Úterý 10. března 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
220.
Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018
/sněmovní tisk 537/
Tuto zprávu nám Česká národní banka předložila v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 537/1. Opět prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Karel Rais.
Poslanec Karel Rais: Ještě jednou dobrý den. Toto je další z těch optimistických zpráv, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018. Protože předpokládám, že pan guvernér se vyjádří detailněji, tak pouze řeknu, že v podstatě se ta zpráva dělí do dvou částí - dohledovou činnost, kde detailně jsou uvedeny legislativní změny, které se staly, zákonnou distribuci pojišťoven a zajišťoven, novela zákona o dluhopisech a novela směrnice Evropského parlamentu -, a pak se zabývá vývojem finančního trhu v relativně optimistickém duchu - stabilní vývoj bankovního sektoru, který měl meziroční nárůst bilanční sumy sektoru asi 4 %. A další údaje jsou také zajímavé. Plusové bankovní subjekty dosáhly meziročně 8 % růstu čistého zisku. Detailnější popis bych nechal na panu guvernérovi.
Přečetl bych tady usnesení, o kterém pak budeme hlasovat, a to je usnesení rozpočtového výboru z 27. schůze ze dne 4. září 2019 ke Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018, je to sněmovní tisk 537. Po úvodním slově zástupce guvernéra České národní banky pana Rusnoka, zpravodajské zprávě Raise a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé bere na vědomí Zprávu České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018, za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna sněmovny Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Ptám se, kdo má zájem o vystoupení ve všeobecné rozpravě. Pan poslanec Martínek, poté pan guvernér, poté pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Obdržel jsem dopis od Asociace občanských poraden a Podvedení klienti, z. s., a rád bych tu z něj odcitoval pár odstavců.
Takzvaná kauza investičního životního pojištění se svým rozsahem týká řádově milionů smluv životního pojištění. S ohledem na existující judikaturu, včetně precedentů Nejvyššího soudu ČR či Soudního dvora EU, lze bezesporu konstatovat, že dotčené pojišťovny neoprávněně krátí pojistná plnění v pojistných smlouvách, nesjednané náklady a jiné poplatky, a to v řádech desítek procent. Stejně tak jsou již zjevné systémové excesy, když i velké pojišťovny nejednají v souladu s vlastními pojistnými smlouvami a například neoprávněně krátí odkupné či porušují sjednanou alokaci pojistného, když jeho část odklánějí ke škodě klientů. Jde přitom o produkt hojně využívaný v rámci zabezpečení prostředků na penzi, tudíž vytvoření korektního prostředí je ve veřejném zájmu, a to i s ohledem na daňové úlevy, kterými stát tento segment podporuje. Preference zájmů zahraničních akcionářů pojišťoven na úkor spotřebitelů, ať už ve formě daňových úlev, či zjevné nečinnosti orgánu dohledu, je v aktuální situaci těžko obhajitelná.
Obrana samotných spotřebitelů je přitom díky neexistenci institutu hromadné žaloby velmi ztížena. Fakticky je možné se žalobou v souladu se zákonem o ochraně spotřebitele pouze domáhat zdržení se protiprávního jednání, například právě neoprávněného snižování pojistného plnění o nesjednané náklady a jiné poplatky u dosud aktivních dotčených pojistných smluv. Takovou žalobu proti České pojišťovně a pojišťovně Generali aktuálně podávají spotřebitelské spolky Asociace občanských poraden a Podvedení klienti, další žaloby proti ostatním pojišťovnám vycházející z mnoha rozhodnutí finančního arbitra i obecných soudů budou následovat bez zbytečného odkladu.
Tato kauza je svým rozsahem a dopadem na počet spotřebitelů podstatně větší, než aktuálně médii propíraná kauza H-Systém, které svou pozornost věnovali dokonce vláda či prezident České republiky, zcela jistě pro mnoho otázek spojených se správností postupů a včasností zásahů orgánů státní správy, a zejména pak s ohledem na skutečnost, že důsledky celé této kauzy opakovaně nesou jen poškození klienti. Potenciální škody způsobené protiprávním jednáním pojišťoven jsou přitom ve svém důsledku větší než suma ztrát spojená s krachem všech kampeliček dohromady.
Česká národní banka se v této kauze IŽP, odstartované fakticky na základě právních názorů finančního arbitra někdy již v roce 2015, nijak neangažuje, minimálně nejsou patrné žádné aktivity ve prospěch poškozených spotřebitelů. Česká národní banka se pouze obrnila mlčením, a to navzdory tomu, že získala mnoho podnětů a důkazů o excesech pojišťoven při správě investičního životního pojištění, hraničícího i s trestněprávní rovinou. Přitom nezřídka Česká národní banka vydává různá doporučení a varování před subjekty jednajícími ke škodě spotřebitelů, ne však v tomto případě. Celá komunikace České národní banky totiž daleko více vyvolává dojem, že v tomto případě je primární snahou nevyvolat u dotčených spotřebitelů záminku problém řešit.
