Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Petr Fiala)

61.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech
a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 679/ - prvé čtení

Vládou je opět pověřen pan ministr životního prostředí. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Opět děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Jako poslední bod z těchto čtyřčat si dovoluji předložit návrh zákona, kterým se mění zákon 477/2001 Sb., o obalech. Cílem návrhu zákona je zajištění transpozice dvou směrnic Evropské unie, které jsou součástí tzv. balíčku oběhového hospodářství. Tyto směrnice revidují stávající směrnici o odpadech a směrnici o obalech a obalových odpadech. Kromě změn vyplývajících z transpozice zahrnuje navržená úprava i změny vyplývající z vyhodnocení dosavadní aplikace zákona v praxi. Za účelem zajištění transpozice požadavků směrnice Evropské unie se v zákoně o obalech navrhují zejména následující změny.

Za prvé, návrhem zákona dochází k úpravě podmínek plnění povinnosti zpětného odběru obalů nebo odpadů z obalů, včetně stanovení minimální hustoty sběrné sítě. Sběrná místa pro odpady z obalů musí být nově zařazena do obecního systému odpadového hospodářství a být pro občany dostupná v docházkové vzdálenosti. Autorizované obalové společnosti budou povinny provádět tzv. ekomodulaci. Já už jsem o té ekomodulaci hovořil před chvilkou v rámci zákona o výrobcích s ukončenou životností a já vám teď jenom pro zajímavost uvedu příklad, jak by taková ekomodulace třeba mohla vypadat. (V sále je značný hluk.)

Místopředseda PSP Petr Fiala: Jenom se omlouvám, pane ministře. Prosím sněmovnu o klid. Dámy a pánové, prosím, ztišme se, ať můžeme slyšet pana ministra. Děkuji. Prosím, pokračujte.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za podporu, vážený pane místopředsedo. Já jsem na ústrky zvyklý ve své funkci, ale vždycky mě potěší, když se mě někdo zastane.

Jenom k té ekomodulaci, protože pod tím slovem se skrývá něco, co se těžko představuje, ale klasická situace je, že nejlíp recyklovatelným plastem, a také nejvíc poptávaným plastem je takzvaná transparentní petka. Naopak nejhůř recyklovatelné plasty jsou různé lahve, které jsou třeba v rámci té takzvané PETdrogerie, tedy ty různě barevné, z několika plastů složené, z několika typů plastů složené obaly, které jsou naopak recyklovatelné velmi špatně. Co to znamená? Podle ekomodulace, podle principu ekomodulace by potom měl být výrobce významným způsobem znevýhodněn za to, že uvádí na trh špatně recyklovatelný nebo nerecyklovatelný plast. To je velmi důležité, protože za prvé povede to k větší recyklaci a povede to velmi pravděpodobně také ke zmenšení a snížení počtu především obalových odpadů, především plastů, ale nejenom plastů.

Je to to, o čem hovoříme opakovaně. Svět úplně zešílel, a já vždycky, když se dívám různě v těch obchodech a vidím tam oloupanou cibuli, kterou někdo zabalí do celofánu, přitom cibule má od přírody svůj přirozený obal, anebo zabalí samostatně deset kuliček hroznového vína, tak je to opravdu na zabití. A to je něco, čemu je nutno se bránit. Není to boj proti plastům jako celku, ale je to boj proti nadužívání plastů a také boj proti tomu, že výrobci dneska v zásadě nejsou odpovědni za to, zda ten jejich výrobek je recyklovatelný, nebo dobře recyklovatelný. A to by právě měla zavést ekomodulace. Autorizované obalové společnosti, jak jsem říkal, budou mít povinnost při stanovování peněžních příspěvků zohledňovat opakovanou použitelnost obalů a zvýhodňovat je před obaly, které nejsou opakovaně použitelné.

