Středa 22. dubna 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
14.
Návrh zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře
a nelékařských zdravotnických povolání osobami, které získaly
odborné vzdělání v jiném než členském státě Evropské unie,
v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020
/sněmovní tisk 819/2/ - zamítnutý Senátem
Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, bylo doručeno jako sněmovní tisk 819/3. Vítám mezi námi senátorku Alenu Dernerovou a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřil k vládnímu návrhu zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře a nelékařských zdravotnických povolání osobami, které získaly odborné vzdělání v jiném než členském státě EU, v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, který je Sněmovně předložen poté, kdy jej Senát zamítl. Tento návrh reaguje na stávající situaci vyvolanou pandemií onemocnění COVID-19 a jeho cílem je zajistit dostatek zdravotnických pracovníků v okamžiku, kdy v době nouzového stavu a v několikaměsíčním období bezprostředně následujícím své povolání část z nich nemůže vykonávat zejména z důvodu umístění do karantény.
Jak při předchozím projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně, tak i v průběhu projednávání v Senátu byla hlavním tématem diskuse otázka dostatečné kvalifikace osob, které by mohly být povolány do nemocnic v situaci nouzového stavu. K tomu bych chtěl uvést, že předložený návrh zákona, který zakotvuje pro nemocnice a poskytovatele sociálních služeb možnost povolat za účelem poskytování zdravotní péče i osoby, co dosud nevykonaly aprobační zkoušku, vzešel především z podnětu některých nemocnic. Vychází přitom ze záměru nemocnic zaměstnat konkrétní lékaře, případně nelékařské zdravotnické pracovníky, kteří již u nich v rámci odborné praxe pracovali. To znamená, znají je, není to nikdo, kdo by byl zcela pro ně nový. Nemělo by tady dojít k přílivu nějakých nových, nezapracovaných sil ze zahraničí, ale k využití již prověřených pracovníků, se kterými mají poskytovatelé zdravotních služeb zkušenosti a kteří se osvědčili.
Při projednávání návrhu zákona byla v souvislosti s kvalifikací takových pracovníků diskutována rovněž otázka výkonu činnosti pod takzvaným přímým odborným vedením lékaře se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru nebo v případě nelékařů pod přímým vedením nelékařského zdravotnického pracovníka, který je způsobilý k samostatnému výkonu povolání. Oba uvedené instituty zákon číslo 95/2004 Sb. a zákon číslo 96/2004 Sb. znají a upravují způsob a podmínky jejich provedení. U lékařů se přímé odborné vedení používá v průběhu odborné praxe, která je součástí aprobační zkoušky. U nelékařů se přímé vedení využívá nejen v průběhu praxe, která je součástí přípravy k aprobační zkoušce, ale též běžně při výkonu některých zákonem stanovených povolání nebo pod zákonem stanovenou dobu. Jejich aplikace by tak v praxi neměla činit potíže.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přestože byl předložený návrh zákona Senátem zamítnut, věřím, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jej při dnešním projednávání podpoříte, protože skutečně je to zákon, který je dělán na přání a z podnětu nemocnic, které jsou nejvíce zasaženy pandemií a starostí o pacienty s tímto onemocněním. Myslím si, že v tomto směru vědí, co dělají, a měli bychom jim tento nástroj umožnit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl pan ministr. A nyní prosím, aby se slova ujala senátorka Alena Dernerová. Paní senátorko, máte slovo.
Senátorka Alena Dernerová: Děkuji, pane předsedající. Pane předsedající, vládo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, ano, Senát zamítl tento návrh zákona, protože ho vidí jako zbytný. Primárně vlastně ho zamítl jak garanční výbor, tak ústavně-právní výbor, a vlastně toto stanovisko, s nímž se ztotožnil pak i Senát jako takový. A řeknu vám, z jakých důvodů jsme k tomu tak přistoupili.
Tento návrh zákona nám přijde jako nadbytečný. Nadbytečný proto, protože již ve stávajícím zákonu se umožňuje Ministerstvu zdravotnictví učinit výjimku pro ty lékaře, kteří nesložili aprobační zkoušku jako takovou, a tím pádem vlastně mohou vykonávat pak tu onu činnost. Je pravdou, že tento návrh zákona se mění vlastně v tom, že poskytovatel je ten, který vlastně žádá, respektive umožní pracovat tomu, kdo nemá aprobaci. To, kdo to je ten, kdo nemá aprobaci. Takže z toho důvodu říkáme, že ten zákon je právě problematický.
Aprobaci vlastně mají mít všichni ti, kteří chtějí u nás pracovat. Je to taková atestační zkouška, zdali mohou tedy skutečně pracovat, aniž by měli v podstatě nad sebou to přímé odborné vedení, s tím, že pokud tu aprobaci nemám, musím skutečně mít někoho, kdo mě dozoruje. To znamená, že v dané situaci dva lékaři dělají jednu práci. Nedovedu si představit, že tito neaprobovaní lékaři by měli být na jednotkách intenzivní péče, na infekčních odděleních a nahrazovat plně erudované české lékaře. Takže to je další důvod, proč jsme říkali, že tento zákon je špatně.
Další věc je ta, že je často problém i s dorozuměním. A pokud máme covid, tak je důležité se s těmi lidmi umět domluvit. A pokud ti lidé neumějí dobře česky, protože není nyní podmínkou zkouška z českého jazyka, pak je špatná anamnéza a může být pak špatná i diagnóza. Takže to je jedna složka věci.
Říká se, že tady vlastně ti lidé nemohou mít aprobační zkoušku. Ale oni ji mohou složit, pokud chtějí. Protože na stránkách IPVZ, doškolováku, visí vlastně to, že od 4. května do 15. června mohou probíhat aprobační zkoušky. My jsme zhruba před rokem a něco velmi, vlastně bych řekla, rozmělnili požadavky pro tyto lékaře. To znamená, tito lékaři, kteří skládají zkoušku, nemusí zkoušky vlastně udělat všechny v jeden den. Mohou čtyřikrát opakovat tuto aprobační zkoušku. A její součástí není vlastně zkouška z českého jazyka. To znamená, že vlastně ti, kteří teď mají zůstat v ČR, jsou zřejmě ti, kteří tu aprobační zkoušku nesložili anebo se k ní nepřihlásili. Takže tady vzniká prostě určitá kapsa, určité penzum, které... vlastně u těch lékařů, kteří nemohou samostatně pracovat, a tito lékaři nemůžou vlastně nastoupit na vysoce erudovaná pracoviště.
Další důvod je vlastně to, že máme-li tedy říci, že teď řešíme tu covidovou krizi a vlastně tento zákon má trvat po dobu nouze, stavu nouze plus tři měsíce navíc, takže pokud stav nouze bude trvat ještě deset dnů, tak si myslím, že přijetí tohoto zákona je naprosto zbytečné. A nevím, proč by tady pak ještě měli pobývat další tři měsíce.