Česká národní banka má přitom povinnost nejenom dohlížet na stabilitu pojistného trhu, ale má rovněž chránit zájmy spotřebitelů. To se podle našeho názoru neděje, a to navzdory počtu řádově milionů pojistných smluv, které jsou podle stovek rozhodnutí finančního arbitra a podle desítek rozhodnutí soudů neplatné třeba, jen zčásti, neboť neplatná jsou typová smluvní ujednání kopírovaná do jednotlivých verzí pojistných podmínek. Jde o systémový problém s potenciálními škodami v rozsahu desítek miliard korun s dopadem do hospodaření pojišťoven a finanční stability celého pojistného trhu v České republice.
Potom tu jsou otázky, na které má daný dopis navázat, a proto bych se i já rád zeptal, jak hodláte kauzu Česká národní banka řešit a jaká opatření přijala Česká národní banka, aby nedošlo ke zhroucení pojistného trhu. Dopis dále zmiňuje, že v zahraničí jsou pojišťovnám udělovány výrazně vyšší pokuty než např. v České republice.
Kromě toho bych se rád zeptal a zmínil na další problematické části finančního trhu, například věci, na které jsme již jako Piráti upozorňovali, konkrétně CFD kontrakty, tzv. rozdílové smlouvy, které jsou často nabízeny jako investiční služby, a je o nich přes telefon říkáno, že jsou např. bezrizikové apod., což samozřejmě může působit rizika u klientů, kteří jsou potom následně podvedeni, když přijdou o dané prostředky, např. na základě nevhodných instrukcí daného člověka. To samé aktuální problém, který se děje, jsou rizikové podnikové dluhopisy, které někdy i v řádech desítek procent úroků jsou nabízeny klientům, což samozřejmě budí obrovský potenciál, protože se jedná o velmi rizikový produkt, s čímž není sám klient seznámen, dokonce se může jednat nejenom o rizikový produkt, ale přímo o podvodný záměr již od začátku. Stejně tak v některých případech jsou řešeny problémy rizikových zpětných hypoték apod.
Takže bych se chtěl zeptat i na tyto případné problémy na finančním trhu, a jak se jimi Česká národní banka zabývá. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Slovo má pan guvernér Rusnok, poté pan poslanec Nacher.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji, vážený pane předsedo. Já nejprve s dovolením ještě k té zprávě. Je to sice zpráva už za rok 2018, ale jistě vám během jara pošleme zprávu za rok 2019. Tak jak už konstatoval pan zpravodaj, v tom období se ten sektor vyvíjel v zásadě velmi pozitivně. My jsme samozřejmě vykonávali standardně svoji dohledovou činnost. Z hlediska bank dohlížíme přímo 23 tuzemských bank, 5 stavebních spořitelen, resp. včetně 5 stavebních spořitelen, 10 družstevních záložen a v omezeném rozsahu dohlížíme také 27 poboček zahraničních bank. Pokud jde o pojistný sektor, tam došlo také k nárůstu hrubého předepsaného pojistného 2,7 %, celkový trh potom reprezentuje 155,5 mld. Meziročně se také zvýšil zisk o 3,2 mld. na celkových 14 mld.
Pokud jde o pojistný sektor, solventnostní požadavky vysoce převyšovaly regulatorní - solventnost převyšovala solventnostní požadavky spolehlivě. Dohlížíme 26 tuzemských pojišťoven, jednu zajišťovnu a částečně i 20 poboček zahraničních pojišťoven. Ve vymezeném rozsahu také dílčím způsobem Českou kancelář pojistitelů a EGAP, tzn. státní pojišťovnu na podporu exportu.
Pokud jde o penzijní společnosti, těch je celkově 8. Dohromady obhospodařovaly 28 účastnických a 8 transformovaných fondů. Celková aktiva v té době 2018 dospěla na sumu 470,3 mld. a evidovali zhruba 4,4 mil. účastníků toho systému.
Pokud jde o kapitálový trh, dohlíželi jsme 37 subjektů, které měly povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, 30 investičních společností, 138 investičních fondů s právní osobností a 242 podílových fondů. Rovněž jsme vykonávali dohled nad směnárníky. Tam ta činnost je velmi aktivní, protože to je samozřejmě mediálně vděčné téma. Došlo také ke změně zákona, která nám dává mnohem větší pravomoci. Vykonáváme také dohled nad platebními institucemi, dále institucemi a vydavateli elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu investičními a pojišťovacími zprostředkovateli, zprostředkovateli a poskytovateli spotřebitelských úvěrů a také zpracovateli tuzemských bankovek a mincí.