Dochází také ke stanovení nových, ambicióznějších cílů pro recyklaci jednotlivých materiálů a celkové využití obalového odpadu. K významným změnám také dochází v případě takzvaných autorizovaných obalových společností, kdy návrh rozšiřuje povinnost autorizovaných obalových společností podrobit své hospodaření a vykazované údaje o zpětném odběru a zpracování odpadu z obalů povinným auditům, aby byla zajištěna vyšší kontrola jejich finančního řízení a transparentnost vykazovaných výdajů. Pro případ, že bude na trhu působit více autorizovaných obalových společností, je navrhován způsob vyrovnání nákladů na zajištění zpětného odběru, které představují většinové náklady autorizované obalové společnosti.

Na závěr bych, dámy a pánové, jenom krátce okomentoval situaci, kdy v rámci diskuse zákona o obalech, který opravdu zahrnuje celou řadu velmi důležitých bodů, právě hlavně té ekomodulace, se v posledních týdnech rozpoutala mediální debata pouze o jedné poměrně malé součásti, nebo střípku, a to je zálohování. Chtěl bych tady velmi rychle uvést na pravou míru několik mýtů. Za prvé. Ministerstvo životního prostředí nezakazuje zálohování. Ani není proti dobrovolnému zálohování, ale jenom ho nechce povinně nařizovat všem. Dneska jsme v situaci, kdy je na tom shoda Svazu měst a obcí, Hospodářské komory a Svazu průmyslu, opět těchto subjektů, že nechtějí povinné zálohování. Takže ten návrh na to, že zálohování nebude povinné, nevyšel z Ministerstva životního prostředí, ale vyšel prostě z vypořádání meziresortního připomínkového řízení.

Tady chci zdůraznit to, že nám se velmi líbí norský model, kde Norové mají dobrovolné zálohování a říkají výrobcům, že výrobci jsou odpovědni za osud svých obalů, a stanovují jim pravidla, která musí splnit. Ta pravidla jsou přísná, nicméně Česká republika už dnes plní pravidla, které Evropská unie vyžaduje od členských států až v roce 2025. A my už je dnes plníme z hlediska PET lahví.

Takže znovu. Nejsme proti zálohování, koneckonců rozbíhají se některé pilotní projekty některých subjektů, ale nechceme nařizovat natvrdo zálohování, protože ten systém zálohování stojí několik miliard, bude stát několik miliard, ve finále by ho zaplatil zákazník, zatížil by menší prodejny. A hlavně uvádím na pravou míru další mýtus. Celá řada lidí si myslí, že když se budou zálohovat PET lahve, tak že se ta PET láhev znovu naplní jako láhev od piva. To je nesmysl. Ta zálohovaná PET láhev úplně stejně jako PET láhev ze žlutého kontejneru se prostě vezme, rozemele se na vločky, nebo rozdrtí se na vločky, a z těch vloček se potom udělá buď nová PET láhev, nebo nějaká jiná surovina. Je paradoxní, že takhle obrovská debata o PET lahvích, ale PET lahev je nejlépe recyklovatelnou a nejlépe poptávanou surovinou z plastů. To znamená, že daleko více bychom měli diskutovat o těch plastech, které nejsou takhle dobře recyklovatelné, které zatěžují životní prostředí, které zatěžují recyklaci a které právě by měly být řešeny ekomodulací.

Takže to jsem jenom chtěl uvést trochu na pravou míru. Předpokládám, že se to tady objeví. My jsme, jak jsem deklaroval, jednoznačně připraveni diskutovat dále v příštích měsících o výhodách, nevýhodách zálohování, ale znovu říkám, to není jenom stanovisko Ministerstva životního prostředí, je to stanovisko našich klíčových partnerů v oblasti odpadového hospodářství. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. A prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, což je poslanec František Elfmark. Prosím, máte slovo.

Poslanec František Elfmark: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, pan ministr tady obsáhl ve své úvodní řeči většinu toho, co jsem tady měl, takže jenom pár technických věcí.

