(10.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Kobza, také s faktickou poznámkou. Připraví se kolegyně Černochová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych rád vaším prostřednictvím reagoval na předřečníka, pana kolegu Růžičku. Možná mu uniklo, že zabitý generál Sulejmání byl generálem legitimní ozbrojené síly Íránu. To nebyl žádný bezejmenný terorista, nebyl to žádný terorista ukrytý někde v horách. Byl tam na pozvání. Podle mě se jedná naprosto nepokrytě o politickou vraždu. Pakliže připustíme tento způsob politiky, tak opouštíme demokratické zásady, na kterých stojí naše společnost. A to je pro nás naprosto nepřípustné. Protože pakliže připustíme mimosoudní vraždu legitimního funkcionáře cizího státu, tak potom, pánové, kdo z nás si může říci, že jsme demokraté? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Jana Černochová, připraví se Pavel Růžička, poté Stanislav Grospič a Josef Bělica. Máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já jsem chtěla faktickou poznámkou reagovat na vystoupení kolegy Luzara, protože zřejmě mu unikl podstatný fakt, že generál Sulejmání byl na indexu teroristů, to znamená, že tady nikdo snad nemůže zpochybňovat to, že to aktivní terorista byl. A my se tady bavíme až o nějakých následcích. V právu se tomu říká kauzální nexus. Ale vzpomeňme si na to, co předcházelo tomu zabití generála Sulejmáního. Předcházel tomu bezprecedentní útok a porušení vídeňské úmluvy na zastupitelský úřad v Bagdádu, zastupitelský úřad Spojených států amerických, kde došlo k usmrcení a vážnému zranění několika osob, čímž pádem mohly Spojené státy americké v souladu s mezinárodním právem toto brát jako útok na svoji zemi. A ten jejich útok je tak legální a legitimní.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Pavel Růžička s faktickou poznámkou. Máte slovo.
Poslanec Pavel Růžička: Já bych zareagoval na pana poslance Luzara. Já se nemám za co stydět. Nevím, proč bych se měl stydět na rozdíl od komunistů. Ale pane kolego, já tady mluvím o koze, a vy mluvíte o voze. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Stanislav Grospič. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, nebudu reagovat konkrétně na nikoho ze svých předřečníků, ale obecně. Myslím, že by se ta debata měla věcně vrátit k článku 43 a k tomu, co navrhují navrhovatelé. A tady skutečně výklad mezinárodního práva a norem mezinárodního práva, kdo trošičku studoval tuto materii a je s ní obeznámen, tak ví, jak se tvoří, jak se rodí tyto normy a jakým způsobem se také v mezinárodním kontextu dodržují a zabezpečuje jejich plnění.
Pokud my uděláme tento úkrok, že tuto pravomoc svěříme, tak jak navrhovatelé říkají, výhradně vládě a podmíněně za nějakých okolností teprve sekundárně Poslanecké sněmovně, pak skutečně může dojít k tomu, že vláda, byť třeba v bohulibém úmyslu, může postavit Českou republiku do pozice agresora. A to nesouvisí s tím, jestli je někdo komunista, nebo je členem jiné politické strany. Myslím si, že to sem v tento moment nepatří. Prostě si myslím, že tato úprava, která je předložena, není šťastná, že nepřispěje k prestiži České republiky, že může potenciálně Českou republiku udělat naopak státem, který se bude podílet na některých aktech, které nejsou v souladu s mezinárodním právem, s mezinárodním právem válečným už vůbec ne, a bude ji stavět do roviny agresora.
