Úterý 10. března 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
221.
Zpráva České národní banky o inflaci - červenec 2019
(Zpráva o měnovém vývoji za 1. pololetí 2019)
/sněmovní tisk 564/
Zprávu předkládá guvernér České národní banky, který je v tomto případě oprávněn účastnit se schůze Sněmovny a nemusí žádat o udělení slova, to se mu udělí automaticky podle § 3 odst. 2 zákona o České národní bance. Takže mi dovolte, abych rovnou udělil slovo guvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi. Máte slovo, pane guvernére.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ta zpráva, jak bylo již řečeno, je zpráva, která byla publikována v létě loňského roku. Samozřejmě v mezidobí jednak vyšly další dvě zprávy a zejména pak přicházejí nová data z ekonomiky. Teď v posledních dnech dokonce ten vývoj je velmi překotný, tak je zjevné, že to nebude úplně aktuální. Ale já se pokusím aspoň částečně nějakým způsobem reagovat na tu aktuální situaci, nebo mezidobí, které nastalo.
Růst české ekonomiky v loňském roce zvolnil na 2,4 %, a pokud by nedošlo k naplnění nějakých krizových scénářů s tím současným šířením epidemie koronaviru, tak existovala donedávna velmi slušná pravděpodobnost, že zejména ve druhé polovině letošního roku se postupně oživí pro nás klíčová část zahraniční poptávky, to je zejména eurozóna, a posléze tedy, nebo v návaznosti na to by měla začít mírně zrychlovat i česká ekonomika. To se v tuto chvíli jeví jako krajně nepravděpodobné, takže samozřejmě se budeme muset asi potýkat s různými náhradními, spíše negativními scénáři, ale já bych pro tuto chvíli nechtěl nějak vyvolávat jakoukoli nepatřičnou paniku.
Ještě k tomu, co se stalo v mezidobí. Tak samozřejmě příznivá konjunkturální situace až do počátku letošního roku spojená v našich podmínkách s de facto plnou zaměstnaností, resp. spíše akutním nedostatkem pracovních sil v různých vrstvách našeho trhu práce, významný růst domácí spotřeby, determinovaný samozřejmě jednak tou historicky vysokou zaměstnaností, historicky nejvyšší de facto mírou zaměstnanosti, oproti tomu odpovídající historicky nejnižší mírou nezaměstnanosti a už déle trvajícím velmi robustním růstem příjmů, zejména mezd, ale v poslední době i sociálních transferů, důchodů, dalších sociálních dávek typu rodičovský příspěvek, tak pochopitelně vedl k určitému vzedmutí inflačních tlaků, mírnému, nicméně viditelnému, ke kterému potom počátkem letošního roku samozřejmě přistoupily změny některých daní, daňových sazeb, zejména spotřebních daní a částečně DPH - takže to dohromady samozřejmě vytvořilo situaci spolu s výrazným pohybem spíše evropských cen v oblastech, jakou jsou např. potraviny a energie, ty už rostly v minulém roce a růst do jisté míry pokračoval i na začátku roku, vedlo k tomu, že v lednu činila spotřebitelská inflace meziročně 3,6 % a podobně v únoru.
Toto je samozřejmě nad naším tolerančním pásmem, nicméně bych chtěl zdůraznit, že hodnota dvouprocentního inflačního cíle není něco, co bychom si měli představovat tak, že je to možno dosahovat v každém měsíci, v každém čtvrtletí na desetinu přesně. Je to nějaký cíl, je to nějaká limita, ke které se musíme a snažíme se nastavením své měnové politiky blížit. A samozřejmě je to také to, co primárně rozhoduje o nastavení naší měnové politiky.
Proto také Česká národní banka rozhodla v minulosti, tzn. zejména v roce 2018, opakovaně zvýšit úrokové sazby a posléze naposledy i v tom posledním na závěr našeho posledního měnového jednání, které jsme měli v lednu tohoto roku. Čili chtěl bych zdůraznit, že naše měnová politika je postavena na cílování inflace a na pružném přístupu k tomuto cílování tak, abychom dosahovali v tom samozřejmě velmi živém organismu, jakým je národní hospodářství, úrovně inflace, která je blízko našeho cíle, protože to je jedna z nutných podmínek pro udržitelný pozitivní hospodářský růst, a tím také pro udržitelný materiální blahobyt v této zemi.
