(11.30 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Je potřeba vyvažovat informace, a proto chci zdůraznit, že to, čemu se v publikacích věnuje Úřad veřejného ochránce práv, čemu se věnuje ta výroční zpráva, jsou, jak fungují léčebny dlouhodobě nemocných, jak fungují léčebny či ústavy, kde jsou lidé se zdravotním postižením, jak fungují řízení na stavebních úřadech, jak funkčně třeba probíhá odstraňování černých staveb. Stejně tak veškeré správní spory, které se nějak zaseknou. Prostě situace, kdy jsou lidé v potížích s úřady. A to, že mediální pozornost se upře na ty, jak se říká, kulturní boje, to je úplně jiné téma. To je téma toho, co zajímá média. Ale podíváme-li se na tu výroční zprávu, co všechno rozebírá, co se týče lidí starých, a proto méně energických třeba v bojích s úřady či ve zdravotnických zařízeních, když se děje něco, s čím nejsou úplně spokojeni, nebo když právě personál nemůže zvládat péči, protože není dobře nastavené fungování v léčebnách dlouhodobě nemocných, tak tohle všechno je popsané ve výročních zprávách a v tom, co chce po našich úřadech ombudsman a jeho lidé, abychom změnili a napravili.
Já si myslím, že to tedy nejsou úplně témata, jak tady bylo řečeno, multikulturní neziskovky, ale témata pro všechny, včetně menšin. Ale úplně pro všechny. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Červíčková s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Monika Červíčková: Dobrý den a děkuji za slovo. Já bych ráda reagovala na předřečnici, svoji kolegyni paní Jarošovou, vaším prostřednictvím, a to zejména na tu část, kde jste citovala ve svém, mohla bych říct skoro projevu asi, o tom, že všechny neziskové organizace, které se zabývají diskriminací, to dělají proto, aby čerpaly peníze a aby z toho žily. Já bych vás velmi ráda vyvedla z tohoto omylu. A věřte mi, že vím, o čem mluvím, protože jednu takovou neziskovku, která se zabývá diskriminací lidí nad 50 let na trhu práce, jsem před více než deseti lety založila, všichni v ní po celou dobu pracujeme jako dobrovolníci, za celou dobu jsme nevyčerpali ani korunu z grantu dotací. Takže bych byla velmi ráda, abyste rozlišovala a nedávala všechny neziskovky do jednoho pytle. Neříkám, že takové tady nejsou, ale rozhodně to nejsou všechny. Jestli většina, nebo menšina, o tom se nebavím. Bavím se o tom, že ne všechny. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní zpravodajka v tomto případě, Helena Válková, prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já jenom faktickou poznámku. Já jsem si vždycky myslela, že by veřejný ochránce práv měl spojovat, a ne rozdělovat. Teď jsem vyváděna z omylu, ale doufala jsem, že dnešním dnem nastartujeme novou epochu.
Takže prosím vás, připomeňme si například, že tady máme sněmovní tisk číslo 520. Ten návrh jste podepsali kromě paní doktorky Matyášové, která je tou první uvedenou, mne, také pan Španěl, Elfmark, Šafránková, Červíčková, a tam jsme právě z podnětu veřejného ochránce práv zareagovali na absenci přestupku, který by umožňoval postihnout špatné zacházení personálu s klienty zařízení sociálních služeb, jinými slovy domovy seniorů. Všichni jsme se shodli, že to chybí. Byl to jeden konkrétní příklad za všechny. Upozornil nás na to opakovaně veřejný ochránce práv bez ohledu na to, kdo to byl. Bylo to za vedení paní veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové.
