Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Vojtěch Filip)

25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb.,
o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 593/ - prvé čtení

Požádám, aby kromě pana ministra, který je připraven, zaujal své místo u stolku zpravodajů pan poslanec Adam Kalous, který je namísto paní Jany Mračkové Vildumetzové zpravodajem pro první čtení, a o tom se nehlasuje v prvém čtení. Jenom ho prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a pana místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka požádám, aby uvedl zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 593.

Pane místopředsedo vlády, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, který novelizuje především zákon o matrikách a dále některé další zákony. Těmi jsou především občanský zákoník, ale tedy i zákon o správních poplatcích, zákon o ověřování a zákon o zvláštních řízeních soudních. Novela zákona o matrikách se předkládá v reakci na poznatky z matriční praxe. Navrhujeme upřesnit například určování místa matriční události, prokazování totožnosti před matričním úřadem, nahlížení do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy, problematiky určování a změny jmen např. v případě adopce, nebo určení místa uzavírání registrovaného partnerství. V rámci přípravy na elektronizaci matriční agendy se navrhuje sjednocení datového formátu a struktury údajů vedených matričními úřady v elektronické podobě. Nově se navrhuje přenést ze soudu na matriční úřady působnost přijmout prohlášení týkající se příjmení ve věci osvojení.

Obsahem novely občanského zákoníku je rozšíření práv osob v oblasti určování rodičovství a změn jména a příjmení, zejména rozšíření práv dětí, jichž se změny týkají. Dále se ve vztahu k určování otcovství navrhuje umožnit souhlasným prohlášením vyloučit domněnku otcovství svědčící manželovi při současném určení otcovství jiného muže, který je biologickým otcem.

Na tyto změny navazují i novelizace ostatních tří zmiňovaných zákonů včetně souvisejících změn správních poplatků. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Adam Kalous.

Poslanec Adam Kalous: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, jak již sdělil pan ministr, projednávaný tisk přináší celou řadu změn. Jeho deklarovaným cílem je odstranění nedostatků a nejasností, které vyšly najevo z reálných potřeb matriční praxe a které působí komplikace pracovníkům matričních úřadů nebo samotným občanům. Ačkoli občané nepřicházejí s matrikou do styku každodenně, jde o agendu, která se dotýká každého z nás. Dovolil bych si proto vypíchnout nebo upozornit na tři nejdůležitější návrhy změny.

Tou první je umožnit souhlasným prohlášením před matričním úřadem určit otcovství jiného muže, než kterým je či byl manžel. K tomu si dovoluji uvést následující čísla. Ročně se rozvádí více než 24 tisíc manželství, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropě. Podíl dětí narozených mimo manželství činí téměř 50 %. Skutečnost, že se provdané ženě narodí dítě, jehož biologickým otcem není její manžel, tak není v dnešní době nikterak výjimečná. Cílem navržené změny je proto umožnit dosáhnout co nejdříve a pokud možno co nejméně zatěžujícím způsobem pro všechny zúčastněné souladu mezi právním rodičovstvím na jedné straně a biologickým a sociálním rodičovstvím na straně druhé.

Druhá změna, na kterou bych chtěl upozornit, je § 82a, který se dotýká výkonového financování matrik. V rámci státního rozpočtu Ministerstvo vnitra od letošního roku zavedlo částečné financování přeneseného výkonu státní správy na základě statisticky evidovaného počtu základních matričních úkonů, jakými je např. narození, svatba či úmrtí. Vedle základních matričních událostí je dalším četným a relativně pracným úkonem určování otcovství. Tato méně viditelná činnost matričních úřadů musí být na základě její četnosti rovněž adekvátně finančně ohodnocena v rámci poskytovaného příspěvku na výkon přenesené působnosti. K tomu jsou však potřeba data, a vzhledem k tomu, že údaje za oblast určování rodičovství aktuálně nejsou k dispozici, navrhuje se legislativně ošetřit systém jejich předávání.

Třetí, poslední změna, na kterou bych rád upozornil, je navrhované upřesnění způsobu vedení matričních záznamů prostřednictvím výpočetní techniky, kdy obsahem zmíněného upřesnění má být stanovení konkrétního datového formátu, ve kterém by byla data elektronicky vedena, resp. do kterého by byla vedená data možno konvertovat. Jednotná struktura těchto dat, kterou stanoví prováděcí právní předpis, je předstupněm zavedení plně funkční elektronické matriky, kterou Ministerstvo vnitra v současné době připravuje. Tento novelizační bod má přitom oproti ostatním o jeden rok odloženou účinnost, aby se matriční obce mohly na změny svých elektronických matričních systémů připravit.

