Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

285.
Závěrečná zpráva Vyšetřovací komise k OKD
/sněmovní dokument 3516/

Pan Lukáš Černohorský je na místě. Pavla Golasowská jako zpravodajka také jistě zaujme místo u stolku zpravodajů. A můžeme pokračovat v přerušené rozpravě.

Ptám se, jestli chce pokračovat pan ministr Zaorálek. (Ne.) Mohu tedy považovat vaše vystoupení za ukončené v těch 13 hodin a pokračujeme tedy vystoupením pana poslance Josefa Hájka. Aha, pardon, paní zpravodajka, protože pan ministr mluvil mimo rozpravu s přednostním právem. Tak paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, přeji hezký večer. Dovolte mi, abych vám jako vyšetřovací komisí určená zpravodajka sdělila k tomuto bodu několik základních informací.

Vyšetřovací komise k OKD vznikla na základě usnesení číslo 58 Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 12. prosince 2017, nicméně svou činnost zahájila na počátku roku 2018. Lhůta k předložení závěrečné zprávy byla několikrát prodloužena vzhledem k rozsahu a náročnosti vyšetřované věci. Vyšetřovací komise k OKD jednala 45 jednacích dní na 20 schůzích, přičemž jednání probíhala nad rámec běžného parlamentního provozu, často během prázdnin.

Práce komise probíhala tak, že předmět činnosti byl rozdělen na tři části a každou část měla zpracovat skupina členů, jejichž závěry předložil určený zpravodaj. První část se týkala zahájení privatizačního procesu a ztráty majority státu v OKD, druhá část se týkala privatizace minoritního podílu státu v OKD a třetí část se týkala cesty OKD k insolvencím. Závěrečná zpráva tak vychází ze zpravodajských zpráv a podrobných analýz, které vyšetřovací komise zpracovala a které tvoří podklady závěrečné zprávy vyšetřovací komise. Závěrečná zpráva je společným a konsenzuálním dílem všech členů vyšetřovací komise, kteří v ní působili od začátku do konce a kterým byli nápomocni spolupracovníci z řad Policie České republiky, externích právních a ekonomických expertů a zaměstnanců Kanceláře Poslanecké sněmovny.

Vyšetřovací komise dospěla ke zjištěním, která jsou uvedena v závěrečné zprávě a která zde nebudu citovat, neboť se s nimi jistě každý seznámil. Veškerá zjištění jsou založena na objektivních skutečnostech, se kterými se komise seznámila, zejména na písemných důkazech a výsleších svědků. Další osud případu samozřejmě záleží na jiných orgánech, zejména na orgánech činných v trestním řízení.

V souvislosti se závěrečnou zprávou přijala vyšetřovací komise následující konečné usnesení:

"Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k OKD

I. schvaluje závěrečnou zprávu vyšetřovací komise a její přílohu;

II. pověřuje předsedu vyšetřovací komise, aby se závěrečnou zprávou seznámil Poslaneckou sněmovnu;

III. žádá vládu, aby postupovala v intencích opatření vyšetřovací komise uvedených v závěrečné zprávě;

IV. pověřuje předsedu vyšetřovací komise Lukáše Černohorského, aby podal podněty a trestní oznámení, které jsou uvedeny v závěrečné zprávě a její příloze; zároveň jej a sekretariát komise pověřuje, aby příslušným orgánům poskytl nezbytné podkladové materiály a další zjištění komise;

V. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vzít zprávu komise na vědomí;

VI. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby požádala vládu, aby postupovala v intencích opatření vyšetřovací komise uvedených v závěrečné zprávě."

Na závěr své zpravodajské zprávy bych ráda poděkovala členům komise za kolegiální spolupráci a dále také spolupracovníkům vyšetřovací komise a zaměstnancům Kanceláře Poslanecké sněmovny, kteří často nad rámec svých pracovních povinností vyšetřovací komisi pomáhali. Ráda bych také poděkovala vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny, že vytvořil pro fungování komise vhodné podmínky.

Dámy a pánové, to je z mé strany na úvod všechno a další podrobnosti určitě doplní kolegové v rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce, a můžeme tedy otevřít všeobecnou rozpravu, do které máme v tuto chvíli čtyři přihlášené plus přednostní právo, a to s přednostním právem se stanoviskem klubu SPD Radek Rozvoral, kterému uděluji slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych se za hnutí SPD vyjádřil k závěrečné zprávě vyšetřovací komise k OKD.

V roce 2019 jsme si připomněli 30 let od sametové revoluce, která nám přinesla svobodu. Je třeba říci, že svoboda není samoúčelná, ale měla by přinášet pro lidi spravedlnost. Pokud tomu tak není, tak se bohužel stává pouze nástrojem, kde bezohlední zneužívají svoji moc a zloději kradou. Je nezbytné v souvislosti s dnešním projednáváním závěrečné zprávy komise a prošetřování kauzy OKD zmínit tento fakt.

Pokusím se velmi stručně selským rozumem shrnout to, co se v OKD stalo. Stát se fakticky zbavil v roce 2004 společnosti OKD za 4,1 mld. korun. Na konci celého procesu se společnost dostala do ruky na Kypru registrované firmě pana Zdeňka Bakaly. Je zajímavé, že už v roce 2006 vykázala zisk 3,5 mld. korun, v roce 2007 6 mld. a v roce 2008 10 mld. korun. Pro pana Zdeňka Bakalu to byl nepochybně, jak se lidově říká, kauf. Pro daňového poplatníka, který uvažuje selským rozumem, je to ovšem věc, kde nejpříhodnější a nejslušnější výraz je zlodějna. Lidé, kteří zodpovídali v té době za státní majetek, a tedy i za majetek státu v OKD, se chovali buď jako naprostí diletanti, anebo byli součástí této zlodějny.

Proč se tato věc vůbec mohla stát? Za prvé především proto, že politici i úředníci, kteří měli chránit zájmy státu, se nebáli, že někdo někdy po nich bude vymáhat majetkovou a trestní odpovědnost. A za druhé, že svoboda, která přišla v roce 1989, byla svobodou především pro darebáky, kteří okradli tento stát a jeho občany. Tito darebáci využili příležitost, kterou jim poskytl systém.

Mluvil jsem zde o ziscích společnosti a nesmíme zapomenout na konkrétní lidi, kteří z vyvedené společnosti z rukou státu měli konkrétní finanční prospěch v řádech milionů korun. Dnes jsou v této kauze znovu podána trestní oznámení.

Byli jsme jedni z těch, kteří iniciovali vznik této komise. Je ovšem zásadní otázka, zdali na konci celého příběhu dojde k potrestání viníků a jestli ti, kteří kradli, skončí ve vězení a vrátí nakradený majetek, tedy zisky, které z uloupeného majetku měli. Pokud se tak nestane, pak je jasné, že rok 1989 přinesl svobodu, která nemá sloužit lidem, ale jen vyvolené elitě, která může rozkrádat to, co lidé vytvořili.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Rozehnalovi (Rozvoralovi) a pokračujeme v rozpravě vystoupením pana poslance Josefa Hájka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Paní vicepremiérko, kolegyně, kolegové, dne 15. září 2004 vláda České republiky po vedením premiéra Stanislava Grosse přijala usnesení číslo 904, ve kterém odsouhlasila prodej 45,8 % akcií státu na společnosti OKD. Tehdejší ministr financí Sobotka si tehdy určitě neuvědomil, že jeho rozhodnutí o prodeji minoritního podílu státu na společnosti OKD negativně ovlivní životy téměř 100 000 obyvatel Moravskoslezského kraje a stane se žhavým politickým tématem až do dnešních, současných dnů. Proč tomu tak je, podle mě ví každý občan České republiky. Při žádné jiné privatizaci majetku státu nedošlo z pohledu řadového občana k tak obrovské ztrátě státního majetku, jak se stalo v případě hornických bytů.

Můžeme zde žonglovat se zákony, s paragrafy, dobrou vírou či nevím čím ještě, ale nikdo, kdo používá selský rozum, nemůže v tomto případě říci to, co se stalo s hornickými byty, nebo respektive použít jiné pojmenování než takové, že to byla zlodějna nejvyššího řádu. Jak jinak nazvat obchod, ve kterém se 46 000 bytů ocení na hodnotu 40 000 korun za jeden byt pouze za slib, že tuto cenu byty odprodáte nájemníkům? Pak následně tento slib nedodržíte a máte garantovaný čtyřicetinásobný zisk. Investujete 800 milionů korun a získáte 32 miliard. To je skutečně skvělý obchod. Co na tom, že tyto byty měly být v rukou horníků a jejich rodin? To není podstatné! (zvýšeným hlasem) Podstatné je to, že se podařil skvělý obchod, který se zřejmě naposledy dařil americkým kolonistům v sedmnáctém století, kteří od indiánů za hubičku kupovali pozemky.

Ve Wikipedii se tyto obchody zdůvodňují tím, že indiáni nebyli zvyklí na evropské chápání vlastnictví a neuvědomovali si plně dopad prováděných obchodů. Obdobně se bohužel v případě privatizace OKD chovali i někteří naši politici, kteří zřejmě nebyli zvyklí na tvrdý byznys, a proto se chovali také jako indiáni. Neuvědomovali si totiž dopad smluvních ujednání realizovaného prodeje. Z mého pohledu to byla jednom menší část politiků. Ta větší podle mě dost dobře věděla, co a proč dělá. Toto hodnocení se týká nejen politiků, ale celé řady úředníků.

Naše vyšetřovací komise k privatizaci OKD byla ustanovena téměř až po patnácti letech po ukončení této privatizace. ČSSD v době, kdy v jejím čele či vedoucích pozicích byl pan Sobotka, logicky neměla zájem otevírat tento problém. To se týkalo ODS i TOP 09, u kterých si pan Bakala kupoval loajalitu. Mohu vzpomenout sponzorské dary ve výši 30 milionů v roce 2010, kdy ODS dostala 15 milionů, kdy TOP 09 dostala 7,5 milionu, Věci veřejné 7,5 milionu. Do dneška tyto peníze tyto strany nevrátily. To podle mě dokazuje, je podtržením toho, co jsem řekl.

Teprve toto volební období, ve kterém získaly většinu nové politické subjekty, jsme byli schopni konečně odhlasovat vznik této komise. Je samozřejmé, že vyšetřovat skutky, které se staly před patnácti až třiceti lety, je velmi složité a komplikované. Řada úkonů a kroků, které provázely privatizaci OKD, se opravdu uskutečnila před těmi patnácti, třiceti lety, a tak je logické, že někteří předvolaní svědci si nedokázali do detailu vybavit skutečnosti a věci, které se udály před mnoha lety. Další svědci, o kterých se komise oprávněně domnívala, že znají potřebné informace a fakta z privatizace OKD, si nedokázali vzpomenout záměrně.

Další důležití svědci, jako například pan Pokorný, odmítli vypovídat s ohledem na advokátní tajemství, nebo se prostě k výslechu nedostavili. Tak tomu bylo zejména v případě pana Bakaly, který písemně odepřel svědeckou výpověď. Z mého pohledu odmítnutí a důvody, které uvedl, jsou důkazem jeho arogance a nelze je nazvat nijak jinak než pohrdáním Poslaneckou sněmovnou. Jeho důvody neúčasti, které komisi zaslal 2. srpna 2018, jsou naprosto irelevantní a zavádějící. Pan Bakala odmítl svědčit se zdůvodněním, že v České republice věří pouze moci soudní a že se obává politického zneužití své výpovědi.

V této souvislosti pokládám za nutné se zmínit o tom, že ve vyšetřovací komisi měla výraznou většinu opozice. Vládní strany měly v této devítičlenné komisi pouze dva členy. Pokud započtete i člena za stranu KSČM, která toleruje současnou vládu, tak se bavíme o třech členech komise. Zbývajících šest členů reprezentovalo, jak jsem se zmínil, opozici. To, že se Poslanecká sněmovna rozhodla vytvořit vyšetřovací komisi, ve které měla všechna politická uskupení stejné zastoupení bez ohledu na velikost poslaneckých klubů, jednoznačně svědčí o tom, že Poslanecká sněmovna uložila vyšetřovací komisi pracovat nikoliv podle politického zadání, ale pracovat na základě zjištěných skutečností a faktů. Rovněž bych chtěl zdůraznit a připomenout, že všechna jednání komise byla neveřejná a že všichni členové komise toto rozhodnutí respektovali.

V návaznosti na tyto uvedené skutečnosti se domnívám, že pan Bakala tím, že zpochybnil legitimitu Poslanecké sněmovny a jejích orgánů, tak zpochybnil základní demokratické principy našeho státu. Velmi by mě zajímalo, zdali by se pan Bakala stejně arogantně a pohrdavě choval ke švýcarskému parlamentu. Myslím si, že ne. Z tohoto důvodu předem avizuji, že budu Poslanecké sněmovně navrhovat usnesení, ve kterém budu navrhovat, abychom se vyjádřili k nerespektování jednacího řádu Poslanecké sněmovny panem Bakalou.

