(13.00 hodin)
(pokračuje Luzar)
A tady si dovolím zase trošku odbočit. My vnímáme strategické suroviny jako ty základní, ty nejbohatší. Možná uran by se tam dal určitě najít, ale já upozorňuji, že tady strategická surovina je třeba písek, je třeba štěrk. Uvědomme si, jaké jsou zásoby štěrku v České republice. Tady se vracím k tomu, co jsem hovořil. My uvažujeme o vybudování vysokorychlostních železnic. Dovedete si představit, mnozí asi ano, jaká obrovská spotřeba velkých frakcí štěrku na vybudování železničního spršku je, a my máme obrovské problémy v České republice již dneska podchytit zvýšenou poptávku po této komoditě v rámci světových trhů. A máme obrovské legislativní problémy umožňovat otevírání nových ložisek štěrku. Máme obrovské legislativní problémy řešit tuto problematiku surovin. A problém horního zákona je také o tom a týká se to malých těžařů. To nejsou velké nadnárodní koncerny, samozřejmě jsou zde zastoupeny, ale většinou ty lomy nejsou v tom rozměru, které by se týkaly této oblasti, nadnárodní, ale jde tu opravdu o místní české podnikatele.
Proto se tady trošičku divím tomu, co pan ministr řekl, že ostatní těžaři jako že jsou spokojeni, jsou mimo. Já mám signály, že právě naopak, že právě ti malí těžaři, právě ti štěrkaři v krátkosti řečeno, s tím mají obrovský problém a poukazují na historické problémy, které s tím mají, a mají obrovský problém, co budou dělat dál.
A tady je pro nás, poslance, politiky, kteří máme zájem rozšířit výstavbu a třeba ty vysokorychlostní železnice, které jsem si vzal jako příklad, aby fungovaly, aby bylo možno ten materiál na výstavbu nakonec mít, protože potom se dozvíte, že zpoždění stavby bude o pět let jenom pro to, že není dostatek suroviny. A to se klidně může stát. Čili i toto je oblast, na kterou bychom v rámci debat neměli zapomínat. A jelikož i v tom zákoně, v tom návrhu se hovoří o chráněných ložiskových územích, tak bychom měli také umět přistoupit k těmto ložiskovým územím a umožnit případný zásah státu, ve státním zájmu se vrátit k těmto ložiskovým územím. Vůbec tady nepadla možnost vykoupení, nebo za úplatu vyvlastnění těchto pozemků pro stát. A je to obrovský problém, protože my máme chráněné ložiskové území, máme dokonce třeba i toho těžaře, ale tam se netěží, a stát bude najednou potřebovat určité frakce toho štěrku a nebude je mít. Ptám se - měli bychom se asi k tomu také vrátit a vyjádřit, aby stát měl páky, zákonné páky v legislativě, nejenom zabírat pozemky na liniovou stavbu, ale třeba i na těžbu těchto surovin. A je to docela kardinální otázka právě pro ty malé těžaře.
Hovoří se tady o uhlí. Ano, uhlí, historická surovina, která dneska v Evropě zažívá bohužel tragické důsledky euforie obnovitelných zdrojů, ale přesto je to strategická surovina, na které jsou závislé desítky, stovky, tisíce zaměstnanců a ekonomika České republiky. Já jsem strašně rád, že pan premiér již hovoří o tom, že OKD vnímá perspektivu 2020/2023, a možná, že i do dalších let. Jsem velice rád, že mohu do svého kraje říci, že zaměstnanost v hornických oborech nebude končit rokem 2020, 2022, 2025, jak se o tom hovořilo zpočátku, ale tento limit se posunul, protože samozřejmě Moravskoslezský kraj ten problém s restrukturalizací si prošel z větší části, ale toto by byla další rána, další zásah do velkých problémů, které tento region má. Čili z jedné strany řešíme pomoc postiženým regionům restrukturalizací, Karlovarský, Moravskoslezský, Ústecký kraj, z druhé strany bychom tomu zasadili ránu do vazu tím, že bychom prostě zrušili základní průmysl, který tam je, a ty tisíce zaměstnanců bychom vrhli na volný pracovní trh. Nedokážu si představit, jak by to třeba Moravskoslezský kraj zvládl, popřípadě i Ústecký se svou vysokou nezaměstnaností, kterou se nedaří řešit. Jsem rád, že se těmito otázkami budeme v rámci horního zákona zabývat. Ale budoucnost těžby, to je také součástí horního zákona.
