(23.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a pan poslanec Kubíček s procedurálním návrhem. Prosím.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Jako obvykle navrhuji zkrácení doby v obecné i podrobné rozpravě pro každého poslance jednou na pět minut. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Tedy zkrácení řečnické doby na pět minut v obou rozpravách.
Svolal jsem kolegy do sálu. Myslím si, že v tuto chvíli nás tady 66 není, abych mohl nechat hlasovat, takže vás odhlásím, abychom měli aktuální stav. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Až toho počtu dosáhneme, tak můžeme hlasovat o zkrácení řečnické doby. Anebo budu muset jednání přerušit, nebo bude muset poslanec Kubíček svůj návrh stáhnout. Uvidíme, jak to půjde. Stále přicházejí poslanci, já je vítám. Máme zde návrh na zkrácení řečnické doby na pět minut v obou rozpravách. Až nás bude dostatečný počet, tak to můžeme hlasovat. Stále to nevypadá, že by nás bylo dostatek.
Pan poslanec jde k mikrofonu.
Poslanec Roman Kubíček: Já budu konstruktivní, to by asi čekání na poslance trvalo déle, než když to necháme. Apeluji na to, že to poslanci nebudou nějak významně protahovat. (Ozývají se hlasy z pléna.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já nevím. Pan poslanec stahuje, já bych pokračoval a případně budu motivačně pouštět stopky a nebudu zastavovat. Prosím poslance Feriho, který je přihlášen jako první.
Poslanec Dominik Feri: Neměli bychom přerušit jednání, pane místopředsedo? (Předsedající: Myslíte, že nás tady musí být 66 v tuto chvíli?) To mi řekněte vy, já nevím. Můžeme pokračovat?
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já myslím, že můžeme pokračovat. Nebo Sněmovna vyžaduje 66 poslanců přítomných v sále, nebo 67 tedy, abychom mohli pokračovat? Věřím, že nás kolegové případně sledují. (Opět hlasy z pléna, poslanec Benda mimo mikrofon.) Já si taky myslím. Já bych pokračoval. Prosím.
Poslanec Dominik Feri: Slovo Marka beru za závazný právní výklad, prostřednictvím pana předsedajícího, budu pokračovat.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení přítomní členové vlády, já se pokusím dodržet ten pětiminutový čas, který tam běží, byť jenom orientační.
Tento návrh zákona se dotýká exekucí, insolvencí a běhu lhůt. Ten běh lhůt byl v zásadě bezproblémový. Ale exekuce a insolvence, kdykoliv byly ve Sněmovně projednávány, tak nás konfrontovaly s problémem, že to nejsou věci typově, že máte subjekt A a subjekt B, nějaké dva protichůdné zájmy, a ty musíte vyvážit. To není jako u těch nájmů, které jsme řešili. Subjekt A, subjekt B, nad tím třeba stát. Tady je těch zájmů mnohem víc. Je tady dlužník, věřitel, povinný, oprávněný, chcete-li. Je tady zájem někoho, kdo to celé procesuje, to znamená exekutor, insolvenční správce například. Jsou tady nějaké insolvenční soudy, exekuční soudy. Jsou tady zájmy malých věřitelů, velkých věřitelů a tak podobně. A mezi těmi je třeba hledat velmi přísnou rovnováhu.
To, co tu zmiňoval pan místopředseda Okamura prostřednictvím pana předsedajícího, je ukázkový příklad toho, jak se to nemá dělat. Já jsem zjišťoval, protože se snažím se rozhodovat na základě dat, jaká byla vymahatelnost práva předtím, než tu byli soukromí soudní exekutoři. To znamená před rokem 2001.
Zaprvé žádná data nejsou. Ani na exekučních soudech, ani u exekutorů, samozřejmě. Ale přesto jsem to nějak zrekonstruoval ze vzpomínek těch, kteří v tu dobu měli například pohledávky nebo je administrovali, advokátů. Ta vymahatelnost byla nula až dvě procenta. Já jsem ročník 1996. Já to nepamatuji. Ale tehdy v 90. letech se prý říkalo v rámci právnické obce: Kdo platil dluhy, byl blbec - s prominutím, omlouvám se přítomným dámám. Protože prostě to nebylo potřeba. Proto jsou tu exekutoři. To jenom na úplný úvod.
