nastat paradoxní situace, že úspěšnější v žádostech budou ti, kteří budou méně postiženi, než ti, kteří budou více postiženi a tu pomoc by potřebovali více. To paradoxně může nastat, protože v okamžiku, kdy ten limit bude nižší, tak se prostě zpřísní pohled na úvěrová rizika a podle toho se ty jednotlivé žádosti budou hodnotit.

Pan poslanec Onderka, pokud jsem si dobře přečetl jeho pozměňovací návrh, navrhuje 30 %. Já navrhuji, aby ta částka byla 33 %. V tom případě to znamená zase podle odhadů České bankovní asociace, že by mohlo uspět až 65 % těch žadatelů. Nepředpokládá se, že by uspěli úplně všichni, s tím, že ta rizika i při tom 33procentním podílu toho portfoliového rámce by byla rozložena mezi banku a stát.

Pana zpravodaje bych chtěl poprosit, až bude připravovat proceduru, abychom v tomto případě postupovali logicky. To znamená, že nejdříve by se hlasovalo o mém pozměňovacím návrhu, který to zvyšuje na 33, pokud by nebyl přijat, pak o pozměňovacím návrhu pana poslance Onderky ve výši 30 %. My tak jako neverbálně komunikujeme s panem poslancem Onderkou, který s tím souhlasí. A mně to připadá logické, aby Sněmovna měla na výběr. Protože když neprojde 33, já osobně samozřejmě budu hlasovat i pro 30. Ale chtěl bych mít tu šanci hlasovat i pro těch 33.

Jinak my ten návrh zákona jako klub Občanské demokratické strany podpoříme, i kdyby neprošly ty pozměňovací návrhy, to chci. Protože vždycky je lepší horší parametr z našeho pohledu než nulový parametr. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, končím obecnou rozpravu. Je zájem o případná závěrečná slova - paní ministryně nebo zpravodaj? Jestli mě někdo poslouchá? Není zájem.

Otevírám podrobnou rozpravu, do které je první přihlášena paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se přihlásila k doprovodnému usnesení k vládnímu návrhu zákona o poskytnutí státní záruky atd. Toto usnesení jsem odůvodnila v obecné rozpravě a najdete ho pod sněmovním dokumentem 5048, tedy přihlašuji se k tomuto usnesení. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další do obecné rozpravy pan poslanec Onderka. Pardon, do podrobné.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, já si dovolím přihlásit k pozměňovacímu návrhu 5005, který jsem odůvodnil v rozpravě, s tím, že jen doplním - sociální demokracii jde opravdu o zaměstnance. Jestli se bavíme o desetiprocentním navýšení a tato podpora má být pro firmy 250 zaměstnanců až případně další, na 500 zaměstnanců, tak si jednoduše spočítejte, kolik zachráníme zaměstnanců v České republice. Pokorně vás prosím, pojďme tento pozměňovací návrh společně podpořit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Do podrobné rozpravy pan poslanec Martínek.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Tak já se hlásím, jak jsem již říkal, ke společnému pozměňovacímu návrhu, který předkládáme společně s poslancem Pavlem Juříčkem, který je jako sněmovní dokument 5019. A dále se hlásím k doprovodnému usnesení, které by právě mělo bankám, resp. Českomoravské záruční a rozvojové bance naznačit, jakým způsobem by měla připravovat tu rámcovou smlouvu. Ale konkrétní podoba toho, jak to naplní, to doprovodné usnesení, by mělo zůstat na ní. Je pod sněmovním dokumentem 5022. Já jenom raději přečtu.

"Poslanecká sněmovna

I. vyzývá vládu, aby zajistila, že Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., bude poskytovat záruky za úvěry pouze u žadatelů o úvěr, kteří v České republice řádně platí daně, nezneužívají daňových rájů, po dobu trvání záruky na úvěr nevykupují zpětně vlastní akcie a nevyplácí vlastníkům dividendy ani nadměrné odměny vedení společnosti;

II. vyzývá vládu, aby zajistila, že Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., bude transparentně informovat o všech poskytnutých zárukách jednotlivých úvěrů včetně skutečných majitelů úvěrovaných společností na veřejně dostupných webových stránkách, a to do patnácti dnů od poskytnutí záruky."