Takže pojďme se vrátit k tomu konkrétnímu od těch obecných hodnocení a uzavřeme prosím už tu etapu minulosti. Je rok 2018, poslední věta, veřejná výroční zpráva opravdu je zejména - to není o těch šátcích, to není o tom, o čem hovořila paní poslankyně Jarošová, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, které si jinak velmi vážím - to je o těchto konkrétních doporučeních, kde se napříč politickým spektrem shodujeme, že je jich třeba. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pokračujeme ve všeobecné rozpravě. Na řadě je paní poslankyně Kateřina Valachová, připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřila k Souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2018. Podle mého soudu, a takto to budu samozřejmě doporučovat i svým kolegům v klubu sociální demokracie, není žádný důvod pro to tuto souhrnnou zprávu neschválit, nepodpořit. Proč? Co se týká souhrnu podnětů, se kterými se lidé obraceli v roce 2018 na veřejného ochránce práv, tak tento rok se nijak nelišil od roků předchozích z hlediska toho, co nejvíce lidi trápí. Naopak, co třeba trápí menší skupinu lidí nebo menšinu, nicméně je povinností veřejného ochránce práv, ať ho zastává kdokoli, každý, kdo se na něho obrátí ve věci, kterou jsme mu my zákonodárci uložili, tak se s každou takovou věcí vypořádat. A jak jinak vypořádat jako veřejný ochránce práv než podle zákona. Nikdo nemůže být oslyšen.
Pokud jsem poslouchala kolegy z SPD, tak v podstatě se dá shrnout to, že jejich výhrady víceméně míří do kompetencí ombudsmana v případě antidiskriminačního místa. Tuto kompetenci ombudsman nemá od svého samotného počátku, dostal ji od nás zákonodárců a je jeho povinností samozřejmě vykonávat ty věci, které jsme mu my uložili. Pokládám za nepoctivé a nefér od nás jako zákonodárců, pokud kohokoli, podotýkám, nikoli pouze bývalou veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovou, kritizujeme za to, že postupuje podle zákona a řeší ty věci, se kterými se lidé na ně obracejí, byť jsou to třeba věci, které vnímáme jako práva menšiny, věci menšinové. Je to jeho povinností. Bude to povinností a je to povinností i stávajícího veřejného ochránce práv, který je právníkem, a já nepochybuji ani na tisícinu vteřiny, že se bude vypořádávat s takovými případy, podněty a stížnostmi v souladu se zákonem.
Naopak bych chtěla naši pozornost jako zákonodárců otočit k tomu, co můžeme ovlivnit skutečně hned teď, pokud si vážíme instituce veřejného ochránce práv, a zmínila to tady kolegyně Válková, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Ano, jsou některé věci, kterých jsme se chopili jako zákonodárci v poslaneckých návrzích z hlediska doporučení ombudsmana, ale také jsou věci, kterých jsme se doposud nechopili a na kterých se bezpochyby shodneme. Takovým příkladem je doporučení ombudsmana už od roku 2011, je zmíněno i ve zprávě za rok 2018, a to je záležitost toho, že bychom si přáli, nebo ombudsman si to přeje, dává nám doporučení, aby stejně jako na Slovensku od roku 2004 úřady poučovaly lidi o tom, že mají právo se obrátit ve své věci, se kterou nesouhlasí, jak to úřad rozhodl, na správní soud. Že mají možnost žaloby. Jsou to tisíce, desítky tisíc případů každý rok. Tady my politici napříč politickým spektrem se rozhodně shodneme, že nám záleží na sociální pomoci, že nám záleží na seniorech. Skoro bych řekla, že se v tom předháníme - nicméně od roku 2011 jsme toto doporučení nenaplnili. Předpokládala bych tedy, že se stejnou vervou, s jakou komentujeme tzv. šátkovou kauzu, se také budeme věnovat těmto dalším doporučením. A já sama, protože samozřejmě tak trošku střílím i sama do sebe, protože dva roky mám mandát poslankyně, tak vás v nejbližší době s touto věcí oslovím a budu žádat všechny politické strany včetně kolegů z SPD, aby to podpořili.
Co se týká toho, co vykonala, nebo nevykonala minulá veřejná ochránkyně práv, tak ještě chci zmínit to, na čem se také shodujeme. Víte, že se nám nelíbí, že hodně lidí v republice upadlo do dluhových pastí. Nelíbí se nám, jak fungují exekuce. Ráda bych vám připomněla, vážené kolegyně a kolegové, že to byl právě veřejný ochránce práv, který v této věci byl velmi aktivní a kterému se právě i díky nám podařilo v minulých letech řadu doporučení nebo řadu trablů lidí v dluhových pastech odstranit. Kolegům z SPD připomenu náš společný návrh na řešení dětských dluhů v rámci insolvencí. I toto kolegové podpořili a předpokládám, že nechtěli kritizovat instituci veřejného ochránce práv a tehdejší veřejnou ochránkyni práv. ***