Samozřejmě v neposlední řadě pokud jde o ochranu spotřebitele, to je nedílná součást výkonu dohledu, tam jsme zaměřili svoji pozornost především na nekalé obchodní praktiky vůči spotřebitelům, plnění povinností subjektů finančního trhu jednat s odbornou péčí, a prověřovali jsme zejména nedostatky v informování spotřebitelů.
K regulatorním věcem nebudu hovořit, to jsou věci, které Sněmovnou procházejí.
Jestli dovolíte, zareagoval bych na dotazy pana poslance Martínka. No, Podvedení klienti, ta iniciativa, která se zabývá investičním životním pojištěním. Samozřejmě my se tím zabýváme, jsme v neustálém kontaktu také s finanční arbitryní a příslušnými pojišťovnami. Myslím si, že pojišťovny řadu věcí na svých produktech, které v minulosti prodávaly - já bych chtěl zdůraznit, že se jedná o produkty, které se prodávaly v minulosti, dávnější minulosti za poněkud jiné legislativní konstelace, než je dnes, zejména v oblasti zprostředkování pojištění. Tak samozřejmě ty instituce jsou si řady těch problémů u některých smluv vědomy. Také je zjevné, že pod tlakem jak regulátora a těch konkrétní případů, které se už objevily a byly už případně nějak rozhodnuty buď finanční arbitryní, nebo i soudem, také ty pojišťovny samozřejmě upravují svoji obchodní politiku. Pokud jde o produkty, tak ty byly upraveny už dávno, tak jak legislativa vyžadovala, tzn. zejména ve směru jejich vyšší transparence, tak aby ten člověk byl předem seznámen s tím, co všechno ten produkt znamená. Tam je také klíčové, aby při prodeji těch produktů při tom zprostředkování se k těm klientům dostaly v plném rozsahu a včas informace.
Ta věc není černobílá. Tady je řada rozsudků různých soudů, zejména tedy krajských, protože se jedná většinou už o krajské stupně v těchto věcech, je různá, a to ve velmi podobných případech, takže je zjevné, že to bude muset skončit nějakým sjednocujícím judikátem Nejvyššího soudu, protože ta situace je prostě nejednoznačná. To je první poznámka.
Druhá poznámka. My jako ČNB nejsme orgán kompetentní k řešení soukromoprávních sporů, to znamená pojišťovna versus klient, pokud se jedná v podstatě o vymáhání jakýchsi odškodnění nebo něčeho podobného. My samozřejmě hlídáme to, aby se pojišťovny chovaly standardně, předvídatelně a s odbornou péčí v oblasti produktů, které nabízejí obecně systémově. Ale my nemůžeme rozhodnout nějaký konkrétní spor mezi klientem tím či oním, a také proto jsme relativně, řekl bych, obezřetní v tom, abychom vydávali nějaké zásadní soudy v těch konkrétních případech, protože nejsme stranou sporu a také nechceme být zatahování do toho sporu nějakým jednoznačným vyjádřením, které by nebylo podloženo obecnými a dostatečně validními fakty. Čili je to spor, který běží, uvidíme, jak budou pokračovat spory u jednotlivých stupňů soudů.
Pokud jde o ty další věci, které zmínil pan poslanec, contract for difference, podnikové dluhopisy, tak samozřejmě my postupujeme přesně podle legislativy a kompetencí, které máme. To znamená například u dluhopisů, pokud jsou to dluhopisy, které se prodávají na veřejném trhu a splňují příslušné parametry zákona, tak k nim musí být vydán status odpovídající investiční dokumentace plus tzv. status toho dluhopisu, který my musíme schválit, ale to schválení je v zásadě formální. To schválení neříká budoucímu nabyvateli dluhopisu, že my vám garantujeme, že ten podnikatelský projekt bude úspěšný, nebo nebude. Contract for difference, tady dochází skutečně k nabízení někdy těchto velmi rizikových derivátů v podstatě ze zahraničí subjekty, které často ani nejsou registrovány v České republice. My na to pravidelně upozorňujeme. Tyto informace jsou dohledatelné vždy aktuálně na stránkách České národní banky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji panu guvernérovi České národní banky. Budeme pokračovat v rozpravě. Hlásí se pan poslanec Patrik Nacher. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Patrik Nacher: Pěkné odpoledne, děkuji za slovo. Já navážu na komunikaci, kterou vedeme jako podvýbor pro ochranu spotřebitele s Českou národní bankou. Jde právě o tu problematiku investičního životního pojištění, takže využívám této příležitosti, která se ideálně hodí do zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem. My jsme poslali dopis do České národní banky, údajně se tak stalo poprvé v historii, protože nemáme se co ptát nebo úkolovat, ale myslím si, že principiálně šlo o to, že ta problematika investičního životního prostředí tady prostě na zemi je a bude se týkat a týká se tisíců smluv, do budoucna možná milionů. Takový krátký exkurz a na konci z toho potom bude otázka základní.