Vážené kolegyně a kolegové, problematikou privatizace OKD se zabývám již druhé volební období. V OKD jsem pracoval 36 let, a tak se logicky nemohu smířit s tím, jak bylo s touto společností a jejími pracovníky naloženo.

Vyšetřovací komise měla za úkol zjistit, kdo nese politickou, morální a případně trestněprávní odpovědnost za privatizaci a následný úpadek OKD. Myslím si, že se nám podařilo tyto procesy poměrně detailně zanalyzovat a popsat. V rámci naší práce jsme se vraceli do počátku devadesátých let či nového tisíciletí. Při tomto návratu do minulosti jsem si zpětně uvědomil, jak moje generace a generace mých rodičů byla po sametové revoluci nezkušená a naivní. Po sametové revoluci drtivá většina společností souhlasila s tím, že je nutná transformace socialistické státní ekonomiky na ekonomiku tržní. Jedním z nástrojů této změny byla i privatizace státního majetku. Občané si byli vědomi, že tyto změny nebudou jednoduché, nicméně nepředpokládali, že se privatizace v mnoha případech změní v tunelování bank, firem a podniků. Smutnou kapitolou této transformace státního vlastnictví bylo i tunelování řady firem zprivatizovaných v kuponové privatizaci prostřednictvím investičních fondů. V rámci tohoto tunelování byly okradeny desetitisíce, možná až statisíce občanů, kteří podlehli masivním reklamám na vložení kuponových knížek do investičních fondů. Ale o této formě privatizace dnes hovořit nechci a budu se držet tématu, to znamená vyšetřovací komise OKD.

Ve vyšetřovací komisi jsem měl na starost zpracování analýzy prodeje 45,8procentuálního podílu státu na akciích OKD, které probíhalo v letech 2003 a 2004 za období vlády ČSSD premiérů Špidly a Grosse, ministra financí Bohuslava Sobotky a ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana.

Politické rozhodnutí vlády Vladimíra Špidly o prodeji akcií OKD bylo přijato dne 23. dubna 2003. Toto rozhodnutí bylo následně realizováno zejména Bohuslavem Sobotkou. Na základě zjištěných informací lze jednoznačně konstatovat, že stát si při tomto prodeji nepočínal dostatečně obezřetně a bez náležité pečlivosti. Chybné bylo již samotné rozhodnutí o zahájení exkluzivního jednání o prodeji akcií s majoritním akcionářem OKD, společností KARBON INVEST. Toto rozhodnutí, které bylo zdůvodňováno snahou zajistit stabilitu společnosti OKD a zachovat zaměstnanost, bylo snad dobře míněno, nicméně bylo založeno na naivní a na zcela mylné predikci budoucího vývoje a chování majitelů společnosti KARBON INVEST. Díky z mého pohledu chybnému rozhodnutí vlády privatizovat akcie OKD oslovením jediného partnera se stát zbavil možnosti ověřit si alespoň indikativními nabídkami tržní hodnotu prodávaného balíku akcí.

Takovémuto postupu přitom nic nebránilo. Naopak se jedná o postup, který je žádoucí i z hlediska posuzování možné veřejné podpory. Z analýzy časové posloupnosti jednotlivých kroků na straně vlády vyplývá, že stát neprojevil žádnou skutečnou snahu o řádné zjištění tržní hodnoty akcií OKD, které se rozhodl prodat. Fond národního majetku neuvěřitelně nedbale přistoupil k formulaci zadání pro znalecké posouzení hodnoty akcií společnosti OKD. Posudky byly zjevně zpracovány v časové tísni, nedbale a dle všeho se záměrem dospět k co možná nejnižší ceně prodávaných akcií. Prioritou pana Sobotky nebylo získat objektivní a kompetentní názor na hodnotu prodávaného balíku akcí, ale čistě vytvořit podklady k simulování jednání s odbornou péčí. Ministr financí Sobotka chtěl prodat minoritní podíl státu v OKD co nejrychleji a v podstatě za jakoukoliv cenu. Jediným vysvětlitelným důvodem byla Sobotkova snaha uskutečnit tento prodej před vstupem České republiky do Evropské unie.

Tato Sobotkova snaha byla nakonec zmařena ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který svým rozhodnutím z 30. dubna nepovolil výjimku ze zákazu veřejné podpory. Neskutečně laxní přístup státu a jeho úředníků, bohužel umožnil nabyvatelům se obohatit nejen o miliardové majetky dolů a dceřiných společností, ale zejména o desítky tisíc bytů a 4 700 hektarů pozemků! Opakuji 4 700 hektarů pozemků! To jsou další v dnešní době desítky miliard.

Naše vyšetřovací komise měla možnost se do detailu seznámit s tím, jak byla připravována smlouva o koupi akcií OKD, jejímž garantem byl ministr financí Sobotka. V původní variantě smlouvy bylo kupujícímu uloženo vymezit bytové jednotky a tyto bytové jednotky, pokud bude nájemcem fyzická osoba, nabídnout převod bytu. Takovéto ustanovení jednoznačně garantovalo to, že horníci své byty dostanou. Je naprosto nepochopitelné a neomluvitelné, že Sobotka nechal právničkou KARBON INVEST toto jasné a jednoznačné ustanovení vyškrtnout. Nové znění tedy, jak jsem již řekl, napsala právnička KARBON INVEST, vynechala povinnost kupujícího zřídit bytové jednotky a díky tomu se oprávněné nároky horníků staly velmi těžce vymahatelné. Bakala totiž prodává byty po domech, nikoliv po bytových jednotkách.

V souvislosti s touto smlouvou považuji za nutné se zmínit i o dalších nepochopitelných skutečnostech, které doprovázely tvorbu této smlouvy. Podle usnesení vlády číslo 1127... Já moc křičím. Se omlouvám, zas mě někdo tady pokárá. Není tady paní Pekarová, dobré. Tak já se trošku ztlumím. Děkuji. Podle usnesení vlády číslo 1127... Já když se vzruším, tak to ze mě tak jako prýští.

Podle usnesení vlády číslo 1127 z 12. listopadu 2003 vláda souhlasila s exkluzivním jednáním s firmou KARBON INVEST. V tomto usnesení vlády bylo jasně stanoveno, že tato exkluzivita je stanovena na omezenou dobu, konkrétně do 12. února 2004. Předmětné usnesení vlády rovněž nařizovalo ministrovi financí v případě neúspěchu tohoto jednání připravit výběrové řízení. Toto usnesení vlády ministr Sobotka nerespektoval. Exkluzivní jednání s firmou KARBON INVEST pokračovala i po 12. únoru 2004 a byla zakončena až 15. září 2004, kdy vláda odsouhlasila smlouvu o prodeji akcií.

Velmi zarážející a podivné je také to, že vláda prostřednictvím svých zpravodajských služeb nevěděla o tom, že KARBON INVEST 31. května 2004 uzavřel smlouvu s Bakalovou firmou Charles Capital o prodeji akcií KARBON INVEST. Jak je možné, že to BIS nevěděla? Nebo to BIS věděla a záměrně tuto informaci tajila? V této souvislosti je velmi zajímavá skutečnost, že tehdejší pracovník BIS pan Procházka přišel v roce 2005 pracovat Bakalovi. Samozřejmě komisi zajímaly tyto závažný formace. Bohužel pan Procházka využil svého práva u naší komise nevypovídat, protože se obával případného trestního stíhání.

Skutečnost, že majitelé firmy KARBON INVEST v době jednání se státem uzavřeli smlouvu s Bakalovou firmou Charles Capital o prodej akcií KARBON INVEST, byla jednoznačným a zásadním porušením smlouvy o prodeji akcií státu. V bodu 5.3 této smlouvy se mimo jiné píše, cituji: Kupující dále prohlašuje a fondu zaručuje, že kupující si není vědom existence žádných dalších fondu nesdělených či nezpřístupněných informací, podkladů, skutečností či okolností, které by v případě, že by byly fondu sděleny, byly způsobilé ovlivnit rozhodnutí fondu prodat prodávané akcie. - Zatajení informace, že firma KARBON INVEST v průběhu vyjednávání s vládou uzavřela smlouvu s Bakalou, je jasným porušením smluvního ujednání a jednoznačným a zásadním důvodem k odstoupení od této smlouvy.

V bodě 6.3 se totiž mimo jiné uvádí: Fond je oprávněn odstoupit od této smlouvy, pokud se jakékoliv z prohlášení či záruk kupujícího obsažených v čl. 5 ukážou být v jakékoliv podstatném ohledu nepřesné, nepravdivé či zavádějící (nesroz.) fondu. - To je přece jasné a logické! Tak se ptám, proč následná vláda nereagovala? Proč nevyužila ustanovení tohoto bodu? To přece jasné a logické! A bohužel nikdo nám ve vyšetřovací komisi nebyl schopen na tyto otázky odpovědět.

Uvedené skutečnosti jednoznačně potvrzují fakt, že majitelé KARBON INVEST i pan Bakala jednali podvodně, a pokud mají naši občané věřit ve spravedlnost, nemůže jim být takové chování beztrestně tolerováno. Předseda ODS pan Fiala nedávno prohlásil, že naše občany již minulost spojená s privatizací nezajímá. Já s jeho názorem zásadně nesouhlasím. Zřejmě na rozdíl od pana profesora se setkávám s jinými občany. Mezi občany severní Moravy neznám jiný názor než ten, že Bakala je gauner, který okradl horníky o 46 tisíc bytů. Než přivedl firmu OKD do insolvence, vyvedl z OKD desítky miliard. Tyto peníze nejenže neinvestoval v regionu, ale kromě pár výjimek je neinvestoval ani v České republice. To, že společnost OKD skončila v rukou gaunera Bakaly, způsobilo v mém regionu nejen obrovské ekonomické, ale i morální škody, jejichž důsledky pociťujeme dodnes. Dle indexu měst vhodných pro život, který zpracovala firma Deloitte, je hornická Orlová na posledním, 206. místě. Karviná je 205., tj. na předposledním místě.

Bakala sice vystupoval jako filantrop, jeho mecenášství bylo ale z mého pohledu naprosto chladně vykalkulované. Bakalova podpora aktivit pana prezidenta Havla měla vytvářet dojem, že je to člověk stejných morálních kvalit, jakým byl pan prezident Havel. Opak byl ale pravdou. O tom svědčí případ pana Vejtasy, důchodce z Prahy, který už řadu let statečně bojuje s panem Bakalou ve věci Knihovny Václava Havla. Bakala totiž zakoupil objekt číslo 108 na Loretánském náměstí, ve kterém pan Vejtasa bydlí, a rozhodl se tam zřídit Knihovnu Václava Havla. Po koupi tohoto objektu nátlakem z tohoto domu vyhnal sedmnáct nájemnických rodin - všechny, kromě pana Vejtasy. Ten se nedal zastrašit a již řadu let bojuje za svá práva. Je to sice běh na dlouhou trať, ale jeho příklad ukazuje, že se dá bojovat i s takovýmto soupeřem, který má moc, peníze a obrovské konexe. Je to výzva pro nás všechny, kteří si myslí, že v případě bytů OKD už je vše ztraceno.

Vyšetřovací komise detailně zmapovala nejen celý proces privatizace OKD, ale i důvody a příčiny, které dle našeho hlediska vedly k insolvenci. V rámci tohoto vyšetřování jsme zjistili řadu pochybení a kroků, které dle názoru členů komise byly učiněny v rozporu se zákonem. Netvrdím, že ve všech případech se jednalo o úmyslná jednání. Mohu do dokladovat například na příkladu pana Dlouhého, který v roce 1990, zřejmě v dobré víře, vložil byty OKD do společnosti OKD. Nicméně vyšetřovací komise prokázala, že to bylo v rozporu s tehdy platným zákonem. Nikdo není neomylný a nepracuje bez chyb. Ale jak je možné, že se na toto pochybení přišlo až po téměř 30 letech? Dnes, po 30 letech, bude velmi obtížné a možná až nemožné toto pochybení napravit.

Vážené kolegyně a kolegové. Blížím se k závěru. V příloze závěrečné zprávy vyšetřovací komise jsou uvedeny návrhy na trestní oznámení osob, o kterých se vyšetřovací komise domnívá, že jejich kroky a činy nebyly v souladu s tehdy platnými zákony. S ohledem na fakt, že některé tyto kroky byly již učiněny před mnoha lety, nelze vyloučit, že tyto skutky jsou již promlčeny. Tato rozhodnutí ovšem necháváme na orgánech činných v trestním řízení.

Obecně moji kolegové horníci i občané mého regionu a priori netouží po tom, aby byl někdo z navržených osob poslán, poslán... do tepláků... Teď jsem se tady trošku ztratil. Do tepláků. No tak ty tepláky mě trošku zarazily. Nicméně jestliže Poslanecká sněmovna dokázala prosadit vrácení církevního majetku po více než 50 letech, tak by měla prosadit nápravu z mého pohledu této obrovské nespravedlnosti, která byla způsobena hornickým rodinám.

