(15.10 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Kdyby to tak nebylo a kdyby skutečně šlo o zefektivnění toho procesu, tak má vláda jednoduchý nástroj, jak ten dopad na firmy minimalizovat, a to posunout tu splatnost DPH na druhé straně. To znamená, jsme OK, máme 15 dnů navíc, ale dáme vám třeba 5 dnů navíc na to, abyste to DPH odvedli. A ideálně by to měla vláda nastavit tak, aby se to cash flow zhruba vyrovnalo. A potom bych věřil paní ministryni, že skutečně šlo o ty zálohy, že šlo o jistotu daňových subjektů. Ale ve chvíli, kdy žádná takováhle úprava nenastala a jenom se prostě zadržuje 24 miliard cash flow celému jednomu segmentu hospodářství - a už je to i napsané ve státním rozpočtu, že jsou to příjmy pro tento rok, přestože ten zákon ještě dávno nebyl schválen -, tak je poměrně evidentní, že ten hlavní důvod je zlepšení opticky. Je to čistě opticky, protože tam nedochází k nějakému hospodářskému růstu, prostě se jenom zadrží peníze o 15 dnů déle, opticky se vylepší hospodaření státu.
S tímhle my nemůžeme souhlasit. Z toho důvodu se u tohoto návrhu zákona zdržíme, přestože víme, že přináší řadu pozitivních věcí, některé jsme sami navrhli, jako bylo těch 30 dnů navíc pro elektronické podání daňového přiznání. Nicméně těch 24 miliard, které vláda krátkodobě, ale periodicky zabavuje firmám, je podle nás hrubá chyba, pro kterou nemůžeme hlasovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jan Hrnčíř a připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Aha, s přednostním právem. Tak pardon, s přednostním právem vystoupí předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, prosím, a připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, paní ministryně, kolegyně, kolegové, formálně, abych nezapomněl, navrhuji, abychom opakovali druhé čtení. Hlavní důvod není politický spor o jednotlivé pozměňovací návrhy, k tomu se vrátím ve druhé části, ale to, že podle našeho názoru a např. i podle názoru Komory daňových poradců ten návrh, který nachystalo Ministerstvo financí a podala paní předsedkyně Vostrá, neodpovídá nálezu Ústavního soudu. My jsme to opravdu poměrně podrobně debatovali na rozpočtovém výboru, nicméně paní ministryně mě požádala, abych byl konkrétní, v čem to neodpovídá podle našeho názoru rozhodnutí Ústavního soudu. (Řečník se odmlčel, v sále je hluk. Předsedající: Tak...) Já vím, potom přes mikrofon poprosím, děkuji.
Paní ministryně to zná, nicméně pro vás pro všechny zopakuji tři klíčové články z rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil část stávajícího platného daňového řádu, který se týkal tzv. daňových formulářů. A byly to body 39, 40, 41. Já vám je nejdřív ocituji a pak vám popíšu, jak se podle mého názoru chybně s tím vypořádalo Ministerstvo financí a jak jednoduše by se s tím mohlo Ministerstvo financí vypořádat, já bych řekl za podpory celé Poslanecké sněmovny, protože to není tak politicky vyhrocené.
"Ústavní soud má za to, že vůči institutu předepsaného tiskopisu nelze z hlediska ústavnosti nic namítat. Jestliže však je vyplnění tiskopisu ukládáno jako povinnost, je třeba, aby jeho obsah" - aby jeho obsah, opakuji - "byl stanoven právním předpisem. V případě tiskopisu, jehož forma není dána zákonem ani podzákonným právním předpisem, abstraktní kontrola ústavnosti ukládaných povinností možná není." To znamená, když to přeložím, Ústavní soud říká: pokud má být daňový formulář, musí být formulován zákonným předpisem, aby případně Ústavní soud mohl zkontrolovat jeho ústavnost. Pokud tam není, tak Ústavní soud vlastně není schopen zkontrolovat ústavnost takového postupu Finanční správy.
Dále Ústavní soud pokračuje: "V návaznosti na východiska uvedená v nálezech spisové značky pléna Ústavního soudu 2410 a spisové značky pléna Ústavního soudu 3215 pak Ústavní soud dospěl k závěru, že napadené ustanovení § 72 odst. 1 daňového řádu porušuje právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů podle čl. 10 odst. 3 Listiny." Tady v zásadě v tomto odstavci Ústavní soud ukázal, proč to minulé znění daňového řádu v odstavci 72 - nebo v čem porušovalo ústavnost. A není to triviální věc. Bylo porušeno ústavní právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů. Tak si představme, kdyby někdo jiný tohle dělal, jaké by to mělo dalekosáhlé důsledky. Proto byl ten paragraf v daňovém řádu zrušen.
