Úterý 21. ledna 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb.,
daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 580/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený tisk zákona uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a s ním související další zákony. Předložený zákon je vlastně legislativním základem pro realizaci projektu MOJE daně neboli MOderní a JEdnoduché daně, jehož realizace je spolu s podporou zjednodušení a elektronizace daňového systému a obecně veřejné správy jedním z bodů programového prohlášení vlády. Těžištěm zákonu je tedy rozsáhlá novela daňového řádu, který je obecným předpisem pro správu daní, a ten se věnuje čtyřem zásadním tématům.
První z nich je podpora elektronizace, čili zjednodušení administrativy v komunikaci se správcem daně, pozitivně motivovat využívání elektronických prostředků, a proto zakotvuje legislativní předpoklady pro modernizaci portálu Finanční a Celní správy, zejména v novém pojetí daňové informační schránky, která umožní daňovým subjektům mj. získávat větší množství informací pomocí internetu a umožní předvyplnit elektronická podání, zejména daňová přiznání. Na poli elektronizace návrh přináší např. prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání u daní z příjmu o jeden měsíc v případě podání elektronicky, kratší lhůtu pro vrácení přeplatku v případě elektronicky podaných žádostí, upouštění od povinnosti podávat formulářová podání elektronicky pro ty, kteří si dobrovolně zřídili datové schránky, anebo také snížení pokuty za nedodržení elektronické formy podání o polovinu.
Druhým tématem je zjednodušení kontrolních postupů - dnes jsme se už tady o kontrolách bavili -, kde nově bude připuštěna též korespondenční forma komunikace v rámci daňové kontroly, což přinese větší flexibilitu, a bude vždycky záležet na daňovém subjektu, jaká bude jeho vůle, zda bude chtít takto tuto kontrolu zkrátit.
Třetím tématem je revize sankčního systému, která by měla mj. zmírnit dopady některých sankcí, zejména úroků, odstranit nesystémové výjimky v této oblasti, a s tím je především spojeno snížení úroků na úroveň standardního úroku z prodlení uplatňovaného v soukromoprávní oblasti. Dojde tedy k poklesu sankcí úroků ze 16 na 10 % za rok.
Čtvrtým klíčovým tématem je zavedení odbornou veřejností i judikaturou dlouhodobě požadované možnosti vyplácet formou zálohy část nárokovaných nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty v případě, že jsou nadměrné odpočty zadržovány v důsledku probíhajícího kontrolního postupu. Tato změna povede ke snížení negativního finančního dopadu uvedeného zadržování, ale současně si vyžádá prodloužení doby pro vyhledávací činnost správce daně o 15 dní, což povede k zacílení kontrolní činnosti, bude pokračovat trend zbytečných kontrol a zadržování finančních prostředků a větší prostor pro prověření i neformální komunikaci.
Z řady dalších dílčích změn obsažených v návrhu zákona lze uvést zejména rozšíření okruhu méně invazivních způsobů realizace zajišťovacích příkazů anebo umožnění fyzickým osobám požádat si o změnu daňového identifikačního čísla tak, aby neobsahovalo rodné číslo.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 580/1 a 580/2. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka rozpočtového výboru poslankyně Miloslava Vostrá a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením rozpočtového výboru ze 34. schůze ze dne 8. ledna 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 580.
Usnesení, které bylo schváleno, zní: Po úvodním slově ministryně financí a zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 580, schválila ve znění tohoto pozměňovacího návrhu: V části první v čl. I se novelizační bod č. 125 zrušuje. Následující novelizační body se přečíslují;
II. zmocňuje zpravodajku, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR.
Toto bylo usnesení, které bylo schváleno v rozpočtovém výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám řadu přihlášených poslanců a poslankyň. Takže jako prvního prosím o vystoupení pana poslance Romana Onderku a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, chci vás požádat o podporu pozměňovacího návrhu, který předkládám k tisku 580, tj. k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb.
Vládou předložený návrh zákona obsahuje zrušení tolerance pěti pracovních dnů, po kterou nevzniká pokuta za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu v případě pozdního podání daňového tvrzení. Toto zrušení však nahrazuje adresněji zacíleným řešením. Namísto stávajícího plošného modelu, kdy se všem daňovým subjektům připouští při podání daňového tvrzení zpoždění pět pracovních dnů, zavádí vládní návrh zákona stupňovanou toleranci podle výše tvrzené daně, a to ve formě zvýšení minimální hranice pro vznik pokuty při pozdním podání daňového tvrzení ze 200 na 500 korun českých. Důsledkem odstupňování je tedy fakt, že čím menší je daň, tím delší může být prodlení s podáním daňových tvrzení. Díky tomu nebude docházet ke vzniku pokuty tam, kde je povinnost podat daňové tvrzení splněna se zpožděním a základ pro výpočet pokuty je relativně nízký.
