(17.20 hodin)
Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dobrý den, pane guvernére. Chci se vyjádřit pouze k té části nebo budu se vyjadřovat pouze k té mediálně zajímavé části novely zákona o ČNB a to je regulace hypoték, resp. zvyšování pravomocí České národní banky v oblasti regulace hypoték a v souvislosti se stávající situací na trhu.
Nebudeme si nalhávat, že tento návrh pravomocí a případná z něho vyplývající další regulace hypoték omezí přístup střední třídy k vlastnímu bydlení, k vlastnickému bydlení. Proto se to taky zřejmě dělá. Stát se poslední dobou, a to nejenom ČNB, ale i vláda soustředí čistě na regulaci poptávky po vlastnickém bydlení, a tím zvyšuje náklady na pořízení vlastnického bydlení. Když se na to podíváme, co jsme tady projednávali jenom v tomto volebním období - vláda odmítá zrušit daň z nabytí nemovitosti, která dále prodražuje náklady na pořízení vlastnického bydlení o 4 %. Vláda zvýšila katastrální poplatky. Vláda díky zákonu o realitních zprostředkovatelích zvyšuje ceny realitních služeb. A teď předkládá návrh na zvýšení pravomoci České národní bance, která má za cíl dále ztížit přístup k hypotékám. Tím vším dělá vláda teď i ve spolupráci s ČNB kroky, které vedou k tomu, aby bylo vlastnické bydlení co nejdražší a co nejméně dostupné. To jsou bohužel fakta, dámy a pánové.
Je paradoxní, že tento návrh, který vyplývá z obav z předlužení a z nesplácení hypoték, přichází v době, kdy v září minulého roku například podíl nesplacených hypoték, hypotečních úvěrů, klesl poprvé v novodobé historii pod jedno procento. Pod jedno procento! Je to v zásadě v České republice, co se týká hypoték, skoro dokonalá platební morálka, protože nesplácejí pouze ti, kteří se z nějakého osobního důvodu dostali do nějakého neštěstí. A my jsme tady strašeni rizikem z nesplácených úvěrů jako argumentem, aby se zaváděly nové pravomoci ČNB, centrální bance, která umožní další regulaci hypotečních úvěrů.
Ale regulací poptávky po vlastnickém bydlení nijak nesnížíte potřebu střední třídě, a nejenom střední třídě, všem lidem v České republice bydlet, jen tuto poptávku a potřebu převedete do sektoru nájemního bydlení, kde je stejný problém jako u toho vlastnického. Je to nedostatek bytů a růst cen. Převedením poptávky z vlastnického bydlení do nájemního růst cen nájemního bydlení jenom urychlíme. A tím se roztáčí koloběh, protože lidé bydlící v nájmech budou mít dražší nájmy, zbude jim méně peněz z výplat na to uspořit si spoluúčast na hypotéky.
A právě třeba úspory jsou největším limitem třeba u mladých lidí k pořízení bydlení. To je výše úspor, které mají na hypotéku a právě na daň z nabytí nemovitostí. Z průzkumů na konci minulého roku totiž vyplynulo, že polovina mladých má naspořeno na bydlení méně než 100 000 korun. To v současných cenách nemovitostí rozhodně nestačí. Proto je hypotéka pro ně mnohdy jedinou alternativu. Není divu při takovém růstu cen nemovitostí. A co vláda udělala pro to, aby ceny nerostly a vlastnické bydlení se zpřístupnilo? Co vláda udělala? Nic. Vláda neudělala vůbec nic! A touto situací, těmito opatřeními a další regulací celou situaci na trhu s bydlením pouze zhoršíme.
Jak už zde řekl pan zpravodaj, vláda navrhuje společně s ČNB, aby limity úvěrových ukazatelů byly stanovovány ve všech třech kategoriích, což je poměrně raritní záležitost. Zároveň v tomto návrhu nejsou pro Českou národní banku stanoveny žádné limity, a tedy tímto návrhem dáváme centrální bance, pokud bychom ho takto přijali, určitý bianko šek. A abychom se jednou nedivili, čím ho centrální bankéři třeba někdy v budoucnu vyplní. Vzpomeňme, jak se mnozí divili například nad délkou intervencí proti koruně, a množství nákladů, které to přineslo.