Nejsem naivní. Bakala a jeho společníci disponují vynikajícími právníky. Ale jak se říká, kde je vůle, tam je i cesta. Z mého pohledu šance na nalezení spravedlnosti vězí v bodu číslo 10.3 smlouvy na prodej akcií. Tento bod, ve stručnosti, umožňuje státu odstoupit od této smlouvy, pokud se u Evropské komise prokáže, že prodej akcií státu společností KARBON INVEST byl založen na nedovolené podpoře. Předcházející dvě stížnosti na nedovolenou podporu státu byly sice Evropskou komisí zamítnuty, ale naše komise se domnívá, že to bylo z důvodu, že česká strana neposkytla Evropské komisi objektivní, pravdivé a relevantní informace. Evropská komise může podle unijních předpisů zrušit již přijaté rozhodnutí. To je podle mne reálná možnost a způsob, jak prosadit spravedlnost. Určitě to bude běh na dlouhou trať, ale pokud hodíme flintu do žita, tak plivneme do tváře generacím našich hornických předků.

Děkuji vám za pozornost. Zdař Bůh!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Josefu Hájkovi. Ještě než udělím slovo poslanci Miroslavu Kalouskovi, který chce využít svého přednostního práva, konstatuji došlé omluvy z jednání, a to poslance Jana Richtera z důvodu pracovního jednání v kraji od 18 hodin do konce jednacího dne, Margita Balaštíková z pracovních důvodů, Markéta Pekarová Adamová do konce jednacího dne z osobních důvodů a poslanec Martin Kupka z pracovních důvodů. Nyní tedy s přednostním právem Miroslav Kalousek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, odhlasovali jsme si jednání po interpelacích, bod projednáváme, nicméně nezdá se mi, že by většina poslanců, i těch, kteří ten návrh dávali, tomu věnovali skutečně pozornost, kterou si ten bod zaslouží. Proto dávám návrh na přerušení do 15. března 2020.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Procedurální návrh. Já vás všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Ještě konstatuji zrušení omluvy poslance Marka Nováka, který je přítomen. Já zagonguji.

Máme před sebou hlasování, které za okamžik spustím, pokud budeme mít dostatek hlasů podle zákona o jednacím řádu. Rozumím tomu, že někteří přítomní v sále nemají zájem se zúčastnit hlasování, ale přesto ještě vyčkám. Už ani při odhlášení některých přítomných v sále neklesá pod zákonem stanovený limit.

 

Můžeme tedy hlasovat o návrhu pana Miroslava Kalouska na přerušení tohoto bodu.

Zahájil jsem hlasování 173. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 173. Z přítomných 80 pro 9, proti 62. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme tedy pokračovat v projednávání tohoto bodu vystoupením poslance Miroslava Grebeníčka. Připraví se kolega Luzar, poté Miroslav Kalousek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, to, co zde k vážným problémům Ostravsko-karvinských dolů zaznělo, bylo přinejmenším zajímavé. Ano, je to nejen o odpovědnosti těch, kdo zmíněné doly tunelovali, ale také, nebo možná především o spoluodpovědnosti těch, kdo rozhodovali, kdo připravili terén k tomu, aby stát a občané přišli o majetek a zákonné nároky a práva.

Ano, v roce 2014 některá média informovala o skutečnosti, že státní podíl ve firmě OKD prodala vláda v roce 2004 za 4 mld., i když měl více než dvojnásobnou cenu. Dále média uvedla, že přesto, že toto pochybení bylo možné ještě napravit, Ministerstvo financí neudělalo nic a vše přikrylo. Mladá fronta Dnes tehdy zveřejnila, že po mnohaměsíčním pátrání dospěla k novým zjištěním, která mířila k osobě Bohuslava Sobotky. Jak známo, ten se ke své klíčové odpovědnosti příliš nehlásil. Přitom byl nejen ministrem financí, ale i předsedou prezidia Fondu národního majetku. V rozporu s prokazatelnými a doloženými skutečnostmi tvrdil, že v této tunelové privatizaci bylo vše v pořádku a že směšná privatizační cena byla prý cenou správnou. Ještě i poté, co do vlády bez výběrového řízení předložil a podepsal privatizační smlouvu, která byla fakticky tunelem na státní podíl na majetku OKD, mohl tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka své hrubé selhání napravit. Mohl mnohamiliardovou škodu vznikající na státním majetku odvrátit. On to ale odmítl udělat.

Ze zveřejněných informací je zřejmé, že Evropská komise vznesla na Ministerstvo financí dotaz následujícího znění. Cituji: "KARBON INVEST učinil nabídku ke koupi akcií od minoritních akcionářů, která naznačovala, že tržní hodnota OKD se rovná 22,5 mld. Hodnota privatizovaného státního podílu by mohla být 10 mld. korun proti 4,1 mld. korun, za které byl tento podíl prodán."

Otázka Evropské komise pak zněla: "Jak zdůvodníte tak velký rozdíl mezi cenami?" Ministerstvo financí vedené Bohuslavem Sobotkou však ani po tak jednoznačném podnětu nezačalo privatizaci prověřovat, a dokonce ani do Bruselu neposkytlo potřebné úplné informace. Především to, že stát zapomněl při prodeji dolu ocenit dvě desítky dceřiných společností OKD a další nemovitosti a že právě z důvodu těchto nedbalostních opomenutí či kriminálních zkreslení skutečného rozsahu majetku OKD byla privatizační cena tak směšně nízká.

Jaký má pro svou tehdejší nečinnost a pro selhání jím vedeného Ministerstva financí pozdější premiér vysvětlení? Lakonické. "Stanovisko pro Evropskou komisi jsem na ministerstvu nezpracovával já. Nevím o tom, jakým způsobem se to řešilo." To je skandální vyjádření! Máme tedy uvěřit tomu, že privatizační kauza, která byla skutečným skandálem od samého počátku, kdy tehdejší ministr financí Sobotka podsunul vládě a podepsal, šla opět zcela mimo něj, když bylo možné alespoň dodatečně, a dokonce s pomocí Evropské komise ten tunel alespoň částečně napravit a pro stát získat ztracené prostředky minimálně v řádu miliard.

Dámy a pánové, podle někdejšího premiéra Bohuslava Sobotky prý stanovisko odeslané Evropské komisi nepodepsal on, ale jeho náměstek Eduard Janota. A ten už, jak známo, podat svědectví o míře odpovědnosti Bohuslava Sobotky o tom, zda ministr byl pouze zcela neschopným a neinformovaným člověkem na odpovědném místě, nebo člověkem zcela srozuměným s tím, co se děje, nemůže. Jedno je přesto nepochybné. Klamavé stanovisko k pochybnostem o privatizaci OKD bylo Evropské unii zasláno s hlavičkou magistra Bohuslava Sobotky. Ano, pozdější předseda vlády vždy měl a má v některých mimořádně závažných případech, za které nese osobní, funkční i politickou odpovědnost, pozoruhodně špatnou paměť. A vždy, když šlo o to, že by jako odpovědný úředník státu a ústavní činitel měl přiznat a nést odpovědnost za svá vlastní rozhodnutí a za zvlášť závažné rozhodování úřadu, který řídil, podle vlastních slov údajně nic nevěděl, nic nekontroloval, a vlastně nic neřídil.

Cíl prý korunuje dílo, říká latinské přísloví. A privatizaci OKD a bytového fondu dovedl k cíli, tedy do rukou spekulantů kolem KARBON INVESTU a party Zdeňka Bakaly, právě tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka. A nejen to. On totiž opakovaně klamal občany. Nejednal, ač jednat mohl a měl. Vždyť ještě před volbami, které jej vynesly do křesla premiéra, sliboval, že stát se důrazně zasadí za zájmy poškozených. Výsledek všichni známe. Premiér, který se těžce politicky zkompromitoval a odborně zcela selhal při privatizaci státního podílu v OKD, nehnul ani prstem, aby pochybení špatné privatizační smlouvy a privatizace napravil. Nehnul ani prstem, aby se podvedení nájemníci bytů OKD domohli svých práv a toho, co měl ministr financí Sobotka pohlídat v privatizační smlouvě. Vytunelovaný podíl OKD a byty OKD, které vydělávají pochybným privatizátorům jejich nástupců desítky miliard, které odtekly z OKD a které nebyly zaplaceny v České republice, jsou toho důsledkem.

Dámy a pánové, není to tak dávno, co uznávaný režisér Jiří Menzel prohlásil: "Kam se podíváte, všude chybí peníze. Nejvíc na vzdělání a na zdraví. Kam se poděl majetek, který prý patřil nám všem? Víme něco o fyzice a zákonu o zachování hmoty. A jen tušíme, kde ta černá díra může být." K tomu pak dodal: "Nemůžeme si nevšimnout, že několik jedinců neuvěřitelně zbohatlo. Mlčíme o tom jako o trapné věci, která se ve slušné společnosti nepřipomíná. Jenom sledujeme, jak jedna aféra stíhá druhou, a každý další skandálek umožní, aby se na ten předchozí tiše zapomnělo.

Začnete-li se ptát po příčinách, o počátcích tohoto nepořádku, hned vás okřiknou. Není třeba hledět do zpětných zrcátek. Není třeba kriminalizovat. Čo bolo, bolo." Pozoruhodná slova. A vůbec nemám pocit, že by šlo o donkichotské tažení proti větrným mlýnům, a tak si dovolím podotknout, že před třiceti lety nešlo o transformaci, ale spíše o rozptýlení českého kapitálu do cizích nebo spekulativních rukou za vysoké provize a úplatky politikům. V návaznosti na vystoupení ministra Zaorálka si pak dovolím připomenout, že demokracie není svoboda vyvolených po libosti okrádat republiku a občany a že současná beztrestnost privatizačních zlodějů, korupčníků a podvodníků je zjevným popřením demokracie. Šetření zmíněných zločinů je tedy požadavkem spravedlivým a plně demokratickým. Jistě, v listopadu 1989 a v následujících letech se slibovalo ledacos. Pravdou také je, že nezkušenost, hloupost a mnohdy i zjevná zlodějna převládly, což by se mělo promítnout i do našeho dnešního usnesení. Neznám jediný důvod, proč bych takové usnesení neměl podpořit.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Grebeníčkovi. Ještě než udělím slovo panu poslanci Leo Luzarovi a připraví se Miroslav Kalousek, tak přečtu omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, od 18.45 do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Věra Kovářová. Nyní pan poslanec Leo Luzar. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Nebudu nadužívat vaši trpělivost, protože již zde zaznělo hodně. A ti, kteří měli zájem trošku se více pohloubit do té kauzy o OKD, jistě si tu zprávu přečetli, a myslím si, že je velice výstižná a zcela jasně hovoří o tom, co se celou dobu v rámci kauzy OKD dělo.

Jedna věc stojí samozřejmě za připomenutí, a to je osud bytů OKD, které stály na začátku toho, proč vznikla vyšetřovací komise OKD. Na rovinu si řekněme, že nebýt těchto bytů a toho obrovského občanského tlaku nájemníků těchto bytů, tak by tato privatizace možná skončila někde v zapomnění, jako skončilo tisíce jiných podobných aktivit v České republice. A když připomenu ty největší, tak (nesroz.) o Plzni a strojírnách a dalších a dalších podnicích, které jsme tady v minulosti již probírali a které dneska bez většího zájmu pouze znamenají nějaké číslo, o které Česká republika přišla. O číslo, které se týká financí České republiky, o číslo, které se naopak týká vývozu ekonomických statků České republiky do zahraničí v rámci změny majitele.

Možná by tento scénář čekal i OKD, ukazuje se ale, že občanská aktivita přiměla i Poslaneckou sněmovnu po tolika letech, aby se na tuto věc podívala, a jsem velice rád, že ta závěrečná zpráva existuje. Je napsána tak, že padni komu padni. Není tam nikdo zvýhodňován, nebo o příklady upozaďován. Ale naopak i z té závěrečné zprávy jasně vyplývá, že vyšetřovací komise se snažila dopátrat faktů a poodhalit tu roušku, která byla s postupem let jenom trošičku naznačována, popřípadě se snažila vytvářet dezinformace týkající se této oblasti.

Pro mě osobně jako poslance za Moravskoslezský kraj bydlištěm v Ostravě je nepochopitelná zrada dvou osob, které stály na počátku, to znamená pana Koláčka s panem Otavou, kteří slibovali občanům, slibovali zaměstnancům, že oni budou tou zárukou toho, že OKD bude fungovat a bude to světový podnik. A přesto už v té době, kdy to slibovali, pilně spolupracovali na kšeftu století s panem Bakalou a prodávali mu OKD. Tím samozřejmě podvedli vládu. To si řekněme na rovinu, i vláda byla podvedena, nejenom občané, nejenom nájemníci.