Ale nechci malovat čerta na zeď. Já se přikláním k tomu, aby zůstala současná právní úprava, kterou zná naše Ústava, třicet let s ní dokáže pracovat a nečiní to žádné zvláštní problémy, neohrožuje to bezpečnost České republiky, tak jako by tomu bylo, pokud bychom přijali navrhovanou úpravu, kde by se zvýšilo nebezpečí ohrožení České republiky.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce. Ještě než dám slovo panu poslanci Bělicovi, upřesňuji omluvu pana poslance Baxy. Omlouvá se z pracovních důvodů. Nyní pan poslanec Josef Bělica, připraví se Leo Luzar také s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Josef Bělica: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já úplně nejsem rád z toho, kam se ta diskuse dostala. Já bych si dovolil zareagovat na faktickou poznámku pana Luzara. Mě to velmi mrzí. Pane poslanče, já si myslím, že pan podplukovník v záloze Růžička se určitě nemá za co stydět. Je tady více bývalých důstojníků naší armády v záloze. Oni se nemají za svoji službu za co stydět. Jsem o tom přesvědčen. Nevím, kolikrát vy jste složil přísahu této zemi, kde jste mimo jiné řekl, že jste připraven za ni položit život. Já bych nerad tyhle věci zlehčoval. Takže já si nemyslím, že pan Růžička v této souvislosti se má za cokoli stydět, a já si ho naopak za to vážím, stejně tak jako pana kolegy Vícha, byť dnes reprezentuje jiné politické barvy než já.
Dále. Dámy a pánové, já si myslím, že zpochybňovat tady činy našich spojenců přesně v okamžiku, kdy - jak tady řekla správně paní poslankyně Černochová - je podniknut útok na teroristu, který je na seznamu, na mezinárodním seznamu teroristů, tak já opravdu nechci dále komentovat vyjádření někoho, kdo zpochybňuje legitimitu takovéhoto kroku. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Leo Luzar a připraví se kolega Zlesák, také s faktickou poznámkou. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Tady zaznělo, že si asi nerozumíme. Ale mě zvedlo ze židle to, že tady někdo pod dojmem útoku na teroristu ospravedlňuje třeba ty nevinné oběti kolem. On nezemřel jenom ten jeden domnělý terorista, napsaný někde na seznamu. Tam zemřeli vojáci hostitelské země. Byla to oficiální návštěva, nebyli nikde schováváni, nebyli to teroristé, nejsou na seznamu. A tady přijde voják a řekne mi: To je v pořádku. Civilní ztráty, nebo vojenské, to je nepodstatné, protože tam se přece bojuje. A oni měli holt smůlu, že stáli hned vedle. Toto mi vadí. To pokrytectví toho přístupu. Kdyby se to stalo u nás, tak si dokážete představit, co by se dělo. Když se to stalo tam, nepodstatné ztráty. Že se tam vybombarduje nějaká škola, nemocnice? No, holt se spletli, nepodstatné ztráty. To se stane, my se omluvíme. To je v pořádku.
Vždyť je to nehorázné pokrytectví. Cožpak to nejsou stejní lidé, jací žijí někde jinde a u nás? Oni mají menší hodnotu svého života? A my to takhle omlouváme? Protože my cítíme potřebu tam poslat vojáky, ty naše speciální jednotky, aby tam fungovali a bránili. A kdo si vezme na triko ty nevinné oběti, které při našem zásahu budou? Jak budeme k tomu přistupovat?
A co se týče toho seznamu teroristů, o kterém se bavíme, těch seznamů teroristů ve světě běhá strašně hodně. Třeba vím o tureckém seznamu teroristů, na kterém jsou organizace, které my uznáváme jako organizace zcela legální a nám pomáhající. Čili budeme proti nim také bojovat, protože to je seznam? Nebo předpokládám, že existují seznamy teroristů třeba Íránu, na kterém mohou být třeba i představitelé naší armády, já nevím. O kterém seznamu teroristů se bavíme? Tak automaticky bereme, že seznam teroristů Spojených států je ten správný, ideální a jediný.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Radek Zlesák, Václav Klaus, Jan Bartošek, Jana Černochová. To je pořadí faktických poznámek. Já jsem upozornil pana ministra obrany a místopředsedu Pikala, že ještě musí posečkat. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Radek Zlesák: Děkuji za slovo. Já bych tady možná jenom fakticky reagoval. My se teď nacházíme v prvním čtení. Já tady teď sleduji velmi zajímavou diskusi kolegů z výboru pro obranu. Já si myslím, že zde zaznívá spousta relevantních názorů a informací, ale vzhledem k tomu, že jsme v prvním čtení, já bych požádal, abychom to propustili do dalších čtení. Určitě ve výboru pro obranu to budeme řešit, budeme k tomu zaujímat nějaká stanoviska. Myslím si, že tato diskuse by měla patřit až do třetího čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Václav Klaus s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***