Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 580/ - druhé čtení

Projednávání bodu jsme včera zahájili a požádám tedy paní ministryni financí a místopředsedkyni vlády Alenu Schillerovou, aby zaujala místo u stolku zpravodajů, o totéž žádám zpravodajku rozpočtového výboru, paní poslankyni Miloslavu Vostrou. Připomínám, že usnesení rozpočtového výboru byla doručena jako sněmovní tisky 580/1 a 580/2.

Budeme pokračovat v přerušené rozpravě, do které jsou přihlášeni poslanci podle pořadí, které vidíte, tzn. pan poslanec Kolářík, Ferjenčík, Kalousek, Martínek, Juránek a Munzar v obecné rozpravě, a další poslanci v rozpravě podrobné. Ještě než dám slovo panu poslanci Koláříkovi, tak požádám sněmovnu o klid. Pan kolega Kolářík, jestli je připraven - je připraven. Dobře. (Stále velký hluk v sále.) Pane poslanče, ještě chviličku, protože někteří pravděpodobně budou diskutovat ještě předchozí bod, jak vidím... (Sněmovna se utišuje.) Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, vážené kolegyně a vážení kolegové, já navážu tam, kde jsem včera skončil. Chtěl bych představit svůj pozměňovací návrh k tomuto tisku. Protože se ve svém mandátu zabývám dlužnictvím a celkově problematikou státu a problematikou dluhů, tak bych se chtěl zaměřit na takzvané úroky z prodlení, které máme v České republice při neplnění daňové povinnosti.

Ta úprava proběhla za několik let třemi změnami. V podstatě poslední z nich byla taková, že ty úroky, které z prodlení vyplývají, nejsou nijak omezené a zastropované tak, jak to bylo předtím, a v podstatě se ta dlužná částka úročí až do smrti dlužníka. Myslím si, že v dnešní době, kdy je často konzultován negativní vliv předlužených lidí a dluhových pastí nejenom na ekonomiku státu, ale celkové fungování, stát by neměl přispívat a zvyšovat tuto problematiku a ty lidi zatěžovat dalšími a dalšími platbami.

Je logické, že je třeba zaplatit nějaký úrok, pokud člověk neplní svou daňovou povinnost, nicméně to úročení až do smrti si myslím, že je zbytečné, a proto bych to rád vrátil do stavu tak, jak to bylo před rokem 2010, to znamená, že ty úroky z prodlení se počítají pouze po dobu 500 dní. Pak je tam ten strop. To by znamenalo, že maximální úrok by byl ve výši zhruba 70 % té dlužné částky, takže vidíte sami, že to je téměř dvojnásobek ve výši toho dluhu. Protože jsem si vědom toho, že Ministerstvo financí asi nebude úplně šťastné z tohoto pozměňovacího návrhu, tak jsem připravil dvě varianty. Jedna varianta je taková, že se dotýká i právnických i fyzických osob, to je taková všeobjímající, řekněme. Druhá varianta je taková, že úrok z prodlení by se počítal maximálně 500 dní pouze u osob fyzických.

Takže děkuji za podporu těchto mých návrhů. Já je, avizuji, načtu je potom v podrobné rozpravě a prosím o jejich podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lukáši Koláříkovi. Pokračovat budeme vystoupením pana poslance Ferjenčíka, připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, nejprve velmi stručně k tomu zákonu jako celku. On má, řekněme, dvě části.

Jedna, která je nekonfliktní a je na ní shoda napříč celou Sněmovnou, je část, která zjednodušuje elektronický výběr daní. To samozřejmě plně podporujeme. Podporujeme, aby vznikl jeden uživatelsky přívětivý portál, kde budou moci daňoví poplatníci platit všechny daně, a my navíc ještě tedy podporujeme, aby skrz to mohli platit i sociální pojištění, výhledově ideálně i zdravotní pojištění. Bohužel, s touto zásadní funkcionalitou se v první fázi nepočítá, což považujeme za chybu, ale stále věřím, že časem se to podaří integrovat, aby skutečně úředníci daňové správy nemuseli dělat to samé co úředníci České správy sociálního zabezpečení a aby se podařilo tyhle dva procesy dostat pod jednu střechu. To je tedy ta první část, která má podporu napříč.

Druhá část je daleko problematičtější, a to je především jednorázové vylepšení bilance státního rozpočtu státu, a nejen státního rozpočtu, ale i rozpočtu dalších veřejných institucí, především tedy krajů a obcí, v úhrnu o 24 miliard korun na úkor našich firem. S tím skutečně nemůžeme souhlasit a to je asi i hlavní důvod, proč je ohledně toho tisku značná debata, značná kontroverze.

Z toho důvodu jsme připravili několik pozměňovacích návrhů. Jeden pozměňovací návrh, který také podporuji, už představila včera paní kolegyně Kovářová z hnutí STAN, to znamená, aby k zachování toleranční lhůty u podání daňového tvrzení, což podpořil rozpočtový výbor na můj návrh a za což všem kolegům děkuji, přibylo i zachování této toleranční lhůty u zaplacení té daně. Takže to je taková spíše drobnost, která zachovává osvědčený institut toleranční lhůty.

Kromě toho společně s kolegyní Kovářovou a s kolegou Martínkem podáváme návrh, který ruší ten návrh na prodloužení lhůt vratek DPH o 15 dní a vyrobení toho jednorázového lepšího výsledku hospodaření státu. Myslím si, že není důvod, aby ve chvíli, kdy si firmy půjčují za horší úrok než stát, jim stát jednorázově zhoršoval cash flow až o 24 miliard korun. A pokud je ten důvod zlepšení nějakých záloh a omezení zadržování vratek, tak skutečně ta cena 24 miliard korun na 15 dnů je prostě velmi vysoká a fakticky každý měsíc. S tímhle samozřejmě nemůžeme souhlasit, takže spolu s paní Kovářovou a kolegou Martínkem předkládáme pozměňovací návrh, který tuto část novely ruší.