Vyšetřovací komise naznačila možnost, že vložení bytů OKD do připravované privatizace nebylo dle zákona. Já tady očekávám jasné stanovisko Ministerstva spravedlnosti, popřípadě odborníků přes právo, aby nám vysvětlili a řekli, jestli se komise mýlí, nebo ne. Zachytil jsem ve veřejném prostoru vyjádření většinou od účastníků tehdejší doby a zhodnocení těch bytů, že se plete komise, že vlastně neví, co říká, že ty byty tam měly být a že to, co jsme my napsali do zprávy, není pravdou. My máme zase názor jiných právníků. Proto očekávám, že tady institucionální zástupce státu, Ministerstvo spravedlnosti, buď pověří odborné pracovníky, popřípadě vytvoří nějakou skupinu právníků, kteří se na to podívají. Je to určitý precedens v České republice, nevíme, jak se s tím vypořádat, ale přesto by mělo být jasno, zda ta privatizace od samého začátku nebyla chybně nastavena a nebyla chybně zaměřena. Je to úkol, který stojí před Ministerstvem spravedlnosti, a pevně věřím, že paní ministryně se s ním vyrovná.

Druhá věc, na kterou chci upozornit a která z této zprávy nevyplývá, je věc, která se týká budoucnosti těchto bytů. Jistě jste zaznamenali, že původní vlastník bytů OKD, to znamená společnosti Round Hill Capital a Blackstone, svůj podíl, to znamená společnost Residomo, která obhospodařuje tyto byty, prodalo. Novým vlastníkem se stala společnost Heimstaden Bostad AB, což je velký evropský developer pronajímající byty a skupující bytový fond.

Je otázkou, jak dalece tento obchodní případ ovlivní budoucnost bytů. Každopádně jsme byli ubezpečováni, že ty záruky, které byly z privatizačního projektu, to znamená nezcizitelnost toho bytového fondu, by měly platit. Nevím, nejsem pevně přesvědčen o tom, že tomu tak opravdu je. A také bych rád slyšel to, zda je možno počítat i s tím, co v tom privatizačním projektu bylo napsáno, to znamená, že tyto byty jsou nezcizitelné, a máme ještě nějakou možnost ovlivňovat, kdo v těch bytech vlastně bydlí. Je to otázka, která tady je, a neznáme odpověď.

My jsme se snažili jako KSČM dát možnost státu řešit tyto problémy. Sami víte, že jsme dlouhodobě se snažili využít všech možností státu prověřovat tyto věci a otvírali jsme ve Sněmovně body týkající se privatizace a zločinů privatizace. Došlo to naše přesvědčování a naše víra v to, že je nutno prošetřit tyto věci, až do toho stadia, že Sněmovna přijala usnesení. To usnesení přijala dne 6. června 2019, kdy žádá vládu, aby zpracovala a navrhla účinnou změnu trestněprávních předpisů tak, aby bylo možno takovéto zločiny způsobené privatizací dále stíhat a potrestat, aby nedošlo k jejich promlčení, včetně posouzení, zda nedošlo v určitém období k situaci, kdy promlčecí doba ani nemohla běžet. Na základě tohoto usnesení, které je platné, a tato Sněmovna jej přijala, by měla vláda uložit ten úkol a prověřit tady tyto věci.

Zpráva OKD, kterou se dneska zabýváme, právě apeluje na vládu i v tomto duchu a pevně věřím, že i po častých interpelacích z naší strany na pana premiéra konečně vláda začne činit a pan premiér uloží tento úkol Ministerstvu spravedlnosti, aby prověřilo a naplnilo toto usnesení, které Sněmovna přijala. My se neustále budeme snažit panu premiérovi připomínat, že má dluh vůči této Sněmovně, že neplní toto usnesení, a i s ohledem na zprávu vyšetřovací komise OKD, která hovoří o těchto problémech, kdy nebylo možno v České republice vymáhat právo, kdy se jasně ukázalo, že jsou věci, které se prostě neřešily, ať z různých důvodů, a jsou zde popsány, nebudu je rozebírat, bylo právo obcházeno, zapomínáno, popřípadě bylo umlčováno pod dojmem podnikatelských nejistot, popřípadě kriminalizování podnikatelů. Toto si prostě tato společnost nezaslouží a je nutné, aby moc výkonná k tomu přistoupila se vší vážností, nejenom na odvolávku toho, že přece ty zákony máme, tak by se mělo činit.

Mimo jiné z té zprávy také vyplývá, že jsme poskytli dostatek nových relevantních důkazů pro orgány činné v trestním řízení, popřípadě k probíhajícím soudním sporům, které ještě v rámci OKD probíhají, aby se tím patřičné orgány zabývaly. Ne všechny dokumenty byly známy, ne všechny dokumenty byly k dispozici. Nyní se otvírá nová možnost se na tyto věci podívat.

Budu navrhovat návrh usnesení, pokud Sněmovna k tomuto hlasování dojde, abychom znovu zopakovali a uložili vládě dodržet usnesení Poslanecké sněmovny číslo 653 týkající se právě žádosti vlády, aby se zabývala těmito kauzami.

A na závěr mi dovolte jednu věc k budoucnosti. Budoucnost OKD a budoucnost mého Moravskoslezského regionu je spojena s železem a uhlím. Na uhlí se zapomíná, říká se, že je to komodita, která už dávno neexistuje, v kontrastu s tím, že v Polsku otevírají nový důl a doufají, že uhlí, které bude produkovat, uplatní na světovém trhu, možná i u nás, když se u nás nebude těžit. Společnost OKD, ta živá část, ta efektivní, která produkuje zisk, je řízena státem přes společnost PRISKO v gesci Ministerstva financí. Já budu velice rád, když zazní i z této organizace, popřípadě přímo od vlády, od pana premiéra, že budoucnost Ostravska, toho města, které je neodmyslitelně spojeno s železem a uhlím, bude i třeba v roce 2035. Budu velice rád, když to zazní, protože samozřejmě i ten průmysl, který tam je, musí být připravován na tu změnu a restrukturalizaci. A nejde to dělat ze dne na den, nejde k tomu přistupovat jinak než tím, že dáme prostor a čas těmto podnikům a zaměstnancům těchto podniků se na ty změny připravit. A nemůžeme se řídit pouze ekonomickými výsledky aktuálního zisku, ale počítat s výhledem a s budoucností, tak jak o tom hovoří i zpráva OKD, kdy společnost, která takhle nefungovala a nepočítala s budoucností, dovedla ke krachu.

Děkuji vám za pozornost a pevně věřím, že tato zpráva OKD nám všem a všem občanům České republiky otevře oči. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leo Luzarovi. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek, připraví se pan poslanec Lubomír Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem se nepřihlásil s přednostním právem, protože nevystupuji jménem poslaneckého klubu TOP 09, vystupuji výlučně se svým vlastním postojem.

Pokud byste se podívali do hlasovací listiny, když jsme projednávali zřízení této komise, zjistili byste, že jsem byl jediným poslancem, který hlasoval proti. Ostatní byli pro nebo se zdrželi. Já jsem hlasoval proti, protože jsem byl a dodnes jsem přesvědčen, že nebyly naplněny okolnosti, pro které Poslanecká sněmovna zřizuje vyšetřovací komisi. Poslanecká sněmovna zřizuje vyšetřovací komisi ve veřejném zájmu v okamžiku, kdy má nějaký důvod se domnívat, že standardní instituce, které mají šetření na starosti, mohou být pod politickým vlivem nebo mají nějaký důvod nekonat standardně, a pak tedy nastupuje Poslanecká sněmovna, aby uplatnila svoji kontrolní roli institucí, která se jmenuje vyšetřovací komise.

Já se nedomníval a nedomnívám se dodnes a z té zprávy to také nevyplývá, že by bylo možné, že orgány činné v trestním řízení ať už v přípravném řízení, nebo v trestním řízení, nebo potom soudy že by nerozhodovaly objektivně. Mám pocit, že to vyšetřování probíhalo standardním způsobem, a pokud věříme svým institucím, neměli jsme důvod zřídit vyšetřovací komisi. To byl můj názor, který mám dodnes, a snažím se vám ho připomenout. Samozřejmě respektuji, že to byl názor výrazně menšinový. Poslanecká sněmovna zřídila vyšetřovací komisi a já jsem se obával, že mnohem více než ke skutečnému vyšetření povede k účelovému pranýřování některých osob, a bohužel ten výsledek má očekávání nejenom naplnil, ale dokonce překročil.

Pár poznámek k té věcné části, kde jsou závěry a formulace, se kterými nemohu souhlasit a pro které bych nemohl zvednout ruku, ať už je to ona úvaha o tom, že stát neměl právo vložit byty do akciové společnosti OKD. No, ti, kteří byli nějakým způsobem přinuceni se tou kauzou zabývat - já ano, protože jsem byl ministrem financí v letech 2006 až 2009 a pak 2010 až 2012 a vedl jsem se společností RPG řadu jednání i soudních sporů - víme, že tam stát nevložil do společnosti žádné byty jako nemovitosti. Ty tam vloženy nebyly. Tam byly vloženy jako nemovitosti domy s nájemními byty. Ono to vypadá jako slovíčkaření, ale není to slovíčkaření, to je po právní stránce úplně jiná kapitola a v žádném případě na to nelze uplatnit § 14 zákona 52/1966. Jsem si tím naprosto jist a mám od řady expertů tento názor mnohokrát potvrzený. Koneckonců, rozvedl ho dokonce i pan místopředseda Zaorálek, který upozornil na další odstavce § 14, že ty byty by tak musela označit vláda svým nařízením, což nikdy neudělala.

Podobných scestných věcných i ekonomických závěrů je v té zprávě celá řada, ale prosím, já bych s nimi nepolemizoval, prostě je to nějaký názor těch, kteří byli zvoleni Poslaneckou sněmovnou, aby tam své názory napsali, a koneckonců instituce, které s tou zprávou mají nakládat, potom s těmi názory nějak naloží.

Důvod, pro který nejsem schopen se jakkoli k té zprávě přihlásit, je ona příloha. Na dvaadvaceti stránkách bije vyšetřovací komise na pranýř 15 až 20 jmen. Je velmi důsledná, od federálních ministrů až do předposledního předsedy vlády Sobotky, dokonce na posledních stránkách vyjadřuje svůj názor na trestní odpovědnost auditorské společnosti KPMG. Víte, kdyby komise místo téhle přílohy napsala, že se domnívá, že dává podnět orgánům činným v trestním řízení, aby tu zprávu prostudovaly a vyvodily možnou trestní odpovědnost vůči jednotlivým osobám, aniž tam ty osoby byly takhle přehledně vyjmenovány, tak jsem v tuhle chvíli ani nevystoupil. Prostě bych to vzal na vědomí a řekl bych si: no tak prostě na státním zastupitelství to bude dva roky, pak to dopadne tak, jak to dopadlo, když to šetřili vždycky, a pokládal bych tu věc tady za uzavřenou.

Na těch 22 stránkách jsou ale ta jména důsledně vyjmenována bez ohledu na to, že řada z těch lidí prošla přípravným řízením, byli prošetřováni orgány činnými v trestním řízení, orgány činné v trestním řízení to odložily a nevznesly obvinění. Bez ohledu na to, že vůči některým z nich bylo vzneseno obvinění a soud je osvobodil. Bez ohledu na to, že proběhly - a to komise musí vědět - u řady věcí ze začátku 90. let promlčecí lhůty. Prostě nemohu se zbavit dojmu, že to byl hlavní úkol, to bylo hlavní zadání rozhodujících členů vyšetřovací komise, vystavit seznam potenciálních zločinců. Ať už to dopadne jakkoliv, tak my vám tady říkáme, lidi, že tohle jsou ti, kteří za to můžou. To jsou ti zločinci. Ti to tady způsobili. A že není účelem skutečně dosáhnout objektivního vyšetření a spravedlnosti, ale účelem je pranýřovat jednak složitý transformační proces ze začátku 90. let, kdy byly transformována centrálně plánovaná ekonomika na ekonomiku tržní, a za druhé pranýřovat konkrétní osoby.

Ale prosím, všechny ty osoby, všechny ty živé osoby, které jsou tam vyjmenovány, se aspoň mohou bránit. Ale jak mám reagovat na větu, která při tom výčtu potenciálních zločinců, které přibíjí na vrata v otevřeném textu, píší další osoby, jejichž jména se vyskytla při prověřování případné trestnosti, jmenovitě Martin Brož, Petr Otava, Zdeněk Hrubý jsou již po smrti. Jak jste tohle mohli napsat? Vy jste se ani chvilku nezastyděli? Vy si opravdu neuvědomujete ty důsledky? Vy nevíte, že mrtvý se nemůže bránit a že se nemůže očistit? A že Zdeněk Hrubý - jeden z našich nejskvělejších horolezců, který prožil 57 let bezúhonného života, člověk, který byl oceněn za záchranu lidských životů v horách, člověk, který sloužil České republice jako náměstek ministra financí, v orgánech Evropské investiční banky, člověk, který spolupracoval s univerzitami v Oxfordu a v Cambridge a který po návratu z Himálaje měl nastoupit jako hostující profesor v národní univerzitě Austrálie, tam už nastoupit nemohl, protože zahynul - že na jeho životopisu bude navěky váš plivanec? Protože ti všichni ostatní, kteří jsou živí, mohou udělat tiskové konference, mohou argumentovat, mohou se bránit, koneckonců mohou třeba pasivně čekat, že orgány činné v trestním řízení provedou to, co předpokládám, že provedou, že prostě prošetří to, co jste jim předali, zjistí, že pro to nejsou relevantní argumenty, a případy odloží a všichni ti živí budou očištěni. Ti mrtví ne. Proti mrtvým se nedá zahájit přípravné řízení. Ty jste navždycky poplivali pro krátkodobé politické body pana poslance Černohorského a dalších. To je prostě eklhaft, kolegyně a kolegové!

