Středa 12. února 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomáš Hanzel)
119.
Návrh poslanců Jakuba Michálka, Jaroslava Faltýnka, Jana Farského,
Tomia Okamury a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění
ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 390/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 390/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Černohorský.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Platné znění Ústavy České republiky upravuje neslučitelnost funkcí v článku 21 a v článku 22 Ústavy. Současná ústavněprávní úprava však nevylučuje souběh výkonu funkce poslance a člena vlády.
S různými formami neslučitelnosti funkce poslance a člena vlády se lze v hojné míře setkat i v zemích s takzvaným parlamentním systémem, jako je například Belgie, Nizozemsko, Rakousko nebo náš nejbližší soused, Slovensko. V těchto zemích je na rozdíl od prezidentských systémů, kde dochází k absolutní neslučitelnosti a zániku mandátu, zavedena zvláštní forma neslučitelnosti, takzvaný klouzavý mandát, kdy se dočasným poslancem stává náhradník, který nastupuje místo člena vlády.
Navrhovaná právní úprava řeší neslučitelnost funkcí poslance a člena vlády institutem takzvaného klouzavého mandátu, kdy mandát poslance sklouzne na jeho náhradníka, který kandidoval na kandidátní listině téže politické strany nebo politického hnutí ve stejném volebním kraji. Smyslem zákazu vykonávat souběžně funkce je důsledná realizace principu dělby moci, a zároveň s ohledem na časovou náročnost výkonu těchto funkcí jejich kumulace může vést k absenci při zasedání komor Parlamentu a vyčerpání času ministrů účastí na jednáních Sněmovny nesouvisejících s jejich resortem. Tento čas by ministři mohli věnovat výkonu své funkce, zejména řízení svého resortu a zastupování zájmů České republiky v zahraničí.
Důsledkem velkého vytížení ministrů, kteří jsou zároveň poslanci, je jejich nízká účast v hlasování Poslanecké sněmovny. Například při průzkumu u České televize byla průměrná účast při sněmovních hlasováních za rok 2013 až 2017 u 14 ministrů celkem 54 %, přičemž průměr za ostatní poslance činil zhruba 77 %.
Důvody pro zavedení institutu klouzavého mandátu do právního řádu České republiky jsou, za prvé, posílení principu dělby moci a náležité kontroly vlády Poslaneckou sněmovnou, například prostřednictvím interpelací podle článku 53 a činnosti ve výborech. Poslanec, který je současně členem vlády, sám sebe logicky nezávisle kontrolovat nemůže. Tento návrh může výrazně zvýšit množství času vlády pro výkon práce na plný úvazek, aby nemuseli trávit celých cca 80 jednacích dnů Poslanecké sněmovny z celkových 250 pracovních dnů ročně na plenárních jednáních. Zde by měli být pouze v případech, kdy je jejich účast užitečná, v případě interpelací nutná, například potom následně na vyžádání Sněmovny nebo jejích orgánů, předkládání resortních tisků, při jednání o důvěře vlády atd. Významně by se snížila nutnost párování a posílila by se akceschopnost křehké vládní většiny, pro jejíž návrhy je absence ministrů a poslanců zároveň v hlasování riziková. Předseda vlády i ministr zahraničí by navíc měli lepší podmínky pro zastupování zájmů České republiky v zahraničí.
Pokud jde o výhrady, které zazněly, že zavedením klouzavého mandátu by se oslabil vztah mezi vládou a Sněmovnou, pak je třeba říct, že v českém ústavním systému je tento vztah postaven na důvěře Sněmovny ve vládu. Politické síly, které mají většinu ve Sněmovně, formují vládu s většinou ve Sněmovně a tuto většinu si po dobu volebního období udržují, přičemž samotná účast ministrů v hlasování či na jednáních mimo jejich gesci nemá na tento vztah vliv. Mechanismy udržování koaliční většiny stran ve Sněmovně jsou dány politickými vztahy uvnitř jednotlivých politických sil a přítomnost ve Sněmovně na ně nemá podstatný vliv. Lze tak očekávat nejvýše zhoršení podmínek pro poslance, pro které bude náročnější si ministra takzvaně odchytit přímo na plénu a řešit s ním neformálně vybrané problémy. Díky uvolněným dnům navíc si však bude moci ministr s tímto poslancem domluvit standardní schůzku. Relevantní není ani námitka snížení účasti ministrů ve Sněmovně, která je už teď dle hlasování velmi nízká.
Smyslem našich ústavních pravidel nemá být samoúčelná účast ministrů na jednání Sněmovny, nýbrž pouze účast ve věcech jejich působnosti a v jiných věcech, kdy tak Sněmovna výslovně rozhodne. Bude tak v praxi mnohem realističtější od ministrů důsledně vyžadovat, aby se zúčastnili písemných a ústních interpelací, kde je účast zatím spíše nedostatečná.