Dále předkládám pozměňovací návrh, který se věnuje problematice zajišťovacích příkazů a problematice odškodnění firem v případě, že se staly terčem nezákonného nebo nicotného zajišťovacího příkazu. Já navrhuji, aby v takovém případě měly nárok na dvojnásobný úrok proti úroku běžnému. Myslím si, že zvláště u zajišťovacích příkazů, které mají potenciál zlikvidovat fungující firmu, by měli být úředníci daňové správy extrémně obezřetní. A pokud dojde k nezákonnému zajišťovacímu příkazu, odškodnění pro firmu by mělo být nad rámec té běžné inflace, nebo toho, na co má daňový subjekt nárok automaticky, ale mělo by být vyšší, aby skutečně daňová správa byla motivována posuzovat tento nástroj extrémně obezřetně a aby se firmy o tu náhradu škody nemusely se státem soudit. Ať prostě automaticky dostanou o něco víc, než je minimum, a případně ať se soudí o to, co je nad rámec, ale myslím si, že ten dvojnásobný úrok proti jiným pochybením státu je naprosto adekvátní, a ty případy zajišťovacích příkazů, které se děly v minulosti, byl naprostý extrém. Ostatně dnes stát už vyplatil stovky milionů na úrocích z neoprávněných zajišťovacích příkazů.

Prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, stejně tak prosím o podporu mého návrhu na zachování toleranční lhůty, kterou podpořil rozpočtový výbor. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Mikuláši Ferjenčíkovi. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek. Připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, nechci zdržovat tím, že bych tady opakoval argumenty, které tady padly ať již od paní poslankyně Kovářové, či od pana poslance Ferjenčíka. Pouze si povzdechnu, že je velká škoda, že nemůžeme říct, že tenhle návrh zlepšuje podnikatelské prostředí. Kdyby nebylo těch několika min, které tam byly vloženy, ať už co se týče úroků nebo snížení toleranční doby, ale především prodloužení doby na vratku DPH, tak bychom teď mohli jako opoziční poslanci říci: děkujeme, ten návrh skutečně je přátelský a zlepšuje podnikatelské prostředí. Takhle musíme bohužel říct, ten návrh zajisté přátelský je, ale přátelský je především vůči úředníkům Finanční správy a pro jednorázové vylepšení státního rozpočtu. Jinak celková bilance podnikatelského prostředí je minus.

Zcela jistě tím nejnepřijatelnějším bodem tohoto návrhu je ono prodloužení vratky daně z přidané hodnoty na 45 dní, které samozřejmě jinak dopadne na malé a střední podnikatele a jinak dopadne na velké, kapitálově silné korporace, takže opět přispěje k otevírání nůžek v podmínkách mezi malými a velkými.

Ministerstvo financí se na rozpočtovém výboru obhajobě tohoto návrhu věnovalo mimořádně pečlivě na několika stranách. Bohužel musím říct, že všechny tyto argumenty jsou liché. Nechci zdržovat jejich podrobným vyvracením. Odkazuji na odbornou literaturu, která už v této věci vychází a která vyvrací velmi přesvědčivě všechny zástupné argumenty Ministerstva financí. Řeknu jenom ten hlavní.

Chceme-li vyplácet zálohy a vyhovět nálezu Ústavního soudu, musíme mít vyhledávací činnost o 50 % delší, to znamená nikoli 30, ale 45 dní, abychom to mohli odpovědně zvážit. Nicméně v návrhu zákona samém je popsáno, a zákon to předpokládá, že zálohy budou vypláceny až v rámci kontrolní činnosti, kde žádná lhůta uvedena není. To znamená, že v rámci vyhledávací činnosti se ta částka zálohy nestanovuje. Ta se stanovuje až v rámci kontrolní činnosti. Argument Ministerstva financí je tady zcela lichý.

Není prostě možné, aby v době digitalizace, aby v době, kdy finanční úřad má usnadněnu situaci kontrolním hlášením, elektronickým podáním, aby si zjednodušoval situaci prodloužením doby na vratku o 50 %, tedy na 45 dní. Těch 15 dní bude velmi drahých pro každého živnostníka, pro každého středního podnikatele. Nezaslouží si tento stav, aby s ním stát tímhle způsobem zacházel, jenom tím, že to pak paní ministryni lépe vyjde v rozpočtu roku 2021. Že jí to o to hůř vyjde v rozpočtu roku 2022, to už jí vadit nebude, to už budou volby a deficit se bude sčítat až po volbách. Takže to je jediný, opravdu jediný důvod, zakrývaný mnoha zástupnými a nepravdivými argumenty. Mrzí mě, že to musím říct. Ale je tomu skutečně tak.

Předkládám tedy jediný pozměňovací návrh, o jehož podporu prosím. Samozřejmě podpořím celou řadu i jiných. Předložím ho v podrobné rozpravě. V poněkud jiné legislativní konstrukci navrhuji totéž, co avizoval už pan poslanec Ferjenčík, zachovat dobu pro vratku na 30 dnů. Je mi úplně jedno, zda projde můj pozměňovací návrh, nebo jiný na stejné téma. Pokládám ale za nestydaté vůči podnikatelům, aby tato lhůta byla prodloužena. Pokud tento nebo jiný podobný pozměňovací návrh nebude přijat, je naprosto vyloučeno, abych hlasoval pro tento návrh novely daňového řádu, jakkoli je tam spousta důvodů, pro které bych pro něj hlasoval rád. Ale ta mina se 45 dny je nepřekročitelná.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Nyní pan poslanec Tomáš Martínek. Připraví se pan poslanec Stanislav Juránek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, na začátek bych chtěl říci, že jsem rád, že již vládní návrh obsahuje můj dříve předkládaný návrh na prodloužení lhůty pro elektronicky podávané daňové přiznání, což má pozitivně motivovat občany k využívání digitální komunikace se státem. Dále chci říci, že návrh obsahuje některé ne úplně šťastné úpravy, které tu naštěstí upravují pozměňovací návrhy kolegy Mikuláše Ferjenčíka či poslankyně Věry Kovářové, kde jsem též spolupředkladatelem. Rád se k nim přihlásím.

Teď bych chtěl ještě krátce okomentovat pozměňovací návrh, který má za cíl, aby automaticky bylo odstraněno rodné číslo z daňového identifikačního čísla u nově přidělovaných DIČ. Rodné číslo je jeden z nejcitlivějších osobních údajů, lze ho zneužít například při sjednávání úvěru a podobně. Vládní návrh sice umožňuje změnu DIČ, ale mám za to, že v době, kdy pomalu nezveřejňujeme celá jména v některých případech za účelem ochrany osobních údajů, by všechna nově vytvořená DIČ již rodné číslo obsahovat neměla.

