Středa 29. ledna 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Pikal)
53.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 257/2001 Sb.,
o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických
a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání
periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 646/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr kultury Lubomír Zaorálek. Prosím, ujměte se slova.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, pane místopředsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Jak už bylo řečeno panem předsedajícím, měl bych vám předložit v prvním čtení zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Co je podstata toho zákona? Žijeme ve světě, který se poměrně velmi dramaticky mění. Mění se i způsob, kterým jsou poskytovány informace. A zásadní změna, kterou zákon přináší, je, že reaguje na ten nárůst informací, které jsou v elektronické podobě, ať se to týká elektronických knih, nebo různých elektronických dokumentů. Takže doplnění knihovního zákona se týká toho, čemu se dneska říká web harvesting.
Co to je? Tak to je něco jako sběr, vlastně mapování a uchovávání vybraných elektronických informací ve všech těch vydavatelstvích a způsobech, kterými se dnes nabízejí. Dá se to rozdělit na neperiodické publikace, knihy elektronické a na periodické elektronické dokumenty. A vlastně tento zákon zavádí novou povinnost pro vydavatele, jejíž podstatou je, že tak jako to prozatím bylo u vydávaných knih a periodik, tak nyní by platilo, že by vydavatelé poskytovali - ale pouze Národní knihovně, aby to bylo jednodušší, pouze Národní knihovně by se poskytoval výtisk jednak neperiodické publikace v elektronické podobě, to znamená elektronické knihy, a stejně tak by se to týkalo i vybraných periodik, která jsou v elektronické podobě, tak by také poskytovaly jeden povinný výtisk nebo dokument Národní knihovně. Takže podstatou je právě toto zavedení nové povinnosti - podávání takto povinných elektronických periodických i neperiodických publikací Národní knihovně.
Národní knihovna to bude soustřeďovat. U ní se to takto bude shromažďovat tím web harvestingem. A ona potom samozřejmě z těchto povinně odevzdaných elektronických výtisků bude vytvářet databáze a k nim potom budou mít přístup i zákonem stanovené další knihovny a instituce v zemi. To znamená, z toho, co takto Národní knihovna shromáždí, potom budou tyto elektronické informace periodické i neperiodické dále získávat a moci s nimi pracovat i ostatní knihovny v zemi. Takže ten způsob samozřejmě, kterým se to děje, ten je také stanoven v zákoně. Samozřejmě to musí být v souladu s autorským zákonem. A obsah se potom dále takto zpřístupňuje i všem dalším možným čtenářům i v regionech přes další knihovny. To je v podstatě to, co tento zákon zavádí jako novou formu práce s elektronickými informacemi, která reaguje na současný stav světa kolem nás.
Rád bych řekl, že to, co tam je tedy navrženo a co by se mělo nyní realizovat podle tohoto návrhu zákona, bylo diskutováno jak s knihovníky, poměrně široce s knihovnickou obcí, a také s vydavatelskou. Takže všechny strany, které jsou v tomto zapojeny, byly součástí té diskuse. A vlastně návrh, který vám předkládám, mohu říci, že je výsledkem konsenzu mezi knihovníky, vydavateli a ministerstvem.
Ještě bych rád k tomu možná připomněl, zvláštní režim budou mít ty elektronicky pořízené publikace, které jsou určené pro osoby se zrakovým postižením, protože jejich příjemcem bude tiskárna, nebo knihovna a tiskárna pro nevidomé, kterou máme jako organizaci v rámci Ministerstva kultury. Je to podobné, jako to máme dneska ve spojení se slepeckým písmem, tak i řekněme je tady jedna subkapitola, která se týká osob se zrakovým postižením a jejich možnosti dostat se k těm elektronicky šířeným a předávaným informacím.
Kromě této změny zákon neobsahuje žádné další koncepční změny a všechny dosavadní postupy, povinnosti knihoven vůči sobě zůstávají zachovány. Takže všechny změny v tomto zákoně opravdu jsou jenom ty, které nezbytně navazují na veřejný zájem, kterým je uchovávání a předávání elektronických informací. Je to výhradně toto, co je předmětem úprav, které vám předkládám. A je to jediný smysl a význam těch změn. Takže já proto navrhuji, aby tady zákon, který mění tohle, co jsem nyní popsal, byl postoupen do druhého čtení a abychom ho tedy projednali, a přál bych si, abychom ho dnes propustili do druhého čtení. To je snad všechno, co jsem vám chtěl říct.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní mě požádal pan poslanec Munzar, aby mohl vystoupit k jednomu předchozímu hlasování, takže prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, nebojte se, nebudu zpochybňovat hlasování. Pouze pro zápis: v hlasování číslo 152 jsem hlasoval pro a v záznamu je zdržel se. Takže jenom pro stenozáznam. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Hyťhová. Prosím.
Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji za slovo. Krátce bych tedy řekla, čeho se tento návrh týká. Je to vládní návrh zákona od Ministerstva kultury, kterým se mění tři zákony, a to zákon č. 257/2001 Sb., č. 46/2000 Sb. a č. 37/1995 Sb. Záměrem navrhované právní úpravy je v reakci na nové technologie a na rostoucí kulturní a společenskou důležitost elektronických publikací, dokumentů a dalších informačních zdrojů a rozvoj informační společnosti zajistit získávání, zpracování, uchovávání a zpřístupňování elektrických dokumentů - jsou to ty dokumenty, které jsou dostupné pouze prostřednictvím elektronického zařízení - informací a dat jako součástí národního kulturního dědictví, a to pro účely běžné knihovní praxe.
Jak už tady bylo zmíněno, jedná se především o Národní knihovnu. Mezi zásadní a hlavní změny tedy patří zakotvení povinnosti sběru vybraných dat a informací zveřejňovaných prostřednictvím služeb informační společnosti Národní knihovnou, včetně sběru volně dostupného elektronického periodického tisku. Dále umožnění a uchovávání dat a informací zveřejňovaných prostřednictvím služeb informační společnosti v rámci činnosti Národní knihovny a pořízení databáze těchto dat a informací. Zajištění přístupu oprávněných knihoven, zpřístupnění získaných dat a informací zveřejňovaných prostřednictvím služeb informační společnosti. Dále se to týká také zakotvení povinnosti vydavatelů odevzdávat stanoveným příjemcům povinné výtisky z každého vydání elektronické neperiodické publikace. Dále se to týká zajištění přístupu oprávněných knihoven a zpřístupnění získaných elektronických povinných výtisků.
Tento návrh také mění dvě vyhlášky, které by vešly v platnost od 1. ledna 2022. A jinak myslím, že asi tady všechno bylo řečeno.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Otevírám rozpravu, do které je v tuto chvíli přihlášena paní poslankyně Melková jako jediná. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Marcela Melková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak já mám potřebu se taky vyjádřit, i když pan ministr už tady velkou část sdělil, o co se v této novele týká. Tato nová právní úprava tedy reaguje na vývoj nových technologií, to už jsme tady slyšeli, a na potřeby informační společnosti. Současně umožňuje paměťovým institucím odpovídajícím způsobem využívat tyto možnosti.
Návrh je veden snahou o maximální zachování stávající struktury právních předpisů, abychom do nich zasahovali co nejméně. Reaguje na současný masivní nástup distribuce elektronických obsahů nejrůznějšího druhu v nehmotné formě prostřednictvím komunikačních sítí. Ambicí tohoto návrhu není od základů přebudovat právní režim neperiodických publikací a tiskového zákona, což potom už souvisí s autorským zákonem. Předložený návrh má jediný základní cíl, a to rozšířit povinnost odevzdávání povinného výtisku i na vybrané elektronické publikace. A také není ambicí řešit problematiku digitalizace jako takové, což vlastně je velmi široké téma, které právě zasahuje do autorskoprávní oblasti, kterou tady nechceme řešit.
Závěrem bych tedy ráda jenom dodala, že přijetí navrhované právní úpravy je nezbytné pro zachování informačních pramenů pořízených elektronicky jako významné složky kulturního dědictví. To je ode mě všechno, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a to byla jediná přihláška do rozpravy. Takže pokud se nikdo další nehlásí, tak rozpravu v tuto chvíli končím. Svolal jsem kolegy do sálu, protože budeme hlasovat. Nejdříve se tedy budeme zabývat návrhy na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Má někdo návrh na jiný garanční výbor? Není tomu tak, v tom případě zahajuji hlasování.
Ptám se, kdo je pro přikázání tomuto výboru jako výboru garančnímu. Kdo je proti? Já vám děkuji.
V hlasování číslo 155 je přihlášeno 142 poslanců a poslankyň, pro 130, proti nikdo. Konstatuji, že jsme návrh přikázali výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento tisk dalšímu výboru. Má někdo návrh na nějaký další výbor? Není tomu tak. Nezazněly ani další návrhy, které bychom měli v tuto chvíli hlasovat. Takže děkuji navrhovateli a zpravodajce a projednávání tohoto bodu tímto končí.
Další je bod číslo
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.