Kdyby všechno ostatní v té zprávě bylo takové, že bych s tím mohl souhlasit, jako že není, tak tahle jediná věta mi zabraňuje udělat cokoliv, abych se s tou zprávou ztotožnil, nebo snad vyjádřil, nebo snad udělal cokoliv, co by vypadalo jako její podpora. Já se výrazně ohrazuji, a jsem si vědom, že budu asi v menšině, ale výrazně se ohrazuji proti stylu, kterým tahle komise pracovala. Výrazně se ohrazuji proti stylu, kterým poplivala bezúhonného člověka, který se nemůže bránit, protože už je sedm let mrtvý! A kdybych se proti tomu neohradil, kdybych proti tomu nehlasoval, tak bych se cítil tak trochu jako srab a tak trochu jako prase! A to opravdu nemám v úmyslu, proto jsem si vám to dovolil říct.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Miroslav Kalousek. Ještě než dám slovo panu poslanci Lubomíru Volnému, mám tu dvě faktické poznámky, a to Josefa Hájka a Pavla Blažka. Nyní pan poslanec Josef Hájek s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího, TOP 09 neměla svého zástupce v této vyšetřovací komisi? Měla, nebo neměla? Já se domnívám, že pan Dominik Feri byl nominantem TOP 09. Jak to že je podepsaný pod touto zprávou? To znamená, vy ho navrhnete k vyloučení z vašeho klubu? Protože jak jsem poslouchal vaše slova, tak se všichni členové komise zachovali hanebně, neeticky a nevím ještě, jaké adjektivum tady k tomu přidám.

Zadruhé. Už jsem to tady jednou řekl. Proč to trvalo 15 let? Přece všichni občané z mého kraje věděli, že se ta privatizace udělala nekorektně. Vy tady hovoříte, že byty, domy... Proč tedy v těch odhadech byly oceňovány byty, a nikoli domy? Takže tady je řada neznámých.

V průběhu privatizace jsme zjistili, že poprvé v historii České republiky byl soud z Ostravy převeden do Hradce Králové. Tady nebylo nějaké ovlivnění? Jak to že po nepravomocném rozhodnutí soudu státní zástupce Suchý z Prahy to zaříznul? Poprvé v historii... Jak to že se neodvolal nejvyšší státní zástupce, když tam byly jasné, nechci říct jasné, ale byly určité informace, které hovořily o tom, které svědčily o tom, že dochází k tunelování?

Takže já se nedomnívám, že vyšetřovací komise byla zřízena ne v souladu s kompetencí. Argumenty byly jasné. A prosím, sdělte mi, co uděláte s panem Dominikem Ferim, který se podle vás zachoval rovněž velmi neeticky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Pavla Blažka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý večer. Děkuji za slovo. Tak já chci předně poděkovat panu kolegovi Kalouskovi za to, že se nebojí jít proti proudu. A já se k němu ještě z nějakých dalších důvodů přidám. Proč proti proudu? Vždycky je strašně populární udělat seznam nějakých lidí, kteří za něco mohou. A samozřejmě jak velká část médií, tak bohužel i našeho národa je celá šťastná, až zase možná někoho zavřou.

Moje důvody, proč nebudu podporovat tuhle zprávu, jsou ale ještě dva. První je ten, že bývalo zvykem, a koneckonců i v tom zákoně o jednacím řádu je to napsáno, že komise předkládá zprávu, ke které dojde, ke schválení Sněmovně. To, že vyšetřovací komise podala - to není žádný právní subjekt, nic - nějaké trestní oznámení už předtím, než se obtěžovala to předložit nám, mi jenom potvrzuje to, že nešlo o nic jiného než o jakýsi druh exhibice, ovšem s vědomím, a to tady řekl i kolega Hájek, teď nic ve zlém, a zaznělo to i v té zprávě, že dost věcí je možná promlčených. A to je ten druhý důvod, proč pro to hlasovat nebudu.

Já jsem původně advokát. A poprvé v životě mi je líto orgánů činných v trestním řízení, protože ty, až dostanou, a už ji dostaly, tuhle zprávu, tak jim je úplně jasné, že stejně už po tolika letech vůbec nic nemohou vyšetřovat. Ale protože je to od poslanců, od Poslanecké sněmovny, budou muset vymýšlet, jak napsat, že to nejde, aby pokud možno se toho případu po tolika letech zbavily. A teď místo toho, aby se zabývaly opravdovou kriminalitou, proti které dnes mohou nějakým způsobem zasahovat a vystupovat, je úplně i malému dítěti jasné, že po tolika letech to není tento případ, a my zatěžujeme orgány činné v trestním řízení zbytečnostmi, místo abychom je nechali dělat to, co opravdu dělat mohou a co je jejich opravdu společenská úloha.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pan poslanec Hájek mi položil otázku. Rád odpovím. Kdyby tady byl na začátek mého vystoupení, slyšel by, že nevystupuji s přednostním právem, protože nevystupuji s názorem poslaneckého klubu, ale výlučně se svým názorem. Pro vaši informaci, kolegovi Ferimu jsem ho sdělil i soukromě. A kdybych byl jediný z dvou set, tak bych s tímto názorem vystoupil, protože jsem přesvědčen, že musí být vysloven.

Já neobhajuji řadu etap privatizace OKD. Neobhajuji, že Zdeněk Bakala porušil slovo. To pokládám za hanebné. Obhajuji právo zesnulých, kteří se nemohou bránit, aby nebyli špiněni. Neokecáte, pane poslanče Hájku, že tahle zpráva účelově pranýřuje lidi, kteří budou jednoznačně shledáni jako nevinní. (Velmi emotivně:) Ale ona účelově pranýřuje i ty, kteří se bránit nemohou! A kdybych to tady neřekl z tohohle místa, cítil bych se jako srab! Protože jenom srabové kopají do zesnulých, kteří se nemohou bránit! Uvědomujete si, že ten člověk měl děti a že ty mají taky vnuky a že těm vnukům na základě vaší aktivity budou třeba ve škole říkat: dědečka by vám asi zavřeli, kdyby neumřel v Himálaji, usnesla se na tom Poslanecká sněmovna, říkal to pan poslanec Hájek. Běžte se někam stydět!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Lubomír Volný, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Ještě než mu udělím slovo, konstatuji omluvy: Vojtěch Munzar do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Jana Krutáková také od 19 hodin do konce jednacího dne, pan poslanec Skopeček od 19 hodin do konce jednacího dne a pan poslanec Jakub Janda od 19.10 hodin do konce jednacího dne. Nyní pan poslanec Lubomír Volný. Máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové. Dnes chci zmínit pouze tři body.

Chtěl bych poděkovat členům komise za v absolutní většině případů korektní a nekonfliktní průběh vyšetřování a panu předsedovi za profesionální a nadstranické vedení v průběhu našich schůzí. Chtěl bych poděkovat i všem, kteří chod naší komise lidsky zajišťovali, ať již z řad zaměstnanců Poslanecké sněmovny, nebo Policie České republiky, i přizvaným znalcům.

Druhá poznámka se týká jediné věci, která mne v průběhu vyšetřování zklamala, a to je bezmoc vyšetřovací komise parlamentu k lidem, kteří mají být vyšetřováni, a díky ukradeným penězům se jim mohou drze vysmívat, stejně jako gauner Bakala.

Poslední poznámka na závěr mého vystoupení je takové malé varování. V této budově, přímo v této budově nám bylo ukradeno za bílého dne OKD a způsobena zřejmě až stomiliardová škoda. V této budově jsme byli okradeni zřejmě až o jeden bilion korun na podporu solárním mafiím. Velmi bych si přál, aby nám nebylo v této budově ukradeno naše lithium a nemusela se zde jednoho dne zřizovat stejně efektivní, profesionální, nicméně ve finále bezzubá vyšetřovací komise v kauze lithium, která opět sice vše přesně popíše, nicméně to zlé již nevrátí zpět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lubomíru Volnému. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ale hlásí se pan kolega Černohorský. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Zkusím teď shrnout některé výtky, které tady padly. Začal bych nejprve od pana ministra Zaorálka. Bylo tady zmíněno, že dáváme lidem naději. Ale zpráva nikde neříká, že si můžou ty byty koupit, a nedej bože, že by si je mohli koupit za těch 40 tisíc korun. Naopak přímo tam uvádíme v několika místech, že vzhledem k tomu, že už je to několikátá společnost, tak už tam není ani ten privatizační závazek, to znamená řekl bych, že spíše naopak.

Je tady vytýkáno, že se tam odvoláváme na zákon z roku 1964. Ale ten byl vlastně platný po celou dobu i v době, kdy se ten bytový fond vkládal do společnosti OKD.

Pan ministr Zaorálek tady uvedl, že tím, že byl znalec osvobozen, tak bylo v podstatě prokázáno, že ta cena byla tržní. Ale tím se soud nikdy nezabýval. Naopak Úřad na ochranu hospodářské soutěže tím, že zrušil to březnové rozhodnutí vlády, tak jasně vyvrátil, že ta cena nebyla tržní, a jako tržní cena se nedá označit ani ty 4,1 mld. korun, a to z jednoho prostého důvodu. Vy můžete tu částku stanovit a říct, že je tržní, pouze v případě, že tam máte nějakou soutěž, do které se vám přihlásí více zájemců, anebo znalecký posudek, nebo více znaleckých posudků, které jsou kvalitně provedeny. Ten soud rozhodoval o tom, nebo konstatoval, že znalec nespáchal úmyslně trestný čin, že by udělal falešný znalecký posudek. To však neznamená, že se nemohlo jednat o jeho nedbalost, protože on několikrát upozorňoval na to, že z časových důvodů nebude možné ocenit velkou část té společnosti. To znamená, že opravdu ani ten posudek, ani cena 4,1 mld. korun nemusí být tržní.

Pan ministr Zaorálek tady také říkal, že vyšší nabídka nebyla. No ona nebyla z toho důvodu, že nebyla žádná soutěž. Protože pokud se podíváme na postupný vývoj té ceny, začínala původně na nějakých 0,6 mld. korun a postupně vyrostla až na 4,1 mld. korun, tak to bylo z toho důvodu, že společnost Penta dávala vždycky vyšší a vyšší nabídku, kdykoliv se do médií doneslo, že společnost KARBON INVEST nabídla nějakou částku, tak ji automaticky dorovnali a navýšili o nějakou částku. Poslední nabídka, která mířila v září do vlády, byla 4 mld. a 1 mil. korun. A nebylo to na základě žádného znaleckého posudku, ale na základě toho, že společnost Penta nabídla 4 mld. korun. A ten milion tam byl jenom proto, aby tam ta cena byla vyšší.

Asi bych dodal to, že ještě když jsem tu zmiňoval společnost J&T, ta v lednu roku 2005 nabídla 9 mld. korun, ale to, co se v té době nevědělo, že v době, kdy vyjednával Zdeněk Bakala s majiteli KARBON INVEST, tak on na to neměl finanční prostředky, a proto se obrátil na J&T, která by mu ale neposkytla finanční prostředky jenom tak. To znamená, musel jí doložit, na základě jakých finančních údajů by byl schopen ty finanční prostředky vrátit zpátky. A jejich dohoda zněla tak, že měli mít přibližně 20% podíl ve společnosti KARBON INVEST a na základě toho by pomohli s financováním panu Bakalovi. Takže to, že J&T do budoucna nabídla tuto částku, jenom značí to, že kdyby se ta soutěž otevřela, tak by bylo naopak výrazně těžší pro stávající majitele tyto finanční prostředky, nebo mohlo by se dosáhnout výrazně vyšší ceny. On to dokonce říkal i pan Mládek, tehdy byl teprve poslancem, nebyl ministrem, a byl tam přizván jako ekonomický expert. Na jednání vlády říkal, že má vláda několik možností. První - prodat KARBON INVEST za tu částku, kterou jim stanovili. Druhá varianta byla neprodat a být výrazně tvrdším minoritním akcionářem. A třetí varianta je v podstatě prodat komukoliv v rámci veřejné soutěže, v podstatě ať ten silnější vyhrává. Protože tak či tak společnost OKD zůstane i do budoucna problémem pro stát a nezbaví se nutnosti investovat do sanací, rekultivací a dalších věcí.