Předloženým návrhem zákona je novelizován zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o obalech stanovuje práva a povinnosti podnikajících fyzických osob a právnických osob při nakládání s obaly, zpětném odběru a využití odpadů z obalů. Nakládáním s obaly se rozumí výroba obalů, uvádění obalů na trh nebo do oběhu a rovněž použití, úprava a opakované použití obalů.

Celou tuto materii ovlivnilo schválení čtyř směrnic Evropské unie, které vstoupily v platnost v červenci roku 2018 a které jsou součástí takzvaného balíčku oběhového hospodářství. Cílem navržených změn vyplývajících z praxe oběhového hospodářství, které mají zvýšit vyšší transparentnost a efektivitu fungování obalových společností.

Jenom krátce bych chtěl pohovořit o tom, co to vlastně obal je, abychom byli všichni poučeni. Obaly jsou neodmyslitelnou součástí celé řady výrobků. Jejich základním posláním je uchovat zboží v nezměněné kvalitě až do doby jeho spotřeby. Z hlediska funkce je lze dělit na obaly prodejní, dříve to byly obaly spotřebitelské, skupinové a přepravní. Z hlediska četnosti jejich používání na obaly jednorázové nebo opakované, opakovaně použitelné, a z hlediska materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, například na obaly plastové, skleněné, papírové či kombinované.

Z těchto důvodů jejich běžného výskytu v běžném životě zákon navrhuje zejména následující změny. Tak jak tady říkal pan ministr, úprava podmínek plnění povinnosti zpětného odběru, § 10 včetně stanovení minimální hustoty sběrné sítě, povinnosti zařadit sběrná místa pro odpady z obalů do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcí a povinnost informovat spotřebitele o možnostech předcházení vzniku odpadu. Stanovení povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů tak, aby nedocházelo k nepřiměřené zátěži malých podniků. Povinnost pro společnosti provádět takzvanou ekomodulaci a zveřejňovat vlastnickou strukturu, smlouvy a sazebníky, a také podmínky ověřování dat těchto společností a rozšíření evidenčních povinností autorizovaných společností.

To by bylo za mě tak asi vše. Ještě dám potom krátký komentář v rozpravě. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a jako první je přihlášen poslanec Elfmark. Takže můžete pokračovat, máte slovo v rozpravě.

Poslanec František Elfmark: Děkuji za slovo. Jenom volně navážu. Pan ministr tady vzpomněl zase nějaké třecí plochy, které budeme řešit ve výborech. Já bych je jenom shrnul taky ve třech bodech. Zákon o obalech provází také několik kontroverzních témat, která rezonují napříč společností, a já vám je teď zmíním.

Velká diskuse ve výborech bude o tom, jak dosáhnout cíle vytřídění PET lahví a hliníkových obalů, kde vláda navrhuje požádat Evropskou komisi o výjimku, abychom nemuseli recyklovat tolik, jak se dohodly státy Evropské unie ve svých směrnicích. Přitom zálohování by mohlo vést ke zlepšení životního prostředí, k omezení plýtvání surovinami a také by Českou republiku vedlo k čistší přírodě a cirkulační ekonomice.

Dále není jasné, kdo bude platit sankce za nedosažení cílů třídění PET lahví, když nezavedeme zálohování a cílů nedosáhneme. Směrnice však přitom určuje povinnost pro členské státy Evropské unie od roku 2029 zajistit 90% míru třídění. Je potřeba říct, že žádná země na světě nedosáhla vytřídění PET lahví nad 80 %, aniž by to zálohování využila. Já jsem tedy rád, že pan ministr vzpomněl, že nad touto věcí bude debata, a určitě se najde nějaký společný konsenzus, tak abychom byli všichni aspoň rámcově spokojeni. Já jsem za to rád, že to tady řekl.

