(12.10 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Já tedy ten zákon v prvním čtení podpořím. Samozřejmě že vím, že tam hodnocení RIA nebylo provedeno. Co se týká Legislativní rady vlády, tam se vyjádřil její předseda. Myslím, že ta analýza dopadů na naši ekonomiku, na naše občany by byla určitě žádoucí. Proto tedy se na vládu obracím se žádostí, aby tuto analýzu připravila. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vyzývám k vystoupení paní poslankyni Květu Matušovskou a připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, vážené kolegyně, dovolte mi, abych i já řekla stanovisko k projednávanému hornímu zákonu.
Úplnou novinkou, kterou novela horního zákona přináší, je povinnost firem vytvářet rezervy na technickou likvidaci staveb, která doposud nebyla řešena. Už to tady bylo dneska zmíněno. Jedná se o součást sanace území po ukončení těžby. Tolik velmi stručná zmínka o novém termínu v důvodové zprávě. Přitom důsledky tohoto nového ustanovení mohou být v řádech desítek či stovek milionů korun. A když ještě připočteme povinnosti převádět rezervy na vázané účty a avizované zvyšování úhrad z vydobytého nerostu, dostáváme se k částkám, které mohou být pro menší firmy doslova likvidační. Předpokládám proto, že předkladatel má jasně vyargumentováno, jaká pozitiva a negativa tato nově zaváděná úprava může mít na těžební sektor.
Počkám na jednání hospodářského výboru, abych nyní nezdržovala, nicméně už teď si myslím, že by to stálo za pozměňovací návrh, který by precizně a hlavně jednoznačněji toto ustanovení definoval, aby nevznikaly jakékoli pochybnosti a hlavně další neúměrné finanční zatížení v těžebním sektoru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení pana poslance Petra Bendla a připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte i mně říct pár slov, neboť já jsem byl v minulosti často konfrontován s tvorbou horního zákona, neboť pocházím z regionu, kde hornická činnost byla velmi dlouhá léta klíčovým prostorem pro zaměstnávání lidí, a já jako bývalý starosta Kladna jsem se s horním zákonem musel často potýkat. Proto jsem si ho přečetl, a když jsem se na něj díval, mám pocit, že jsou tam některé otázky, na které je třeba si asi odpovědět, protože nerozumím tomu, proč ten horní zákon jde tímto směrem.
Ona to tady částečně říkala i moje předřečnice, protože ono vytváření rezerv na sanace, to je v pořádku a je to tak správně, v minulosti - máme to už od roku 1991 v systému, potom v roce 2006 jsme novelizovali, tuším, tento zákon. Naše legislativa umožňovala, že si (společnosti) mohly vytvářet rezervy na ty úkoly, které jim vzejdou z té povinnosti v oblasti sanací po likvidaci důlního díla, postupně každý rok. Jestli já tomu dobře rozumím, tak vy tady tímto návrhem zákona tlačíte na společnosti, že si ty rezervy musí dělat mnohem rychleji, tzn. ekonomicky budete zatěžovat daleko více.
Pak tam rozděluje najednou horní zákon i těžební společnosti podle toho, co těží. Tomu nerozumím, proč to tak vlastně děláme, že rozdělujeme důlní společnosti na ty, které těží energetické, a (ty, které těží) neenergetické nerosty, a všichni mají jiné lhůty pro převod z těch analytických účtů na vázané účty. Tak by mě zajímalo, proč to děláme. Protože horní zákon, to je norma, která - taky už to tady říkali mí předřečníci - by měla být předvídatelná, neměla by se v průběhu té těžební činnosti nějak zásadně změnit, neboť jsou na to navázané ještě další aktivity, což tady mí předřečníci vlastně taky zmiňovali, a říkal to i kolega Zahradník, a to jsou ty zmiňované teplárny.
My totiž máme na stole i tzv. vodní zákon. A já když jsem zaslechl teplárny, které by mohly mít problém ve svých důsledcích a změně horního zákona, tak my vzhledem k tomu, že teplárny často potřebují ke své činnosti dostatek povrchových vod, vzhledem k tomu, že povrchových vod nám ubývá, čeká nás období podle mě mnohem dramatičtější z pohledu sucha, než bylo období, které máme teď za sebou, to poslední pětileté, ale bude hůř, a bude možná mnohem hůř, ve vodním zákoně vláda navrhuje zrušit systém správního řízení, kterým se udělují povolení na čerpání povrchových vod pro spotřebitele povrchových vod, a navrhujete, že to rozhodne vodoprávní orgán téměř ze dne na den, že bude možné omezit dodávky vody, tzn. omezit i fungování průmyslu navázaného na povrchovou vodu, a vy s tím jako vláda souhlasíte. Tohle by mohla být další rána. A jestliže bychom se chovali k tomuto principu poměrně nezodpovědně, tak těch 1,5 milionu lidí, kteří jsou navázáni nejenom na teplárny, ale i na další provozy, elektrárny atd., které potřebují ke své činnosti nejenom legislativní zajištění v podobě horního zákona, ale i dalších, tak bychom je dostali do problémů.
Já také nebudu v tuto chvíli dávat návrh na zamítnutí tohoto zákona, ale myslím si, že jsou tam natolik vážné otázky, které si musíme zodpovědět, že uvidíme, jak se k tomu nakonec postavíte, jaké budou odpovědi. Já sám si myslím, že k tomu máme přistupovat konzervativně, nemáme začít dělit společnosti podle toho, co těží, ale máme se dívat i rozumně, samozřejmě s potřebou vytváření rezerv na budoucí sanaci a likvidaci případně budov a toho daného území, ale dívat se na to rozumně, tak aby to bylo ekonomicky ustojitelné, a ne že bychom do tohoto oboru implementovali nějaký chaos. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Hanu Aulickou a připraví se pan poslanec Jiří Kohoutek. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, i já si dovolím vystoupit k novele horního zákona.
Pan ministr si asi nepamatuje diskuse v minulém volebním období kolem této problematiky a vůbec, co se odehrávalo, prolomení limitů. Asi většina, nebo někteří z vás víte, že já jsem z Ústeckého kraje, z Mostu, a byla jsem velký bojovník za to, aby se prolomily limity u obou společností, tzn. i na Severní energetické, protože nejen že tam máme jedno z nejkvalitnějších uhlí v Evropě, ale jsem přesvědčena, že i tak jak je dosavadní politika energetiky, tak Česká republika nejde úplně optimální cestou. A to, že nám tady hrozí po roce 2030 velký problém, a to v podobě nejenom zdražení elektriky, protože už téměř vůbec nebudeme schopni to řešit svými procesy, to se v České republice zatím neříká, protože možná pro Ministerstvo průmyslu a i pro samotného premiéra je to daleko, ale pro občany České republiky je to určitě téma, které bychom měli diskutovat již dnes. Proto si dovolím tady přečíst i svůj názor, který, jak vidím, asi mnoho kolegů nezajímá (poloprázdné lavice), budu doufat, že určitě pana ministra zajímat bude. ***