(19.20 hodin)
(pokračuje Michálek)
Nicméně diskutovali jsme to s paní ministryní. Paní ministryně mě informovala, že je potřeba notifikovat tento předpis, takže jsme se domluvili, že to bude řešeno ze strany ministerstva v rámci některé z následujících novel. Já si myslím, že do budoucna opravdu je potřeba, abychom tady měli efektivní nástroje vůči těm globálním online platformám, aby dodržovaly zákony České republiky, a možnost uložit zákaz činnosti v případě, kdy opakovaně porušují právní předpisy a neřídí se tím, co například mají jejich konkurenční firmy, tak je opravdu potřebná.
Druhá věc, kterou je potřeba v souvislosti s tím potom zvážit v rámci legislativního procesu řádného, je, jakým způsobem potom ten zákaz činnosti vůči těmto globálním platformám vynucovat, a tam už máme určité nástroje, které se ukázaly, že jsou efektivní, to je třeba blokace plateb a tak dále, to jsou nástroje nepřímého vynucení vůči těm platformám, které nemají provozovnu na území České republiky, ale je to věc, kterou je potřeba dále vydiskutovat v rámci řádného legislativního procesu.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan poslanec Benda do obecné rozpravy.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, já položím paní ministryni jenom jednu drobnou otázku. Jestli si správně čtu § 10, tak tam se předávají všechny informace o poskytovateli služby. Pokud jsem něco nepřehlédl, ale mám pocit, že jsem nepřehlédl, tak se nepředávají žádné informace o zákazníkovi. Pak tedy nerozumím, jak to souvisí s chytrým trasováním a s tím, že budu vědět, kde se mi kdo v republice pohybuje.
Tohle je prostě čistá dohoda Prahy a Pirátů s Ministerstvem pro místní rozvoj, že se musí vyřešit Airbnb. Já dokonce chápu, že je problémem, ale neschovávejte nám to pod legislativní nouzi. Fakt by mě zajímalo, co se podle tohoto zákona dozvím o tom, kdo mi přijel do republiky a kde se pohyboval.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, kdo dál má zájem o vystoupení v obecné rozpravě k tomuto bodu. Pan poslanec Ondráček se hlásí z místa. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Já bych v této věci chtěl zmínit, že je to asi tak rok, rok a půl, kdy jsme toto projednávali na výboru pro bezpečnost, kdy jsme společně s kolegy z OAMP, odboru azylové, bezpečnostní a migrační politiky, s Cizineckou policií a po dohodě s BIS chtěli, abychom měli nějaký přehled o lidech, kteří se pohybují v České republice, z důvodu bezpečnostního, a zmiňovali jsme některé lidi, kteří pouze projíždějí Českou republiku, a jsou pro nás bezpečnostním rizikem. Ve výboru pro bezpečnost jsme to v podstatě doporučili, a když se to dostalo sem do Sněmovny, tak shodou okolností 80 procent poslanců změnilo svůj názor a rázem byli proti, protože v této oblasti se pohybuje podle odhadů několik miliard korun a co kdyby náhodou pak někdo doměřoval zpětně příjemce těch peněz, takže to celé shodilo z bezpečnostního hlediska. Dneska se tomu trošku usmívám, že to řešíme v tomto krizovém řízení, byť z malinko jiného důvodu, než byl ten původní, který byl bezpečnostní a měl svoji logiku. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, kdo další. Pan poslanec Nacher do obecné rozpravy.
Poslanec Patrik Nacher: Pěkný večer. Já bych částečně odpověděl kolegovi Markovi Bendovi a připodobnil bych to k tomu zákonu, který jsme už tady projednávali, to byl ten zákon o spotřebitelském úvěru. Ono totiž to, že my jsme tady něco někdy projednávali v minulosti nebo někdo z nás to tady navrhoval, ještě nevylučuje to, že se to hodí do té legislativní nouze, a to z toho důvodu, že my, mám pocit, jako politici neustále jakoby řešíme něco, co se stalo, a honíme to zpětně, zatímco v některých momentech, a to byl ten příklad toho zákona o spotřebitelském úvěru a i tohoto, budeme řešit něco, co se může stát do budoucna. Tak to je jedna věc. A to si myslím, že to je přece to, co občané po nás chtějí.
