(1.20 hodin)
(pokračuje Svoboda)
Všechny zákony o atestacích říkají, kdy a kdo je za tu věc zodpovědný. To prostě není možné. Ta situace je velmi vážná. My dneska v nemocnicích nemůžeme používat neatestované lékaře, protože ta rozhodování jsou tak závažná. Ze zákona tam vždycky musí být někdo, kdo je kvalifikovaný. (Hovoří hlasitě, naléhavě.) Když si tam vezmeme někoho dalšího, který neumí vůbec nic, tak ho tam dáme do služby? Bude tam sám? Bude tam pod přímým odborným dohledem? Normální formulace jsou odborný dohled a odborný dozor, které jasně definují, jak daleko musí být ten kvalifikovaný lékař, do kolika minut tam musí být a jestli musí být na pracovišti. Myslíte si, že je možné, aby někdo, kdo nemá žádnou kvalifikaci, byl na pracovišti sám a čekal, až tam někdo přijede? A pokud tam nebude sám, tak nám nepomůže! Pak tam někdo z nás musí být. Tu věc to vůbec, ale vůbec neřeší! Ten problém je vážný.
Naši medici teď pracují v nemocnicích, ale nedělají lékaře. Dělají zdravotnickou práci, sanitáře, všechno možné, jsou v laboratořích. Ale nedělají práci lékaře. Za tu práci lékaře musí někdo zodpovídat. V okamžiku, kdy se něco stane, tak ten člověk, co tu je, by byl zažalován, ale finálně bude žalován ten lékař, který má něco, čemu říká ministr přímé odborné vedení. Ten člověk půjde do kriminálu, pokud se něco stane. Když to bude dobré, tak to bude podmíněný trest. Když ne, tak to bude horší.
A ta věc je vážná. My v těch nemocnicích musíme vlastně stavět ty služby tak, abychom nevyvolali karanténu u všech lidí. To znamená, jsou tam skutečně jenom lidi v sestavě, která zaručuje, že tam je někdo kvalifikovaný. Nemůžeme si dovolit, abychom tu práci svěřovali někomu, kdo tu kvalifikaci nemá. To prostě nejde. Ta choroba je vážná. Má spoustu vážných příznaků. Její hodnocení ještě nedovedou pořádně ani lékaři. Nemáme žádnou léčbu, jsme závislí na jediné věci - jestli to dokážeme včas zachytit. To je problém, který je vážný, se kterým se ty nemocnice velmi obtížně utkávají, a my ten problém vlastně v zásadě zhoršíme. V okamžiku, kdy tam budou nekvalifikovaní lékaři, tak vytížíme někoho, kdo za ně bude přebírat přímé odborné vedení a přebírat právní zodpovědnost. Já bych to nechtěl dělat.
Já jsem schopen nechat mladého člověka operovat, když vím a mám zkušenost, že je šikovný, že něco ví. Tak to udělám, přestože je to na mou zodpovědnost a já za něj zodpovídám. Ale neudělám to nikdy za nikoho, kdo neumí jazyk! Prostě to nejde! U této choroby je základ anamnéza. Jestli se s ním nedomluvíte, tak vůbec nebudete vědět, že tu chorobu má. Prostě proto, že to je jediná podmínka. O tom se tady vůbec nehovoří. Umíš jazyk, neumíš jazyk - je to jedno. Budeš mít přímé odborné vedení!
Tak vážná věc skutečně, si myslím, může být řešena jedinou věcí: Že tento návrh zákona zamítneme a budeme se otázkami atestací zabývat v situaci, která bude jiná. Toto není situace, která by nám pomohla, ta stav nemocnic jenom výrazně zhorší!
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další je do rozpravy přihlášen poslanec Kasal.
Poslanec David Kasal: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, budu se snažit být věcný a budu hlavně reagovat na tři kolegy a kolegyně, kteří mluvili přede mnou. Všichni mluvili o tom, že někdo přijde a bude ošetřovat, nebude umět jazyk. Já tady přečtu krátký seznam. Ilik Igor, chirurgie, nástup do zaměstnání 19. 4. 2018, konec zaměstnání 31. 3. 2020. Vasilij Vitalij, chirurgie, nástup do zaměstnání 19. 4. 2018, konec zaměstnání 15. 4. 2020. A takhle můžu pokračovat dál. Čtu lékaře, kteří pracují ve svitavské nemocnici, kde se na tom podíleli i zástupci Svazu měst a obcí, a vysvětluji tímto tu situaci. Sem nikdo jiný nepřichází. Jsou to lidi, kteří už dva roky pracují na daném zařízení, pracují pod dohledem, pracují pod dozorem a dostali se do úplně stejné situace.