Závěrem mi dovolte, abych uvedl, že návrh zákona byl projednán v připomínkovém řízení a vládě k projednání byl předložen s rozporem se zmocněnkyní pro lidská práva. Ta požadovala zrušení povinnosti přechylovat ženská příjmení.

Účinnost zákona se navrhuje dnem 1. července 2020 s výjimkou ustanovení právě souvisejících s přípravou na eMatriku, kdy se účinnost navrhuje až dnem 1. července 2021.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nicméně než otevřu rozpravu, tak jenom konstatuji, že jsme na začátku tohoto bodu neodsouhlasili hlasováním změnu zpravodaje, což udělat v prvém čtení musíme. Takže jsem přivolal poslankyně a poslance, kteří nejsou v sále.

Pan navrhovaný zpravodaj už nás sice informoval o tomto tisku, ale abychom učinili jednacímu řádu zadost, tak vás prosím, abyste hlasováním schválili to, že místo původně určené zpravodajky paní poslankyně Jany Mračkové Vildumetzové bude zpravodajem tohoto bodu pan poslanec Adam Kalous.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Hlasujeme o změně zpravodaje. Kdo je proti?

Hlasování číslo 73, přihlášeno 141 poslanců, pro 107, proti nikdo, návrh byl přijat a pan poslanec Kalous je zpravodajem pro prvé čtení.

Nyní otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Ondřej Profant, připraví se paní poslankyně Válková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Ondřej Profant: Vážení poslanci, přeji opět krásné odpoledne. Zákon o matrikách velmi zaspal svou dobu. Je tam mnoho věcí, které je vhodné opravit. Vypíchnu tři, které bych rozhodně chtěl v rámci druhého čtení řešit, a poprosím vás o podporu ve čtení třetím, popř. o kvalitní diskusi na výborech.

Za prvé chceme, aby každá žena měla svobodu volby, zda má být u jejího příjmení používána přechýlená koncovka -ová, či nikoli. V mnoha případech jsou k tomu velmi objektivní důvody, typicky rozsáhlý styk se zahraničím apod., kdy to může dělat problémy, nebo velký problém může být, pokud rodíte v zahraničí, tak v rodném čísle třeba kluci skončí s přechýleným příjmením, protože oni přechylování neznají, apod. Jsou to úplně zbytečné věci, pokud se pohybujete v dnešním globalizovaném světě. Dokonce současný právní stav nutí ženy ke lži, protože ano, přechýlení lze odmítnout, ale pouze z výčtu zákonných důvodů a tam se ne každý objektivní důvod vejde.

Za druhé bychom chtěli zjednodušit a odbyrokratizovat svatební obřady na malých obcích nebo malých městských částech, protože tam to dneska není možné bez přítomnosti matrikáře či matrikářky, tím se to liší třeba od církevních obřadů, a vzhledem k tomu, že ty obce nemají svého matrikáře, tak je to problém a vlastně je jim upírána tato pravomoc. Myslíme si, že to je zcela zbytečné. Pokud to může jít u církví, tak to určitě může jít i u našich samospráv.

Za třetí se chceme podívat na nejednoznačnou praxi v oblasti schvalování méně častých křestních jmen jednotlivými matrikami, protože dnes je na to de facto monopol, na všechno jsou vyžadovány znalecké posudky, i na již třeba docela běžná jména, a jdou k tíži těch rodičů, kteří se snaží pojmenovat dítě. Přitom by stačilo, aby Ministerstvo vnitra zveřejňovalo údaje o křestních jménech, aby matriky viděly, jaká křestní jména jsou již udělena. Tady je zase i ten problém, že se to mění region od regionu, matrika od matriky, takže vlastně jiná práva mají lidé v různých koutech země. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, máte slovo.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já se tedy trošku pozastavuji nad tím druhým bodem, a to jsou záležitosti svateb na malých obcích. Já tedy nevím, jak kdo z vás zná tu problematiku, ale podle mě výkon matriční správy nebo matriky je výkon státní správy v přenesené působnosti, to znamená, že je to prostě výkon státních pravomocí. A obec, pokud je nemá, tak vykonává pouze samosprávu. Starosta prostě vykonává samosprávu a ta matikářka je tam potřebná, protože ona zastupuje stát při tom civilním svazku, který se tam uskutečňuje, takže já bych prosil, abychom si toto uvědomili. Já chápu ten názor, rozumím tomu, ale na druhou stranu nedělejme z toho zase, jak se lidově říká, cochcárnu, prostě je to výkon státní správy a tím je to prostě dáno.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Ondřej Profant s faktickou poznámkou. Máte slovo.