Investiční životní pojištění někdy kolem roku 2000 vzniklo, nahradilo kapitálové životní pojištění a díky tomu, jak měl koncipován provizi až do výše dvou let pojištění, tak se během nějakých osm deset let prodalo až 10 milionů takových smluv. Docházelo tam k věcem, kterým se říká to přetáčení těch smluv, tzn. po čtyřech pěti letech ti finanční poradci znovu tu smlouvu prodali tomu samému člověku a znovu čerpali provizi. Ve vztahu k tomu samozřejmě platí částečně to, co odpověděl pan guvernér. Nicméně tady bych chtěl říct, že to má určitou setrvačnost. Ano, možná že v té podobě, v jaké se to prodávalo mezi roky 2005 a 2015, řekněme, tak to dneska v té podobě možná není. Určitě není vyplácení provizí, to se změnilo zákonem. Dokonce ten produkt je za mě tedy tak kontroverzní, že vyprovokoval zákonodárce změnit způsob vyplácení provizí. Nicméně tam je nějaká setrvačnost a ta škoda na straně klientů a jejich stížnosti neustávají. Tak i přestože aktuálně jim někdo možná to IŽP necpe, když to takhle řeknu, tak tam samozřejmě ty věci nastřádané z minulosti jsou.
Mimochodem, to je důvod, proč já budu v brzké době navrhovat zrušení daňového zvýhodnění tohoto kontroverzního produktu a proč tady budeme mít zanedlouho institut hromadných žalob, který sjednotí to, o čem mluvil pan guvernér, že tady soudy rozhodují v podobných, obdobných případech různě.
Od roku 2014 má vztah klientů s pojišťovnami také na starosti finanční arbitr, který, když se na to podíváte, téměř polovinu - když jsem se díval naposledy - kapacity věnuje právě produktu investiční životní pojištění. My jsme to na podvýboru několikrát probírali. Měli jsme tam i zástupce České národní banky. Ty věci, které jsou nasnadě k tomuto produktu a které jsou problematické, jsou v zásadě tři. Chybí tam riziková složka, chybí na začátku informace pro klienta o výši poplatku a na konci, v momentě, kdy dojde k nějakému odstupnému, tak to odstupné je kráceno u některých pojišťoven vždycky přesně o 15 %, jak se zjistilo. Aktuálně obvodní soudy v Praze už v několika desítkách případů rozhodly ve prospěch klienta, stejně jako v několika stech případů rozhodl ve prospěch klienta i finanční arbitr.
Takže můj dotaz na ČNB je ve vztahu k tomu dohledu. Rozumím, že nemůžete řešit problémy mezi klienty a pojišťovnami v jednotlivostech, ale jako orgán, zodpovědný za dohled nad pojišťovnami, kde v součtu ta částka v případě, že by šlo o větší množství stížností a soudních sporů, se skutečně může dostat do miliard, tak už to problém skutečně být může. A navážu na debatu, kterou jsme tady vedli ohledně zpřísnění u hypoték, kde hlavním argumentem byla prevence, takže bych se právě na tohle chtěl zeptat. Stejně tak jako v předchozím bodě, kde jsem podpořil návrh ČNB ohledně nahrávání, kde do jisté míry také jde podle té argumentace o prevenci, tak bych se chtěl zeptat, co Česká národní banka ve vztahu k pojišťovnám, kterých se ten problém týká, tedy zejména krácení odstupného, zejména toho, že tam v pojistné smlouvě chybí riziková složka, což je absurdita, tak jaké preventivní kroky Česká národní banka od roku 2018, kdy to téma tady bylo nasnadě, bylo veřejné, tak jaké připravila, jaké připravuje do budoucna, protože jak už tady bylo řečeno, ten problém s investičním životním pojištěním, byť se to nemusí týkat aktuálních smluv, aktuálně nabízených smluv, tak je tady nakumulovaný skutečně ve velkých řádech a do budoucna by to problém pro finanční trh, podle toho, jak se to bude vyvíjet, být mohl. Takže tady bych prosím měl elementární otázku, jaké kroky Česká národní banka v této oblasti udělala z hlediska prevence ve vztahu k těmto pojišťovnám. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Patriku Nacherovi. Jinou přihlášku do rozpravy nemám. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Pan guvernér se hlásil, poté předseda klubu Pirátské strany. Pane guvernére, máte slovo.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já se pokusím panu poslanci odpovědět. My se tím skutečně vážně zabýváme. To není, že bychom to odmítali, jak to může vypadat z nějaké korespondence, kterou vás bombarduje příslušný spolek. O tom nepochybuji. Ten spolek možná té věci na jedné straně prospěl, na druhé straně také neprospěl, protože si myslím, že řada pojišťoven byla připravena některé své bolístky z minula zhojit docela generózní cestou, ale když se ocitly pod tlakem, řekl bych, organizované skupiny, tak se možná trochu lekly a zaujaly opatrnější a defenzivnější postoj. Ale to není podstatné.