Takže to bylo mnoho důvodů, proč Senát řekl, že tento zákon není v souvislosti s covidovou krizí nutný. Takže jsme navrhli zákon zamítnout, což se také stalo. Takže to je zatím vše, ráda odpovím na dotazy, které tady vyvstanou. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji, paní senátorko. A nyní se ještě dotáži, než otevřu rozpravu, zdali se chce k usnesení Senátu vyjádřit zpravodaj garančního výboru, což byl výbor pro zdravotnictví, poslanec Vlastimil Válek. Máte zájem? (Poslanec Válek odpovídá z pléna, mimo mikrofon.) Jo, já jsem vás teď neslyšel. V rozpravě až. Až v rozpravě, dobře. Ale mohl jste i teď, ale až v rozpravě. Tak.
Takže já otevírám rozpravu. A pan poslanec Kubíček, máte procedurální návrh? Prosím.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jako obvykle dovoluji si navrhnout zkrácení vystoupení poslance na pět minut. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře. Tak o vašem návrhu dáme hlasovat. Pan poslanec Krejza se hlásí na faktickou poznámku? Jo, ne, to byl omyl, dobře. Ono stejně by to nešlo teď.
Tak, jsme tady všichni? Takže máme tady návrh pana poslance Kubíčka na zkrácení, na omezení řečnické doby v rozpravě na pět minut.
Takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 61, přihlášeno 174 poslanců, pro 103, proti 20. Návrh byl přijat. Řečnická doba bude omezena v rozpravě na pět minut pochopitelně pro ty, co nemají přednostní právo.
Takže o slovo se jako první hlásí paní poslankyně Karla Maříková a připraví se pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, na minulé schůzi jsem k tomuto návrhu zákona dávala návrh na zamítnutí, ten bohužel neprošel.
Shodnu se tady s paní senátorkou, že tento zákon je naprosto nadbytečný. Zákon navrhuje, aby poskytovatel zdravotních služeb lůžkové péče mohl v základním pracovněprávním vztahu zaměstnat k výkonu zdravotnického povolání lékaře pod odborným dohledem osobu, jež získala odborné vzdělání v jiném než členském státě Evropské unie, aniž by měla uznanou odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Toto v praxi už funguje. Osoba, jež získá odborné vzdělání v jiném než členském státě Evropské unie, musí už nyní pracovat pod odborným dohledem.
Za neúspěchem složení aprobační zkoušky je v mnoha případech rozdílná úroveň vzdělání v jednotlivých zemích nebo neznalost českého jazyka, nebo dokonce obojí. Na tento problém dokonce upozorňuje dlouhodobě už i Česká lékařská komora. Nikdo z nás by si nepřál být ošetřován osobou, která není odborně způsobilá, a co navíc, s pacientem se třeba ani nedomluví. Osobou říkám záměrně, jelikož nejde o kvalifikovaného lékaře.
Je-li pravda, jak na minulé schůzi zaznělo, že tento zákon je připraven pro osoby, které své vzdělání získaly mimo země Evropské unie a v současné době pracují pod odborným dohledem, ale vzhledem k nouzovému stavu nemohou složit v řádném termínu zkoušku a znamenalo by to právě pro ně návrat do vlasti, tak potom nechápu, proč nebyl podpořen pozměňovací návrh pana poslance Válka, který definoval, že tato osoba musí prokázat, že je přihlášena k aprobační zkoušce. Pak by mi tyto argumenty, které tady zazněly, samozřejmě přišly logické. Ale přijímat zahraniční lékaře jen z personální nouze, když stejně budou muset pracovat pod odborným dohledem, nic neřeší. Spíš naopak zatíží práci lékařů, protože bude muset ještě nad touto osobou dohlížet další odborný dozor. Naši studenti medicíny také nemohou pracovat jako kvalifikovaní lékaři, ale mohou dělat jinou zdravotnickou práci. Tak proč by měli mít zahraniční lékaři bez odborné způsobilosti tady výjimku?
Chápu tu argumentaci pana poslance Kasala, která tady minule zazněla, ale v zákoně postrádám právě tu konkretizaci, kterou řešil zmíněný pozměňovací návrh pana poslance Válka, a v této formě mi ten zákon přijde velmi obecný a nemohu ho podpořit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Bohuslava Svobodu a připraví se pak poslanec Petr Třešňák. Pane poslanče, vašich pět minut. Prosím máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Pane předsedající, dámy a pánové, tento zákon kromě toho, že je podle mého názoru neakceptovatelný, je skutečně zákonodárný paskvil. On pracuje s pojmy, které neexistují, a říká věci, které nejsou pravda. Za prvé není pravda to, že valná většina primářů žádá, aby se toto povolilo. To pravda skutečně není, spíše naopak. A za druhé, každý cizinec, který vystudoval mimo Evropskou unii, může u nás pracovat. Podmínku to má jednu, musí předložit diplom z lékařské fakulty, který mu uzná některá naše univerzita, kterákoliv. A když má uznaný ten diplom, pak může žádat o to, aby někde nastoupil.
Já jsem byl po léta děkanem a proděkanem, tak vím, co to znamená. My jsme měli uchazeče, kteří předložili diplom, ke kterému se ta univerzita nehlásila. Měli jsme uchazeče, o kterých ona řekla, že u ní nikdy nestudovali. Měli jsme uchazeče, kdy jsme si vyžádali curriculum, co se tam učí na té fakultě, a zjistili jsme, že vůbec ne medicína. Že například nemají chirurgy a jiné chirurgické obory prostě proto, že je nějaký institut, který vychovává takové speciální felčary. A to je obrovský problém a to tento zákon neřeší. Říká: každého vezmeme. A my garantujeme to, že lékař, který pracuje v Česku, je lékař, který odpovídá svou kvalifikací tomu, co požaduje celá Evropa. Proto také naši lékaři mohou volně odcházet do zahraničí a nemusí dělat žádné další zkoušky.
Dále ten zákon říká, že tedy pracovat může. Naši studenti, naši absolventi, kteří nastoupí, musí pracovat a po nějaké době složit takzvaný kmen, kde získají vyšší kvalifikaci, a ten rozdíl po kmeni a před kmenem je jenom v tom, jaký rozsah činností můžou dělat. Ty činnosti jsou definované, je definována i doba toho vzdělávání a je definováno to, jak se to vzdělání získalo. Tady není nic. Tady my ho přijmeme a od začátku může dělat cokoliv?