Takže vláda jedním dechem chce svým návrhem zkomplikovat střední třídě i mladým lidem pořízení bydlení a zároveň se chce pasovat do role zachránce mladých lidí, protože zároveň navrhuje nějaké úlevy a výjimku. A to je opravdu taková finta fň. Zpřísníme regulace a zároveň vymyslíme výjimku. Víte, co by byla největší úleva? Vůbec toto zvýšení pravomocí nenavrhovat. Jenže mám obavu, že stávající vláda má pocit, že musí mluvit do všeho, musí mluvit lidem do života, že někdo moudřejší musí určovat, kdo si může a kdo si nemůže vzít hypotéku a jestli máme moc velký podíl vlastnického bydlení a jestli nemáme mít náhodou jiný podíl na trhu s bydlením a podobně. Nechme to na lidech. Nechme to na komerčních bankách, které tyto peníze poskytují. A v jejich hlavním zájmu je, aby to poskytly osobám, které budou schopny tu hypotéku splácet. Nedávejme tuto pravomoc centrální bance. A předkládat návrh na tak bezlimitní rozsáhlé pravomoce České národní bance, kdy máme podíl nesplácených úvěrů kolem jednoho procenta, to je určitým negativním gestem - řekněme ranním gestem předsedy Vondráčka - střední třídě.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Martínek. Připraví se pan poslanec Skopeček.
Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, v době, kdy máme stabilní finanční trh a de facto neexistují společnosti, které by působily na trhu, na hypotečním trhu a dalších, bez regulace ČNB, naprostá většina regulovaných subjektů na trhu dodržuje doporučení ČNB, se domnívám, že jsou schvalované nové pravomoce České národní banky příliš velké. U hypoték si dokážu představit uzákonit pravomoc České národní bance určovat výši LTV, případně DTV. Sama ČNB uvádí, že cena nemovitostí je nadhodnocena zhruba o 15 %, proto by nastavené LTV mělo plně pokrýt případná rizika věřitelů i žadatelů o hypotéku. Problém je především s příjmovými kritérii, tedy DTI a DSTI, ta by i nadále měla být řešena pouze na úrovni doporučení ČNB, jinak by mohlo dojít ke zhoršení dostupnosti hypoték, především pro mladé. Banky mnohdy neuznávají některé druhy příjmů, například příjmy na dobu určitou, stipendia, nebo mají zkreslené informace kvůli využití výdajových paušálů živnostníků.
Pokud tisk projde do druhého čtení, budeme se snažit toto upravit. Současně budeme chtít zjednodušit postavení občanů do 36 let tak, aby stačilo, že podmínku 36 let splňuje pro mírnější podmínky alespoň jeden z žadatelů, a ne všichni, jak je navrženo nyní. Nechceme zhoršit dostupnost vlastnického bydlení. Dále máme za to, že problematickým ustanovením je také rozšíření okruhu aktiv, se kterými může Česká národní banka uplatňovat měnovou politiku. K tomu také nevidíme nyní důvod. Proto navrhujeme vrátit tento tisk k přepracování s tím, že by byly zapracovány ty poznámky, které jsem zmínil.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Váš návrh jsem zaznamenal. A nyní prosím pana poslance Skopečka. Prosím.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dobrý podvečer. Trochu to bude paradox, ale zatímco u předchozího zákona bylo mnoho diskutujících a svým významem to byl zákon mnohem nižšího významu než ten, který budeme projednávat teď a který se nám vrací z minulého volebního období, kde tak nějak všichni napříč politickým spektrem jsme se shodli, že tak dramatické, brutální navýšení pravomocí České národní banky a tak dramatické, brutální omezení hypotečního trhu zkrátka nechceme připustit, tak vás jenom upozorňuji, že ten zákon, který jsme tu se zavřenýma očima nechali spadnout pod stůl, se nám vrací de facto ve stejné podobě, v jaké jsme ho odmítli v předcházejícím volebním období. A zatímco tady budeme hodiny trávit nad diskusí, jestli sazba DPH má být o jeden procentní bod více, nebo níže, a budeme tady vést politické bitvy, tak tu máme zákon, který velmi výrazným, skutečně brutálním způsobem navýší pravomoce České národní banky, která je má už dnes velmi vysoké. ***