(17.10 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Ten dotaz, jestli to takto nastavené má smysl, přicházel při debatě například právě se zástupci bankovního sektoru. Nejčastěji se tak právě vyjadřovali zástupci České bankovní asociace, kteří ale přímo nerozporovali ten dohodnutý výsledek, byť pochopitelně, ano, přijmou, jak se tady dohodneme, jak ten zákon dopadne, ale skutečně měli zatím pocit, že mají dostatek argumentů, protože ten současný model funguje. Já to říkám pro objektivitu těch diskuzí. Část těch diskuzí už proběhla na půdě podvýboru pro bankovnictví, byť sám jsem přesvědčen, že má smysl tento návrh propustit prvním čtením a soustředit se na debatu ve čtení druhém.
Skončím tím, že jestliže my tady řešíme problematiku regulace tohoto sektoru v zájmu stability, tak pochopitelně musíme myslet i na to B, byť to nevyřešíme nad tímto tiskem, a to je problematika bydlení, růstu nákladů na bydlení. A řekněme si upřímně, že to je právě segment, který nejrychleji roste. Za celých těch pětadvacet let, jestli vzrostl osmkrát, devětkrát, tak položka, kdybychom ji zúžili čistě na nájemné, tak zejména od té doby, kdy se postupnými zvyšovacími kroky dosáhla až deregulované úrovně, tak roste nejvíc, a to tam ještě není váha toho faktoru vývoje cen realit zohledněna dostatečně, takže by asi ten cenový index pak byl v těch nákladech na bydlení ještě vyšší. Takže to něco ukazuje. Je jasné, že bude asi nutné řešit i tu nabídkovou stranu, protože nějaké důvody pro tu výši cen tady jsou. A řekněme si rovnou, že dokud budou byty takto drahé, tak to riziko problematické splatnosti se prostě vytváří, tudíž ta povinnost kofinancování z vlastních zdrojů a všechny ty výhrady, které k těm ukazatelům tady jsou, jsou oprávněné, protože zkrátka to matematicky tak i s tou mírou rizika vychází.
Takže musíme myslet na to, jak tedy trošku ovlivnit trh s realitami. Specificky v České republice je, řekl bych, víc vychýlený než v jiných zemích. Je to otázka asi skutečně spíše té nabídkové strany, a jestli chceme něco udělat pro levnější nabídku, aby řekněme i ten developer se musel nějakým způsobem zachovat a zvážit své investiční strategie do budoucnosti. Ale to je běh a la longue, to je běh na delší trati.
Tady si myslím, že ten návrh přináší určité logické řešení, které má v sobě zahrnutý ten kompromis, čili si myslím, že odpovídá debatě, která se odehrává i na půdě těch evropských institucí, a že bychom jej měli skutečně propustit do dalšího čtení a vše, co nás tíží k tomuto tématu, vyřešit v tom čtení druhém. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji za tuto obsáhlou zpravodajskou zprávu. Nejdřív vás seznámím s omluvenkou. Paní poslankyně Taťána Malá se nám omlouvá od 17.30 hodin do konce jednání z důvodu nemoci.
Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které jsou v téhle chvíli tři přihlášky, nicméně pan guvernér se hlásí, takže pokud nikdo nebude nic namítat, já bych mu v tuto chvíli dal slovo. Pan poslanec Nacher se hlásí? (Do rozpravy.) Prosím, pane guvernére.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji vám, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní ministryně, obě paní ministryně, chci poděkovat za možnost tady krátce vystoupit. Již paní místopředsedkyně vlády shrnula tu hlavní, asi mediálně nejzajímavější část tohoto společného návrhu a pan zpravodaj velmi obsáhle o tom hovořil, takže já si dovolím se zmínit jenom o několika málo věcech ve dvou krátkých poznámkách.
Za prvé bych chtěl zmínit podrobněji navrženou úpravu v oblasti obchodů centrální banky, neboť obchody centrální banky tvoří významný nástroj pro provádění měnové politiky. Dovolím si připomenout, že to je v podstatě náš klíčový úkol a primární mandát jako centrální banky dbát o měnovou a cenovou stabilitu. Podstata té změny, která je navržena v této předloze, spočívá v tom, že se rozšiřuje počet typů a druhů transakcí a okruhů subjektů, se kterými my jako centrální banka tyto transakce můžeme realizovat v rámci obchodování na finančních trzích. Nedávné zkušenosti z vyspělých ekonomik totiž ukazují, že stávající okruh operací centrální banky, který je dnes platným zákonem omezen pouze na úvěrové instituce a maximální splatnost tři měsíce, může být pro praktické plnění našich úkolů příliš restriktivní v situaci méně standardního vývoje, než je běžné. Potenciální protistrany těchto obchodů se tak v návrhu novely rozšiřují i na další subjekty, které působí na finančním trhu.
Rovněž nynější množinu přípustných aktiv pro tyto operace, kterou dnes tvoří pouze vybrané směnky, státní dluhopisy a některé další cenné papíry, je podle nás žádoucí rozšířit na další finanční nástroje, a navrhovaná změna má tedy za cíl dosavadní omezení poněkud uvolnit a rozšířit naše možnosti provádění měnové politiky co možná nejefektivnějším způsobem podle konkrétní situace. Bude tak možno také lépe reagovat na případně špatně předvídatelné či nepředvídatelné události, které mohou vyžadovat operativnější zásah do nastavení měnové politiky.
Chtěl bych zdůraznit, že tyto obchody, které banka provádí v rámci měnové politiky, může provádět - a tak to zůstane i po případném schválení novely - pouze za účelem plnění zákonných cílů ČNB a po vyhodnocení konkrétní situace. Z hlediska evropské regulace, evropské dimenze ten návrh nepřináší v této oblasti vlastně nic nového, podobně jako u té regulace hypoték, nebo snad neobvyklého. Jsou to věci, které běžně centrální banky v Evropské unii mají k dispozici.
Za druhé, to bude ta druhá poznámka, bych rád uvedl, že návrh obsahuje také celou řadu dílčích úprav a změn zákona o ČNB, které rovněž považuji pro hladké fungování centrální banky za důležité. Týká se to například spolupráce s dalšími institucemi, dále například metodiky výpočtů úroku, který má charakter sankce za nedodržení povinných minimálních rezerv, zpřesnění pravidel pro statistiku a výkaznictví, posílení transparence ČNB, zejména pokud jde o obsah zprávy o výsledku hospodaření.
Tady bych možná pro zajímavost uvedl - tady se navrhuje, abychom ve zprávě o hospodaření vedle stávající informace o mzdách členů Bankovní rady ve stejné formě, to znamená jmenovitě, rovněž informovali o mzdách vedoucích zaměstnanců v přímé řídicí působnosti Bankovní rady. Dále se úpravy dotýkají zpřesnění interních oblastí, jako například problematiky zproštění povinnosti mlčenlivosti zaměstnanců ČNB a restrikce jejich angažmá v činnostech mimo centrální banku. Některé novely jsou potom čistě legislativní povahy.
Závěrem mi dovolte, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vyjádřit přesvědčení, že návrh zákona bude propuštěn do dalšího čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a budeme pokračovat v obecné rozpravě, kde mám v tuto chvíli tři písemné přihlášky, a nevím, jestli pan poslanec Nacher se hlásí také do rozpravy, nebo s faktickou. Také do rozpravy. Dobře, tak v tom případě nyní pan poslanec Munzar, poté pan poslanec Martínek, poté pan poslanec Skopeček a poté pan poslanec Nacher, pokud se někdo do té doby ještě nepřihlásí písemně. Prosím.***