(10.30 hodin)
(pokračuje Vácha)
Další věc, kterou bych chtěl zdůraznit a kterou tady nikdo k matematice neřekl. Musíme si uvědomit, že maturita z matematiky, že se točíme vlastně kolem něčeho, kolem čeho se vůbec točit nemusíme. Tady nejde o maturitu z matematiky, tady jde o ty vědomosti, které ti studenti získají. A to, jestli bude maturovat z matematiky, nebo nebude maturovat z matematiky, jestli tu maturitu z matematiky udělá, přece neznamená to, jestli tu matematiku umí. Jde o to, jestli tu matematiku se naučí během těch čtyř let na střední škole. To znamená, my bychom se měli soustředit na kvalitu výuky, na revizi rámcových vzdělávacích programů a k tomu nám prostě ty dva roky stačit nebudou.
Klub TOP 09 podpoří vládní návrh, nepodpoří ani ten odsun, ten posun, který tady navrhuje skupina poslanců, na ty dva roky. Myslím si, že klíčové je soustředit se na výuku a ne na maturitu.
Chtěl bych také říct, tady se někteří poslanci ohánějí usnesením školského výboru. Chtěl bych konstatovat, že tato usnesení nejsou přijata jednomyslně. Jsou tam lidé, kteří hlasují proti nebo se zdržují. To znamená, to usnesení, které je vám tady předkládáno jako usnesení odborného orgánu, samozřejmě je většinové, ale není jednomyslné. To si myslím, že je důležité říct.
K tomu odkladu o dva roky a k rámcovým vzdělávacím programům. Já jsem se během diskuzí na školském výboru pana ministra ptal, jestli během těch dvou let jsme schopni změnit rámcové vzdělávací programy - a tím cílím na tu výuku matematiky, ne na tu maturitu. Musíme si uvědomit, a nebudu zabíhat do detailů, z jakého důvodu se slučoval Národní ústav pro vzdělávání a Národní institut dalšího vzdělávání do toho nového Národního ústavu pro vzdělávání. Myslím si, že částečně to bylo také proto, že ty instituty nebyly schopny za předchozích garnitur kvalitně připravit změnu rámcových vzdělávacích programů, a to jsou ti klíčoví hráči, kteří mají na starosti rámcové vzdělávací programy. Takže teď došlo ke změně a já jsem se pana ministra ptal, a to není kritika ministerstva, to je kritika stavu, ve kterém teď jsme, ministerstvo a tyto ústavy nejsou schopny do těch dvou let připravit opravdu takovou změnu rámcových vzdělávacích programů, aby se to projevilo v kvalitě výuky matematiky tak, aby na konci vlastně bylo jedno, jestli ti studenti maturují z matematiky, ale důležité je, kolik v kterých studijních programech absolvují let matematiky, co se tam naučí a jací učitelé je budou učit. To znamená změna rámcových vzdělávacích programů, změna filozofie výuky matematiky a změna v konceptu vzdělávání učitelů matematiky. To si myslím, že jsou body, na které bychom se měli soustředit, a ne na maturitu z matematiky. Tak to byl můj komentář k tomu předchozímu.
A teď bych vám představil pozměňovací návrh, který se matematiky ale vůbec netýká. Autorem pozměňovacího návrhu je kolegyně, naše paní předsedkyně Markéta Adamová Pekarová - Pekarová Adamová, nebo obráceně, prostě Markéta, a týká se zápisu k předškolnímu vzdělávání. Novela vysokoškolského zákona v roce 2017 zavedla institut zápisu k předškolnímu vzdělávání, a to na období - první polovinu května předcházejícího školního roku, v němž má dítě k předškolnímu vzdělávání nastoupit. To znamená, v roce 2017 došlo ke změně. Bylo to odůvodněno tím, že dochází k ověřování školních znalostí dítěte a k zamezení neopodstatněných odkladů povinné školní docházky. Během těch tří let ale prokazatelně nedošlo ke změně počtu dětí, kde by docházelo ke změně, k tomu posunu zápisu o další rok, takže stanovený květnový termín pro zápisy do mateřských škol navíc působí problémy především ve větších městech, která se potýkají s přeplněností kapacit. Přijetí do mateřských škol podléhá správnímu řízení. V souvislosti s jeho délkou rodiče často ještě na konci letních prázdnin nemají jistotu, že se jejich dítě do dané mateřské školky dostane a že bylo přijato, a pak jsou nuceni hledat náhradní řešení, takže uvedená situace je pro rodiče komplikující při jejich případném plánovaném návratu do práce.
Proto předkládáme pozměňovací návrh, jehož cílem je vrátit se k původní úpravě před rokem 2017, která nestanovuje přesně vytyčený termín pro zápis do mateřských školek, ale konečný termín je stanoven na základě dohody ředitele mateřské školy a zřizovatele. Pozměňovací návrh jsme konzultovali s řediteli mateřských škol a s odbornou veřejností.
A já vám děkuji za pozornost. K uvedenému tisku, který je číslo 4493, se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Váchovi. Nyní paní poslankyně Věra Kovářová, řádně přihlášená do rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené dámy, pardon, vážené - dámy také samozřejmě, ale vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila pozměňovací návrh, který předkládám společně s kolegy Petrem Gazdíkem a panem poslancem Bartoněm. Tento pozměňovací návrh se týká cílů vzdělávání a zavádíme novelizační body, které se týkají finanční, informační a digitální gramotnosti. Předem říkám, že nejsem z těch, kteří mají ohledně tohoto zákona historickou paměť, ale cíle, které jsou uvedeny v zákoně, nebo zákon samotný je z roku 2004, což tedy nevím, zda se tyto cíle od té doby nějakým způsobem změnily, ale co vím jistě, je, že se změnila doba a že se doba měnit bude a samozřejmě s sebou přinese nové významné výzvy.
První novelizační bod se týká informační gramotnosti. Je samozřejmě jasné, že naše děti, žáci a studenti budou v následujících letech, a myslím, že je tomu tak i dnes, budou čelit velkému tlaku na vzdělávání, a myslím si, že je třeba jim situaci usnadnit. Bude potřeba, aby byli schopni pracovat v souvislostech, a bude to také dobré pro to, abychom se přiblížili rozvinutým státům. Je potřeba vychovávat žáky tak, aby dokázali využívat soudobé informační zdroje na relevantní úrovni, aby odcházeli do profesí s unikátními znalostmi, což bude jejich konkurenční výhoda. Také samozřejmě čelíme informační zahlcenosti. Jen takový malý příklad. V roce 2016 jsme jako lidstvo vyprodukovali tolik dat, co jsme stihli vyprodukovat za pět tisíc let v papírové podobě. Čili je důležité, aby naše děti byly schopny vyhodnotit, kdy a proč budou potřebovat informace, kde je najít, jak je používat a zda jsou tyto informace relevantní.
Dalším novelizačním bodem je gramotnost finanční. Ta hraje důležitou roli při rozhodovacích procesech občanů ve finančních a peněžních operacích. Pokud toto absentuje, tak samozřejmě lidé pak spadají do dluhových pastí a nekončících exekucí a ty pak dopadají samozřejmě na příjem jedince a v konečné řadě pak na stát a ten musí finanční problémy sanovat ve formě sociálních dávek. Pojďme tedy předejít tomu, aby se něco podobného nestalo v případě té informační či digitální gramotnosti. ***