Jedno z velkých témat je životní prostředí. Je to velký problém a ve svém návrhu jako zpravodaj budu rád, když se k tomu bude moci vyjádřit i výbor životního prostředí. Protože chci předejít těm debatám, abychom se tady potom nezasekli a nezablokovali na tom, že vlastně tento zákon je negativní vůči životnímu prostředí. Nemyslím si to, ale přesto vnímám, že zaznívají tyto výhrady zvláště ke způsobu těžby. Když se bavíme o lithiu, tak momentálně nejefektivnější způsob těžby lithia je použitím louhování, použitím nebezpečných látek. Hovořil tady kolega o zlatu, kde má stejný podobný problém v rámci těžení, a to slibované, efektivní, ekologická těžba nebo vyčerpání z horniny lithia, je zatím v technických výkresech možná na vysokých školách a v laboratorních podmínkách v řádu desítek, stovek kilogramů, ale ne v těch tisících tun, které by se nakonec těžily. Čili tento problém životního prostředí vnímám docela vážně. A navážu i na tu vodu, která tady byla zmiňována, protože při těžbě se mnohdy také voda používá a je důležité počítat s vodou i jako strategickou surovinou.
Pro nás jako KSČM je nejdůležitější zachovat sociální smír. Zachovat životní úroveň občanů a nesnižovat ji. Proč nehovořím o zvyšování. To se nám možná trošičku daří. Vláda se snaží a za to jí děkuji. Přidává tam, kde může. Ale co se stane, když skokově zdraží elektrická energie? Jsme svědky tlaku Německa na ukončování neefektivních, ekologicky nevhodných zdrojů energie a tepla, ale to automaticky produkuje zvyšování cen energie na světových trzích. Jsme provázáni se světovými trhy a nevím, jak bude vláda vysvětlovat českým občanům, že bude muset o dvacet, třicet, čtyřicet procent zvednout ceny elektrické energie a tepla jenom proto, že jsme prostě součástí Evropské unie a jsme nuceni tohle dělat, a to považuji za docela závažnou věc. Proto ten strategický význam uhlí, které máme, a těch zdrojů, které máme, by neměl zůstávat pod ekologií a neměl by zůstávat trošku mimo zorné pole tohoto zákona.
Hovoří se tady o RIA. V tom návrhu zákona bohužel RIA obsažena není, která by analyzovala dopad na český průmysl. Přesto si myslím, že zákon je potřeba, protože situace, která v těžebním průmyslu momentálně je, je neustále podrobována docela tvrdým testům funkčnosti a udržitelnosti této těžby. Ale dovedeme si představit, kdyby třeba povrchové doly na Mostecku z roku na rok přestaly existovat? Dovedeme si to představit, co by v té oblasti nastalo a jak bychom fungovali? Proto si myslím, že je důležité se i o této věci bavit.
Jedna z důležitých věcí, a jsem rád, že pan ministr tady o tom hovořil, je problém financování a financování rezerv na sanace. Tady si dovolím jemňounce upozornit na to, že zde je Český báňský úřad. Jako nezávislý orgán právě on tyto prostředky má shromažďovat, shromažďuje a jistě bude velice zajímavé pro kolegy v hospodářském výboru vnímat tabulky naplněnosti těch účtů, které již podle minulých zákonů tyto firmy mají plnit, a to očekávané naplnění také není úplně bez chyb a není úplně bez jakýchkoliv problémů.
My teď chceme zavést úplně jiný systém. My ještě nemáme vypořádaný ten historický systém, který tady byl, a Český báňský úřad se snaží, ale naráží na určité problémy, zvláště personálního charakteru, protože Český báňský úřad stejně jako ostatní úřady státní správy je pod dost velkým tlakem úspor a nyní mu dáváme další a další pravomoce. Toto je oblast, která je v horním zákoně docela hodně zmiňována, ale není řešena. Já jsem měl možnost hovořit s panem předsedou Českého báňského úřadu, a to jsou problémy, které samozřejmě každý státní centrální úřad vnímá. Dostaneme-li novou práci, nové úkoly a nemáme na to personální vybavení, stojíme před problémem, jak to zajistíme. Chci upozornit ještě na jednu věc, která se objevovala s těžaři. My předáme státu, chápejme Českému báňskému úřadu, strategicky důležité obchodní údaje. My mu budeme pravidelně předávat tajné věci, které je konkurence schopná velice lehce zneužít - a jak bude Český báňský úřad zabezpečovat tato data?
Úplně odbočuji a mohu hovořit tady ke kolegům Pirátům, kteří mají ve svém ranku tu bezpečnost a informační technologie, jestli se tímto vůbec někdo zabýval. Jakou formou budou tato data zabezpečena, aby nedocházelo k zneužití? ***