Děkuji za úvodní slovo.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Kateřina Valachová. A než se ujme slova, přečtu omluvy. Paní poslankyně Tereza Hyťhová se omlouvá dnes od 18.20 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Petr Vrána dnes od 18.20 hodin do konce jednacího dne z důvodu nemoci. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, vážená vládo, co se týká tohoto poslaneckého návrhu zákona, tak pouze doplním, že věcí se zabývala už i stálá komise pro Ústavu, která většinově podpořila ten institut klouzavého mandátu a jeho zapojení do našeho ústavního pořádku. Určitě je důležité říct za mne jako zpravodaje, že předpokládáme ještě určité doplnění souvisejících právních předpisů včetně jednacího řádu tak, abychom měli plnou jistotu, co zavedení klouzavého mandátu bude znamenat. A naposledy, jako zpravodajka samozřejmě doporučím, aby tento návrh změny Ústavy projednala stálá komise pro Ústavu a ústavně-právní výbor. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného jednoho poslance, a to pana Stanislava Grospiče. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se krátce vyjádřil k předloženému sněmovnímu tisku. Předkladatelé tohoto ústavního zákona si od něj slibují, že bude doplněna Ústava České republiky o institut takzvaného klouzavého mandátu, který by vylučoval souběh výkonu funkce poslance a člena vlády, tedy ministra, což současná ústavněprávní úprava nevylučujte, a tedy souběh výkonu obou funkcí umožňuje.
Dle předkladatelů je smyslem zákazu vykonávat souběžné funkce důsledná realizace principu dělby moci. S tím bych si dovolil polemizovat. Jako důvody zavedení institutu takzvaného klouzavého mandátu uvádějí také předkladatelé vedle zmíněné dělby moci, za prvé, náležitou kontrolu vlády Poslaneckou sněmovnou, a za druhé, výrazné zvýšení možnosti času členů vlády pro výkon práce, například na plný úvazek.
Předkládaný návrh se nedotýká senátorů, protože by takový krok vyžadoval velmi široké změny volebního systému naší země do Senátu a zřejmě by si také vyžadoval zavedení například institutu náhradníka, prostě rozsáhlejší úpravu tohoto systému.
Předkladatelé upozorňuji, že tento návrh bude mít mírný dopad na státní rozpočet, odhadují to na těch 10-15 milionů, jak je v důvodové zprávě, ročně a odhadují to tím, že nastoupí tedy náhradník, který by měl mít nárok na všechny náležitosti poslance, zatímco ministr-poslanec pobírá pouze jeden plat, a to plat, který je vyšší, a vyplývá to ze zákona tedy o platu č. 236/1995 Sb. v platném znění.
Chtěl bych říci, předložený návrh svojí konstrukcí a svým obsahem neřeší z mého pohledu úpravu institutu tzv. klouzavého mandátu, ale pouze a toliko rozšiřuje taxativní výčet důvodů, pro které mandát poslance zaniká, zachování mandátu poslance formou institutu tzv. klouzavého mandátu pak v takovém případě nemůže být akceptovatelné. Vím, že už jsou souběžně v systému uloženy dva pozměňovací návrhy. Možná k tomuto momentu jich je i více. Z těchto důvodů ovšem nelze ale navrhovanou úpravu brát tak a predikovat, že budou tyto návrhy akceptovatelné, anebo součástí navrhované úpravy, a proto navrhovaná úprava o klouzavém mandátu, pokud by měla být přijata v podobě, jak je předložena, nebude vlastně úpravou klouzavého mandátu, ale pouze úpravou taxativního výčtu dalšího ukončení výkonu mandátu. Nelze souhlasit ani s názorem předkladatelů, že navrhovaná úprava bude mít mírný dopad na vládní nebo státní rozpočet. Rozpočet Poslanecké sněmovny je vždy stavěn na zhruba 200 poslanců bez ohledu na to, zda některý z nich bude ministrem, či nikoliv.
Chtěl bych v této souvislosti tedy říci, že je možné, a vím, že se předkladatelé inspirovali úpravou, která je ve Slovenské republice a zejména v Rakouské republice. V Rakouské republice tato úprava měla širokou genezi. Byla postavena na zvyklosti, a teprve následně velice složitě se stala součástí právního řádu této země. Slovenská republika zase pregnantně stanoví otázky vzniku, zániku mandátu náhradníků, jeho postoupení případně dalším osobám či volbě, kdo vlastně z náhradníků bude potenciálně na tento post nahrazovat. Naše navrhovaná úprava v tisku 390 je velice lakonická. Přinese ve své podstatě řadu problémů a nebude řešit to, co si před ní předkladatelé zmiňují.
