(9.40 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Stejně tak se v té zelené dohodě, v té části, neříká nic o tom, že by se část odpadu mohla využít energeticky, což je logické. Ty odpady, které mají určitou výhřevnost, by prostě by mohly být přeměněny na tepelnou energii. Dneska samozřejmě se Evropská unie vydala cestou zavírání uhelných elektráren, zavírání tedy tím pádem uhelných dolů, likvidace celého toho uhelného průmyslu, což je samozřejmě nesmírně zásadní a významné rozhodnutí. Německo přijalo teď nedávno to rozhodnutí, již k roku 2038 se chtějí obejít bez uhlí. Přitom ty zdroje, jak je vidět, jim stačit nebudou. Já mám k tomu připravenou velmi podrobnou analýzu, kterou bohužel nemám možnost tady pronést, protože pan premiér nechodí na písemné interpelace, a já právě jsem na základě písemné interpelace vytvořil tady ten materiál, který ukazuje všechny tyhlety omyly, kterými se Evropská unie hodlá vydat.
Takže pozor na to. Ty záměry Evropské unie sepsané do Zelené dohody pro Evropu, Green New Deal, jsou takové, že naše zákonné prostředí prostě na to nebude stačit. Nejsme schopni vytvořit stoprocentně oběhové hospodářství. To prostě podle mého názoru i ze samotného principu možné není.
Dámy a pánové, já jsem si vědom těch problémů, jsem si vědom těch různých tlaků, kterým jsme každý z nás vystaveni. Myslím, že tady je potřeba se zachovat rozumně. Já už jsem jednou řekl, že vítám to, že ministerstvo připravilo tento zákon. Doporučil jsem poslancům za Občanskou demokratickou stranu, aby nebránili propuštění do druhého čtení. Samozřejmě, že ve druhém čtení se budeme snažit některé věci, o kterých si myslíme, že nejsou v tom zákoně správné, napravit.
Vím, že je tady nejčastěji zmiňovaný jednak tedy ten termín ukončení skládkování, který se z roku 2024 mění na rok 2030. Já jenom připomínám, že před, nevím, pěti lety možná jsem tady u toho mikrofonu před tím termínem 2024 varoval. Říkal jsem, že naše obce prostě nejsou připravené skončit se skládkováním takhle brzo. Prostě nejsou na to kapacity, nebude co dělat s tím odpadem. My jej sice můžeme krásně vytřídit, v tom jsme skutečně dobří, v tom jsou Češi dobří. Patří to k určitým, bych řekl, i novým takovým kulturním zvykům v rodinách odpady třídit, pak je odnášet na určené místo do těch různobarevných popelnic. A ten vytřídění materiál potom přichází do těch míst, kde se zpracovává nebo ještě dále třídí. Ale bohužel, když nám teď vypadli naši zahraniční odběratelé, tak část toho vytříděného odpadu prostě končí zase na skládce. Vytřídí se, zabalí do pěkných balíků a ty balíky se bohužel odvezou a vyhodí se do skládky. Čili chceme-li v tomto ohledu nějak pokročit, tak souhlasím s tím, abychom motivovali tu recyklaci, to myslím, že bude dobře, třeba tím, že podpoříme ve výběrovém řízení ty firmy, které budou schopné dávat do svých produktů určitou část recyklovaného odpadu.
Stejně tak je u nás problém vybudovat nové zařízení na energetické využití odpadu. Prostě je to zařízení, je to věc, která je poměrně mezi obyvatelstvem podezřelá. V podstatě strážci životního prostředí, všichni ekologičtí aktivisté vždycky proti té nové myšlence vystoupí, podávají žaloby, snaží se jejímu budování zabránit. Podle mého názoru opět je to cesta, kterou musíme jít. Je nezbytné část odpadu, který je k tomu vhodný, využít energeticky v příslušných zařízeních, a tedy i upravit podmínky pro budování tedy zařízení na energetické využití odpadu.
