Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

30.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb.,
o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 630/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede opět paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, je zde předkládán vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a další. Tento návrh je předkládán v souladu s plánem legislativních prací vlády na rok 2019 a v návaznosti na programové prohlášení vlády, v němž se vláda zavázala prosadit zákonem stanovené podmínky výběru soudců. Novela především reaguje na doporučení skupiny států proti korupci GRECO, která nás v současné době již začala kritizovat, že jsme v tom pomalí.

Hlavním cílem předkládaného návrhu je zavedení jednotného transparentního systému výběru soudců, soudních funkcionářů, stejně jako podrobnější úprava vedlejší činnosti soudců a revize institutu přísedících v trestním řízení.

V rámci sjednocení budoucích soudců, jejich přípravy, se zavádí institut justičního kandidátství, které přichází po odborné justiční zkoušce a představuje cílenou přípravu na výkon funkce soudce. Odbornou přípravu justičního kandidáta mohou absolvovat také osoby z jiné právnické praxe s profesní zkouškou. Obsazování soudcovských míst bude probíhat ve výběrovém řízení na konkrétní uvolněná místa v rámci obvodu krajského soudu. Do výběrového řízení se vedle justičních kandidátů budou moci přihlásit i odborníci mimo justici. Výběr předsedů okresních a krajských soudů bude probíhat prostřednictvím výběrových řízení, kdy parametry výběrových řízení budou nově stanoveny zákonem oproti dnešnímu stavu, kdy výběrová řízení probíhají, ale pravidla jsou upravena instrukcí ministerstva.

Novela dále explicitně zakotvuje zákaz opakování jmenování předsedů u téhož soudu, který vyplývá z plynoucí judikatury Ústavního soudu, a povinné manažerské vzdělávání pro justiční funkcionáře. Dále zavádí oznamovací režim vedlejší činnosti soudců a upravuje výslovný zákaz členství soudců v politických stranách a politických hnutích po vzoru soudců Ústavního soudu.

Nad rámec doporučení GRECO se navrhuje omezení přísedících v trestním řízení. Rozhodování v senátu s přísedícími by mělo být omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy. Původně novela obsahovala úplné zrušení tohoto institutu přísedících. V rámci vypořádání připomínek bylo přistoupeno k této variantě, na které se shodla rekodifikační komise k novému trestnímu řádu.

Novela zákona o soudech a soudcích byla široce diskutována se zástupci justice na mnoha sériích kulatých stolů na podzim roku 2018 a v roce 2019, počátkem tohoto roku, kterých se zúčastnili předsedové nejvyšších, vrchních a krajských soudů stejně tak jako zástupci Soudcovské unie či Ústavu pro otázky soudnictví. Pan bývalý předseda Nejvyššího soudu, pan předseda Nejvyššího správního soudu i paní prezidentka Soudcovské unie se dále účastnili také projednávání na Legislativní radě vlády a dovolím si říci, že se nám podařilo najít shodu. S návrhem v této podobě zástupci justice plně souhlasí.

Děkuji tedy za pozornost a prosím o podporu tohoto vládního návrhu zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. Zpravodajem pro prvé čtení byl určen pan poslanec Jan Farský, ale pan poslanec Jan Farský je omluven. Budeme tedy muset najít jiného zpravodaje. Pan poslanec Dominik Feri je připraven se ujmout funkce zpravodaje? Výborně. Ale protože jsme v prvém čtení, budeme muset odsouhlasit tuto změnu zpravodaje.

 

Budeme tedy hlasovat o tom, že místo původně navrženého pana poslance Jana Farského bude zpravodajem tohoto tisku pan poslanec Dominik Feri. Myslím, že můžeme začít s hlasováním.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro změnu zpravodaje? Kdo je proti?

Hlasování číslo 85, přihlášeno je 145 poslanců, pro 103, proti nikdo. Návrh byl přijat. Zpravodajem pro prvé čtení je pan poslanec Dominik Feri. Já ho prosím, aby se ujal slova.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Tento tisk nám byl doručen 22. října 2019. S jeho projednáním jsme trochu otáleli, ale myslím, že to zvládneme v rámci ústavně-právního výboru projednat rychle, že se tam podaří najít nějaký konsenzus.