Ještě mi dovolte jednu velmi stručnou poznámku k aktuálnímu vývoji. Samozřejmě v tuto chvíli nikdo nevíme přesně, nebo ani nepřesně, neumíme odhadnout všechny potenciální ekonomické a zejména makroekonomické důsledky tohoto stavu. Nicméně chci konstatovat, že se domnívám, že Česká republika rozhodně se nachází v relativním srovnání se zbytkem Evropy, případně i dalších částí světa, ve velmi relativně komfortní situaci z hlediska schopnosti a možnosti zvládat takový nenadálý ekonomický šok. Uvědomme si, že máme velmi solidní situaci v oblasti celkového zadlužení. Náš veřejný dluh se pohybuje někde okolo 30 % HDP. Znamená to, že oproti jiným podobným ekonomikám jsme o desítky procent níže a ten tzv. fiskální prostor je zde nepochybně významný. To je první poznámka.
Druhá poznámka. Máme samostatnou měnovou politiku s plovoucím kurzem, který sám o sobě je určitým absorbérem šoku. A pokud by to situace vyžadovala, tak také za tím stojí opravdu velké devizové rezervy, kterými v tuto chvíli díky minulé politice spíše jako vedlejší produkt této politiky disponuje Česká národní banka. Máme v poměru k HDP pravděpodobně nejvyšší devizové rezervy na světě a i v absolutním vyjádření jedny z těch nejvyšších. Čili nějaká obava o nějaké totální selhání naší vlastní měny není absolutně namístě.
K tomu bych chtěl říct, že díky politice ČNB nemáme ani nulové, ani záporné úrokové sazby v tuto chvíli. Čili máme opět prostor i v tom standardním nástroji na případné, pokud to bude situace vyžadovat, snížení úrokových sazeb a uvolnění měnověpolitických podmínek. A v neposlední řadě, o tom jsme se dneska také tady zmínili, máme velmi robustní, stabilní a rezervami dobře vybavený bankovní sektor. Čili obava o to, že by nějaký ekonomický záchvěv, který samozřejmě znamená ztráty pro všechny, následně i pro ty, kteří jsou financiéry té činnosti, tzn. i banky, měly nějakým způsobem ohrožovat stabilitu českých bank, opět není namístě.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu guvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi. Než budeme pokračovat, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny: od 16 do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Miloslava Vostrá.
Konstatuji, že podle zákona číslo 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, je Česká národní banka povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 564/1. Nyní požádám zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Karla Raise, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Zde se podává návrh usnesení jak v obecné, tak v podrobné rozpravě, ještě připomínám text zákona o České národní bance. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Tak my jsme se zabývali detailně touto zprávou 4. září 2019. To je Zpráva České národní banky o inflaci za první polovinu roku 2019. Detaily jste slyšeli tady. Tehdy na výboru jsem se o tom bavili taky a bylo mi doporučeno v rámci usnesení, abychom vzali na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci a za druhé, abychom přijali pak jako Poslanecká sněmovna Parlamentu následující usnesení ve smyslu: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu České národní banky o inflaci - červenec 2019 (Zpráva o měnovém vývoji za první pololetí 2019.)" Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho vystoupení a budeme pokračovat. Otevírám obecnou rozpravu. Prvním přihlášeným je Mikuláš Ferjenčík a další přihlášky eviduji z místa. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane guvernére, já jsem se chtěl především zeptat i vzhledem k tomu, vy jste to tady zmiňoval, že ta zpráva už je poměrně stará ve srovnání s těmi aktuálnějšími, tak spíše bych se chtěl zeptat na ten aktuální vývoj, především tedy inflace, to znamená, za prvé, jestli věříte, že se do konce roku dostaneme zpátky do toho tolerančního pásma těch 3 procent, a za druhé, jestli děláte nějaké kroky nebo jakým způsobem se snažíte vyhnout takzvané stagflaci, to znamená situaci, kdy současně zpomaluje ekonomika a současně máme vysokou inflaci, což je asi ten nejméně žádoucí scénář, kdy samozřejmě to opatření, kdy vy jste zvýšili úrokové sazby, hrozí, že trochu zpomalí růst ve snaze omezit tu inflaci, a současně v situaci, kdy nebude stačit, tak budeme mít problém. Tak jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem o tomhle přemýšlíte. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Skopeček přihlášený do rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Já bych vlastně chtěl navázat na svého předchůdce. Já jsem se pana guvernéra chtěl zeptat, a vůbec nezávidím dneska situaci Bankovní radě České národní banky, a také jsem byl jeden z mála z těch, kteří ne úplně kritizovali vaše poslední rozhodnutí zvýšit úrokové sazby na konci minulého měsíce, protože zkrátka ta data o inflaci, která naznačují, že inflace se dlouhodobě pohybuje nad tím tolerančním pásmem, podle mého názoru nutila Českou národní banku něco dělat, a myslím si, že spíše to opatření mělo psychologický ráz, protože to, co dneska udělá Česká národní banka, se projeví v ekonomice, v inflaci se zpožděním roku, roku a půl, čili Česká národní banka ani už tak nemůže bojovat s vysokou inflací, kterou pozorujeme dneska, to bychom se spíše České národní banky měli ptát, proč nezvyšovala úrokové sazby rychleji před tím rokem až rokem a půl, kdy by se to zdálo určitě vhodnější i z toho pohledu, že jsme ještě nebyli tehdy zcela prokazatelně jako dnes na sestupné fázi hospodářského cyklu. Takže k tomu zvýšení úrokových sazeb, kterému já rozumím, protože prostě cílem a úkolem České národní banky je bránit inflaci, se Česká národní banka rozhodla, ale přiznejme si, že se k němu rozhodla v prostě ne úplně optimální dobu, kdy se české hospodářství pohybuje směrem dolů, a jak kolega říkal, pohybujeme se, nebo hrozí tady velmi zvláštní nebezpečná situace stagflace, že máme poměrně vysokou míru inflace a zpomalující hospodářství.
V tomhle kontextu já bych se spíše chtěl zeptat pana guvernéra, jestli není čas alespoň na otevření nějaké odborné politické akademické diskuse o tom, jestli měnověpolitický režim cílování inflace se zkrátka nevyčerpal, jestli ho můžeme považovat za užitečný i v nadcházejících obdobích, kdy se ukazuje, že například v české ekonomice bychom dneska asi potřebovali ze strany centrální banky trošku větší důraz na jiný ukazatel, než je inflace, ale brát vážněji i právě tu část hospodářského cyklu, ve které se zpomalujeme, respektive reagovat na zpomalující se ekonomiku, která se zpomalovala, a to chci připomenout, ještě předtím, než jsme měli jakékoliv zprávy o koronaviru, a pravděpodobně koronavirus - nebo já jsem o tom přesvědčen, že z hlediska toho, jakým způsobem bude dopadat na hospodářství, bude mít zcela jistě negativní i ekonomické dopady jak na globální ekonomiku, tak na ekonomiku České republiky, a to prostřednictvím několika kanálů.
Bezesporu budou klesat exportní trhy, které jsou pro nás velmi důležité. Itálie je asi pro nás sedmý nejdůležitější vývozce, nebo exportní trh, kam vyvážejí naši výrobci, což určitě není málo. Dají se očekávat výpadky v dodávkách ať už konečného zboží, nebo produktů pro další zpracování z regionů Číny a jejich nahrazování dražšími produkty z jiných regionů. Dá se očekávat pokles cestovního ruchu a všech odvětví, která jsou na cestovní ruch navázána.
Takže ten dopad na ekonomiku bude ještě větší a to zpomalení bude ještě silnější, než jsme mohli očekávat před pár týdny, a já se v téhle souvislosti chci pana guvernéra zeptat, jestli skutečně není čas na to zvážit, zda ten cíl inflace, který má dneska Česká národní banka v Ústavě a i v zákoně jako to nejdůležitější, co má sledovat, co s tím dělat a jestli nebrat vážně i to, že česká ekonomika klesá a pravděpodobně po dopadech koronaviru bude klesat ještě víc, nechci tady strašit nějakou velkou krizí nebo hlubokou recesí.