Když hovoříme o tom, že to je potřeba z důvodu covidové infekce - víte, co potřebují nemocnice? Potřebují lidi, kteří budou dělat triáž. To znamená, vybírat ty, kteří se mají vyšetřit a kteří mají jít na infekční oddělení nebo na normální. Triáž neuděláte, když neumíte jazyk, tak se s těmi lidmi nedomluvíte. Já to moc dobře vím, když jsem začínal v Itálii, jaká je to práce domluvit se s pacientem. A musí také něco vědět o té medicíně, aby věděli, proč ho nemůžou pustit na normální oddělení.
To nemá vůbec nic společného s tím, jestli to oddělení potřebuje nějaké lidi. To jsou lidi, kteří jsou navíc proto, že je covidová infekce. Všichni ti, kteří chtějí pracovat, by pracovat mohli, jenom by se museli podrobit tomu, že po nějaké době budou skládat kmen a pak budou dělat atestační zkoušku. A to oni nechtějí! Tady je to verbis expressis napsáno, že jsou to lidé, kteří o tu zkoušku požádali a z nějakých důvodů ji neudělali. A já se ptám proč. (Hovoří velmi důrazně, emotivně.) Nedomluvili se, neumějí česky? Nebo byli tak špatní, že to nedokázali? Že ty vědomosti neměli? Když pojedete do Ameriky, budete skládat celou medicínu znova, než vám ji povolí. A my tady pustíme lidi, o kterých ani nevíme, jestli tu kvalifikaci mají, protože jediné, co jsme řekli, že mají odpovídající vzdělání. Jak to zjišťujete, pane ministře? Jak to zjišťujete, že ho mají? Nikde to není.
Zavádíte nový pojem, který neexistoval a kterému říkáte "odborné vedení". To je zcela v rozporu s tím, co je v našem zákoně. Ten lékař, který pracuje, pracuje buď pod odborným dohledem, nebo dozorem. To je pojem, který definuje to, co musíte dělat, kdy tam musíte být. Ale odborný dohled, co to je? Musím tam být přítomen na tom pracovišti, když na někoho dohlížím, nebo můžu být doma v posteli? Odborný dohled je pojem naprosto vágní a matoucí a není akceptovatelný.
Samozřejmě, ten problém já chápu, ale znovu říkám, každý, kdo chce, může nastoupit, ať je z mimo Evropské unie. Ale musí se podřídit tomu, že si musí to vzdělání doplňovat. A já jenom mohu všem svým pacientům slíbit, že na klinice, kterou mám tu čest vést, nikdy nebude lékař, který bude odmítat se vzdělávat! Celoživotní vzdělávání je nejdůležitější podmínka lékařského povolání! (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Petr Třešňák a zatím se jako poslední připraví pan poslanec Vlastimil Válek. Pane poslanče, prosím máte svých pět minut.
Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Tento návrh jsme zde dlouze diskutovali, už když byl zde poprvé ve Sněmovně, takže dnes se to pokusím skutečně vzít jenom stručně.
Vlastně už tehdy zde bylo mnoho poslanců, dokonce z vládních lavic, kteří upozorňovali na tu jeho nekoncepčnost. A já sám jsem zde načítal ještě doprovodné usnesení, které by usnadnilo administrativu spojenou se vzděláváním i mladým českým lékařům, byť tedy v trochu jiném kontextu, tedy nejen z těch třetích zemí, jako původně předkládaný návrh. A vlastně jsme zde byli dokonce i svědky takové názorové přestřelky mezi poslanci z vládních lavic. A snad se nebude kolega Brázdil zlobit, když teď ocituji ten jeho příměr, který zde minule použil, tedy k tomu pilotovi ultralightu, kterého by přece také nenechali létat s velkým boeingem. A byť to možná byl celkem i hezký příměr, tak jsem očekával nějaký detailnější popis toho konkrétního stavu, jestli ten boeing stojí na zemi, jestli letí, nebo padá. A možná je jedno, jestli tím příměrem budeme poukazovat na jednotlivé poskytovatele zdravotnické péče, nebo tím budeme myslet celé české zdravotnictví. Tu odpověď vlastně mělo dát ministerstvo, a my pak můžeme podle toho akčně jednat a případně i schválit legislativu, která to bude zachraňovat.
Omlouvám se za zobecnění té debaty, ale mám dojem, že minule jsme ta konkrétní čísla neslyšeli. Tedy kolika lékařů bez aprobací se to týká, kolika poskytovatelů by se taková změna týkala a podobně. A ač ty důvody jsou částečně v této krizi pochopitelné, tak personální situaci některých poskytovatelů skutečně nemůžeme řešit znásilněním zákona 95, a proto se ani nedivím Senátu, že to zamítl.
A i pokud bych věcně s tím původním návrhem, co vyšel ze Sněmovny, skutečně souhlasil, tak ho považuji za legislativní chaos, protože se týká pouze tohoto nouzového stavu. Takže se ptám, jestli schvalujeme legislativu na osm dní - a to ještě nepočítám podpis prezidenta republiky -, nebo rovnou předpokládáme prodloužení tohoto nouzového stavu. Říkám to proto, že kdyby tento nouzový stav skončil a za pár měsíců se vyhlásil nový, tak ten zákon vlastně platit nebude.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak a nyní požádám o vystoupení pana poslance Vlastimila Válka. A zatím jste poslední přihlášený. Takže vašich pět minut, pane poslanče.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já musím říct, že jsem opravdu rád, že pan ministr ten zákon předložil do Parlamentu, protože je to problém, který diskutujeme ve zdravotním výboru dlouhodobě. A ten zákon ukázal na několik věcí.
První věc, na kterou ukázal, že v situaci, kdy měli doktoři zakázané dovolené, kdy jsou všichni na značkách, kdy všichni pracují naplno, tak je zdravotníků tak málo, že musíme zaměstnat gastarbeitery, kteří nebyli schopni udělat opakovaně aprobační zkoušku. Tak to je první věc, která svědčí o tom, jak vypadá české zdravotnictví s počtem lékařů.
Druhá věc, co ten zákon ukázal, tak ukázal to, že aprobační zkouška zřejmě není dobře nastavená a zařízení Ministerstva zdravotnictví, to znamená IDVZP, Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, nefunguje tak, jak má. Protože kdyby ta zkouška byla dobře nastavená, tak nemohou mít ti lékaři, kteří jsou špičkoví odborníci z těch zemí mimo Evropskou unii, kde dlouhodobě pracují jako specialisté, tak nemohou mít problém udělat aprobační zkoušku. Protože co je to aprobační zkouška? To je vlastně státnice v českém jazyce. Dokud aprobační zkoušku neudělají - a to tady nezaznělo, tak já to řeknu dvakrát po sobě - tak jsou na úrovni českých mediků! Oni nemají státnice! Nostrifikace rovná se uznané vysokoškolské vzdělání. Aprobační zkouška rovná se státnice. Až poté tito lékaři dělají atestace. To znamená, oni nedělají atestaci - rovná se aprobační zkouška. Aprobační zkouška rovná se státnice.