Rozhodnutí vlády, i přestože je politické, a paní ministryně financí mi to několikrát vzkazovala v rámci interpelací, musí být účelné a hospodárné. To znamená, že pokud o něčem rozhodnu, tak i tak musím finanční prostředky vynakládat efektivně. To jsme si už nedávno vyzkoušeli třeba i u dálniční známky a dalších věcí. Tak či tak, vždycky musíte jednat tak, že nemůžete rozhazovat finanční prostředky. A naopak, i když něco prodáváte, tak musíte se snažit získat co nejvyšší cenu, a ne ji naopak, i když je to váš politický názor, tak ji stlačovat dolů.

Pan ministr Zaorálek zde říkal, že trestní oznámení, která jsou jakoby v závěrečné zprávě, jsou obecná. Já jsem minimálně nikdy netvrdil, že to jsou ta finální trestní znění, tak jak je předáme Policii České republiky. Protože bylo by nelogické, abychom všechno, tzn. veškeré dokumenty, které máme, dopodrobna popisovali zde v Poslanecké sněmovně, a naopak bychom tím výrazně ztížili práci ať už státnímu zástupci, tak i Policii ČR. Myslím si, že se třeba státních zástupců můžete zeptat, jakou radost mají z toho, když vy podáte trestní oznámení a všechno, co jste se dozvěděli, a všechno, co víte, vlastně následně ten člověk potom vyříká do médií.

Teď bych se chtěl tedy pozastavit ještě u toho, co říkal pan předseda Kalousek, který mi ale někam zmizel - jo je tam, pardon - já jsem tady právě zmiňoval, že lidé, kteří zesnuli, se stávali velmi často v očích svědků supermany, kteří i přesto, že tu danou věc nemohli rozhodnout, tak i přesto nám bylo velmi často tvrzeno, že oni byli ti, kteří tady tuto záležitost provedli. Například vy jste tady jmenoval pana Brože. On byl na pozici standardního referenta a i přesto dle výpovědi mnoha svědků byl ten, který vlastně to tam všechno prakticky řídil. Takže my jsme naopak museli zmínit i tuto variantu, tak aby policie věděla, co ji v podstatě čeká. Protože většina těch svědků se bude vymlouvat na ty lidi, kteří byli i v postavení, které bylo výrazně níž, než byli oni. S tím, že oni za to nemůžou.

My jsme probírali tu variantu, zdali ještě, a to byl, myslím, pan poslanec Blažek, prostřednictvím pana předsedajícího, říkal ohledně té promlčecí lhůty. I tomuhle jsme se právě věnovali, zdali podávat trestní oznámení i v rámci záležitostí, u kterých máme podezření, že už došlo k promlčení. Ale jak jste tady sám říkal, tak v některých případech byly už zahájeny úkony, a myslím, že to možná říkal i pan předseda Kalousek, že tam byly v některých případech zahájeny třeba úkony orgánů činných v trestním řízení a potom třeba byly přerušeny, takže v některých případech mohly být lhůty nějakým způsobem přetrženy nebo posunuty. Ale jestli jste se dívali do, a to tady zmiňoval zase pan poslanec Volný, ty pravomoci vyšetřovací komise nejsou úplně velké a my nemáme přístup do databáze policie, abychom zkontrolovali, zdali všechny ty případy nebo zdali trestní oznámení již byly či nebyly promlčeny. Tohle budou muset opravdu rozhodnout orgány činné v trestním řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Černohorskému. Protože se nikdo nehlásí do rozpravy - hlásí se do rozpravy pan Kalousek a pan ministr Zaorálek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já to nechci příliš protahovat. Myslím si, že každý jsme si řekli své, a pak budeme hlasovat.

Ale ještě jednou, pane předsedo. Komise vytrvale opakuje, že stát vložil do akciové společnosti OKD byty. Píšete nám to v té zprávě. To není pravda! Tam nebyly vloženy byty, tam byly vloženy domy s nájemními byty! To je prostě, jako kdyby - to není slovíčkaření. To je prostě jiná právní kategorie, jiný proces a jinak se to posuzuje. To není slovíčkaření. Pan doktor se na mě nedůvěřivě dívá. Tak je to asi to samé, jako kdybychom řekli, že jsme někam dali buřty - ale my jsme tam nedali buřty, my jsme tam dali jenom ty prasečí půlky, z kterých se pak ty buřty budou dělat. To prostě není to samé!

Zpráva říká, že byly vloženy byty. Já vám říkám, že nebyly a že vám to potvrdí každý expert, až prostě to bude posuzovat na vaši žádost. Ale to není to podstatné. To podstatné je, že tady pan předseda zkoušel hájit, proč jsou tam ti mrtví vypsaní. Že se tím bude policie zabývat. (Velmi emotivně.) Ale policejní protokoly jsou tajné. Tahle zpráva je veřejná! A prostě v té zprávě, v té příloze, vy jste přibili na vrata patnáct živých, jednoho neznámého a tři mrtvé. A oznámili jste do světa: Podle nás jsou tohle potenciální zločinci! Těch patnáct živých se očistí, protože nebudou obviněni. Ten jeden neznámý, na toho nikdo nepřijde a zůstane neznámý. Ale ti tři nemají šanci se očistit!

Znovu opakuji, já bych vůbec nevystoupil k téhle zprávě a prostě bych ji vzal na vědomí, kdybyste měli tolik lidské slušnosti, že byste do té zprávy napsali, že to předáváte na státní zastupitelství s tím, ať posoudí možnou trestní odpovědnost jednotlivých osob, aniž byste tam dodali ten telefonní seznam, do kterého jste měli odvahu napsat i ty zesnulé. A já to pokládám za hanebnost a nepokládám za možné, aby pro to slušný člověk zvedl ruku!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobrý večer všem a budeme pokračovat v rozpravě. Je zde s faktickou poznámkou pan poslanec Luzar, ale než mu dám místo u mikrofonu, seznámím sněmovnu s omluvenkami. Omlouvá se nám pan předseda Rakušan ze zbytku dnešního jednání a omlouvá se nám paní poslankyně Valachová od 19.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Luzar, poté pan poslanec Michálek, poté s přednostním právem -

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji, já budu velice krátký. Vaším prostřednictvím ke kolegovi Kalouskovi. Neustále opakuje domy. Tam bylo 45 tisíc bytových jednotek v domech, ale nikde není řečeno, že se to týkalo jenom domů. Tam byly převedeny i bytové jednotky i rodinné domy v různém stavu a historicky různě, které obhospodařovala společnost OKD. Nebavíme se o celku jako takovém, ale o jednotlivostech, čili byly tam i byty, byly tam i rodinné domy, byly tam i dvojdomky, byly tam i činžovní domy, čili majetek, který byl převeden, to může být vnímáno i jako bytová jednotka.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou... Stahuje, dobře, tak v tom případě pan ministr Zaorálek s přednostním právem. Ještě jsme stále v rozpravě.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Jenom také krátce zareaguji na pana předsedu komise. Já jenom řeknu, že prostě trvám na tom, co jsem tady řekl. Já si prostě myslím, že ten rozsudek, který se týká znalce Douchy, zní jinak, než vy jste řekl, nemám ho tady na to, abych přečetl, že tam je jasně řečeno, že je zproštěn, že škodu nezpůsobil. Což je docela zásadní pro tu naši debatu. Stejně tak trvám na tom, že platnost zákona z roku 1966 neznamená, že se podle něj bylo možné řídit v roce 1990 při zacházení s byty OKD.

Stejně tak prostě trvám na tom, že když tady bylo řečeno, že vláda měla vyhlásit veřejnou soutěž, to se samozřejmě dobře řekne. Dovedu si představit, co by tehdy udělaly odbory a kraj, kdyby to vláda řekla. Prostě z toho by byl obrovský křik. Tehdy politicky si to neumím představit, že by to vůbec vláda udělala. To jsou prostě všechny faktory, že byly prostě jinak. Dneska se dobře říkají různé varianty, ale já tvrdím, že v tom politickém rozhodování to bylo jinak.

A co se týče zacházení s těmi podíly, člověk zjistil, my jsme si mysleli na Ostravsku, že máme obrovská výrobní aktiva v těch velikých podnicích, které tam máme, a postupně jsme v devadesátých letech procitali z toho pocitu, jaká jsou to obrovská aktiva, protože, tuším - kdo to přijel? Rothschild přijel, myslím, se podívat na Novou huť. Dokonce se projel kočárem, to byla taková veliká slavnost, všichni si mysleli, že se znovu ujme toho majetku, a on nakonec řekl, nemám o to zájem. Já si pamatuji, když se rozhodovalo o Nové huti, jaká byla obrovská nejistota kolem toho, jestli to vůbec někdo koupí. Jak bylo strašně těžké odhadnout, jestli vůbec najdeme někoho, kdo bude schopen to provozovat.

Takže tady se mluví o tom, že prostě něco má automaticky hodnotu. Není to tak. Tehdy byla obrovská nejistota, že ta naše obrovská aktiva jsou strašně nevýkonná, a nebylo vůbec jisté, jestli se jich někdo ujme. A taky víte, jak dopadlo Poldi Kladno a podobně.

Takže já to říkám jenom proto, že když tady říkám, že celá řada závěrů té komise jsou zjednodušená, tak tady nemá cenu říkat nesouhlasím, nebo tady se nedobereme ničeho. Proto já mám takový požadavek. Já bych si přál, aby byla vyhotovena revize, jakási analýza té zprávy, třeba Ústavem státu a práva, a abychom dostali odpověď na ten spor, který tady vedeme. Aby se prostě řeklo, kdo z nás má pravdu kolem toho, co se stalo roku 1990, a aby to bylo jednoznačně zodpovězeno někým, kdo stojí takto mimo. Myslím si, že je to často právní spor, a my ho tady dneska nedotáhneme do konce.

Takže já říkám za sebe, já bych si přál revizi toho, co bylo napsáno. Trvám na tom, že v některých těch bodech si myslím, že nás ty závěry té komise zavádějí, anebo dokonce vytvářejí ta očekávání, která jsou nebezpečná, protože zase si bude někdo myslet, že tohle je něco, s čím se dá do budoucna počítat, a já tvrdím, že tudy cesta nevede. Když chceme něco udělat, tak to musí být reálné a realistické, a proto tedy já vlastně nemohu souhlasit s tím, k čemu ta zpráva vybízí, protože si myslím, že v řadě ohledů vlastně toho čtenáře mate. A to neříkám teď, že bych nějak obviňoval členy komise, myslím si, že dělali, co mohli. Je mi to líto, ale já prostě trvám na těch výhradách, které mám, a přál bych si, abychom dostali odpovědi, které budou přesnější, a aby byla provedena revizní analýza, která na ty otázky, které já jsem vznesl a které stavím jinak, aby na ně bylo odpovězeno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Luzar. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Opět krátké slovo, vaším prostřednictvím k panu ministrovi Zaorálkovi. Ač si jeho projevu velice vážím, tak se dopustil klamání, protože hovoří o tom, jako bychom měli být vděčni za to, že se vlastně o ty podniky někdo jako postaral, že ten Rothschild nechtěl ty podniky, protože. Ale když se podíváte do té zprávy, pane kolego, zjistíte, že 65 miliard, aniž by tam něco dali, zmizlo. Pan premiér hovořil o Arceloru, který jste zmiňoval, 40 miliard. Kde máte ten rozdíl? Ty podniky sloužily jako dojná kráva některým finančním skupinám, které se odváděly a mizely jako zisk. Dneska, ano, dneska tyto podniky jsou ve stavu, kdy bychom se měli zamyslet, jakou mají hodnotu. Ale když je přebírali, tak se jasně ukázalo v průběhu historie, že ty miliardy v těch podnicích byly a že zmizely v zahraničí. To je ten základní problém.

A ten Bakala nebyl žádný lidumil, že převzal firmu, která byla těsně před krachem, jak by mohlo z té řeči vyznít, ale zcela zřejmě ji převzal proto, aby ji vytuneloval. A finanční podklady jasně dokazují, že tam ta hodnota byla a že ji vytuneloval a odvezl. To je jenom na závěr na objasnění.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou ještě pan poslanec Hájek. Prosím.

 

Poslanec Josef Hájek: Já se, kolegyně, kolegové, omlouvám, že to trošku ještě zdržím, ale já musím reagovat. Já musím reagovat. Já jsem tady ve svém vystoupení, pane Zaorálku, prostřednictvím pana předsedajícího, jasně sdělil, že pan Sobotka změnil ustanovení smlouvy. Proč? Vy jste mi neodpověděl proč. On nám řekl na komisi, že to formuloval lépe. No, neformuloval to lépe! (zvýšeným hlasem) Ta původní formulace, která zavázala kupujícího, že musí vytvořit bytové jednotky, které musí předat nájemníkům, byla jasná. Byla jasná! Proč to ten Sobota škrtl? Vy to s nimi konzultujete, já se tomu věnuji šest roků, to, co vy jste tady hovořil, to jsem slyšel už v minulém volebním období, kdy tady pan Sobotka měl hodinový projev. Pořád jste hovořili o roce 1996, ztráta majority, ale ten chleba se lámal v roce 2004! Ten stát mohl, v uvozovkách, zakleknout na ty majitele a prostě říct, já vám to neprodám, pokud ty byty nedáte! To je jasné! Celá věc OKD jsou byty! 46 tisíc bytů za 40 tisíc korun, 800 milionů, dneska 32 miliard. O tom to celé je! A nemůžete tady obhajovat, jaké komise a soudní a takhle, prostě ta matematika je jasná a ti občané čekají jasnou informaci od nás, jak je možné, že někdo ukradne 31 miliard! Vloží 800 milionů, získá 32 miliard. To prostě ti občané nešluknou a prostě nám v tomhle směru nikdy věřit nebudou, pokud my něco nezměníme!