Pozměňovací návrh, který předkládám, respektuje vládou navrženou konstrukci, avšak současně považuje za vhodné rozšířit okruh daňových subjektů, na které bude řešení pozitivně zacíleno, resp. dále posílit pozitivní efekt vládou navržené konstrukce na malé a střední subjekty. Navrhuje se proto zvýšení minimální hranice vzniku pokuty z 500 na 1 000 korun. Výsledkem tak bude jednak prodloužení tolerance, dvojnásobek oproti vládou navrženému stavu, a jednak vyšší počet subjektů, pro které bude změna oproti současnému stavu pozitivní. Zvýšení na tuto hodnotu navíc bude znamenat sjednocení s minimálním limitem, který byl vládou navržen pro vznik úroků z prodlení, který rovněž činí 1 000 korun, což dle mého názoru přispěje k větší srozumitelnosti a přehlednosti.
Znovu zdůrazňuji, že tento pozměňovací návrh je návrhem, který má podpořit malé a střední firmy. Doufám, že pro tento svůj pozměňovací návrh získám vaši podporu, o kterou vás nyní žádám. A samozřejmě k pozměňovacího návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já nyní přečtu omluvu a z dnešního jednání Sněmovny. Od 18.40 hodin do konce jednacího dne se z důvodu ošetřování rodinného příslušníka omlouvá paní poslankyně Jana Levová.
Nyní v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová a připraví se pan poslanec Lukáš Kolářík. Prosím, máte slovo. A prosím o klid v jednacím sále!
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych i já představila naše pozměňovací návrhy. Jenom shrnu názor na některé části daňové řádu tohoto návrhu. Vnímáme samozřejmě jako pozitivní, že Ministerstvo financí využilo potenciál daňové informační schránky, která existuje už dlouhou dobu, ale zatím poplatníkům sloužila jen okrajově, většinou pouze ke zjišťování stavu na daňových účtech. To může být přínosné pro malé podnikatele, kteří nemají zřízenu datovou schránku, a jedná se o takzvaný projekt MOJE daně.
Samozřejmě že některé části tohoto návrhu vnímáme jako problematické, a ve skutečnosti jsou to velmi významné návrhy, které se však dotknou všech poplatníků, a je také navržena řada změn, které ve srovnání se současným stavem přinesou v mnoha ohledech pro daňové poplatníky výrazně horší podmínky. Myslím, že ta debata jde od všech opozičních poslaneckých klubů stejným směrem. (Poslankyně se odmlčela kvůli velkému hluku v sále.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím o klid! Už jsem vás o klid jednou žádal. Prosím, vydržme to ještě těch deset minut, ať se paní poslankyně může v klidu vyjádřit. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Dovolte, abych tedy zmínila některé úpravy, které výrazně zhorší podmínky daňových poplatníků. Jedná se o zrušení toleranční doby pro podání daňového přiznání a placení daně. (Hluk v sále neutichá.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím vás, žádal jsem vás o klid. Já bohužel budu muset jmenovat, anebo budu muset vyhlásit pauzu. Ještě počkáme. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Takže ještě jednou. Jedná se například o zrušení toleranční doby pro podání daňového přiznání a placení daně či prodloužení doby pro vrácení nadměrných odpočtů. A myslím, že tady také padnou návrhy, které vrátí zpátky to prodloužené období ze 45 dnů na 30. My jsme se pod tento návrh poslaneckého klubu Pirátů připojili.
Dále musím zmínit, že některé změny jsou označovány v tomto zákoně jako...
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás znovu poprosím o klid, protože paní poslankyně už mě dvakrát žádala, abych zjednal klid. Je to žena, tak prosím vás buďme ohleduplní, aby se mohla paní poslankyně vyjádřit. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedající. Já myslím, že žena, nebo muž, to je jedno. Důležité je, aby tady byl klid. Každopádně děkuji za to, že jste tady zařídil dobré podmínky pro mé vystoupení.
Musím říci, že některé změny v tomto návrhu zákona bývají označovány jako proklientské, to je ta jediná, o které jsem na začátku hovořila, ale ty ostatní opravdu jako proklientské označit nemůžeme. Připojíme se k podpoře některých opozičních pozměňovacích návrhů a také sami podáváme dva pozměňovací návrhy, a to i z toho důvodu, že o řadě právě těchto návrhů lze konstatovat, že nejsou nějak nezbytné.
První pozměňovací návrh se týká toho, že vládní návrh zákona ruší pravidlo, podle kterého neběží v případě placení daně úrok z prodlení po dobu prvních čtyř pracovních dní od okamžiku splatnosti. Tam navrhujeme, aby toto ustanovení bylo odstraněno a nadále platilo, že první čtyři dny se nebude stanovovat úrok z prodlení. Myslíme si, že to je úprava správná, která existuje již řadu let, a pokud se hovoří o tom, že to je nesystémové, tak to můžeme srovnat s tím, že podáváme-li například daňové přiznání poslední den na poště, tak stejně na finanční úřad dorazí s několikadenním zpožděním, takže v tomto případě si myslím, že by to mohlo být jakýmsi způsobem sladěno, pokud projdou některé opoziční pozměňovací návrhy. Čili v případě placení daně necháváme období čtyř dnů po splatnosti bez úroku z prodlení.