To zásadní zmínila už paní ministryně. Těžištěm návrhu je upravit otázky vstupu do justice, především tedy upravit otázky vstupu do justice, aby ten vstup byl transparentní a sjednocený, to znamená, aby tady neexistovalo osm nějakých celků, kde se to dělá v každé té části jinak, někde lépe, někde hůře, ale aby to bylo centralizované.

Já pak vystoupím v rámci řádné rozpravy. Toto je zpravodajská zpráva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Než otevřu rozpravu, tak ještě jedna omluva. Pan poslanec Jaroslav Dvořák se omlouvá od 18.15 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Otevírám rozpravu. Do rozpravy je jako první přihlášen pan poslanec Dominik Feri, tedy v tuto chvíli již zpravodaj tohoto tisku. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně tady zmiňovala, že všechno bylo důsledně předjednáno, všechno bylo jaksi učesáno a tento tisk projde Sněmovnou jako nůž máslem. Ale není to úplně pravda a potvrdilo se to i na události na akci, která se tu konala ve Státních aktech za organizace Soudcovské unie, kdy byl zástupce Ministerstva spravedlnosti pan náměstek Franěk - až mi ho bylo trochu líto - grilován soudci, co si to tam vlastně ve skutečnosti vymýšlí.

Myslím, že ten návrh je stižen mnoha chybami, má četné mouchy, dokonce možná až masařky, a ty mohou vzbuzovat nejen z hlediska tedy pohledem opozice nějaké pochybnosti ohledně nezávislosti justice například, ale velmi na ně s neblahostí poukazují i samotní soudci.

Kdybych měl něco vypíchnout, tak k jakému návrhu to směřuji. Tak je to například to, že u výběru soudců se říká - vždyť v té komisi budou mít soudci většinu. Jenže chyták je v tom, že ty soudce vybírá Ministerstvo spravedlnosti. To znamená, že to už samo o sobě je něco, co by podle mého soudu mělo být upraveno, kdy by mohli vystupovat například ti předsedové krajských soudů, protože ti to nyní velmi dobře zvládají. Nedělejme z nich nedostatečné, že je potřeba všechno centralizovat.

Další otázka, která vzbuzuje velké emoce, je ten manažerský princip řízení soudů, to znamená to manažerské funkcionářství. Jinými slovy, že s předsedou automaticky končí místopředseda toho daného soudu. To je něco, čemu zástupci, představitelé justice říkají takzvaný indický pohřeb, to znamená, že s mužem, manželem, odchází i manželka. A je to něco, co by, myslím, nemělo být zavedeno. Rozumím těm výhodám toho manažerského principu, že si předseda vybírá svůj tým, a může tedy efektivně jako funkcionář řídit ten soud. Na druhou stranu si představte situaci, kdy předseda soudu krátce po jmenování odejde ze zdravotních důvodů a dobrý místopředseda soudu bude vlastně z tohoto titulu zbaven funkce a bude mu odepřeno znova se o ni ucházet. To je něco, co by tam podle mého soudu nemělo být. Měla by tam být nalezena nějaká například kompromisní varianta. Že by se prostě mezi sebou dohodli a tak dále.

Mezi další chyby považuji to, že u výběru nového předsedy soudu je poměrně velké diskrece toho stávajícího předsedy soudu. Že dává jakési hodnocení toho, jaký ten kandidát je. A myslím si, že by to tam taky úplně nemělo býti.

A další věc, pro mě velmi blízká - pro mě tedy ne, spíš pro mé spolužáky z právnické fakulty - je otázka toho vstupu do justice. A sice jestli po přijetí této novely bude vstoupit do justice tak zajímavé, jak by si možná navrhovatelé přáli. Protože tam je vlastně trojí přezkušování. My se tváříme, jako by ten systém snad nebyl schopný odhalit někoho, kdo v rámci té justice nemá co dělat, kdo není dobrý právník, kdo není dobrý z hlediska nějakého rozhodování o těch věcech, které jsou svěřeny třeba asistentům, a tak podobně. Ale musíme je neustále a systematicky přezkušovat. A ty zkušenosti, zatímco jsem se bavil se soudci, kteří to mají krátce za sebou, jsou takové, že prostě centralizované testy - a všichni jsme se s tím, myslím, setkali - centralizované testy zavánějí zkrátka tlakem na technicistnost. Ne na praktičnost, ale na technicistnost. Bohužel tomu tak je u těchto věcí.