Kde je problém? Problém je v tom, že Ministerstvo zdravotnictví - a toto není chyba tohoto pana ministra, ale všech ministrů předchozích - se nikdy neztopořilo k tomu, aby nachystalo kvalitní slovník pro tyto lékaře, kvalitní kurzy odborné, odborné češtiny, protože se bavíme především o lékařích z rusky mluvících zemí. Protože kdo z vás ví, co je to piščevod? Kdo z vás, kteří umíte perfektně slovensky, ví, jak se řekne slovensky žaludek nebo slepé střevo nebo žlučník? A pochopitelně tito lékaři takto neumějí odbornou češtinu. A proto, proto mají problém u aprobační zkoušky.
Dobře, řekněme, že beru to, že nějaký neurčitý počet cizinců, kteří tady pracují, byl opakovaně vyhozen od aprobační zkoušky. Protože pozor! Institut pro další vzdělávání zkouší v jarních termínech! Termíny jsou vypsané a oni se mohou přihlásit v jarních termínech, oni se mohou přihlásit v podzimních termínech, jim nic nebrání tu zkoušku udělat, termíny jsou vypsané, normálně se zkouší. Tak tito lékaři zachrání české zdravotnictví.
Tedy rád bych slyšel, kolik je to doktorů, v jakých odbornostech pracují, v jakých nemocnicích. Tato otázka opakovaně na zdravotním výboru padá a opakovaně nemáme odpověď. Nemáme přehled o těchto lékařích, kolik jich je, kde pracují, jak dlouho se připravují na aprobační zkoušku - rok, dva, tři, pět, deset, patnáct, dvacet? Jak dlouho? Co je nutí, aby ji udělali?
Co by bylo konstruktivní z mého pohledu? Konstruktivní by bylo, abychom studentům lékařských fakult, kteří měli na podzim dělat zkoušku po kmeni a neudělali ji, protože pracoviště neměla akreditace a protože zkoušky se neprobíraly, kteří měli dělat na jaře a zase si ji neudělali, protože akreditace pořád nejsou dokončeny a nezkouší se, tak abychom jim uznali plošně všem legislativně nějakou úpravou, aby bez toho, aby museli mít zkoušku po kmeni, tuto zkoušku dostali, a na základě absolvování praxe v nemocnicích pod vedením školitele - a tím budeme mít několik tisíc lékařů, kteří budou mít zkoušku po kmeni a budou moci samostatně pracovat, protože po kmeni mají kompetence a mohou samostatně pracovat. Ano, to bych považoval za systémové opatření. Ale ne přijetí tohoto zákona, nezlobte se. Já nechci jenom dostupné, jenom dostupné zdravotnictví, jenom zdravotnictví hrazené, ale já chci také kvalitní zdravotnictví a toto opravdu není ta cesta. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak mám tady ještě jednu přihlášku, hlásí se pan poslanec David Kasal. Tak, pane poslanče, máte pět minut, máte slovo. Prosím.
Poslanec David Kasal: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, musím zareagovat na to, co tady zaznělo, a víceméně budu mluvit ke všem kolegům, asi začnu odzadu. Na jednu stranu my se tady snažíme pouze - mluví se tady osm dnů, ale jestli jste si to přečetli, tak je to osm dnů plus tři měsíce. A je to jen prostor na to, aby se mohli ti lidé přihlásit ke zkouškám. A tady zazní od pana kolegy Válka prostřednictvím pana předsedajícího - mluvíme, že chceme mít kvalitní lékaře, své vlastní, tak jim promineme zkoušku. My jim promineme zkoušku u kmene a pustíme je do toho, aby léčili? Vždyť si navzájem odporujete v tom, co říkáte. Tady se pouze hovoří o tom, že pracujícím, kteří jsou minimálně dva roky v těch zařízeních a kteří nemohli udělat zkoušky v březnu nebo v dubnu, se prodlužuje to období o tři měsíce. To je celé, co tam je. Nic víc, nic míň. A z hlediska tohohle, kdy tady slyším, že je budeme pouštět k ošetřování na jipkách a covidech, o tom nikdo nehovořil. To jsou lidi, kteří ošetřují právě non-covid pacienty, jsou na chirurgických příjmech, pracují pod dozorem svých školitelů. Takže já vůbec nechápu některé z kolegů, kteří tady říkají věci, které vůbec nejsou pravda.
A ten návrh byl zpracován i se zástupci měst a obcí, protože se může stát, že některé nemocnice zkrátka přestanou v tuhle chvíli pracovat, nebo některá z jejich oddělení. Kdo si to vezme na zodpovědnost? Tady nejde o to někomu dávat nějaký pardon, ať je to pro českého lékaře, který se vzdělává, nebo pro zahraničního, ale umožnit oběma částem, aby mohly zkoušky složit. To je všechno, o co se tady jedná, o co tady běží. A na druhou stranu nikdo neví, jak ta krize v té době, kdy se to navrhovalo, bude trvat - a to nikomu nevadilo, že by někdo z pátého nebo z šestého ročníku šel ošetřovat pacienty na jipky, protože by to ta situace vyžadovala a my bychom to museli takhle nastavit. A tady strašíte tím, že lékaři, kteří nějakou dobu pracovali - já můžu mluvit o těch, které znám, ti třeba jazyk zrovna umí, některé se nemohly přihlásit z toho důvodu, že otěhotněly, a vy tady mluvíte jenom o tom, že neumí jazyk anebo že se několikrát přihlásili a neudělali zkoušku. Nikdo to neví. Informoval jsem se na ministerstvu aspoň na odhadu, kolika se to týká lékařů. Hrozně těžko se to stanovuje, protože ti lékaři jsou nejenom v nemocnicích. Odhad je zhruba v tuto chvíli kolem 400 lidí.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní na faktickou poznámku vystoupí paní poslankyně Věra Procházková, žádnou další přihlášku tady nemám. Takže prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Věra Procházková: Děkuji za slovo. Dobrý den všem. Mě hrozně uráží, jak tady mluvíte o osobách. Nikdo z vás, a především z vás lékařů, kteří pracujete ve fakultních nemocnicích a vůbec nevíte, jak to vypadá v okresních nemocnicích, s těmi lidmi nemluvil. Jde o lidi, kteří jsou tady delší dobu, ti lidé mluví perfektně česky, já s nimi pracuji, vím o nich velmi dobře. A ti lidé potřebují, aby tady mohli složit ty zkoušky, mají omezený čas na to, aby tady byli, aby měli pracovní víza apod. Pro ně je velmi složité potom získávat prodloužení. Takže o tyto lidi jde a nám v těch nemocnicích velmi dobře pomáhají. Tito lidé zastoupí ty vysoce erudované naše lékaře, kteří půjdou na ta vysoce potřebná a erudovaná pracoviště. Tito lidé budou pracovat na těch standardních internách, na kterých nám bohužel chybí. A bohužel je to taky proto, že ti lékaři jsou koncentrováni v těch fakultních nemocnicích ve velkých městech a do těch okresů prostě nejdou. Takže neberte nám je, nechte nám je tady. Jde jenom o tři měsíce, aby mohli složit ty zkoušky. Většina z nich na to opravdu má. A ti, co to neuměli, ti už jsou dávno pryč.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Na další faktickou poznámku je přihlášen pan poslanec Bohuslav Svoboda a na faktickou se přihlásí paní poslankyně Karla Maříková. Pane poslanče, máte slovo, vaše dvě minuty. Prosím.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Dělám to nerad, ale musím se obrátit ke své předřečnici, protože nemluvila pravdu. Ten zákon není o tom, že zaměstnáme někoho, kdo už je zaměstnán. Ten zákon říká, že zaměstnáme každého, kdo má z jiné země vzdělání odpovídající lékařskému vzdělání. Já jsem od té doby, co tohle zaznělo, dostal už tři žádosti absolventů, že chtějí k nám nastoupit. Vůbec se nejedná o ty, co pracují. Jedná se o ty, co chtějí přijít. (Hluk v sále.) O nic jiného. Ti, co pracují, pokud jsou tak schopní, jak říkáte, já se s nimi setkal, už mám jednu, která odešla do privátní praxe, to jsou lidé normálně vzdělaní, normálně to umějí, jako naši lidi se museli prosadit ve světě.
