(18.00 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přečtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Marek Výborný od 18 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů.
Takže ukončujeme v tuto chvíli interpelace a přejdeme k projednávání přerušeného bodu Závěrečná zpráva vyšetřovací komise k OKD, sněmovní dokument 3516. My se vystřídáme, takže děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobrý podvečer, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme tedy pokračovat v přerušeném bodu číslo
285.
Závěrečná zpráva Vyšetřovací komise k OKD
/sněmovní dokument 3516/
Pan Lukáš Černohorský je na místě. Pavla Golasowská jako zpravodajka také jistě zaujme místo u stolku zpravodajů. A můžeme pokračovat v přerušené rozpravě.
Ptám se, jestli chce pokračovat pan ministr Zaorálek. (Ne.) Mohu tedy považovat vaše vystoupení za ukončené v těch 13 hodin a pokračujeme tedy vystoupením pana poslance Josefa Hájka. Aha, pardon, paní zpravodajka, protože pan ministr mluvil mimo rozpravu s přednostním právem. Tak paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, přeji hezký večer. Dovolte mi, abych vám jako vyšetřovací komisí určená zpravodajka sdělila k tomuto bodu několik základních informací.
Vyšetřovací komise k OKD vznikla na základě usnesení číslo 58 Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 12. prosince 2017, nicméně svou činnost zahájila na počátku roku 2018. Lhůta k předložení závěrečné zprávy byla několikrát prodloužena vzhledem k rozsahu a náročnosti vyšetřované věci. Vyšetřovací komise k OKD jednala 45 jednacích dní na 20 schůzích, přičemž jednání probíhala nad rámec běžného parlamentního provozu, často během prázdnin.
Práce komise probíhala tak, že předmět činnosti byl rozdělen na tři části a každou část měla zpracovat skupina členů, jejichž závěry předložil určený zpravodaj. První část se týkala zahájení privatizačního procesu a ztráty majority státu v OKD, druhá část se týkala privatizace minoritního podílu státu v OKD a třetí část se týkala cesty OKD k insolvencím. Závěrečná zpráva tak vychází ze zpravodajských zpráv a podrobných analýz, které vyšetřovací komise zpracovala a které tvoří podklady závěrečné zprávy vyšetřovací komise. Závěrečná zpráva je společným a konsenzuálním dílem všech členů vyšetřovací komise, kteří v ní působili od začátku do konce a kterým byli nápomocni spolupracovníci z řad Policie České republiky, externích právních a ekonomických expertů a zaměstnanců Kanceláře Poslanecké sněmovny.
Vyšetřovací komise dospěla ke zjištěním, která jsou uvedena v závěrečné zprávě a která zde nebudu citovat, neboť se s nimi jistě každý seznámil. Veškerá zjištění jsou založena na objektivních skutečnostech, se kterými se komise seznámila, zejména na písemných důkazech a výsleších svědků. Další osud případu samozřejmě záleží na jiných orgánech, zejména na orgánech činných v trestním řízení.
V souvislosti se závěrečnou zprávou přijala vyšetřovací komise následující konečné usnesení:
"Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k OKD
I. schvaluje závěrečnou zprávu vyšetřovací komise a její přílohu;
II. pověřuje předsedu vyšetřovací komise, aby se závěrečnou zprávou seznámil Poslaneckou sněmovnu;
III. žádá vládu, aby postupovala v intencích opatření vyšetřovací komise uvedených v závěrečné zprávě;
IV. pověřuje předsedu vyšetřovací komise Lukáše Černohorského, aby podal podněty a trestní oznámení, které jsou uvedeny v závěrečné zprávě a její příloze; zároveň jej a sekretariát komise pověřuje, aby příslušným orgánům poskytl nezbytné podkladové materiály a další zjištění komise;
V. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vzít zprávu komise na vědomí;
VI. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby požádala vládu, aby postupovala v intencích opatření vyšetřovací komise uvedených v závěrečné zprávě."
Na závěr své zpravodajské zprávy bych ráda poděkovala členům komise za kolegiální spolupráci a dále také spolupracovníkům vyšetřovací komise a zaměstnancům Kanceláře Poslanecké sněmovny, kteří často nad rámec svých pracovních povinností vyšetřovací komisi pomáhali. Ráda bych také poděkovala vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny, že vytvořil pro fungování komise vhodné podmínky.
Dámy a pánové, to je z mé strany na úvod všechno a další podrobnosti určitě doplní kolegové v rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce, a můžeme tedy otevřít všeobecnou rozpravu, do které máme v tuto chvíli čtyři přihlášené plus přednostní právo, a to s přednostním právem se stanoviskem klubu SPD Radek Rozvoral, kterému uděluji slovo.
Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych se za hnutí SPD vyjádřil k závěrečné zprávě vyšetřovací komise k OKD.
V roce 2019 jsme si připomněli 30 let od sametové revoluce, která nám přinesla svobodu. Je třeba říci, že svoboda není samoúčelná, ale měla by přinášet pro lidi spravedlnost. Pokud tomu tak není, tak se bohužel stává pouze nástrojem, kde bezohlední zneužívají svoji moc a zloději kradou. Je nezbytné v souvislosti s dnešním projednáváním závěrečné zprávy komise a prošetřování kauzy OKD zmínit tento fakt.
Pokusím se velmi stručně selským rozumem shrnout to, co se v OKD stalo. Stát se fakticky zbavil v roce 2004 společnosti OKD za 4,1 mld. korun. Na konci celého procesu se společnost dostala do ruky na Kypru registrované firmě pana Zdeňka Bakaly. Je zajímavé, že už v roce 2006 vykázala zisk 3,5 mld. korun, v roce 2007 6 mld. a v roce 2008 10 mld. korun. Pro pana Zdeňka Bakalu to byl nepochybně, jak se lidově říká, kauf. Pro daňového poplatníka, který uvažuje selským rozumem, je to ovšem věc, kde nejpříhodnější a nejslušnější výraz je zlodějna. Lidé, kteří zodpovídali v té době za státní majetek, a tedy i za majetek státu v OKD, se chovali buď jako naprostí diletanti, anebo byli součástí této zlodějny.
Proč se tato věc vůbec mohla stát? Za prvé především proto, že politici i úředníci, kteří měli chránit zájmy státu, se nebáli, že někdo někdy po nich bude vymáhat majetkovou a trestní odpovědnost. A za druhé, že svoboda, která přišla v roce 1989, byla svobodou především pro darebáky, kteří okradli tento stát a jeho občany. Tito darebáci využili příležitost, kterou jim poskytl systém. ***