V rámci hledání té kýžené rovnováhy jsme se vždycky my v pravé části sálu snažili vyvažovat ten prodlužnický tlak. Ale nyní mám dojem, že je potřeba udělat změnu. Nyní skutečně musíme pomoci těm, kteří do té dluhové pasti budou padat, to znamená střední třídě, a proto jsme byli v rámci přijímání těch úprav, a proto se také k tomu zákonu tak stavíme, velmi smířliví. A děkuji ministerstvu, že ten zákon zvládlo poměrně kvalitně v tak krátkém čase připravit.
Před čím ale varuji, tak je, abychom dělali systémové změny v nesystémové době. Toto už dneska zmiňoval pan ministr Havlíček. To znamená, abychom dělali změny v celém systému, to znamená, tak jak jsou nastaveny například insolvence, jak dlouhou dobu a kolik za dobu, kdy tu působí emoce, kdy je zkrátka úplně odlišná ekonomická situace, která se může velmi dramaticky změnit. Ta rozhodnutí bychom měli dělat jenom v takovém rozsahu, v jakém je to nutné.
Proto my nepodpoříme ty návrhy, které mění systém za pochodu a které nehledají rovnováhu, které například opomíjejí to, že systém musí být nějak administrován, že nelze zahltit justici, že nelze sebrat peníze, jak tu někteří tak jako zmiňují do větru, že ti exekutoři... Tak nelze sebrat peníze těm, kteří musí ty pohledávky administrovat. V čem má pan místopředseda Okamura prostřednictvím pana předsedajícího pravdu, tak je to DPH. To by skutečně ulehčilo tomu systému. Je to na nějakou delší legislativní debatu, ale ve zbytku bohužel nemohu přisvědčit.
A jedna konkrétní věc z pozměňovacích návrhů. Varuji před tím, abychom zasahovali do úpravy úroků z prodlení, byť to bylo korigováno a vím, že ten pozměňovací návrh se změnil. To znamená, zachovává se aspoň zákonná výše úroků z prodlení, ale zapovídá se uplatnění sankcí takovým způsobem, který zavdává širokému výkladu, který povede k jedinému. V těch předchozích vystoupeních se vždycky držím téhož. Nahrává se tady tomu, aby se lidé soudili. Je-li tam zapovězena sankce, například smluvní pokuta, tak taková smluvní pokuta může mít různé podoby. Může mít sankční charakter, ale může mít také kompenzační charakter z hlediska náhrady škody. Bude se na to vztahovat toto ustanovení? Bude možné tuto smluvní pokutu uplatnit? No, kdo to rozhodne? My ne. My můžeme tomu člověku odpovědět, co my si myslíme, ale ten závazný výklad poskytne až soud. A tam se obávám, že v tom ustanovení bude velký problém a povede to k velkému množství soudních sporů a k velkému rozčarování. To znamená, tento návrh bych doporučovat odmítnout a zkorigovat například jenom ty úroky. Náš poslanecký klub tento návrh podpoří. (?)
Děkujeme a přicházíme s vlastními pozměňovacími návrhy, které představím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přiměřené dodržení vyhrazeného času. Nyní je do rozpravy přihlášen poslanec Výborný. Také vám motivačně pustím stopky.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Já už nebudu komentovat slova pana místopředsedy Okamury, ale těším se na tu spolupráci na půdě podvýboru, protože skutečně ten tisk 545 je v jednání a já budu rád za každý příspěvek. Kdyby tam byli zástupci SPD, tak by věděli, že například to předřazení jistiny, to znamená otočení těch věcí, bylo v diskusi už teď v rámci tohoto tisku. Nicméně je to legislativně tak složité, že to nebylo schopné ani Ministerstvo spravedlnosti dotáhnout do takové podoby, abychom to mohli předložit ve stavu legislativní nouze. Budeme tu věc řešit v rámci toho sněmovního tisku 545. ***