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem se nejprve hlásil pan předseda Jurečka. Pak vidím pana předsedu Stanjuru a předpokládám, že pan předseda Michálek bude následovat. Tak.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Tak já se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5020, který jsem tady v obecné rozpravě odůvodňoval a který se týká velmi podobného tématu, a to je zamezení podpory firmám, které sídlí v daňových rájích, případně které chtějí v letošním či příštím roce vyvádět dividendu do zahraničí. Děkuji za případnou podporu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan předseda Stanjura do podrobné rozpravy.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se chci formálně přihlásit ke svému pozměňujícímu návrhu, který jsem před chvílí odůvodnil v obecné rozpravě a je uveden ve sněmovním dokumentu číslo 5047.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Hlásím se tímto k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem sněmovního dokumentu 5003.

Tento pozměňovací návrh si klade za cíl, aby byly na webu transparentně zveřejněny základní údaje o příjemcích bankovních úvěrů, které jsou zajišťovány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, k čemuž jí stát poskytuje vysokou finanční záruku. Zájem na zveřejnění údajů o těchto příjemcích plyne ze skutečnosti, že státní finanční záruka je poskytována z peněz daňových poplatníků. Proto by tedy mělo být i zřejmé, u koho tyto prostředky končí. Jde o pozměňovací návrh, který předkládám spolu s kolegy Mikulášem Ferjenčíkem a Tomášem Martínkem. Podrobné odůvodnění je nahráno v systému.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda ještě někdo do podrobné rozpravy k tomuto bodu. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Pan zpravodaj, paní ministryně? Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak děkuji za slovo, pane předsedo. Já se omlouvám, já si jenom tady najdu poznámky. Tak. Já to ještě jednou zopakuji. Nebudu natahovat dlouho, jenom aby to bylo srozumitelné, protože chápu, že ta materie je hodně složitá. Byla i pro nás složitá, protože jsme nenašli žádný vzor, ze kterého bychom se mohli odpíchnout. Hledali jsme zahraniční vzory. Tam jsme se nechali inspirovat.

Padalo tady třeba Německo. Já vám řeknu, co jsme třeba zjistili v zahraničí. Ono se to těžko posuzuje, protože třeba Německo, které dává až stoprocentní záruky, tak má svoji banku, kterou jim tedy velmi závidím KfW... nebo já to vždycky spletu. A prostě ta banka... ale také třeba mají takovou kouzelnou věc, že na tu záruku dají zastropované úroky, jedno, dvě procenta. To by se mi také líbilo.

Já jsem třeba apelovala... Já ještě zopakuji ty parametry a pak vám řeknu, jak se to vyvíjelo. Takže my jsme se dohodli - to byl návrh Ministerstva financí, na tom jsme si tvrdě za tím stáli, aby prostě byly priorizované malé a střední firmy, to znamená nula až 250 zaměstnanců. Tam bude poskytována záruka, státní záruka ve výši 90 %. Odlišeny budou potom firmy 250 až 500, kde bude ta záruka maximálně 80 %. Ten úvěr je provozní, je limitován částkou 50 milionů, a od toho se potom odvíjí ta záruka za 45 maximálně a 40 v té své druhé variantě.

Takže toto byla jedna věc, za kterou jsme si stáli, aby skutečně ty firmy byly takto rozsortýrované, protože hlavně ty malé a střední mají největší problémy. A malá a střední firma i podle evropských pravidel je firma do 250 zaměstnanců.

