(11.50 hodin)
Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych se jenom vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, zeptal jak navrhovatelky, tak i vlády, nebo členů vlády, která s tím vyslovila souhlas, na to, proč nenavrhuje navrhovatelka pouze rozšířit výčet v odstavci 4 článku 43, který už obsahuje nyní to plnění závazků, účast na mírových operacích atd., o ty další případy, kdy je vhodné, aby vláda měla pravomoc vyslat armádu. A místo toho dávat vládě takový bianko šek i s těmi riziky, která tady popisovali mnozí moji předřečníci. Takže jestli by nám to tady ještě teď v rámci prvního čtení nemohli navrhovatelé a vláda toto objasnit.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Navrkalovi a ptám se, kdo se hlásí do rozpravy z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Paní zástupkyně navrhovatelů chce až v závěrečném slově reagovat na rozpravu. Takže končím obecnou rozpravu a dávám závěrečné slovo zástupkyni navrhovatelů. Paní Černochová, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuju, pane místopředsedo. Já začnu od konce a budu reagovat na dotaz pana poslance. Konzultovali jsme tuto variantu s ústavními právníky a nedoporučovali ji. Protože obecně platí, že zahušťování Ústavy a prohlubování jejího kazuistického charakteru prostě není dobré. To byl ten argument, který tam zazníval. Ale tato varianta také byla jedna z diskutovaných, nakonec se i s ústavními právníky po dohodě zvolila varianta tato.
K tomu, co tady zaznělo v diskusi, hned na tom začátku, kdy tady pan místopředseda Filip říkal, že to bude v rozporu s jednacím řádem, tak bych rozhodně všechny kolegyně a kolegy chtěla ubezpečit, že to tak není. Sám pan místopředseda tady říkal a říkala jsem to i já, že poslední novela Ústavy se projednávala v roce 2000. Komunisté v tomto ten názor mají stále konstantní. Ani v roce 2000 komunističtí poslanci pro návrh nehlasovali na rozdíl od jiných poslanců. Takže už se vlastně to osvědčilo, ta 60denní lhůta se osvědčila praxí. V roce 2000 se něco schválilo, máme rok 2020, 20letá praxe v naší demokracii, která trvá přes 30 let, je dost dlouhá doba, co myslíte? Takže tady skutečně bych chtěla ubezpečit všechny, že nikdo žádný jednací řád Poslanecké sněmovny ohýbat nebude.
K výtkám o tom, že Parlament ztratí něco ze svých pravomocí. Hovořila jsem už o tom při svém úvodním slovu předkladatelky, resp. navrhovatelky, takže tady bych snad jenom zopakovala, že uvedená změna skutečně neposiluje pozici exekutivy a zároveň nijak neoslabuje pozici Parlamentu. Ten má i nadále pravomoc do rozhodnutí vlády zasáhnout a donutit vládu, aby své rozhodnutí změnila a aby byla vojska stažena. Lhůta 60 dnů zamezuje případnému řetězení, neboť na delší dobu není možné vyslat bez souhlasu obou komor Parlamentu, a už jsem to také říkala. Přeci vyslat jednotku, která - teď to je reakce na připomínky zejména kolegů z SPD - vyslat jednotku, která by byla schopna rozpoutat válečný konflikt bez povšimnutí v tak krátké době, je fakt zcela iluzorní.
Procedura projednávání tedy, jak už jsem říkala, zůstává v zásadě stejná, pouze se vypouští taxativní výčet situací, kdy může vláda do 60 dnů vyslat.
Já velmi oceňuji i přístup Pirátů. Pan místopředseda výboru pro obranu Lipavský, když jsem pořádala seminář na půdě výboru pro obranu, tak bohužel zrovna nebyl, možná by se některé věci vysvětlily už tam. Právě byli tam přítomni ústavní právníci, se kterými jsme i některé jím vznášené dotazy tam řešili a vyřešili. Takže samozřejmě, že se těm pozměňovacím návrhům, pokud ten návrh projde do dalšího čtení, tak se jim budu věnovat. Jsem připravena i k tomu znovu ústavní právníky přizvat, tak aby skutečně v případě, že Piráti navrhnou ještě nějaké vylepšení, tak abychom měli jistotu, že to bude opět lege artis s naším ústavním pořádkem.
Děkuju za tu debatu v prvním čtení. Je tady celá řada i podnětů, kterými bychom se mohli zabývat z hlediska naší zahraniční politiky. Vážím si i vstřícného vystoupení pana ministra kultury Zaorálka, byť s ním ve druhé části nemusím souhlasit, tak děkuji za to, že pro ten návrh zvedl ruku, protože si skutečně myslím, že návrh je ve prospěch bezpečnosti České republiky.
Moje poslední reakce je na pana místopředsedu Poslanecké sněmovny Pikala. Ano, není rozdíl mezi paragrafem, paragrafovým zněním a starým a novým. Je rozdíl v důvodové zprávě, která reagovala právě vysvětlením na nějaké připomínky, které zazněly při projednávání minulého tisku v minulém volebním období. Takže neměnily se paragrafy, měnil se text důvodové zprávy, který reagoval právě na některé připomínky. A byl i pro vládu, tyto připomínky byly natolik přesvědčivé, že pod to dala kladné stanovisko.
To je za mě jako za navrhovatelku v tuto chvíli všechno.
Já bych pak pouze uvedla a poprosila ctěné kolegyně a kolegy po dohodě s ústavně-právním výborem, se zpravodajem Dominikem Ferim, že bychom navrhli, aby se garančním výborem tohoto návrhu stal výbor pro obranu. Dalším výborem, který se bude touto otázkou zabývat, bude samozřejmě ústavně-právní výbor. A i samozřejmě podporuji návrh pana Feriho, aby se tímto návrhem zabývala i komise pro Ústavu. Zároveň máme dohodu, že bychom po výměně nejprve garančního výboru a následně výměně zpravodaje, tak bychom navrhli zpravodajem tohoto tisku pana poslance, předsedu poslaneckého klubu KDU-ČSL Jana Bartoška, který se pod ten návrh chtěl podepsat, ale nepodepsal, protože jsem si ho držela jako zálohu pro zpravodaje. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za závěrečné slovo, závěrečné slovo zpravodaje (navrhovatelky). Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím nejdřív shrnout nějaké věci, které tu v rozpravě zazněly, postavit je najisto. A následně vůbec okomentovat průběh rozpravy. Bylo tu namítáno -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid! Budeme rozhodovat o návrzích a rád bych, aby všichni dobře vnímali zpravodaje. Prosím.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji, že jste volal ke klidu, pane místopředsedo.
Co se týče taxativního výčtu - taxativní výčty jsou obecně problematické z toho důvodu, že jsou prostě taxativní. Že ten běžný život a veškeré situace, které v něm mohou nastat, a berme v potaz, že mezinárodněpolitická situace je velmi složitá, dramatická a nepředvídatelná, tak jsou vždycky o krok před ústavodárcem. A budeme-li rozšiřovat pouze výčet o další a další písmena, tak je to za prvé zcela v rozporu s nějakou legislativní technikou, prostě Ústava nemá být návod k automatické pračce, ale zároveň je to taky poněkud neobratné, protože vždycky tam bude nějaká možnost, že se nebude moci ta daná situace podřadit pod nějaké ustanovení v článku 43. Proto je lepší, než se vydávat touto kazuistickou cestou, vydat se tou cestou takzvaného bianko šeku.***