(11.30 hodin)
(pokračuje Pekarová Adamová)
Já chci poděkovat všem, kteří se v této nelehké situaci ocitají nejenom v první linii, ale i všem rodičům, kteří teď pečují o své děti doma a zastávají úlohu školy, kteří se snaží pečovat i na dálku třeba o své prarodiče, o své starší rodiče. Je to pro všechny nelehká situace. Děkuji jim za tu trpělivost, kterou stále mají. Ale aby mohla pokračovat dále, tak prosím vládu o to, aby seznámila s tou exitovou strategií všechny občany, aby dnes při prodlužování nouzového stavu to sdělila Sněmovně. My jsme ochotni ve chvíli, kdy bude zodpovězeno na tyto dotazy, podpořit prodloužení nouzového stavu o nezbytně dlouhou dobu, za kterou rozhodně nepovažujeme měsíc, ale bez problémů jsme schopni podpořit, pokud bude zodpovězeno, prodloužení o čtrnáct dnů, nebo do 30. 4. Ale myslím si, že v tuto chvíli dávat delší čas není nutné. My jsme ochotni se kdykoliv znovu sejít a rozhodovat o tom znovu. Mimochodem máme řádnou schůzi svolanou, takže na ní je bez problému možné takovýto bod zařadit. A není nutné v tuto chvíli prodlužovat až o třicet dní. Je ale nutné zodpovědět na celou řadu otázek, které visí ve vzduchu nezodpovězeny.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem je na řadě pan ministr, poté pan místopředseda Filip. Pánové se dohodli na prohození v pořadí, protože pan místopředseda bude řídit schůzi. Tak prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych řekl pár slov k návrhu vlády o prodloužení nouzového stavu v České republice.
Pohybujeme se v systému ústavního zákona, který přenáší odpovědnost vlády na celou Poslaneckou sněmovnu, protože naším rozhodnutím už to nebude jenom vláda, která bude odpovědná za rozhodnutí, která se týkají všech občanů České republiky, a bude to odpovědnost nás všech. A je to tak dobře, protože samozřejmě ta doba trvání nouzového stavu znamená, že se lidé ptají na čím dál více otázek. Pravda je, že je naší povinností na ně odpovídat. Na druhou stranu bychom si ty otázky měli odpovědět sami mezi sebou, a některé otázky, které tady padly předtím, mě trochu zarážejí, protože na řadu těch otázek odpovídá Národní pandemický plán, který byl schválen v roce 2011 a který platí. Můžeme se ale ptát, jestli vláda připravuje jiný, jeho změnu, upřesnění apod.
Pohybujeme se ve stavu, který ukazuje na jednotlivá rizika, která tady při pandemii hrozí. A ta rizika můžeme rozdělit na rizika zdrojů, trasování a také na tu nákazu, která se objeví v České republice. Tady je potřeba říct, že ten Národní pandemický plán byl plněn, a jsem rád, že vláda přistoupila k těm opatřením včas a řádně, i když jsem s řadou věcí úplně nebyl srozuměn, usiloval jsem - a nejen já, ale celá naše politická strana usilovala o to, aby některá opatření byla mnohem přísnější.
Já řeknu konkrétní příklad, který samozřejmě vzbuzuje velké kontroverze, a to je otázka pendlerů a přestupování českých hranic ze zahraničí a do zahraničí, protože v našem Jihočeském kraji nebo v Plzeňském kraji a dalších z těch 119 nakažených 74 jsou nakaženi právě těmi, kteří přecházeli státní hranice buď z Rakouska, nebo z Německé spolkové republiky, s tím, že tím druhým největším zdrojem je Praha pro Jihočechy. To není žádná maličkost. A když si sledujeme trasování, tak zjišťujeme, jaké problémy nám to může způsobit. A chápu, že někteří i starostové malých obcí se chtějí zastat svých občanů, kteří mají práci v zahraničí, ale myslím si, že my hodnotíme situaci zejména tady a pro české občany vytváříme určitý stav, který jsme schopni zvládnout, a na rozdíl od sousedních zemí to také zvládáme lépe.