Další věc, kterou jsme velmi tvrdě debatovali a diskutovali, bylo zastropování úroků. Protože já jsem pořád měla podmínku, aby na tu část záruky, kterou poskytne stát, aby tam ten úrok byl výhodnější. Prostě toto jsem po týdnu vzdala, říkám to upřímně, protože jsme se nebyli schopni domluvit, jak to udělat, protože prostě dva úroky na jeden úvěr není možné mít, to jsem pochopila. Chtěla jsem nějaký průměr, zase padaly argumenty, že průměr, který my bychom akceptovali, třeba já nevím repo plus 4, nebo nějaký takový repo plus 3, že prostě to sice vydrží velké banky, ale doplatí na to malé. A tak dále. Prostě jsem to po týdnu diskuzí, když jsme vždycky ráno začali, prostě tam, kde jsme večer skončili, jsem to vzdala.

Vzdala jsem i veškeré snahy o nějaké slevy, protože by se nevědělo, od čeho by se ta sleva odvíjela. V tom všem jsem ustoupila. Neustoupila jsem v jediné věci, a to je těch 25 %. V tom jsem neustoupila, z toho důvodu, protože vláda se nakonec rozhodla - my jsme pracovali s částkou 50 mld. s tím, že jsme si řekli, že to vyzkoušíme a případně pak přijdeme s jiným zákonem. Nakonec se vláda rozhodla, že tam dáme 150 mld., protože i banky říkají, že - myslím hodnota té záruky - banky říkají, že to bude rychle pryč. Samozřejmě ČMZRB to bude dávat po tranších, to nebude hned, my se ještě domlouváme na tom systému, jaký by zvolila, jestli to bude podle podílu na trhu, nebo jestli tam prostě vytvoříme nějaké podmínky, to ještě s nimi ladíme. Bude do toho samozřejmě vstupovat Česká národní banka jako orgán dozoru a dohledu, takže my počítáme s tím, že po nějaké tranši Česká národní banka to celé zdohleduje a zkontroluje a řekne, jak ona to vidí a případně třeba jak je to i s kapitálovou přiměřeností Českomoravské záruční a rozvojové banky atd., protože v tuto chvíli to nikdo pořádně neví, co to přinese.

Těch 25 %, což znamená tedy 150 mld, co rozhodla vláda, odpovídá 25 % portfoliové záruky, znamená, že krát čtyři jsme na 600 mld., a to jsme viděli jako velice dobrou věc, že banky dají do systému, do ekonomiky, 500 mld. To znamená, každý ten pozměňovací návrh, který tady pánové citovali, ať už to je pan poslanec Onderka, nebo pan předseda Stanjura, v podstatě znamená snížení té částky, která půjde do ekonomiky. V jednom případě to je 450, v jednom případě je to 490 mld. místo těch 600.

Samozřejmě zaznívaly ze strany bank, protože oni pracovali s tím procentem 33 % - 30 nepadlo, to zaznělo až tady od pana Onderky, my jsme pracovali s 25 - a zaznívalo, že čím to procento bude nižší, tak tím hrdlem propadne méně firem, nebo že méně firem na to dosáhne. To by mě samozřejmě mrzelo, to bych určitě nechtěla. Zvláště bych si to nepřála u těch malých a středních firem. Proto jsem požadovala nějakou analýzu. Chtěla jsem nějaké podklady, nějakou analýzu, ze které by to vyplynulo. Taková, když tedy stojí ty fronty, jak říkaly banky, taková analýza není.

Je potřeba si uvědomit, že my jsme na jedné lodi. My máme zájem na tom, abychom pomohli našim občanům, našim českým firmám, protože nechceme, aby nás jednou koupil kdoví kdo, ale rozhodně banky nás potřebují také, protože se potřebujeme vzájemně, to jsou klienti těch bank, to jsou naši občané, naše české firmy a současně klienti bank, takže jsme na jedné lodi a já jsem ráda, že to banky budou dělat, protože banky jsou jediné, které by byly schopné to dělat.

Já jsem byla ochotna debatovat o tom parametru při přípravě. Nakonec vláda to schválila jednomyslně. Nicméně nedostala jsem pro ten argument těch 33 % - tedy byla ve hře vlastně dvě čísla, 33 a 25 - žádné podklady. Takže já osobně ani nevím, já ten argument ani nechápu, protože tu bonitu bude posuzovat ta banka, bude na ní, jak nastaví kritéria, a já se domnívám, že když je tam tak vysoká státní záruka, že je může nastavit benevolentněji, což bezesporu udělá.