Hlavním argumentem proti návrhu podle Ministerstva financí má být asi finanční náročnost. Pokud by dodavatel, předpokládám tedy IBM spravující ADIS, za pouhou změnu číselné řady účtoval více než 20 000 korun, byl by to za mě důvod k okamžitému ukončení nevýhodné smlouvy. Samotné přijetí pozměňovacího návrhu umožní určit si ministerstvu identifikátor, který uzná za vhodný. Teoreticky tak může i nadále pokračovat s praxí vydávání rodných čísel, ale už to alespoň nebude jasně definováno v zákoně. Je zvláštní, že číslo ve tvaru rodného čísla nedojde, zatímco číslo v jakémkoli tvaru dojít má. Počet náhodně generovaných obecných identifikátorů může být už z povahy věci vždy větší než počet rodných čísel. Řešením tohoto problému je tedy pouze otázkou drobné změny algoritmů užívaných ke generování obecného identifikátoru.

O komplexním řešení se hovoří již více jak deset let a nedávno byl Poslaneckou sněmovnou schválen návrh zákona, který komplexní řešení nahrazení rodných čísel opět odkládá. Argument ministerstva ohledně dobrovolnosti rozhodnutí můžeme otestovat například zde ve Sněmovně. Schválně. Změňme veřejné e-mailové schránky poslanců na tvar rodné číslo poslance@psp.cz, a schválně, kolik poslanců si e-mail v tomto tvaru ponechá a kolik bude chtít úpravu na jiný tvar.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomáši Martínkovi. Nyní pan poslanec Stanislav Juránek. Připraví se Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, mám zde stanovisko KDU-ČSL k tomuto zákonu. Nicméně máme i své pozměňovací návrhy, které jsem předkládal společně s poslancem Bartoškem.

Vládní návrh zákona, kterým se mění daňový řád, směřuje k několika změnám v oblasti lhůty u daňového odpočtu při neoznámení vyměření nebo doměření, které jsou všechny vždy na úkor daňových subjektů, aniž by k tomu byly legitimní důvody nebo aniž by byly změny uvedené ve vládním návrhu zákona přiměřené, vhodné a nezbytné. Jde tady zejména o oblast úroků hrazených správcem daně v souvislosti s jeho neoprávněným jednáním. Stát prostřednictvím jednotlivých změn v uvedených oblastech snižuje prostor daňovému subjektu, zvláště v oblasti stanovení a vymáhání daní a v oblasti vrácení vratitelných přeplatků. Vládní návrh zákona nepřiměřeně upřednostňuje správce daně, aniž by zohlednil a správně poměřil důvody svědčící ve prospěch daňového subjektu.

Proto náš pozměňovací návrh v zásadě směřuje k zachování současného stavu, kdy upřednostňujeme, aby výše úroků hrazených za jeho neoprávněné jednání byla stanovena zákonem a měla nadále nejen běžnou funkci reparační, zohledňující cenu peněz, ale takovou, která zohledňuje neoprávněnost jednání správce daně, a tak má funkci zostřené reparace, a lze-li o ní v tomto kontextu hovořit, také funkci sankční.

Bez většího odůvodnění je ve vládním návrhu zákona zcela vypuštěn úrok z neoprávněného jednání správce daně v případě neoprávněného vymáhání, když právě neoprávněné vymáhání patří do oblastí, které nejcitlivěji daňové subjekty negativně zasáhnou. Nemají pak mnoho možností, jak negativní následky takového neoprávněného jednání správce daně zvrátit, či alespoň zmírnit. A tak se ukazuje jako vhodné zachovat zvláštní vyšší sazbu úroku z neoprávněného jednání správce daně v případě vymáhání.

Obdobnou výši by pak měl mít úrok z nesprávně stanovené daně uhrazené na základě nezákonného nebo nicotného zajišťovacího příkazu, protože v negativních důsledcích se takové neoprávněné jednání správce daně, zejména nezákonný nebo nicotný zajišťovací příkaz, začasté podobá svou citelností a závažností pro daňové subjekty neoprávněnému vymáhání. I proto je třeba u takových neoprávněných zajišťovacích příkazů mít zostřenou reparační funkci takových úroků, resp. sankční funkci.

Náš pozměňovací návrh směřuje proto k zachování současného stavu a obsahuje návrh na zvýšení sazby úroku hrazeného správcem daně v případě neoprávněných zajišťovacích příkazů, které se ukázaly zejména v poslední době jako nástroj správcem daně nadužívaný při stanovení a výběru daní. Je třeba, aby nadále bylo neoprávněné jednání správce daně reparováno, alespoň zčásti, úrokem z vratitelného přeplatku, úrokem z nesprávného stanovení daně a úrokem z neoprávněného jednání správce daně v případě neoprávněného vymáhání.

Proto tedy tento náš pozměňovací návrh ze shora uvedených obecných důvodů směřuje jednak proti delší lhůtě u daňového odpočtu při neoznámení vyměření nebo doměření, jednak proti způsobu stanovení a výši úroku z neoprávněného jednání správce. Sjednocuje tedy lhůtu v případě oznamování i neoznamování výsledku vyměření nebo doměření daňovému subjektu při vrácení vratitelného přeplatku daňovému subjektu bez žádosti, a to na 15 dní ode dne oznámení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru, resp. ode dne, který se považuje za den doručení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru v případě, kdy se výsledek vyměření nebo doměření daňovému subjektu neoznamuje. Pozměňovací návrh tak směřuje ze shora uvedených důvodů k zachování současného stavu, kdy byla uvedená lhůta v délce 30 dní, nikoliv v délce 45 dní, jak je navrhována vládním návrhem zákona.

Dále pozměňovací návrh vrací přirážku na 14 procentních bodů obecně v případě úroků z nesprávně stanovené daně. Úrok z nesprávně stanovené daně, je-li základem pro výpočet úroku z nesprávně stanovené daně částka uhrazená na základě nezákonného nebo nicotného zajišťovacího příkazu, se navyšuje potom na 28 procentních bodů. Podstatné na našem návrhu je také to, že zakotvuje tuto přirážku přímo v zákoně, nikoli v nařízení vlády.

K pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, dobrý den, dámy a pánové. Pod pojmem daňový řád si mnoho lidí představí nějaký metodický pokyn pro účetní, daňové poradce a berní úřady. Ale to je veliká mýlka. Daňová pravidla jsou totiž ta, která určují podnikatelské prostředí. Když si vláda v roce 2016 nechala přeměřit administrativní zátěž, tak z hodnoty celkově 71 mld. korun představovala zátěž spojená s daňovou administrativou více než 40 mld. A nejedná se jenom o administrativní zátěž. Jedná se i o způsob jednání státní moci k občanům, k podnikatelům a daňovým poplatníkům.