Naprosto souhlasím. My z toho vyvozujeme nějaké obecné závěry. Naštěstí -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane guvernére, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud diskutujete jiné téma než výkon dohledu nad finančním trhem, tak prosím v předsálí! Myslím to vážně, abych vás nemusel diktovat do protokolu z projednávání tohoto bodu. Děkuji, pokračujte.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Ano, děkuji. V mezidobí se také změnila legislativa, a to nejenom v samotném zprostředkování, díky vám. Za to jsem skutečně rád, protože pojistný trh, a mám s tím osobní zkušenost, bylo asi to největší eldorádo, které tady ještě přežívalo na retailovém finančním trhu. Dnes není možné, protože na to existují jednoznačné judikáty Nejvyššího soudu, aby bylo životní pojištění nabízeno bez rizikové složky. Dnes to prostě není možné, a je to jednoznačně diskvalifikační parametr. To je jedna věc.
Druhá věc se týká toho, co je zase už dneska standardem. Klient na začátku musí být spolehlivě informován o tom, jaké náklady s tím produktem jsou spojeny, to znamená, jaké jsou poplatky, jaké jsou různé srážky atd., a to se týká i situace, kdy on předčasně odstoupí od té smlouvy a bude vyplaceno to takzvané odstupné. To jsou dnes elementární parametry, které už si nedovolí nikdo ve smlouvách pominout, a my samozřejmě dbáme na to, aby takto vypadaly ty produkty, ale také zejména aby se ty produkty tímto způsobem také prodávaly, protože ten zakopaný pes často ležel v té kvalitě a možná občas ještě se může objevit v kvalitě distribuce.
Takže my se tím zabýváme, my nejsme účastníky soukromoprávních sporů a nechceme být, a jsme připraveni příslušným orgánům Sněmovny, podvýboru nebo rozpočtovému výboru podat i bližší informaci k té kauze z našeho pohledu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu guvernérovi za odpověď. Ještě před panem předsedou s faktickou poznámkou pan poslanec Patrik Nacher.
Ještě než mu udělím slovo, konstatuji omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Ze zdravotních důvodů se omlouvají Andrea Brzobohatá a Karel Schwarzenberg a z důvodu jednání se omlouvá paní ministryně a místopředsedkyně vlády Alena Schillerová a Jiří Kobza.
Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já děkuji za tu odpověď, jenom bych chtěl podtrhnout,já jsem to i říkal - teď se nejedná o ty smlouvy, které jsou v současné době nabízeny, a to jak z hlediska provize, která je rozdělena v pěti letech, tak i z hlediska konstruktu toho životního pojištění, dokonce, pokud si vzpomenu, tak někdy v letech 2014-2015 Česká národní banka zakázala tento produkt prodávat jako svého druhu spoření.
Ne, ten můj dotaz směřoval k těm nakumulovaným smlouvám, které tam jsou z minulosti a které tam prostě jsou. Teď nemyslím ty, které už byly vypovězeny a znovu přetočeny, ale teď myslím ty, které tam ti lidé mají, kde jim bylo slibováno 6 % ročně, budou pojištěni atd., známe to všichni, a oni v případě, že se rozhodnou pro ukončení, tak to odstupné u některých pojišťoven je právě kráceno, někde skutečně tam není riziková složka, viděl jsem smlouvu, kde je nula, někde je deset tisíc, je to úplně absurdní. Tak mně jde o tuhle věc, to znamená o ten problém, který je nakumulován z minulosti a ke kterému se my teď nějakým způsobem budeme muset postavit.
Samozřejmě, ta opatření, o kterých jsem tady mluvil, jako že ten institut hromadných žalob a podobně, tak to už je pak následek toho, kdy ti lidé se právem budou sdružovat, protože ty případy jsou v tomto případě obdobné, smlouvy jsou jako přes kopírák, to znamená, že to podle mě typicky spadá do institutu hromadných žalob. Ale to už jsou pak ty věci, které se budou řešit před soudem. Ale my se teď tady bavíme právě o roli České národní banky. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem vystoupí předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane guvernére, vážené kolegyně a kolegové, já jsem chtěl nejprve mluvit k části, která se týká směnárenské činnosti, a poděkovat panu guvernérovi za tu spolupráci, kterou jsme měli i s kolegou Patrikem Nacherem v roce 2018, kdy jsme se skutečně zabývali dopodrobna touhle problematikou a ve spolupráci s Ministerstvem financí jsme navrhli novelu zákona o směnárenství. A chtěl jsem se zeptat pana guvernéra, jestli už jsou nějaké informace, že došlo ke poklesu počtu stížností v souvislosti s tímto opatřením, které jsme učinili v Poslanecké sněmovně, oproti tomu poměrně vysokému počtu asi 30 stížností, které byly v roce 2018 v souvislosti zejména s těmi neadekvátními kurzy, řekněme, v centru Prahy, kde postupně dochází k likvidaci těch problémových směnáren. To je první dotaz.
