(11.40 hodin)
(pokračuje Valachová)
Naposledy, vážené kolegyně, zcela pragmatický argument, proč bychom měli aktivně podpořit a naopak pochválit ombudsmana za jeho činnost v roce 2018 podporou této souhrnné zprávy. Ráda bych vám, vážené kolegyně, kolegové, připomněla, že minimálně z poloviny to byla práce stávajícího ombudsmana Stanislava Křečka, kterého jste před několika týdny zvolili ombudsmanem, a myslím si, že bychom měli opravdu využívat tento institut jako prodlouženou ruku Poslanecké sněmovny. Takto bychom měli ombudsmana podporovat a věřím, že tedy toto dnešní projednání skončíme tím, že podpoříme souhrnnou zprávu ochránce z roku 2018.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A na řadě je paní poslankyně Olga Richterová, zatím poslední přihlášená do všeobecné rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Poněvadž tu zaznělo hodně očerňování předchozí paní veřejné ochránkyně práv, přijde mi přece jen správné, aby zazněl i rychlý nástin jejího životního příběhu. Ano, chci připomenout, že byla z těch, kdo podepsali Chartu 77 a kdo rok poté zakládal Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. A já vám jenom chci něco připomenout, protože vy si to mnozí pamatujete. Já jsem tehdy ještě nebyla na světě, ale v roce 1978 nikdo nevěděl, jak to dopadne, jak dlouho ještě komunismus bude. V té době se zastávat lidí, co byli nespravedlivě stíhaní, bylo prostě obrovské riziko, obrovská odvaha. Nevěděli jste, na jak dlouho skončíte vy sami ve vězení. Já chci jenom tohle připomenout. V roce 1978 nikdo nemohl vědět, že za jedenáct let komunismus padne. Paní Šabatová byla podepsána pod zakládajícím prohlášením třeba jako pan Václav Benda, Václav Havel nebo Ivan Medek. Potom byla i mluvčí Charty 77 v roce 1986. Stále nebylo jasné, jak toto dopadne. Já to chci jenom připomenout proto, že jde o osobnost nebývale odvážnou, a proto, byť nemusíme zdaleka souhlasit se všemi názory, není podle mého názoru vhodné dehonestovat pouze za ten nesouhlas s konkrétními názory a neuznávat tu celoživotní práci, celoživotní zásluhy na poli obrany lidských práv bez ohledu na to, jak jsou nebo nejsou zrovna populární. Jenom závěrem připomenu, že právě proto je třeba držitelkou ceny OSN na poli lidských práv nebo rytířkou Řádu čestné legie. Děkuji za pozornost. (Potlesk v sále.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní poslankyni. Jak jsem říkal, byla to poslední písemná přihláška do všeobecné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo ještě hlásí z místa. Nehlásí, rozpravu končím. Je prosím zájem o závěrečná slova po všeobecné rozpravě? Není. Otevírám tedy rozpravu podrobnou. Do podrobné rozpravy žádnou přihlášku nemám ani nevidím někoho, že by se hlásil. Končím podrobnou rozpravu. Zájem o závěrečné slovo také není, takže můžeme přistoupit k tomu, že budeme hlasovat o návrhu usnesení.
Já to usnesení, se kterým nás tady už seznámila paní zpravodajka Helena Válková, ještě jednou přečtu:
Poslanecká sněmovna Parlamentu:
I. bere na vědomí Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2018 dle sněmovního tisku číslo 444;
II. upozorňuje vládu na význam a potřebu řešit nedostatky zjištěné veřejnou ochránkyní práv;
III. žádá vládu, aby se zabývala legislativními podněty uvedenými v první kapitole doporučení Poslanecké sněmovně, strana 8 až 15, a aby předložila Poslanecké sněmovně do 30. 4. 2020 zprávu o využití těchto podnětů, jejich zařazení do svého legislativního plánu.
To je usnesení, o kterém budeme nyní hlasovat. Je zde žádost o odhlášení. Všechny jsem vás odhlásil. Přihlaste se prosím znovu svou hlasovací kartou. Jsme připraveni na hlasování.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 55. Přihlášeno 130 poslanců, pro 93, proti 20. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.
Děkuji panu veřejnému ochránci práv, děkuji paní zpravodajce a končím projednávání tohoto bodu.
Paní poslankyně Gajdůšková se omlouvá z dnešního jednání od 17.00 hodin a ze zítřejšího jednání po celý den z osobních důvodů.
Na řadě je bod
246.
Informace ministra zemědělství a ministra životního prostředí
o řešení kůrovcové kalamity, škod způsobených bekyní
velkohlavou a přemnožením hraboše polního
V tuto chvíli prosím, aby se postupně ujali slova pan ministr zemědělství Miroslav Toman a po něm ministr životního prostředí Richard Brabec. Ještě budu konstatovat pro záznam, že pan poslanec Julius Špičák bude hlasovat s náhradní kartou číslo 18. Pane ministře, prosím, máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kolegové. Dovolím si předstoupit před váženou Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky po více než roce a půl ode dne, kdy jste se v rámci 16. schůze 10. července 2018 zabývali společnou informací ministra zemědělství a ministra životního prostředí ke kůrovcové kalamitě v České republice. Já bych velmi rád ocenil, že se ta probíhající kůrovcová kalamita nestala tématem minulým, ale že se Poslanecká sněmovna tomuto nejenom odbornému, ale ve svých důsledcích celospolečenskému tématu věnuje i dneska. Já bych velmi rád využil této příležitosti a přednesl informaci jak o aktuální situaci, tak o krocích, které Ministerstvo zemědělství za období od července 2018 realizovalo.
Úvodem považuji za nezbytné uvést meziroční srovnání kůrovcové situace roku 2018 a roku 2019. Přestože ještě nejsou k dispozici sumární údaje za rok 2019, tak lze přibližně uvést, že meziročně, to znamená v porovnání s rokem 2018, došlo k dalšímu zhoršení kalamitní situace v lesích. Jen v lesích ve vlastnictví státu a v soukromých lesích, kde vykonává funkci odborného lesního hospodáře státní podnik Lesy České republiky, bylo za rok 2019 vytěženo o 60 procent kůrovcového dřeva více než v roce 2018. Předpokládáme, že objem vytěženého kůrovcového dřeva za celou Českou republiku přesáhne 18 milionů kubíků, což bude minimálně ve srovnání s rokem 2018 o 5 milionů kubíků více. Celkový objem dřeva, který byl kůrovcem v roce 2019 napaden, lze odhadnout přibližně ve výši 30 milionů kubíků, což je o 40 procent více než objem napadení v roce 2018.
Současně došlo k plošnému rozšíření území zasaženého kalamitou, ke zhoršení kůrovcové situace došlo prakticky ve všech krajích s výjimkou hlavního města Prahy a krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského. Nejhorší situace v roce 2019 panovala v Kraji Vysočina. ***