(16.00 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Leo Luzar. A dále jenom přečtu pořadí, abyste se orientovali, jelikož faktické nevidíte na tabuli. Pane poslanče, momentíček. Takže pan poslanec Leo Luzar, dále na faktickou paní poslankyně Valachová, pak bude pan poslanec Pavel Staněk, potom pan poslanec Václav Votava - stále faktické, a pan poslanec Marek Výborný ještě. A potom stále čeká v obecné rozpravě předseda Zbyněk Stanjura. Tak prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dovolte, abych fakticky zareagoval na svého předřečníka, váženého kolegu, vaším prostřednictvím. Kolega Pávek tady použil argumenty, které by se daly shrnout do jedné věty. Stačí říci, ono tady je desatero, zrušme veškeré zákony, řiďme se desaterem, vždyť přece lidé mají rozum a přece se přizpůsobí. Tak o čem se tady budeme bavit? Je to argument úplně stejný a relevantní, jak kolega použil. Řekněme si ale, co je příčinou. Nulová tolerance je dlouhodobá zákonná tradice, když už to vezmu takhle, v České republice. Patříme k výjimkách v rámci Evropy, ano, to mají pravdu, ale je to tradice, která tady léta je, a občané ji respektují a vnímají.
A proč vznikl tento problém? Rozmachem volnočasových aktivit občanů. Samozřejmě se ukázal jako určitý problém těchto občanů, kteří využívají volný čas třeba k cyklistice, jezdí na kolečkových bruslích nebo jedou na lodě, vůči lidem, kteří v té lokalitě bydlí, a dělají jim problémy. A jaká je jediná reakce těchto lidí na ty negativní věci, které jsou s tím spojené, jako jízdy cyklistů neustále apod.? Řeknou: policisté, učiňte něco, zabraňte jim. A jediný argument je alkohol. Proto přijde pan starosta na jednání s občany a občané mu řeknou: pane starosto, dělej! Co on může udělat? Tak řekne náčelníkovi policie: hele, postav tam dvakrát týdně, v sobotu, v neděli, policisty, aby ukázali, že mám sílu, a aby tam nejezdili. Ale to přece není řešení. Je to zneužívání výkonné moci k tomu, aby se bagatelní záležitosti trestaly a řešily se úplně jiné problémy ve společnosti. A já si myslím, že bychom mohli být hrdí na to, že tu nulovou toleranci k alkoholu máme, ale nesmíme být zase ti, kteří ji budou za každou cenu všude vymáhat. (Mpř. Fiala: Omlouvám se, pane poslanče, čas!) Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Valachová s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Pavel Staněk. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Já bych chtěla plně podpořit to, co tady zaznělo vaším prostřednictvím, pane předsedající, od Stanislava Juránka. Koneckonců je to úspěšný bývalý hejtman jižní Moravy, já jsem také z jižní Moravy a myslím, že to tady popsal absolutně perfektně, a nerozumím tomu, proč Senát opakovaně nám navrhuje to, co už jsme několikrát v minulosti odmítli, a myslím si, že - a to mě trošku překvapuje od ctihodných senátorů a senátorek, že to je taková troška populismu, kterou se snaží zalíbit lidu, nikoliv tedy to, že by jim šlo o ochranu svobody, vaším prostřednictvím, jednotlivce, jak tady popisoval plamenně a bezpochyby zajímavě kolega Pávek.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Pavel Staněk, připraví se pan poslanec Votava. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Staněk: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, kolegové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Okřídleným úslovím, nechtěl jsem vystupovat, ale nemohl jsem to vydržet, protože v logice, která tady před chvilečkou zazněla - proč vlastně dodržujeme rychlost na silnicích, proč máme v obcích 50 kilometrů za hodinu, když se naprosto běžně tahle rychlost překračuje? Proč se nevrátíme do doby před revolucí, kdy po 22. hodině v obcích byla rychlost 90 kilometrů za hodinu? Proč? To je úplně stejná logika, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, směrem k alkoholu versus směrem k maximální povolené rychlosti. Prostě je to jakýsi úzus. Jestli si řekneme to, že nejsme jako Česká republika nebo občané České republiky natolik uvědomělí jako ti na západ od nás, možná to je ten důvod, ale právě proto já osobně nepodpořím prolomení téhle hranice. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Václav Votava, připraví se pan poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, pan kolega Staněk mi tak trošku vzal vítr z plachet, protože jsem chtěl říci to samé. Od pana kolegy Pávka to byla tak trošku demagogie, nezlobte se, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, to je, jako kdybychom opravdu řekli tedy, tak máme padesátku v obci, ale jezděme si, jak chcete, stejně se to porušuje. Že se to porušuje, pravda je, ale jezdit se má padesát. A kdo to překračuje, tak samozřejmě musí nést následek. Já si myslím, že je opravdu nešťastné otevírat a zpochybňovat nulovou toleranci, protože znáte to: povolí se dvě piva, a tak se řekne u nás v Česku, tak tři piva si dám, vždyť se ještě nic neděje.