A můj druhý dotaz naváže na tu problematiku, o které mluvil pan kolega Patrik Nacher. Já mám bohužel také úplně špatnou zkušenost s prodejem těchto investičních produktů. Protože jsem dostal nějakou smlouvu o nějakém životním nebo podobném úrazovém pojištění a po pěti letech spoření, kdy jsem tam odvedl 72 tisíc, tak už tam mám naspořeno krásných 25 tisíc. No neberte to! Velmi výhodný. A nezlobte se na mě, já jsem, řekl bych, gramotný právník, to znamená, jsem schopen se prokousat tou smlouvou, ale nejsem úplně gramotný tak, že bych byl jako super ekonom, abych rozuměl do těch detailů. A aby to člověk pochopil, o co vlastně jde, tak musí být jak právník, tak ekonom. Ale takových lidí, kteří by tohle zvládli opravdu do detailů, to jsou jednotky lidí, maximálně desítky, řekl bych, v téhle republice. A soud, pokud by to řešil, tak to bude rozplétat měsíce a roky.
Takže je to velmi složitá problematika a domnívám se, že ta regulace státu ve vztahu k informovanosti -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, i vás přeruším a znovu požádám sněmovnu o klid. Je tady nesmírný hluk, a když už si nevážíme jeden druhého, alespoň nechte pracovat stenografky. Děkuji, pokračujte.
Poslanec Jakub Michálek: Takže si myslím, že pokud nějakou oblast regulovat, a to ve vztahu k transparenci toho podnikání, tak si myslím, že to je právě uzavírání takovýchto smluv. Protože kdyby mi to skutečně bylo představeno ten produkt jako "tohle je skvělý výhodný produkt, 72 tisíc do toho dáte a budete tam mít 25 tisíc a ještě vás pojistíme na úrazy", tak bych si to asi rozmyslel a nějak bych si to kvalifikovaně srovnal.
Já bych tedy chtěl alespoň v rámci svého povrchního seznámení s moderními trendy v oblasti ekonomie odkázat na metodiku, která se jmenuje RECAP, o které píše Richard Thaler ve své knížce Šťouch, kde popisuje v podstatě, jaké mají být zákonitosti regulace takto dlouhodobých aktivit, jako je spoření. Hlásí se tam k tomu, že by to nějakým způsobem mělo být maximálně zjednodušeno tak, aby člověk, který vstupuje do takového vztahu, dostal prostě jeden papír s velkými písmeny, který bude ve standardizované podobě, na jehož tvorbě se bude podílet minimum úředníků, projde nějakým testováním na průměrném občanovi České republiky, který na základě jeho přečtení orientačně pochopí, jestli ten produkt je pro něj vhodný, nebo nevhodný. Protože ten způsob, jakým jsou sdělovány informace v současné době, je naprosto nedostačující. A musí to být prostě standardizované, musí to být vysvětlené pojmy, kterým ten člověk normálně porozumí, a ne že si je bude hledat na stránce 77 pojistných podmínek, které se ještě navíc v průběhu té smlouvy mění. Tak, aby tam byly ty základní finanční ukazatele, ty číselné parametry, které jsou podstatné pro rozhodnutí toho spotřebitele.
Takže já si myslím, že tady bychom měli naopak tu regulaci zpřísnit tak, abychom pomohli spotřebitelům dělat informovaná rozhodnutí, což se dneska evidentně neděje. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michálkovi. Ještě, než dám slovo k faktické poznámce Patriku Nacherovi, tak konstatuji došlou omluvu z dnešního jednání. Od 16 hodin do konce jednacího dne se omlouvá Monika Jarošová.
Pane poslanče, máte nyní slovo k faktické poznámce.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já bych tady nabídl svému kolegovi Jakubu Michálkovi, když říkal, že je gramotný právník, kurzy finanční gramotnosti. A jako první krok je, že mu dám, až tady odsud odejdu, knížku Konec finančních negramotů v Čechách, kterou jsem už v roce 2015 psal o tom produktu IŽP. Ten produkt vlastně, když se na to díváte, ani člověk finančně gramotný být nemusí. Tady bych se i ČNB zastal, protože to je takové tři v jednom. Ono se to prodávalo jako spoření, investice, pojištění, takový instantní produkt, který vám vlastně jako ulehčí cestu do pojišťoven, do banky, všude. Máte to všechno v jednom, jako když si dáte instantní kávu. Nemusíte si nic kolem připravovat, je to hrozně jednoduchý, ale nedá se to moc pít. Tak asi na tomto smyslu je to postaveno.
