(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já zahajuji odpolední blok jednání Poslanecké sněmovny. Současný bod, kterým je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona číslo 277/2019 Sb., byl přerušen v obecné rozpravě. A před polední pauzou byli s přednostními právy přihlášeni poslanci Miroslav Kalousek, Marian Jurečka a ministryně spravedlnosti Alena Schillerová. (Ze sálu: Ministryně financí.) Pardon, ministryně financí Alena Schillerová, pardon. No, já to tady mám napsáno ručně zase, ale máte pravdu, že jsem to nemusel takhle číst doslova.
Já tedy požádám o vystoupení s přednostním právem pana poslance Miroslava Kalouska. Ten není přítomen. Takže další s přednostním právem dostane prostor k vystoupení předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Také ne. Takže nyní je tady paní ministryně Alena Schillerová. Se hlásí? (Zpravodajka: Ne.) Aha, já tady mám poznámku na lístečku, že právě s přednostním právem jste byli přihlášeni. (Hovor mimo mikrofon.) Dobře, dobře. Tak to tady mám. Momentíček. (Hovor mimo mikrofon.)
Takže obecná rozprava je tedy ukončena, tento lísteček už není aktuální. A nyní tedy otevírám podrobnou rozpravu. Pardon. A do podrobné rozpravy se hlásí v pořadí pan poslanec Stanjura a připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já se v podrobné rozpravě hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden jako sněmovní dokument číslo 4873. Jednak je odůvodněný v tom písemném návrhu a jednak jsem ho odůvodnil již v obecné rozpravě.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vystoupí pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. V podrobné rozpravě dávám návrh na zamítnutí tohoto tisku.
A dovoluji si ještě zmínit v rámci odůvodnění tohoto návrhu, že paní ministryně financí bohužel trochu smíchala věci, které úplně neměla míchat dohromady, když mluvila o těch dvaceti letech v Německu. Těch dvacet let v Německu je na splacení těch dluhů, které teď kvůli té krizi udělají. Zatímco paní ministryně to porovnávala se sedmi roky v ČR, ale to je sedm let, kdy my ty dluhy podle vašeho návrhu budeme vytvářet. V tom návrhu není nic o tom, kolik let se ty dluhy budou splácet. To je jenom, kdy se budou vytvářet. V Německu říkají, že budou dvacet let splácet. Vy říkáte, že je budete sedm let vytvářet, a říkáte, že tahle dvě čísla se mají porovnávat. To je úplný nesmysl. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem vystoupí pan poslanec Miroslav Kalousek. Nicméně v tuto chvíli je to poslední zatím přihláška v podrobné rozpravě. Tak, pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji pěkně. Mám ušetřenou práci, protože pan kolega Ferjenčík přednesl návrh na zamítnutí a já se k němu připojuji. A přednesl argumentaci k legislativní změně v Německu. Tam skutečně se mluví o tom, jak dlouho se budou ty dluhy umořovat.
Paní ministryně nám tady nabízí, že budeme sedm let ty dluhy usilovně dělat. Paní ministryně řekla, že Národní rozpočtová rada jsou ekonomové, kteří nerozumějí právu. Přes polední pauzu jsem měl možnost zjistit, že samozřejmě Národní rozpočtová rada má právní stanovisko, má právní analýzy, a dovolím si předložit svůj subjektivní názor, protože znám všechny členy Národní rozpočtové rady osobně a mnoho jsem se od nich naučil. A děkuji jim za to, že jejich právní vědomí a úcta k právu je mnohem větší než právní vědomí a úcta k právu všech členů vlády s právnickým vědomím dohromady. A že plně důvěřuji jejich stanovisku a naprosto nedůvěřuji účelovému stanovisku vlády.
Paní ministryně měla pravdu s tím, že nejsme jediný stát, já se jí tím omlouvám, když jsem to tvrdil, protože jsem neměl informaci o jednání Bundestagu 25. března, a to, na čem se dohodl Bundestag v souladu se svou rozpočtovou radou, to je něco absolutně jiného, než nám tady vláda předkládá. Navíc jsou míchány, v argumentaci Ministerstva financí jsou míchány dva zákony dohromady. Jedno je ustanovení EU o průměrném strukturálním deficitu 0,75 a druhé je národní legislativa, o které my tady teď jednáme. Paní ministryně chvíli argumentovala tou evropskou legislativou, chvíli tou národní, jak se jí to zrovna hodilo.
Já položím jednu řečnickou otázku. Paní ministryně tvrdí, že pokud tenhle zákon neschválíme, tak není možné odpovědně sestavovat rozpočet, není možné tady provádět hospodářskou politiku. Tak já si dovolím položit jednu řečnickou otázku. Kdyby se nám podařilo to, o co jsme mnoho let usilovali, aby zákon o rozpočtové odpovědnosti byl ústavní zákon, protože tak to fiscal compact předpokládá, že ty země to převezmou jako ústavní zákon, tak teď v tuhle chvíli byste, kolegové, neměli sílu k přijetí ústavního zákona. Tak se jako ptám: A co byste jako dělali? Ten život by šel dál! Pochopitelně že ten deficit letošní by nebyl ani menší, ani větší, ať už si teď odhlasujeme cokoliv. Ale ten ústavní zákon by platil. Můžu vás poprosit, kdybyste se pokusili chovat se tak, jak předpokládá fiskální kompakt, že ten zákon je ústavní? A že ho budeme ctít jako ústavní, i když neměl ústavní většinu? To přece není tak složité. A když si představíte, že ten zákon je ústavní a že nemáte ústavní většinu a že není v silách nikoho z nás ovlivnit propad příjmů státního rozpočtu na tento rok a na příští rok a že si s tím nějak musíme poradit, tak se začněme chovat jako lidi, a ne jako totální demagogové. Není žádný důvod měnit tenhle zákon. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže paní ministryně má ještě zájem reagovat. Zatím nemám další přihlášku. Slovo má paní ministryně Alena Schillerová. ***