Otázka zní, státe, domluv se s tím Bakalou, a doplať tu cenu! Jestli jsi zaplatil 40 tisíc za byt v tom odhadu, tak doplať tu cenu! To je přece jasné, logické a takhle by mělo všude - ti lidé to vnímají tak jako já, protože jsem s těmi lidmi dělal celý život. Oni prostě mají ten selský rozum jako mám já. (Upozornění na čas.) A my tady můžeme plamenně hovořit a my ten jejich názor nezměníme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Požádal bych o mírnění emocí, i když chápu, že je to vypjaté. A nyní tedy s faktickými poznámkami nejdříve pan předseda Kalousek, poté pan ministr Zaorálek, poté pan poslanec Blažek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já chci poděkovat panu poslanci Hájkovi. Pardon. Já chci poděkovat panu poslanci Hájkovi - škoda, že mě neposlouchá. To nevadí. Já chci poděkovat panu poslanci Hájkovi za to, že připomněl tu větu, na kterou já jsem zapomněl, z návrhu kupní smlouvy, kde měl být závazek, že kupující vytvoří bytové jednotky, které potom prodá nájemníkům. Ta věta se tam skutečně vyskytovala a tahle věta, která se tam vyskytovala, usvědčuje z naprosté nepravdy zprávu vyšetřovací komise, která řekla, že stát vložil do akciové společnosti byty. Protože ty bytové jednotky, když nebyly vytvořeny, tak tam nemohly být vloženy. Tam byly vloženy domy s nájemními byty. A jsme u toho, o čem si tady povídáme už půl hodiny, že to je úplně jiná kapitola.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan ministr Zaorálek s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Ano, tak ještě jednou pokus, protože vy říkáte, že lidé chtějí vědět, kde se to prohrálo s těmi byty. A to máte naprostou pravdu a já s vámi dokonce souhlasím i v tom, že se to vlastně nemělo, ten menšinový podíl v roce 2004 se prostě prodávat neměl. O tom nemá cenu, abychom se přeli, v tom jsme měli asi celou dobu úplně stejný názor. To byla chyba. Ale když se třeba ptáte, proč ustoupil Sobotka v tom textu, to je přece jasné - protože ta vláda v té chvíli už tahala za ten kratší konec, a když ten většinový vlastník ve chvíli, kdy se to mělo prodat, řekl, na tohle nepřistoupím, tak ona měla jedinou možnost - říct, že to nebude prodávat. Ale jinak si neměla šanci stanovovat podmínky. A proč neměla tu šanci? Protože v roce 1996 stát se dobrovolně připravil o většinovou pozici. A to je to, co se tady snažím vysvětlit, a na tom trvám.

Celá ta bitva se prohrála v roce 1996, kdy operací, snížením základního jmění stát se dobrovolně připravil o pozici, ve které mohl ještě z pozice nějaké síly vyjednávat. V roce 2004 mohl už dělat jedinou věc - prostě vůbec neprodávat, protože pravděpodobně měl omezené možnosti tu situaci kolem bytů změnit. Takže nepřeme se o to, na čem jsme ve shodě. Prodávat se to prostě nemělo a stát měl i s tou minoritou se snažit uhrát maximum, i když jeho pozice už byla slabá. Ale já bych byl rád, aby aspoň něco z toho zůstalo jako základní věc, která mně připadá podstatná. V roce 1996 se prostě stát vydal cestou privatizace takovým způsobem, že prostě ztratil na události vliv. To bylo základní! A pak to umožnilo všechno to další, i včetně toho, co tady zaznělo, že si potom majitel z toho vytáhl 65 mld. a udělal z toho jenom tu skořápku. Takže já bych byl rád, kdyby aspoň tohle bylo srozumitelné z toho, co tady říkám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane ministře! Děkuji. Pan poslanec Tomáš Martínek se nám omlouvá od 19.40 hodin do konce jednacího dne a nyní pan poslanec Blažek s faktickou poznámkou, která je v tuto chvíli poslední. Prosím.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já jenom doufám, že stručná reakce na pana kolegu Hájka. Tady se vedou dvě debaty. V té jedné není žádného sporu. Já tady nevystupuji proto, abych hájil to, co se dělo někdy od roku 1990 do dnešního roku, kdy jsem nebyl ani v žádné straně, vůbec, jenom jsem to znal z novin. Moje námitky jsou spíše o tom procesu a o tom, že já prostě opravdu jsem velmi háklivý na to, co já skutečně nazývám zneužívání trestního práva v politice. A to je u nás taková ta móda spočívající v tom, že se neustále dávají nějaká trestní oznámení, aby ten či onen politik ukázal národu, že on je ten anděl, co dává ta trestní oznámení, a já tvrdím, že již dnes mnozí víme, že orgány činné v trestním řízení nemají vůbec žádnou šanci po takové době dospět k čemukoliv novému. To znamená, že já se nemohu připojit k tomu, abych tady jakýmsi způsobem, a teď se za to slovo omlouvám, exhiboval s něčím, o čem sám vím, že nemá naději na úspěch.

A teď opakuji, kdybychom vedli politickou debatu o tom, co se tehdy stalo, s jediným důvodem, aby se to už opakovat nemohlo, to znamená, teď mně budou rozumět komunisté, abychom měli nějaké poučení z krizového vývoje, pokud jde o OKD, aby se to nestalo, ty negativní věci, pokud se staly, tak s tím bych souhlasil. Ale můj důvod, proč pro to hlasovat nebudu, v zásadě řekl, byť jinak, kolega Kalousek. A já sám - a znovu říkám, ta vyšetřovací komise, a tím mě v podstatě namíchla nejvíc, by neměla dávat trestní oznámení sama! V tom zákoně je jasně napsáno, a tak to má být, že komise předkládá zprávu Sněmovně, a teprve když to Sněmovna schválí, tak je z toho nějaká zpráva. Tady prostě x jednotlivců dalo zkrátka a dobře nějaké trestní oznámení, ale to mohli udělat, aniž by se podepisovali jako nějaká komise. A když už se tohle stalo, tak já to nehodlám ani ex post legalizovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. V tuto chvíli nemám... Pan předseda Černohorský se hlásí do rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já teď nemám přímo před sebou jednací řád, ale tam je, že vyšetřovací komise může podat trestní oznámení, a tudíž to tak i učinila.

K další záležitosti, jak tady pan předseda Kalousek říkal, že tam byly vloženy domy a ne byty. To samozřejmě je pravda, že tam byly vkládány i domy. Vyšetřovací komise tedy tohle nepopírá, ale tvrdíme, že zákaz zakotvený v § 14 zákona o osobním vlastnictví k bytům se vztahoval také na tyto transakce, neboť byly nedílnou součástí bytových domů. Vycházelo se totiž při té právní analýze z judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu, který tento zákaz rovněž extenzívně vykládá. Kromě toho vložení bytů do základního kapitálu OKD obešlo povinnosti státu, které měl při prodeji bytů nájemníkům, tj. slevy, případné dotace při koupi. Bylo v tomto ohledu také případně porušeno i tzv. legitimní očekávání nájemců, které také vyplývalo z toho § 14.

Pan ministr navrhoval, aby to posoudil nějaký nezávislý orgán. Ale to navrhuje i vyšetřovací komise. A ten nezávislý orgán, který má finální slovo, je tady soud. Pokud chcete posuzovat trestní oznámení, tak nezávislým orgánem jsou orgány činné v trestním řízení. Takže pokud my jsme došli k nějakým závěrům, tak jsme využili té možnosti, aby to tedy posoudil nezávislý orgán, upozornili jsme na možná pochybení, která se stala v minulosti, nabídli jsme řešení, že nezávisle to může posoudit soud. Pokud se toho bude chtít nějaký, ať už Karlova univerzita, Právnická fakulta, udělat si nějaké své akademické cvičení, protože samozřejmě to finální rozhodnutí vždycky bude mít pouze soud, tak klidně může. Většinu dokumentů si můžou pro své potřeby vyžádat například na Ministerstvu financí a další posouzení si klidně můžou provést. Ale jak říkám, finální slovo by stejně vždycky měl soud a to samé se bude týkat ještě i po tom šetření orgánů činných v trestním řízení. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A pokud se v tuto chvíli nikdo další nehlásí do všeobecné rozpravy - pan poslanec Bojko. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, já bych chtěl do této kauzy vnést trošku jiný úhle pohledu jak člověka, který byl přímo postižen touto kauzou OKD. A prostřednictvím pana předsedajícího k panu Kalouskovi. Mně opravdu je úplně jedno, jestli si tady budeme házet slovíčky, jestli to byly domy, nebo byty. Mě zajímá, že prostřednictvím pana Bakaly a lidí, kteří mu vlastně pomohli k tomu, aby se dostal k OKD, a byty, které veřejně slíbil, že nabídne k odprodeji, nikdy to neudělal.

A teď si představte, že jste v situaci člověka, který žije, já jsem se pohyboval v hornictví celý život, můj otec také, moji zemřelí bratři také, a představte si, že žijete 20 let v bytě, a v roce 1998 si mě zavolala bytová referentka a říká: Pane Bojko, nejpozději do tří let, do roku 2001, budou všechny byty, které patří OKD v té době, odprodány lidem přednostně, kteří v těch bytech bydlí. Takže si představte, žijete v paneláku. Panelák - prostě bytové jádro hnusné. Jste moderní mladá rodina, tak co uděláte? Máte příslib, že ten byt vám bude prodán, tak si pozvu firmu, protože OKD vám to neudělá, tak za své peníze vybouráte jádro, vyzdíte, uděláte si krásnou koupelnu. A mine rok, minou dva, minou tři, mine deset, mine patnáct a nic se neděje! Byt vám nikdo neprodal, nájmy vám stouply trojnásobně. Když já jsem z toho bytu odcházel, tak vlastně ty nájmy už byly na dvoučlennou rodinu přes 10 tisíc korun. Nemluvě o tom, že město své byty všechny prodalo. Víceméně skoro všechny, nechalo si sociální byty. A lidé, kteří tyhle domy koupili, tak vlastně si je nádherně zvelebili - zateplili, udělali si nové pancéřové dveře, sklepní dveře, prostě udělali si to perfektně. A zkuste se podívat, měli jste si udělat tu cestu na severní Moravu do Karviné, do Orlové, do Havířova, do těch bytů RPG, jaký to je hnus. To je nejodpornější bydlení v tomto státě. Zvenku nikdo nedal ani korunu do zateplení. Nastěhovali tam nepřizpůsobivé osoby. Já jsem bydlel v krásném prostředí skoro u parku u házenkářské haly v Karviné. Nádherné, procházky s pejskem. A lidé začali umírat, ti starousedlíci, a začali nám tam stěhovat naše nepřizpůsobivé spoluobčany, kteří tu migrovali z celé republiky nebo vybydleli byty v Karviné IV, takže nám je tam nastěhovali. A vy pracujete jako báňský záchranář, chcete se vyspat a do tří hodin do rána vám někdo vyhrává na housle nad vámi, tak prostě co vám zbude jiného? Půjdete si koupit byt někde v klidné lokalitě. Takhle to udělala spousta lidí bohužel. Byli jsme potrestáni několikrát. Investovali jsme peníze do zvelebení svých bytů, do oprav, a následně jsme byli donuceni se vystěhovat někam jinam. Nemluvě o tom, že pak to bylo RPG po OKD. Oni nikdy do toho bytu neinvestovali ani kačku. Dokud jste se neodstěhoval z toho bytu, tak tam neinvestovali nic. Odstěhoval jste se, udělali novou elektriku, nové sociální zařízení, nové podlahy atd. Do té doby tam neinvestovali ani korunu.

Takže desítkám tisíc rodin byla zničena kvalita života. Možná víc jak 100 tisíc lidí, protože byli donuceni se vystěhovat, anebo, a v současné době se to děje také, v Karviné zbourali 14 domů a ty nepřizpůsobivé, kteří ty baráky vybydleli, tak nastěhovali mezi normální lidi, protože RPG, následně Residomo mělo těch bytů nachystáno hodně, takže teď moje vnučka si koupila byt a vedle do baráku jim nastěhovali asi sedm romských rodin, takže uvažují o tom, že se odstěhují.