Ten zákon samotný je zákon, který prošel, jak už jsem řekl, s poměrně velkými problémy. Vláda jej myslím, pane ministře, stáhla z programu, ještě někdy na podzim jste to vrátili zpátky. Bylo k tomu, já nevím, asi tři tisíce připomínek, ne-li víc. Prošlo to s velikým množstvím rozporů. Prošlo to s velikým množstvím rozporů... Já jsem napočítal asi dvacet těch rozporů, které... (Probírá se písemnými podklady.) Tady to mám. Ano, dvacet, tady je uvedeno v naší zprávě, dvacet institucí, které podávaly rozpor. Je tady 32 hlavních témat, která jako rozpor byla podána k tomuto zákonu. To jednání s tiskem nebylo lehké.
Čili já bych chtěl na závěr shrnout, podpoříme posun do druhého čtení. A náš názor je ten, že podpoříme zavádění oběhového hospodářství v České republice, ale chceme, abychom se řídili zdravým rozumem a dbali na zachování konkurenceschopnosti českých firem. Budeme také bránit, a to už v tomto zákoně, zavádění přísnějších pravidel pro české občany a firmy a stanovování dřívějších termínů pro různá omezení, než je od nás z Evropské unie vyžadováno. To je ten gold-plating, který tady také někdo zmiňoval. Čili na to je třeba si dát pozor. Já jsem se podíval jenom letmo do zákona o obalech a opět vidím, že ty limity pro recyklaci jsou už skoro blízké k tomu, co si Unie dává jako svůj cíl v roce 2050. Není to 100 %, ale 85 % tam prostě, pane ministře, máte, těch recyklovaných obalů, což si myslím, že opět jsme nad rámec Evropské unie, a je to ten typický příklad toho gold-platingu, kterému se musíme bránit.
Budeme se pokoušet udržet možnost, aby si podnikatelé a živnostníci mohli bez omezení vybrat, komu budou předávat svůj živnostenský odpad, a naopak razantně odmítneme jeho povinné začlenění do komunálních systémů měst a obcí. Sice v zákoně to je, ale můžeme se obávat, že některé pozměňovací návrhy se budou snažit změnit jej v model povinný, kde bude povinnost předávat to do komunálních systémů. Zabráníme, nebo pokusíme se zabránit přenášení dalších finančních povinností na podnikatele z důvodu neochoty orgánů státu plnit své povinnosti. Čili zachovat ten princip poplatník, plátce odběru poplatků. A nechceme, aby se tedy přijal nějaký princip odpovědnosti toho producenta, jako je tomu dneska u DPH, kdy jsou podnikatelé stíháni vlastně tím daňovým úřadem velmi, velmi nekompromisně.
A ještě konečně, jak už jsem řekl, podpoříme takové ty nástroje pro posílení recyklace vedle tedy rozumného navýšení poplatků za skládkování. Říkám: rozumného navýšení poplatků.
Otázka, zdali je možný kompromis mezi termínem pro ukončení skládkování 2024 a tím termínem v zákoně 2030, je velká otázka. František Elfmark zmínil, že oni nepodpoří 2030. Já slyším ve svém okolí, že to je rozumné. Já si také myslím, že to je rozumné. Bude-li potřeba hledat kompromis, je třeba mluvit nejenom s představiteli těch lobbistických skupin, ale třeba zrovna i s obcemi, které se dělí na dva druhy. Některé obce mají skládku, provozují ji a mají užitek z toho, co jim ona skýtá v podobě těch poplatků. Jsou obce, které skládku nemají, a naopak musí tedy platit těm obcím skládkou vybaveným. Takže tady je třeba velmi citlivě, citlivě postupovat a jak při stanovení těch poplatků, i tedy té bonifikace za třídění být velmi, velmi rozumný a opatrný.
Čili my jsme připraveni k diskusi o tom. Ve druhém čtení předložíme své pozměňovací návrhy a těším se na projednávání v dalších etapách. K dalším zákonům ještě vystoupím, ale již ne tak obsáhle, tam myslím si, už ty věci jsou celkem zřejmé.
Děkuji za pozornost.***