(18.40 hodin)
(pokračuje Hanzel)
Zahajuji podrobnou rozpravu, do které nemám nikoho přihlášeného elektronicky ani z místa. Končím podrobnou rozpravu. Přikročíme k hlasování o celém návrhu usnesení.
Přednesu návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Radka Vondráčka, Vojtěcha Pikala, Marka Bendy, Jana Chvojky, Marie Pěnčíkové, Radovala Vícha, Jana Farského, Markéty Pekarové Adamové a Jiřího Miholy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 666.
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 304. Přihlášeno 147 poslankyň a poslanců, pro 144, proti 0, zdrželi se 3. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byla vysloven souhlas, a projednávání tím končí.
Nyní přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je
119.
Návrh poslanců Jakuba Michálka, Jaroslava Faltýnka, Jana Farského,
Tomia Okamury a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění
ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 390/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 390/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Černohorský.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Platné znění Ústavy České republiky upravuje neslučitelnost funkcí v článku 21 a v článku 22 Ústavy. Současná ústavněprávní úprava však nevylučuje souběh výkonu funkce poslance a člena vlády.
S různými formami neslučitelnosti funkce poslance a člena vlády se lze v hojné míře setkat i v zemích s takzvaným parlamentním systémem, jako je například Belgie, Nizozemsko, Rakousko nebo náš nejbližší soused, Slovensko. V těchto zemích je na rozdíl od prezidentských systémů, kde dochází k absolutní neslučitelnosti a zániku mandátu, zavedena zvláštní forma neslučitelnosti, takzvaný klouzavý mandát, kdy se dočasným poslancem stává náhradník, který nastupuje místo člena vlády.
Navrhovaná právní úprava řeší neslučitelnost funkcí poslance a člena vlády institutem takzvaného klouzavého mandátu, kdy mandát poslance sklouzne na jeho náhradníka, který kandidoval na kandidátní listině téže politické strany nebo politického hnutí ve stejném volebním kraji. Smyslem zákazu vykonávat souběžně funkce je důsledná realizace principu dělby moci, a zároveň s ohledem na časovou náročnost výkonu těchto funkcí jejich kumulace může vést k absenci při zasedání komor Parlamentu a vyčerpání času ministrů účastí na jednáních Sněmovny nesouvisejících s jejich resortem. Tento čas by ministři mohli věnovat výkonu své funkce, zejména řízení svého resortu a zastupování zájmů České republiky v zahraničí.
Důsledkem velkého vytížení ministrů, kteří jsou zároveň poslanci, je jejich nízká účast v hlasování Poslanecké sněmovny. Například při průzkumu u České televize byla průměrná účast při sněmovních hlasováních za rok 2013 až 2017 u 14 ministrů celkem 54 %, přičemž průměr za ostatní poslance činil zhruba 77 %.
Důvody pro zavedení institutu klouzavého mandátu do právního řádu České republiky jsou, za prvé, posílení principu dělby moci a náležité kontroly vlády Poslaneckou sněmovnou, například prostřednictvím interpelací podle článku 53 a činnosti ve výborech. Poslanec, který je současně členem vlády, sám sebe logicky nezávisle kontrolovat nemůže. Tento návrh může výrazně zvýšit množství času vlády pro výkon práce na plný úvazek, aby nemuseli trávit celých cca 80 jednacích dnů Poslanecké sněmovny z celkových 250 pracovních dnů ročně na plenárních jednáních. Zde by měli být pouze v případech, kdy je jejich účast užitečná, v případě interpelací nutná, například potom následně na vyžádání Sněmovny nebo jejích orgánů, předkládání resortních tisků, při jednání o důvěře vlády atd. Významně by se snížila nutnost párování a posílila by se akceschopnost křehké vládní většiny, pro jejíž návrhy je absence ministrů a poslanců zároveň v hlasování riziková. Předseda vlády i ministr zahraničí by navíc měli lepší podmínky pro zastupování zájmů České republiky v zahraničí.
Pokud jde o výhrady, které zazněly, že zavedením klouzavého mandátu by se oslabil vztah mezi vládou a Sněmovnou, pak je třeba říct, že v českém ústavním systému je tento vztah postaven na důvěře Sněmovny ve vládu. Politické síly, které mají většinu ve Sněmovně, formují vládu s většinou ve Sněmovně a tuto většinu si po dobu volebního období udržují, přičemž samotná účast ministrů v hlasování či na jednáních mimo jejich gesci nemá na tento vztah vliv. Mechanismy udržování koaliční většiny stran ve Sněmovně jsou dány politickými vztahy uvnitř jednotlivých politických sil a přítomnost ve Sněmovně na ně nemá podstatný vliv. Lze tak očekávat nejvýše zhoršení podmínek pro poslance, pro které bude náročnější si ministra takzvaně odchytit přímo na plénu a řešit s ním neformálně vybrané problémy. Díky uvolněným dnům navíc si však bude moci ministr s tímto poslancem domluvit standardní schůzku. Relevantní není ani námitka snížení účasti ministrů ve Sněmovně, která je už teď dle hlasování velmi nízká.
Smyslem našich ústavních pravidel nemá být samoúčelná účast ministrů na jednání Sněmovny, nýbrž pouze účast ve věcech jejich působnosti a v jiných věcech, kdy tak Sněmovna výslovně rozhodne. Bude tak v praxi mnohem realističtější od ministrů důsledně vyžadovat, aby se zúčastnili písemných a ústních interpelací, kde je účast zatím spíše nedostatečná.
Děkuji za úvodní slovo.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Kateřina Valachová. A než se ujme slova, přečtu omluvy. Paní poslankyně Tereza Hyťhová se omlouvá dnes od 18.20 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Petr Vrána dnes od 18.20 hodin do konce jednacího dne z důvodu nemoci. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, vážená vládo, co se týká tohoto poslaneckého návrhu zákona, tak pouze doplním, že věcí se zabývala už i stálá komise pro Ústavu, která většinově podpořila ten institut klouzavého mandátu a jeho zapojení do našeho ústavního pořádku. Určitě je důležité říct za mne jako zpravodaje, že předpokládáme ještě určité doplnění souvisejících právních předpisů včetně jednacího řádu tak, abychom měli plnou jistotu, co zavedení klouzavého mandátu bude znamenat. A naposledy, jako zpravodajka samozřejmě doporučím, aby tento návrh změny Ústavy projednala stálá komise pro Ústavu a ústavně-právní výbor. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného jednoho poslance, a to pana Stanislava Grospiče. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se krátce vyjádřil k předloženému sněmovnímu tisku. Předkladatelé tohoto ústavního zákona si od něj slibují, že bude doplněna Ústava České republiky o institut takzvaného klouzavého mandátu, který by vylučoval souběh výkonu funkce poslance a člena vlády, tedy ministra, což současná ústavněprávní úprava nevylučujte, a tedy souběh výkonu obou funkcí umožňuje.
Dle předkladatelů je smyslem zákazu vykonávat souběžné funkce důsledná realizace principu dělby moci. S tím bych si dovolil polemizovat. Jako důvody zavedení institutu takzvaného klouzavého mandátu uvádějí také předkladatelé vedle zmíněné dělby moci, za prvé, náležitou kontrolu vlády Poslaneckou sněmovnou, a za druhé, výrazné zvýšení možnosti času členů vlády pro výkon práce, například na plný úvazek.
Předkládaný návrh se nedotýká senátorů, protože by takový krok vyžadoval velmi široké změny volebního systému naší země do Senátu a zřejmě by si také vyžadoval zavedení například institutu náhradníka, prostě rozsáhlejší úpravu tohoto systému.***