Ronald Reagan kdysi říkával: První povinností vlády je chránit lidi, nikoliv řídit jejich životy. Stávající vláda se dlouhodobě a plánovitě chová právě opačně. Místo ochrany občanů, jejich práv před státní mocí se zde znovu dostávají ke slovu tendence k ochraně státní moci na úkor občanů. A předložená novela daňového řádu a ostatních daňových zákonů je toho zářným příkladem.

Já, paní ministryně, dlouhodobě vládě vyčítám, že plánovitě vychyluje jazýčky vah v neprospěch podnikatelů a ve prospěch státní moci. Na jednu stranu vláda plánovitě snižuje toleranci k chybám podnikatelů, zpřísňuje pokuty a sankce, a na druhou stranu zvyšuje pravomoci státní moci a zavírá oči před chybami této státní moci a úředníků. Tím vytváří nepřátelské podnikatelské prostředí a roli podnikatelů v naší společnosti snižuje na evidenční číslo, jehož jedinou úlohou je roboticky a bez chyb platit daně. Stát lidem neslouží, ale snaží se je řídit.

A tato novela je ukázkovým příkladem tohoto přístupu. Vždyť se na to podívejte! Na jednu stranu stát se snaží rušit pětidenní bezúročné období pro pozdní platbu daně, ruší pětidenní toleranci pro podání daňových přiznání daně z příjmu a daně z nemovitosti. Na straně druhé si chce nechat peníze daňových poplatníků déle na svých účtech, anebo se např. dopředu vyviňuje ze svých nesprávných rozhodnutí, aby nemusel platit úroky z prodlení.

Dokonce se v tomto návrhu, v této novele mění názvosloví. Už nebudeme mít úrok z neoprávněného jednání správce daně, ale pouze z nesprávně stanovené daně. Vidíte ten významový posun? Protože stát, a zejména Finanční správa je zřejmě neomylná. Alespoň podle té nekritické obhajoby paní ministryně financí k některým nadužíváním pravomocí Finanční správou. A že jich za poslední dva roky bylo! Zkrátka se jedná o novelu, která vychyluje opět jazýček vah od podnikatelů ke státu.

Protože je to tak důležité téma, o kterém hovořili už mí předřečníci, tak já osobně mám připraveno deset pozměňovacích návrhů, které se budou snažit vrátit jazýček na vahách zpět od státu k podnikatelům.

Prvním pozměňovacím návrhem vás asi nepřekvapím - oni už tady o tom hovořili např. pan kolega Kalousek nebo pan kolega Ferjenčík - je ponechat lhůtu na vrácení nadměrných odpočtů na 30 dnech místo nově na 45 dnech. Posunutí okamžiku vratky odpočtu bezpochyby zhoršuje cash flow a řízení finančních toků daňových subjektů, což důvodová zpráva taktéž otevřeně přiznává. Z dlouhodobého hlediska si tak stát vytváří u podnikatelských subjektů jakýsi bezúročný úvěr, kontokorent, bezúročnou půjčku z peněz podnikatelů. Celkový dopad tohoto kroku na podnikatelské prostředí bude jednoznačně negativní, jelikož se podnikatelům v krajním případě nemusí dostávat disponibilních prostředků, naopak si sami budou muset finance půjčovat. Nejvíce to postihne ty menší, kteří nemají dostatečné rezervy a žijí mnohdy od faktury k faktuře. Těm nejvíce tento návrh zkomplikuje život. A to jen proto - paní ministryně - abyste měli o 16 mld. korun víc ve státním rozpočtu v závěrce roku 2020. Celkově si takto jednorázově a opticky polepší veřejné rozpočty o 24 mld.

Argumentace, která tady zazněla, zazněla na rozpočtovém výboru od paní ministryně, že Finanční správa potřebuje více času pro plánování údajů, neobstojí. Když se zavádělo kontrolní hlášení, tak také Ministerstvo financí argumentovalo, že to povede ke zrychlení procesů na Finanční správě. A výsledkem je návrh prodloužení lhůty.

Můj návrh má také trochu jinou konstrukci než pana kolegy Ferjenčíka, ale já jsem v prvním čtení dal slib, že tento návrh předložím, což tímto činím. Mimochodem, dopad do rozpočtu bude jednorázový - pouze za rok 2020. Shodou okolností se bude jednat o výsledek kalendářního roku před volbami. Když vidím, jakými kejkli si vláda pomáhá vylepšovat výsledky hospodaření, tak se samozřejmě neodbytně vkrádá myšlenka, že toto je pravý důvod prodloužení lhůty. Před volbami si opticky vylepšit výsledek hospodaření uzavřeného kalendářního roku.

Druhý pozměňovací návrh se týká navrácení toleranční lhůty 5 dnů pro podání daňového přiznání daně z příjmu a daně z nemovitosti a třetí pozměňovací návrh se týká návratu pětidenní tolerance pro úhradu daně. Cílem státu by nemělo být za každou cenu zpřísňovat a zmenšovat toleranci, ale naopak respektovat vůli podnikatelů a občanů splnit svoje daňové závazky vůči státu a zachovávat stabilní daňové prostředí. Zrušení tolerančních lhůt znamená jen zbytečné další klacky pod nohy daňovým poplatníkům. A úplně zbytečně! Státu to nic nepřinese. Ale rušení toleranční lhůty není jen symbolickým vyjádřením negativního přístupu k daňovým poplatníkům, ale v reálném životě může dojít nezaviněně na straně podnikatele, živnostníka i občana k pozdějšímu připsání daně na účet, než je datum splatnosti.

Někteří kolegové z hnutí ANO na rozpočtovém výboru vyjadřovali, řekněme, svůj údiv nad tím, proč by měla být vůbec nějaká tolerance vůči daňovým poplatníkům. Ale proč ne? Proč měnit za každou cenu zavedené, to, na co jsou podnikatelé zvyklí? Paní ministryně na rozpočtovém výboru říkala, že nový systém úroků a minimální hranice je lepší než předchozí systém. To ale nevylučuje oba dva pozměňovací návrhy. Ty vedou jen ke znovuzavedení té pětidenní tolerance a nemění kompletně celý nově navržený systém.

Další pozměňovací návrh se týká toho, že se stát chce dopředu vyviňovat a zbavovat odpovědnosti za chybný postup při stanovení daní. Velmi vágními formulacemi se snaží stát a Ministerstvo financí vytvořit co nejširší množinu případů, na které se nebudou vztahovat úroky podle toho nového názvu nesprávně stanovené daně, a tím dopředu vyprazdňuje tu množinu, kdy by ten úrok měl stát daňovým poplatníkům zaplatit. To není fér vůči daňovým poplatníkům. A můj pozměňovací návrh si klade za cíl toto alespoň částečně napravit.