Poslanec Ondřej Profant: Já s vámi můžu souhlasit v právních argumentech, ale nic to nemění na tom, že praxe je taková, že v nějaké polovině případů tam ta matrikářka být nemusí, to jsou třeba ty církve, a v polovině případů ano. Pokud to svěřujeme, je tam ten akt, který provádějí ti pověření zastupitelé, tak v tom nevidím problém. Když ti lidé mají kompetenci schvalovat vyhlášky a řídit obec, tak by asi stejně tak mohli být zaškoleni vyplnit jedno lejstro, ne?

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Adamec. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, no tak jako udělejme si v tom jasno. Církevní sňatek má pravidla, která prostě platí stejně, jako platí pro civilní sňatek. Oni můžou uzavírat sňatky a platí stejně jako civilní sňatky, ale civilní sňatek, to není to svatební veselí a to, že nějaký starosta prostě si usmyslí, že udělá svatbu někomu známému na vesnici. To je prosím právní akt, který posvěcuje stát. Já si myslím, že přes tohle vlak fakt nejede. Já tomu rozumím, co říkáte, ale musíme se pohybovat na poli práva, a myslím si, že tady je to zcela jasné. Prostě církev má právo uzavírat sňatky, které jsou na stejné úrovni jako sňatky civilní, ale ty civilní sňatky posvěcuje stát a dělá je de facto stát. Ta samospráva, ten starosta nebo ti pověření zástupci obce, tam hovoří jenom jakoby navíc, protože právní akt dělá právě ta matrikářka nebo ten matrikář, který je na svatbě přítomen.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Profant s faktickou poznámkou. Máte slovo.

Poslanec Ondřej Profant: Všechny ty sňatky se řídí právním řádem České republiky zcela jednoznačně a všechny je posvěcuje stát a je čistě na státu, jak se rozhodne tuto pravomoc delegovat.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Na řadě je v rozpravě paní poslankyně Helena Válková. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Helena Válková: Dobrý den. Já jsem, milé kolegyně, milí kolegové, chtěla hovořit o něčem jiném, ale jenom v úvodu si dovolím upozornit, že ty statusové věci jsou samozřejmě regulované mnoha právními předpisy, zejména občanským zákoníkem, a skutečně nejde jen o jedno lejstro, které by se jistě naučil někdo mimo matrikáře vyplnit, ale o činnost výkonnou, a vlastně výkon veřejné moci v tomto ohledu u těch nejdůležitějších věcí, jaké si dovedeme představit, čili sňatky, rozvody atd. To, co potom matrikář k tomu buď přihlíží, nebo dokonce v případě těch sňatečních obřadů takovou moc vykonává. Takže tam bych nesouhlasila s panem poslancem Profantem. Bude to jeden z dalších důvodů, proč navrhnu, aby se tímto tiskem zabýval i ústavně-právní výbor, aby pohlídal všechny návaznosti.

Já tady chci upozornit jenom na jednu věc. My jsme probírali v rámci připomínkového řízení i to medializované přechylování. Tenkrát pan ministr vnitra Hamáček mě ujistil, když stáhnu jako zmocněnkyně vlády, která vlastně přišla s tím - v podstatě jsme se spojili tady s kolegou, s panem poslancem Profantem, ten návrh, abychom do toho zakomponovali i možnost přechylovat v tom smyslu, že by žena mohla mít své příjmení v mužském tvaru, aby nedocházelo k tomu trapnému obcházení zákona, tak jak v současné době činí ty, které se chtějí jmenovat Beneš a ne Benešová, tak se prohlásí na několik měsíců, že mají národnost třeba maďarskou, a ono to jde, což je samozřejmě špatně, protože je to obcházení zákona, tak tento pozměňovací návrh jsme diskutovali a vyjádřil se k tomu i veřejně pan ministr vnitra. Já jsem ustoupila, abych dala průchod tomuto zákonu a nebyl tam při projednávání na vládě zásadní rozpor, a teď to samozřejmě jen připomínám, takže příslušný pozměňovací návrh tady je připravený.