Ještě tady padaly různé dotazy. Podmínky jsou v podstatě jediné. Podmínky jsou takové, že je tam určitý počet zaměstnanců, buď do 250, nebo od 250 do 500. Víte, že Poslanecká sněmovna schvalovala, a schválil to i Senát a už to podepsal i pan prezident, ten COVID IV, neboli EGAP, což bude pro firmy nad 500 zaměstnanců. Takže toto v podstatě je jediná podmínka.

K návrhům, které tady padaly. Já určitě nějaké usnesení podpořím, abych prostě dala najevo dobrou vůli, nebo navrhnu podpořit, já nehlasuji, ale průlom do bankovního tajemství prostě podpořit nemůžu. Říkám to otevřeně. Je to vztah mezi bankou a klientem, a pokud bychom tam dali nějakou podmínku, že se prolomí bankovní tajemství a že se to bude někde vyvěšovat, tak to určitě ztíží podmínky pro žádosti a odradí to celou řadu firem. Takže toto opravdu - my jsme to i debatovali, to není tak, že bychom ten problém slyšeli včera poprvé. Já jsem to říkala i na rozpočtovém výboru, že jsme to téma debatovali, protože zaznívá, aby to nešlo do nějakých daňových rájů. My dokonce máme u Pětadvacítky omezení, že je to vázáno na důchodové pojištění, tak to nemůže dostat nikdo z daňového ráje z fyzických osob, ale tady prostě je to vztah banka a klient.

A to je asi všechno. Děkuji vám za podporu. Ten zákon je velmi důležitý. Zavnímala jsem, že ho budou všichni podporovat, nevím jak SPD, ale vy všichni, co jste vystupovali, tak jste ho podpořili. Ať už podpoříte jakýkoliv parametr, já samozřejmě budu vděčná za ten, který jsme navrhli, ale na druhé straně je důležité, aby ten zákon spatřil světlo světa, aby byl účinný a aby banky mohly podle něj začít rychle postupovat, protože firmy to potřebují. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Závěrečné slovo pan zpravodaj.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji za slovo. Ještě jsem chtěl doplnit dvě věci, které tomu zákonu ještě předcházely, nebo jsou součástí tohoto. První věc je, je potřeba si uvědomit, že jsme načetli zákon, který byl o České národní bance a o našich komerčních bankách, jakým způsobem se uvolňují parametry vyhodnocování jednotlivých firem. Ty firmy, které byly v defaultu, tak dnes jsou ve stage 2, a které byly stage 2, jsou dnes stage 1. Jinými slovy, právě to je to síto, které by pak následně mohlo být co nejširší.

A druhá věc, která tady také ještě nezazněla. Je potřeba si uvědomit, že pokud opravdu odhlasujeme 25 %, jak zní vládní návrh, tak to znamená 600 mld. korun do podnikatelského prostředí. A to je zhruba polovička všech úvěrů, které banky v České republice daly. To je tak významné, že si myslím, že opravdu tomu podnikatelskému prostředí neuvěřitelně pomůžeme. Pokud bychom opravdu odhlasovali ta menší procenta nebo ta vyšší procenta záruk, tak je potřeba si uvědomit, že 450 mld. už je nikoliv půlka z celého objemu podnikatelských úvěrů, ale už je to jenom třetina. A to si myslím, že je také významný faktor, abychom si uvědomili, že na to by měly dosáhnout ty firmy co nejvíce, a tím, že Česká národní banka, a my jsme jim to odhlasovali, že ty parametry se uvolnily, tak dneska tím sítem projde podstatně více firem.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Končím druhé čtení tohoto návrhu. Na základě dohody přerušuji tento bod až do projednání dalších bodů ve druhém čtení, které byly navrženy ve zkráceném jednání. Poté se vrátíme ke čtení třetímu.

 

Otevírám bod

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.