Stejně tak není fér, když stát nechce platit úroky z nesprávně stanovené daně v případech takzvané dělené správy. Dělená správa je to, když vám daň či pokutu vyměří jedna státní instituce, například Celní správa, ale vymáhá ji jiná, například Finanční správa. Přijde mi úplně neuvěřitelné, že stát vytváří skupinu daňových poplatníků, kteří nemají nárok na úrok z prodlení jenom proto, že si vnitřně nějakým způsobem rozdělil kompetence. Toto není změna, kterou přináší nová novela daňového řádu. Toto vyjmutí té skupiny se uskutečnilo už novelou v roce 2017 navzdory a přímo proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který ve svém rozhodnutí a judikatuře určil, že by i v případech dělené správy daně měl stát úroky hradit. Daňový subjekt vnitřní rozdělení kompetencí státu nemůže opravdu ovlivnit, a proto bychom u jedné skupiny neměli snižovat práva jenom proto, jak si stát rozdělil kompetence. Můj pozměňovací návrh se bude snažit narovnat podmínky pro všechny daňové subjekty.

Můj další pozměňovací návrh se týká naprosto brutálního zrušení úroků za nezákonné vymáhání dle stávajícího § 254. To znamená faktické vytěsnění daňových subjektů postižených nezákonnou exekucí do civilního řízení na náhradu škody namísto stávající rychlé a jednoduché náhrady škody a úroku. Jedná se tady o zjevnou snahu ministerstva minimalizovat škody vyplacené státem za nezákonné exekuce, například v souvislosti s nezákonnými zajišťovacími příkazy. Proto podobně, i když trochu jiným způsobem, jako pan kolega Ferjenčík navrhuji, aby v takových případech při neoprávněném jednání správce daně byl ten úrok, který stát má vyplatit, pro toho daňového poplatníka dvojnásobný.

Další pozměňovací návrh se netýká přímo změn, které přináší novela daňového řádu, ale reaguje na to, co jsem říkal na začátku o zmenšování tolerance a zvyšování přísnosti vůči podnikatelům, a to se týká i šibeničních lhůt. Já se znovu pokouším, už jsem to tady při daňových zákonech navrhoval několikrát, navrhuji zvýšit lhůtu na doplnění kontrolního hlášení ze stávajících pěti na patnáct dnů. Pokud dnes například živnostníka Finanční správa vyzve k doplnění kontrolního hlášení, má na to skutečně jen pět dní, jinak mu hrozí sankce a pokuty. Je to komplikace zejména pro ty nejmenší, kteří si to buď dělají sami, nebo mají jenom jednu účetní, nemají tým lidí, nemají zastupitelnost, takže tam stačí, když je taková účetní nebo ten živnostník na dovolené, nebo se něco stane, nebo je někdo nemocný, a pak to při nejlepší vůli nedokáže ten živnostník během pěti dnů zajistit. Proto navrhuji prodloužit tuto lhůtu z pěti na patnáct dnů.

Předposlední návrh se týká přiznání daně z nemovitosti. Stát má dnes ve svých evidencích - paní ministryně - dostatek údajů, aby ve většině standardních situací dokázal sám vyměřit daň z nemovitosti, a nenutil tedy každého člověka při každé změně, aby nejenom chodil na katastr, aby nejenom podával daňové přiznání z nabytí nemovitosti, ale aby chodil ještě podávat nově daňové přiznání z daně z nemovitosti. Stát má údaje z katastru, stát má zároveň údaje z přiznání z daně nabytí nemovitosti, takže má dostatečný přehled o nemovitosti i o změně vlastnictví. Přesto každý takový poplatník, jak jsem říkal, musí opět přijít na úřad a vyplňovat nijak úplně jednoduché daňové přiznání.

Proto předkládám návrh, aby u určitých standardních situací, kdy se nemění další okolnosti podstatné pro výpočet daně, bylo možné, aby poplatník daňové přiznání nepodával. V takovém případě by daň stanovila Finanční správa dle dostupných údajů. Zdůrazňuji, že se jedná o možnost volby. Poplatník může toto využít, nebo si podat daňové přiznání sám v případě, že je přesvědčen, že má nárok na nějaké osvobození, nebo v případě, že si není jist, zda mu Finanční správa tuto daň dobře vypočítá. Jedná se tedy o volbu daňového poplatníka.

Já jsem, dámy a pánové, paní ministryně, podobný návrh předkládal v rámci daňového balíčku a tam Ministerstvo financí, a to je důležité, tento pozměňovací návrh věcně nezpochybnilo, jen mělo připomínku ke krátké lhůtě, k účinnosti. Proto navrhuji účinnost tohoto pozměňovacího návrhu od 1. 1. 2021. To by měla být dostatečná lhůta na to, aby se to naprogramovalo. Pokud se ministerstvu podařilo naprogramovat a zfunkčnit celý nový systém EET mezi dubnem a prosincem 2016, tak by měl podobný čas stačit ministerstvu na daleko jednodušší systém, který bude umět pouze číst data z katastru a propojit je s údaji a informačním systémem evidence daně z nabytí nemovitosti. Proto chci věřit, že ve svém stanovisku vyjde Ministerstvo financí tomuto návrhu vstříc.

Posledním pozměňovacím návrhem, se kterým vás chci seznámit, je návrh na zvýšení limitu pro povinnou registraci DPH na 2 miliony korun obratu. Právě při překročení limitu nastává rapidní zvýšení administrativní zátěže podnikatelů a živnostníků spojené s placením daní, o kterém jsem mluvil v úvodu. Při překročení limitu DPH rostou časové, ale i finanční náklady na administrativu, kterou musí takový podnikatel pro stát udělat. Původní snahou limitu, který je dnes do 1 milionu korun, bylo umožnit těm nejmenším podnikatelům možnost podnikat bez povinnosti registrace k DPH právě kvůli tomu, aby stát ty nejmenší nezatěžoval daňovou administrativou. Ale za těch patnáct let, kdy se tato hranice neposunula, došlo ke zvýšení cenových hladin, inflaci a kvůli tomu dneska tento obrat 1 milion korun překračuje daleko více podnikatelů, než bylo původním záměrem. Malým živnostníkům, pro vaši informaci, stačí mnohdy jedna jediná výjimečná zakázka za rok a spadnou do režimu DPH, a tedy do této zvýšené administrativy. Zvýšením limitu bychom značně ulevili podnikatelům, a to za malou cenu skutečně jednotek miliard korun rozpočtu, což v rozpočtu není tak vysoká částka, a navíc tyto peníze živnostníci samozřejmě použijí dál ve svém podnikání. Proto se značná část prostředků vrátí v příjmech státního rozpočtu v ostatních daních, a navíc by toto opatření přispělo k oživení ekonomické činnosti. Takový stimul v době zpomalování ekonomického růstu naše země a naše hospodářství potřebuje.