Ale abych z toho vyšel nějak pozitivně. Věřím, že se mi dostane sluchu ohledně jedné věci, která soudce velmi trápí a která bohužel zůstává nevyslyšena, a to je otázka řešení syndromu vyhoření. Nesmíme se už nadále tvářit, že to, že je někdo soudcem, tak to znamená, že má definitivu, že má dobrý plat a že je to vlastně docela skvělé místo, bez nějakých, řekněme, těžkostí všedního dne. Syndrom vyhoření je něco, čím soudci jsou stiženi, co je trápí a co i Soudcovská unie stále klade na srdce zákonodárcům, že by se s tím měli nějakým způsobem vypořádat.

A ta řešení už předestřel mírně - může to být nějaký sabatikl, může to být nějaká podpora, například třeba rekreační činnosti nebo něco takového. Nebo psychologická porada, i to by stačilo, to by bylo to nejmenší. Aby při Justiční akademii fungovala nějaká služba s dobře vyvolenými psychology, kteří dokážou nějakým způsobem řešit problémy soudců, kteří musí každodenně rozhodovat a od kterých vlastně ti účastníci řízení očekávají, že když přijdou do té soudní síně, tak tam bude soudce, který zná ten spis, načetl si ho a který dokáže poučeně a znale rozhodnout. Syndrom vyhoření je něco, co by v tom návrhu mělo být obsaženo, nebo respektive řešení syndromu vyhoření. A věřím, že se to tam podaří dodat.

Já si dovoluji - a k tomu jsem směřoval - navrhnout prodloužit lhůtu pro projednávání o 20 dnů, protože si myslím, že to není prostě ještě vypořádáno. Myslím si, že by zástupci Soudcovské unie k nám na ústavně-právní výbor měli zavítat. Ohledně uspořádání seminářů to v tomto období bude trochu horší. Bohužel to asi úplně nepůjde, nebo 99 lidí tedy. Ale i to si myslím, že by stálo za to získat si zkrátka vyjádření soudců, protože ten návrh takto, jak sem jde, tak si myslím, že rozhodně není nějakým finálním kompromisem a v této podobě Poslaneckou sněmovnu bezesporu neopustí.

Čili navrhuji prodloužit lhůtu pro projednávání ve výborech o 20 dnů, na 80. Díky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, reflektuji náš návrh. A nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Helena Válková a připraví se na faktickou pan poslanec Jiří Kohoutek. Vaše dvě minuty prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, skutečně si myslím, že oproti té předcházející novele tahle novela je klíčová, protože nám konečně po mnoha letech zavádí určitý jednotný systém. To tady možná také některým z vás, kdo nežijí justicí, uniklo. Myslím si, že Dominik Feri vaším prostřednictvím to velmi hezky vyjádřil. Samozřejmě optikou toho mladého studujícího práva, že si přeje rovné podmínky. Tahle novela je přinejmenším výrazně zlepšuje. Protože co s ním musím naprosto souhlasit, a jako bývalá ministryně, co kraj, to jiný mrav. A někdy ten mrav je příznivější pro budoucího soudce, respektive adepta na soudce, někde ne. Proč by tomu tak mělo být, nikdo z nás neví. Tak to je první.

A druhá moje poznámka, že samozřejmě ta novela - byla jsem také na tom semináři, který tady zmiňoval pan poslanec Feri vaším prostřednictvím - ze strany Soudcovské unie byla podrobena dost tvrdé kritice, ale už se tam rýsovala řešení, s kterými souhlasil právě i šéf legislativy, pan náměstek Franěk, který tam byl přítomný. A věřím, že v rámci druhého čtení - mám ještě třicet vteřin - to není zase něco takového, co by změnilo natolik kostru předloženého návrhu, že bychom ji museli teď zamítnout. Ale připojuji se také k tomu, co zde zaznělo, že by ta lhůta mohla být o 20 dní prodloužena. Je tam těch změn potřebných více. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Jiří Kohoutek. (Nehlásí o slovu.) Pane poslanče, mám tady vaši přihlášku. Nemáte zájem vystoupit? (Ne.) Takže v obecné rozpravě má slovo pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych také řekl svých pár poznámek a postřehů k návrhu novely zákona o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů ve znění některých dalších zákonů.