Koneckonců k tomu, aby centrální banky a vlády něco s hospodářstvím v souvislosti s koronavirem dělaly, doporučují i mezinárodní organizace typu OECD. První centrální banka, která přistoupila k opatřením, je americký FED, který nicméně na rozdíl od České národní banky má, co se týče svých cílů, přece jenom větší důraz i na ekonomický růst, respektive na to, aby podporoval zaměstnanost a tvorbu pracovních míst a nedopustil nějakou vysokou míru nezaměstnanosti. Čili ano, FED v tom má jiný cíl, má jiný rámec toho, v čem operuje a co má sledovat, ale přesto si myslím, pane guvernére, že dopady koronaviru bezesporu staví před Bankovní radu České národní banky otázky, do jaké míry skutečně teď pouze sledovat vysokou míru inflace, byť se pohybuje nad tím tolerančním pásmem, a do jaké míry tento cíl alespoň načas obětovat v kontextu snahy pomoci české ekonomice se s dopady koronaviru nějakým způsobem utkat. A byť rozumím, že měnová politika má jistý omezený prostor, nebo omezený vliv, jak pomoci hospodářskému růstu, myslím si, že k dlouhodobému růstu prostě měnová politika sloužit nemá, že nemá být tím, kdo dodává anabolika pro to, aby ekonomika rostla, ale v těchto mimořádných situacích, kdy skutečně se může očekávat nějaký propad, by asi Česká národní banka mohla pomoci.
Já jsem dneska zaznamenal i zprávu nebo vyjádření vašeho kolegy Michala, která říká, že bude na příští Bankovní radě navrhovat právě i v souvislosti s dopady koronaviru snížení základní úrokové sazby České národní banky o alespoň symbolický... respektive o to zvýšení, které jste na poslední radě udělali, tak se jenom vás chci zeptat, jestli skutečně není čas ze strany České národní banky trošku tu inflaci upozadit a soustředit se i na ekonomický růst a zda opravdu není ten měnověpolitický režim cílování inflace v tomto smyslu vyčerpaný. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Skopečkovi. Zeptám se, kdo se hlásí další do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, je zájem o závěrečná slova? Pan guvernér? Závěrečné slovo pan zpravodaj už přednesl, já potom vysvětlím, jaký je rozdíl u tohoto zákona v usneseních. Prosím, pane guvernére, máte slovo.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji vám. Vážený pane místopředsedo, vážená sněmovno, budu se snažit být stručný, byť by to bylo na dlouhou rozpravu.
Pokud jde o dotazy pana poslance Ferjenčíka, ano, my dneska jsme nad tolerančním pásmem, ale je to výsledek vývoje v minulých čtvrtletích, kdy se sešla řada věcí, které jsem již zmínil, ten zejména velmi přetlakovaný domácí trh práce, s ním související velmi silný a několik let za sebou pokračující růst mezd, na to navázané zvýšení příjmů i těch sociálních transferů nebo těch, kteří jsou příjemci těch sociálních transferů, počínaje důchodci a dalšími.
K tomu přistupují cenové změny, na které my máme velmi omezený vliv, nebo téměř žádný, z povahy věci. Měnová politika není schopna efektivně působit třeba na vývoj cen energií. Ty se prostě odvíjejí od nějakého nadnárodního trhu. Když k tomu přidáme samozřejmě případně změny daňových sazeb, tak jsou to věci, které my, a vždycky to tak bylo, že měnová politika v podstatě od nich do značné míry odhlíží. Teď zažíváme to, kdy inkasujeme v těch cenách ten růst cen energií, který byl v minulých obdobích, v minulém, řekněme, roce zpátky, a v těch maloobchodních cenách se to projevuje v průběhu loňského roku a počátku letošního roku.
Stejně tak jsme samozřejmě zažívali určité spíše inflačně se chovající prostředí v oblasti potravin. Souviselo to do jisté míry asi i s tím suchým obdobím v Evropě, ale samozřejmě tam budou i nějaké další důvody. Opět je to oblast, kde ta standardní měnová politika má velmi málo schopností to ovlivnit.