Já jsem stejný návrh předkládal při projednávání daňového balíčku. Proto dnes nebudu opakovat všechny argumenty.

Paní ministryně, mě velmi mrzí, že ministerstvo opětovně návrh odmítalo s odkazem na evropské právo, přitom jsme vám pro inspiraci uváděli příklad Slovinska, které požádalo o zvýšení hranice v červenci 2012, a v lednu 2013 bylo vydáno rozhodnutí Rady Evropy o povolení zvýšení této hranice, což je pět měsíců. Rozhodnutí o Slovinsku potvrdilo možnost členských států požádat o zvýšení prahové hranice až na 100 tisíc eur. Takže opravdu nerozumím tomu, proč ministerstvo pořád opakuje, že to nejde kvůli Evropě, že to nejde kvůli Evropě, že to nejde kvůli Evropě. Podle mě se za to ministerstvo pouze schovává. Proto doufám, že se přestanete schovávat za Evropskou unii a stávající prahovou hodnotu a přestanete tvrdit, že to nejde. Jde jenom o to, jestli je zde vůle a ochota vlády v tom něco udělat.

Pokud ta ochota nebude a stanovisko bude opět podobné jako při daňovém balíčku, tak zde velmi rád při třetím čtení zopakuji velmi podrobně všechny své argumenty k tomuto návrhu. A já se snažím být optimistou a doufám, že se aspoň některé ledy na ministerstvu pohnou.

Dámy a pánové, to bylo deset pozměňovacích návrhů. Děkuji za jejich zvážení. Děkuji i za jejich zvážení na Ministerstvu financí. Přeji hezký den. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V obecné rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Jan Skopeček, zatím poslední přihlášený. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Hezké poledne, dámy a pánové. Já budu nepoměrně kratší. Zopakuji tři hlavní důvody, proč si myslím, že bychom daňový řád v té novelizované podobě neměli schvalovat. Předtím uvedu takový ten zastřešující důvod.

Já jsem bytostně přesvědčen, že ten, kdo posunuje Českou republiku dopředu, ten, kdo rozvíjí Českou republiku, ti, díky kterým bohatneme a můžeme i přerozdělovat a financovat veřejné statky, tak je podnikatelské prostředí, podnikatelé, kteří na vlastní riziko podnikají, dávají práci, umožňují bohatnout České republice a posouvají celou zemi dopředu. Na základě této úvahy se dívám na tento zákon a ptám se, jestli ta novela zákona pomůže tomuto sektoru podnikatelů ještě snadněji rozvíjet Českou republiku, ještě snadněji nechat bohatnout ostatní občany České republiky, ještě dál posunovat Českou republiku směrem dopředu. Když zhodnotím to, co ta novela zákona obsahuje, tak na straně toho, kde se komplikuje našim podnikatelům prostředí, kde se jim komplikuje život, kde se přidávají regulace, tak je toho rozhodně více než na straně usnadňující nebo zlepšující daňové prostředí.

Pro mě na té straně nákladů, na té straně regulací, na té straně komplikací pro naše podnikatele jsou tři zásadní věci. Tou první je už tady často zmiňované prodloužení lhůty pro vracení nadměrného odpočtu DPH ze 30 na 45 dní. Opravdu je pravdou, že tímto budou poskytovat naši podnikatelé státu bezúročný kontokorent na úkor svého vlastního financování. Vůbec tomu nerozumím, proč v době, kdy máme schváleno kontrolní hlášení, kdy se Finanční správa chlubí tím, jak dokáže efektivněji vybírat daně než v minulosti, kdy i to kontrolní hlášení znamenalo pro naše podnikatele nárůst nákladů, tak proč v takové chvíli chce Finanční správa zvýšit tuto lhůtu z 30 na 45 dní.

Já předpokládám, že elektronické nástroje, digitalizaci dělá stát proto, aby se jednotlivé lhůty snižovaly, aby i placení daní i oblast daňová byla v tomto způsobu, digitalizací, více flexibilní, rychlejší a lhůty nutné pro to, aby stát zadržoval peníze, které mu nepatří, peníze, které patří podnikatelům, které by mohly sloužit na rozvoj jejich firem a jejich podnikání, tak aby si stát nenechával příliš dlouhou dobu. Logika věci spolu s digitalizací, spolu s kontrolním hlášením, by vedla k tomu, že se tato lhůta má postupně snižovat, nikoliv mít 30 dní, ale 20, 15. Místo toho ministryně financí přichází s prodloužením lhůty na 45 dní.

To samozřejmě bude mít dopad na likviditu firem, na cash flow firem. A nejenom těch firem, kterých se to dotkne, kterým bude stát zadržovat nadměrný odpočet 45 dní, ale samozřejmě to dopadne nebo může to dopadnout i na firmy, které s tímto subjektem obchodují. Ve chvíli, kdy ta firma nebude mít dostatečnou likviditu, tak může zadržovat některé platby svým dodavatelů, čili může se prodloužit splatnost faktur a takovýmto způsobem prostřednictvím nabalování na sněhovou kouli se ten problém s cash flow a s horší likviditou může šířit nejenom směrem k té firmě, které se ten zadržený odpočet bude týkat, ale pro firmy další, které s touto firmou obchodují.

My s paní ministryní tady často mluvíme o žebříčku Doing Business, a jak je u nás daňový systém komplikovaný a složitý a že nás to sráží v té daňové oblasti v tom celkovém žebříčku Doing Business, a postavení České republiky směrem dolů jak u stavebního řízení, tak právě u daní. A jestli nám něco vytýkají autoři tohoto žebříčku, nebo jako jeden důvod, proč jsme v daňové oblasti na té podprůměrné příčce, je právě i to, že si stát zadržuje odpočty, nadměrné odpočty příliš dlouhou dobu. Místo abychom na to reagovali tím, že tu dobu budeme zkracovat, tak si Ministerstvo financí tady chce vytvořit prostor a dobu ještě delší. Nerozumím tomu a je to podle mého názoru hloupost. A neměli bychom tento bod v navržené novele podpořit.