To znamená, že bohužel, když se podíváte do té historie, tak to bylo dáno tím, že ti poradci to prodávali častěji než třeba penzijní připojištění, protože tam třeba ta provize byla od začátku zastropovaná, zatímco tady nikoliv. To znamená, tohle všechno se naštěstí změnilo, nicméně problém je, a na tom se asi shodneme všichni a k tomu směřují ty dotazy na pana guvernéra, že byť se to dneska už v té podobě a v té intenzitě stát nemůže, tak se to prostě stávalo v minulosti a tady ty miliony smluv jsou. A teď je potřeba - skutečně je to ve vzduchu jako ten koronavir - to znamená, co se s tím bude dít a co dělá ČNB v té prevenci. Mně jde o tu prevenci, protože o té se bavíme a to je hlavní argument u toho zpřísnění u těch hypoték. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Do rozpravy se ještě hlásí guvernér České národní banky. Prosím, pane guvernére, máte slovo.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážená Sněmovno, já se omlouvám panu poslanci Nacherovi. Já jsem zapomněl tu část jeho dotazu. Ano, pokud jde o tu jím nazývanou prevenci, abych to nazval vpředhledící obezřetnost ohledně pojišťoven, tak to nás samozřejmě mimořádně zajímá a to je také náš hlavní úkol starat se o to, aby ty pojišťovny byly trvale udržitelné a nedostali jsme se do nějakého turbulentního vývoje. My to vyhodnocujeme průběžně.
My si nemyslíme, že riziko z těch potenciálně prohraných soudních sporů v těch jednotlivých případech je takové, že by mělo ohrozit solventnost pojišťoven. Zatím tomu nic nenasvědčuje. Pojišťovny samozřejmě také mají svoje vlastní kapitálové solventnostní plánování. Oni vytvářejí rezervy i na tyto špatně předvídatelné události a také se to v zásadě týká velkých pojišťovacích skupin s velmi silnými zahraničními akcionáři. Takže ten trh by tím rozhodně neměl být nějak zásadněji stresován. To bude věc, kterou my ale testujeme. My ji u těch pojišťoven testujeme nejméně dvakrát ročně a budeme ji testovat samozřejmě i nadále. To je jasné. Takže myslím, že se shodneme. Tady ta věc se skutečně vyvíjí v čase. My máme stejně tak jako vy zájem na tom, aby ten trh fungoval efektivně. Aby mohl fungovat efektivně, je třeba, aby všichni jeho účastníci byli pokud možno přiměřeně v rovnocenném, nebo regulací vyvažovaném rovnocenném postavení.
K panu poslanci Michálkovi. Ano, směnárny - zaměstnává nás to velmi. Nicméně si myslím, že jsme díky vám, ve spolupráci s vámi, udělali velký kus dopředu. Odebíráme licence. Bohužel správní právo je složité, trvá to nějakou dobu. Teď se ukazuje, že v těch dotčených vykřičených institucích v Praze největší problém je, že řada těchto skutečně až podvodně založených, nebo řekl bych podvodným business case založených směnáren sídlí v objektech hlavního města Prahy, tak je třeba taky, aby se postarali případně oni.
Protože my nejsme schopni vzhledem k obecné legislativě občanského zákoníku a korporátního práva vlastně zabránit tomu, aby oni se nějakým způsobem neustále recyklovali. Oni už vědí, že skončí, my jim odebereme licenci, ale oni už mají připravenou další schránku, to je s. r. o., na v podstatě nějaké "kmenové listy", něco jako akcie na doručitele, kde my nejsme schopni nikdy dohledat toho reálného vlastníka. Tam je bílý kůň s bydlištěm na Ukrajině nebo na východním Slovensku, a celý kolotoč začíná znovu. My samozřejmě hned jdeme na kontrolu, hned začíná to správní řízení, ale bohužel to bude zase měsíce trvat.
K tomu IŽP, to už myslím za mě odpověděl pan poslanec Nacher. Situace se skutečně změnila. A já myslím, že platí taková dobrá stará zásada, že by si člověk neměl kupovat produkty, kterým vůbec nerozumí, o čem to vlastně je, co to dělá, k čemu to slouží. A to si myslím, že by jistou část tady těchto kolizí vyřešilo, ale dneska situace klienta už je podstatně lepší z hlediska jeho informovanosti, a budeme na tom určitě také dále spolupracovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu guvernérovi České národní banky. A nyní ještě faktická poznámka poslance Jakuba Michálka. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl reagovat na předřečníka, pana guvernéra. Chtěl jsem poprosit, jestli by mi když tak mohl písemně poslat nějaké poznatky, kde si myslí, že by měla být iniciativa hlavního města Prahy. Já se obrátím pak na hlavní město Prahu případně s tím seznamem objektů, ve kterých jsou nějaké problematické směnárny. Pokud já jsem informován, tak Praha dělá nějaká opatření a několik směnáren už tímto způsobem bylo zlikvidováno, ale jestli jsou tam nějaké problematické, tak se na to rád ještě zaměřím.