Já se domnívám, že v prvé řadě je třeba vzít v úvahu, že předkládaný návrh bude mít nezanedbatelný dopad na státní rozpočet, pokud jde o činnost Justiční akademie a potřebnost nárůstu počtu zaměstnanců, jakož i potřebnost manažerského vzdělávání pro předsedy okresních, krajských a vrchních soudů. Teď je otázka, jestli předsedové okresních, krajských a vrchních soudů mají být primárně manažeři, nebo mají být dobří soudci, nebo jestli se tyto věci mají kumulovat, protože se dlouhodobě vedou diskuze o tom, jestli by se měla správa soudů víceméně oddělit, nebo jestli by měla být totožná s předsedy krajských i okresních soudů, případně vrchních soudů a jestli by soudci sami měli si tyto věci vykonávat. A jaká je tady úloha Ministerstva spravedlnosti ve vztahu k té provozní správě justice.

Je nepochybné, že je třeba zajistit kvalitní přípravu budoucích soudců. O tom asi není diskuze. Lze však mít určité pochybnosti o navrhovaném systému výběrů soudců a soudních funkcionářů, protože navrhovaný systém se jeví jako poměrně složitý a nákladný. Zavádí se pozice asistentů a justičních kandidátů, přičemž justičním kandidátem je možné se stát po úspěšném absolvování výběrového řízení. Předkládaný návrh zakotvuje také nový institut justičního kandidáta, což přináší mnoho legislativně technických změn, zavádí oznamovací režim - tady už o tom byla řeč - týkající se vedlejší činnosti soudců a jde o nastavení transparentních pravidel s cílem zamezit ohrožení důvěry v nezávislost a nestrannost soudnictví.

Velmi podrobně se návrh zabývá soudními funkcionáři, kteří mají specifické a významné postavení, čemuž musí odpovídat právní úprava jejich výběru a jmenování, a v této souvislosti je navrhován také zákaz opakovaného výkonu funkce předsedy soudu u téhož soudu. Je to samozřejmě na zvážení a je to dlouho diskutované téma. Připouští se však také, že výkon funkce předsedy u soudu téhož stupně může být podmíněn, a u místopředsedů je opakování funkce u jiného soudu též přípustné, a u téhož soudu je to zase vyloučeno pouze v bezprostředně následujícím funkčním období. U vrchního a krajského soudu je opakování mandátu u soudu téhož stupně možné až po uplynutí doby pěti let ode dne zániku funkce. Není tedy vyloučen postup z funkce místopředsedy do pozice předsedy soudu, zákon však výslovně nezakazuje opačný případ, kdy by předseda soudu získával následně funkci místopředsedy. V tomto případě však předkladatel sám zmiňuje možnost, že může dojít k prodloužení mandátu předsedy, zejména pak v případě, že dojde pouze k prohození funkcí předsedy a místopředsedy u stejných osob. V tomto případě je otázkou, proč navrhovatel tuto věc neupravil výslovným zákazem takovéhoto kroku, ale spokojil se pouze s konstatováním v důvodové zprávě, že takové případy by se neměly vyskytovat. Důvodová zpráva není závazným textem, závazným textem je právní text.

Výběr soudních funkcionářů bude probíhat v rámci transparentních výběrových řízení, na základě předem stanovených pravidel a s přihlédnutím k objektivním kritériím. Předpoklady pro jmenování do funkce jsou však stanoveny přímo zákonem. Nově se zavádí povinnost absolvovat manažerské vzdělání pro justiční funkcionáře, a tady jsou ty zmiňované náklady pro Justiční akademii. Předkládaný návrh upravuje pravidla výběrového řízení, složení výběrové komise, které se odvíjí od obsazování pozice, a soudci v ní mají většinu. Teď je otázka, jestli toto je správný přístup, anebo jestli by se nemělo polemizovat o tom, zda soudci by neměli vybírat vlastně primárně sami sebe.

