(9.20 hodin)
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my podporujeme postup podle § 90 a jsme rádi, že v reakci na tu mediálně velmi významnou kauzu se toho zhostili dokonce dva navrhovatelé. Na co bych se ale chtěl zeptat je, zda existuje nějaké zmocnění vládou, aby tu někdo přednesl stanovisko vlády, protože jsme se dostali do takové trochu prekérní situace v tom smyslu, že u obou těch tisků vláda řekla souhlasíme, ale projednáváme to jako první tisk, tisk, u kterého vláda řekla souhlasíme - ale. Nejsou tam vyřešeny nějaké otázky a vláda dokonce ponouká nás navrhovatele, abychom se s těmi nevyřešenými věcmi, jako jsou třeba otázky pobytového statutu dítěte, popasovali v rámci legislativního procesu. To znamená, že - já nevím, jestli tu někdo z ministrů má pověření, nikdo se k tomu nehlásí, tak moc nevím, jak si s tím poradit. V každém případě ty věci řeší vlastně totožnou materii, ale bylo by myslím do budoucna vhodné, kdyby tu byl přítomen zástupce Ministerstva spravedlnosti anebo aspoň někdo s pověřením, protože takto tu schvalujeme něco, s čím vláda vyslovila souhlas, ale řekla opravte si to, a my to schválíme devadesátkou. Ale podporujeme to, podporujeme tento návrh a jsme rádi, že to vyřešíme takto rychle v devadesátce. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Farský do rozpravy.
Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, on ten zmatek totiž, jak už tady naznačil kolega Feri, není od rána jenom tady v Poslanecké sněmovně u těchto tisků, ale on byl i na vládě, protože ten případ, kterého jste si určitě mnozí všimli, těhotné vražedkyně Janákové - jméno už tady několikrát zaznělo, tak je zbytečné to nějak maskovat - začal už někdy v červnu, kdy médii proběhl ten případ, že žena, která byla odsouzena myslím na třicet let za opravdu úkladnou vraždu, tak po nějakém roce ve vězení otěhotněla, a protože zákon říká zcela jasně a bez výjimek, že když otěhotní odsouzená, tak po dobu těhotenství plus do roku dítěte musí být propuštěna. A soudci tak postupovali podle zákona, jak jim ukládal, a sami se ale podivili nad tím, že u takto nebezpečného člověka - protože ty posudky u odsouzené říkaly, že ten čin může zopakovat, že prostě nemůžou konat jinak a musí ji pustit na svobodu. Což vyvolalo zcela přirozeně reakci v místě, kde žila, a v jejím bydlišti, ať už to byla postupně Jilemnice, Vrchlabí nebo nakonec myslím, že byla vzata do vazby v Lomnici nad Popelkou, kde se pohybovala. Lidé ji v místě znali, věděli, že jde o tuto odsouzenou, její tvář proběhla médii, a přirozeně měli obavu o svůj osud.
Na konci června se to otevřelo, ale ministryně spravedlnosti řekla, že nebude ad hoc měnit zákon kvůli jednomu případu. Proto jsme se toho tehdy ujali, skupina poslanců, která předložila tisk 551. Zastupovali tam předsedové klubů sociální demokracie, Pirátů, TOP, KSČM, SPD, Starostů, plus další poslanci připodepsali. Ten zákon jsme předložili vládě a vláda 31. července - a teď se dostávám k těm absurditám, které nás tady teď potkaly, a vlastně úplně nevím, jak se s nimi vyrovnat a jak v tom dále postupovat. S tímto návrhem, sněmovním tiskem 551, který řeší stejnou materii, těhotnou vražedkyni, tak vláda vyslovila souhlas, bez připomínek, bez jakéhokoli dalšího slova. Prostě řekla souhlasím, a to včetně toho, že i ten tisk 551 je navržen v devadesátce, to znamená, že může být schválen na dnešní schůzi.