Ale ti, co toto chtějí, jsou ti, kteří pracují a nejsou dobří. Já znovu říkám, že kvalita těch fakult je velmi rozdílná. A když připustíme to, aby nastoupil kdokoliv, kdo je absolvent - já to nechci jmenovat, tu školu, ale znám ji, máme jejich curriculum, víme, co tam učí, a víme, co tam chodí. A ty pustíme pracovat normálně s našimi pacienty? Nezlobte se na mě, to fakt nejde.
Ten zákon neříká, že se to týká lidí, kteří pracují! Ten zákon říká, že každý, kdo není z Evropské unie, může u nás nastoupit do nemocnice! Nic jiného neříká. Nic jiného tam není. Přečtěte si to.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou paní poslankyně Karla Maříková a připraví se pan poslanec Vlastimil Válek. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu hovořit k oběma svým předřečníkům, ač tady pana doktora Kasala už nevidím. Ti, co pracují pod odborným dohledem, tento zákon vlastně už nepotřebují, protože to v praxi normálně funguje. Ti, co nejsou přihlášeni ke zkoušce, se k ní mohou přihlásit, nic jim v tom nebrání, a pokud jsou přihlášeni ke zkoušce a nemohli ji z důvodu tohoto nouzového stavu složit, tak přece mohl být ten pozměňovací návrh pana profesora Válka přijat a nemuseli jsme to tu řešit.
A ještě bych tedy chtěla reagovat na svou předřečnici paní doktorku Procházkovou. Mě to trošku mrzí, protože to je moje krajanka. Já nechci říkat, že všichni zahraniční lékaři, kteří tady chtějí složit tu zkoušku a pracují pod odborným dozorem, jsou špatné kvality. Ale určitě mi dá za pravdu, že zrovna v Karlovarském kraji ta úroveň zdravotnictví není, není úplně nejlepší. Mnoho pacientů si zrovna na kvalitu těch zahraničních lékařů stěžuje. Já sama mohu říct zkušenost, že lékař z Ukrajiny, kandidát věd, se ptá zdravotní sestry na rozdíl mezi antibiotiky a chemoterapeutiky. (Hluk v sále.) Nebo lékařka, která tady pracovala šestnáct let, mnohokrát nesložila aprobační zkoušku a EKG četla stylem pacientovi - žít budete - a ostatním lékařům.
Prosím vás, nezlobte se na mě, pokud ten člověk tu aprobační zkoušku několikrát po sobě nesloží, tak nemá smysl, aby tady dál pracoval. To není pomoc. Vždyť stejně musí mít ten odborný dohled a on tady vůbec toho kvalifikovaného lékaře nezastoupí.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já prosím o klid v jednacím sále, protože v závěru už jsem paní poslankyni téměř neslyšel, co vlastně říkala. Takže nyní přečtu pořadí faktických poznámek, máme tady tři, a poprosím vás o klid v jednacím sále opravdu. Ještě pan poslanec Výborný - moment, já to přečtu. Jako první vystoupí na faktickou pan poslanec Vlastimil Válek, jako druhý se připraví pan poslanec Stanislav Blaha, dále je přihlášen pan poslanec David Kasal a jako čtvrtý je připraven pan poslanec Marek Výborný. Já vás poprosím o klid v jednacím sále a požádám o vystoupení dvě minuty pana poslance Vlastimila Válka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Stává se to hodně emotivní, a možná zbytečně. Já chápu, že můžeme mít rozdílné názory, ale velmi bych se ohrazoval, aby mě kdokoliv osočoval z toho, že něco nemám nastudované. Pokud něco dělám naprosto pečlivě, tak se pečlivě připravuji na jakékoliv vystoupení, které tady mám.
To znamená, já vám můžu na rozdíl od pana ministra a na rozdíl od prostřednictvím pana předsedajícího pana poslance Kasala přesně říct jmenovitě radiology, kteří jsou v České republice, na kterých pracovištích jsou, kteří nejsou z České republiky, kteří čekají na aprobační zkoušku, kdy tu zkoušku budou dělat, kdy je vyhodili atd. Mohu vám to říct o kterémkoli z těchto radiologů, protože jsem se opravdu tomu několik týdnů věnoval. Takhle bych chtěl přehled o všech lékařích. Jak je možné, že nevíme, jací cizinci bez aprobační zkoušky v České republice pracují, na kterých pracovištích a co tam dělají? To přece není možné, aby to bylo myšleno vážně! A aprobační zkouška se zkoušela loni na podzim, letos na podzim, zkouší se v termínech na jaře, na podzim, zkouší se pořád. Podívejte se na webové stránky doškolováku, kolik těch termínů je.
To znamená, opravdu problém je v tom, že ti lidé - a já neříkám, že to nejsou dobří odborníci a nerozumějí medicíně, ale prostě nejsou schopni tu aprobační zkoušku složit. Tak se bavme o tom, že se má změnit aprobační zkouška, ale nehledejme teď výjimky, které nemají opravdu ratio. Nezlobte se.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych jenom rád upozornil, že byla gentlemanská dohoda, že nebudou faktické poznámky. Nicméně chápu, že je to prašť jako uhoď, protože buď pět minut v obecné rozpravě, nebo dvě minuty faktická, tak paradoxně ta faktická je kratší, takže proto já jsem nějakým způsobem nezasahoval.