Takže můj odhad a i naše prognóza říká, samozřejmě ta už dneska je svým způsobem deaktualizovaná, ale v této oblasti bych neviděl zas takovou velkou změnu, že na konci roku budeme velmi pravděpodobně už někde na úrovni našeho cíle a rozhodně budeme v tolerančním pásmu. Dokonce si myslím, že se můžeme dočkat toho, že ceny budou klesat mnohem rychleji, než jsme očekávali, právě z důvodu aktuální situace, to znamená, pokud tady skutečně bude nějaké výrazné ekonomické zpomalení, či dokonce stagnace, tak samozřejmě to je obvykle spojeno i s poklesem cen, protože půjde o pokles poptávkových faktorů.
Vezměte si zase věc, kterou my vůbec neovlivňujeme, ale do celkové inflace, o které se tady bavíme, vstupují například ceny pohonných hmot. Jestliže dneska máme pokles cen ropy o 30 i více procent, tak je zjevné, že v několika málo týdnech až měsících se to musí projevit i v našich cenách na stojanech benzinových čerpadel.
Pokud jde o stagflaci, tak samozřejmě některé podobné tendence tady potenciálně hrozily, řekl bych, donedávna, protože to zpomalení tady už bylo počínaje posledním čtvrtletím minulého roku a mělo podle původních prognóz, řekněme, prolongovat ještě minimálně do první poloviny letošního roku, a zároveň jsme věděli, že inflace bude stále vysoká, teoreticky by mohla mírně růst, ale spíše mírně klesat. Takže tam bychom o jisté stagflaci mohli mluvit. Teď se mi zdá, že pravděpodobnost tohoto scénáře se výrazně snížila, že minimálně v té složce inflace, že inflace prostě půjde dolů, že tam je vysoká pravděpodobnost. Mohou nastat krátkodobě nějaké specifické případy, kdy zkolabuje nabídka z důvodů logistických, de facto koronavir, lidé nejsou v práci, nefunguje doprava a nějaké produkty se nedostanou na místa, na která by se jinak dostaly, a dojde k nějakému trochu spekulativnímu částečně někde zvýšení cen. Ale to si myslím, že bude okrajové, že se to rychle vyřeší.
Třeba včera jsem byl na telekonferenci s kolegy z jiných světových centrálních bank. Tam kolega z Číny mluvil o tom, že mezinárodní přeprava zboží, ten shipping, už se vrací, dneska je na úrovni 70, 80 % normálu. A v podstatě i české podniky nám říkají, že nemají zatím, že nevidí nějaké zásadní přerušení dodávek z Číny. Takže samozřejmě může se to v jednotlivých případech stát. A může se to stát ještě více možná posléze v případě některých specifických dodavatelů v některých zemích v Evropě. Tam bych to viděl možná ještě jako větší riziko.
Pokud jde o pana poslance Skopečka, tak proč jsme nezvýšili ty sazby dříve. Ono je to trošku vždycky složité. I tady to zvýšení bylo velmi těsné. A opravdu se tady bavíme o nějakém velmi jemném ladění, o tom, jestli je sazba vyšší o 0,25, nebo nižší - popravdě řečeno národohospodářsky to nic zásadního neznamená. Prostě se sešly některé vlivy, o kterých jsem teď mluvil, které dočasně zvýšily naši cenovou hladinu výrazněji nad náš cíl. Ale není to žádný výbuch nějaké nekontrolované inflace, kterého bychom se měli obávat. Naopak, myslím si, jak už jsem řekl, inflaci budeme mít rychle zpátky v tolerančním pásmu, o to se neobávám. To se víc obávám o to, abychom neměli problém větší s tím ekonomickým růstem.
Tu vaši otázku bych rozdělil. Jedna věc je určitě legitimní. Obě jsou legitimní. Ale ta jedna věc je debata o nastavení, o režimu měnové politiky, jestli se vyčerpalo cílení, jak má vypadat alternativa, případně jak mají vypadat jiné cíle, než je jenom inflace. To je legitimní debata. Ta se vede a my jsme jí otevřeni a připraveni. Zatím ta debata prakticky nedospěla k nějakému politicky aplikovatelnému závěru, že by některá centrální banka například změnila typ svého cíle, dokonce ani se nemění úrovně cíle. Všichni zůstávají u toho, co bylo zavedeno, protože, řekl bych, nic lepšího se zatím nenašlo, anebo ty alternativy mají řadu problémů.
