(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké odpoledne. Zahajuji program odpolední schůze Poslanecké sněmovny. Nejprve přečtu omluvy. Mezi 16.15 a 17.30 se omlouvá z pracovních důvodů paní poslankyně Helena Válková. Pan ministr zahraničí Tomáš Petříček se omlouvá od 16.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Paní poslankyně Margita Balaštíková se omlouvá od 17.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Karel Tureček se omlouvá mezi 14.30 a 19. hodinou z rodinných důvodů.
Nyní zahájíme pokračování projednávání bodu
15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé volební zákony
/sněmovní tisk 529/ - prvé čtení
Projednávání tohoto bodu jsme přerušili dne 29. listopadu 2019 na 39. schůzi Poslanecké sněmovny po skončení obecné rozpravy. Návrh jsme přikázali ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru dalšímu. Bod byl přerušen před hlasováním o návrhu na prodloužení lhůty pro projednání ve výborech o 20 dnů. To je návrh, který v obecné rozpravě přednesl dne 29. 11. poslanec Mikuláš Ferjenčík. Takže prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček a zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jan Farský.
A nyní tedy přistoupíme neprodleně k hlasování o návrhu na prodloužení lhůty pro projednání ve výborech o 20 dnů. Takže zagonguji, svolám poslance do jednacího sálu. Je tu žádost o odhlášení. Odhlásím vás, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami. Dáme prostor, aby se poslanci dostavili.
Zopakuji, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu na prodloužení lhůty pro projednávání ve výborech o 20 dnů.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? (Poslankyni nefunguje hlasovací zařízení.) Nefunguje vám hlasovací zařízení? Já tedy ukončuji hlasování a prohlašuji ho za zmatečné.
Paní poslankyně, jak to vypadá s vaším hlasovacím zařízením? Už funguje. Takže si hlasování zopakujeme. Budeme hlasovat o tom návrhu na prodloužení lhůty pro projednání ve výborech o 20 dnů.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 46, přihlášeno 103 poslanců, pro 103, proti žádný. Návrh byl přijat. Tímto můžeme ukončit prvé čtení tohoto návrhu zákona.
Přistoupíme k dalšímu návrhu. Jedná se o
16.
Vládní návrh ústavního zákona o volebních obvodech
pro volby do Senátu Parlamentu České republiky
/sněmovní tisk 528/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych stručně uvedl poslední z trojice návrhů zákonů s volební tematikou, které společně slouží k realizaci některých změn v oblasti volebního práva.
Tisk 528 je návrh ústavního zákona o volebních obvodech pro volby do Senátu Parlamentu České republiky. Návrh představuje reakci zejména na usnesení Senátu číslo 377 ze dne 4. dubna 2018, kterým Senát požádal vládu, aby připravila takovou úpravu volebního zákona, která zajistí větší stálost volebních obvodů pro volby do Senátu. Návrhem se opouští stávající praxe, která znamenala změnu vymezení senátních obvodů v zásadě každé dva roky z důvodu změn v počtu obyvatel volebních obvodů. Řešením, které je obsaženo v návrhu, je zavedení stálých volebních obvodů pro volby do Senátu, a to včetně jejich územního vymezení pomocí výčtu obcí, jejichž území bude do jednotlivých volebních obvodů náležet. Dále jsou v tom zákoně stanovena pravidla, jak pro účely vymezení volebních obvodů zohlednit případné slučování, připojování, či naopak oddělování obcí nebo změny jejich názvů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jan Farský.
Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jak zaznělo od zástupce předkladatele, totiž vlády, tak obsahově to bylo představeno a jenom snad dodám, že do Sněmovny tento tisk doputoval v červnu loňského roku a je doporučen ústavně-právní výbor jako garanční k tomuto tisku. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Otevírám obecnou rozpravu. Mám tady jedno přednostní právo a jednu písemnou přihlášku a potom pan poslanec Dominik Feri. Nejdřív tedy s přednostním právem místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal, pak písemně se přihlásil pan poslanec František Navrkal a potom Dominik Feri. Prosím máte slovo, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobrý den. Já už jsem s těmi argumenty, proč nepovažuji to navržené řešení za dobré, vystupoval předtím, nicméně už uběhla nějaká doba. Přece jen to bylo minulý rok, takže bych to osvěžil.
Já u tohoto zákona, který je vlastně novým ústavním vymezením senátních obvodů, nemůžu souhlasit s tím, jak je to uděláno. Rozumím tomu, že je potřeba něco udělat, protože současné neustálé změny senátních obvodů každé dva roky skutečně nejsou dobré. A to, jak se to víceméně náhodně přesunuje, jak někteří voliči volí každé dva roky, někteří volí jednou za deset let, to skutečně neodpovídá principu rovnosti. Ale stejně tak nemohu souhlasit s tím, že by principu rovnosti mohlo odpovídat to, že trvale zafixujeme současnou podobu senátních obvodů tak, jak prostě historicky postupně vznikly a doputovaly nám, některé jsou skrze třeba i tři kraje nebo nepokrývají celé správní obvody a podobně.
Ta současná podoba senátních obvodů, která se tímhle návrhem zákona fixuje, nezachovává ani rovnost volebního hlasu mezi občany napříč mezi sebou, protože některé obvody se prostě budou lišit třeba i o více než 30 %, co se týče množství obyvatel, a ten stav se bude zhoršovat, protože občané se nám prostě přesunují. A stejně tak se nám nezachovává ta rovnost z pohledu toho, aby - ale nezachovává se nám ani to, aby ti občané měli nějaký vztah k tomu senátnímu obvodu, protože ty obvody jsou podle mě často konstruovány velmi nepochopitelným způsobem. Kdyby byly konstruovány tak, jak to bylo v úvodu navrženo, to znamená, že každý senátní obvod bude právě v jednom kraji a ideálně bude omezen hranicemi obcí s rozšířenou působností, tak bych pro to měl jisté pochopení. Ale takhle se mi to nezdá.
A pak ještě si myslím, že přece jenom pohyb občanů je takový, že se postupně posunují a přesunují ti obyvatelé, a časem dojde k tomu, že množství obyvatel v jednom obvodu a v jiném obvodu bude natolik rozdílné, že nebudeme moci mluvit o rovnosti hlasů. Ale tam původně byl návrh, že bychom to přepočítávali třeba jednou za 12 let, kdy by bylo dosaženo skutečně toho, že jednou za těch 12 let si každý občan odvolí právě dvakrát, a pak bychom přepočítali ty obvody, pokud by bylo potřeba dosáhnout nějakého posunu po nějakých větších celcích a větší stabilitě. Čili to jsou důvody, proč si myslím, že toto řešení je nevhodné. ***