A u těch vinařských stezek, já jsem rád, co řekl pan kolega Juránek. Má naprostou pravdu. A i on prostě dříve to podporoval, teď samozřejmě prozřel a myslím si, že to je v pořádku, protože situace je taková, jaká je. A víte, když se jede od sklípku ke sklípku, tak v tom prvním je to jeden pohárek a na konci jsou to tři promile třeba. Takže asi takto.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Výborný, připraví se pan poslanec Pávek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane premiére, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já nebudu vymýšlet třetí analogii, tak jak tady teď zazněly, protože by to asi bylo nadbytečné. Chtěl jsem říci to samé. Ale chtěl bych velmi poprosit kolegu Pávka vaším prostřednictvím, i všechny další, nenazývejme pokrytectvím něco, co nemůže být pokrytectvím. Tady nemáme nějaký stav x, kde bychom se najednou dostávali ke stavu nula. Tady přece něco platí, je to nulová tolerance, a těžko může být pokrytectvím to, že tu nulovou toleranci nechceme měnit, ale chceme ji zachovat. Je to velmi jednoduché. A prostě za nás, a my to tady říkáme opakovaně, týkalo se to vody, týká se to cyklistů, máme si každý vybrat. Buď máme pít alkohol, nebo máme jezdit na kole, nebo jezdit na vodě. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Pávek, připraví se pan poslanec Černohorský. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo. Já bych si dovolil zareagovat jenom na některé předřečníky. Začnu ctěným kolegou Luzarem.
Víte, někteří z nás nežili a nevyrůstali na východ od československých hranic, ale na západ. A na tom západě není nulová hranice a nikdy nemohla být, protože to je akt totality. Zavádět hranici, která je neuspokojitelná, nerealizovatelná a stoprocentně nevymahatelná, je nástrojem totalitních režimů, které kdykoliv kohokoliv mohou zastavit a mohou ho postihovat. Proto na tom západě, a já teď hovořím ze své vlastní zkušenosti, prostě jsou ty hranice nastaveny tak, aby ti lidé byli vedeni k zodpovědnosti, aby - nikdo nikoho nenutí, aby pil. To není, že přece všichni proboha řídí pod vlivem alkoholu! Ale jestliže si dají cestou k obědu pivo, tak prostě si dali pivo, jestliže se na to cítí. A jakákoliv nehodovost pod vlivem jakékoliv návykové látky je špatně, zavádí prostě zvýšenou zodpovědnost. To znamená, ti lidé to vědí. Já jsem zažil například v Bavorsku, uprostřed polí stály pivnice, před kterými parkovaly dva tisíce aut, a nebylo možné se tam jinak než tím autem dostat. A prostě ti lidé byli v té pivnici a pak sedli do těch aut a rozjeli se domů. Jeli opatrně. Prostě takhle to bylo a nikoho by nenapadlo tam postavit policisty, aby je kontrolovali na alkohol. Samozřejmě kdyby kdokoliv z nich naboural nebo způsobil újmu někomu jinému, tak by za to byl potrestán daleko vyšší sazbou než jinak.
Takže jsou to různé modely. Já rozumím té tradici tady, ale už jsme se tady několikrát bavili i o tom, že nulová hranice je vlastně nereálná i v případě, že ti lidé nikdy alkohol - (Mpř. Fiala: Omlouvám se, pane poslanče, čas vypršel.) Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Černohorský, připraví se pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo. ***