Já si dovolím v této souvislosti navrhnout vrácení tohoto zákona předkladatelům k přepracování.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Návrh jsem zaznamenal. Do obecné rozpravy nemám nikoho dalšího přihlášeného - tady paní poslankyně Němcová. Prosím.
Poslankyně Miroslava Němcová: Dobrý večer, dámy a pánové. Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dovolte jenom několik poznámek k předloženému návrhu zákona.
Za prvé bych chtěla říci, že ty odkazy na země, v nichž je klouzavý mandát zaveden, to znamená ty, které byly zmiňovány, Nizozemsko, Rakousko, Slovensko, tak dvě z nich jsou dvoukomorovým parlamentem - Nizozemsko, Rakousko, ale jsou voleny do obou komor poměrným volebním systémem a jsou známi náhradníci v případě klouzavého mandátu automaticky, kteří by nastoupili. Slovensko je jednokomorový parlament, kde poměrným volebním systémem automaticky vznikají náhradníci, kteří mohou na to místo nastoupit. To mám dojem, že u nás nevzniká, tedy vzniká pouze u Poslanecké sněmovny a nevzniká to u Senátu.
Pro mě připadá jako nedostatečná, vadná a chybná zmínka od předkladatelů v tom, že se nemusíme zabývat tím, co se děje v Senátu, nebo případným klouzavým mandátem pro senátora, protože v minulosti byli senátoři málo zastoupeni ve vládě, tak je to tam nějak doslovně napsáno, a v této vládě nejsou vůbec, takže se tím nemusíme zabývat. Já myslím, že to je z podstaty vada toho zákona, velká a zásadní, pro kterou by neměl být v této podobě v žádném případě přijat, protože nikdo neví, jaké bude budoucí složení vlády. Říci, že komora jedna v našem dvoukomorovém systému má určitou část výhod a jiná bude mít automaticky nevýhody, pokud by tedy člen vlády pocházel ze Senátu, mi nepřipadá vůbec správné a z ústavního hlediska to považuji za závadné.
Vláda k tomu dala neutrální stanovisko. Toto neutrální stanovisko rozšiřuje o řadu výhrad, které si myslím, že se musí zásadním způsobem potom, pokud tedy návrh zákona bude postoupen do dalších čtení a bude přepracováván, tak v podstatě bude muset být celý přepsán, protože tak jak je představen, není životaschopný a nemůže v žádném případě fungovat jako něco, co by prospělo ústavnímu pořádku anebo vůbec vztahu komor ve vztahu k vládě apod. Zmínka o tom, že vláda se zodpovídá pouze Sněmovně a nikoliv Senátu, a proto není potřeba na Senát brát takový zřetel, mi nepřipadá relevantní, protože v legislativním procesu vláda musí, a je žádoucí, aby byla přítomna též v Senátu, a proto bychom se touto otázkou určitě měli i nadále zabývat.
Zdá se mi tedy, že ten návrh je velmi povrchní, sepsaný rychle, nedomyšlený. Nedávám žádný návrh, nechám tedy na Poslanecké sněmovně, jak s ním naloží pro další čtení, ale za sebe jsem přesvědčena, že v této podobě prostě nemůže v žádném případě být přijat, a čeká nás tedy stoprocentní přepracování toho návrhu, nebo 85procentní přepracování toho návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Nikoho dalšího do obecné rozpravy nevidím přihlášeného, tudíž končím obecnou rozpravu. Zagonguji a budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, který tady padl v obecné rozpravě. Ještě chvilku počkáme...
Zopakuji, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 305 je přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 31, proti 94, zdrželo se 28. Návrh byl zamítnut.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Nikoho nevidím, budeme hlasovat.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro přikázání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 306 přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 133, proti 0, zdrželo se 20. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Pan poslanec Grospič. Prosím.
Poslanec Stanislav Grospič: Poprosil bych o přikázání mandátovému a imunitnímu výboru, protože to úzce souvisí s jeho problematikou.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano. Paní poslankyně Valachová.
Poslankyně Kateřina Valachová: Žádám o přikázání stálé komisi pro Ústavu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Je tady nějaký další, jiný návrh? Nikoho nevidím. Budeme hlasovat o přikázání mandátovému a imunitnímu výboru.
Kdo je pro? Zahájil jsem hlasování. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 307 přihlášeno 152 poslankyň a poslanců, pro 135, zdrželo se 17. Návrh byl přijat.
A budeme hlasovat o přikázání stálé komisi pro Ústavu.
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 388 přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 136, proti 1, zdrželo se 16. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání mandátovému a imunitnímu výboru jako dalšímu výboru a stálé komisi pro Ústavu. Končím projednávání tohoto bodu.
Přerušuji jednání do zítřejších devíti hodin ráno, kdy budeme pokračovat odpověďmi na písemné interpelace. Přeji vám pěkný večer.
(Jednání skončilo v 19.00 hodin.)
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.