Ona totiž ta nákaza samozřejmě může ustupovat, ale její ukončení, předpokládám, že bude až po vyhasnutí té nákazy, těch zdrojů, to znamená, že ukončit stav nouze budeme moci až déle než k 30. 4.
Teď mi dovolte, abych řekl ten pozitivní návrh. Že navrhuji, aby stav nouze, který vláda předkládá, byl Poslaneckou sněmovnou prodloužen do 30. 4., a to ze dvou důvodů. První důvod je ten, že většina těch ekonomických a dalších opatření, která se týkají pandemie, je směřována k 30. dubnu. A ten druhý důvod je ten, že ve chvíli, kdy neseme za to odpovědnost jako poslanci za jednotlivé politické strany, tak je na nás, abychom posoudili před 30. 4., jestli má trvat ten stav nouze a jak dlouho, jestli bude potom o třicet dnů nebo o čtrnáct dnů, a to záleží opravdu na tom hodnocení, které podle pandemického plánu nám vláda bude předkládat. Nyní je jasné i bez odůvodnění vlády, že k tomu 30. 4. tady existují důvody pro prodloužení nouzového stavu, a já to prodloužení do 30. 4. plně podporuji a navrhuji tento termín.
Dovolte mi ještě jednu poznámku. Samozřejmě se můžeme utápět v malichernostech a vyčítat vládě to nebo ono. Na druhou stranu je na nás, jako na zástupcích politických stran, kteří byli zvoleni do Poslanecké sněmovny, abychom v České republice vytvářeli prostředí, které bude směřovat k tomu, že budeme schopni kdykoliv, v kterémkoliv momentu, zvládat tu situaci tak, abychom postupovali jednotným způsobem. Chápu ředitelku krajské hygieny v Praze, že by byla pro promoření, když je to druhé největší centrum nákazy pro celou Českou republiku, ale na druhou stranu si myslím, že je důležité, aby se všichni občané cítili komfortně, abychom mohli zajišťovat i zdravotní péči, která je momentálně na okraji zájmu vzhledem k tomu, na kolik jsou ty kapacity vytíženy právě pandemií.
Jsem přesvědčen, že tím, že zvládneme nákazu, tím, že rozhodneme o prodloužení nouzového stavu, poneseme odpovědnost za to, jakým směrem se to bude vyvíjet, a také poneseme odpovědnost za to, jak brzy bude ten nouzový stav ukončen. Jsem přesvědčen, že tu odpovědnost jsme schopni unést. Děkuji vám.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane místopředsedo. A poznačil jsem si návrh na prodloužení do 30. 4. v rámci rozpravy. Slovo má pan ministr Hamáček. Připraví se pan poslanec Kaňkovský.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi také pár slov k té aktuální situaci a k tomu, proč přichází vláda do Poslanecké sněmovny a žádá o prodloužení nouzového stavu o třicet dní.
Já chci jasně říci, že z mého pohledu jsme všichni v situaci, kterou neznáme. To, čemu čelíme, je největší bezpečnostní výzva pro Českou republiku od druhé světové války, a všichni se snažíme s tou situací vyrovnat a snažíme se ji zvládnout. Pokud se nás ptáte, co je cílem, tak cílem je samozřejmě zvládnout situaci a ten virus porazit. A jak to chceme dělat? Chceme to dělat tak, abychom co nejméně vystavili naše občany nějakému zbytečnému riziku. To znamená, pokud přijímáme opatření, která mohou vypadat drakonicky nebo tvrdě, tak to děláme jenom proto, abychom ten náraz epidemie rozložili v čase, a děláme to proto, abychom eliminovali či na maximum omezili náraz na náš zdravotnický systém, který má samozřejmě některé kapacity. Odborně se tomu říká nejdřív suprese, potom mitigace, ale to asi není třeba jít do detailů. ***