A bod 41, který doplňuje ty dva předchozí body: "Ústavnímu soudu tudíž nezbylo než konstatovat, že napadené ustanovení nesplňuje podmínky stanovené ústavním pořádkem pro uložení povinnosti daňovému subjektu sdělovat v přihlášce k daňové registraci, resp. v oznámení o změně registračních údajů a v řádném nebo dodatečném daňovém tvrzení údaje nezbytné pro správu daní. To nevylučuje případné zákonné zmocnění Ministerstva financí."
Z těchto tří odstavců je zřejmé, že Ústavní soud požaduje, aby na základě zákonného zmocnění stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou obsah daňového formuláře. Bohužel, a paní ministryně mi na to neodpověděla na rozpočtovém výboru, kdyby toto jednoduché ustanovení přenesli úředníci Ministerstva financí do toho pozměňovacího návrhu, tak si myslím, že tento pozměňovací návrh získá podporu vlastně všech přítomných poslanců, protože ono by to mohlo být velmi jednoduché.
Ministerstvo financí - omlouvám se. Paní předsedkyně Vostrá navrhuje, aby v § 72 odst. 4 - má tuto textaci: "Ministerstvo financí stanoví v potřebném rozsahu pro jednotlivé druhy daní vyhláškou podrobnosti údajů a náležitostí, které lze požadovat ve formulovaném podání, popř. její uspořádání nebo vzor formulářového podání." Já vůbec nechápu, proč se vzpírá Ministerstvo financí rozhodnutí Ústavního soudu, protože ten odstavec mohl být velmi jednoduchý a nekonfliktní a mohl znít např. takto: Ministerstvo financí je zmocněno vyhláškou vydat formulářové podání. Takhle jednoduché to mohlo být, ne pouze podrobností údajů a náležitostí.
Ve veřejném prostoru - a bylo to díky panu poslanci Ferjenčíkovi, je třeba vždycky připomenout toho, kdo si toho všiml - se debatuje formulářové podání pro tzv. papírové EET, resp. pro ty, kteří budou používat v EET zvláštní režim, které mělo 540 kolonek pro jeden kvartál. Všiml jsem si, že už je to staženo z webu Finanční správy. Ale kdyby to bylo vyhláškou Ministerstva financí, tak se to za prvé dostane do toho veřejného prostoru dřív a každý by se mohl bránit a mohl by Ústavní soud prozkoumat ústavnost.
Kdybych použil slova Andreje Babiše, kterými komentoval ty pravdivé tabulky, které ukazovaly DPH na pivo, tak slovy Andreje Babiše to napsal asi nějaký blb nějakou debilní tabulku, kterou po něm nikdo nechtěl. Myslím, že ta slova Andreje Babiše na ten případ docela sedí a taky ta tabulka byla stažena. Na tomto konkrétním případu vám ukazuji, proč je důležité vyhovět přání Ústavního soudu, aby ti, kteří to tvoří, měli odpovědnost, aby to byl právní předpis, aby se případně ti, kteří tu povinnost mají plnit, mohli bránit u Ústavního soudu. A my jsme přesvědčeni, že formulace - omlouvám se, to musím citovat - "stanoví podrobnosti údajů a náležitostí" neodpovídá tomu, že je to obsah. Můžeme se o to přít, ale podle mě ten spor je úplně zbytečný, malicherný a nevím, proč ho Ministerstvo financí vede.
To je důvod, proč navrhuji opakovat druhé čtení, s tím, že by Ministerstvo financí dopracovalo nebo změnilo tento pozměňovací návrh a on by plně odpovídal rozhodnutí Ústavního soudu. Samozřejmě my nevíme, jestli, pokud to bude takhle schváleno tady i v Senátu a bude to podepsáno prezidentem, zda ti, kterých se to týká profesně, nebo jejich podnikání, to opět napadnou u Ústavního soudu. Je to pravděpodobné. A je zbytečné zatěžovat Ústavní soud další agendou, když to můžeme vyřešit poměrně konformně a nekonfliktně tady. To bylo zdůvodnění toho procedurálního návrhu na opakování druhého čtení. A z těch pozměňovacích návrhů - moji kolegové z mého poslaneckého klubu bezesporu představí své pozměňovací návrhy. ***