Nově je navrhován koncept odborné justiční zkoušky v návaznosti na sjednocení systému přípravy soudců. Přístup k odborné justiční zkoušce zůstává zachován pro osoby uvnitř justice, tedy asistence soudců a vyšší soudní úředníky, a dále bude vykonávání odborné justiční zkoušky umožněno státním zaměstnancům ve služebním poměru v oboru služby legislativa a právní činnosti za zákonem stanovených podmínek. Otázkou však je, proč není umožněno vykonávat odborné zkoušky též dalším osobám u oboru legislativy a právní činnosti. Na tuto skutečnost není předkladatelem nijak v důvodové zprávě reagováno. Odborná justiční zkouška by měla být skládána před odbornou přípravou justičního kandidáta. Příprava na výkon funkce soudce má trvat jeden rok a měla by být zaměřena na dovednosti soudce a samotné jádro výkonu funkce soudce.

Nově se do zákona zakotvuje výběrové řízení na funkci soudce, tomuto řízení musí předcházet absolvování odborné přípravy justičního kandidáta. Absolvování výběrového řízení je povinností a jedním z předpokladů pro výkon funkce soudce.

Úpravy tedy u dalších zákonů jsou reakcí pouze na navrhované změny v zákoně o soudech a soudcích, protože navrhovaný zákon o soudech a soudcích ruší pojem justiční čekatel a nahrazuje jej pojmem justiční kandidát. Úpravy některých zákonů v předloženém materiálu tuto skutečnost nepreferují a užívají se oba pojmy, například u zákona 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech, a ve znění pozdějších předpisů, v notářském řádu, čímž dochází k pojmové nesoudržnosti.

Přestože má tedy předkládaný návrh své opodstatnění, zejména pak z hlediska zajištění odbornosti budoucích soudců jeví se jako příliš komplikovaný a s dalšími nemalými požadavky především na Justiční akademii.

Chtěl bych obrátit pozornost ještě na jiný problém, který tento zákon přináší. Sněmovní tisk, který máme před sebou, mimo jiné také obsahuje omezení institutu přísedících. Přísedící jsou soudci, kteří jsou voleni zastupiteli našich měst a krajů na dobu čtyř let. Je třeba říci, že osobně nesdílím argumenty, které uvádí Ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě, protože je považuji za imaginární. Pokud by přísedící byli ještě více omezeni v nápadech, dojde ke snížení aspektu lidskosti v rozsudcích a snížení (nesroz.) při jednáních soudů, a mám obavu, že to nezprůchodní a nezpružní justiční soustavu, přestože asi to je nosná myšlenka, která byla vedena předkladatelem, protože jsou v těchto dvou aspektech v podstatě garanti právě oni jako přísedící.

Naše úprava vychází historicky z úpravy německé a rakousko-uherské. V Německu je institut přísedících poměrně rozšířen ve větší šíři, než je u nás v platné právní úpravě, a také se chápe paušální náhrada za ztrátu jejich času, její výše je o malinko vyšší než třeba německá minimální hodinová mzda a je vypočítávána na hodiny, nikoliv na dny, kdy přísedící sedí u soudu. V roce 1993 Ministerstvo spravedlnosti paušální náhradu takto chápalo, bohužel následně začalo ignorovat inflaci a neupravovalo (nesroz.) vyhlášku, kterou má ve své dikci. Důsledkem tohoto chování dostalo naše zastupitelstva krajů a obcí do nepříjemné situace. Zastupitelstva brala všechny kandidáty do stavu přísedících. Ministerstvo postavilo tento institut do pozice ekonomicky ztrátové veřejné funkce a tento přístup v tomto návrhu bez obalu se predikuje a posunuje stále dále. Pokud chceme, aby tento institut plnil svůj účel, a to určitě bych chtěl sám i Komunistická strana Čech a Moravy, musíme zvýšit především paušální náhrady minimálně, jako je to v jiných zemích, nechci říci, že vzorem by nám měla být německá úprava, ale měli bychom se přiblížit alespoň té reálné úpravě minimální mzdy u nás, vypočteno na hodiny, a zatraktivnit tento institut směrem k veřejnosti, docílit také vzdělávání přísedících, to, co je tedy už řadu let, minimálně 20 let, ignorováno. (V sále je trvalý hluk.)