A ještě jsem chtěl poprosit, pokud máte poznatky o tom, že se nedaří z hlediska správního řízení podle správního řádu efektivně třeba doručovat entitám, které jsou v zámoří, mají tam sídla a podobně, jestli to komplikuje tato řízení, protože takové podobné poznatky jsem měl třeba ve stavebním řízení, tak zase poprosím, jestli by bylo možné nějakým způsobem nám to předat, abychom to mohli řešit, až bude otevřen správní řád.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě než budeme pokračovat, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, z důvodu (nesroz.) se omlouvá pan poslanec Krejza.
Nyní pan poslanec Jan Lipavský, také s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, mě velice zaujal příspěvek pana guvernéra, kdy on vlastně popsal, že má Česká národní banka problém ve svém jakoby výkonu té regulatorní činnosti, protože se do systému dostávají bílí koně. To znamená, to byl příklad Ukrajiny nebo východního Slovenska. Takže mě by zajímalo, jestli Česká národní banka plánuje připravit nějakou změnu zákona tak, aby se do toho systému ti bílí koně nedostávali, nebo aby se jim ten vstup ztížil. To je naprosto zásadní věc. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nebyla to sice faktická poznámka, ale jsem tolerance sama. Pan guvernér se hlásí. Máte slovo, pane guvernére.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji vám, pane místopředsedo. Vážená sněmovno, to je obecný problém, já nejsem právník, omlouvám se právníkům, podle mého jenom odhadu, občanského práva a korporátního práva. Na druhou stranu nesmíme vylít dítě i s vaničkou. Já chápu, že pro jisté typy podnikání nám nevadí, že máme eseróčka s akciemi, tedy s kmenovými listy. Ale zrovna je ten malý okraj finančního trhu, který není nijak významný z hlediska finanční stability, je to spíš otázka nějaké reputace České republiky a zejména hlavního města Prahy. A protože samozřejmě právo dneska umožňuje, aby směnárník měl eseróčko, to je v pořádku, a tam samozřejmě se nám recyklují takové podobné - je to naprostá menšina, ale tam samozřejmě s tím bojujeme. My víme, že jednoho zakážeme, odebereme licenci, a on už má dalších pět schránek tohoto typu, splní formální podmínky pro směnárníka, což je v pořádku, že jsou víceméně formální, protože to není byznys, který by měl být strašně svázán nějakou přehnanou regulací, ale tady v tom konkrétním případě to pak tropí problémy.
Já tím chci jenom spíš vysvětlit možná veřejnosti, protože to je i v médiích, proč to všechno tak dlouho trvá a jak to, že se to vlastně objevuje znovu. Ale říkám, je to několik vyjmenovaných případů na exponovaných místech v Praze. A my budeme dál v rámci toho všeho, co máme v rukou, po tom šlapat, abychom to nějakým způsobem vymýtili. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu guvernérovi za jeho reakci. Nemám jinou přihlášku do rozpravy, ptám se, kdo se hlásí z místa. Pokud nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Otevírám podrobnou rozpravu. Hlásí se pan zpravodaj v podrobné rozpravě. Máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Já jsem byl vyzván, abych přednesl ještě jednou usnesení, aby to bylo formálně v pořádku, procesně. Čili usnesení rozpočtového výboru z 27. schůze ze dne 4. září 2019 ke Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018, sněmovní tisk 537.
Po úvodním slově zástupce České národní banky, guvernéra pana Rusnoka, zpravodajské zprávě poslance Raise a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé bere na vědomí Zprávu České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018; za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018"; pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu. Což tímto činím. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě než ukončím podrobnou rozpravu, konstatuji došlou omluvu, z důvodu nemoci se omlouvá paní poslankyně Lenka Kozlová.
Slyšeli jste návrh usnesení. Rozpočtový výbor nám doporučuje, aby Poslanecká sněmovna vzala na vědomí Zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018. Já vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Já ještě zagonguji, protože jsem požádal některé hlučné skupinky, aby diskutovaly v předsálí, tak počkám, až se ti zájemci o hlasování dostaví do sálu.
O návrhu na usnesení, vzetí na vědomí této zprávy, rozhodneme v hlasování číslo 68, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. (Hlasy: Nejde.)
Nejde to, tak ještě jednou, teď. Bylo spuštěno hlasování číslo 68. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 68 ze 126 přítomných pro 110, proti nikdo. Usnesení bylo schváleno.
Děkuji panu guvernérovi, děkuji zpravodaji a končím bod č. 220.
Dalším bodem našeho jednání je bod 221. Já děkuji jak panu guvernérovi České národní banky Ing. Jiřímu Rusnokovi, tak zpravodaji panu Raisovi, že zůstali u stolku zpravodajů, protože bodem 221 je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.