(9.40 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Ještě stále nemáme dostatečný počet hlasujících a už ani nemám, co bych vám přečetl. V tuto chvíli k usnášení Sněmovny chybí jeden hlas. Mně tedy nezbude. Nejprve to zkusíme... (Do sálu přichází jeden poslanec.) Tak jsme usnášeníschopní, děkuji.
Já tady nechávám hlasovat o návrhu pana poslance Ondráčka na nesouhlasné stanovisko, tedy Sněmovna nesouhlasí s odpovědí na písemnou interpelaci.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 52: přihlášeno 74, pro 35, proti 8. Tento návrh přijat nebyl. Usnesení nebylo tedy žádné přijato. Já vám děkuji a končím projednání této interpelace.
Další interpelací je interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, který odpověděl na interpelaci poslance Jana Zahradníka ve věci energetické bezpečnosti České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 684. Projednávání této odpovědi bylo dne 13. února 2020 přerušeno v rozpravě. V okamžiku přerušení hovořil poslanec Jan Zahradník, s faktickou poznámkou byl přihlášen poslanec Ondřej Polanský. Takže budeme pokračovat v rozpravě a slovo má pan poslanec Zahradník, který skončil z toho důvodu, že bylo 11 hodin. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já se tedy vrátím k tomu svému vystoupení, k té své reakci na odpovědi, které mi pan premiér, respektive jeho odborníci poskytli na mých asi zhruba takových devět otázek. Ty se týkaly skutečně otázky naší energetické soběstačnosti a bezpečnosti, ale nebudu je číst znova, nebudu je znova rekapitulovat, to bych si nedovolil. Jenom se vrátím ještě krátkou poznámkou k té své první reakci na tu první otázku.
Ta první otázka se týkala kapacit pro možné instalace fotovoltaických panelů, anebo fotovoltaických elektráren na střechách rodinných domů, případně na střechách veřejných staveb, tedy ať už různých úřadů, anebo tedy zase soukromých obytných, ale kapacitně větších domů než rodinné domy. V odpovědi vysvětloval, že je zde zhruba kapacita 12 gigawatt-peak instalovaného výkonu, což je docela dost. Já jsem k tomu dal svůj komentář již ve zmíněné reakci. Ale jenom bych chtěl ještě jednu věc podotknout. Pokud by k tomu mělo dojít, tak se to bude týkat velkého množství v řádu statisíců, milionů rodinných domů, a tedy tím pádem i milionů jejich obyvatel, kteří budou instalovat si na svoje domy fotovoltaické panely, budou nějakým způsobem využívat energii, kterou si takto vyrobí, a budou samozřejmě muset být připojeni i k elektrické síti, tak aby v případě, když nebude svítit slunéčko, aby mohli odebírat pro svoje spotřebiče energii ze státní tedy dodávky. Je to tak i dneska.
Já mám dopis od jednoho takového člověka, který si postavil fotovoltaickou elektrárnu s výkonem asi 3,54 kilowattu, tedy malou, takovou z těch menších, ale pro ty střešní instalace odpovídající. A on když odebere energii od jedné nejmenované dodavatelské distribuční firmy, dostane - odebere 1 260 kilowatthodin a za to zaplatí 8 tisíc korun, tedy 6 korun za kilowatthodinu. Pokud ale zase v jiné době vyrábí jaksi nad míru své spotřeby a dodává tu vyrobenou energii do sítě, tak on uvádí, že za to samé období, za ten jeden rok, minulý rok tedy, odevzdal do sítě 1 500 kilowatthodin z té své elektrárny, ale ta distribuční firma mu zaplatila pouze částku 150 korun, tedy za těch 1 500 kilowatthodin, tedy 50 korun za megawatthodinu. Padesát korun za megawatthodinu, tedy zlomeček, zlomeček, nepatrný zlomeček toho, co on musel platit za stejnou jednotku té dodavatelské firmě, je asi pět haléřů prostě. Takže to je věc, která samozřejmě je pochopitelná. Já jsem odpověděl také tomu pánovi, že je to podle mého názoru holt takhle nutné, protože kdyby se všechny ty bilance vypořádávaly, tak se stát zblázní a bude jenom platit tyhlety rozdíly a sám nebude moci řádně hospodařit.
Ale zmiňuji to proto, že skutečně ty fotovoltaické instalace jsou jedním z významných zdrojů energie v případě toho, že se vzdáme těch ostatních, v tuhle chvíli stabilních zdrojů, třeba uhelné energetiky. A ti lidé, se kterými zatím se nikdo moc extra nebaví, že?, oni tak jenom spíš to sledují, zpovzdálí zatím, ale budou prostě oslovováni, aby si na svoje střechy instalovali fotovoltaiku, a nyní je třeba říct, že to je za těchto podmínek, za těchto velmi jaksi pokřivených, nevýhodných podmínek. A oni zároveň vidí, ti lidé, že ty velké fotovoltaické parky, které nespotřebovávají pro svoji potřebu žádnou energii, no, možná malý zlomek, že svítí si v tom domečku obslužném pro ten fotovoltaický solární park, tak tam samozřejmě se platí za tu kilowatthodinu daleko, dalekonásobné částky, dokonce ještě i násobně větší, nežli je to, co on zaplatil za odebranou energii té distribučce. Takže tohle je třeba zmínit, s tím je třeba počítat, s tím je třeba se vypořádat, budeme-li chtít, aby fotovoltaika a pak také ještě větrná energetika nahradila stávající kapacitní energetické zdroje.
Nyní tedy se vrátím zpátky k té své reakci na odpovědi pana premiéra, konkrétně už tedy k poslední své otázce, nebo předposlední, ale ta poslední, na tu jsem pak nakonec už nějak nereagoval. Byla to otázka, s jakými hodnotami LCOE, neboli levelized cost of elecricity, srovnávací náklady na energii počítá ministerstvo u jednotlivých zdrojů - uhlí, jádro, plyn, slunce, vítr, případně další zdroje. Já jsem se z té odpovědi žádná konkrétní čísla příliš nedověděl, ale přesto ta odpověď byla pro mě velmi cenná, protože jsem zjistil, že metodika LCOE, těch srovnávacích nákladů na energii, tedy poměr mezi celkovými náklady na zdroj v podobě investice a provoz a množstvím energie vyrobeným za dobu životnosti toho zdroje, byla nahrazena novou metodikou, zkratka VA LCOE. To VA znamená anglicky value adjusted, tedy hodnotově jaksi upravené. A tahle charakteristika počítá navíc kromě těch již uvedených nákladů v předchozí metodice také i s náklady na stabilitu dodávek, což je v případě samozřejmě těch obnovitelných zdrojů veliký problém. Ty nemůžou být ze svého principu stabilní. Slunce svítí, nesvítí, mohou být dlouhé týdny, nebo série dnů, kdy není veliká výroba, mohou být dlouhé série dnů, kdy nefouká vítr a větrné elektrárny v našich podmínkách nevyrábějí.
Tady jsou v jednom materiálu, který jsem nalezl, VGB PowerTech z roku 2015, uváděny pro jednotlivé ty zdroje následující hodnoty LCOE: hnědé uhlí 6 eurocentů na kilowatthodinu, větrná elektrárna ve vnitrozemí onshore umístěná 7 eurocentů na kilowatthodinu a fotovoltaika, případně paroplynové zdroje 11 centů na kilowatthodinu.***