Druhý pozměňovací návrh vzešel z podnětů daňových poplatníků, kteří mají zkušenosti s daňovou kontrolou, a týká se seznámení daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění, kdy se daňový subjekt dozví, k jakým závěrům správce daně na základě daňové kontroly dospěl, jak vyhodnotil předložené důkazy a jestli daňový subjekt svá tvrzení obhájil, nebo má správce daně v úmyslu mu doměřit daň. Seznámení s výsledkem kontrolního zjištění může proběhnout v principu dvěma způsoby, a to buď korespondenčně, to znamená, že se zašle výsledek kontrolního zjištění daňovému subjektu poštou, nebo do jeho datové schránky, nebo osobně v rámci jednání se správcem daně. Jak uvádí důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, tyto způsoby by měly být v principu kvalitativně rovnocenné. Bohužel pokud se podíváme do návrhu zákona, tak tomu tak úplně není. V případě toho, že dochází k seznámení daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění korespondenčně, tak je tam stanovena lhůta, kdy se daňový subjekt může jaksi vyjádřit a doplnit výsledek kontrolního zjištění. Na rozdíl od korespondenční formy, kdy správce daně současně se sdělením výsledku kontrolního zjištění daňovému subjektu pro případné daňové (vyjádření) automaticky stanoví přiměřenou lhůtu, pak v případě osobního jednání tomu tak není a daňovému subjektu je v rámci tohoto projednávání předloženo poučení, kde je samozřejmě mezi x desítkami řádků malým písmem napsáno, že si může daňový subjekt požádat o lhůtu k vyjádření a k doplnění.
My toto jakýmsi způsobem upravujeme, a to z toho důvodu, že se dost často stává, že přece jenom v případě osobního jednání... (Odmlka pro hluk.) Pane předsedající?
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás prostě musím o ten klid požádat ještě jednou. Mně se skutečně nechce jmenovat jednotlivé poslance, nechci to dělat, je to ostuda. Tak prosím vás, vydržme to ještě ty tři minutky.
Poslankyně Věra Kovářová: Možná, že to je příliš detailní a dlouhé, tak já to zkrátka a dobře zkrátím.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ale máte právo se vyjádřit v souladu s jednacím řádem, takže vás prosím ještě tři minutky. Paní poslankyně.
Poslankyně Věra Kovářová: My zkrátka a dobře navrhujeme, aby správce daně stanovil daňovému subjektu přiměřenou lhůtu pro vyjádření jak v případě seznámení korespondenčního, tak při osobním seznámení s výsledkem kontrolního zjištění, pouze při ústním jednání ponechá daňovému subjektu možnost se práva na vyjádření vzdát ústně do protokolu. Je to zkrátka a dobře proto, že někdy s sebou daňový subjekt nemá daňového poradce. Přece jenom osobní jednání na finančním úřadu může být někdy, nechci říci psychicky náročné, ale přece jenom tam určitá nervozita bude, a chceme tedy dát daňovému subjektu možnost, aby dostal onu lhůtu k vyjádření automaticky, nikoliv poté, co přečte několik desítek řádků poučení, a tímto mu vlastně usnadníme život.
Děkuji za pozornost a samozřejmě se ke svým pozměňovacím návrhům přihlásím v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Lukáš Kolářík a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lukáš Kolářík: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Já zkusím velice stručně představit, nebudu se vyjadřovat k meritu tohoto zákona, to se potom vyjádří kolega Mikuláš Ferjenčík. Já jenom využiji toho, že opravujeme tento zákon, a chtěl bych se věnovat problematice daňových nedoplatků a penále. Tím bych navázal i na kolegyni Kovářovou, která navrhuje nějakou lhůtu, kdy by se ta penále a úroky nepočítaly. Já jdu ještě dál a chtěl bych představit svůj pozměňovací návrh, který by vracel tu právní úpravu zpátky do roku 2010, kdy úroky z těchto nedoplatků se počítaly pouze po dobu pěti let a dále ty úroky už nerostly.
Já si myslím, že v dnešní době, kdy opravdu často řešíme dluhové pasti našich občanů, tak aby ještě stát pomáhal tomu, aby tyto pasti na naše občany uvrhoval a vybíral opravdu penále a úroky z nedoplatků až donekonečna, téměř až do smrti, je zbytečné.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, já vás budu muset přerušit, budete mít příležitost si to zopakovat klidně od začátku příště. Takže máme 19 hodin. Přerušuji jednání schůze do zítřejší deváté hodiny. Přeji vám hezký večer.
(Jednání skončilo v 19.01 hodin.)
Následující část projednávání bodu pořadu schůze
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.