Další věcí, která míří proti podnikatelům, je zrušení toleranční pětidenní lhůty, kdy podnikatelé mohou beztrestně nebo bez sankcí podat opožděné daňové přiznání. Tato toleranční lhůta se vypouští. Rovněž je to samozřejmě krok nepřátelský vůči podnikatelům, krok nepřátelský vůči podnikatelskému prostředí. Je to úsměvné, když si uvědomíme, že je to stát, který v řadě oblastí není schopen plnit své vlastní lhůty, který některá rozhodnutí uskuteční se zpožděním, které je v rozporu se zákonem i v rozporu často se zdravým rozumem. A ten stát, který se nechová bezvadně nejenom k daňovým poplatníkům, ale občanům v celé řadě agend, které má na starosti, tady chce vzít daňovému poplatníkovi toleranční lhůtu pěti dnů, kdy zapomene, onemocní, opomene podat daňové přiznání, tak se mu zkrátí i ta pětidenní lhůta, kdy může toto své pochybení napravit.

Tím pro mě třetím krokem proti podnikatelskému prostředí, proti podnikatelům, je snížení úroků na straně státu. Ve chvíli, kdy drží neprávem peníze daňového poplatníka, tak se má snížit úrok, který stát vyplatí poté zpětně tomu daňovému poplatníku, kterému zadržoval peníze, které státu nepatří a které opět ten podnikatel mohl používat na rozvoj své firmy, na rozvoj svého podnikání.

Čili vrátím se úplně na začátek. Když se podíváme na to, jestli daňový řád pomáhá podnikatelskému prostředí, liberalizuje prostředí, otevírá ho, usnadňuje podnikatelům život, nebo jestli více ten život podnikatelům komplikuje a přináší další zbytečné náklady a regulace pro podnikatele, tak musíme dospět k tomu, že platí to druhé. Že to je zákon namířený proti podnikání, namířený proti podnikatelům a jako takový bychom ho neměli podpořit.

Já mám připraveno, nebo podpořím samozřejmě celou řadu pozměňujících návrhů, které tyto tři body řeší. Já sám jsem přišel se třemi pozměňujícími návrhy, které představím v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do obecné rozpravy se přihlásil pan poslanec Votava. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, budu hovořit s vědomím toho, že jsem tedy vládní poslanec, koaliční poslanec. Nicméně si neodpustím, a to je také, proč vystupuji, určitou připomínku k daňovému řádu. Koneckonců paní ministryně tu moji připomínku slyšela již na rozpočtovém výboru, takže pro ni to nebude nic nového.

Ta připomínka se týká toho, co už tady bylo mými předřečníky několikrát skloňováno, a to je otázka prodloužení lhůty pro vracení nadměrného odpočtu DPH, tedy vratky DPH, z 30 dnů na 45 dnů, tedy o 15 dnů. No, já bych chtěl apelovat na paní ministryni, aby ještě jednou zvážila tedy, ještě je čas, zdali tento návrh zůstane tedy v zákonu. Já jsem na rozpočtovém výboru pro to sice aktivně nehlasoval, nehlasoval jsem vůbec, ale řekl jsem, že pokud tedy nedojde k nějakému kompromisu, nebo kompromisnímu řešení, ke snížení nebo k vypuštění, tak že budu hlasovat pro pozměňovací návrh některého z kolegů, který odstraňuje toto opatření o prodloužení o těch 15 dnů.

Já osobně jsem byl svého času, v minulém volebním období, pro to, abychom přijali kontrolní hlášení. Považoval jsem a pořád považuji za správné, abychom bránili podvodům s daní z přidané hodnoty, což by kontrolní hlášení mělo plnit, a předpokládám, že to také plní, párování faktur. Myslím si, že to je poměrně dostatečná kontrola v této oblasti.

My často hovoříme o podpoře podnikání především těch malých živnostníků a malých podnikatelů a já si myslím, že právě jich se dotkne toto opatření, prodloužení lhůty pro vrácení. Oni čekají na každou korunu. Živnostník, který má malý obrat, nebo menší obrat, je samozřejmě rád za každou korunu, která přijde z finančního úřadu, kterou dostane do svého cash flow. Toto opatření jeho cash flow svým způsobem poškozuje. Na jedné straně chápu, proč to paní ministryně předkládala v daňovém řádu, ten jednorázový příjem pro státní rozpočet. Někteří tady hovoří o kontokorentu. Ono to tak trochu vypadá. To bych třeba dokázal i pochopit, ale opravdu si myslím, že to je spíše věc, která nepomůže podnikatelům, především těm malým, a živnostníkům. Větší firmy si s tím určitě poradí. Tam to na cash flow žádný velký vliv mít nemůže. O to bych se přimlouval. Jak říkám, zřejmě nedojde k přehodnocení, takže budu v tomto případě hlasovat pro odstranění tohoto ustanovení z daňového řádu.

Padla tady otázka zajišťovacích příkazů. Já toho možná zneužiji, když tady byla tato zmínka o zajišťovacích příkazech. My jsme se v rozpočtovém výboru v minulém volebním období - a je tady řada lidí, kteří si to pamatují jak z rozpočtového výboru, tak z pléna, kde se o tom hovořilo - zabývali, především v rozpočtovém výboru, nezodpovědným a často skandálním používáním zajišťovacích příkazů ze strany daňové správy. To, co to způsobilo u řady firem, které tím byly postiženy - říkám neoprávněně, nemluvím samozřejmě o těch, kde zajišťovací příkaz byl na místě, ale řada firem byla takto postižena neoprávněně a způsobilo jim to obrovské problémy, u některých dokonce likvidaci, nevratnou likvidaci. V řadě případů těch majitelů, podnikatelů, to způsobilo i osobní tragédie. Já jsem se i v rozpočtovém výboru za přítomnosti nové paní generální ředitelky ptal, zdali byl někdo z příslušných úředníků, kteří takto aplikovali, teď se mi chtělo říci nehorázným způsobem, ale možná, že to použiji, nehorázným způsobem zajišťovací příkazy, pohnán k zodpovědnosti. Myslím si, že nebyl. Za to, co způsobili řadě firem, a za to, že způsobili škodu státu, protože řada soudních jednání, soudních případů dospěla k tomu, že to bylo neoprávněné a že stát musí ty firmy odškodnit, byť už se třeba ti podnikatelé nikdy nevrátí k tomu, aby znovu podnikali, protože jejich firmy jsou totálně zničeny a zlikvidovány.