Nicméně máme tady pana poslance Stanislava Blahu, který si přál... ne. A nyní tedy pan poslanec David Kasal si přeje? Nepřejete. A pak je tady pan poslanec Marek Výborný. Já vás tedy nechám v obecné rozpravě. Prosím.
Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, já jsem se také nehlásil k faktické poznámce, ale do rozpravy. (Předsedající: Ano.)
Já mám pocit, že celá ta debata je vcelku zbytečná. Ten zákon skutečně není o řešení aprobační zkoušky v České republice. Ten zákon řeší aktuální situaci, která vznikla v souvislosti se současnou krizí. To je celá věc, proto taky pan ministr a Ministerstvo zdravotnictví ten zákon dali ve stavu legislativní nouze. A je to i reakce na žádost Svazu měst a obcí a starostů skutečně těch okresních měst, kde ty okresní špitály mají ten problém, protože v případě, že by přišly o tyto lékaře ze zahraničí mimo země Evropské unie, tak by některá oddělení skutečně musely uzavřít. To je celé.
A když tady vaším prostřednictvím pan kolega Svoboda hovoří o znění tohoto zákona, tak ten zákon jasně říká, že může, nikoliv že musí, tak já předpokládám, že všichni ředitelé nemocnic jsou příčetní a vědí, kterého kolegu tam potřebují, a potřebují ho udržet, protože teď v těchto měsících ten kolega pracoval od nevidím do nevidím z důvodu toho, aby vůbec byl zajištěn chod toho špitálu, a proto asi nemohl jít udělat tu aprobační zkoušku, jejíž termíny byly vypsány ještě v době, kdy žádná krize nebyla. To je celé. A já předpokládám, že všichni ředitelé špitálů jsou schopni posoudit, jestli ten lékař může tam pracovat, má na to, bez ohledu na to, jestli tu aprobační zkoušku udělal teď, anebo jestli ji udělá v tom termínu po těch třech měsících.
Mimochodem, proto já jsem i navrhoval ten pozměňovací návrh, který neprošel, aby se ta doba prodloužila na šest měsíců, aby se zvládl ten podzimní termín. Předpokládám, když neprošel, a pokud ten zákon schválíme, že ministerstvo bude schopno iniciovat to, aby ty termíny byly vypsány tak, aby ty nemocnice o té lékaře skutečně nepřišly. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já mám teď tady dvě přihlášky na faktickou, ale protože byla gentlemanská dohoda, že ne na faktickou, tak já vás dám do obecné rozpravy, jestli vám to nevadí. Je to sice taková drobná formalita, máte ještě tři minuty navíc tím pádem. Takže paní poslankyně Karla Maříková v obecné rozpravě, tak se mi tady nehlaste na faktickou, protože byla ta dohoda, a hlaste se mi do obecné, ano? Normálně. Do obecné rozpravy pět minut a připraví se pan poslanec Bohuslav Svoboda do obecné. Prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Mně bude stačit i minuta. Já jenom krátce zareaguji na svého předřečníka, který tady řekl, že kdyby ty nemocnice o tyto zahraniční lékaře, kteří vlastně nemají aprobační zkoušku, přišly, tak by se některá oddělení musela zavřít. V tom případě tady můj předřečník přiznává, že tito lékaři bez aprobační zkoušky pracují samostatně! Protože kdyby pracovali pod odborným dozorem, tak by se ta oddělení zavírat nemusela, protože vlastně oni by tam nebyli jako navíc, že pracují sami, že by vykrývali nějaké služby. Takže pokud by se oddělení bez těchto lékařů musela uzavřít, tady veřejně přiznáváte, že pracují samostatně.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní do obecné rozpravy mám ještě dvě přihlášky a je to pan poslanec Bohuslav Svoboda a dále se do obecné rozpravy připraví pan poslanec David Kasal. Pane poslanče, máte pět minut na vystoupení. Prosím, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Kdyby byla pravda to, co se tady říká, že se jedná o lékaře, kteří skvěle pracují na tom oddělení a jenom v rámci této doby nemohli dojít k aprobační zkoušce, byla by jednoduchá úprava říct, že po dobu krize se aprobační zkoušky nedělají a budou odloženy až do normálního období. Tomu bych rozuměl a se zaťatými zuby bych pro to hlasoval. Ale protože vím, že o to vůbec nejde, jde o to napřijímat nějaké další lidi, aby se vykryla místa, ale neodborně aby se vykryla, tak je to prostě celé jinak. Já jsem od té doby, co toto je vyhlášeno, už na svoji kliniku dostal tři žádosti absolventů ze země mimo Evropské unie, že žádají o přijetí, a stejnou informaci mám od celé řady svých kolegů, kteří vedou jiná pracoviště. Ne, vůbec to není o těch, ale sami to říkáte. Je to o těch, kteří už tam jsou!
Čili ten zákon neřeší tu situaci, to tam není napsané. Tam je napsáno, že každý absolvent mimoevropský může nastoupit. Vůbec to není o tom, že to jsou někteří, kteří pracují skvěle od vidím do nevidím a jenom nemohli dělat aprobaci, protože není. Ona sice je, oni ji mohli udělat. Ale to bych všecko vzal, prosím, ale není to pravda, protože ten zákon je postaven na přijímání nových lidí. Ne na to, aby tady někdo zůstal a pracoval dál.
Když si to přečtete - Davide, dospěješ ke stejnému názoru, to tam skutečně není a ten zákon to umožňuje a oni to vědí. A okamžitě to využívají. A já se bojím, že skutečně to znamená, že budeme mít velké problémy.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslance Davida Kasala, zatím poslední přihláška. Prosím.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, já odpovím paní kolegyni Maříkové prostřednictvím pana předsedajícího.
Paní kolegyně, ono to je úplně jednoduché. Zase se bavíme o době krize. Takže aby se to lehce počítalo. To není o tom, že ten člověk dělá sám a bez dozoru. Ale konkrétně, když budu mluvit ze svého oddělení, já mám deset lékařů. Musil jsem to rozdělit na tým A a tým B. Tým A pracuje, to je pět lékařů, tým B je doma. A v té chvíli počítáte každého lékaře, který tam je, tak vám stačí vypadnout jeden nebo dva, a v tu chvíli nejste schopna pokrýt jak služby, tak i činnost toho oddělení. Proto je tam důležitá každá noha, která tam je. Čili není to o tom, že by ti lékaři pracovali samostatně, ale je to o tom, aby vůbec bylo možné naplnit roli epidemiologickou a zdravotní, která tam je daná.