V současné době - děkuji za ticho - v současné době se jim stalo to, že v květnu a dubnu nemohou udělat zkoušku. A pokud tu zkoušku neudělají, tak nemohou v té chvíli pracovat jako zdravotničtí lékaři nebo nelékařští pracovníci. A touto změnou zákona se jim dává jenom možnost, že tu zkoušku, kterou měli vykonat na jaře, tak ji mají vykonat na podzim. To je všechno. Je to úplně stejné jako u jiných oborů, kde jsme posouvali platnost zákonů o tři měsíce, o šest měsíců. Nic víc, nic míň.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Poslanec Brázdil do obecné rozpravy, poté poslanec Luzar. Oba přihlášeni z místa. Tak si prohodili pořadí, proč ne.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vůbec do této debaty nechci odborně zasahovat, nepřísluší mi to. Ale slyším tady argumenty a přiznám se, my na klubu jsme nedebatovali tento problém a nemáme na to názor, a proto poslouchám pozorně, co tady zaznívá. A slyším tady docela zajímavé argumenty. Ač chápu pana profesora, má v mnohém pravdu a slýchávám to také, tak slyším i tyto argumenty, které tady zazněly od mého předřečníka. Ale pokud je ta situace taková, že jsou tady lékaři, kteří nemohou vykonat zkoušku, protože je vyhlášen nouzový stav, tak je to určitý omezený počet, je to určitá množina lidí a my je asi potřebujeme.
Ale potom se nebavme o obecném zákoně, ale bavme se o výjimce pro deset, dvanáct. Vždyť přece ty fakulty, které dávají ty akreditace, to musí vědět. Čili tady má přijít v důvodové zprávě argument: Je tady osm nebo šestnáct lékařů v celé republice, víc jich asi nebude, kteří mají složit zkoušku, a my je potřebujeme. A pro těch šestnáct jmenovitě vyjmenovaných lidí udělejte výjimku. V ten moment zvedám ruku, není problém. Aspoň to takhle vnímám. Ale tohleto je obecný pardon, který řeší dlouhodobý problém, na který již upozorňovala média. A tady se neustále k tomu vrací, že je tady mnoho lékařů, kteří chtějí u nás pracovat, ale nemohou, protože nejsou schopni reálně složit zkoušky. A ty debaty tady byly, jestli v jednom dni složit více oborů, nebo ne a jak postupovat. Ale to je problém, který je mimo nouzový stav a je obecný v českém zdravotnictví.
Když jsme u obecného problému, tak se bavme o tom, proč je u nás nedostatek lékařů. Protože také od nás odcházejí lékaři do zahraničí. A nemáme příliš liberální a volné podmínky pro to, aby od nás odcházeli lékaři? Bavili jsme se tady o pendlerech a o zákazu pendlerů v době nouzového stavu. A rychle se udělala výjimka, aby ti lékaři a zdravotní pracovníci mohli jet pracovat do zahraničí. Není to kontraproduktivní vůči tomu, o čem se tady bavíme? Cítím tady určitou disharmonii, nesedí mi to a nemám na to názor. A teď, když slyším z koalice, která by tady v tom měla být jednotná a ještě podpořená názorem krizového štábu, který by měl říct, že v krizi máme tu potřebu. Ale já to tu necítím. Proto opravdu nevím, jak budeme hlasovat, a jsem z toho trošku rozladěn. Můj názor je, pokud bychom k něčemu měli přistoupit, ale mimo tento nouzový stav, je podívat se do zahraničí, a třeba jak řeší Slováci to, že jim utíká inteligence medicínsky vzdělaná do zahraničí, jak řešili tyto věci. Mohli bychom se také přiučit a zavést to u nás.
Líbilo se mi, omlouvám se, že budu trošku mimo, rozhodnutí pana ministra ohledně zákazu vývozu léků. Tu paniku, co jste viděli u těch lékáren, které žijí z reexportu, když to najednou nemohly, tak jsem začal tleskat. Bohužel nevydržel ten (nesroz.) dlouho a bylo to zrušeno. Tady bych chtěl přivítat, kdybychom se k tomu zase vrátili v normálních dobách a natvrdo šli do regulace vývozu léků, něco jako forma zbrojních licencí, jak funguje vývoz zbraní a podobně. Je to strategický materiál. To už všichni chápeme, že léky jsou strategický materiál stejně jako třeba ty zbraně, a můžeme omezit licencování vývozu a SÚKL to může udělat.
Těch věcí, které se dneska v této krizové situaci odhalují, je tolik, že se k nim musíme určitě vrátit, až na to bude více času. Ale nevím, jestli tento konkrétní případ, který teď projednáváme, je ten případ, který tento čas vyžaduje. Děkuji***