Já vůbec nezpochybňuji institut zajišťovacích příkazů. Vůbec nezpochybňuji to, že je oprávněný v našem daňovém řádu, resp. v našich předpisech. To nezpochybňuji, protože je to určitě nástroj, který by měl být používán v krajních případech, ale měl by být používán opravdu tam, kde by to bylo namístě, a nebyl zneužíván. Používat a zneužívat jsou dvě rozdílné věci. To jsem chtěl říci k zajišťovacím příkazům.

Byl bych docela rád, kdybychom se dozvěděli, jestli byly vyvozeny důsledky z jednání u těch, kteří působili tyto špatné věci, co se týká zajišťovacích příkazů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Hlásí se prosím ještě někdo do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě nemá paní ministryně, ani paní zpravodajka.

Otevírám podrobnou rozpravu. Jako první v podrobné rozpravě vystoupí pak poslanec Roman Onderka, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je vložen do systému pod číslem 4183 k tisku 580. Odůvodnil jsem v obecné rozpravě i písemně v podaném pozměňovacím návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Věra Kovářová v podrobné rozpravě, připraví se pan poslanec Kolářík. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Tímto bych se ráda přihlásila ke dvěma pozměňovacím návrhům. Ten první předkládám s panem poslancem Martínkem a Ferjenčíkem. Jedná se o sněmovní dokument 4171.

Druhý předkládám společně s panem poslancem Martínkem. Jde o sněmovní dokument 4187.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Lukáš Kolářík. Připraví se pan poslanec Ferjenčík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se rád přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům. Jeden je pod sněmovním dokumentem 4185 a druhý pod sněmovním dokumentem 4186. Oba pozměňovací návrhy zastropují úrok z prodlení maximálně na 500 dnech, pak už se to nepočítá. Jeden je pouze pro fyzické osoby, druhý pro fyzické i právnické osoby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který podáváme společně s paní Kovářovou, se kterou dále společně s panem kolegou Martínkem předkládáme návrh 4176, což je číslo sněmovního dokumentu, který se týká zachování vratek na úrovni 30 dnů. Odůvodňoval jsem ho v obecné rozpravě a má samozřejmě důvodovou zprávu.

Dále předkládám návrh pod číslem sněmovního dokumentu 4177, což je návrh, který zvyšuje sankci státu v případě neoprávněných zajišťovacích příkazů, resp. nezákonných nebo nicotných, na dvojnásobek vypláceného úroku.

Děkuji za podporu těchto návrhů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek, připraví se pan poslanec Martínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, ve smyslu svého vystoupení v obecné rozpravě si dovoluji přihlásit se k pozměňujícímu návrhu 4157.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Tomáš Martínek, připraví se pan poslanec Juránek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, rád bych se přihlásil pozměňovacím návrhům, které už zmínili moji předřečníci, pan Ferjenčík a paní Kovářová, konkrétně tedy sněmovní dokumenty 4176, 4171 a 4187.

Dále bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, kterým jsem zde okomentoval v obecné rozpravě, tedy sněmovní dokument 3941.

Chtěl bych ještě načíst sněmovní dokument 4164, což je pozměňovací návrh kolegy Michálka, který na základě jednání s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze, kdy v praxi orgány činné v trestním řízení nedostávají dokumenty, které mají být veřejně dostupné dle zákona, řeší tento materiál tak, že tento pozměňovací návrh zakládá jednoduchý princip, že pokud má být něco veřejné podle zákona a daný podnikatel tuto povinnost nedodržuje, tak Finanční správa, která tento dokument má k dispozici, musí tento dokument poskytnout pro účely trestního řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Juránek je další na řadě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Děkuji. Hlásím se ke sněmovnímu dokumentu 3981, kde je jako předkladatel uveden Jan Bartošek. Zdůvodnění jsem řekl v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Místo omluveného pana poslance Hrnčíře se k jeho pozměňovacímu návrhu přihlásil pan poslanec Španěl. Máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se tedy jménem svého kolegy poslance Jana Hrnčíře chtěl přihlásit k jeho pozměňovacímu návrhu, který je zapsán pod číslem 4085. Jenom zjednodušeně řeknu, že pozměňovací návrh ruší vládou navržené zrušení tolerance pěti dnů pro pozdní úhradu daně nebo daňového tvrzení. Náš pozměňovací návrh spočívá v zavedení alespoň tří dnů tolerance. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Munzar je dalším na řadě, připraví se paní poslankyně Vostrá. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacím návrhům, které jsem tady zdůvodňoval v obecné rozpravě. Je jich deset, takže teď vás zahltím vlnou čísel. Je to pozměňovací návrh vedený pod číslem 4127, pozměňovací návrh vedený pod číslem 4128, další 4131, další 4133, další 4134, další 4136, další pozměňovací návrh pod číslem 4137, další pod číslem 4147, další, předposlední, pod číslem 4152 a poslední můj pozměňovací návrh pod číslem 4153.

Zároveň mi dovolte, požádal mě pan kolega, předseda našeho klubu Zbyněk Stanjura, abych jeho jménem zde načetl v podrobné rozpravě další dva pozměňovací návrhy, které najdete v systému Sněmovny pod čísly 4190 a 4191. I u těchto dokumentů najdete odůvodnění.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Vostrá, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem číslo 4146. Odůvodnění je písemně součástí tohoto dokumentu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jan Skopeček, poslední přihlášený v podrobné rozpravě. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Já se přihlašuji ke třem pozměňovacím návrhům. První je v systému pod číslem 4179. Jde o vypuštění odstavce 5 v § 159 novelizačního bodu 88. Tam jsou podle mého názoru nesystémově zaváděny dvě kategorie námitek, slabší a silnější. Tak to je jeden pozměňovací návrh a reakce na to.

Druhým je pozměňovací návrh pod číslem 4180. Za tímto pozměňovacím návrhem se skrývá to, aby daňové přiznání s formálními chybami bylo považováno jako řádně podané.

Nakonec se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 4200. To je pozměňovací návrh, který umožní prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Nehlásí, podrobnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Není ani u paní ministryně, ani u paní zpravodajky. Oběma děkuji. Nezazněl žádný návrh, o kterém bychom měli hlasovat, takže končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Nyní se budeme věnovat bodu číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.