A druhá poznámka na váženého kolegu pana docenta Svobodu. Chtěl bych uvést, že v § 36 odst. 5 je přesně definováno přímé odborné vedení, které je v zákonu 95. Takže není pravda, že by neexistovalo v zákonu přímé odborné vedení.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak prosím vás, nyní jsem byl upozorněn, že hlasování bylo jedenkrát pět minut na každého. Já jsem tedy dal prostor faktickým poznámkám, které přesto možné jsou. Na druhou stranu zase byla džentlmenská dohoda, že faktické poznámky ne. Takže se tady dostávám trošku do klinče. A mám tady další přihlášené poslance. Takže bych vás chtěl opravdu požádat v rámci možností, nechci vám úplně zakazovat tady vystupovat - takže pan poslanec Vlastimil Válek se hlásil na faktickou, pojďme to udělat. Byla džentlmenská dohoda, že nebudou, na druhou stranu nemáte možnost potom vystoupit. A pak se hlásil ještě předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, takže dvě minuty.
Poslanec Vlastimil Válek: Já už naprosto opravdu naposledy a stručně. Termíny aprobační zkoušky v roce 2020, které nebyly zrušené: 14. ledna, 15. ledna, 16. ledna, 11. února, 12. února, 13. února, 17. března, 18. března, 19. března, 14. dubna, 15. dubna, 16. dubna, 11. května, 12. května - a tak můžu pokračovat do konce roku. To jsou informace ze stránek IPVZ. Tak možná tam není pravda.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní dám prostor předsedovi poslaneckého klubu ODS Zbyňkovi Stanjurovi, ten nemá omezený čas, protože je s přednostním právem. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: To nevadí, já nebudu potřebovat zdaleka pět minut. Já bych se chtěl zeptat pana ministra. Nevadí, i tak to stihnu.
Pane ministře, tady v debatě vy i mnozí další kolegové vždycky říkají: To platí po dobu krize, tři měsíce od skončení krize. Můžete nám říct na mikrofon, jak je to v tom zákoně definováno? Kdy dojde ke skončení krize? Co je to během krize? To je obecný pojem. Kdo to bude vykládat, že krize skončila a běží nějaký čas? Jak to poznáme? Je to nouzový stav? To znamená, pokud skončí příští týden, tak to je konec krize? A už to není během krize? Rozumíme si? V obecné rovině tady můžete říkat během krize, je to potřebné, krizové opatření. Jak je to definované? Já teď nechci vstupovat do odborné debaty, jestli je to dobře, nebo špatně. Tady věřím svému kolegovi panu docentu Svobodovi. Takže budu hlasovat podle jeho odborného doporučení. Nicméně tohle mě zajímá jako poslance, jak je v tomto zákoně definována krize, doba krize, konec krize. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ovšem nemám žádnou přihlášku, tak teď zdali si ještě někdo přeje reagovat v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu tím pádem končím. A nyní se táži, jestli máte zájem o závěrečné slovo - pane ministře a paní senátorko? Tak v jakém pořadí půjdete? Pan ministr prý půjde jako první. Paní senátorka na něj ukázala, tak jo. Tak pane ministře, prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, debata byla vzrušená, myslím si, že ani to není úplně namístě, myslím si, že se kolem tohoto zákona dělá větší haló, než je skutečně realita.
Odpovím panu předsedovi Stanjurovi. Ten zákon jasně definuje, že ten režim, o kterém hovoříme, se vztahuje na dobu nouzového stavu a tři měsíce po něm. Takto to je definováno, to je jasně v zákoně napsáno, takže tady není, o čem by byl spor. A toto se skutečně vztahuje pouze na toto období právě z toho důvodu, že může dojít k tomu, že v některé nemocnici se rozšíří nemoc COVID-19 zdravotnickým personálem jak lékařským, tak nelékařským, tam se pamatuje i na lékaře, a prostě ti lidé budou muset hromadně do karantény, a tím pádem se může stát, že nějaké oddělení vypadne. A já nevidím žádný důvod, proč bychom nemohli v tomto směru umožnit na toto vymezené období, aby lékaři z třetích zemí, kteří mají nostrifikované diplomy ze svých škol, tzn. skutečně je tam aspoň nějaká základní podmínka, tak aby pro toto vymezené období, časově jasně vymezené období, nemohli pracovat pod přímým odborným vedením tak, jak řekl pan poslanec Kasal, které je jasně definováno v zákoně.
Takže není pravda, není pravda, že v zákoně není definováno přímé odborné vedení, tak jak řekl pan poslanec Svoboda. V zákoně číslo 95/2004 Sb. je definováno přímé odborné vedení v § 36 odst. 5. Tak to je, můžete si to každý přečíst v tom zákoně. Takže když se tady říká, že se zavádí něco nového, není to pravda, je to v zákoně definováno, a skutečně jsou to lékaři, které zná ten poskytovatel.
Ta primární odpovědnost je přece na tom poskytovateli péče, na té nemocnici. Takže skutečně si nemyslím, že by jakákoliv nemocnice riskovala, že si tam nasadí nějakého člověka, který je zcela neumětel, a povede to k poškození daných pacientů. Protože v konečném důsledku právní odpovědnost jak občanskoprávní, tak trestněprávní by byla na daném poskytovateli. Takže pojďme trošku věřit těm poskytovatelům.
Samozřejmě my o tom musíme mít informaci. Zákon předpokládá, že bude informováno Ministerstvo zdravotnictví, příslušný krajský úřad, Česká lékařská komora dostane informaci, to je tam jasně dáno, takže všichni budou mít informaci o tom, že ten člověk tam takto pracuje po to vymezené období, a já v tom skutečně nevidím nějaký zásadní problém pro ohrožení českého zdravotnictví. Tady se nebavíme o nějaké trvalé situaci na roky dopředu, o nějakém poškození pacientů. Tady se bavíme o výjimečné situaci na tu dobu, jak jsem o ní hovořil, a skutečně to nepovede ke zhoršení kvality českého zdravotnictví nebo k nějakým zásadním problémům. A skutečně toto vychází z přímého podnětu nemocnic. Například nemocnice na Bulovce, která je největším pracovištěm, která se stará o nejvíce pacientů pozitivně vyšetřených na COVID-19, a je tam samozřejmě i největší riziko.
Takže skutečně si myslím, že se kolem toho dělá mnohem větší humbuk, než si ten zákon zaslouží. Je to mimořádná situace, mimořádný zákon, časově omezený zákon, a prosím tedy o jeho schválení.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí se závěrečným slovem paní senátorka Alena Dernerová. Paní senátorko, máte slovo. Prosím.