Chtěl bych tedy říci, že tento návrh není návrhem, ale přiznáním vlastně toho, že Ministerstvo spravedlnosti, a to tak cítím, že není odpovědnost současné ministryně spravedlnosti, dlouhodobě podceňovalo a bagatelizovalo. Pokud tedy změníme zákon tak, jak navrhuje vláda, zvýšíme tím určitým způsobem prostředí pro to, že se omezí vliv přísedících, přenese se odpovědnost na samotné soudce, a můžeme se za určitý čas potýkat s problémem korupce nebo otázek, proč o vině a trestu u vážných zločinů ekonomicko-hospodářské povahy rozhoduje pouze senát, ale nově by měl rozhodovat pouze tedy samosoudce.

Já si myslím, že jsou to všechno velice závažné otázky, které nelze podceňovat. Nenavrhuji zamítnutí tohoto zákona, ale připojuji se rovněž k prodloužení projednávání o 20 dnů.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se po sále, zdali mám nějaký zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Nikoho dalšího... Do obecné rozpravy, tak ano. Paní ministryně Marie Benešová, pak dostanete samozřejmě možnost ještě závěrečného slova. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Já využiji toho, co zde bylo řečeno. Pokud jde o pana poslance Feriho, že do komise budou vybíráni soudci Ministerstvem spravedlnosti, tak upozorňuji, že soudce neztrácí svoji nezávislost tím, že je vybrán do komise, protože tu nezávislost má zaručenou, a pokud nic neprovede, tak prakticky do těch 70 let, takže tím neztrácí rozhodně svoji nezávislost. Myslím, že jsme papežštější než papež. Všude ve světě soudci zasedají v různých komisích, jenom my se tady tomu pořád bráníme. Ostatně to byla i připomínka na Legislativní radě vlády, kterou tam uplatnil tehdejší předseda Nejvyššího soudu Šámal.

Pokud jde o syndrom vyhoření, víte, já teď poslední dobou řeším jeden malér soudců za druhým. Jednak jsem podala dvě kárné žaloby na dva vysoko postavené soudce a teď tam řeším další dva vysoko postavené soudce z jižních Čech. Takže musím říct, že Soudcovská unie má poněkud přemrštěné požadavky. Chtěli by příplatky za vyhoření, další volna atd. Kdo to tady v této republice má? Já myslím, že lidé bojují mnohdy s nezaměstnaností, hledají si marně práci, a tady prostě někteří soudci si toho ani neváží. A já si myslím, že Soudcovská unie by měla především působit k tomu, aby tady fungovaly samoočistné mechanismy dovnitř těch soudů. To je aspoň můj názor.

Pokud jde o ty další připomínky, já si myslím, že ostatní se dá vyladit v rámci další diskuse v ústavně-právním výboru. Poslanci mají možnost podat pozměňovací návrhy, ale znovu upozorňuji, je to požadavek GRECO, a my jsme povinni ho splnit a já tak rozhodně činím.

Pokud jde o pana Grospiče - vliv na státní rozpočet. Kdyby tady byl negativní vliv na státní rozpočet, tak by paní místopředsedkyně vlády a ministryně financí na to určitě upozornila. Nic takového tady nehrozí.

A pokud jde o přísedící, já jsem naopak přísedící zachránila, protože když jsem přišla na ministerstvo, tak tam byl návrh, kde byli úplně odbouráni. Takže jsme je nechali aspoň v těch nejzávažnějších zločinech, a myslím si, že tam patří, že to je tradice této země. A pokud jde o jejich další, finanční, samozřejmě jsou podhodnoceni, ale v tomto rozpočtu se nenašly peníze, budeme o to usilovat v tom dalším, který bude letos dělán, a paní ministryně financí s tím počítá.

Takže znovu prosím, aby zákonu byla dána zelená a aby byl propuštěn a mohli jsme o tom diskutovat ve výborech.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Podívám se, jestli je nějaký zájem ještě o vystoupení v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Táži se paní ministryně a zpravodaje, zdali mají zájem o závěrečná slova. Má zájem, takže pan zpravodaj Dominik Feri má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolím si jenom pár myšlenek k tomu, co tady zaznělo.