Další z věcí, co budeme určitě na výborech debatovat, je faktor monopolu firmy EKO-KOM. Je třeba si ujasnit, zda chceme mít jedinou autorizovanou společnost, která se bude zabývat celorepublikovým systémem třídění, recyklace a využívání obalového odpadu, nebo otevřeme konkurenční prostor pro zdravou soutěž v této oblasti i pro jiné firmy. Dle mého názoru některá ustanovení v tomto zákoně konkurenci znemožňují a zpřísňují jí podmínky tak a jsou složitější, než je měla firma EKO-KOM, když ona sama vznikala.

Poslední věc, kterou chci vzpomenout. Chybí implementace takzvané subsměrnice o omezení jednorázových plastů do tohoto zákona. Naskýtá se tedy otázka, proč Poslanecká sněmovna má zhruba za půl roku jednat o změně obalového zákona znovu kvůli implementaci subsměrnice, když tyto požadavky směrnice zná ministerstvo již přes půl roku.

Na konci své řeči bych chtěl znovu jako u těch předchozích tří zákonů navrhnout prodloužení projednání tohoto sněmovního tisku ve výboru o 20 dní. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče, a na řadě je v obecné rozpravě pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, k zákonu o obalech chci tlumočit stanovisko klubu ODS. Podporujeme, aby tento zákon prošel do druhého čtení. Naše výhrady k tomu zákonu nejsou nijak zásadní. Víme, že to je problém, který opravdu je problémem zatěžujícím.

V předchozí debatě jsme již zmiňovali různé negativní aspekty přemíry obalů v naší obchodní síti. Myslím si ale, že ta doba, kdy jsme přicházeli do mlékárny s konvičkou a do pekárny se síťovou taškou, je dávno pryč. Prostě dneska ti samí, kteří kritizují množství obalů, tak zároveň ale také předepisují hygienické předpisy, které nutí pak každé to zboží vložit do nějakého zvláštního mikrotenového obalu včetně té cibule nebo včetně, já nevím, jiných zeleninových výrobků, jak to zmiňoval pan ministr. Nakonec ten systém, který známe ze supermarketů, prostě vyžaduje, aby to jednotlivé zboží bylo uloženo do toho mikrotenového plastového obalu, jinak ten pokladník ani nemůže jej na tom pásu započítat, zaevidovat, zaúčtovat. Je to veliký problém. Co můžu zaznamenat, je poměrně výrazný pokles nákupu igelitových tašek při odebírání zboží v supermarketech, mnoho lidí si nosí s sebou tašky svoje ,a tím tedy aspoň trochu se pomáhá řešit tento problém.

Já jsem už upozornil na to, že součástí toho zákona, myslím, že je to příloha 3, je ta tabulka, která ukazuje povinnost recyklovat obalové materiály. Vždycky je to téma pro diskusi, pro kritiku. Podle mého názoru jsou ty limity zbytečně vysoké. Prostě nepočítají s těmi havarijními situacemi, které mohou nastat, které pak prostě, když my je vytřídíme, tak samozřejmě část těch obalů je možno vrátit zpátky. V podstatě všechny obaly skleněné se takto vrací zpátky do oběhu. U těch plastových to je problém specifický. Obaly papírové se zčásti dají znovu využít, ale z daleko větší části jsou pak samozřejmě odpadem, a nakonec jsme zjistili nedávno, když nám Čína vypověděla možnost dodávat tam papírový odpad, že vlastně dneska to, co bývalo kdysi zdrojem drobného příjmu, odvod papírového sběru, tak dneska naopak za jeho odebrání se musí zaplatit poplatek. Takže tam si myslím, že těch 85 %, potažmo 80 % za pět let nebo za deset let, je podle mého názoru zbytečně moc. Poradíme se také samozřejmě s odborníky, zdali by stálo za to navrhnout snížení tohoto limitu.