Já si samozřejmě dovedu představit i změnu v tomto, i nějakou reformulaci politickou, i když je třeba to velmi dobře zvážit, nepodléhat nějakým aktuálním situacím. Ale dovedu si představit mít nějaký vícekriteriální cíl. Proč ne? Vy jste sám zmínil Spojené státy. Existují další země. Nový Zéland. Některé další, zejména z té anglosaské oblasti, které mají rovnocenné cíle v oblasti zaměstnanosti nebo ekonomického růstu nebo nějakého dokonce blahobytu. Austrálie má takhle definovaný cíl. Takže určitě to je legitimní.
A pokud jde o tu naši reakci, tak my máme tu výhodu, že skutečně používáme velmi pružný přístup k tomu cílování. Jednak máme toleranční pásmo a jednak není pro nás žádné tabu se pohybovat prostě, pokud to situace ospravedlňuje například tím, že ekonomika potřebuje větší uvolnění, tak nemáme žádné doktrinální tabu v tom, že nějakou dobu třeba inflace bude o něco vyšší, než je náš cíl, ale budeme více pomáhat té ekonomice. To určitě nemáme problém. Ale i naopak, někdy může být ta inflace nižší a může to prostě pro obecný prospěch ekonomiky vyznívat v celém součtu lépe.
Takže my vždycky tu situaci posuzujeme jaksi, řekl bych, holisticky, když mám použít tento termín, a snažíme se to vnímat v kontextu. Nicméně platí, že náš primární cíl, zákonem stanovený mandát, je inflace, protože ta taky nakonec je to, co máme relativně nejvíce v rukou a co také vytváří předpoklad udržitelné ekonomické prosperity.
Teď k té konkrétní situaci nechci dál spekulovat. Skutečně v tuto chvíli je všechno předčasné. My to teď děláme velmi hekticky - každý den se snažíme získávat nová data, poznatky třeba i řekněme určité anekdotické povahy z reálné ekonomiky, ze zahraničí, abychom pokud možno dobře na tu situaci v dalších krocích měnové politiky jednali a reagovali, abychom nejednali ukvapeně, ale také samozřejmě opožděně. Čili to bude teď náš hlavní cíl. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu guvernérovi České národní banky. Pokud se nehlásí se závěrečným slovem pan zpravodaj, můžeme hlasovat o návrhu na usnesení po obecné rozpravě, a to je návrh rozpočtového výboru, že bereme zprávu na vědomí. Ještě zagonguji a rozhodneme o tom v hlasování šedesát devět. Nejdřív vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.
Jakmile se ustálí počet přihlášených, spustím hlasování s tím, že Zprávu České národní banky o inflaci z července 2019, o měnovém vývoji za první pololetí roku 2019, sněmovní tisk 564, bereme na vědomí.
Zahájil jsem hlasování číslo 69 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 69 z přítomných 125 pro 120, proti nikdo. Zprávu jsme vzali na vědomí.
Přistoupíme k rozpravě podrobné, do níž nemám žádnou přihlášku, ale ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Pokud se nikdo nehlásí, tak konstatuji, že podrobná rozprava se vede v případě, že si vyžádá Poslanecká sněmovna doplnění zprávy České národní banky, která je pak do šesti týdnů povinna předložit doplněnou zprávu podle § 3 odst. 3 zákona. Protože nikdo nevystoupil v rozpravě podrobné, ani to nikdo nenavrhl, tak i podrobnou rozpravu končím. Děkuji panu guvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi.
Vážený pane guvernére, děkujeme za návštěvu v Poslanecké sněmovně, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 221.
Nyní jsme vyčerpali podle programu schůze body, které se týkaly zpráv, a vrátíme se do prvních čtení zákonů, tak jak je tady máme. Prvním je bod číslo
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.