Prostě takhle... byli jsme potrestáni několikrát. A proto říkám, že bych byl osobně pro, aby byl gauner Bakala i s těmi, kteří mu tu privatizaci umožnili, potrestán. Ale už když se o té komisi hovořilo, tak jsem věděl, že nikdo v životě nedostane amerického občana žijícího ve Švýcarsku před nějakou komisi, nebo dokonce k soudu. Takže se nám bude vysmívat s doutníkem v puse. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane poslanče, promiňte, já vím, že vám to připadá jako hraní se slovíčky, ale není tomu tak. Je to prostě jenom hledání, jaký se pro to dá nebo nedá použít právní titul. A ty formulace jsou pro použití toho titulu důležité, protože otázka je, co bylo tou nemovitostí, která se převáděla. Nehájím postup pana Bakaly. Já naprosto chápu vaše pocity. Pokládám za hanebné slíbit desetitisícům lidí, že něco udělám s majetkem, který pokládají za svůj domov, a pak ten slib nesplnit. To nehájím, to pokládám za hanebné. Ale v roce 2007 jsem se stal ministrem financí a snažil jsem se udělat všechno pro to, aby se to vrátilo do trochu normálních kolejí. Přes všechny analýzy, přes všechny soudní spory, které dělal úřad za mého vedení, a potom po mně za pana ministra Janoty, dobře vím, že v roce 2007 už bylo pozdě. O to víc pozdě je teď. A pokládám za nefér, vyvolávat v lidech, kteří mají vaše oprávněné pocity, vyvolávat v nich nějakou naději, že ještě pozdě není. To si myslím, že ta zpráva dělat nemá.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou poslanec Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Chtěl jsem reagovat na předřečníka. Prostřednictvím pana předsedajícího jsem se chtěl zeptat pana Kalouska, proč tedy v roce 2010 vzal od pana Bakaly sedm a půl milionu na základě darovací smlouvy, kterou podepsal. Protože to já považuji za hanebné ne to, že tady řešíme nějaké lidi, kteří jsou vedeni ve zprávě. To, že jste po tom, co se stalo, vzali na kampaň TOP 09 od Bakaly sedm a půl milionu na základě smlouvy, kterou jste vy podepsal, a teď se tady zahalujete do pláštíku toho, že jste nějaký morální vzor. To už se radši obalte prostřednictvím pana předsedajícího tibetskou vlajkou. (Pobavení v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: A pokud se v tuto chvíli nikdo další nehlásí... Pan předseda Kalousek do rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Bylo by nestatečné neodpovědět. V letech 2007 a 2009 se bohužel nepodařilo prokázat, že byl porušen jakýkoliv právní titul. Jestliže Zdeněk Bakala se v roce 2010 rozhodl věnovat třem politickým stranám odstupňovaně podle preferencí sponzorský dar, udělal to naprosto transparentně, tak jsme ten dar přijali. Pokládám to za mnohem mravnější než si brát ty prachy pokoutně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: A poslanec Bělobrádek se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, myslím, že pranýřovat politické strany za to, že dostávají peníze od sponzorů transparentně, je ta nejlepší ukázka toho, jak to nakonec dopadne, že žádní sponzoři nebudou chtít transparentně těm stranám peníze dávat a budou se snažit do politiky zasahovat netransparentně. Podle mě to je naprosto kontraproduktivní. My jsme od pana Bakaly žádné peníze nedostali, v roce 2010 jsme ze Sněmovny vypadli, ale považuji právě takovéto útoky na transparentní financování politických stran soukromými subjekty za tu nejlepší propagaci toho, aby se všichni bez ohledu na to, jestli ti sponzoři jsou kontroverzní, nebo jestli jsou skvělí, snažili ty peníze tam nedávat a ovlivnili politické strany jinak. A to opravdu, myslím si, není moc rozumné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Vím, že reagujeme na rozpravu. Přece jenom bych to chtěl volat k věci, to znamená k té zprávě, kterou projednáváme. Já nevyčítám, jenom se snažím. Poslanec Hájek s faktickou poznámkou, poté poslanec Michálek.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane místopředsedo Pikale prostřednictvím pana předsedajícího, teď se obracím na vás, nevím, jak se to správně říká. Omlouvám se za moje emoční chování. Ale kdybyste odfáral 36 roků, byl 30 roků záchranářem, zažil jste desítky nehod, desítky mrtvých, tak by se ve vás emoce probudily také. Prostě já to nikdy nerozdýchám, co se v OKD stalo.

Co se týká těch sponzorských darů, tak výhoda Poslanecké sněmovny je, že jsou stenozáznamy. Když jsem se v minulém volebním období zabýval problematikou OKD, tak jsem si zapamatoval vaši reakci prostřednictvím pana předsedajícího, když se vás tázal pan Zaorálek, teď nevím, jestli prostřednictvím, jestli si někdy vezmete sponzorský dar. Já zde, Miroslav Kalousek, místopřísežně prohlašuji, že si nikdy, nikdy ani já, ani TOP 09 od pana Bakaly nevezme ani korunu. Uplynulo šest měsíců, jak říká pan prezident, někdy ty názory je třeba změnit, a TOP 09 si vzala sedm a půl milionu. Takže taková je někdy pravda. Takže to je výhoda, opravdu říkám, těch stenozáznamů.

Můžete reagovat, pane Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poslanec Kalousek již je přihlášen. Nyní tedy pan předseda Michálek, poté pan předseda Kalousek s faktickými poznámkami. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Já vím, že je pozdě, že už jsme unaveni. Ale moje kritika nemířila na transparentní financování politických stran. Myslím, že to všichni pochopili. Moje kritika mířila k tomu, od koho jste si ty peníze vzali. A to by každá politická strana měla zvažovat, od koho si ty peníze bere a odkud ty peníze pocházejí. Samozřejmě se to může stát, že vyjde najevo, že ten člověk je potom nějak problematický, potom je namístě ty peníze vrátit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní tedy pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Reakce je jednoduchá, pane poslanče Hájku. Zabýváme se vyšetřovací zprávou, kde není, kupodivu, možná vás to nenapadlo, jedno jediné slovo o financování politických stran. Zato jsou tam pranýřováni bezúhonní občané, a dokonce i zesnulí. A to jste tady nevysvětlil. A sponzorskými dary to neukecáte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To je v tuto chvíli poslední faktická poznámka. Stejně tak nemám nikoho přihlášeného do rozpravy. Takže pokud se již nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě? Ještě bude následovat rozprava podrobná. Takže pokud není zájem o závěrečná slova, což není, tak otevírám rozpravu podrobnou, do které v tuto chvíli nemám nikoho přihlášeného. Nicméně paní zpravodajka se hlásí, tak bych dal dámě přednost. Také má přednostní právo, potom pánové. Prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych v této podrobné rozpravě přečetla návrh usnesení k závěrečné zprávě vyšetřovací komise Sněmovny k OKD: "Poslanecká sněmovna: I. bere na vědomí závěrečnou zprávu vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k OKD; II. žádá vládu, aby postupovala v intencích opatření vyšetřovací komise uvedených v závěrečné zprávě." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poslanec Luzar se hlásil dříve, aspoň jsem si ho dříve všiml. Než dorazí k mikrofonu, seznámím vás s omluvenkou. Poslanec Feri se nám omlouvá do konce jednacího dne z osobních důvodů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s návrhem krátkého usnesení k dnešnímu projednávanému bodu: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby ve vší vážnosti vůči Poslanecké sněmovně respektovala usnesení číslo 653 ze dne 6. 6. 2019."

Pro informaci si dovolím citovat toto usnesení, má dva krátké body.

V prvním bodě konstatuje, že v letech 1992 až 2005 došlo při privatizaci majetku státu k velké řadě excesů, chyb i zločinů, které způsobily České republice i jejím občanům škody na majetku v řádech stovek miliard korun a které vlády České republiky dosud nedořešily a jejich následky neodstranily.

A bod 2. Žádá vládu, aby zpracovala a navrhla účinnou změnu trestněprávních předpisů tak, aby bylo možné takovéto zločiny způsobené při privatizaci stále stíhat a potrestat, aby nedošlo k jejich promlčení včetně posouzení, zda nedošlo v určité období k situaci, kdy promlčecí doba ani nemohla běžet."

Toť citace usnesení, které je schváleno touto Sněmovnou. A prosil bych vládu, aby dle svých možností toto usnesení plnila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A pan poslanec Hájek se přihlásil též do podrobné rozpravy. A poprosil bych případně o předání návrhu usnesení i zpravodajce. Prosím.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, já mám tedy, jak jsem avizoval, mám ještě doprovodné usnesení k závěrečné zprávě vyšetřovací komise OKD, které zní: "Poslanecká sněmovna považuje jednání Zdeňka Bakaly, který se odmítl dostavit k podání svědecké výpovědi, za nepřijatelné pohrdání ústavním orgánem České republiky, navíc zesílené skutečností, že v České republice zbohatl a jeho majetek a investice jsou českými orgány chráněny. Sněmovna konstatuje, že tím, že ostentativně odmítl splnit svou zákonnou svědeckou povinnost, porušil Zdeněk Bakala zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a jeho přílohu." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Také vás poprosím, abyste návrh případně předal zpravodajce. A pokud se již nikdo další nehlásí do podrobné rozpravy, tak v tuto chvíli podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po podrobné rozpravě. Ze strany navrhovatele ani zpravodajky není tomu tak. V tom případě bychom nyní měli hlasovat o usneseních. Já bych požádal zpravodajku, aby nás procedurou provedla, případně i hlasováním. Prosím. (V sále je hluk.) A prosím o klid v sále, budeme hlasovat.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Takže jako první navrhuji hlasovat o usnesení, které předložila vyšetřovací komise. Jako druhé budeme hlasovat návrh na usnesení pana poslance Luzara. A jako třetí návrh na usnesení pana poslance Hájka.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. To je návrh procedury. Je jednoduchá, přesto bych jí nechal schválit. Takže pokud... kolegy už jsem svolal. Je zde žádost o odhlášení. Já vás tedy odhlásím, přihlaste se, prosím znovu svými kartami. A až se nám počet přihlášených ustálí, budeme hlasovat o proceduře. Paní poslankyně...

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já bych prosila, abychom o usnesení hlasovali po bodech. I o tom usnesení, co přečetla paní poslankyně Golasowská.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čili i u návrhu komise po bodech. Já prosím paní zpravodajku.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Takže já to ještě upřesním. Tím pádem budeme hlasovat čtyřikrát. To znamená, návrh na usnesení vyšetřovací komise rozdělíme do dvou částí. Poprvé budeme hlasovat bod č. 1: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí závěrečnou zprávu vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k OKD." A pak bude další samostatné hlasování, bod č. 2. "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby postupovala v intencích opatření vyšetřovací komise uvedených v závěrečné zprávě."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. Takže já myslím, že ta procedura je teď jasná. Budeme hlasovat postupně všechny čtyři návrhy.

Já zahajuji hlasování o proceduře. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 174 je přihlášeno 97 poslanců a poslankyň, pro 97, proti nikdo. Proceduru jsme schválili. Takže já prosím jednotlivé návrhy usnesení.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Takže jako první hlasujeme avizovaný bod č. 1 - návrh na usnesení vyšetřovací komise, který zní: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí závěrečnou zprávu vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k OKD."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 175 je přihlášeno 97 poslanců a poslankyň, pro 81, proti 2. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Nyní hlasujeme bod č. 2 návrhu usnesení vyšetřovací komise, který zní: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby postupovala v intencích opatření vyšetřovací komise uvedených v závěrečné zprávě."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 176 je přihlášeno 97 poslanců a poslankyň, pro 51, proti 4. I tento návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Nyní budeme hlasovat návrh na usnesení pana poslance Leo Luzara, který zní: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby se vší vážností vůči Poslanecké sněmovně respektovala usnesení č. 653 ze dne 6. 6. 2019."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 177 je přihlášeno 97 poslanců a poslankyň, pro 24, proti 23. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: A hlasujeme poslední návrh na usnesení kolegy Hájka, který zní: "Poslanecká sněmovna považuje jednání Zdeňka Bakaly, který se odmítl dostavit k podání svědecké výpovědi, za nepřijatelné pohrdání ústavním orgánem České republiky, navíc zesílené skutečností, že v České republice zbohatl a jeho majetek a investice jsou českými orgány chráněny. Sněmovna konstatuje, že tím, že ostentativně odmítl splnit svou zákonnou svědeckou povinnost, porušil Zdeněk Bakala zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a jeho přílohu."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak. Prosím klid. Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 178 je přihlášeno 97 poslanců a poslankyň, pro 80, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

To je, pokud vím, vše.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: A já konstatuji, že byly odhlasovány všechny návrhy na usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. To by měly být všechny věci v rámci tohoto bodu, takže tím jej končím. Děkuji všem, kteří s námi vydrželi, a přeji dobrou noc. Uvidíme se zítra v 9 hodin.

 

(Jednání skončilo ve 20.08 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.