(1.50 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A nyní rozhodneme o návrhu ústavně-právního výboru, aby ve věci byla vedena obecná rozprava.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, aby byla vedena obecná rozprava k tomuto bodu. Kdo je proti?
Hlasování číslo 197, přihlášeno 93, pro 87 (z tabule proti nikdo). Návrh byl přijat. Já vám děkuji.
Jak znám pana poslance Kubíčka, on se určitě bude chtít přihlásit. (Veselo v sále.)
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak jako obvykle navrhuji zkrácení doby pro vystoupení poslanců v obecné i podrobné rozpravě na jedenkrát pět minut.
Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, nechám hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro omezení řečnické doby na pět minut a jedno vystoupení v každé rozpravě? Kdo je proti?
Hlasování číslo 198, přihlášeno 94, pro 83, proti 1. Tento návrh byl přijat.
Já otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí z místa pan poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, nemám tady dokonce ani ministra vnitra, kterého zastupuje jeho kolegyně ministryně Dostálová, která za to teda tím pádem opravdu nemůže, takže je to takové lehce bizarní. Já jenom musím konstatovat, že pan místopředseda Pikal upozorňoval již před minulou schůzí na problematiku toho, že volby jsou s největší pravděpodobností odsunuty protiprávně, doslova bych řekl protiústavně. Vláda se tím nezabývala, tvářila se, že to všechno ustojí, a pak jsme došli k situaci, že nám Nejvyšší správní soud dokonce v podstatě v jiné věci říká - ty, ty, zákonodárče a vládo, odsouváte volby, aniž byste na to měli kompetenci.
Myslím, že je to zbytečné. Já chápu, že byla trochu divočejší situace před těmi třemi nedělemi, že spousta věcí se dělalo v rychlosti, ale měl být zrovna zákon o odsunutí voleb jeden z prvních, které sem vláda přinesla, a ne až ten dvaadvacátý, nebo na jaké číslo to dnes vychází. Ale chápu, že všichni se snaží řešit spíše ekonomiku než právo, jenom bychom si měli pomalu uvědomit, že státy fungují na základě práva a že bychom se k němu mohli také vrátit.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, kdo ještě má zájem o vystoupení v podrobné rozpravě. Nejprve pan předseda Farský, poté pan místopředseda Pikal.
Poslanec Jan Farský: Já bych se připojil k Markovi Bendovi, protože ono to vypadá, že tady jen tak rychle proplujeme tímto zákonem, ale on prostě napravuje to, že vláda se chovala protiústavně, a to není v pořádku. Nouzový stav je velice nepříjemná situace, ale Poslanecká sněmovna má v tuto chvíli dost zásadní roli i dohledu nad tím, aby vláda v nouzovém stavu fungovala v rámci platné legislativy, a Ústava je tím nejvyšším zákonem. Ústava je tou kotvou, která hlídá to, abychom se z nouzového stavu neprobudili do jiného režimu, třeba do totality. Takže to není až taková legrace, že to tady jen tak posuneme a řekneme: tak to zahladíme nějakým zákonem. Prostě je to velkej průšvih a není jediný.
Další věc, kdy vláda jela mimo svoje pravomoci, je, když omezila fungování samospráv, když omezila možnost scházení se zastupitelstev, ať už krajských, nebo obecních. Uvědomila si, a proto rozhodla jinak. A není to jediný. Další, kdy překračuje svoje možnosti a svoje pravomoci, protože další situace je, kdy neodůvodňuje své rozhodnutí. To je přímo na Ministerstvo zdravotnictví, protože když rozhodují o tom, které provozy se otevírají a které zůstávají zavřeny, tak to prostě neodůvodňuje. Na třech stránkách dá výčet toho, kterých se to týká, a pak k tomu sice připojí stránku jako že důvodovou zprávu, ale ta mluví o tom, že je tady problém s Covidem, ale vůbec nevysvětlí, proč ty některé jsou otevřené a některé zůstávají zavřené. A k tomu je právě nezbytné, aby vláda fungovala v rámci právního řádu, a je to zcela zásadní. A tady v tom případě prostě udělala chybu. A když to budeme balit do nějakých slov, jako že je to jiný právní názor... To je tak jasně napsáno, že tady došlo k porušení Ústavy, a dneska to tedy zahladíme, ale v těch dalších případech se to konalo také. A doufám, že vláda bude na příště už více ostražitá, protože v tomto chybovala.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan místopředseda Pikal do obecné rozpravy.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo. Jsou dvě hodiny v noci, já myslím, že to není důstojné ani potřebné v tuhle chvíli to ještě více rozpitvávat. Stalo se, co se stalo. Já taky nejsem úplně nadšený z toho, jakým způsobem se to tady zahlazuje nyní, ale jsem rád, že se tak děje, že tedy skutečně vláda konala, že ten návrh máme předložen a že ten protiprávní stav bude zahlazen. K tomu jinému, nebo odlišnému názoru. Vždycky platí, že občan může dělat, co mu není zákonem zakázáno, a stát může dělat jenom to, co je mu zákonem dovoleno. A vláda prostě nikde zmocněna k tomu posunout volby. Ani v zákoně o bezpečnosti státu není. Takže to je takový ten základní princip, proč to nešlo. A já myslím, že už není potřeba to více komentovat.
Já bych řekl, že bychom se mohli přesunout, že to schválíme, napravíme ten protiprávní stav, který tu je, a posuneme se k řešení aktuálních problémů dalších dní. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Pan poslanec Feri.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jenom velmi krátce. Snad to mohu okomentovat, poněvadž jsem z Teplic. Vláda to nezvládla nejenom po formální stránce, to znamená, nebyla dodržena správná forma posunu těch voleb, ale nedostála řádnému organizování voleb ani z hlediska časového, protože tam byla velká proluka v tom, že všichni žili v nejistotě, to je typický narativ těch opatření, nejistota, nikdo nevěděl, jak to bude, a buď to rozhodnutí měla udělat vláda dříve, zákonem, tzn. není pravdou, že by zákon snad se nedal stihnout, to se dalo stihnout, ale bohužel toto je velmi neblahý precedens a já doufám, že ta volební účast v těch volbách bude nějaká rozumná, víme, jak to tady u těch doplňovacích voleb bývá. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jestliže se už nikdo nehlásí do obecné rozpravy, končím obecnou rozpravu. Je zájem o závěrečná slova? Není tomu tak.
Otevírám podrobnou rozpravu. Ptám se, zda se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nevím, jestli je nezbytné se k tomu jednomu pozměňovacímu návrhu hlásit... To je rozhodnutí výboru. Tak ještě jednou, nikdo se nehlásí do podrobné rozpravy, podrobnou rozpravu končím. Znovu se ptám na závěrečná slova. Není zájem.
Končím druhé čtení tohoto návrhu a vzhledem k tomu, že skutečně ta situace není komplikovaná a je ta i dohoda klubu, tak podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po druhém čtení.
Zahajuji třetí čtení předloženého vládního návrhu. Předpokládám, že paní zpravodajka bude se mnou sledovat rozpravu k třetímu čtení, kterou tímto otevírám. Ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení k třetímu čtení. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Nevidím, že by byl zájem o závěrečná slova.
Já tedy poprosím paní zpravodajku, aby nás seznámila, jakým způsobem budeme hlasovat.***