(15.30 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Důvodem omezení použitelnosti tohoto zákona je zejména to, že nejefektivnějším řešením v reakci na nové výzvy digitální ekonomiky pro současné daňové systémy jsou opatření, která budou prosazována a zaváděna v širokém mezinárodním kontextu. Vlastní národní úprava dočasného charakteru má za cíl vytvořit společně s dalšími státy Evropské unie, které vlastní úpravu zavádějí nebo zavedly, tlak na mezinárodní instituce a na uspíšení prací na globálním řešení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Václav Votava. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, členové vlády, dovolte, abych vás seznámil s velice stručnou zpravodajskou zprávou, protože paní ministryně financí tady už velice pečlivě a velice podrobně hovořila o principech digitální daně, tak jak je v návrhu tisku 658 zákona o dani z digitálních služeb. Já bych tedy jenom připomněl ty nejdůležitější věci.
Návrh tedy zavádí digitální daň ve výši 7 % na vybrané internetové služby poskytované v České republice. Budou jí podléhat společnosti s globálním obratem nad 750 mil. eur ročně, které na území České republiky dosáhnou za kalendářní rok obratu minimálně 100 mil. korun za uskutečněné, tedy zdanitelné služby. Dani přitom budou podléhat jednotlivé služby tehdy, pokud u nich bude překročena minimální hranice jejich zdanění.
Je třeba říci, že internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala jejich ziskům v naší zemi, což si myslím, že je nefér vůči ostatním firmám v České republice, které tu daně odvádějí. Je třeba také říci, že Česká republika dlouhodobě podporuje nalezení společného mezinárodního řešení jednáním na úrovni Evropské unie a OECD, avšak bohužel to ještě nějakou dobu potrvá, přitom tedy přichází tato koalice s vlastním řešením.
Jak jsem řekl, návrh zákona zavádí 7% daň u společností se stanoveným obratem ve třech blíže specifikovaných oblastech - paní ministryně je tady vyjmenovala. Digitální dani přitom bude poskytování těchto služeb podléhat jedině za předpokladu, že bude u daného plátce překročena minimální hranice pro jejich zdanění, to bych chtěl zdůraznit. V případě provedení cílené reklamní kampaně o poskytnutí dat o uživatelích je touto hranicí v obou případech obrat za danou službu v České republice ve výši minimálně 5 mil. korun.
Závěrem bych chtěl říci, že předložený návrh je tedy v souladu s programovým prohlášením vlády, která se zavázala aktivně řešit fenomén digitální a sdílené ekonomiky, a účinnost zákona se bude odvíjet od legislativního procesu. Předpokládaný start digitální daně v České republice je v polovině roku 2020 a předpokládaný roční výnos digitální daně do státního rozpočtu na rok 2020 byl zahrnut již ve státním rozpočtu ve výši, jestli se nemýlím, 5 mld. korun.
Děkuji. Tolik moje stručná zpravodajská zpráva. Pane místopředsedo, hlásím se rovnou do rozpravy.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. A jako zpravodaj máte přednostní právo, můžete vystoupit kdykoli. Takže já tedy otevírám obecnou rozpravu, jsou tam sice dva přihlášení poslanci, ale zpravodaj může kdykoli vystoupit, takže můžete s přednostním právem hned. Chcete vystoupit hned? (Ano.) Zpravodaj má právo vystoupit kdykoliv, takže prosím, máte slovo a připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím.
Poslanec Václav Votava: Ještě jednou děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, digitální ekonomika proměňuje naše životy každým dnem a internetoví giganti dosahují v naší zemi nadměrných zisků. Pokud se ale podíváme na to, v jaké míře u nás tyto firmy platí daně, tak ty jejich ziskům neodpovídají ani vzdáleně.
Když se podívám na náš český trh - a jistě jste to v médiích také zaznamenali - tak např. společnost Seznam u nás platí třicetkrát více na daních než internetový gigant Google. Určitě se zde shodneme, že takto nastavený daňový systém není fér, a to jak vůči našim firmám, které zde poctivě odvádějí daně, ale především vůči občanům, kteří drží státní kasu svou prací a spotřebou nad vodou, a to mnohem více než tyto nadnárodní korporace. Nemají totiž takové finanční a personální zdroje, jako mají velké firmy, aby optimalizovali své daňové zatížení.
I proto jsem rád, že sociální demokracie přišla jako první s digitální daní. Ještě teď si živě pamatuji, jak jsme byli za tento nápad vysmíváni, a myslím, že nad principem této daně bychom se zde v dolní komoře mohli většinově shodnout. Toho, že je odliv kapitálu z digitálního prostředí problém, jsme si totiž nevšimli jen my. Tento problém reflektuje celá Evropa. Jen prostě společného celounijního řešení jsme se bohužel dosud nedočkali. Proto tato vláda, koaliční vláda, přichází s vlastním návrhem.
I proto jsem rád, že nejsme sami, kdo k této dani přistupuje. Jen pro zajímavost, Francie má 3% digitální daň a na rozdíl od našeho návrhu platí retroaktivně. Rakousko pak zavádí pro internetové giganty 5% daň z příjmů z online reklamy. Náš návrh na 7% daň se bude týkat jak umisťování cílené reklamy na internetu, tak jí budou podléhat i některé platformy digitální ekonomiky, které se doteď placení daní oklikou vyhýbaly. Zavedení vyššího zdanění digitálních služeb je jednoznačný úspěch sociální demokracie. Chtěli jsme si posvítit na odtok nezdaněného kapitálu ze země a našli jsme také reálné řešení. I když se tomu někteří samozřejmě zasmějí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, možná jste v poslední době v médiích zaznamenali stejně jako já, že i nám kvůli této dani Spojené státy americké pohrozily obchodní válkou, i když zřejmě zatím jen neoficiálně. Já se jim ani nedivím, moc dobře si uvědomují, jak je pro jejich firmy Česká republika snadným cílem pro jejich lehce nabyté renty. Osobně si ale myslím, že bychom neměli tomuto pomyslnému chrastění řetězy ustupovat. Z České republiky odteklo již dost nezdaněných peněz a je třeba tomu udělat také přítrž. Neděláme politiku pro diplomaty, ale pro lidi. Tomu, že chceme, aby hodnoty, jež jsou v naší zemi vytvořeny, byly i v naší zemi důsledně daněny, se nemůže přece nikdo divit, a aby se také tyto korporace na digitálním trhu více podílely na rozvoji České republiky a na růstu životní úrovně našich občanů. Roční výnos se podle výpočtu Ministerstva financí očekává v rozmezí 2,4 až 6,6 mld. korun. Výsledný rozpočtový dopad se pak pohybuje na polovině tohoto intervalu, což je okolo 5 mld. korun. Již jsem i ve své zpravodajské zprávě hovořil o tom, že do rozpočtu je počítáno v příštím roce s cca 5 mld. korun výnosu. Jsou to prostředky, které můžeme samozřejmě využít na navýšení platů, na valorizaci důchodů nebo na investice.
Vážené kolegyně, kolegové, současný stav je ve stále více globalizovaném a propojeném světě jednoznačně neudržitelný a vede ke stále větším a rozmanitějším příležitostem pro vyhýbání se daňovým povinnostem. I proto přicházíme s touto daní. A já bych vás chtěl tímto všechny moc požádat o její podporu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní mám tady jednu faktickou poznámku, takže prostor dostane pan poslanec Jan Hrnčíř a připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Pane poslanče, máte slovo. ***