Pokud jde o tu odpověď, částečně, nejsem přímo znalec těch paragrafů v této chvíli, ale pokud já vím, tak kromě té informační povinnosti tam ten pronajímatel musí vést tu ubytovací knihu, kde se budou objevovat ta jména, prostě to, co jsme my všichni zvyklí, že když jdeme někam do penzionu nebo do hotelu, dáváme občanku, řidičák a podobně, tak se v nějakém režimu bude dít i tady. V těch paragrafech to není, ale ta povinnost toho pronajímatele tam je. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Do obecné rozpravy je ještě někdo přihlášen? Pan poslanec Munzar.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Mě to překvapilo, že se tady odkazujeme na povinnosti, které nejsou uvedené v té novele.
Já bych chtěl jenom uvést jednu věc na pravou míru, protože já jsem za ODS členem té skupiny, která se scházela na Ministerstvu pro místní rozvoj. Ano, my jsme se shodli na tom základu, což je určitá informační povinnost, nicméně minimálně já, ale byli tam i někteří další kolegové, apelovali (jsme) na to, aby to prošlo standardním připomínkovým řízení, jakýkoliv návrh, abychom skutečně měli názor i dalších orgánů, dalších ministerstev a skutečně ten návrh byl v pořádku. Ministerstvo tehdy preferovalo, ať to jde poslaneckou iniciativou, aby tam nebylo to připomínkové řízení.
A teď jsme v nouzovém stavu, takže připomínkové řízení se nahrazuje nouzovým stavem. To přece není možné takto postupovat. Tento zákon, pojďme se o něm bavit ve standardním procesu, ale proč v rámci nouzového stavu řešit tyto věci, které se tady řeší dlouhodobě a mají projít standardním legislativním procesem? Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S přednostním právem pan předseda Michálek.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já už jsem to zmínil ve svém předchozím vystoupení. Podstata tohoto návrhu přece je v tom, že doplňuje ten chybějící článek, že jsme tady měli úřad a máme tady ty podnikatele a máme tady ty ubytované a o těch ubytovaných se ukládají údaje v té knize podle zákona o místních poplatcích, v knize ubytovaných nebo v knize hostů. Takže ty údaje tam jsou lokálně uložené. Vedle toho máme povinnost uloženou cizineckým zákonem, podle kterého se musí hlásit cizinec, který je někde ubytovaný a tak dále. Takže tyto povinnosti už tady jsou, akorát nejsou vymahatelné, protože stát neví, kdo podniká, protože jsou tady ti nelegální podnikatelé. Takže tady se doplňuje ten zbývající článek tak, aby v případě potřeby bylo možné rekonstruovat celý ten řetěz.
A co je na tom řešení dobré, že to řešení prostě není plošné, o tom, že bychom sbírali údaje všech lidí, ale v případě, že to budeme potřebovat v dané konkrétní lokalitě, pokud se tam například vyskytne nějaké ohnisko nákazy a tak dále, tak budeme schopni tam dohledat všechny podnikatele, kteří tam mají tyto své provozovny, a budeme schopni dohledat v konkrétním případě ty hosty, takže bude tam prostě ochrana osobních údajů, tak jak jsme to my od začátku chtěli.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Luzar do obecné rozpravy.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já si myslím, že tady již zaznělo hodně slov, a já bych to chtěl vrátit zpátky k tomu základu. Jedinou výtku, reálnou výtku vůči tomuto návrhu, vnímám, která tady zazněla, a to jak dalece to souvisí s nouzovým stavem a s legislativní nouzí, kterou bychom měli uplatnit. Odpověď tady již zazněla. Airbnb a podobné aplikace, protože to není jenom tato společnost, představují docela velký bezpečnostní problém v šedé zóně. Velice hodně občanů, podnikatelů, popřípadě jiných vlastníků nemovitostí tuto aplikaci anonymně využívá k pronájmu. Jinými slovy, v jejich nemovitostech na území České republiky se vyskytují občané cizích států, aniž by Česká republika věděla, kde se vyskytují, jak dlouho se pohybují a kde vlastně jsou. Toto se jasně ukázalo v tom, když už jsme potřebovali zjistit konkrétní údaje, kde ti lidé přebývají, ať již z epidemiologických, nebo bezpečnostních důvodů. Tyto údaje nemáme.
Tato novela, která tady je, jasně stanovuje, že provozovatel této aplikace, to znamená ta firma - teď nechci jmenovat zase jenom tu jednu firmu, těch firem je více - je povinna poskytnout tyto údaje, aby český stát, potažmo orgány pověřené českým státem měly možnost tyto osoby dohledat, popřípadě po nich vyžadovat určité úkony, ke kterým bude stát oprávněn žádat.***