Senátorka Alena Dernerová: Děkuji, pane předsedající. Tak přesně tahle debata se strhla u nás v Senátu na téma covid, pandemie, epidemie, řešení problémů našeho zdravotnictví. My tady tím zákonem neřešíme epidemii. My tím řešíme problémy našeho zdravotnictví, které má prostě personální nedostatky. A to je špatně. My jsme do nouzového stavu dali zákon, který s tím nemá vůbec co dělat. Vždyť ten nouzový stav tady bude trvat týden a pak plus tři měsíce. Proč tři měsíce plus? Já v tom vidím jeden problém, to je spekulace. Takže ti, kdo nám jako pomůžou, tak tady budou moci zůstat, nebudou mít třeba tu aprobaci. Takže ti, kteří ji udělali, tak tady budou na stejné úrovni jako ti, co ji neudělali?
Co se týče aprobačních zkoušek, do 20. února letošního roku byl konec přihlášek na jarní období. To jsem načetla na stránkách doškolováku. Zkoušky se opravdu konají i přes tuto epidemickou situaci. Teď jsem se na to znovu dívala. Budou tam hygienická opatření. Takže zkoušky 4. 5. až 15. 6. proběhnou. Mezitím se mohou další uchazeči o aprobační zkoušku přihlásit na podzimní termín, který proběhne také. To znamená, že tito lékaři se mohli kdykoli přihlásit a mohli na tu aprobační zkoušku jít.
Já chápu, že naše zdravotnictví je na tom tedy personálně špatně. Ale chtěla bych vám přečíst ještě jeden dopis z Bílovecké nemocnice, naprosto čerstvý. "Vážený pane předsedo, oznamuji vám, že na základě rozhodnutí ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a po schválení Parlamentem České republiky bude paní XX, narozena XX, vykonávat práci lékaře pod dohledem v Bílovecké nemocnici." To znamená, že teď už, aniž by to bylo schválené, už se řítí nějaká informace o paní doktorce, která tam ani předtím tedy nepracovala. Prostě nevím. Já v tom vidím problém. A myslím si, že jeden z důvodů, proč se říkalo, že jsme přetíženi v našich nemocnicích, tak že ty nemocnice pět týdnů stály. Veškeré ty výkony, které byly naplánované, se zrušily, a teprve se ten běh nemocnic rozjede.
Ještě vám řeknu jednu informaci. Jeden ctěný kolega ze Senátu říká: ale my bychom ten zákon měli schválit, protože mně tam chybí lékaři a jeden z nich je na nelékařské profesi a já ho potřebuji dostat do té lékařské profese. To přece taky nejde! Řekněte mi, to už tady říkala jedna kolegyně poslankyně, přeci takoví ti lidé, kteří nemají vzdělání na to, aby léčili, (aby) mohli léčit pacienty. Vždyť ten problém půjde za tím doktorem, který dělá přímé odborné vedení. Ten bude potrestán! Ne ten, který ho poškodil.
To znamená, apeluji na zdravý rozum, na lucidnost. A prosím, řešme pak to zdravotnictví někde jinde. Ale tento zákon nepatří do epidemické situace jako takové. Takže prosím o podporu senátního návrhu zákona. Děkuji.
A ještě jednu věc. Nic nemám proti ukrajinským lékařům nebo lékařům ze třetích zemí, pokud mají aprobaci. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře a nelékařských zdravotnických povolání osobami, které získaly odborné vzdělání v jiném než členském státě Evropské unie, v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, podle sněmovního tisku 819/2."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 62, přihlášeno 183 poslanců, pro 94, proti 46. Konstatuji, že návrh zákona nebyl přijat. (Rozruch v sále.) Končím projednávání tohoto tisku.
Budeme pokračovat. Nyní tedy před projednáváním vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 829, zkrácené jednání, bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání.
Pan poslanec Kubíček. Máte nějaký procedurální? Nebo k hlasování? Ano? Prosím.
Poslanec Roman Kubíček: Protože platila domluva o tom, že v tomto jednání už budeme pokračovat v jiném počtu, tak bych tady dal pět minut přestávku, aby se ty počty ustabilizovaly, protože jsme říkali, že 200 budeme hlasovat do vratek Senátu a dále budeme pokračovat v tom sníženém počtu.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Poslanec klubu ANO žádá tedy jako místopředseda poslaneckého klubu - chápu to, žádáte o pět minut pauzu pro poradu poslaneckého klubu hnutí ANO. Chápu to? Ne. (K poslanci Stanjurovi:) Tak počkejte. Asi nebudete mluvit jménem poslaneckého klubu ANO, že jo?
Poslanec Zbyněk Stanjura: Ne, ne, ne. Pane místopředsedo, my bychom chtěli, abyste vy vyhlásil jako předsedající přestávku v jednání naší Sněmovny v délce pěti minut. Mezitím si předsedové klubů zorganizují ty počty, které mají být, abychom pak pokračovali v domluveném počtu, aby nebyly zmatky a pocit, že někdo hlasuje navíc, než byla domluva. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. Tomu rozumím. Vyhlašuji pět minut pauzu a sejdeme se tady v 15.50.
(Jednání přerušeno v 15.45 hodin.)
(Jednání pokračovalo v 15.50 hodin.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Uplynulo pět minut, máme 15.50, takže můžeme pokračovat. Před projednáváním vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 829, zkrácené jednání, vás samozřejmě všechny odhlásím. Je to žádost o tohle? Ne. Chcete do toho teď vstoupit? Dobře. Všechny vás odhlásím, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami, protože jsme změnili počty.
Slovo má s přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Pane místopředsedo, mám prosbu na vás a další řídící. Vzhledem k tomu, že jsme v polovičním počtu, myslím, že budeme pracovat i v tom režimu, že mnozí budou v kancelářích, tak jenom aby byl před hlasováním dostatečný prostor na to, abychom na něj došli. To je jenom prosba pro vás a všechny další řídící schůze. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. Je to ta dohoda, co už byla před čtrnácti dny, takže sdělím, a myslím, že i všichni následující předsedající budou respektovat, že před hlasováním uděláme určitý časový prostor, abyste se mohli všichni dostavit.
Nyní tedy budeme pokračovat. Už jsem vás odhlásil. Přihlaste se, prosím, všichni svými hlasovacími kartami - ten, kdo zůstává v sále na dohodnuté kvorum. (V sále je obrovský hluk a neklid!)
Před projednáváním vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění - poprosím vás o klid v sále, teď na mě volají poslanci, protože neslyší - ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 829, zkrácené jednání, bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání.
Otevírám rozpravu. Nikoho nevidím, takže pokud se již do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím. Přikročíme k hlasování.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 829, ve zkráceném jednání."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 63 přihlášeni 92 poslanci, pro 85, proti žádný. Návrh usnesení byl schválen.
Nyní přistoupíme k projednávání bodu
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.