Slyšela jsem tady i názory, že výzkum veřejného mínění ukázal, že o to zhruba polovina populace nestojí, o tuto změnu. Já bych tedy byla opatrná, protože pokud já jsem si dělala takový malý průzkum, velmi mnoho záleží na tom, jestli jde o ženu mladšího věku, která o to velmi často zájem má, nebo někoho, kdo žije pod svým příjmením Benešová, Válková, Nováčková třeba třicet čtyřicet roků spokojeně a nebude to teď přechylovat, i kdyby mu bylo třeba třicet nebo pětadvacet a vstupoval do manželství, tak by chtěla mít ten tvar nepřechýlený.

Takže upozorňuji na tento pozměňovací návrh, který už máme připravený, odkonzultovaný, a pokud projde a my schválíme v rámci prvního čtení tento návrh novely, tak ho pochopitelně načteme a předpokládám, že ho podpoříte. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. To byla poslední přihláška do rozpravy. Ještě se do rozpravy hlásí pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, máte slovo.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, zaujalo mě to, tak se proto ještě hlásím do rozpravy. Omlouvám se, kolega Juránek mi říkal, že bez toho podpisu starosty nebo toho oddávajícího by to také nešlo. To jen abych to dopřesnil - ale ta matrika je tam skutečně ta státní vůle. To jen na doplnění.

Ale já se chci zeptat na něco jiného. Já jsem se dočetl v těch materiálech, když jsem si to pročítal, že tento návrh zákona neprošel klasicky Legislativní radou vlády, že tam je pouze posudek od paní předsedkyně. Zajímalo by mě, proč to neprošlo klasickým procesem, aby se k tomu vyjádřila celá Legislativní rada vlády, protože - já jsem to zase tak do detailu nečetl, ale mě zajímá hlavně to financování, protože já vždy říkám, že ten ďáblík se skrývá v detailu, a tady se počítá s novou metodikou výpočtu úhrady za tu službu a na to já si pak dám velký pozor. Proto by mě zajímalo, proč to neprošlo klasickým legislativním procesem. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu končím. Je zde zájem o závěrečné slovo. Pan ministr - prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Velmi stručně k tomu, co říkal pan kolega Adamec. No, já se přiznám, že tu informaci nemám. Já jsem to rychle konzultoval s paní ministryní spravedlnosti a předsedkyní Legislativní rady vlády a shodli jsme se na tom, že ten jediný možný důvod, na který jsme přišli, je to, že jsme pospíchali. Ale já to ověřím a do druhého čtení vám dám kompletní informaci.

Jinak samozřejmě ve chvíli, kdy budou podány pozměňovací návrhy, tak sdělím stanovisko Ministerstva vnitra. Nicméně platí to, co jsem říkal na vládě, že za sebe bych dal možnost volby ženám, zda chtějí, nebo nechtějí přechylovat své příjmení.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo nemá. Nezazněl návrh na vrácení nebo zamítnutí předloženého návrhu, takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Nemá. Takže přistoupíme k hlasování. Myslím, že jsme na hlasování připraveni.

Zahajuji hlasování o určení garančního výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 74, přihlášeno 143 poslanců, pro 114, proti nikdo. Konstatuji, že předložený návrh byl přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, nicméně zazněl návrh v rozpravě od paní poslankyně Válkové. Prosím, aby ho nyní zopakovala.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já navrhuji, abychom se na to ještě podívali v ústavně-právním výboru. Máme toho sice mnoho, ale tady jde opravdu o věci, které můžou mít propojení třeba s občanským zákoníkem. Proto to navrhuji. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ptám se, zda navrhuje ještě někdo z poslankyň a poslanců nějaký další výbor, aby se návrhem zabýval. Takový návrh nevidím.

Takže budeme hlasovat o tom, že tento návrh přikážeme k projednání ústavně-právnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 75, přihlášeno je 143 poslanců, pro 70, proti 1. Návrh nebyl přijat. Konstatuji tedy, že tímto návrhem se bude zabývat pouze výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výbor garanční.

V rozpravě nezazněl návrh na úpravu lhůty, takže končím projednávání prvního čtení. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji.

Přistoupíme k projednání bodu číslo 26. Jde o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.