Já rozumím, že tady to je tribuna a že zastávat se soudců není úplně populární. Protože do médií se dostanou jenom takové zkratky, že mají 140 000 hrubého a že nic nedělají a že jsou průtahy ve věcech a tak podobně. Jenže my to neděláme kvůli těm soudcům! My to děláme kvůli účastníkům řízení. My to děláme kvůli těm lidem. Aby tam byl soudce, který se zajímá o účastníky řízení, který se snaží třeba, nerozhoduje od stolu, nařizuje jednání, snaží se každého vyslechnout a tak podobně. My to děláme kvůli těm lidem, aby věřili v ten systém, v justici, v demokratický právní stát. Takže proto chceme, aby byl ten soudce znalý té věci a aby nebyl v 45 letech úplně vyhořelý. To je jedna věc.

Co se týče přísedících, tak netvařme se taky tady prosím, že to, že tam budou nějací dva lidé, kteří nejsou profesionální soudci, že to povede k rozhodnutí, které bude spravedlivější a které bude přesvědčivější. To rozhodně není pravda. A byl to myslím pan předseda soudu Vávra, nechci mu vkládat slova do úst, ale myslím, že to byl on, který na té akci říkal, že tam řeší nějaký případ závažné hospodářské kriminality nebo něco takového a musí to sám nastudovávat 14 dnů z nějakých odborných knih, protože se taková věc nesoudí každý den, a pak mu tam přijdou jako dvě přísedící nějaké dvě starší paní, kterým může být dokonce i přes 70 let - na přísedící se nevztahuje podmínka 70 let - a to není nějaká otázka ageismu, prosím, ale tím myslím, že i ta hranice by tam měla být stanovena - které o té věci vůbec nic netuší, ale přesto mohou předsedu senátu přehlasovat.

Takže neříkám "zrušme přísedící všude", ale proboha, neříkejme tu, že to rozhodnutí bude spravedlivé, že to bude jakési lidštější. Rozhodně to ale nebude lidštější v rámci civilního procesu. Vůbec nerozumím tomu, proč by měli být v civilním procesu přísedící, proč by o těch pracovních věcech měli rozhodovat dva přísedící proti jednomu předsedovi soudu, když velmi často ti přísedící jsou zaměstnanci a mohou toho zaměstnavatele nějakým způsobem v těch rozhodnutích znevýhodnit, kupříkladu. To znamená, rozhodně ta rozhodnutí nejsou přesvědčivější, rozhodně nejsou spravedlivější. A jestli tu chceme nějaké lidové soudy, tak myslím, že už jsme trochu dál.

Ale abych zakončil optimisticky - věřím, že to dovedeme opravit v rámci prodlouženého projednávání ve výborech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný návrh nevidím, takže přistoupíme k hlasování. Zagonguji. Dáme malý prostor, aby se poslanci dostavili do jednacího sálu.

 

Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 86, přihlášeno 150 poslanců, pro 119, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Žádný návrh nevidím, takže nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Dominika Feriho prodloužit - slyším? Ťuká někdo? Máme odhlásit? Ano, je tady žádost, takže vás odhlásím. Znovu se přihlaste hlasovacími kartami. Já vím, že už někteří mají karty uklizeny. Takže se znovu přihlaste, prosím vás.

 

Takže je to návrh na prodloužení lhůty pro projednání o 20 dnů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 87, přihlášeno 115 poslanců, pro 64, proti žádný. Konstatuji, že návrh byl přijat, a tímto končím první čtení tohoto návrhu.

 

Otevřeme další bod, jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu... Ano, s přednostním právem předseda klubu ČSSD pan Chvojka.

 

Poslanec Jan Chvojka: Hezký večer. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já si myslím, že na takto důležitý bod, na novelu stošestky, by bylo dobré si vyčlenit spoustu času, že není potřeba to nějak kouskovat. Takže já bych si prosím vzal jménem poslaneckého klubu na zbývající čtyři minuty pauzu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, takže vyhlašuji pauzu do konce jednacího dne, do 19 hodin. Přerušuji tímto jednání dnešní schůze Poslanecké sněmovny a přeji hezký večer a uvidíme se zítra v 9 hodin.

 

(Jednání skončilo v 18.57 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.