Ještě k těm zálohovaným PET lahvím. Já si vzpomínám, že jsme tady před několika lety probírali poměrně také citlivý zákon, který se snažil zabránit tomu, aby lidé z těch nižších příjmových kategorií ve svých topných tělesech, ve svých kamnech nebo kotlích spalovali plastový odpad. To jsme tady dlouze řešili, nakonec to pan ministr prosadil, že jsou na to ty kontroly topenišť, a tvrdí, že to funguje. Já stále tedy to zpochybňuji - narušování domovní svobody, ale je to druhá věc. A jedna z myšlenek, která tady zazněla, i v té diskusi v médiích, byla, že by zpoplatnění nebo tedy zálohování odběru PET lahví mohlo tenhleten problém v určité míře pomoci řešit, že by ti lidé radši to odvedli, vrátili za zálohu, než aby to spálili v kotli. Já si myslím, že funkčnost toho by byla minimální, a také zároveň si myslím, a tady musím tlumočit i stanovisko ODS, že si myslíme, že plošné zavedení zálohování PET lahví není dobrá cesta. Jednak by to samozřejmě narušilo již dobře fungující systém třídění odpadu, jednak by to zatížilo drobné podnikatele další administrativou. Možná by to v určité části trhu a hlavně výrobcům mohlo pomoci, ale já myslím, že za to by to nestálo.

Přestože se k tomu ale nevyjadřuji jaksi souhlasně, přesto bych ocenil, kdyby Ministerstvo životního prostředí prověřovalo možnosti, a tam nějaký takový ten pilotní projekt, který jste říkal, pane ministře, že běží, případně i další možnosti, jak by určitý segment trhu po zavedení zálohování mohl být efektivnější, tak asi by bylo dobře. Takže tady souhlasím s tím, co jste říkal. Dobře, prostě nezakazovat to, dovolit tomu, kdo to chce dělat, ať to tedy dělá, a zároveň hledat důvody, proč by to mohlo být případně postupně zaváděno. Ale jak říkám, v tuhle chvíli s tím naše strana nesouhlasí.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. To byla poslední přihláška do obecné rozpravy. Hlásí se ještě někdo z místa? Ne, obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova nemá ani pan ministr, ani pan zpravodaj. Takže se budeme zabývat přikázáním návrhu výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o garančním výboru. Návrh organizačního výboru je, aby tento návrh projednal výbor pro životní prostředí jako garanční výbor. Navrhuje někdo přikázat tento návrh jinému výboru jako garančnímu výboru? Žádný návrh nevidím.

Budeme tedy hlasovat o přikázání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 191: přihlášeno 156 poslanců, pro 132, proti nikdo. Návrh byl přikázán výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu

Organizační výbor nenavrhl žádný další výbor, aby se zabýval tímto návrhem. Je zde návrh z pléna. Pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, tady mně paní kolegyně poslankyně (Vildumetzová) napovídá, takže navrhnu oba výbory: hospodářský výbor a výbor pro veřejnou správu. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Žádnou další přihlášku nevidím. Budeme tedy postupně hlasovat o těchto výborech. Nejprve o přikázání hospodářskému výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 192: přihlášeno 156 poslanců, pro 133. Návrh byl přijat.

Nyní budeme hlasovat o přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 193: přihlášeno 156 poslanců, pro 131, proti nikdo. Návrh byl také schválen.

Konstatuji, že jsme přikázali tento návrh k projednání hospodářskému výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

V rozpravě zazněl návrh od pana poslance Elfmarka na prodloužení lhůty pro projednání o 20 dní. O tomto návrhu budeme nyní hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 194: přihlášeno 156 poslanců, pro 127, proti nikdo. Lhůtu jsme prodloužili.

Děkuji panu ministrovi, panu zpravodajovi a končím prvé čtení tohoto návrhu.

Omluvy. Pan poslanec Lubomír Volný se omlouvá z dnešního jednání od 12 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, Marian Bojko se omlouvá z dnešního dne od 13 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů.

Nyní se nebudeme zabývat ohlášenými body 62 a 63, a to z toho důvodu, že není přítomna paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která je omluvena, a není pověřen jiný člen vlády, aby předložený návrh uvedl. Znamená to, že tyto body budou zařazeny na konec bloku prvních čtení.

Přecházíme k bodu číslo 65. Jde o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.