U tisku 657, který předložila širší skupina poslanců, který tuto materii řeší daleko, daleko komplikovaněji, už vláda nevyslovila své souhlasné stanovisko bez připomínek. Ona přímo v tom stanovisku říká, že v zájmu jeho budoucí bezproblémové aplikace bychom měli zvážit v dalším legislativním procesu provedení některých níže uvedených dílčích úprav předloženého návrhu zákona. Toto je stanovisko vlády k tomu tisku 657, který teď projednáváme, který je také navržen schválit v devadesátce, ale jsou tam konkrétní připomínky, které by měly být upraveny. Toto je stanovisko k tisku 551 vlády, který řeší stejnou materii a kde žádné připomínky nejsou.
To, že tady hromada lidí investovala moře času, energie, peněz do toho, že jsme vytvářeli další návrh, byť už k návrhu poslaneckému byl souhlas vlády, nechám stranou. Ale my jsme teď v situaci, kdy máme u zákona, který od vlády dostal připomínky, a máme ho schválit v devadesátce, a tím, že ho schválíme - to je tisk 657 - tak se nedostaneme k hlasování o tisku 551, který byl vládou schválen úplně bez připomínek.
Já chápu, že jsme tady rozděleni na opozici a koalici, a tím pádem nějaká politika tady vždycky probíhá a někdo to musí vyřešit, aby mohl říkat, že on občanům pomohl, ale tady se to fakt dostává do absurdní roviny, totálně absurdní roviny, protože vláda v červenci vydá své stanovisko bez připomínek, v říjnu je předložen návrh a v prosinci vláda předloží stanovisko s připomínkami ke stejné materii, stejnému tisku. Děláme dvakrát práci, složitě práci, a dneska jsme v situaci, kdy Sněmovna by měla hlasovat prvně o návrhu, který je od vlády připomínkován, a o tom, který není připomínkován, o tom hlasovat vůbec nebudeme. Přijde mi to jednak zbytečné a jednak složité.
Ono to stanovisko vlády je svým způsobem pochopitelné, protože když se podíváte na řešení podle tisku 551, tak ten pouze říká, že tam, kde soudci dodnes museli pustit, tak do budoucna budou moci pustit. Bude čistě na rozhodnutí soudců, aby posoudili veškerou materii, co všechno kolem, veškeré okolnosti případu, technického zabezpečení, zdravotního stavu - a do konkrétna do neřeší. Prostě tisk 551 říká: my vám, soudci, věříme, že v těch pár desítkách případů ročně, a možná jich ani desítky nebudou, rozhodnete prostě správně.
Ten poslanecký druhý návrh, 657, ale není asi potřeba zastírat, že byl vypracován za úzké spolupráce s Ministerstvem spravedlnosti, to řeší na šesti, sedmi, osmi, devíti stránkách do detailu, když, jaký trest, jak má postupovat, jaké bude zázemí, kdo se kde čeho zúčastní, kam přistoupí, kam se může přivolat - vlastně kvůli pár případům ročně dost razantně zasahujeme do zákonů ,a když prostě měníte několik zákonů změnami, které vám vydají na několik stránek, tak je přirozené, že to stanovisko vlády asi nebude tak zcela bez připomínek a jednoduché.
Osobně mně pořád přijde, že je lepší řešit to tím úplně nejjednodušším způsobem, jde skutečně o pár případů ročně, a jenom těm soudcům dát šanci zvážit situaci a věřit jim, že rozhodnou podle svého nejlepšího svědomí a všech informací, které mají, než jim vlastně diktovat, jak mají rozhodovat, a limitovat je. Protože se obávám, že u toho vládního návrhu se nám lehce může stát, že pak dojde k tomu, že tou složitou úpravou, tou kauzální úpravou mnoha paragrafů zjistíme, že jsme tam ještě na něco zapomněli. Ostatně vláda to ve svém stanovisku už říká, že jsme na něco zapomněli a že bychom ještě měli upravit. ***