(9.50 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Petr Bendl. (V sále je velký hluk.) Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi říct pár slov k tomuto materiálu, u kterého si na rozdíl od zákona o vodách, o kterém jsem přesvědčený, že projednávat máme vzhledem k tomu, co se děje s vodou v České republice, to jste odmítli, místo toho považujete za klíčové projednávat zákon o potravinách, který se mimo jiné zabývá, a to je asi dneska nejviditelnější, řešením dvojí kvality, a to s odkazem na dění na úrovni Evropské komise, nebo Evropské unie, chcete-li.
Poslední čtyři roky je silně akcentováno a skloňováno téma právě dvojí kvality potravin. Přičemž ti, kteří se o tuto problematiku zajímají, dobře vědí, že to, co sepsala Evropská komise, je poměrně hodně kritizováno ze strany Evropského parlamentu a jednotlivých poslanců Evropského parlamentu, neboť text směrnice, který se v Evropské unii schválil v rámci tzv. spotřebitelského balíčku na téma problém dvojí kvality, příliš nespecifikuje zejména termín "významná rozdílnost" a je zjevné, že se pravidla hry v oblasti dvojí kvality budou na úrovni Evropské unie měnit, to znamená, že velmi brzy očekávám, že přijde nějaký další požadavek, abychom případnou legislativní změnou upravili naše zákony.
My jsme se zabývali na semináři nebo na kulatém stolu dvojí kvalitou ještě předtím, než jsme se pustili do prvního čtení, a ta debata byla poměrně obsáhlá. Dvojí kvalita se totiž netýká do budoucna jenom definování dvojí kvality potravin, ale také nepotravin. To si myslím, že bude pro Českou republiku možná ještě složitější i v duchu toho, co tady naznačil můj předřečník, neboť dvojí kvalita se netýká jenom dovozu, ale také naší produkce a vývozu, a nejenom potravin, ale i jiných výrobků.
Co je vlastně hlavní otázkou při posuzování dvojí kvality, je, kdo za to vlastně může. Kdo je zodpovědný za to, že dvojí kvalita vzniká, že jsou tady výrobky stejně označené, ale uvnitř balené potraviny, nebo uvnitř obalu je potravina, která vykazuje jiné parametry obsahu. (Velký hluk v sále.) Kdo za to může. Vládní návrh zákona říká, že je za to třeba postihovat nikoliv výrobce, ale prodejce. Náš vládní návrh zákona. Neboť konstruktéři tohoto návrhu zákona říkají, že je třeba postihovat ty, co dvojí kvalitu prodávají. Argument těch, co prodávají, chcete-li řetězců, ty jsou nejviditelnější, ale zákon nerozlišuje, jestli jsou to velké obchody, nebo malé, byť nás představitelé státní... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám rozumím. Já poprosím poslance v předních lavicích, aby pokud možno, přestali vyrušovat.
Poslanec Petr Bendl: Ono se tady vážně složitě...
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ono se potom velice těžce něco říká. Děkuji moc za ohleduplnost vůči tomu, kdo něco přednáší.
Poslanec Petr Bendl: Náš návrh nerozlišuje, jestli budeme postihovat malého, nebo velkého, to už tady koneckonců předřečník říkal. Vládní návrh zákona říká, že je třeba postihovat všechny prodejce. Představitelé Státní zemědělské a potravinářské inspekce nás ujišťovali, že oni to tak nevidí, že oni ty malé postihovat nebudou a budou postihovat jenom ty velké, přičemž musím zdůraznit, že když byl dotaz na to, jaká vlastně budou pravidla a kritéria při posuzování dvojí kvality, zdali budou veřejná a zdali je zveřejní už teď, tak na to jednoznačná odpověď nebyla. Bylo konstatováno, až bude zákon schválen, tak my ta kritéria si potom nějak uděláme. Ale já myslím, že je nutné, aby ta kritéria byla známá a aby bylo také veřejně známo, jakým způsobem k tomu bude přistupováno.
Ale ještě k tomu výrobce versus prodejce. Prodejce prostě z principu, a to doufám uznáte, nemůže úplně sledovat, co který výrobce kde vyrobí, co zabalí do svého produktu, a nemá šanci vysledovat úplně vše, co se na tom potravinářském trhu v celé Evropské unii odehrává. Bylo tam naznačeno - a to si myslím, že je zase v pořádku, protože považuji nakládání s potravinami a jejich kontrolu kvality v České republice za velmi dobrou, myslím, že ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie a ve světě jsme na tom velmi dobře. Vyzkoušeli jsme si řadu problematických situací v oblasti potravin, zejména v komunikaci s Poláky v minulosti. To jsem osobně zažil a musím říct, že práce jak veterinářů, tak Státní zemědělské a potravinářské inspekce s jejich kolegy uvnitř Evropské unie byla na vysoké úrovni, a proto si spíš myslím, že bychom se měli soustředit nikoliv na prodejce, ale na výrobce. Na odchytávání, bude-li tedy zcela jasný, a on pořád ještě není, ten termín, co to je "významná rozdílnost", neboť je zjevné, že na úrovni Evropské unie v jednotlivých zemích mají různé legislativy upravující kvalitu potravin s odkazem zase výrobců na to, že oni nemohou úplně nereflektovat fakt, že jednotlivé národní legislativy upravují kvalitu potravin různě.
Proto si myslím, že by bylo spíše lépe počkat, než takovýto zákon v tuto chvíli schvalovat, neboť přijdou zcela určitě změny, a zároveň jsem přesvědčený o tom, že se máme soustředit na výrobce, aby nešidil spotřebitele, aby nešidil zákazníky, nikoliv na prodejce. Už ten fakt, že z úst potravinářské inspekce padají věty typu "ty malé kontrolovat nebudeme, budeme kontrolovat jenom ty velké", je zvláštní, když to v zákoně od sebe odlišeno vlastně vůbec nemáme.
Padal argument: vždyť přece si může prodejce smluvně ošetřit s dodavatelem dané balené potraviny, že si může smluvně ošetřit pokutou, že v případě, že bude odsouzen nějaký prodejce potravin v České republice Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí k sankcím, tak ty sankce si přece mohou smluvně ošetřit a může tu pokutu zaplatit nakonec výrobce, který dodal potravinu dvojí kvality. Problém je ale v tom, že ono není, jak to pořádně zjistit, co v té pokutě, kterou udělila potravinářská inspekce, je část pokuty za případně dvojí kvalitu a co je část pokuty za špinavé záchody nebo cokoliv jiného, co potravinářská inspekce zjistí, neboť v rozhodnutí, které potravinářská inspekce dělá, rozhodnutí o sankcích, jsou ty částky kumulované a není z toho zjevné, jak velká sankce se týká kterého zjištění uvnitř potravinářského podniku. ***